CZ34541U1 - Bicí mechanismus střelných zbraní, zejména zlamovacích, s přímoběžným úderníkem - Google Patents

Description

Bicí mechanismus střelných zbraní, zejména zlamovacích, s přímoběžným úderníkem

Oblast techniky

Technické řešení spadá do oblasti střelných zbraní a týká se bicího mechanismu těchto zbraní, zejména zlamovacích, s přímoběžným úderníkem.

Dosavadní stav techniky

Bicí mechanismus zbraně je nutným konstrukčním celkem, který působením mechanické energie iniciuje zápalku náboje. Bicí mechanismy lze rozdělit na úderníkové a kladívkové. U mechanismů úderníkových je základním dílem úderník, jehož přední část je vytvarována v zápalník dopadající na zápalku náboje. U mechanismů kladívkových je zápalník samostatným dílem a kladívko na něj dopadá a předává akumulovanou energii rázem.

Kladívkové bicí mechanismy se nejčastěji používají ve spojení s lůžkovým závěrem zlamovacích zbraní. Zápalník je volným dílem s hmotností výrazně nižší, než je hmotnost kladívka. Vzhledem k tomu, že u lůžkového závěru je díky požadavku na ergonomii úchopu zbraně omezen prostor pro jednotlivé mechanismy, je k napínání kladívka využito sklápění hlavní, jak je popsáno kupříkladu ve spise CZ 121707. Podstatným dílem každé zlamovací zbraně je temenní klička nebo jiná páka sloužící k ručnímu otevírání závěru. Je známo několik technických řešení, kdy je pohyb kličky či páky využit i k napínání kladívka bicího mechanismu. Děje se tak pomocí převodu rotačního pohybu na posuvný nebo další rotační. Vzhledem k tomu, že při rázu mezi kladívkem a úderníkem dochází ke ztrátám mechanické energie, jsou bicí pružiny dimenzovány na pokrytí této ztráty. V praxi to znamená zvýšení nároků na ovládací síly nebo pohyby.

Úderníkové bicí mechanismy se používají především ve spojení s odsuvným závěrem opakovačích kulovnic. Vlastní úderník má vytvořenu plochu k opření bicí pružiny, ozub pro zachycení v natažené poloze, plochu pro působení ovládacího dílu k přesunu do natažené polohy a přední část vytvarovanou v zápalník. Pohyb úderníku je přímočarý, jeho napínání se děje ručním ovládáním kliky, která zpravidla koná složený pohyb, přičemž na úderníku je k převodu rotačního pohybu na přímočarý vytvořena tvarová plocha. Úderník se pohybuje mezi dvěma krajními polohami, a to polohou nataženou, kdy je bicí pružina stlačena a úderník je držen za ozub spoušťovou pákou, a polohou spuštěnou, kdy je špička zápalníku v kontaktu se zápalkou nábojnice.

Úderníkové bicí mechanismy se však používají rovněž u zlamovacích zbraní. Ve spise US 3077045 je popsána konstrukce závěrového a bicího mechanismu zlamovací zbraně, kdy je odjištění a následné otevření lůžkového závěru prováděno ovládací pákou tvaru ležícího písmene L, kyvné uloženou v boční straně lůžka a opatřenou na konci jednoho svého ramene rukojetí vyvedenou bočně vně lůžka. Druhé rameno této ovládací páky je pak spřaženo s napínací pákou, která při svém kyvném pohybu směrem vzad stlačuje přímoběžný úderník zbraně proti síle bicí pružiny vzad do natažené polohy. Natahování bicího mechanismu se dvěma přímoběžnými úderníky posuvně usazenými v baskuli prostřednictvím předozadního pohybu páky situované nad horní hranou závěru a uložené kyvné podle horizontální osy je uvedeno ve spise DE 102007048017. Natažení bicího mechanismu se provádí pohybem páky vpřed, přičemž úderníky jsou spřaženy se spouští složitou soustavou pák zahrnující blokovací páku, spouštěcí tyč, uvolňovací páku, nastavovací prvek a další mechanismy tvořící značně komplikovaný celek, což se nutně projeví jak v jeho hmotnosti, tak v napínacích silách a rovněž i ve výrobních nákladech. Jedním z nejběžnějších způsobů zajišťování a otevírání lůžkového závěru je využití mechanismu temenní kličky, jejíž kyvný pohyb v přibližně horizontální rovině je přenášen na rotační pohyb vertikální hřídele, jejímž prostřednictvím je následně zamykán a odemykán závěr a je umožněno zlomení zbraně. Toto provedení je uvedeno kupříkladu v dokumentu GB 199992. Přímoběžný úderník je zde uváděn do natažené polohy předozadním pohybem napínacího palce, kterým je na svém vrcholu zakončena

