CZ349295A3 - Thermoplastic, elastomeric copolymers, hair and skin treating preparations containing thereof - Google Patents

Description

Termoplastické, elastomerní kopolymery a prostředky péče o vlasy a prostředky péče o kůži, které je obsahují

Oblast vynálezu r f

Předkládaný vynález se týká termopíaštických-r—eLaaiorTferních kopolymerů a prostředků péče o vlasy a prostředků péče o kůži, které je obsahují, rozpustných nebo dispergovatelných ve vodě nebo alkoholu. Tyto kopolymery jsou využitelné pro úpravu a styling účesů. Zejména vhodná je aplikace těchto kopolymerů do sprejů na vlasy a pěn. Předkládaný vynález se dále týká kopolymerů, které lze použít do kosmetických a farmaceutických prostředků, které se používají k povrchové aplikaci na kůži. Prostředky péče o kůži, které obsahují tyto kopolymery, lze použít pro podávání a/nebo transdermální transport široké škály aktivních složek do a/nebo skrz kůži.

Dosavadní stav techniky

V oblasti péče o vlasy je žádoucí, aby si vlasy udržely určitý styl nebo tvar v co nejširším měřítku. Takové udržení stylu se obecně dosahuje jedním ze dvou způsobů: trvalou, chemickou změnou vlasového vlákna nebo dočasnou změnou stylu nebo tvaru vlasů. Dočasná změna je taková, kterou lze odstranit vodou nebo umytím šampónem. Dočasné změny stylu se obecně dosahuje aplikací prostředku navlhčených vlasů po umytí šampónem a/nebo použití kondicionéru a před usušením a/nebo stylingem. Pro tento účel se nejčastěji používají produkty ve formě pěn, gelů, roztoků nebo sprejů. Když se dosáhne žádaného stylu obvykle se používají spreje, aby pomohly udržet dosažený styl. Tyto prostředky péče o vlasy využívají pro styling a udržení dosaženého stylu širokou škálu pryskyřic a rostlinných gum. Ale, v současnosti používané pryskyřice a rostlinné gumy vyvolávají na vlasech pocit přílišné lepkavosti nebo ztuhlosti. Také se tyto pryskyřice a rostlinné gumy nedají smýt tak snadno jak by bylo žádoucí Proto je potřebné zlepšovat materiály pro styling a udržování účesu, které jsou silné, dobře a dlouho držící aniž by byly příliš tuhé nebo lepkavé, a které lze snadno odstranit umytím šampónem. Navíc, protože většina prostředků péče o vlasy jsou na základě vody a/nebo alKoholu, je nezbytné, aby tyto materiály byly dobře rozpustné nebo dispergovatelné v těchto základech.

Termoplastické, elastomerní kopolymery jsou dobře známé. Tyto kopolymery spojuji termoplastické vlastnosti, které jim poskytují rozpustnost a pevnost, s elastickými vlastnostmi, které jim poskytují ohebnost a udržení tvaru. Ale, navzdory těmto vysoce žádoucím vlastnostem je většina termoplastických, elastomerních kopolymeru nerozpustná nebo slabě rozpustná v systémech voda a/nebo alkohol, a proto není vhodná do prostředků péče o vlasy. Proto by byly termoplastické, elastomerní kopolymery, které jsou dobře rozpustné ve vodě a/nebo alkoholu, využitelné pro zlepšení prostředků péče o vlasy

Podstata vynálezu

V předkládaném vynálezu je popsána nová skupina termoplastických, elastomerních kopolymeru, které mají žádanou ohebnost, pevnost a elastické vlastnosti a jsou snadno rozpustné a/nebo dispergovatelné v systémech vody a/nebo alkoholu. Navíc tyto materiály poskytují prostředky péče o vlasy, které zanechají ve vlasech přirozený pocit, tj. nelepkavý.

Navíc bylo ke všem výhodám, které tyto kopolymery přinášejí prostředkům péče o vlasy, zjištěno, že tyto materiály jsou také použitelné do široké škály kosmetických a farmaceutických prostředků určených pro povrchovou aplikaci na kůži. Tyto kopolymery zajišťují, že prostředky pro povrchovou aplikaci jsou snáze a jednotněji rozmazatelné na kůži, které poskytují dobrý pocit na kůži a jsou vysoce substantivní Navíc jsou tyto kopolymery použitelné pro zlepšení průchodu široké škály kosmetických a farmaceutických aktivních látek do kůže nebo případně skrz kůži pro systemické podáváni.

Předmětem předkládaného vynálezu je poskytnout nové termoplastické, elastomerní kopolymery rozpustné a/nebo dispergovatelné ve vodě a/nebo alkoholu.

Dalším předmětem předkládaného vynálezu je poskytnout nové termoplastické, elastomerní kopolymery použitelné v prostředcích péče o vlasy.

Dalším předmětem předkládaného vynálezu je poskytnout nové prostředky péče o vlasy, které mají zlepšené stylizační a/nebo udržovací vlastnosti a mají zlepšené estetické vlastnosti.

Dalším předmětem předkládaného vynálezu je poskytnout nové termoplastické, elastomerní kopolymery použitelné v kosmetických a farmaceutických prostředcích povrchové péče o kůži.

Dalším předmětem předkládaného vynálezu je poskytnout nové kosmetické a farmaceutické prostředky použitelné pro podávání široké škály kosmetických materiálů a farmaceutických aktivních látek do a/nebo skrz kůži.

Tyto a další předměty předkládaného vynálezu budou jasné z podrobného popisu, který následuje.

Shrnutí vynálezu

Předkládaný vynález se týká termoplastického, elastomerního kopolymerů rozpustného nebo dispergovatelného ve vodě nebo alkoholu, který má hlavní řetězec a dva nebo více zavěšených postranních řetězců, přičemž tento kopolymer je tvořen kopolymerací náhodné se opakujících jednotek A a B, a uvedený kopolymer obsahuje:

(i) 40% až 90% hmotnostních jednotky A, kdy jednotka A ie polymerovatelná, monomerní jednotka a (ii) 10% až 60% hmotnostních jednotky B, kdy jednotka B je hydrofilní, makromonomerní, kopolymerovatelná s A, přičemž tato makromonomerní jednotka tvoří zavěšený polymerní, postranní řetězec, kde tento kopolymer má střední molární hmotnost větší než 10 000 a kde uvedený kopolymer vykazuje dvě různé hodnoty T přičemž první T_g odpovídá hlavnímu řetězci a je nižší než 0°C a druhá T_g odpovídá postranním řetězcům a má hodnotu vyšší než 25°C.

Předkládaný vynález se také týká termoplastického, elastomemího kopolymeru rozpustného nebo dispergovatelného ve vodé nebo alkoholu, který má hlavní řetězec a dva nebo více polymerních postranních řetězců, přičemž tento kopolymer je tvořen kopolymerací náhodné se opakujících jednotek A a B a odpovídá obecnému vzorci I:

[A]_a [B]_b

I kde A je přinejmenším jedna polymerovatelná, monomemí jednotka obecného vzorce II:

O

II

X - C - CR⁵ = CHR⁶ kde X je vybráno ze skupiny sestávající z -OH, -OM, -OR⁴, -NH2, -NHR⁴ a -N(R⁴)2; M je kation vybraný ze skupiny sestávající z Na*, K*, Mg, Ca**, Zn**, NH/, alkylamonia, dialkylamonia, trialkylamonia a tetraalkylamonia; R⁴ je nezávisle vybráno ze skupiny sestávající z H, C, až C₃ případně rozvětveného alkylu, Ν,Ν-dimethylaminoethylu, 2-hydroxyethylu,

2-methoxyethylu a 2-ethoxyethylu; a R⁵ a R⁶ jsou nezávisle vybrány ze skupiny sestávající z H, C, až C₃ případně rozvětveného alkylu, methoxylu, ethoxylu, 2-hydroxyethoxylu, 2-methoxyethylu a

2-ethoxyethylu.

B je přinejmenším jedna hydrofilní, makromonomerní jednotka kopolymerovatelná s A obecného vzorce III:

R - [ - NCH₂CH₂ - ]_m - O - E I c=o

I

R'

III kde E je ethylenicky nenasycená skupina, kopolymerovatelná s A, vybraná ze skupiny sestávající z vinylu, allylu, akryloylu, methakryloylu, ethakryloylu, 3-vinylbenzoylu a 4-vinylbenzoylu; R a R' jsou nezávisle vybrány ze skupiny sestávající z H a C, až C₃ případně rozvětveného alkylu; m je celé číslo 10 až 2000; a je celé číslo 100 nebo větší a b je celé číslo 2 nebo větší.

V dalších příkladech je B přinejmenším jedna hydrofilní, makromonomerní jednotka kopolymerovatelná s A obecného vzorce IV:

RO -f-CH₂CH₂N-J_m-CH₂/O\ c-o ch-ch₂

R'

IV kde R a R¹ jsou nezávisle vybrány ze skupiny sestávající z H a C, až C_a případně rozvětveného alkylu; m je celé číslo 10 až 2000; a je celé číslo 100 nebo větší a b je celé číslo 2 nebo větší

V datších příkladech je B přinejmenším jedna hydrofilní, makromonomerní jednotka kopolymerovatelná s A obecného vzorce V:

R - [ - OCH₂CH - j_m - O - E I

R³

V kde E je ethy len icky nenasycená skupina, kopolymerovatelná s A, vybraná ze skupiny sestávající z vinylu, allylu, akryloylu, methakryloylu, ethakryloylu, 3-vinylbenzoylu, 4-vinylbenzoylu a jejích směsí; R je vybráno ze skupiny sestávající z C, až C₄₀ případně rozvětveného alkylu; R³ je vybráno ze skupiny sestávající z H a C, ažC₈ případné rozvětveného alkylu; m je celé číslo 20 až 2000; a je celé číslo 100 nebo větší a b je celé číslo 2 nebo větší.

V dalším příkladu se předkládaný vynález týká prostředků péče o vlasy, zejména prostředků pro úpravu a styling účesů, které obsahují tyk· kopolymery.

V dalším příkladu se předkládaný vynález týká kosmetických a farmaceutických prostředků, které obsahují tyto kopolymery, pro aplikací na kůži pro podávání kosmetických materiálů a farmaceutických aktivních látek na. do a/nebo skrz kůži

Všechna procenta a poměry, která jsou uvedena dále v dokumentu, jsou vztažena na hmotnost celkového prostředku a všechna měření byla provedena při 25°C, pokud není uvedeno jinak. Prostředky podle předkládaného vynálezu mohou obsahovat, sestávat z nebo nezbytně sestávat z esenciálních složek stejně jako z nepovinných složek a komponent, které jsou popsány dále.

Podrobný popis vynálezu

Termín termoplastický, elastomerní kopolymer, tak jak se používá v tomto dokumentu, znamená, že kopolymer má jak termoplastické, tak elastomerní vlastnosti. Termín termoplastický, elastomerní kopolymer je dobře známý osobám vzdělaným v problematice polymerů. Termoplastický znamená, že po zahřátí, kopolymer měkne a po ochlazení opět ztvrdne, po vystavení napětí se začne roztěkat a po ukončení napínání roztěkání ustane. Elastomerní znamená, že kopolymer má takový elastický modul, že kopolymer vykazuje rezistenci vůči deformaci a má omezenou roztažnost a odtahování. Jinak řečeno, kopolymer má po deformaci tendenci obnovovat svůj původní tvar a velikost.

Termín makromonomer je dobře známý osobám vzdělaným v problematice polymerů a používá se pro popis polymerních materiálů, které obsahují polymerovatelnou skupinu. Makromonomer je makromolekulami monomer. Makromonomer je nezbytně velmi velký typ monomerní blokové stavební jednotky, kterou lze použít pro polymerační reakci tvorby polymeru sama se sebou nebo s jinými monomery nebo s jinými makromonomery.

Termín rozpustný nebo dispergovateiný ve vodě nebo alkoholu, tak jak se používá v tomto dokumentu, znamená, že tyto kopolymery jsou zcela rozpustné nebo dispergovatelné (jako stabilní suspenze) v přinejmenším jednom z následujících rozoouštědel případně v jakékoliv kombinaci následujících rozpouštědel: voda, methanol, ethanol a isopropanol. Rozpustný znamená, že kopolymer je rozpustný v

Ί rozpouštědle nebo rozpouštědlech pří 25°C v koncentraci přinejmenším 20 mg/ml, výhodněji 50 mg/ml a nejvýhodněji 100 mg/ml. Dispergovatelný znamená, že kopolymer tvoří stabilní, jednotnou suspenzi (bez přídavku dalších materiálu jako jsou emulgátory) když se smíchá s rozpouštědlem nebo rozpouštědly při 25°C v koncentraci přinejmenším 20 mg/ml, výhodněji 50 mg/ml a nejvýhodněji 100 mg/ml.

Termoplastické, elastomerní kopolymery

Kopolymery podle předkládaného vynálezu jsou charakteristické tím, že mají elastomerní nebo ohebný hlavní řetězec a pevné, termoplastické, hydrofilní postranní řetězce. Tato kombinace elastomerních a termoplastických skupin v jediném kopolymerú poskytuje jedinečné a využitelné vlastnosti těchto materiálů. Kopolymery podle předkládaného vynálezu mohou být také označovány jako roubované kopolymery, protože mohou být připraveny kopolymerací monomerních jednotek a makromonomerních jednotek. Jinak řečeno, makromonomer --° naroubován nebo inkorporován do kopolymerú.

Tyto kopolymery mají dvě rozdílné, nemísitelné fáze. Bez vazby na nějakou teorii se předpokládá, že hydrofilní postranní řetězce těchto kopolymerú jsou pevně spojeny jeden s druhým, a proto zůstávají v jedné fázi, zatímco hlavní řetězec kopolymerú zůstává ve zvláštní fázi. Důsledek této nemisitelnosti fází je, že tyto kopolymery vykazují dvě různé teploty skelného přechodu nebo-li ”T_g pro hlavní řetězec a postranní řetězce. T_g je termín dobře známý v problematice polymerů a používá se pro popis teploty, při které polymer nebo jeho část podlehne přeměně, při které z pevného nebo křehkého materiálu .přejde na kapalný nebo měkký materiál typu gumy. Teplota skleného přechodu se měří standardními způsoby které jsou známé osobě běžně vzdělané v této problematice. Jedna, zejména použitelná, technika pro stanovení skelného přechodu je diferenční snímací kalorimetrie (differential scanning calorimetry také známá jako DSC). Jev skelného přechodu u polymerů je popsán v knize Introduction to Polymer Science and Technology: An SPE Textbook, (editoři H.S. Kaufman a J.J. Falcetta), (John Wiley & Sons: 1977), která je zde uvedena jako reference.

T_g hlavního řetězce kopolymerú podle předkládaného vynálezu (tj. části kopolymerú, která neobsahuje postranní řetězce) by měla být nižší než 0°C. S výhodou by T_g hlavního řetězce měla být -10°C až -130°C, výhodněji -20°C až -125°C a nejvýhodnéji -55°C až -120°C. T_g postranního řetězce kopolymerú podle předkládaného vynálezu (tj. části kopolymerú, která neobsahuje hlavní řetězec) je vyšší než 20°C. S výhodou by T_g postranního řetězce měla být 25°C až 200°C, ještě výhodněji 30°C až 175°C a nejvýhodněji 35°C až 150°C.

Protože tyto kopolymery mají dvě různé T_g, jsou využitelné do prostředků pro úpravu a styling účesů. Bez vazby na nějakou teorii, se předpokládá, že když se tyto kopolymery vystaví teplotám vyšším než obě T_g, jsou nezbytně kapalné a zaručují velkou pohyblivost během styíingu (např. když se na vlasy používají kulmy, fény a další zdroje tepla). Po ochlazení kopolymerú na pokojovou teplotu (např. když se na vlasy přestane působit zdrojem tepla) je kopolymer při teplotě, která je obvykle mezi oběma T_g a kopolymer získá strukturní pevnost od makromonomerních postranních řetězců a pohyblivost od hlavních řetězců a zaručuje tak udržení vlasů nebo zachování stylu účesu přes určitou pohyblivost.

Navíc, při teplotách kůže, by tyto kopolymery měly být při teplotě, která je nezbytně mezi oběma T Tyto kopolymery mohou zlepšit tvorbu filmu u prostředků péče o kůži a zaručují takové výhody jako je lepší distribuce na kůži.

Kopolymery podle předkládaného vynálezu vznikají kopolymerací náhodně se opakujících jednotek A a B, kdy jsou, s výhodou, jednotky A vybrány z přinejmenším jedné, polymerovatelné, ethylenicky nenasycené monomerní jednotky a jednotky B jsou vybrány z přinejmenším jedné, hydrofilní, makromonomerní jednotky, která obsahuje ethylenicky nenasycenou skupinu, která je kopolymerovatelná s A V typickém příkladu těchto kopolymerú je hlavní řetězec primárně odvozen z ethylenicky nenasycené části A monomerní jednotky a ethylenicky nenasycené části B makromonomerní jednotky. Postranní řetězce jsou odvozeny z nekopotymerovaných částí makromonomeru. Jednotky A a B mohou být vybrány z široké Škály struktur pokud jsou splněna omezení, která musí kopolymer splňovat (např. rozpustnost, T_g a molekulové hmotnosti).

