CZ350499A3 - Způsob přípravy esterů kyseliny methakrylové - Google Patents

Description

Způsob odebíráni kreditů na indukčních kartách odolný proti podvodu

Oblast techniky

Stávající vynález se týká čtení a odebírání (vypalování) ¢, kreditů obsažených na indukčních kreditních kartách na jedno použití, jak jsou popsány v BR 9201380, a zejména způsobu inkasování kreditů schopného eliminovat jakýkoli pokus o podvod.

Dosavani stav techniky

Jak je všeobecně známo obsahují kreditní karty na jedno použití izolační odčítací vrstvu, obvykle z neporézní plastické hmoty, která má řadu kreditních buněk vytvořených z tenkého vodivého filmu, obvykle kovového, které mají tvar uzavřeného kruhu umístěného na jedné z jejích stran. Uvedené buňky jsou uspořádané v řadách a sloupcích, například 8 řad a 13 buněk na hodnotu karty 100 kreditů, přičemž 4 zbývající buňky jsou používané jako znaky pro identifikaci orientace karty, když je vkládána do přístroje na odebírání kreditů nebo do čtecí hlavy.

Odebrání kreditu vyžaduje především kontrolu správného vložení karty a její ověření použitím známých technik, jako je například technika popsaná v patentové přihlášce BR 9201380. Následně jsou postupně aktivovány a zkontrolovány všechny snímače a takto se stanovuje počet kreditů, které jsou ještě k dispozici.

Vypalování kreditů se také provádí v postupném pořadí přivedením střídavého proudu na snímač odpovídající první platné buňce a indukováním do ní vypalovacího proudu, to jest roztavením materiálu a tak přerušením elektrické průchodnosti této buňky. Protože vypálení buňky způsobuje přerušení jejího indukovaného proudu, bude zatížení na cívce snímače klesat, jak je popsáno v BR 9203968, a hodnota střídavého napěí mezí svorkami uvedené cívky bude vzrůstat.

V případě nestandardní buňky nemusí vypálení nastat a tedy také nenastane přírůstek napětí na snímači.. V takové situaci bude čtecí přístroj vybírat následující platnou buňku a pokoušet se ji vypálit a zanechat za sebou nevybraný kredit.

Tento proces představuje překážku v usnadnění používání karet, jejichž kredity byly podvodně zregenerovány.

Prakticky se takové regenerace obvykle dosáhne prostřednictvím lokalizovaného stlačení soustředěného v oblasti, která byla vytavena v předchozí operaci odběru kreditu, tedy usilováním o obnovu elektrické průchodnosti uvedeného okruhu plastickou deformací kovu. Díky neprůhledné ochranné vrstvě pokrývající kartu nezná nikdo, kdo se pokouší upravit kartu podvodně, přesnou polohu uvedených bodů natavení, a tak bude regenerace zahrnovat pouze několik málo buněk rozmístěných na kartě náhodně. Některé z těchto 2regenerovaných buněk mohou být umístěné odlišným způsobem od normálního standardního rozmístění buněk, protože podvodná regenerace postrádá přesnost; takovéto buňky nemohou vyhořet, když jsou podrobeny operaci odběru kreditu. Se současně známými technikami bude přístroj vybírat další buňku ze sestavy buněk, které jsou zmapované jako platné, a přivádět vypalovací proud na odpovídající snímač. V případě, že zde není žádné přerušení natavením této druhé buňky, bude pro odběr kreditu vybrána třetí buňka a tak dále, dokud se mezi podvodně zregenerovanými buňkami nenajde buňka, která vyhoří. Karta bude odmítnuta jako neplatná pouze v tom případě, že je nemožné vypálit kteroukoli jednu z podvodně zregenerovaných buněk.

Další nevýhoda stávající techniky spočívá ve skutečnosti, že při přijetí podvodně upravené karty budou využity spínací přístroje v ústředně, protože stav karty bude uznán jako neplatný až při ukončení hovoru. V tomto okamžiku se bude čtecí hlava snažit odebrat kredit a karta bude odmítnuta pouze tehdy, pokud nebude schopná vypálení žádná z podvodně zregenerovaných buněk.