- 1 CZ 34541 UI napínací páka, jednak upevněná ve své horní části přímo k úderníku a jednak kyvné uložená svým dolním koncem ve dnu lůžka. Bezpečnost takového řešení je ovšem značně diskutabilní. U velkého počtu konstrukčních provedení je bicí mechanismus natahován kyvným pohybem hlavní při zlamování zbraně a temenní klička slouží pouze jako uzamykací prvek závěru, jak je tomu například v případě řešení uvedeného ve spise GB 15567732. Takovýto systém natahování bicího mechanismu ovšem vyžaduje větší počet součástí, je tedy konstrukčně, a tedy i výrobně složitý. V dokumentu FR 2257071 je popsán systém natahování bicího mechanismu kyvným pohybem temenní kličky, přenášeným na rotační pohyb vertikální hřídele opatřené ozubeným sektorem, který je v záběru s ozubeným hřebenem posuvníků, jejichž suvný pohyb je pak dále přenášen na úderníky, které jsou tak uváděny do natažené polohy. I v tomto případě se jedná o značně složitý mechanismus, což se negativně odrazí v jeho hmotnosti i výrobní náročnosti, a tím i ceně. Natahování bicího mechanismu kyvným pohybem temenní kličky je uvedeno rovněž ve spisu US 20130174459. Vertikální hřídel, na jejímž horním konci je temenní klička upevněna, je opatřena excentrem, kterým je uváděn do pohybu posuvný člen. Ten je pak spřažen s úderníky. Pohyb temenní kličky je zde opět přenášen na úderníky zprostředkovaně, čímž je zvýšena ovládací síla, která je dále ovlivněna vzdáleností excentru od rotační osy hřídele.

Obě základní provedení bicího mechanismu musí zajistit spolehlivou iniciaci zápalky náboje, přičemž důležitou vlastností je i čas, za který je schopen bicí mechanismus tuto iniciaci provést.

Cílem předkládaného technického řešení je představit provedení napínacího a bicího mechanismu, které by snižovalo jednak napínací síly při natahování bicího mechanismu a jednak i sílu potřebnou k iniciaci bicího mechanismu, a to při snaze o vytvoření co nejjednodušší konstrukce s co možná nejtěsnějším spřažením pohybu napínacího prvku s pohybem úderníku do natažené polohy.

Podstata technického řešení

Stanoveného cíle je dosaženo technickým řešením, kterým je bicí mechanismus střelných zbraní, který je uložený v závěrovém lůžku a obsahuje hřídel opatřenou ovládací kličkou a přímoběžný úderník, který je podélně suvně uložený v závěrovém lůžku, je opatřený bicí pružinou a v jeho přední části je vytvořen zápalník. Podstatou technického řešení je, že jednak je v tělese hřídele vytvořeno v radiálním směru otevřené horizontálně situované boční vybrání vytvářející esovitě zakřivenou natahovací plochu rovnoběžnou s axiální osou tělesa hřídele, jednak je v horní části údemíkového těla úderníku vytvořen opěrný člen, v jehož přední části je vytvořeno kontaktní zaoblení, a jednak podélná osa úderníku protíná průmět tělesa hřídele do horizontální roviny, přičemž kontaktní zaoblení je v kontaktu s natahovací plochou, která je svým zakřivením uzpůsobena pro umožnění klouzavého pohybu kontaktního zaobleni po svém povrchu při rotaci hřídele.