Monomerní jednotky A tvoří v kopotymerech podle předkládaného vynálezu 40% až 90%, výhodněji 50% až 85% a nejvýhodněji 60% až 80% hmotnostních kopolymerů.

Hydrofilní, makromonomerní jednotky B tvoří 10% až 60%, výhodněji 15% až 50% a nejvýhodnéji 20% až 40% hmotnostních kopolymerů.

Kopolymery podle předkládaného vynálezu mají střední molekulovou hmotnost přinejmenším 10 000. Neexistuje horní limit pro molekulovou hmotnost, s tou výjimkou, že je omezena praktickými důvody aplikovatelnosti předkládaného vynálezu, jako jsou viskozita, zpracování, vzhledové charakteristiky, kompatibilita prostředku, atd. Obecně je střední molekulová hmotnost nižší než 5 000 000, obecněji nižší než 2 500 000, obvykle nižší než 1 500 000. S výhodou je střední molekulová hmotnost 10 000 až 5 000 000, výhodněji 75 000 až 1 000 000 a ještě výhodněji 100 000 až 850 000 a nejvýhodněji 125 000 až 750 000.

Případné mohou být kopolymery podle předkládaného vynálezu charakterizovány obecným vzorcem I, kde A a B odpovídají uvedené definice a a je celé číslo 100 nebo větší, s výhodou je a celé číslo 100 až 3 000, ještě výhodněji 250 až 2 000 a nejvýhodnéji 350 až 1 500 a b je celé číslo 2 nebo větší, s výhodou celé číslo 2 až 50, ještě výhodněji 2 až 20 a nejvýhodnéji 2 až 10. Ačkoliv jsou v tomto vzorci pro a a b určeny určité limity, neznamená to, že tyto indexy omezují polymery podie předkládaného vynálezu pokud je dosaženo příslušných fyzikálních vlastnosti. I když jsou kopolymery podle předkládaného vynálezu popsány obecným vzorcem I, bylo zjištěno, že je výhodné popisovat kopolymery podle jejich číselné středních molekulových hmotností. Obecně je číselně střední molekulová hmotnost nižší než 2 500 000 obecněji nižší než 1 500 000 a obvykle nižší než 1 000 000. S výhodou je číselně střední molekulová hmotnost 15 000 až 1 000 000, výhodněji 20 000 až 500 000 a nejvýhodnéji 25 000 až 250 000.

Vhodným výběrem a kombinací určitých jednotek A a B a volbou určitých relativních poměrů jednotek, která je jisté v možnostech osoby vzdělané v dané problematice, se mohou kopolymery optimalizovat v různých fyzikálních vlastnostech jako je rozpustnost, T_g a podobně, a ve slučitelnosti s dalšími složkami, které se běžně používají v prostředcích péče o vlasy a péče o kůži.

Když jsou kopolymery podle předkládaného vynálezu zahrnuty do prostředků péče o vlasy a/nebo o kůži, kopolymery obvykle tvoří 0.1% až 25%, s výhodou 0.5% až 20%, ještě výhodněji 1% až 10% a nejvýhodnéji 2% až 5% hmotnostních prostředku, ačkoliv lze použít i vyšší nebo nižší množství v závislosti na konkrétní aplikaci.

Monomerní jednotky A

Monomerní jednotka A je vybrána z polymerovatelných monomerů, s výhodou ethylenicky nenasycených monomerů. Je možno použit buď jeden monomer A nebo kombinaci dvou nebo více monomerů A. Například, pokud se s makromonomerem B polymerují dva různé monomery A. vzniklý polymer lze označit za terpolymer. V každém případě, monomery jsou vybrány tak, aby splňovaly požadavky na kopolymer. Polymerovatelný, tak jak se používá v předkládaném vynálezu, znamená, že monomery lze polymerovat pomocí jakékoliv běžné syntetické techniky. Preferovány jsou monomery, které jsou polymerovatelné pomocí běžných technik iniciovaných volnými radikály. Termín ethylenicky nenasycený, tak jak se používá v předkládaném vynálezu, znamená monomery, které obsahují přinejmenším jednu polymerovatelnou dvojnou vazbu uhlík-uhlík (která může být mono-, di-, tri- nebo tetra-substituovaná).

Monomerní jednotky A tvoří 40% až 90%, výhodněji 50% až 85% a nejvýhodnéji 60% až 80% hmotnostních kopolymerů podle předkládaného vynálezu.

Ethylenicky nenasycená monomerní jednotka A může být s výhodou popsána obecným vzorcem II, ve kterém je X vybráno ze skupiny sestávající z -OH, -OM, -OR⁴, -NH2, -NHR⁴ a -N(R⁴)2; M je kation vybraný ze skupiny sestávající z Na⁺, K*, Mg“, Ca“, Zn“, NH/, alkylamonia, dialkylamonía, trialkyíamonia a tetraalkylamonia; R⁴ je nezáviste vybráno ze skupiny sestávající z H, C, až C₃ případně rozvětveného alkylu, Ν,Ν-dimethylaminoethylu, 2-hydroxyethylu, 2-methoxyethylu a

2-ethoxyethylu; a R^s a R⁵ jsou nezávisle vybrány ze skupiny sestávající z H, C, až C_a případně rozvětveného alkylu, methoxyíu, ethoxylu, 2-hydroxyethoxylu, 2-methoxyethylu a 2-ethoxyethylu.

Representativní, ale nijak neomezující, příklady monomerů použitelných podle předkládaného vynálezu zahrnují akrylovou kyselinu, její soli, estery a amidy. Soli lze odvodit od jakéhokoliv běžného nejedovatého kovu, amonia nebo substituovaných amoniových iontů. Estery lze odvodit z alkoholů s C, až C₄₀ přímým řetězcem, s C₃ až C₄₀ rozvětveným řetězcem nebo z C₃ až C₄₀ karbocyklických alkoholů, z polyhydroxyalkoholu, které sestávají ze 2 až 8 atomů uhlíku a 2 až 8 hydroxyskupin (nijak neomezujícími příklady jsou ethy lenglykol. propylenglykol, butylenglykol, hexylenglykol, glycerin a 1,2,6-hexantriol), z aminoalkoholů (nijak neomezujícími příklady jsou aminoethanol dimethylaminoethanol a diethylaminoethanol a jejich kvarterní deriváty) nebo z alkoholetherů (nijak neomezujícími příklady jsou methoxyethanol a ethoxyethanol). Amidy mohou být nesubstituované, N-alkyl nebo N-alkylamino mono-substítuované nebo N,N-dialkyl nebo N,N-dialkylamino di-substituované, ve kterých je alkylové nebo alkylaminová skupina odvozena ze skupin s C, až C₄₀ přímým řetězcem, s C₃ až C₄₀ rozvětveným řetězcem nebo z C₃ až C_J0 karbocyklických skupin. Navíc, alkylaminoskupina může být kvarternizována Jako monomery lze také použít substituované kyseliny akrylové, jejich soli, estery a amidy (ve kterých jsou substituenty v pozici dva a tri akrylové kyseliny a jsou nezávisle vybrány ze skupiny sestávající z C, až C₄ alkylu, -CN, -COOH (např. methakrylové kyselina, ethakrylová kyselina a 3-kyanoakrylová kyselina). Soli, estery a amidy těchto substituovaných akrylových kyselin odpovídají definicím uvedeným výše pro soli, estery a amidy kyseliny akrylové Další použitelné monomery zahrnují vinyl a allyl estery karboxylových kyselin s C, až C₄₀ přímým řetězcem, s C₃ až C₄₀ rozvětveným řetězcem nebo z C₃ až C₄₀ karbocyklických karboxylových kyselin, vinyl a allyl halogenidy (např. vinylchlorid a allylchlorid), vinylem a allylem substituované heterocykly (např. vínylpyridin a allylpyridin), vinylidenchlorid a uhlododíky, které obsahují přinejmenším jednu dvojnou vazbu uhlík-uhlík (např. styren, α-methylstyren, t-butyIstyren, butadien, isopren, cyklohexadien, ethylen, propylen, 1-buten, 2-buten, isobutylen, vinyftoluen) a jejich směsí.

Preferované monomery A použitelné podle předkládaného vynálezu jsou vybrány ze skupiny sestávající z kyseliny akrylové, kyseliny methakrylové, kyseliny ethakrylové, methylakrylátu, ethylakry látu, n-butylakryl átu, iso-buty lakrylátu, t-butylakrylátu, 2-ethy Ihexy lakry látu, decylakry I átu, methylmethakrylátu, ethylmethakrylátu, n-butylmethakryiátu, iso-butvlmethakrvlátu, t-butylmethakrylátu, 2-ethylhexylmethakrylátu, decylmethakrylátu, meíhylethakrylátu, ethylethakrylátu, n-butylethakrylátu. iso-butylethakrylátu, t-buty lethakrylátu, 2-ethylhexyl ethakrylátu, decyl· e thakry lát u, 2,3-dihydroxypropylakrylátu, 2,3-dihydroxypropylmethakrylátu, 2-hydroxyethylakrylátu, 2-hydroxypropylakrylátu, hydroxypropylmethakrylátu, glycerylmonoakrylátu, glycerylmonomethakrylátu, akrylamídu, methakrylamidu, ethakrylamidu, N-methylakrylamidu N, N-d i methyl akry I amidu, N,N-dimethyl methakry lam idu, N-ethy lakry lam idu, N-isopropylakrylamidu, N-butylakrylamidu, N-t-butylakryla midu, N,N-d i-n-butylakrylamidu, N,N-diethy lakry lam idu, N-oktyíakrylamidu, N-oktadecy lakry la midu, N-feny lakry lam idu, N-methylmethakrylamidu, N-ethyl met ha kry lam idu, N-dodecyl methakrylamidu, N,N-dimethylaminoethyl akrylamídu, kvartem izovaného N, N-dimethy lamí noethylakry lamí du, N, N-dimethy laminoethylmethakrylamidu, kvartem izovaného N,N-dimethylaminoethylmethakrylamídu, N, N-dimethy lam i noethy lakrylátu, N, N-dimethy lam i noe thy lme thakry látu, kvartem izovaného Ν,Ν-dimethylaminoethy lakry látu. kvartem izovaného N,N-dimethy lam i noethy I meth akry látu. 2-hydroxyethylakrylátu, 2-hydroxyethyl methakry látu, 2-hydroxyethylethakrylátu, glycerylakrylátu, 2-methoxyethylakrylátu, 2-methoxye thy lme thakry látu, 2-methoxy ethy lethakrylátu, 2-ethoxyethy lakrylátu,

2-ethoxyethylmethakrylátu, 2-ethoxyethylethakrylátu, kyseliny maleinové, anhydridu kyseliny maleinové a jejich polovičních esterů, krotonové kyseliny, itakonové kyseliny, kyseliny angelikové, diallyldimethylamonium chloridu, vinylpyrrolidonu, methylvinyletheru, methylvinylketonu, maleinimidu, vinylpyridinu, vinylimidazolu, vinylfuranu, styrensulfonátu, allylalkoholu, vinylalkoholu, vinylkaprolaktamu a jejich směsí. Preferovanější monomery A jsou vybrány ze skupiny sestávající z methylakrylátu, methylmethakrylátu, methy lethakrylátu, ethy I a kryl át u, ethyímethakrylátu, ethylethakrylátu, n-b utyl akry fátu, n-butylmethakrylátu, n-butylethakrylátu, 2-ethylhexylakrylátu, 2-ethylhexyImethakrylátu, 2-ethylhexy lethakrylátu, N-oktylakrylamidu, 2-methoxyethylakrylátu, 2-hydroxyethylakrylátu, Ν,Ν-dimethylaminoethyíakrylátu a jejich směsí.

Nejpreferovanéjší monomery A jsou vybrány ze skupiny sestávající z n-butylakrylatu, 2-ethylhexylakrylátu, N-oktylakrylamidu, 2-methoxyethylakrylátu, 2-hydroxyethylakrylátu, Ν,Ν-dimethylaminoethyíakrylátu a jejich směsí.

Hydrofilní makromonomerní jednotky B

Makromonomer je velká monomerní jednotka, tj. makromolekulámí monomer, který může být dále polymerován sám se sebou, s jinými běžnými monomery nebo s jinými makromonomery. Termín makromonomer, je chemikům, kteří jsou vzděláni v dané problematice běžně známý. Hydrofilní makromonomerní jednotky B podle předkládaného vynálezu jsou velmi velké monomerní stavební bloky, které vznikají polymerací menších monomerních jednotek, Makromonomery B zahrnují širokou škálu struktur a jsou kopolymerovatelné s monomerem A. Je možno použít buď jeden makromonomer B nebo kombinaci dvou nebo více makromonomerů Β. V každém případě, makromonomery jsou vybrány tak, aby splňovaly požadavky na kopolymer.

Hydrofilní makromonomery B tvoří 10% až 60%, výhodněji 15% až 50% a nejvýhodnéji 20% až 40% hmotnostních kopolymerů.

Termín kopolymerovatelný, tak jak se používá v předkládaném vynálezu, znamená, že makromonomery B mohou reagovat s monomerem

A polymerační reakcí pomocí jakékoliv běžné syntetické techniky. Kopolymerace je termín, který se v dané problematice používá k označení současné polymerace dvou nebo více různých monomerů. V předkládaném vynálezu jsou preferovány makromonomery B, které jsou kopolymerovatelné s monomery A pomocí běžných technik iniciovaných volnými radikály. Termín hydrofilní, tak jak se používá v předkládaném vynálezu, znamená, že makromonomery B jsou rozpustné nebo mají afinitu k vodě nebo jiným polárním vodorozpustným rozpouštědlům (např. methanol, ethanol, propanol, isopropanol a podobné). Hydrofilní je také termín, který se v dané problematice používá k popisu látek, které mají silnou tendenci absorbovat vodu, což vede k bobtnání, solubilizací nebo dispergování látky ve vodé. Bez vazby na nějakou teorii se předpokládá, že hydrofilní makromonomerní jednotky B přispívají k celkové rozpustnosti nebo dispergovatelnosti kopolymerů ve vodě nebo alkoholu.

Makromonomery B použitelné podle předkládaného vynálezu obsahují ethylenicky nenasycenou skupinu, která je kopolymerovatelná s monomerem A. Termín ethylenicky nenasycený, tak jak se používá v předkládaném vynálezu, znamená makromonomery B, které obsahují přinejmenším jednu dvojnou vazbu uhlík-uhlík (která může být mono-, di-, tri- nebo tetra-substituovaná). Obvykíe jsou preferované makromonomery B takové, které jsou ukončeny ethylenicky nenasycenou skupinou. Ukončený, tak jak se používá v předkládaném vynálezu, znamená, že ethylenicky nenasycená skupina je na nebo blízko u koncové pozice makromonomeru. Nicméně tato definice ukončení není míněna jako omezení makromonomeru pouze na ty, které jsou ukončeny dvojnou vazbou uhlík-uhlík (případné mono-, di-, tri- nebo tetra-substituovanou).

Hydrofilní makromonomery B podle předkládaného vynálezu lze syntetizovat pomocí různých standardních syntetických technik, které jsou běžné známé chemikům vzdělaným v dané problematice Navíc, tyto makromonomery mohou být syntetizovány z komerčně dostupných polymerů. Běžně je střední molekulová hmotnost makromonomeru 1 000 až 200 000, výhodněji 1 500 až 30 000 a nejvýhodněji 2 000 až 25 000.

Například mohou být hydrofilní makromonomery B syntetizovány polymerací (kysele, bazicky, volnými radikály nebo auto iniciovanou) hydrofilniho monomeru na polymer, který následně reaguje nebo je ukončen strukturní jednotkou E, která obsahuje ethylenicky nenasycenou skupinu. Případně mohou být hydrofilní makromonomery B syntetizovány z komerčně dostupných hydrofilních polymeru, které se ukončí strukturní jednotkou E. Další alternativou je, že se makromonomer B syntetizuje ze strukturní jednotky E a polymeruje se na žádané hydrofilní makromonomerní jednotky. Ve třetím případě je třeba si uvědomit, že etnyienicky nenasycená .skupina jednotky E se nespotřebovává při syntéze, ale uchovává se nedotčena pro následnou kopolymerací makromonomeru B s monomerními jednotkami A. Všechny syntetické alternativy jsou zcela ilustrativní a pro přípravu makromonomeru B kopolymerů podle předkládaného vynálezu lze použít jakýkoliv jiný vhodný syntetický postup.