Na základě předcházejícího je cílem předloženého vynálezu poskytnout způsob odebírání kreditu, který by byl schopný detekovat jakoukoli podvodně upravenou kartu, a tak ji umožňoval odmítnout, jakmile se vloží do čtecí hlavy, a tím se vyhnout zbytečnému využití uvedených spojovacích zařízení.

Dalším cílem je umožnit použití téhož způsobu odebírání kreditu a zjištění podvodu pro karty, které mají různá množství kreditů, jako je 10, 20 a 50 kreditů na kartě.

Podstata vynálezu

Těchto a dalších cílů je dosaženo podle vynálezu pomocí rozdělení pole kreditních buněk na sektory pro účely odběru kreditů, při kterém se mají buňky každého sektoru vypalovat pseudonáhodným způsobem před počátkem vypalování buněk sektoru následujícího.

Podle dalšího znaku vynálezu je pořadí, v němž se mají buňky v každém sektoru vypalovat, trvale uložené v paměti přístroje odebírajícího kredit, nebo může být případně vyřešeno pomocí algoritmu využívajícího informaci obsaženou na kartě právě pro tento účel.

Podle ještě dalšího znaku vynálezu je pořadí odebírání kreditů jak z buněk, tak i sektorů neměnné vzhledem k polohovacím znakům obsaženým na kartě a nezávisí na její orientaci, když se vkládá do čtecí hlavy.

Podle ještě jednoho dalšího znaku vynálezu jsou karty obsahující nevypálené buňky v polohách odporujících standardnímu sledu okamžitě odhaleny a odmítnuty, jakmile se vloží do čtecí hlavy.

Přehled obrázků na výkresech

- 4 Předchozí charakteristiky a také další stránky a výhody tohoto vynálezu budou patrnější z popisu následujících provedení představených jako příklady v neomezujícím smyslu, která jsou ukázána na připojených výkresech, v nichž označují podobné vztahové značky podobné části.

Obrázek 1 ilustruje indukční platební kartu, která má celkem 36 buněk a je zkonstruovaná podle obvyklé technologie.

Obrázek 2 představuje čtyři možné orientace karty, ilustrované na obrázku 1, relativně vůči čtecí hlavě.

Obrázek 3 představuje rozdělení karty na sektory pro účely odebírání kreditů v souladu s podstatou tohoto vynálezu.

Obrázek 4 ukazuje příklad pořadí debitování kreditu uvnitř sektorů v souladu s podstatou předloženého vynálezu.

Obrázek 5 ukazuje kartu odvozenou od karty předchozí, která má menší množství kreditů, v souladu s podstatou stávajícího vynálezu.

Obrázek 6 představuje druhý způsob rozdělení karty na sektory a také odpovídající pořadí odběru kreditů jako druhé provedení navržené koncepce podle vynálezu.

Obrázek 7 ukazuje způsob, jímž se provádí čtení karty podle předchozího obrázku, když je vložena do čtecí hlavy s komplementární orientací k orientaci znázorněné na zmíněném obrázku.

Příklady provedení vynálezu

Nyní s odvoláním na obrázek z výkresu 1 zahrnuje karta 100 šest pokovených pruhů 101 . . . 106z ^z nichž každý obsahuje šest v podstatě kruhových ok tak, že celkem vytvářejí 36 indukčních buněk, z nichž každá je ekvivalentní jednomu kreditu a z nichž je třeba odečíst čtyři indexační buňky - 107, 108, 109 a 110. Uvedené buňky tvoří dvě sady znaků pro kontorlu platnosti a také správného vložení karty do neznázorněné čtecí hlavy podle obsahu patentové přihlášky BR 9201380.

Jak je představeno na obrázku 1 a popsáno ve výše zmíněné patentové přihlášce, je karta opatřená odpojitelnou částí 111, která zahrnuje část buňky 107. Když je tato část odtržená, je elektrická průchodnost uvedené buňky přerušená a takto se ověřuje platnost karty, protože podle uvedeného patentu uznává čtecí hlava jako platnou a správně polohovanou pouze tu kartu, která nese dvě identifikační sady v první a poslední řadě buněk, přičemž každá sada zahrnuje zkratovanou buňku (nikoli vypálenou) a jednu otevřenou buňku (přerušenou).