Ve výhodném provedení je v tělese hřídele v předozadním směru zbraně, tedy ve směru radiálním vzhledem k rotační ose tělesa hřídele, vytvořena průchozí štěrbinová dutina, která se od rotační osy tělesa oboustranně bočně rozšiřuje jak směrem předním, tak směrem zadním a kterou je úderník provlečen.

Dále je výhodné, když je opěrný člen proveden ve tvaru podélného hranolu situovaného rovnoběžně s podélnou osou úderníku a současně excentricky.

V dalším výhodném provedení je ve vnitřní pravé boční stěně závěrového lůžka upevněna údemíková opěrka, která je provedena jako podélné vedení, jehož příčný řez má tvar obráceného písmene U s jedním ramenem delším, kde rozměry vnitřního průřezu vodicí drážky úderníkové opěrky odpovídají vnějším rozměrům příčného průřezu opěrného členu, přičemž údemíková opěrka je upevněna tak, že opěrný člen úderníku je podélně suvně uložen ve vodicí drážce úderníkové opěrky.

-2CZ 34541 UI

Dále je výhodné, když je úderník tvořen koaxiálně provedenými na sebe navazujícími zápalníkem, úderníkovým nosem, úderníkovým tělem a úderníkovou žerdí, přičemž úderníkové tělo má větší průměr než údemíková žerď i než údemíkový nos, a ten má větší průměr než zápalník, kde osazení mezi úderníkovým nosem a úderníkovým tělem vytváří dorazovou plochu a osazení mezi úderníkovým tělem a úderníkovou žerdí vytváří opěrnou plochu, přičemž úderník je podélně volně suvně uložen svým úderníkovým nosem v přední úderníkové matici a zadní koncovou oblastí své úderníkové žerdi v zadní úderníkové matici, kde přední údemíková matice i zadní údemíková matice jsou upevněny v závěrovém lůžku.

Konečně je výhodné, když je na úderníkové žerdi navlečena bicí pružina, která je svým čelem opřena o opěrnou plochu a svým týlem je opřena o zadní úderníkovou matici, přičemž v přední úderníkové matici je vytvořen koaxiální průchozí maticový otvor, ve kterém je údemíkový nos zasunut a který dále přechází do zápalníkového otvoru menšího průměru.

Předkládaným technickým řešením se dosahuje nového a vyššího účinku v tom, že pohyb ovládací kličky je přenášen bezprostředně na pohyb přímoběžného úderníku bez dalších pomocných pák či převodů, čímž je snížena ovládací síla na ovládací kličce a konstrukce je značně zjednodušena.

Objasnění výkresů

Konkrétní příklady provedení technického řešení jsou znázorněny na přiložených výkresech kde:

obr. 1 je boční pohled na průřez bicím mechanismem, obr. 2 je axonometrický pohled šikmo shora zezadu na průřez bicím mechanismem, obr. 3 je boční pohled na sestavu vnitřních členů bicího mechanismu, obr. 4 je axonometrický pohled šikmo shora zezadu na sestavu vnitřních členů bicího mechanismu obr. 5 je axonometrický explodovaný pohled na vnitřní členy bicího mechanismu šikmo zezadu, obr. 6a) je axonometrický pohled na úderník šikmo shora zepředu, obr. 6b) je axonometrický pohled na úderník šikmo shora zezadu a obr. 7 je horní pohled na řez sestavou úderníku a zámkové hřídele rovinou A-A z obr. 3.

Výkresy znázorňující představované technické řešení a následně popsané příklady konkrétních provedení zařízení v žádném případě neomezují rozsah ochrany uvedený v definici, ale jen objasňují podstatu technického řešení.