Makromonomery B lze popsat následujícím obecným vzorcem VI:

HL - [X]_m - E

VI

X je hydrofilní monomerní jednotka a m je celé číslo 10 až 2 000, s výhodou 15 až 300 a ještě výhodněji 20 až 250 tak, že makromonomer splňuje požadavky na střední molekulovou hmotnost uvedené výše. Preferováno je když X je hydrofilní monomerní jednotka vybraná ze skupiny sestávající z cxazolinú, N-aíkyloxazolinů, alkylenglykolů, N-vinylpyrrolidonů, N-ally Ipy rrolidonú, vinylpyridinů, allylpyridinú, vinyikaprolaktamú, al lyl kaprolaktamů, vinyltmídazolů, a I Iy I i m i dazol ύ, vinylfuranů, allylfuranů, vinyltetrahydrofuranů, al lyltetrahydrofuranú a jejich směsí. Preferovanější je když X je monomerní jednotka vybraná ze skupiny sestávající z N-aikyloxazolinů, alkylenglykolů a jejich směsí Nejpreferovanéjší je když X je monomerní jednotka vybraná z N-alkyloxazohnů.

E je strukturní jednotka, která obsahuje ethylenicky nenasycenou skupinu nebo ukončující skupinu. Preferováno je když E je vybráno ze skupiny sestávající z vinylu altylu, akryloylu, methakryloylu, ethakryloyiu, stryrylu, 3-vinylbenzylu, 4-vinylbenzylu, 3-vinylbenzoylu, 4-vinylbenzoylu,

1-butenylu, 1-propenylu, isobutenylu, isoprenylu, cyklohexylu, cyklopentylu a jejich směsí. Preferovanější je když je E vybráno ze skupiny sestávající z vinylu, allylu, akryloylu, methakryloylu, ethakryloylu,

3- vinylbenzylu, 4-vinylbenzylu, 3-vinyíbenzoylu, 4-vinylbenzoylu, 1-butenylu, 1-propenylu, isobutenylu a jejich směsí Nejpreferovanější je když je E vybráno ze skupiny sestávající z vinylu, allylu, akryloylu, methakryloylu, ethakryloylu, 3-vinylbenzylu, 4-vinylbenzylu a jejich směsí.

I je nepovinné přítomná chemická skupina. Jinak řečeno, n je celé číslo nula nebo jedna. Bez vazby na nějakou teorii může být I odvozeno z chemického iniciátoru nebo rozpouštědla, které se používá při syntéze makromonomeru B Nikterak neomezující příklady takových iniciátorů, ze kterých může být í odvozeno, jsou vodíkový ion, vodíkový radikál, hydridový ion, hydroxidový ion, hydroxylový radikál, peroxidový radikál, peroxidový anion, C, až C₂₀ karbokationty, C, až C₂₀ karbanionty, C, až C₂₀ uhlíkaté radikály, C, až C_2Q alifatické a aromatické alkoxy anionty, amoniový ion a substituované amoniové ionty (např. C₁ až C₂₀ alkyl a C₁ až C₂₀ alkoxyl substituované). I lze odvodit z jakéhokoliv vhodného rozpouštědla, nikterak neomezující příklady zahrnují vodu, methanol, ethanol, propanol, isopropanol, aceton, hexan, dichlormethan, chloroform, benzen a toluen. Nikterak neomezující příklady I zahrnují chemické skupiny vybrané ze skupiny sestávající z H, C, až C₆ alkylu, fenylu,

4- methylfenylu a benzylu, s výhodou, H, methylu, ethylu a fenylu, a ještě výhodněji H, methylu a ethylu.

Representativní příklady třídy ukončených makromonomerú B, které jsou použitelné podle předkládaného vynálezu jsou takové, které jsou vybrány ze skupiny sestávající z ukončených poly(N-alkyloxazolinů), ukončených poíyalkylenglykolmono- alkyletherů, ukončených póly(N-vinylpyrrolidonů), ukončených poly(N-allylpyrrolidonů), ukončených póly v i ny I py rid inu, ukončených póly al ly I py řídi nů, polyvinylkaprolaktamů, ukončených polyallylkaprolaktamů. póly viny limidazolů, ukončených polyallylimidazolů polyvmylfuranú, ukončených polyvinyltetrahydrofuranů ukončených ukončených ukončených ukončených polyallyIfuranú, ukončených kyselin polyakrylových, ukončených kyselin polymethakrylových, ukončených polyallyltetrahydrofuranů a jejich směsí.

Preferované jsou makromonomery, které jsou vybrány ze skupiny sestávající z ukončených poly(N-al kyloxazol ínů), ukončených polyalkylenglykolmonoalkyletherů a jejich směsí.

Ještě preferovanější jsou jako makromonomery ukončené póly vinyl pyridiny a ukončené polyakrylamidy,

Příklady ukončených poly(N-alkyloxazolinových) makromonomerů jsou ty, které odpovídají obecnému vzorci lil:

d _ í.mpu ρμ .i _ n.p _L , '2 - I c=o

I

R'

III kde R a R¹ jsou nezávisle vybrány ze skupiny sestávající z H a C, až C_a případně rozvětveného alkylu, ještě výhodněji jsou R a R' nezávisle vybrány ze skupiny sestávající z H, methylu nebo ethylu a nejvýhodněji jo R methyl a R' je ethyl. E je kopolymerovatelná, ethylenicky nenasycená skupina (tj. ukončující skupina). Preferováno je když je E vybráno ze skupiny sestávající z vinylu, allylu, akryloylu, methakryloylu, ethakryloylu, styrylu, 3-vinylbenzylu, 4-vinylbenzylu, 3-vinylbenzoylu, 4-vinylbenzoylu, 1-butenylu, 1-propenylu, isobutenylu, isoprenylu, cyklohexylu, cyklopentylu a jejich směsí. Preferovanější je když je E vybráno ze skupiny sestávající z vinylu, allylu, akryloylu, methakryloylu, ethakryloylu,

3-vinylbenzylu, 4-vinylbenzylu, 3-vinylbenzoylu, 4-vinylbenzoylu. 1-butenylu, 1-propenylu, isobutenylu a jejich směsí. Nejpreferovanější je když je E vybráno ze skupiny sestávající z vinylu, allylu, akryloylu methakryloylu. ethakryloylu, styrylu, 3-vinylbenzylu, 4-vinylbenzylu a jejich směsí. V uvedeném obecném vzorci III je m, s výhodou, celé číslo 10 až 2 000, výhodněji celé číslo 15 až 300 a nejvýhodněji 20 až 250. Případné jsou další příklady ukončených poly(N-alkyloxazolinových) makromonomerů ty, které odpovídají obecnému vzorci IV:

R'

IV kde R a R¹ jsou nezávisle vybrány ze skupiny sestávající z H a C, až C_a případně rozvětveného alkylu, ještě výhodněji jsou R a R' nezávisle vybrány ze skupiny sestávající z H, methylu nebo ethylu a nejvýhodnějí je R methyl a R' je ethyl. V uvedeném obecném vzorci IV je m s výhodou celé číslo 10 až 2 000, výhodněji celé číslo 15 až 300 a nejvýhodnějí 20 až 250. Vysoce preferované příklady ukončených poly(N-alkyloxazolinových) makromonomerů použitelných podle předkládaného vynálezu zahrnují akryloylem ukončený póly(2-ethyloxazolín), methakryloylem ukončený poly(2-ethyloxazolin), styrylem ukončený poly(2-ethy)oxazolin), akryloylem ukončený poly(2-methyloxazo!in), methakryloylem ukončený poly(2-methyloxazolin), 3-vinylbenzoylem ukončený poly(2-methyloxazolin), 4-vinylbenzoylem ukončený poly(2-methyloxazolin) a jejich směsi.

Ukončené poly(N-alkyloxazolínové) makromonomery lze syntetizovat použitím standardních syntetických postupů, které zahrnují polymeraci, obvykle za kysele katalyzovaných podmínek, N-alkyloxazolmů na poly(N-alkyíoxazolinový) alkohol. Tento alkohol se pak následně ukončí, pomocí reakce s reaktivní nebo aktivovanou formou ukončující skupiny, žádoucí ethylenicky nenasycenou skupinou. Vhodné aktivované ukončující skupiny zahrnují vinyl, allyl, 1-propenyl, 3-vinylbenzyl, 4-vinylbenzyl.

3-vinylbenzoyl a 4-vinylbenzoyl halogenidy (např. chloridy, bromidy a jodidy) a chloridy a bromidy kyselin odvozené od . kyseliny akrylové, methakrylové a ethakrylové Viz, např. práce S.l. Shoda a kol. Synthesis and Surfactant Property of Copolymer Having a Poly(2-Oxazoline) Graft Chain, Journal of Polymer Science: Part A: Polymer Chemistry, vol. 30 str, 1489-1494 (1992), T. Saegusa a kol. Macromoíecular Engineering on the Basis of the Polymenzation of 2-Oxazolmes, Makromol Chem , Makromol Symp , vol. 51. str 1-10 (1991), S Kobayashi a kol,,

Macromoíecules, vol. 22, str. 2878-2884 (1989) a U.S. Patent č. 4,011,376, Tomalii a kol., vydaný 8. 3. 1977 a U.S. Patent č. 3,786,1 <6, Milkoviche a kol., vydaný 15. 1. 1974, které jsou zde všechny uvedeny jako reference.

Případně se mohou polyoxazoiinové makromonomery syntetizovat polymerací monomerů s vhodnou ukončující skupinou. Například, vinylbenzylem ukončené polyoxazoliny lze připravit polymerací

2- ethyl-2-oxazolinu se směsí 3-vinylbenzylu a 4-benzylchloridů. Viz příklad 3.

Podle .předkládaného vynálezu jsou také velmi využitelné ukončené polyalkylenglykolmonoalkyletherové makromonomery obecného vzorce V;

R - [ OCH₂CH ]_m - O - E I

R³

V kde R je vybráno ze skupiny sestávající z C, až C_J0 případně rozvětveného alkylu, výhodněji z C, až C₃ případně rozvětveného alkylu, ještě výhodněji z C, až C₄ případně rozvětveného alkylu a nejvýhodnéji je to methyl; R³ je vybráno ze skupiny sestávající z vodíku, methylu, ethylu nebo n-propylu, výhodněji z vodíku nebo methylu a nejvýhodněji je to Η. E je kopolymerovatelná, ethylenicky nenasycená skupina (tj. ukončující skupina). Preferováno je když je E vybráno ze skupiny sestávající z vinylu, allylu, akryloylu, methakryioylu, ethakry loylu, styrylu, 3-vinylbenzylu,

4-vinylbenzylu, 3-vinylbenzoylu, 4-vmyfbenzoylu, 1-butenylu, 1-propenylu, isobutenyiu, isoprenylu, cyklohexylu, cyklopentylu a jejich směsí Preferovanější je když je E vybráno ze skupiny sestávající z vinylu, allyiu, akryloylu, methakryioylu, ethakryloylu, 3-vinylbenzylu, 4-vinylbenzylu,

3- vinylbenzoylu, 4-vinylbenzoylu, 1-butenylu, 1-propenylu, isobutenyiu a jejích směsí. Nejpreferovanější je když je E vybráno ze skupiny sestávajíc! z vinylu, allylu, akryloylu, methakryioylu, ethakryloylu, styrylu, 3-vmylbenzylu, 4-vinylbenzylu a jejich směsí. V uvedeném obecném vzorci V je m s výhodou celé číslo 20 až 2 000, výhodněji 30 až 750 a nejvýhodněji 40 až 500. Je třeba chápat, že když je, v uvedeném obecném vzorci V, R³ néco jiného než vodík, pak jsou možné různé izomeiy výsledného makromonomeru v závislosti na orientaci jednotlivých glykolových skupin. Proto je vyobrazená struktura pro ukončené polyalkylenglykolmonoalkylethery obecná, protože neomezuje tento materiál na nějakou jednotlivou izomerní strukturu.

Vysoce preferované příklady ukončených polyalkylenglykolmonoalkyletherů použitelných podle předkládaného vynálezu zahrnují akryioylem ukončený polyethylenglykolmonomethylether, 3-vinylbenzoylem ukončený polyethylenglykolmonomethylether,

4-vínylbenzoyíem ukončený polyethylenglykolmonomethylether, methakryloyíem ukončený polyethylenglykolmonomethylether a jejich smési.

Ukončené polyalkylengiykolmonoaíkylethery lze syntetizovat z polyalkylenglykoimonoalkyíetherú a reaktivní nebo aktivované formy ukončující skupiny pomocí běžných reakcí. Vhodné aktivované ukončující skupiny zahrnují vinyl, alJyí, 3-vinylbenzoyl a 4-vinylbenzoyl halogenidy (např. chloridy, bromidy a jodidy) a chloridy a bromidy kyselin odvozené od kyseliny akrylové, methakrylové a ethakrylové. Polyalkylenglykolmonoalkylethery lze syntetizovat z příslušných polyalkylenglykoiů pomocí alkylačních činidel dobře známých v dané problematice (např. methyljodid, methylbromid, diazomethan, methy lsu ffat, ethyljodid). Polyethyieglykoly různých molekulových hmotností, stejné jako jejich methylestery jsou komerčně dostupné od firem Aldrích Chemical Company a Union Carbide Corporation. Případně lze polyalkylenglykoly syntetizovat z příslušných alkylenoxidů a alkylenglykolů pomocí standardních syntetických postupů (např. kysele nebo bazicky katalyzovaná polymerace alkylenoxidů).

Syntéza kopolymeru

Obecné lze kopolymery vyrobit radikálovou polymeraci monomerů A s makromonomery B Neznamená to ovšem, že jsou tím z rámce vynálezu vyřazeny jakékoliv kopolymery vyrobené jiným způsobem než je radikálová polymerace, pokud má výsledný produkt žádané fyzikální vlastnosti.

Kopolymery podle předkládaného vynálezu sestávají z náhodně se opakujících monomerních jednotek a makromonomerních jednotek.

Obecné zásady radikálových polymeraci jsou dobře známé. Viz, například, knihu Odian, Principles of Polymerization, 2 vyd., John Wiley & Sons, 1981, str. 179-318. Žádané monomery a makromonomery se umístí do reaktoru spolu s dostatečným množstvím rozpouštědla, ve kterém se vzájemně rozpouštějí, které postačuje k tomu, že po skončení reakce je viskozita reakční směsi rozumná. Běžné násady monomeru a makromonomeru jsou 10% až 50% hmotnostních. Pokud je to nutné odstraní se nežádoucí terminátory, zejména kyslík. To lze provést evakuací nebo promýváním inertním plynem jako je argon nebo dusík. Do reakční směsi se přidá iniciátor a reakční směs se zahřeje na replotu, která je potřebná k tomu, aby došlo k iniciaci, za předpokladu, že se použije termální iniciace. Nikterak neomezující příklady vhodných iniciátorů jsou ty, které jsou vybrány ze skupiny sestávající z azo iniciátorů, peroxidových iniciátorů, redox iniciátorů a fotochemických iniciátorů. Polymerace se nechá probíhat, aby se dosáhlo žádaného stupně konverze, obvykle od několika hodin do několika dnů, Pak se odstraní rozpouštědlo, obvykle odpařením nebo vysrážením kopolymerú přidáním rozpouštědla, ve kterém se nerozpoušti. Kopolymer se může dále čistit pomocí různých postupů jako je filtrace,extrakce, triturace, gelová chromatografie a podobně.

Existuje mnoho variant těchto postupů, které závisí na rozhodnutí syntetického chemika (např. volba odplyňovací metody a plynu, volba typu iniciátoru, stupeň konverze, násada reakce atd.) Volba iniciátoru n rozpouštědla je často určena požadavky užitého monomeru u makromonomeru, protože různé monomery a makromonomery máji různé rozpustnosti a různé schopnosti reagovat s určitými iniciátory.

Kopolymery podle předkládaného vynálezu lze také syntetizovat tak, že se nejprve připraví hlavní řetězec polymeraci vhodných monomerů a následuje další polymerace hlavního řetězce s vhodnými hydrofi In i mi monomery, které vytvoří polymerní postranní řetězce. Tento alternativní postup syntézy kopolymerú je popsán v příkladu 8.

Analýza reakčního produktu kopolymerace a extrahovaných materiálů a čištěného kopolymerú se provádí běžnými analytickými metodami, které jsou v dané problematice známé. Ty zahrnují, například, nukleární magnetickou rezonanci (NMR), infračervenou spektroskopii, gelovou chromatografii, membránovou osmometrii, atomovou absorpční spektroskopii a atomovou emisní spektroskopii.

Prostředky péče o vlasy a povrchové péče o kůži

Kopolymery podle předkládaného vynálezu se přidávají do široké škály typů produktů, včetně pěn, gelů, roztoků, tonik, sprejů, šamponů, kondicionérů, prostředků na oplachování, pleťových mlék, zvlhčovačů obličeje, opalovacích krémů, prostředků proti akné, povrchových analgetik, řasenek a podobné. Nosiče a přídavné složky, které jsou nutné k přípravě takových prostředků se mění v závislosti na typu produktu a osoba vzdělaná vdané problematice je může snadno vybrat. Následuje popis některých takových nosičů a přídavných složek.