Podle podstaty předloženého vynálezu je karta za účelem odběru kreditů rozdělená na tři sektory, z nichž každý má 10 kreditů, a tak zbývají pro tento účel u stávajícího příkladu z 32 dostupných dvě neaktivní buňky. Jak se ukáže později, dovoluje předcházející rozdělení na sektory standardizovat pořadí, ve kterém jsou kredity postupně odebírány, na kartách vyráběných s rozdxlnymi alikvotňxmi hodnotami 30, jako 20 a 10 kreditů, jako je to u tohoto případu.

Jak je ukázáno na obrázku 2, může se karta vložit do čtecí hlavy se čtyřmi různými orientacemi, které jsou zde označeny I, II, III a IV. Čtecí hlava samotná není znázorněna a vstup karty je symbolizován výřezem 31. Při kterékoli z těchto čtyř orientací je část karty 32 znázorněná nad zmíněným výřezem uvnitř čtecí hlavy a spodní část 33, která zůstává venku, dovoluje, aby karta byla po použití uživatelem vytažena. Jak je znázorněno, bude zde v každém případě jeden vnitřní okraj (jako 37 v polohách I a III) a jeden vnější okraj (jako 38 v týchž polohách). Protože je detekování možných podvodně upravených karet založeno na přesně stanoveném pořadí vypalování buněk, získává krajní důležitost stanovení uvedené orientace před spuštěním jakékoli další operace na kartě.

Obrázek 2 ukazuje, že jednoduchá kontrola stavu čtyř indexačních buněk 107 . . . 110 neřeší dvojznačnosti mezi orientacemi I a II a také mezi orientacemi III a IV. Takováto neurčitost je vyřešena použitím pomocných identifikačních narážek, což mohou být vedle již zmíněných čtyř indexačních buněk buňky přídavné.

I prvního provedení koncepce vynálezu ukázané na obrázku 3 jsou dvě zbylé buňky použity pro definování orientace karty. Na tomto obrázku jsou původně otevřené buňky 41 a 42 otevřené na téže straně od příčné osy 51 symetrie karty. Přesněji jsou tyto dvě buňky umístěné na polovině karty mezi osou 51 a předním okrajem 37 a tak umožňují čtecí hlavě určit orientaci nepoužité karty a započít s vypalováním kreditů ve správném pořadí.

Čtení stavu buňky na kartě představené na obrázku 3 je doprovázené následujícími postupnými kroky:

- nejprve se monitorují snímače umístěné v polohách odpovídajících buňkám 107 . . . 110, aby se zkontrolovala platnost a správné vložení karty do čtecí hlavy a také její orientace I/II nebo III/IV;

- potom se zkontroluje stav buněk v polohách 43 a 44. Protože pořadí vypalování kreditů začíná u buňky 43 a končí u buňky 44, vyznačí toto ověření, zda je karta nová, částečně využitá nebo zcela vypotřebovaná karta;

- když je karat nová, nejsou zmíněné buňky 43 a 44 vypálené. V tomto případě a pouze v tomto případě bude nezbytné zkontrolovat všechny čtyři snímače v poohách buněk 41, 42, 45 a 46, aby se definovala orientace karty vložené do čtecí hlavy.

Tabulka I sumarizuje shodu mezi orientacemi zbrusu nové karty a čteními snímačů umístěných v polohách indexačních buněk 107 . . . 110 a také pomocných/kreditních buněk 41/42 a 45/46, kde O indikuje buňku s otevřeným obvodem a S nedotčenou (zkratovanou) buňku.

Tabulka I

.ORIENTACE	STAVY BUŇEK
KARTY 107 I o II o III s IV s	108 109 HO 41/42 45/46 s s o o s s s o s o o O s o s O 0 s s o

Obrázek 4 ukazuje příklad jednoho možného pořadí vypalování kreditů uvnitř každého z těch tří sektoru, na které je karta rozdělená. Podle podstaty tohoto vynálezu je toto pořadí zavedeno pseudonáhodně za tím účelem, učinit použití podvodně upravené karty prakticky nemožné. Prakticky je to pak tak, že jakmile je stanovena orientace karty v čtecí hlavě, zmapují se všechny platné a spotřebované kredity, a pokud se zjistí, že tam existuje nevypálená buňka mimo uvedené pořadí, považuje se karta za podvodně upravenou a bude ihned odmítnuta.