Příklady uskutečnění technického řešení

Bicí mechanismus střelných zbraní znázorněný na obr. 1 a obr. 2 je uložen v závěrovém lůžku 1, ve kterém je suvně v horizontálním axiálním směru uložený klín 6, nad kterým je rotačně kolem vertikální osy uložena hřídel 3 tvaru vertikálně orientovaného válce. Pod klínem 6 je v závěrovém lůžku 1 suvně v předozadním směru zbraně usazena pojistka 7, za níž je kyvné uložena spoušť 9, která je s pojistkou 7 fimkčně propojena. Jak je zřejmé z obr. 3 až obr. 5, je hřídel 3 tvořena tělesem 31 jehož dolní podstava je opatřena excentricky situovaným vertikálním válcovým hřídelovým výstupkem 32, kterým je hřídel 3 spřažena s klínem 6. Horní podstava tělesa 31 je v úrovni horní plochy závěrového lůžka 1 a je v ní upevněna ovládací klička 4. Jak je patrné z obr. 5, je v tělese 31 v předozadním směru zbraně, tedy ve směru radiálním vzhledem k rotační ose tělesa 31. vytvořena průchozí štěrbinová dutina 33, která se od rotační osy tělesa 31 oboustranně bočně rozšiřuje jak směrem předním, tak směrem zadním. Nad štěrbinovou dutinou 33 je v tělese 31 vytvořeno v radiálním směru otevřené horizontálně situované boční vybrání 35 shora navazující na štěrbinovou dutinu 33 a vytvářející esovitě zakřivenou natahovací plochu 34 rovnoběžnou s axiální osou tělesa 31. Bicí mechanismus zbraně je podle vyobrazení obr. 3 až obr. 5 tvořen hřídelí 3, přímoběžným úderníkem 2, přední úderníkovou maticí 23, zadní úderníkovou maticí 24. bicí

-3 CZ 34541 UI pružinou 25. úderníkovou opěrkou 5 a spoušťovou pákou 8. Jak je znázorněno na obr. 6a) a obr. 6b), je úderník 2 tvořen koaxiálními na sebe navazujícími zápalníkem 201. úderníkovým nosem 202, úderníkovým tělem 21 a úderníkovou žerdí 204, přičemž úderníkové tělo 21 má větší průměr než údemíková žerď 204 i než údemíkový nos 202, a ten má větší průměr než zápalník 201. Osazení mezi úderníkovým nosem 202 a úderníkovým tělem 21 vytváří dorazovou plochu 203 a osazení mezi úderníkovým tělem 21 a úderníkovou žerdí 204 vytváří opěrnou plochu 205. Ve spodní části údemíkového těla 21 jsou v jeho levém boku vytvořeny bočním a dolním směrem otevřené přední zahloubení 211 a zadní zahloubení 212. které jsou odděleny spoušťovým ozubem 213. V horní části údemíkového těla 21 je vytvořen opěrný člen 214 tvaru podélného hranolu situovaného rovnoběžně s podélnou osou úderníku 2 a současně excentricky, v jehož přední části blíže k podélné ose úderníku 2 je vytvořeno kontaktní zaoblení 215.

Úderník 2 je podélně volně suvně uložen jednak svým úderníkovým nosem 202 v přední úderníkové matici 23 a jednak zadní koncovou oblastí své úderníkové žerdi 204 v zadní úderníkové matici 24, Přední údemíková matice 23 i zadní údemíková matice 24 jsou upevněny v závěrovém lůžku 1. Na úderníkové žerdi 204 je navlečena bicí pmžina 25, která se svým neoznačeným čelem opírá o opěrnou plochu 205 a svým neoznačeným týlem o zadní úderníkovou matici 24. V přední úderníkové matici 23 je vytvořen koaxiální průchozí maticový otvor 231. ve kterém je údemíkový nos 202 zasunut a který dále přechází do zápalníkového otvoru 232 menšího průměru, jak je znázorněno na obr. 7. Ve spuštěné poloze úderníku 2 dosedá dorazová plocha 203 úderníku 2 na zadní čelo 233 přední úderníkové matice 23, jak je znázorněno na obr. 1. Údemíková opěrka 5 je provedena jako podélné vedení o příčném řezu tvaru obráceného písmene U s jedním ramenem delším. Rozměry vnitřního průřezu vodicí drážky 51 úderníkové opěrky 5 odpovídají vnějším rozměrům příčného průřezu opěrného členu 214, přičemž údemíková opěrka je upevněna na pravé boční stěně závěrového lůžka 1 tak, že opěrný člen 214 úderníku 2 je podélně suvně uložen ve vodicí drážce 51 úderníkové opěrky 5. Jak je znázorněno na obr. 3, obr. 4 a obr. 7 je úderník 2 provlečen štěrbinovou dutinou 33, a to tak, že kontaktní zaoblení 215 opěrného členu 214 úderníku 2 je v kontaktu s natahovací plochou 34 tělesa 31 hřídele 3. Spoušťová páka 8 je v závěrovém lůžku 1 uložena kyvné kolem horizontální osy mezi úderníkem 2 a spouští 9 se zajištěním předpružení jejího předního ramene 82 v horní poloze, přičemž její zadní rameno 81 je v kontaktu se spouští 9 a její přední rameno 82 je opatřeno vzhůru směřujícím spoušťovým hrotem 83, který je kompatibilní se spoušťovým ozubem 213. předním zahloubením 211 a zadním zahloubením 213 úderníku 2.