Nosiče

Prostředky péče o vlasy

Prostředky péče o vlasy podle předkládaného vynálezu obsahují nosič nebo směs nosičů, které jsou vhodné pro aplikaci na vlasy. Nosiče tvoří 0.5% až 99.5%, s výhodou 5.0% až 99.5%, ještě výhodněji 10.0% až 98.0% prostředku. Tak jak se používá v předkládaném vynálezu, znamená spojení vhodný pro aplikaci na vlasy, že nosič nepoškozuje nebo negativně neovlivňuje estetický vzhled vlasů ani nezpůsobuje podráždění kůže pod vlasy.

Nosiče vhodné pro použití v prostředcích péče o vlasy podle předkládaného vynálezu zahrnují, například, ty, které se používají při přípravě sprejů na vlasy, pěn, tonik, gelů, šamponů, kondicionérů a prostředků na oplachování. Volba vhodného nosiče také závisí na určitém typu kopolymerú, který se použije a na tom, zda připravovaný prostředek je určen k tomu, aby zůstal na povrchu, na který je aplikován (např.

vlasový sprej, pěna, tonikum nebo gel) nebo zda má být smyt po použití (např. šampon, kondicionér, prostředek na oplachování).

Nosiče použité v předkládaném vynálezu zahrnují širokou škálu složek běžně používaných v prostředcích péče o vlasy Nosiče mohou obsahovat rozpouštědlo, které rozpustí nebo disperguje užitý kopolymer, přičemž preferována je voda, C, až C₆ alkoholy a jejich směsi a preferovanější je voda, methanol, ethanol, isopropanol a jejich směsi. Nosiče také mohou obsahovat širokou škálu přídavných složek, které zahrnují, ale tímto výčtem nejsou nijak omezeny, aceton, uhlovodíky (jako je isobutan, hexan, decen), halogenované uhlovodíky (jako jsou Freony), linalool, estery (jako je ethyIacetát, dibutylftalát) a těkavé deriváty křemíku (zejména siloxany jako je fenylpentamethyldisiloxan, methoxypropylheptamethylcyklotetrasiloxan, chlorpropylpentamethyldisiloxan, hydroxy propy lpěn tamethy Id i siloxan, oklame thy Icyklote tra siloxan, dekamethylcyklopen ta siloxan, cykomethikon a dimethikon, který má, například, při 25°C viskozitu 15 centipoise nebo nižší) a jejich směsí. Když je prostředek péče o vlasy sprej na vlasy, tonikum, gel nebo pěna, preferovaná rozpouštědla zahrnují vodu, ethanol, těkavé deriváty křemíku a jejich směsi. Rozpouštědla používaná v těchto směsích jsou případné mísitelná jedno s druhým. Do pěn a aerosolových sprejů na vlasy lze použít jakoukoliv běžnou hnací látku, která materiál vytlačí ve formě pěny (v případě pěny) nebo jako jemný, jednotný sprej (v případě aerosolového spreje na vlasy). Příklady vhodných hnacích látek jsou látky jako trichlorfluormethan, dichlordifluormethan, difluorethan, dimethylether, propan, n-butan nebo isobutan. Do tonika nebo spreje nr. vlasy, který má nízkou viskozitu lze také použít emulgátor. Příklady vhodných emulgátorů zahrnují neibmcké, katíomcké, anionické povrchové aktivní látky nebo jejich směsi. Fluorované povrchově aktivní látky jsou zejména preferované, zvláště pokud je produkt vlasový sprej a ještě spíše pokud to je sprej, který obsahuje relativné malá množství těkavých organických rozpouštědel jako jsou alkoholy a relativně vysoká množství vody (např. vodu v přebytku 10% hmotnostních) Pokud se použije emulgátor, s výhodou tvoří 0 01% až 7.5% hmotnostních prostředku

Množství hnací látky lze upravit jak je potřeba, ale obecné je to 3% až 30% u pěn a 15% až 50% u aerosolových sprejů na vlasy.

Vhodné nádoby na spreje jsou v této problematice dobře známé a zahrnují běžné, neaerosolové spreje, tj. atomizery, aerosolové nádobky nebo plechovky, které obsahují hnací látku, která byla popsána výše, a také aerosolové nádobky, které jako hnací látku obsahují stlačený vzduch. Aerosolové nádobky jsou popsány, například, v U.S. Patentech 4,077,441 ze 7. 3. 1978, Olofsson a 4,850,577 z 25. 7. 1989, TerStege, které jsou zde oba uvedeny jako reference a také v U.S. sériového čísla 07/839,648, Gosseim, Lund, Sojka a Lefebvre, podaném 21. 2. 1992 Consumer Product Package Incorporating A Spray Device Utilizing Large Diameter Bubbles. Aerosolové, vlasové spreje, které používají stlačený vzduch se v současné době prodávají firmou Procter & Gamble pod obchodním názvem VÍDAL SASSOON AIRSPRAY® spreje na vlasy.

Pokud jsou přípravky péče o vlasy kondicionéry a prostředky na oplachování, pak nosič obsahuje i širokou škálu složek, které aktivně působí jako kondicionér. Pokud jsou přípravky péče o vlasy šampóny, pak nosič obsahuje i povrchově aktivní látky, suspenzační činidla, zahušťovadla atd. Různé přídavné prostředky použitelné v prostředcích péče o vlasy jsou popsány v U.S. Patentu č. 5,106,609 Bolich, Jr. a kol., vydaném 21 .4. 1992 a U.S Patentu č 4,387,090 Bolich, Jr., vydaném

7. 7. 1983, které jsou zde uvedeny jako reference. Některé z těchto přídavných prostředků jsou popsány dále.

Prostředky povrchové péče o kůži

Kosmetické a farmaceutické prostředky pro povrchové použití podle předkládaného vynálezu obsahují nosič. Nosič by měl být kosmeticky a/nebo farmaceuticky přijatelný, což znamená, že nosič je vhodný pro povrchovou aplikaci na kůži, má dobré estetické vlastnosti, je slučitelný s kopolymerem podle předkládaného vynálezu a všemi dalšími složkami a nezpůsobuje jakékoliv problémy, co se týče bezpečnosti a toxicity.

Nosič může být v široké škále forem. Například, jako emulzni nosič, což zahrnuje, ale tento výčet není nijak vymezující, olej ve vodě, vodu v oleji, vodu v oleji ve vodé a olej ve vodě v silikonových emulzích. Tyto emulze pokrývají široký rozsah viskozit, např. od 100 cps do 200 000 cps. Tyto emulze lze také aplikovat v podobě sprejů pomocí mechanických rozprašovačů nebo nádobek, které obsahují stlačenou hnací látku. Tyto nosiče lze také aplikovat ve formě pěny. Další vhodné nosiče pro povrchovou aplikaci zahrnují bezvodá kapalná rozpouštědla jako jsou oleje, alkoholy a silikony (např. ropný olej, ethanol, isopropanol, dimethikon, cyklomethikon a podobně), kapalná rozpouštědla založená na vodě, která sestávají z jedné fáze (např. rozpouštědlové systémy voda-alkoho!) a zahuštěné verze bezvodých kapalných rozpouštědel a kapalných rozpouštědel založených na vodě, která sestávají z jedné fáze (např. když je viskozita rozpouštědla zvýšena tak, že je pevné nebo polopevné po přidání vhodných pryskyřic, vosků, polymerů, solí a podobně). Příklady nosičů vhodných pro povrchovou aplikaci podle předkládaného vynálezu jsou popsány v následujících čtyřech pracech, které jsou zde uvedeny jako reference: Sun Products Formulary, Cosmetics & Toiletries, vol. 105, str. 122-139 (prosinec 1990), Sun Products Formulary, Cosmetics & Toiletries, vol. 102, str 117-136 (březen 1987), U.S. Patent č. 4,960,764, Figueroa a kol., vydaný 2. 10. 1990 a U S. Patent 4,254,105, Fukuoda a kol., vydaný 3. 3. 1981.

Nosiče tvoří v prostředcích péče o kůži 50% až 99% hmotnostních prostředku podle předkládaného vynálezu, s výhodou 75% až 99% hmotnostních prostředku podle předkládaného vynálezu a nejvýhodněji 85% až 95%.

Preferované kosmeticky a/nebo farmaceuticky přijatelné nosiče pro povrchové použití zahrnují systémy voda-alkohol a emulze olej ve vodě. Když jsou nosiče systémy voda-alkohol, nosič obsahuje 1% až 99% ethanolu, isopropanolu nebo jejich směsí a 1% až 99% vody. Preferovanější nosiče jsou ty, které obsahují 5% až 60% ethanolu, isopropanolu nebo jejich směsí a 40% až 95% vody. Zejména preferované jsou nosiče, které obsahují 20% až 50% ethanolu, isopropanolu nebo jejich směsí a 50% až 80% vody. Když je nosič emulze olej ve vodě, nosič obsahuje jakýkoliv běžný excspient pro přípravu těchto emulzí. Další složky, které se používají v přípravě těchto prostředků pro povrchové použití jsou blíže popsány v následujícím textu.

Přídavné prostředky

Do prostředků péče o vlasy a péče o kůži podle předkládaného vynálezu lze použít širokou škálu přídavných prostředků. Nikterak neomezující příklady zahrnují:

Farmaceuticky aktivní složky

Prostředky podie předkládaného vynálezu, zejména prostředky pro povrchovou péči o kůži mohou obsahovat bezpečné a účinné množství farmaceuticky aktivních složek. Spojení bezpečné a účinné množství, tak jak se používá v tomto dokumentu, znamená takové množství aktivní složky, které postačuje k pozitivní úpravě léčeného stavu, ale natolik nízké, aby nevyvolalo nežádoucí vedlejší účinky (pří rozumném poměru prospěch/riziko) v rámci medicínského posouzení.

Bezpečné a účinné množství farmaceuticky aktivní složky se mění v závislosti na určité aktivní látce, schopnosti prostředku procházet skrz kůži, množství prostředku, které se aplikuje, stavu, který se má léčit, veku a fyzickém stavu léčeného pacienta, náhlosti stavu, trvání léčby, povahy doplňkové léčby a podobných faktorech.

Farmaceuticky aktivní látky, které se používají do prostředků podle předkládaného vynálezu s výhodou tvoří 0.1% až 20% hmotnostních prostředku, výhodněji 0.1% až 10% a nejvýhodněji 0.1% až 5%. Také lze použít směsi farmaceuticky aktivních látek.

Nikterak neomezující příklady farmaceuticky aktivních látek zahrnují následující:

Použitelné jako farmaceuticky aktivní látky v prostředcích podle předkládaného vynálezu jsou léky proti akné Léky proti akné preferované pro použití podle předkládaného vynálezu zahrnují keratolytika jako je kyselina salicyiová, síra, kyselina mléčná, kyselina glykolová, kyselina pyrohroznová, močovina, rezorcinol a N-acetylcystein, retinoidy jako je kyselina retinová a její deriváty (např cis a trans) a protimikrobiáIní !anv/ jako je benzoylperoxid, oktopirox, erythromycin, zinek, tetracyklín, triklosan, kyselina azelaová a její deriváty, fenoxyethanol a fenoxypropanol, ethylacetát, klindamycin a meklocyklin; sebostaty jako jsou flavinoidy, alfa a beta hydroxykyseliny a soli žlučových kyselin jako je scymnol sulfát a jeho deriváty, deoxycholát a cholát. Preferovaná pro použití podle podle předkládaného vynálezu je kyselina salicylová,

Použitelné jako farmaceuticky aktivní látky v prostředcích podle předkládaného vynálezu jsou nesteroidní protizánětl i vé léky (non-steroidal antiinflammatory drugs - NSAIDS). NSAIDS mohou být vybrány z následujících kategorií: deriváty kyseliny propionové, deriváty kyseliny octové, deriváty kyseliny fenamové, deriváty kyseliny bifenylkarboxylové a oxicamy. Všechny tyto NSAIDS jsou plně popsány v U.S. Patentu 4,985,459 Sunshine a kol., vydaném 15. 1. 1991, který je zde uveden jako reference. Nejpreferovanější jsou NSAIDS od kyseliny propionové, která zahrnují, ale tímto výčtem nejsou nijak omezeny, aspirin, acetaminofcn, ibuprofen, naproxen, benoxaprofen, flurbiprořen, fenoprofen, fenhufon, ketoprofen, indoprofen, pirprofen, carprofen, oxaprozin, pranopi oie11, miroprofen, tioxaprofen, suprofen, alminoprofen, kyselinu tiaprofenovou, kyselinu fluprofenovou a kyselinu bucloxovou. Také lze použít steroidní protízá nětl i vé léky včetně hydrokortisonu a podobně

Použitelné jako farmaceuticky aktivní látky v prostředcích podie předkládaného vynálezu jsou antipruritika. Antipruritíka preferovaná pro použití do prostředků podle předkládaného vynálezu zahrnují farmaceuticky přijatelné soli methdizilinu a trimeprazinu.

Použitelné jako farmaceuticky aktivní látky v prostředcích podle předkládaného vynálezu jsou anestetika. Anestetika preferovaná pro použití do prostředků podle' předkládaného vynálezu zahrnují farmaceuticky přijatelné soli lidokainu, bupivakainu, chlorprokainu, dibukainu, etidokainu, mepivakainu, tetrakainu, dykloninu, hexylkainu, prokainu, kokainu, ketaminu, pramoxinu a fenolu.

Použitelné jako farmaceuticky aktivní látky v prostředcích podle předkládaného vynálezu jsou protimikrobi á lni léky (protimikrobiáln i, antifungicidní, antiprotozoalni a protivirové léky). Protimikrobiální leky preferované pro použití do prostředků podle předkládaného vynálezu zahrnují farmaceuticky přijatelné soli β-laktamových léků, chinolonových léků, ciprofloxacinu, norfloxacinu, tetracyklinu, erythromycinu, amikacinu, trikiosanu doxycyklinu, capreomycinu, chlorhexidinu, chtortetracyklmu, oxytetracyklínu, clindamycinu, ethambutolu, metronidazolu, pentamidinu, gentamycinu, kanamycinu, lineomycinu, methacyklinu, methenaminu, minocyklinu, neomycinu, netilmycinu, paromomycinu, streptomycinu, tobramycinu, mikonazolu a amanfadinu. Protímikrobiální látky preferované pro použiti do prostředků podle předkládaného vynálezu zahrnují tetracykim hyarochlorid, erythromycm estolát, erythromycin stearát (sůl), amikacin sulfát, doxycyklin hydrochlorid, capreomycin sulfát, chlorhexidin glukonát, chlorhexidin hydrochlorid, chlortetracykl in hydrochlorid, oxytetracyklin hydrochlorid, clindamycin hydrochlorid, ethambuíol hydrochlorid, metronidazol hydrochlorid, pentamidin hydrochlorid, gentamycin sulfát, kanamycin sulfát, lineomycin hydrochlorid, methacyklin hydrochlorid, methenamin hippurát, methenamin mandelát, minocyklin hydrochlorid, neomycin sulfát, netilmycin sulfát, paromomycin sulfát, streptomycin sulfát, tobramycin sulfát, miconazol hydrochlorid, amanfadin hydrochlorid, amanfadin sulfát, triklosan, oktopirox, parachlormetaxylenol, nystatin, toinaftat a clotrimazol.

Do prostředků podle předkládaného vynálezu lze použít i látky chránící při opalování. Široká škála takových látek je popsána v U.S, Patentu č. 5,087,445, Haffey a kol., vydaném 1 1.2. 1992, U.S. Patentu č. 5,073,372, Turner a kol , vydaném 17. 12. 1991 a U.S. Patentu č. 5,073,371, Turner a kol., vydaném 17. 12. 1991 a v kapitole VIII na straně 189 a následujících z Cosmetics Science and Technology, které jsou zde všechny uvedeny jako reference.