Předpokládejmě například, že na kartě, která má 25 použitých kreditů, byla podvodně zregenerována jedna nebo několik buněk z buněk třetí řady shora, třeba na kartě představené na obrázku 4 (to jest buňky v postupném pořadí vypalování 23 - 28 - 18 - 15) . V souladu s podstatou tohoto vynálezu mají být vypáleny všechny buňky v postupném pořadí od 1 do 25 včetně. Takto bude výskyt nevypáleých buněk 23, 18 nebo 15 ve zmíněné řadě odhalen během mapování stavů buněk, což naznačí, že toto je podvodně upravená karta.

S ohledem na obrázek 4 je třeba ještě poznamenat, že první buňka, která se má vypálit (sběrný kredit 1), zaujímá polohu 43 následovanou zbývajícími buňkami sektoru 120 čítajícím celkem 10 kreditů. Následně vypaluje čtecí hlava podle pořadí představeného na obrázku 10 buněk odoovídajících kreditům 11 až 20, to jest všechny, které

........_.......------------ - 8- ----------- ............= patři k sektoru 130; nakonec se odebere 10 kreditů ze sektoru 140, to jest buňky v postupném pořadí od 21 do 30. Poslední buňka, -která se má .vypálit, je buňka £4, která sousedi s indexační buňkou 110.

Předešle zmíněné pořadí vypalování dovoluje ověřit ihned na počátku transakce, zda je karta nová (buňka £3 nevypálená), částečně použitá karta (buňka 43 vypálená a 44 nevypálená), nebo ůpně vypotřebovaná karta (obě buňky 43 a 44 jsou vypálené), což dovoluje čtecí hlavě ušetřit čas zpracování.

Obrázek 5 ukazuje kartu, na které je množství kreditů (20) alikvotní část z karty předcházející. V tomto případě lze poznamenat, že sektor 120 neexistuje, to jest, že zde není zahrnuto prvních 10 buněk. Když se takováto karta vloží do čtecí hlavy, ta bude indikovat existenci 20 platných kreditů a začne proces vypalování kreditů buňkou 11. v pořadí.

Obrázek 6 představuje druhé provedení koncepce vynálezu, jehož výhoda spočívá ve skutečnosti, že není nezbytné číst buňky 41/42 a 45/46, aby se určila orientace karty v čtecí hlavě. Protože je pak prakticky první buňka, která se má vypálit, umístěná v sousedství indexační buňky 107, vytváří akt odběru úplně prvního kreditu odkaz pro orientaci při jakémkoli následujícím použití karty. Přítomnost vypálené buňky 43 na straně indexační buňky s otevřeným obvodem, v tomto případě buňky 107, takto identifikuje jednoznačně přední okraj 37 karty a také její levý roh 39, což dovoluje rozpoznat z této informace sektory 120 i sektory zbývající. V průběhu vypalování všech následujících kreditů zůstává tato identifikace platná, protože z indexačních buněk s otevřeným obvodem —107 a 110— bude pouze jedna sousedit s vypálenou kreditní buňkou, v tomto případě s buňkou 43. Buňka 44 sousedící s indexační buňkou 110 zůstává během celé operace odběru kreditu neporušená a bude vypálená pouze

- 9-tehdy, když už byly spotřebovány všechny kreditní buňky, které jsou na kartě k dispozici.

Má-li se karta vložit v orientaci II, jak je ukázáno na obrázku 7, bude první kredit odebrán vypálením buňky 44 a takto bude pro budoucí použití definován přední okraj 37' a také levý roh 39', přičemž tento roh je nejbližší k indexační buňce 100 sousedící s první vypálenou buňkou 44. Podle tohoto odkazu budou pruhy H3'a 111 rovnocené se sektorem 120 podle předchozího obrázku a pruh 114 bude rovnocený se 112 a tak dále.

Stále ještě s odkazem na způsob odběru kreditů ilustrovaný jako příklad na obrázcích 6 a 7 je třeba poukázat na to, že se toto provedení obejde bez nutnostx čtení zbylých kreditů 41/42 a 41'/42', což může být výhodné u konfigurací, u nichž nejsou tyto buňky přítomné. To by byl případ karty, která má 9 řad buněk a na které by byly z 54 existujících buněk použity 4 jako indexační buňky a zbývájích 50 jako kreditní buňky.