Ve spuštěné poloze působením tlaku bicí pružiny 25 dorazová plocha 203 úderníku 2 dosedá na zadní čelo 233 přední úderníkové matice 23. kontaktní zaoblení 215 opěrného členu 214 přiléhá k natahovací ploše 34 hřídele 3 a spoušťový hrot 83 spoušťové páky 8 zapadá do zadního zahloubení 212. Pohybem ovládací kličky 4 dochází k rotaci hřídele 3 a ke kluznému pohybu opěrného členu 214 po natahovací ploše 34. čímž je úderník 2 tlačen směrem vzad proti síle bicí pružiny 25 a spoušťový hrot 83 klouže po neoznačené zadní šikmé hraně spoušťového ozubu 213. Současně tak dochází k úhlovému natočení hřídele 3 vzhledem k podélné ose úderníku 2, který hřídelí 3 v radiálním směru prochází, což je umožněno oboustranným rozšířením štěrbinové dutiny 33. Současně je klín 6 stlačován směrem vzad a pojistka 7 je přesouvána do zajišťovací polohy. Během kluzného pohybu opěrného členu 214 po natahovací ploše 34 a suvného pohybu úderníku 2 vzad dojde k zaskočení spoušťového hrotu 83 za spoušťový ozub 213 do prostoru předního zahloubení 211. čímž je zabezpečeno zajištění úderníku 2 v natažené poloze, ale není omezen jeho další pohyb zadním směrem. Klín 6 je i nadále stlačován směrem vzad. Jakmile se opěrný člen 214 kluzným pohybem po natahovací ploše dostane na obvod hřídele 3 a štěrbinová dutina 33 se svou boční stěnou zarazí o úderník 2, je rotace hřídele 3 ukončena, úderník 2 je ve své nejzazší zadní poloze, ovládací klička 4 je v krajní vytočené poloze a klín 6 je zcela zatažen směrem vzad, čímž je umožněno sklopení hlavní. Při zpětném pohybu ovládací kličky 4 do výchozí polohy se pouze zasouvá klín 6 směrem vpřed k uzamčení hlavní, přičemž úderník 2 je držen v natažené poloze zaskočením spoušťového hrotu 83 za spoušťový ozub 213. Po odjištění spouště 9 stlačením pojistky 7 a stlačením spouště 9 dojde k výkyvu spoušťové páky 8 a snížení jejího předního ramene 82. čímž se spoušťový hrot 83 oddálí od spoušťového ozubu 213 a tím je úderník 2 uvolněn

-4CZ 34541 UI z natažené polohy a je silou bicí pružiny 25 vržen směrem vpřed. Jeho zápalník 201 pak dopadne na neznázoměnou zápalku náboje.

Průmyslová využitelnost

Bicí mechanismus s přímoběžným úderníkem podle technického řešení je využitelný při konstrukci jednohlavňových i vícehlavňových loveckých a sportovních zbraní, zejména zlamovacích.