Preferované látky, které chrání při opalováni, použitelné do prostředků podle předkládaného vynálezu jsou látky vybrané ze skupiny sestávající z 2-ethylhexyl-p.-methoxycinnamátu, 2-ethylhexyl-N.N-dimethyl-p -aminobenzoátu, kyseliny p.-aminobenzoové,

2-fenylbenzimidazol-5-sulfonové kyseliny, oktokrylenu. oxybenzonu, homomenthyl salicylátu oktyl salicylátu 4 4'-methoxy-t-buty!di29 benzoylmethanu, 4-isopropyldibenzoylmethanu, 3-benzylidenkafru,

3- (4-methylbenzyliden)kafru, oxidu titanřčitého, oxidu zinečnatého, oxidu křemičitého, oxidu železitého a jejich směsí,

Jiné látky, které chrání při opalování, použitelné do prostředků podle předkládaného vynálezu jsou popsány v U.S. Patentu č. 4,937,370, Sabatelli, vydaném 26. 6. 1990 a U.S. Patentu č. 4,999,186, Sabatellí a kol., vydaném 12. 3. 1991, které jsou zde uvedeny jako reference. Látky, které chrání při opalování, popsané v uvedených referencích mají v jedné molekule dvě chromoforni skupiny, které mají různá UV absorpční spektra. Jeden z chromoforů absorbuje zejména UVB záření a druhý absorbuje zejména UVA záření. Tyto látky, které chrání při opalování, mají vyšší účinek, širší UV absorpci, nižší průchod skrz kůži a delší účinek ve srovnání s běžnými látky, které chrání při opalování. Zejména preferované příklady takových látek, které chrání při opalování, zahrnují látky vybrané ze skupiny sestávající z 2,4-dihydroxybenzofenon esteru kyseliny

4- N,N-(2-ethylhexyl)methylaminobenzoové, 4-dihydroxybenzoylmethan esteru kyseliny 4-N,N-(2-ethylhexyl)methylaminobenzoové, 2-hydroxy-4-(2-hydroxyethoxy)benzofenon esteru kyseliny 4-N,N-(2-ethylhexyl)methylaminobenzoové, 4-(2-hydroxyethoxy)dibenzoylmethan esteru kyseliny

4-N,N-(2-ethylhexyl)methylaminobenzoové a jejich směsi.

Obecné tvoří látky, které chrání při opalování, 0.5% až 20% prostředku podle předkládaného vynálezu. Přesná množství se mění v závislosti na zvolené látce, která chrání při opalování, a žádaném ochranném faktoru. Ochranný faktor se běžně používá k měření ochrany látkou, která chrání při opalování, před erytémem. Viz Federal Reqister, vol. 43, č. 166, str. 38205-38269, z 25. 8. 1987, který je zde uveden jako reference.

Do prostředků podle předkládaného vynálezu lze použít i látky použitelné pro zhnédnutí kůže bez opalování, které zahrnují dihydroxyaceton, glyceraldehyd, indoly a jejich deriváty a podobné. Tyto látky lze tké použít v kombinaci s látkami, které chrání při opalování.

Další použitelné aktivní látky zahrnují činidla na odbarvení (nabo zesvětlení) kůže, kterými jsou, ale tímto výčtem nejsou nijak omezeny, hydrochinon, kyselina askorbové, kojí kyselina a metabisulfit sodný.

Další aktivní látky použitelné zejména do prostředků péče o vlasy jsou látky proti lupům jako jsou pyrithion zinečnatý, oktopirox, disulfid selenitý, síra, černouhelný dehet a podobně.

Kondicionéry

Kondicionéry použitelné do prostředků podle předkládaného vynálezu a zejména do prostředků péče o vlasy zahrnují uhlovodíky, kapaliny na bázi křemíku a kationické materiály.

Uhlovodíky jsou případně rozvětvené a sestávají z 10 až 16, s výhodou z 12 až 16 atomů uhlíku. Příklady vhodných uhlovodíků jsou děkan, dodekan, tetradekan, tridekan a jejich směsi.

Kondicionéry na bází křemíku použitelné do prostředků podle předkládaného vynálezu zahrnují bud cyklické nebo lineární polydimethylsiloxany, fenyl a alkylfenyl silikony a silikonové kopolyoly. Lineární těkavé silikony mají obecně viskozity nižší než 5 centistokes při 25°C, zatímco cyklické materiály mají viskozity nižší než 10 centistokes.

Katiomcká činidla pro kondicionéry, která lze použít podle podle předkládaného vynálezu zahrnují kvarterní amoniové soli nebo soli mastných aminů. Preferované kvarterní amoniové soli jsou dialkyldimethylamomum chloridy, ve kterých sestávají alkylové skupiny ze 12 až 22 uhlíkových atomů a jsou odvozeny od mastných kyselin s dlouhým řetězcem. Reprezentativní příklady kvartemích amoniových solí zahrnují dimethylamontum chlorid se dvěma zbytky odvozenými z loje, dimethylamonium sulfát se dvěma zbytky odvozenými z loje, dihexadecyldimethylamomum chlorid a amomum chlorid se dvěma zbytky odvozenými z hydrogenovaného loje. Jiné kvarterní amoniové soli jsou dikationty jako je propylamonium chlorid se dvěma zbytky odvozenými z loje. Kvarterní imidazoliniové soli lze také podle předkládaného vynálezu použit. Příklady takových materiálů jsou imidazoliniové soli, které obsahuji alkylové skupiny C,, až C₂₂ jako je 1-methyl-1-[(stearoylamid)ethyl]31

-2-heptadecyl-4,5-dihydroimidazolmium chlorid, 1-methyl-1-[(palmitoylamíd)ethyl]-2-heptadecyl-4,5-dihydroimidazofiníum chlorid a

1-methyl-1-[(amid odvozený od loje)ethyl]-2-alkyl odvozený od loje-imidazolinium methylsulfát. Také jsou podle předkládaného vynálezu použitelné soli mastných aminů. Příklady takových sloučenin zahrnují stearylamin hydrochlorid, sojamin hydrochlorid a stearylamin formiáí. Vhodná činidla pro kondicionéry jsou popsána v U.S. Patentu, Boloň, vydaném 7. 6. 1983, který je zde uveden jako reference.

Zvlhčovadla a zvhčovače

Prostředky podle předkládaného vynálezu obsahují jeden nebo více zvlhčovačů nebo zvlhčovadel. Použít lze širokou škálu takových materiálů, které mohou tvořit 0.1% až 20%, s výhodou 1% až 10% a nejvýhodněji 2% až 5%. Tyto materiály zahrnují močovinu, guanidin, glykolovou kyselinu a soli glykolové kyseliny (např. amoniové a kvarterní alkylamoniové), mléčnou kyselinu a soli mléčné kyseliny (např. amoniové a kvarterní alkylamoniové), aloe vera v jakékoliv z jejích mnoha forem (např. gui uuu vera), polyhydroxyalkoholy jako je sorbitol, glycerol, hexantriol, propy lengly kol, butyienglykol, hexylenglykol a podobně, polyethylenglykoíy, cukry a škroby, deriváty cukrů a škrobů ^napi. alkoxylovaná glukosa) a jejich směsi. Preferované zvlhčovače a zvlhčovadla jsou glycerol, butyienglykol, hexylenglykol a jejich směsi.

Povrchově aktivní látky

Prostředky podle předkládaného vynálezu, zejména šampóny o kondicionéry, obsahují jednu nebo více povrchové aktivních látek. Tyto povrchově aktivní látky jsou vhodné doplňky nosičů prostředků po ',; předkládaného vynálezu a nejsou nutné pro rozpuštění nebo dispergováni kopolymerů podle předkládaného vynálezu. U šampónů tvoří s výhodou 10% až 30% a ještě výhodněji 12% až 25% prostředku. U kondicionérů tvoří povrchové aktivní látky 0.2% až 3% Povrchově aktivní látky použitelné v prostředcích podle předkládaného vynálezu zahrnují anionické, neionické. kationické, zwitterionické a amfoterní povrchově aktivní látky. Široká škála povrchové aktivních látek použitelných podle předkládaného vynálezu je popsána v U.S. Patentu č. 5,151,209, Mc Call a kol., vydaném 29. 9. 1992, U.S. Patentu č. 5,151,210, Steuri a kol,, vydaném 29. 9. 1992 a U.S Patentu č. 5,120,532, Wells a kol., vydaném

9. 6. 1992, které jsou zde všechny uvedeny jako reference.

Nikterak neomezující příklady takových povrchově aktivních látek jsou anionické povrchově aktivní látky jako jsou alkylsulfáty a alkylethersulfáty. Tyto materiály jsou obvykle látky obecných vzorců VII a Vlil:

ROSO₃M RO(C₂H₄O),SO₃M

VII Vlil kde R je alkyl nebo alkenyl, který sestává z 10 až 20 atomů uhlíku, x je 1 až 10 a M je vodorozpustný kation jako je amonium, sodík, draslík a triethanolamin. Další vhodnou skupinou anionických povrchově aktivních látek jsou vodorozpustné soli organických sulfokysetín obecného vzorce IX:

R, - SO₃ - M IX kde R, je vybráno ze skupiny sestávající z případně rozvětvených, nasycených, alifatických uhlovodíkových zbytků, které sestávají z 8 až 24, s výhodou z 12 až 18 uhlíkových atomů a M je kation. Další příklady anionických syntetických povrchově aktivních látek, které spadají do rámce předkládaného vynálezu jsou produkty esterifikace mastné kyseliny kyselinou 2-hydroxyetansuífonovou a neutralizace hydroxidem sodným kde mastná kyselina je, například, odvozena od kokosového oleje, sodné nebo draselné soli methylíaurid amidu mastné kyseliny, ve kterém je mastná kyselina, například, odvozena od kokosového oleje. Ještě další anionické syntetické povrchově aktivní látky zahrnují třídu označovanou jako sukciamáty, sulfonáty olefinú sestávající z 12 až 24 atomů uhlíku a β-alkoxyalkansulfonáty. Mnoho dalších syntetických anionických povrchově aktivních látek nemýdlového typu je popsáno v McCutcheoďs, Deterqents and Emulsifiers, 1984. publikované Allured Publishing Corporation, která je zde uvedena jako reference Také U.S, Patent

3,929,678, Laughlin a kol., vydaný 30. 12. 1975, popisuje mnoho dalších anionických povrchově aktivních látek stejně jako povrchově aktivních látek jiných typů a je zde uveden jako reference.

Neionické povrchově aktivní látky použitelné podle předkládaného vynálezu jsou s výhodou používány v kombinaci s anionickou, amfoterní nebo zwitterionickou povrchové aktivní látkou. Tyto neionické povrchově aktivní látky lze definovat jako sloučeniny, které vznikají kondenzaci alkylenoxidových skupin (hydrofilní povahy) s organickou hydrofobní sloučeninou, která může být povahy alifatické nebo alkylaromatické.

Kationické povrchové aktivní látky použitelné podle předkládaného vynálezu jsou popsány v následujících dokumentech, které jsou zde uvedeny jako reference: M. C. Publishing Co., McCutcheorfs, Detergents and Emulsifiers, (severoamerické vydání 1979), Schwartz a kol., Surface Active Agents. Their Chemistry and Technology, New York: Interscience Publishers, 1949, U.S. Patent 3,155,591, Hilfer, vydaný 3. 11. 1964, U.S. Patent 3,929,678, Laughlin a kol., vydaný 30. 12. 1975, U.S. Patcmf 3,959,461, Bailey a kol., vydaný 25. 5. 1976 a U.S. Patent 4,387,09U, Bolich, Jr., vydaný 7. 6. 1983. Pokud jsou v prostředku obsaženy, pak tvoří kationické povrchově aktivní látky 0.05% až 5%.

Zwittenonické povrchově aktivní látky lze popsat jako deriváty alifatických kvarterních amoniových, fosfoniových a sulfoniových sloučenin, ve kterých je alifatický zbytek případně rozvětvený a jeden z alifatických substituentů sestává z 8 až 18 atomů uhlíku a jeden obsahuje anionickou vodorozpustnou skupinu, např karboxyl, sulfonát, sulfát, fosfát nebo fosfonát. V předkládaném vynálezu lze použít i jiné zwitterionty jako jsou betainy. Příklady betainů zahrnují betainy vyšších alkylů jako j^r dimethylkarboxymethylbetain alkylu odvozeného od kokosového oleji-,

I aury Idimet hylkarboxymethylbetain, lauryldimethylalfakarboxyethylbetain, cetyldimethylkarboxymethylbetain, laurylbis-(2-hydroxyethy()karboxymethylbetain, steary1bis-(2-hydroxypropyl)karboxymethylbetain, oley ldi methy Igamakarboxypropylbetain, laurylbiS-(2-hydroxypropyl)alfakarboxyethylbetain, dimethylsulfopropylbetam alkylu odvozeného od kokosového oleje, stearyldimethylsulfopropylbetain, lauryldimethy I34 su Ifoethy I beta i η, laurylbi s-(2-hydroxyethy l)sulfopropyl betain a amidobetainy a amidosulfobetainy, kde je k dusíkovému atomu betainu připojen zbytek obecného vzorce X:

RCONH(CH₂)₃

X

Příklady amfoterních povrchové aktivních látek použitelných do prostředků podle předkládaného vynálezu jsou látky, které lze popsat jako deriváty alifatických sekundárních a terciárních aminů, ve kterých je alifatický zbytek případně rozvětvený a jeden z alifatických substituentů oosahuje 8 až 18 uhlíkových atomů a jeden obsahuje anionickou vodorozpustnou skupinu, např. karboxyl, sulfonát, sulfát, fosfát nebo fosfonát. Příklady sloučenin, které spadají do této definice jsou 3-dodecylaminopropíonát sodný, 3-dodecylaminosulfonát sodný, N-a I kyltauri ny jako je ten připravený reakcí dodecylaminu s 2-hydroxyethansuifonátem sodným způsobem popsaným v U.S. Patentu 2,658,072, N- vyšším alkylem substituované aspartové kyseliny jako jsou ty připravené podle U.S. Patentu 2,438,091 a produkty prodávané pod obchodním názvem Miranoi, popsané v U.S. Patentu 2,528,378.

Kopolymery karboxylových kyselin jako zahušťovadla

Další složkou použitelnou do prostředků podle předkládaného vynálezu je kopolymer karboxylové kyseliny jako zahuštovadlo. Tyto zesíťované polymery obsahují jeden nebo více monomerů odvozených z kyseliny akrylové, substituovaných kyselin akrylových a solí a esterů těchto akrylových kyselin a substituovaných akrylových kyselin, kde zesítující činidlo obsahuje dvě nebo více dvojných vazeb uhlík-uhlík a je odvozeno od polyhydroxyalkoholu. Preferované polymery použitelné podle předkládaného vynálezu jsou dvou obecných typů. První typ polymeru je zesíťovaný homopolymer monomeru akrylové kyseliny nebo jejího derivátu (např. když je kyselina akrylová substituovaná na uhlíku dva a tří substituenty nezávisle vybranými ze skupiny sestávající z C, až C₄ alkylu, -CN, -COOH a jejich směsí). Druhý typ polymeru je zesilovaný kopolymer jehož první monomer je vybrán ze skupiny sestávající z monomeru akrylové kyseliny nebo jejího derivátu (jak je popsán v předcházející větě), monomeru esteru kyseliny akrylové nebo jejího derivátu (tj. když je kyselinová část esteru substituovaná na uhlíku dva a tři substituenty nezávisle vybranými ze skupiny sestávající z C, až C₄ alkylu, -CN, -COoí i a jejich směsí) s alkoholem s krátkým řetězcem (tj. C₁ až CJ a jejich směsí a jehož druhý monomer je ester kyseliny akrylové nebo jejího derivátu (tj. když je kyselinová část esteru substituovaná na uhlíku dva a tri substituenty nezávisle vybranými ze skupiny sestávající z C, až C₄ alkylu, -CN, -COOH a jejich směsí) s alkoholem s dlouhým řetězcem (tj C₄ až CJ. Podle předkládaného vynálezu jsou také použitelné kombinace těchto dvou typů polymerů.

U prvního typu zesíťovaných homopolymerů jsou monomery, o výhodou vybrány ze skupiny sestávající z kyseliny akrylové, kyseliny methakrylové, kyseliny eíhakrylové a jejich směsí, přičemž kyselina akrylová je nejpreferovanější. U druhého typu zesíťovaných kopolymerů je monomer akrylové kyseliny nebo její derivát s výhodou vybrán ze skupiny sestávající z kyseliny akrylové, kyseliny methakrylové, kyseliny eíhakrylové a jejich směsí, přičemž kyselina akrylová, kyselina methakrylové a jejich smési jsou nejpreferovanější, Monomer esteru kyseliny akrylové nebo jejího derivátu s alkoholem s krátkým řetězcem je s výhodou vybrán ze skupiny sestávající z esterů kyseliny akrylové s C, az C₄ alkoholem, esterů kyseliny methakrylové s C, až C₄ alkoholem, esterů kyseliny eíhakrylové s C, až C₄ alkoholem a jejich směsí, přičemž estery kyseliny akrylové s C, až C₄ alkoholem, estery kyseliny methakrylové s C, až C₄ alkoholem jsou nejpreferovanější. Monomer esteru kyseliny akrylové nebo jejího derivátu s alkoholem s dlouhým řetězcem je s výhodou vybrán ze skupiny sestávající z esterů kyseliny akrylové s C₃ až C₄₀ alkoholein, přičemž estery kyseliny akrylové s C,_o až C₃₀ alkoholem jsou preferovány.