U provedení představeného na obrázcích 6 a 7 jsou první a poslední buňky každého sektoru umístěné v polohách symetrických vůči podélné ose 52 symetrie, což dovoluje rychlou předběžnou kontrolu ceny karty přečtením buněk v pořadích 1 a 10, 11 a 20, 21 a 30.

I když byl předcházející popis proveden na základě dvou provedení, jsou možná i provedení další, aniž by se opustil rozsah tohoto vynálezu. Tak mohou být například sektory, na které je sestava buněk rozdělená, rovnoběžné s podélnou osou 52 karty místo příčného způsobu rozčlenění, jak je popsaný na obrázcích 3, 4, 5, 6 a 7, aniž by byly překročeny meze koncepce vynálezu.

I když byl navíc vynález popsán zejména s ohledem na karty popsané v BR 9201380, je způsob odběru kreditů, který je předmětem tohoto vynálezu, rovněž použitelný na karty, které nemají oddělitelnou část 111 v buňce 107, v níž byl

- 10 -stav otevřeného obvodu této buňky definován během výrobního procesu karty.

Zde popsaný proces je ještě použitelný na karty, které nemají indexační buňky 107 ... 110 a u kterých je přítomnost karty v čtecí hlavě kontrolována pomocí jiných prostředků, než jsou ty, které jsou popsané ve zmíněné BR 9201380, jako například fotobuňkou, koncovým dráhovým mikrospínačem atd., protože předložený vynález se týká zejména způsobu odběru kreditů a nikoli přítomnosti karty ve čtecí hlavě.

Další možnost spočívá v rozsahu předloženého vynálezu v použití zvláštních buněk nesoucích dodatečnou informacx, jako například číslo n, které bude zpracováno čtecí hlavou, aby se vybralo konkrétní pořadí čtení nebo vypalování z n možných pořadí, což činí dokonce obtížnější pokus o jakýkoli podvod.

Claims (6)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob odebíráni kreditů na indukčních kartách odolný proti podvodu, vyznačující se skutečností, že se kreditní buňky vypalují v standardizovaném pseudonáhodném pořadí, přičemž počátek a konec uvedeného pořadí je předem určený vzhledem k referenčním znakům (107, 108, 109, 110) obsaženým na kartě nezávisle na orientaci uvedené karty vzhledem k čtecí hlavě.
2. 2. Způsob odebírání kreditů na indukčních kartách odolný proti podvodu, podle nároku 1,vyznačující se skutečností, že podle zjištění orientace karty v čtecí hlavě se mapuje rozmístění platných a spotřebovaných buněk a porovnává se se standardizovaným pořadím odběru kreditů a že se jakákoli karta, která nese nevypálené buňky v nesouladu s uvedeným standardizovaným sledem odběru kreditů, okamžitě odmítne.
3. 3. Způsob odebírání kreditů na indukčních kartách odolný proti podvodu, podle nároku 1, vyznačuj ící se skutečností, že standardizované pořadí odběru kreditů vypalováním buněk se trvale ukládá do paměti čtecí hlavy.
4. 4. Způsob odebírání kreditů na indukčních kartách odolný proti podvodu, podle nároku 1, vyznačující se skutečností, že první kredit na nepoužité kartě se odebere vypálením buňky, která sousedí s indexační buňkou s otevřeným obvodem nejblizsi k vnitřnímu okraji karty, a levý roh (39) předního okraje (37) používaný jako odkaz pro jakékoli další zpracování karty je definovaný jako roh nejbližší k uvedené indexační buňce (107, 110) s otevřeným

   obvodem, který má k sobě sousední vypálenou kreditní buňku (43, 44).
5. 5. Způsob odebírání kreditů na indukčních kartách odolný proti podvodu, podle nároku 1, vyznačující se skutečností, že pořadí odběru kreditů vypalováním buněk se čtecí hlavou odvozuje od informace obsažené na kartě.
6. 6. Způsob odebírání kreditů na indukčních kartách odolný proti podvodu, podle nároku 1, vyznačující se skutečností, že sada kreditních buněk je rozdělené na sektory (111, 112, 113, 114, 120), přičemž první buňka (1, 11, 21) a také poslední buňka (10, 20, 30), která se má vypálit v rámci každého sektoru, je uspořádaná symetricky vzhledem k podélné ose (52) symetrie karty.