Claims (6)

1. NÁROKY NA OCHRANU

   1. Bicí mechanismus střelných zbraní, který je uložený v závěrovém lůžku (1) a obsahuje hřídel (3) opatřenou ovládací kličkou (4) a přímoběžný úderník (2), který je podélně suvně uložený v závěrovém lůžku (1), je opatřený bicí pružinou (25) a v jeho přední části je vytvořen zápalník (201), vyznačující se tím, že jednak je v tělese (31) hřídele (3) vytvořeno v radiálním směru otevřené horizontálně situované boční vybrání (35) vytvářející esovitě zakřivenou natahovací plochu (34) rovnoběžnou s axiální osou tělesa (31), jednak je v horní části údemíkového těla (21) úderníku (2) vytvořen opěrný člen (214), v jehož přední části je vytvořeno kontaktní zaoblení (215), a jednak podélná osa úderníku (2) protíná průmět tělesa (31) do horizontální roviny, přičemž kontaktní zaoblení (215) je v kontaktu s natahovací plochou (34), která je svým zakřivením uzpůsobena pro umožnění klouzavého pohybu kontaktního zaoblení (215) po svém povrchu při rotaci hřídele (3).
2. 2. Bicí mechanismus podle nároku 1, vyznačující se tím, že v tělese (31) hřídele (3) v předozadním směru zbraně, tedy ve směru radiálním vzhledem k rotační ose tělesa (31), je vytvořena průchozí štěrbinová dutina (33), která se od rotační osy tělesa (31) oboustranně bočně rozšiřuje jak směrem předním, tak směrem zadním a kterou je úderník (2) provlečen.
3. 3. Bicí mechanismus podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že opěrný člen (214) je proveden ve tvaru podélného hranolu situovaného rovnoběžně s podélnou osou úderníku (2) a současně excentricky.
4. 4. Bicí mechanismus podle nároku 3, vyznačující se tím, že ve vnitřní pravé boční stěně závěrového lůžka (1) je upevněna údemíková opěrka (5), která je provedena jako podélné vedení, jehož příčný řez má tvar obráceného písmene U s jedním ramenem delším, kde rozměry vnitřního průřezu vodicí drážky (51) úderníkové opěrky (5) odpovídají vnějším rozměrům příčného průřezu opěrného členu (214), přičemž údemíková opěrka (5) je upevněna tak, že opěrný člen (214) úderníku (2) je podélně suvně uložen ve vodicí drážce (51) úderníkové opěrky (5).
5. 5. Bicí mechanismus podle kteréhokoliv z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že úderník (2) je tvořen koaxiálně provedenými na sebe navazujícími zápalníkem (201), úderníkovým nosem (202), úderníkovým tělem (21) a úderníkovou žerdí (204), přičemž úderníkové tělo (21) má větší průměr než údemíková žerď (204) i než údemíkový nos (202), a ten má větší průměr než zápalník (201), kde osazení mezi úderníkovým nosem (202) a úderníkovým tělem (21) vytváří dorazovou plochu (203) a osazení mezi úderníkovým tělem (21) a úderníkovou žerdí (204) vytváří opěrnou plochu (205), přičemž úderník (2) je podélně volně suvně uložen svým úderníkovým nosem (202) v přední úderníkové matici (23) a zadní koncovou oblastí své úderníkové žerdi (204) v zadní úderníkové matici (24), kde přední údemíková matice (23) i zadní údemíková matice (24) jsou upevněny v závěrovém lůžku (1).
6. 6. Bicí mechanismus podle nároku 5, vyznačující se tím, že na úderníkové žerdi (204) je navlečena bicí pružina (25), která je svým čelem opřena o opěrnou plochu (205) a svým týlem je opřena o zadní úderníkovou matici (24), přičemž v přední úderníkové matici (23) je vytvořen koaxiální průchozí maticový otvor (231), ve kterém je údemíkový nos (202) zasunut a který dále přechází do zápalníkového otvom (232) menšího průměru.