Zesíťující činidla jsou u obou těchto typů polymerů polyalkenylpolyethery polyhydroxyalkoholů, které obsahují více než jednu alkenyletherovou skupinu na molekulu, přičemž výchozí polyhydroxyalkohol sestává přinejmenším ze 3 atomů uhlíku a přinejmenším ze 3 hydroxyskupin. Preferovaná zesíťující činidla jsou která jsou vybrána ze skupiny sestávající z allyletherů sacharosy a allyletherů pentaerythritolu a jejich směsí. Tyto polymery použitelné podle předkládaného vynálezu jsou dále popsány v U.S. Patentu č. 5,087,445, Hafey a kol., vydaném 1 1.2. 1992, U.S. Patentu č. 4,509,949, Huang a kol., vydaném 5.4.1985, U.S, Patentu č. 2,798,053, Brown, vydaném 2. 7. 1957, které jsou zde uvedeny jako reference. Viz také, CFTA International Cosmetic Inqredient Dictionary, 4. vydání, 1991, str. 12 a 80, který je zde také uveden jako reference.

Příklady komerčně dostupných homopolymerů prvního typu použitelných podle předkládaného vynálezu zahrnují karbomery, což jsou homopolymery akrylové kyseliny zesíťované allylethery sacharosy nebo pentaerythritolu. Karbomery jsou dostupné jako Carbopol® serie 900 od B, F. Goodrich. Příklady komerčně dostupných kopolymerů druhého typu použitelných podle předkládaného vynálezu zahrnují kopolymery C,_o až C₃₀ alkylakrylátů s jedním nebo více monomery kyseliny akrylové nebo methakrylové nebo kopolymery jejich esterů s alkoholy s krátkým řetězcem (tj. C, až C₄ alkoholy), přičemž zesíťující činidlo je allylether sacharosy nebo pentaerythritolu Tyto kopolymery jsou také známé jako akryláty / C₁₀ až C₃₀ alkylakrylátové zkřížené polymery a jsou komerčně dostupné jako Carbopol® 1342, Pemulen TR-1 a Pemulen TR-2 od B. F. Goodrich. Jinak řečeno, příklady polymeru karboxylové kyseliny jako zahušťovadla, která lze použít podle předkládaného vynálezu jsou ty, které jsou vybrány ze skupiny sestávající z karbomerů, akryláty / C₁₀ až C₃₀ alkylakrylátových zkřížených polymerů a jejich směsí.

Prostředky podle předkládaného vynálezu obsahují 0 025% až 1%, výhodněji 0.05% až 0.75% a nejvýhodněji 0.10% až 0.50% polymeru karboxylové kyseliny jako zahušťovadla.

Emulgátory

Prostředky podle předkládaného vynálezu mohou obsahovat různé emulgátory. Tyto emulgátory jsou použitelné pro emulgováni různých nosičů prostředků podle předkládaného vynálezu a nejsou potřebné pro rozpouštění nebo dispergování koplymerů podle předkládaného vynálezu.

Vhodné emulgátory jsou jakékoliv z široké škály neionických, kationických, aníonických a zwitterionických emulgátorú popsaných v předešlých patentech a dalších referencích. Viz McCutcheoďs, Detergent and Emulsifiers, North American Edition (1986), publikované Allured Publishing Corporation, U.S. Patent č. 5,011,681, Ciotti a kol., vydaný 30. 4. 1991, U.S. Patent č. 4,421,769, Dixon a kol, vydaný 20. 12. 1983 a U.S. Patent č. 3,755,560, Dickert a kol., vydaný 28. 12 1973, přičemž tyto čtyři práce jsou zde uvedeny jako reference.

Vhodné typy emuigátorů zahrnují estery glycerinu, estery propylenglykolu, estery polyethylenaiykolu s mastnými kyselinami, estery polypropylenglykolu s mastnými kyselinami, estery sorbitolu, estery sorbitananhydridů, kopolymery karboxylových kyselin, ethery a estery glukosy, ethoxylované ethery, ethoxylované alkoholy, alkylfosfáty, polyoxyethylenfosfáty mastných kyselin, amidy mastných kyselin, acy11aktyláty, mýdla ajejich směsi.

Vhodné emulgátory zahrnují, ale nejsou tímto výčtem nijak omezeny, polyethylenglykol 20 sorbitan monolaurát (Polysorbate 20), polyethylenglykol 5 sója sterol, Steareth-20, Ceteareth-20, PPG-2, methylglukosaether distearát, Ceteth-10, Polysorbate 80, cetyífosfát, cetylfosfát draselný, diethanolamincetylfosfát, Polysorbate 60, glyceryl stearát, PEG-100 stearát a jejich směsi.

Emulgátory lze použít jako individuum nebo jako směs dvou nebo více emuigátorů a tvoří 0.1% až 10%, výhodněji 1% až 7% a nejvýhodněji 1% až 5% prostředku podle předkládaného vynálezu.

Změkčovadla

Prostředky použitelné ve způsobech podle předkládaného vynález», mohou také nepovinně obsahovat přinejmenším jedno změkčovadlo. Příklady vhodných změkčovadel zahrnují, ale nejsou tímto výčtem nijak omezeny, těkavé a netěkavé silikonové oleje, vysoce rozvětvené uhlovodíky a nepolární karboxylové kyseliny a estery s alkoholy a jejich směsi Změkčovadla použitelná v předkládaném vynálezu jsou dále popsána v U.S. Patentu č. 4,919,934, Decknera kol., vydaný 24. 4. 1990, který je zde uveden jako reference.

Změkčovadla obvykle tvoří 1% až 50%, s výhodou 1% až 25% a ještě výhodněji 1% až 10% hmotnostních prostředku použitelného podle předkládaného vynálezu.

Přídavné prostředky

Do prostředku podle předkládaného vynálezu lze zahrnout různé přídavné prostředky. Nikterak neomezující příklady těchto přídavných prostředků zahrnují vitamíny a jejich deriváty (např. kyselina askorbová, vitamín E, tokoferylacetát, kyselina retinoová, retinol, retinoidy a podobně), zahušťovadlo s nízkým pH (např. polyakrylamid a C₁₃ až C₁₄ isoparafin a laureth-7, dostupný jako Sepigel od Seppic Corporation, potykvarterní a ropný olej, dostupný jako Salcare SC92 od Allied Colloids, zesíťovaný methylem kvartemizovaný dimethylaminomethakrylát a ropný olej, dostupný jako Salcare SC95 od Allied Colloids, pryskyřice a zahušťovadla jako je xanthanová pryskyřice, karboxymethylcelulosa, hydroxymethylceluíosa, hydroxyethylcelulosa, alkylmodifikované hydroxyalkylcelulosy (např. hydroxyethylceluíosy modifikované alkylem s dlouhým řetězcem jako je cetyl hydroxyethylcelulosa) a křemičítan hlmitohořečnatý, kationické polymery a zahušťovadla (např. kationické deriváty guarové pryskyřice jako je guar hydroxypropyltrimonium chlorid a hydroxypropyl guar hydroxypropyltrimonium chlorid, dostupný jako Jaguar C serie od Rhone-Poulenc, polymery pro pomoc při vytváření filmu z prostředku (jako je kopolymer eikosenu a vi ny I py rro I i donu, jako příklad, který je dostupný od GAF Chemical Corporation jako Ganex® V-220), suspendační činidla jako je ethyIengIykoI distearát a podobně, ochranné prostředky pro udržení antimikrobiální integrity prostředku, látky, které pomáhají průchodu skrz kůži jako je DMSO, 1-dodecylazacykloheptan-2-on (dostupný jako Azone od Upjohn Co.) a podobně, antioxidanty, chelátory a estetické složky jako jsou vonné látky, barviva, esenciální oleje, látky zlepšující pocit na kůži látky změkčující kůži, látky léčící kůži a podobně, nikterak neomezující příklady těchto estetických složek zahrnují panthenol a deriváty (např. ethylpanthenol), pantothenovou kyselinu a její deriváty, olej hřebíčku, menthol, kafr, eukalyptový olej, eugenol, mentyllaktát, aliantoin, bisabalol, glycyrrhizuiái didraseíný a podobné.

Způsoby používání prostředků péče o vlasy a o kůži

Prostředky péče o vlasy a o kůži podle předkládaného vynálezu se používají běžným způsobem, aby poskytly žádaný efekt, který odpovídá uvedenému produktu, jako je styling vlasů, udržování vlasů, čištění, účinky kondicionéru a podobné, u prostředků péče o vlasy, a zvlhčen,;, ochrana před sluncem, působení proti akné, působení proti vráskám, umělé opálení, analgetika a další kosmetické a farmaceutické výhod, u prostředků péče o kůži. Takové způsoby použití závisí na typu použitého prostředku, ale obecně zahrnují aplikaci účinného množství produktu na vlasy nebo na kůži, který se pak může smýt z vlasů nebo z kůže (jako v případě šampónů a některých kondicionérů) nebo zůstávají na vlasech (jako v případě sprejů, pěn nebo gelů) nebo zůstávají na kůži (ja.. případě prostředků péče o kůži). Účinné množství znamená množství dostatečné k zaručení žádaného účinku. S výhodou se prostředky na oplachování, pěny a gely aplikují na vlhké nebo navlhlé vlasy pieu sušením a stylingem obvyklým způsobem. Po té, co se tyto prostředky aplikují na vlasy mohou se vlasy dále sušit nebo upravovat běžným způsobem. Spreje na vlasy se obvykle aplikují na suché vlasy po usušení a stylingu. Kosmetické a farmaceutické prostředky pro povrchové použití se aplikují na kůži a vetrou do kůže.

Následující příklady dále ilustruji preferovaná provedeni, která spadají do rámce předkládaného vynálezu. Příklady jsou poskytc ú pouze za účelem ilustrace a nejsou míněny jako omezeni předkládaného vynálezu v jeho variacích, které spadají do jeho rámce.

Příklady provedení vynálezu

Následující příklady dále popisují a demonstruji provedení, která spadají do rámce předkládaného vynálezu Příklady jsou poskytovány pouze za účelem ilustrace a nejsou míněny jako omezení předkládaného vynálezu v jeho variacích, které spadají do jeho rámce.

Látky jsou identifikovány chemickým nebo CTFA názvem.

Příklad 1

Syntéza poly(2-ethyl-2-oxazolin)alkoholu

K roztoku 50 g (0.5044 mol) 2-ethyl-2-oxazolinu v 50 ml acetonitrilu se přidalo 0.92 g (0.0048 mol) methyl-p.-toluensulfonátu pod dusíkovou atmosférou při 0°C. Reakční směs se zahřívala po dobu 20 hodin na 80°C a výsledný roztok polymeru se pak zahříval k varu pod zpětným chladičem s 2.3 ml destilované vody v přítomnosti 5.6 g (0.0528 mol) uhličitanu sodného po dobu 24 hodin. Rozpouštědlo se pak odpařilo za sníženého tlaku. Zbytek se pak extrahoval 300 ml dichlormethanu po dobu 24 hodin a nerozpustné podíly se odstranily filtrací za sníženého tlaku. Dichlormethan se pak odpařil čímž se získalo 48 g (96% výtěžek) poly(2-ethyl-2-oxazolin)alkoholu.

Příklad 2

Syntéza poly(2-ethyl-2-oxazolín)alkoholového makromonomeru ukončeného akrylátem

K roztoku 48 g po!y(2-ethyl-2-oxazolin)alkoholu (z přikladu 1) a 1.0 g (0.01056 mol) triethylaminu v 80 ml dichlormethanu se přidal po kapkách roztok 0.95 g (0.01056 mol) akryloylchloridu pod dusíkovou atmosférou při 0°C. Reakční směs se pak míchala za laboratorní teploty po dobu 36 hodin a výsledná směs se pak za sníženého tlaku přefiltrovala, aby se odstranily nerozpustné podíly. Za sníženého tlaku se odpařilo rozpouštědlo a všechen nezreagovaný triethylamin. Odparek se pak rozpustil ve 200 ml dichlormethanu, filtroval se a pak se odpařil za sníženého tlaku čímž se získalo 45.6 g (95% výtěžek) makromonomeru.

Použitím analogického postupu se připravily makromonomery ukončené methakrylátem a ethakrylátem tak, že se nahradil akry loylchlon d ekvivalentním množstvím methakryloyíchloridu a et hakry loy leh loridu.

Příklad 3

Syntéza poly(2-ethyl-2-oxazolin)alkoholového makromonomeru ukončeného vinylbenzylem

K roztoku 50 g (0.05044 mol) 2-ethyl-2-oxazolinu v 50 ml acetonitrilu se přidala směs 0.3816 g (0.0025 mol) meta a paravinylbenzylchloridú (dostupná od Aldrich Chemical Co.), 0.562 g (0.0037 mol) jodidu sodného a 0.06 g (0.00023 mol) N,N'-difenyl-£-fenylendíaminu. Roztok se pak zahříval po dobu 16 hodin při 90^ůC. K výsledné reakční směsi se přidalo 100 ml dichlormethanu a roztok se přefiltroval a pak vysrážel 800 ml etheru. Pevný produkt se oddělil filtrací za sníženého tlaku a sušil prosáváním za laboratorní teploty čímž se získalo 45 g (90% výtěžek) makromonomeru.

Příklad 4

Syntéza polyethylenglykolmethyletherového makromonomeru ukončeného akrylátem

K roztoku 50 g (0.01 mol) poly(ethylenglykol)monomethyietheru, který má střední molekulovou hmotnost 5 000 (komerčně dostupný od firmy Aldrich Chemical Co.) a 4.05 g (0.04 mol) triethylaminu ve 400 ml dichlormethanu se po kapkách přidal, pod dusíkovou atmosférou při 0°C, roztok 2.26 g (0.025 mol) akryloylchlorídu rozpuštěného ve 25 mi dichlormethanu. Reakční smés se pak míchala za laboratorní teploty po dobu 36 hodin a výsledný roztok se filtroval za sníženého tlaku, aby se odstranily nerozpuštěné látky. Za sníženého tlaku se odpařilo rozpouštědlo a všechen nezreagovaný triethylamin. Odparek se pak rozpustil ve 300 ml dichlormethanu, filtroval se a pak se odpařil za sníženého tlaku čímž se získalo 50 g (100% výtěžek) makromonomeru.

Použitím analogického postupu se připravily analogické makromonomery ukončené akrylátem tak, že se poiy(ethyleng)ykol)monomethyiether nahradil jinými poly(ethylenglykol)alkylethery (např. methyl, ethyl, 2-ethylhexyl, decyl, dodecyl, cetyí, stearyl, lauryl a myristyl, kdy polymer má střední molekulovou hmotnost 1 000 až 200 000) Podobně se makromonomery ukončené methakrylátem a ethakrylátem připravily tak, že se nahradil akryloylchlorid ekvivalentním množstvím methakryloylchloridu a eth akry loyl ch I oři du

Příklad 5

Syntéza póly (n-buty (akry lát)-roubovaného-poly(2-ethyl-2-oxazoi i nem) termoplastického, elastomerního kopolymerů

K roztoku 16.0 g (0.1248 mol) n-butylakrylátu a 4g poly(2-ethyl-2-oxazolinového) makromonomeru ukončeného akrylátem (z příkladu 2) ve ICO ml acetonu se přidalo 0.03 g (0,00018 mol) azoisobutyronitrilu (AIBN) jako iniciátoru. Vzniklý roztok se pomalu zahříval k varu pod zpětným chladičem po dobu 20 hodin. Reakce se pak ukončila přidáním 5 ml methanolu. Roztok se pak nalil na teflonovou misku a za laboratorní teploty se v odtahu digestoře odpařil aceton. Vzniklý polymerní film se opět rozpustil v ethanolu, přefiltroval a ethanol se odpařil, čímž se získalo 18.4 g termoplastického, elastomerního kopolymeru.

Případně lze změnou použitých monomerů a makromonomeru připravit jiné kopolymery podle předkládaného vynálezu.

Příklad 6

Syntéza póly (n-buty l-ko-2-methoxyethyl akry lát)-roubovaného-poly (2-ethyl-2-oxazolinem) termoplastického, elastomerního kopolymeru: způsob 1

K roztoku 4.5 g (0.035 mol) n-butylakrylátu, 2.5 g (0.0192 mol) 2-methoxyethylakrylátu a 3 g poly(2-ethy!-2-oxazolinového) makromonomeru (z přikladu 2) ve 40 ml acetonu se přidalo 0.05 g AIBN jako iniciátoru. Vzniklý roztok se pomalu zahříval k varu pod zpětným chladičem po dobu 20 hodin. Reakce se pak ukončila přidáním 5 ml methanolu. Roztok se pak nalil na teflonovou misku a za laboratorní teploty se v odtahu digestoře odpařil aceton. Vzniklý polymerní film se opět rozpustil v ethanolu, přefiltroval a ethanol se odpařil, čímž se získalo 9 5 g termoplastického, elastomerního kopolymeru.

Případné lze zménou použitých monomerů a makromonomerů připravit jiné kopolymery podle předkládaného vynálezu.

Příklad 7

Syntéza poly(n-butyl-ko-2-methoxyethylakrylát)-roubovaného-poly(2-ethyl-2-oxazolinem) termoplastického, elastomerního kopolymerů. způsob 2

Do kulaté baňky o objemu 500 ml se přidalo 20.8 g (0.1623 mol) n-butylakrylátu, 11.2 g (0.0861 mol) 2-methoxyethylakrylátu, 0.30 g (0.002 mol) Q-vinylbenzyIchloridu a 0.02 g (0.0012 mol) azoisobutyronitrilu (AIBN) jako iniciátoru ve 200 ml acetonu. Vzniklý roztok se pomalu zahříval k varu pod zpětným chladičem po dobu 24 hodin. Reakce se pak ukončila přidáním 5 ml methanolu a nechala vychladnout na laboratorní teplotu. Rozpouštědla se pak odpařila na rotační odparce za sníženého tlaku a vzniklý polymer se rozpustil ve 250 ml suchého acetonitrilu. Přidalo se 20.0 g (0.2018 mol) 2-ethyl-2-oxazolinu a 0.44 g (0.0029 mol) jodídu sodného a roztok se zahříval na 90°C po dobu 20 hodin. Výsledij roztok se přefiltroval a rozpouštědlo se odpařilo, čímž se získalo 45.0 g (86% výtěžek) termoplastického, elastomerního kopolymerů.

Případně lze změnou použitých monomerů připravit jiné kopolyrneiy podle předkládaného vynálezu.

Příklad 8

Syntéza poly(n-butyl-ko-2-(dimethylamin)ethylmethakrylát)-roubovaného-poly(2-ethyl-2-oxazolinem) termoplastického, elastomerního kopolymerů

K roztoku 7.2 g (0.0561 mol) n-butylakrylátu, 4.8 g (0.0305 mní; 2-(dimethylamin)ethylmethakrylátu a 8.0 g poly(2-ethyl-2-oxazolínovéhoj makromonomeru (z příkladu 2) v 80 ml acetonu se přidalo 0.01 g AIBN jako iniciátoru Vzniklý roztok se pomalu zahříval k varu pod zpětným chladičem po dobu 24 hodin. Reakce se pak ukončila přidáním 5 ml methanolu. Roztok se pak nalil na teflonovou misku a za laboratorní teploty se v odtahu digestoře odpařil aceton Vzniklý polymerní film se opět rozpustil v ethanolu, přefiltroval a ethanol se odpařil, čímž se získalo 18.4 g termoplastického, elastomerního kopolymerů.

Případně lze změnou použitých monomerů a makromonomerů připravit jiné kopolymery podle předkládaného vynálezu.

Příklad 9

Syntéza methylem kvarternizovaného poly(n-butyl-ko-2-(dimethyl-amin)ethyl-methakrylát)-roubovaného-poly(2-ethyl-2-oxazolinem) termoplastického, elastomerního kopolymerů

K 10 gramům kopolymerů z příkladu 8 rozpuštěného v 80 gramech ethanolu se po kapkách přidalo 4.32 g (0.0281 mol) dimethylsulfátu. Vzniklý roztok se míchal po dobu 2 hodin za laboratorní teploty. Za sníženého tlaku se na rotační odparce odpařilo rozpouštědlo, čímž se získalo 10 gramů methylem kvarternizovaného kopolymerů.

Příklad 10

hmotnostní	%
B		C D
zb. do 100	zb.	do 100 zb. do 100
79.0		79.0 90.0
4.0		3.0 3,0
0.2

Sprej na vlasy

Prostředky ve formě spreje na vlasy se připravily z následujících složek pomocí běžných míchacích technik.

Složka

A voda zb. do 100 ethanol (SCA 40) 79.0 kopolymer z příkladu 6¹ 4.0 vonné látky 0.1

Tyto výrobky se připravily tak, že se nejprve za míchání rozpustil polymer v ethanolu. Pak se za míchání přidala voda a vonné látky. Vzniklý prostředek ve formě spreje na vlasy se balí do neaerosolových sprejů.

Případně se prostředek smíchá s běžnými hnacími látkami a balí se jako aerosolový sprej

Tyto spreje lze použít pro aplikaci na vlasy a zaručují dobrý styling a udržení účesu.

¹ Případně lze prostředky ve formě sprejů připravit použitím kopolymerů z příkladů 5 a 8.

Příklad 11

Spreje na vlasy se sníženým obsahem těkavých organických látek Prostředky ve formě spreje na vlasy se připravujiiy z následujících složek pomocí běžných míchacích technik.

Složka	A	B	C	D
voda	zb. do 100 zb.	do 100	zb. do 100	zb. do 100
ethanol	54.0	54 0	54.0	54.0
kopolymer z příkladu 61 4.0	3.0	4.0	3.0
vonné látky	0.05	0.2	--	--	*

Tyto výrobky se připravily tak, že se nejprve za míchání rozpustí polymer v ethanolu. Pak se za míchání přidala voda a vonné látky Vzniklý prostředek ve formě spreje na vlasy se balil do neaerosoíových sprejů. Případně se prostředek smíchal s běžnými hnacími látkami a balil se jako aerosolový sprej.

Tyto spreje lze použít pro aplikaci na vlasy a zaručují dobrý styling a udržení účesu.

¹ Případně lze prostředky ve formě sprejů připravit použitím kopolymerů z příkladů 5 a 8

Příklad 12

Pěna

Prostředky ve formě pěny se připravují z	následujících slož
pomocí běžných míchacích technik.
Složka	hmotnostní %
A	B	C
voda zb. do 100	zb. do 100	zb. do 100
kopolymer z příkladu 71 3.00	2.50	3.50
laurylamid DEA 0.33	0.33	0 33
methyloleyltaurát sodný1.67	1.67	1.67
DMDM hydantoin 0.78	0.78	0 78

EDTA disodný polyoxyalkylovaný isosterarylaíkohol² vonné látky hnací látka³

0,20

0.10

0.10

7.0

0.20

0.10

0.10

7.0

0.20

0.10

0.10

7.0

Tyto výrobky se připravily tak, že se nejprve za míchání rozpustil polymer v ethanolu. Pak se za míchání přidaly ostatní složky, kromě hnací látky.

Vzniklý pěnový koncentrát se smíchal s běžnými hnacími látkami (např. Propellant A45) a balil se jako aerosolový sprej.

Tyto pěny lze použít pro aplikaci na vlasy a zaručují dobrý styling a udržení účesu.

¹ Případně lze prostředky ve formě pěn připravit použitím kopolymerú z příkladů 5 a 6.

² Dostupný jako Aerosurf 66-E10.

³ Dostupný jako směs 82.46% isobutanu, 16.57% a 0,001% butanu.

Příklad 13 Vlasové tonikum

Prostředky ve formě vlasového tonika se připravily z následujících složek pomocí běžných míchacích technik.

Složka hmotnostní %

ABC

voda	zb. do 100	zb. do 100	zb. do 100
kopolymer z příkladu 6Ό.75	1.00	1.25
vonné látky	0.10	0.20	0.30

Tyto výrobky se připravují tak, že se nejprve za míchání rozpustil polymer v ethanolu a pak se přidaly vonné látky a jakékoliv barvivo.

Tato vlasová tonika lze použít pro aplikaci na vlasy a zaručují dobrý styling a udržení účesu.

’ Případně lze prostředky ve formě tonik připravit použitím kopolymerú z příkladů 5 a 8

Přiklad 14

Vlasové kondicionéry

Prostředky ve formě vlasového kondicionéru se přípravny z následujících složek pomocí běžných míchacích technik.

Složka hmotnostní % směs pro stylizační činidlo kopolymer z příkladu 9 1.00 silikonová směs silikonová pryskyřice, GE SE76¹ 0.30 oktamethylcyklotetrasiloxan 1.70 hlavní směs voda zb. do 100 cetylalkohol 1.00

Quarterníum 18² 0.85 stearylalkohol 0.70 hydroxyethylcelulosa 0.50

Ceteareth-20 0.35 vonné látky 0.20 dimethikonkopolyol 0.20 kyselina citrónová 0.13 methylchlorisothiazolinon (a) methyl isothiazolin 0.04 chlorid sodný 0.01

Produkt se připravil smícháním všech složek hlavní směsi míchání a při zahřátí na 60°C a mletím v koloidním mlýnu při ochlazováni na 45°C. Za této teploty se odděleně přidaly za mírného protřepávání obě další směsi a vzniklý kondicionér se nechal vychladnout na laboratorní teplotu.

Tento produkt lze použit jako vlasový kondicionér, který se po použití smyje.

¹ Komerčně dostupný od General Electric.

² Dimethyldifhydrogenovaný alkyl odvozený od loje)amonium chlorid

Příklad 15 Šampón

Prostředek ve formě šampónu se připravil z následujících složek pomocí běžných míchacích technik.

Složka hmotnostní % stylizační činidlo kopolymer z příkladu 9 1.00 silikonová směs silikonová pryskyřice dimethikon, 350 cs kapalný hlavní směs voda amoniumlaurylsulfát kokamid MEA ethy I eng I y kol di stearát xanthanová pryskyřice methylchlorisothiazolinon (a) methy lisothiazol in kyselina citrónová

0.50

0.50 zb. do 100 11,00 2.00 1.00 1.20

0.04 tak, aby pH bylo 4.5

Hlavní směs se připravila smícháním xanthanové pryskyřice s vodou běžným způsobem míchání. Přidaly se zbylé složky hlavní směsi a hiavm směs se zahřívala za míchání na 15CPF (51 °C) po dobu 1/2 hodiny. Pak se postupně po deseti minutách přidalo stylizační činidlo a silikonová směs a vzniklá směs se míchala dokud celá dávka nevychladla na laboratorní teplotu. Pro dosažení různé velikosti částic lze přidat stylizační činidlo a silikonovou směs v různý čas za použití buď velmi rychlého míchání (vysokorychlostního dispergátoru) nebo normálního míchání.

Tento produkt lze použít pro mytí vlasů a styling účesu.

Složka voda kyselina salicylová kopolymer z příkladu 6¹ ethanol (SDA 40)

Příklad 16

Prostředek proti akné

Prostředek proti akné se připravil z následujících složek pomoci běžných míchacích technik.

hmotnostní % zb. do 100 2.0 2.0 40.0

Prostředek zaručuje průchod kyseliny salicylové skrz kůží stejně jako zlepšené pocity na kůži a zlepšené vlastnosti zbytku na kůži a lze jej použít pro léčení akné.

¹ Případně lze prostředky proti akné připravit použitím kopolymeiu l příkladů 8 a 9.

Složka voda, čištěná ibuprofen kopolymer z příkladu 6' ethanol (SDA 40)

Příklad 17

Povrchové anaigetikum

Povrchové anaigetikum se připravilo z následujících složek pomocí běžných míchacích technik.

hmotnostní % zb. do 100 2.0 2.0 20.0

Prostředek zaručuje průchod ibuprofenu skrz kůži stejně jako zlepšené pocity na kůži a zlepšené vlastnosti zbytku na kůží spolu s vynikajícím zvlhčením, změkčením, roztíráním a absorpcí.

¹ Případně lze prostředky proti akné připravit použitím kopolymeru z příkladů 8 a 9

Příklad 18

Prostředek pro zhnédnutí kůže bez opalování

Prostředek pro zhnědnutí kůže bez opalování se připraví z následujících složek pomocí běžných míchacích technik.

Složka	hmotnostn
fáze A
voda	zb. do 100
kopolymer z příkladu 61	2.00
Carbomer 934J	0.20
Carbomer 9803	0.15
kopolymer akrylové kyseliny4	0.15
fáze B
PPG-20 methylglukos
etherdistearát	2.00
tokoferyl acetát	1.20
ropný olej	2.00
stearylalkohol	1.00
bambucké máslo	1.00
cetylalkohol	1.00
Ceteareth-20	2.50
Ceteth-2	1.00
Ceteth-10	1.00
fáze C
DEA cetylfosfát	0.75
fáze D
dihydroxyaceton	3.00
fáze E
butylenglykol	2.00
DMDM hydantoin (a)

jodpropynylbutylkarbamát

0.25 fáze F vonné látky cyklomethikon

1.00

2.00

Ve vhodné nádobě se rozpustily složky fáze A ve vodě a zahřály na 75 až 85°C. Ve zvláštní nádobě se smísily složky fáze B a zahřívaly so ro-j 85 až 90°C dokud neroztály. Pak se ke kapalné fázi B přidal DEA cetylalkohol a míchal se dokud se nerozpustil. Tato směs se přidala k fázi A tak, že vznikla emulze. Emulze se za stálého míchání ochladila na 40 až 45°C. Ve zvláštní nádobě se rozpustil dihydroxyaceton ve vodě a vzniklý roztok se vmíchal do emulze. V jiné nádobě se složky fáze E zahrály zu míchání na 40 až 45°C dokud nevznikl čirý roztok a tento roztok se přidal k emulzi. Nakonec se složky fáze F přidaly za míchání k emulzi, která se pak ochladila na 30 až 35°C a nakonec se ochladila na laboratorní teplotu,

Tato emulze je vhodná k aplikaci na kůži tak, že zaručí jují zhnédnutí bez opalování, ¹ Případně lze prostředky pro zhnédnutí kůže bez opalování připravit použitím kopolymerú z příkladů 8 a 9.

² Dostupný jako Carbopol®934 od B. F. Goodrich.

¹ Dostupný jako Carbopol®980 od B. F. Goodrich.

¹ Dostupný jako Pemulen TR1 od B. F. Goodrich.

Příklad 19

Opalovací krém

Emulze olej-ve-vodě se připravila z následujících složek pomoc běžných míchacích technik.

Složka hmotnostní % fáze A voda

Carbomer 954’ zb. do 100 0.24

Carbomer 13422	0.16
kopolymer z příkladu 63	1.75
EDTA disodný	0.05
fáze B
isoarachidylneopentanoát	2.00
PVP eikosenový kopolymer	2.00
oktyl methoxycinnamát	7.50
oktokrylen	4.00
oxybenzon	1.00
oxid titaničitý	2.00
čety Ipalmitát	0.75
stearoxytrimethylsilan (a)
stearyíalkohol6	0.50
g ly ceryltri behenát7	0.75
dimethikon	1.00
tokoferylacetát	0.10
DEA cetylfosfát	0.20
fáze C
voda	2.00
triethanolamin 99%	0.60
fáze D
voda	2.00
butylenglykol	2.00
DMDM hydantoin (a)
jod propynyl buty Ikarbamát3	0.25
d!_ panthenol	1.00
fáze E
cyklomethikon	1.00

¹ Dostupný jako Carbopol®954 od B. F Goodrich.

² Dostupný jako Carbopol®1342 od B. F. Goodrich.

³ Případně lze prostředky opalovací krémy připravit použitím kopolymerú z příkladů 8 a 9.

⁴ Dostupný jako Elefac I-205 od Bernel Chemical, ⁵ Dostupný jako Ganex V-220 od GAF Corporation.

⁶ Dostupný jako DC 580 Wax od Dow Corning.

⁷ Dostupný jako Synchrowax HRC od Croda.

³ Dostupný jako Glydant Plus od Lonza.

Ve vhodné nádobě se dispergovaly složky fáze A ve vodě a zahřály na 75 až 85°C. Ve zvláštní nádobě se smísily složky fáze B (kořme DEA cetyl fosfátu) a zahřívaly se na 85 až 90°C dokud neroztály. Pak se ke kapalné fázi B přidal DEA cetylalkohol a míchal se dokud se nerozpu. ii! Tato směs se přidala k fázi A tak, že vznikla emulze. Složky fáze C se míchaly dokud se nerozpustily a pak se přidaly k emulzi. Emulze se pak za stálého míchání ochladila na 40 až 45°C, Ve zvláštní nádobě se složky fáze D zahřály za míchání na 40 až 45°C dokud nevznikne čirý roztok a tento roztok se přidal k emulzi. Nakonec se emulze ochladila na 30 35°C, přidaly se složky fáze E a vše se zamíchalo.

Tato emulze je vhodná k aplikaci na kůži a zaručuje ochranu kůže před škodlivými účinky ultrafialového zářeni.

Příklad 20

Zvlhčovač kůže na obličeji

Emulzní prostředek na obličej, který obsahuje kationické hydrofobní povrchově aktivní látky se připraví z následujících složek pomocí běžných

míchacích technik.
Složka	' hmotnostn
voda	zb. do 100
kopolymer z přikladu 6’	1.00
glycerin	3.00
čety Ipalm itát	3 00
cetylaikonol	1.26
Quarternium-22	1.00

glycerylmonohydroxystearát dimethikon kyselina stearová oktyldodecylmyristát hydroxid draselný Carbomer 1342 EDTA tetrasodný DMDM hydantoin a

0.74

0.60

0.55

0.30

0.20

0.125

0.10 jodpropynylbutylkarbamát 0.10

Carbomer 951 0.075

Tato emulze je vhodná k aplikaci na kůži jako zvlhčovadlo.

» ¹ Případně lze zvihčovadta připravit použitím kopolymerů z příkladů a 9.

Průmyslová využitelnost

Polymery podle předkládaného vynálezu lze použit při výrobě prostředků péče o vlasy nebo o kůži.

Claims (18)

PATENTOVÉ NÁROKY

1 Termoplastický, elastomemí kopolymer rozpustný net? dispergovatelný ve vodě nebo alkoholu, vyznačující se tím,? má hlavní řetězec a dva nebo více zavěšených postranních řetězců a tento kopolymer vzniká kopolymerací náhodně se opakujících jednotek A a B a uvedený kopolymer obsahuje:

(i) 40% až 90% hmotnostních jednotky A, kdy jednotka A je polymerovatelná monomerní jednotka a (ii) 10% až 60% hmotnostních jednotky B, kdy jednotka B je hydrofilní makromonomerní, kopolymerovatelná s A, přičemž tato makromonomerní jednotka tvoří zavěšený polymerní postranní řetězec;

a tento kopolymer má střední molární hmotnost větší než 10 000 a uvedený kopolymer vykazuje dvě různé hodnoty T přičemž první T_g odpovídá hlavnímu řetězci a je nižší než 0°C a druhá T_g odpovídá postranním řetězcům a má hodnotu vyšší než 25°C.

2-hydroxyethylakrylátu, Ν,Ν-dimethylaminoethylakrylátu a jejich směsí: R je methyl, R³ je H, m je ceié číslo 20 až 2 000, a je celé číslo 100 až ajv a b je celé číslo 2 až 50;

(ii) B je přinejmenším jedna hydrofilní, makromonomerní jednotka kopolymerovatelná s A obecného vzorce V:

R” - [ - OCH₂CH - ]_m - O - E

I

R³

V kde E je ethylenicky nenasycená skupina, kopolymerovatelná s A, vybraná ze skupiny sestávající z vinylu, allylu, akryloylu, methakryk ν'¹' ethakryloylu, 3-vinylbenzoylu, 4-vinylbenzoylu a jejich směsí; R ie vybráno ze skupiny sestávající z-^fC, až C40 případně rozvětveného R³ je vybráno ze skupiny sestávající z H a C, až C3 případně rozvětveného alkylu; m je celé číslo 20 až 2 000; a (iíi) a je celé číslo 100 nebo větší a b je celé číslo 2 nebo větší a uvedený kopolymer má střední molární hmotnost vyšší než 10 000 a vykazuje dvé různé hodnoty T přičemž první T odpovídá hlavnímu řetězci a je nižší než 0°C a druhá T_g odpovídá postranním řetězcům a má hodnotu vyšší než 25°C.

2-hydroxyethoxylu, 2-methoxyethylu a 2-ethoxyethylu a s výhodou jsou *

monomemí jednotky A vybrány ze skupiny sestávající z π-butylakryIátu, 2-ethylhexylakryiátu N-okty I akry I amidu, 2-methoxyethy I akry I átu, 2-hydroxyethylakrylátu, Ν,Ν-dimethylaminoethylakrylátu a jejich směsí; R je methyl, R' je ethyl, m je celé číslo 10 až 2 000, a je celé číslo 100 až 3 000 a b je celé číslo 2 až 50;

(ii) B je přinejmenším jedna hydrofilní, makromonomerní jednotka kopolymerovatelná s A obecného vzorce lil:

R - [ - NCH₂CH₂ - ]_m - O - E I c=o kde E je ethylenicky nenasycená skupina, kopolymerovatelná s A, vybraná ze skupiny sestávající z vinylu, allylu, akryloylu, methakrylov¹ ethakryioyiu, 3-vinylbenzoylu a 4-vinylbenzoylu; R a R' jsou nezávisle vybrány ze skupiny sestávající z H a C, až C₉ případně rozvětveného _t alkylu; m je celé číslo 10 až 2 000; a (iii) a je celé číslo 100 nebo větší a b je celé číslo 2 nebo větší a uvedený kopolymer vykazuje dvě různé hodnoty T_gl přičemž první T_g odpovídá hlavnímu řetězci a je nižší než 0°C a druhá T_g odpovídá postranním řetězcům a má hodnotu vyšší než 25°C.

2- hydroxyethylakrylátu, Ν,Ν-dimethylaminoethylakrylátu a jejich směsí a makromonomerní jednotky B jsou jednotky obecného vzorce VI:

[U_n - [X]_m - E

VI

X je hydrofilní monomerní jednotka vybraná ze skupiny sestávající z oxazolinů, N-alky loxazol inů, alkylenglykolů, N-viny Ipyrrol idonů,

N-allylpyrrolidonů, vinylpyndinů, allylpyridinů, vinylkaprolaktamů, allylkaprolaktamů, vinylimidazolů, allyIimidazoIů, vinylfuranů, allylfuranů, vinyltetrahydrofuranú, allyltetrahydrofuranú a jejich směsí; m je celé číslo 10 až 2 000: E je ethylenicky nenasycená ukončující skupina kopolymerovateíná s A vybraná ze skupiny sestávající z vinylu, allylu, akryloylu, methakryloylu, ethakryloylu, 3-vinylbenzylu, 4-vinylbenzylu,

2. Kopolymer podle nároku 1, v y z n a č u j í c í se t í m, že Ί které odpovídá hlavnímu řetězci je -55’C až -120°C a T_g, které odpovídá postranním řetězcům je 35^aC až 150°C.

3-vinylbenzoylu, 4-vinylbenzoylu a jejich směsí a s výhodou je R methyl a R³ je H a m je celé číslo 40 až 500.

3- vinylbenzoylu, 4-vinylbenzoylu a jejích směsí; I je chemická skupina odvozená z iniciátoru vybraného ze skupiny sestávající z kationických iniciátorů, anionických iniciátorů a radikálových iniciátorů a n je celé číslo 0 nebo 1, chemická skupina I je s výhodou vybrána ze skupiny sestávající z H, hydroxylu, methylu, ethylu, methoxylu, ethoxylu a jejich směsí,

3 Kopolymer podle nároku 2, v y z n a č u j í c í se t í m, že monomerní jednotky A tvoří 50% až 85% hmotnostních kopolymerů a makromonomerní jednotky B tvoří 15% až 50% hmotnostních kopolymerů a s výhodou tvoří monomerní jednotky A 60% až 80% hmotnostních kopolymerů a makromonomerní jednotky B tvoří 20% až 40% hmotnostních kopolymerů a monomerní jednotky A jsou ethylenicky nenasycené monomerní jednotky a kopolymer má střední molární hmotnost 10 000 n* 5 000 000.

4. Kopolymer podle nároku 3, vyznačující se tím, ze monomerní jednotky A jsou obecného vzorce II:

O

X - C - CR⁵= CHR⁶ kde X je vybráno ze skupiny sestávající z -OH, -OM, -OR⁴, -NH2, -NHR⁴ a -N(R⁴)2; M je kation vybraný ze skupiny sestávající z Na”, K⁺, Mg, Ca, Zn, NH/, alkylamonia, dialkylamonia, trialkylamonia a tetraalkylamonia; R⁴ je vybráno ze skupiny sestávající z H, C, až Ca případně rozvětveného alkylu, Ν,Ν-dimethylaminoethylu, 2-hydroxyethylu, 2-methoxyethylu a 2-ethoxyethylu; a R⁵ a R^s jsou nezávisle vybrány ze skupiny sestávající z H, C, až C3 případně rozvětveného alkylu, methoxylu, ethoxylu, 2-hydroxyethylu, 2-methoxyethylu a 2-ethoxyethylu a s výhodou jsou monomerní jednotky A vybrány ze skupiny sestávající z n-butylakrylátu, 2-ethylhexylakry látu, N-okty lakrylami du, 2-methoxyethyiakrylátu,

5. Kopolymer podle nároku 4, vyznačující se tím, že makromonomerní jednotky B jsou vybrány ze skupiny sestávající z ukončených p o ly (N - a I ky I ox azo! i n ů), ukončených polyglykolmonoalkyletherú a jejich směsí

6. Kopolymer podle nároku 5, vyznačuj í cí se t í m, že ukončené poly(N-alkyloxazolinové) makromonomery mají obecný vzorec lil:

R - [ - NCH₂CH₂ - ]_m - O - E I c=o

R’ kde R a R' jsou nezávisle vybrány ze skupiny sestávající z H a C, až C₈ případně rozvětveného alkylu; m je celé číslo 10 až 2 000; E je ethylenicky nenasycená skupina, kopolymerovatelná s A. vybránu skupiny sestávající z vinylu, allylu, akryloylu, methakryloylu, ethakryloyiu, 3-vinylbenzoylu, 4-vinylbenzoyiu a jejich směsí, a svýhodou je R meti ,' u R' ethyl a m je celé číslo 20 až 250.

7. Kopolymer podle nároku 5, vyznačující se tím, že ukončené poíy(N-alkyloxazoíinové) makromonomery mají obecný vzorec IV:

R0 -[-CH2CH2N-]_m-CH2

C-ο CH-CH2

R'

IV kde R a R' jsou nezávisle vybrány ze skupiny sestávající z H a C, až C₈ případně rozvětveného alkylu; m je celé číslo 10 až 2 000, s výhodou je R vybráno ze skupiny sestávající z H a methylu a R' je ethyl a m je celé čísl,, 10 až 250.

8. Kopolymer podle nároků 5, vyznačující se tí m, že ukončené polyaíkylenglykolmonoalkyletherové makromonomery jsuu obecného vzorce V:

R - [ - OCH,CH - ]_m - O · E

I

R³ kde R je vybráno ze skupiny sestávající z C, až C₄₀ případně rozvětveného alkylu; R³ je vybráno ze skupiny sestávající z H a C, až C₈ případně rozvětveného alkylu; m je celé číslo 20 až 2 000; E je ethylenicky nenasycená skupina, kopolymerovatelná s A, vybraná ze skupiny sestávající z vinylu, allylu, akryloylu, methakryloylu, ethakryloy lu,

9, Termoplastický, elastomerní kopolymer rozpustný nebo dispergovatelný ve vodě nebo alkoholu, vyznačující se tím, že má hlavní řetězec a dva nebo více zavěšených postranních řetězců a tento kopolymer vzniká kopolymerací náhodně se opakujících jednotek A a * B a má obecný vzorec I:

ÍA]_a [B]_b

I kde (i) A je přinejmenším jedna polymerovatelná monomemí jednotka obecného vzorce II:

O

II

X - C - CR^S = CHR⁶

II kde X je vybráno ze skupiny sestávající z -OH, -OM, -OR⁴, -NH2, -NHR⁴ a -N(R⁴)2; M je kation vybraný ze skupiny sestávající z Na*, K*, Mg**, Ca**, Zn”, NH/, alkylamonia, dialkylamonia, trialkylamonia a tetraalkylamonia; R⁴ je vybráno ze skupiny sestávající z H, C, až C_a případně rozvětveného alkylu, Ν,Ν-dimethylaminoethylu, 2-hydroxyethylu, 2-methoxyethylu a 2-ethoxyethylu; a R⁵ a R⁶ jsou nezávisle vybrány ze skupiny sestávající z ¹ H, C, až C_a případné rozvětveného alkylu, methoxylu, ethoxylu,

10. Termoplastický, elastomerní kopolymer rozpustný nebo dispergovatelný ve vodě nebo alkoholu, vyznačující se tí in, že má hlavní řetězec a dva nebo více zavěšených postranních řetěz·'’ tento kopolymer vzniká kopoiymerací náhodně se opakujících jednotek ^Λ B a má obecný vzorec I:

[A]_a [B]_b

I kde (i) A je přinejmenším jedna polymerovatelná monomerní jednotka obecného vzorce II: r t· o

II

X - C - CR⁵= CHR®

II kde X je vybráno ze skupiny sestávající z -OH, -OM, -OR⁴, -NH2, -NHR⁴ a -N(R⁴);; M je kation vybraný ze skupiny sestávající z Na‘, K‘, Mg”, Ca”,

Zn”, NH/, alkylamonia, dialkylamonia, trialkylamonia a tetraalkyiamoma;

R⁴ je vybráno ze skupiny sestávající z H, C, až C₃ případně rozvětveného alkylu, Ν,Ν-dimethylaminoethylu, 2-hydroxyethylu, 2-methoxyethylu a 2-ethoxyethylu; a R⁵ a R⁵ jsou nezávisle vybrány ze skupiny sestávající z H, C, až C_a případně rozvětveného alkylu, methoxylu, ethoxylu, 2-hydroxyethoxyíu, 2-methoxyethyiu a 2-ethaxyethylu a s výhodou jsou monomerní jednotky A vybrány ze skupiny sestávající z n-butylakrylátu, 2-ethylhexylakrylátu, N-oktylakrylamidu, 2-methoxyethylakrylátu, 2-hydroxyethyiakryíátu, Ν,Ν-dimethylaminoethyíakrylátu a jejich směsí; R je methyl, R' je ethyl, m je celé číslo 10 až 2 000, a je celé číslo 100 až 3 000 a b je celé číslo 2 až 50;

(ii) B je přinejmenším jedna hydrofilní, makromonomerní jednotka kopolymerovatelné s A obecného vzorce IV:

C-0

CH-CH?

IV kde R a R' jsou nezávisle vybrány ze skupiny sestávající z H a C, až C₃ případně rozvětveného alkylu; m je celé číslo 10 až 2 000 a (iii) a je celé číslo 100 nebo větší a b je celé číslo 2 nebo větší a uvedený kopolymer má střední molární hmotnost vyšší než 10 000 a vykazuje dvě různé hodnoty T přičemž první T_g odpovídá hlavnímu řetězci a je nižší než 0°C a druhá T_g odpovídá postranním řetězcům a má hodnotu vyšší než 25’C.

11. Termoplastický, elastomerní kopolymer rozpustný nebo dispergovatelný ve vodě nebo alkoholu, vyznačující se tím, že má hlavní řetězec a dva nebo více zavěšených postranních řetězců a tento kopolymer vzniká kopolymerací náhodné se opakujících jednotek A a B a má obecný vzorec I:

kde (ι) A je přinejmenším jedna polymerovatelná monomerní jednotka obecného vzorce II:

O

II

X - C - CR⁵ = CHR⁶ kde X je vybráno ze skupiny sestávající z -OH, -OM, -OR⁴, -NH2, -NHR⁴ a -N(R⁴)2; M je kation vybraný ze skupiny sestávající z Na⁺, K\ Mg”, Crf, Zn**, NH4⁺, alkylamonia, dialkylamonia, trialkylamonia a tetraalkylamonia; R⁴ je vybráno ze skupiny sestávající z H, C, až C8 případně rozvětveného alkylu, Ν,Ν-dimethylaminoethylu, 2-hydroxyethylu, 2-methoxyethy X z 2-ethoxyethylu; a R⁵ a R⁶ jsou nezávisle vybrány ze skupiny sestávající z H, C, až C_a případně rozvětveného alkylu, methoxylu, ethoxylu. 2-hydroxyethoxylu, 2-methoxyethylu a 2-ethoxyethylu a s výhodou jsou monomerní jednotky A vybrány ze skupiny sestávající z π-butylakrylátu, 2-e thy Ihexy (akrylátu, N-okty lakry I amidu, 2-methoxy ethyl akrylátu,

12. Prostředek péče o vlasy, který se používá pro styling účesů, vyznačující se tím, že obsahuje kopolymer podle nároku 1 a nosič vhodný pro aplikaci na víasy.

13. Prostředek péče o vlasy podle nároku 12, vyznačující se t í m, že je v kapalné formě vhodné pro aplikaci na vlasy a uvedený nosič obsahuje vodu, C, až C₆ monohydroxyalkohol nebo jejich směs a s výhodou tento nosič zahrnuje i hnací látku.

14. Prostředek péče o vlasy podle nároku 12, vyznačující se t í m, že je ve formě pěny vhodné pro aplikaci na vlasy a uvedený ř nosič obsahuje vodu, jednu nebo více povrchově aktivních látek a hnací látku.

15. Prostředek pro povrchovou aplikaci na kůži, vyznačující se t í m, že obsahuje kopolymer podle nároku 1 a nosič vhodný pro aplikaci na kůži.

16. Prostředek péče o kůži použitelný pro dopravování farmaceuticky aktivních látek na kůži, vyznačující se t í m, že sestává z kopolymerů podle nároku 1, farmaceuticky aktivní látky a farmacetuicky přijatelného nosiče, přičemž s výhodou je farmaceuticky aktivní látka vybrána ze skupiny sestávající z léků proti akné, nesteroidních proti zánétl i vých léků, antipruritik, anestetik, protimikrobiálních léků, látek, které chrání při opalování, látek pro zhnědnutí kůže bez opalování, látek bělících kůži a jejich směsí.

17. Prostředek péče o vlasy použitelný pro styling účesu, vyznačující se tím, že obsahuje kopolymer podle kteréhokoliv z * nároků 9, 10 nebo 11 a nosič vhodný pro aplikaci na vlasy.

₍ 18. Prostředek pro povrchovou aplikaci na kůži, vyznačující se t í m, že obsahuje kopolymer podle kteréhokoliv z nároků 9, 10 nebo 11 a nosič vhodný pro aplikaci na kůži.