CZ350697A3

CZ350697A3 - Krmná aditiva a složení krmiv obsahující tato aditiva

Info

Publication number: CZ350697A3
Application number: CZ973506A
Authority: CZ
Inventors: Leif Hjornevik; Freddy Johnsen; Franz Ploenes
Original assignee: Norsk Hydro Asa
Priority date: 1995-05-12
Filing date: 1996-05-10
Publication date: 1998-03-18
Also published as: AU5781696A; MX201115B; KR19990014699A; BR9608833A; LT97176A; EA199700377A1; AU709672B2; HUP9801943A3; ES2114515T1; PL323476A1; CN1187759A; WO1996035337A1; JPH11504818A; MX9708690A; CN1082346C; CA2220672A1; CA2220672C; LT4353B; NO300912B1; JP2004321191A

Description

Krmná aditiva a složení krmiv obsahující tato aditiva

Oblast techniky

Vynález se týká krmných aditiv obsahujících disolí kyseliny mravenčí. Dále zahrnuje složení krmivá obsahující tato aditiva.

Dosavadní stav techniky

Hlavním problémem týkajícím se krmných aditiv obsahujících monokarboxylové kyseliny, a obzvláště kyselinu mravenčí, je ztráta kyseliny během vypařování. To má za následek vznik nespecifického produktu, problémy s kotozí na zařízení pro přípravu krmivá a zacházení s aditivy a krmivém se tak stává rizikovým. Dalším problémem je příprava nevyprchajících aditiv, které se mohou snadno smíchat s jinými složkami krmivá. Aditiva musí být také stabilní během skladováni a nesmí se rozkládat při teplotách, kterým jsou vystaveny během výroby krmivá.

Použití a vlivy monokarboxylových kyselin jako je kyselina mravenčí a mravenčnany jako je mravenečnan vápenatý v krmivu jsou již všeobecně známy. Bylo zjištěno, že tato aditiva posporují růst, zlepšují konverzi krmivá a snižují průjmovitost. Z EP 0317668 A1 je známo, že zrychleného růstu selat může být dosaženo použitím běžného suchého krmivá obsahujícího 5-25 % suché směsi s 3-5 díly mravenečnanu vápenatého. Tato suchá směs dále obsahuje 1-25 dílů tuku, 18-28 dílů proteinů, 13-20 dílů minerálů, 3-5 dílů citrátu a 30-50 dílů laktózy. Avšak tato aditiva mají také některé nevýhody a jejich použití je omezené. Mravenčnan vápenatý je málo rozpustný ve vodě a může být použit jen v omezeném množství, aby se zamezilo vysokému množství celkového vápníku v krmivu. Koncentrace mravenčanu v aditivu je poněkud nízká a vliv je stejný nebo nižší, než když je do krmivá přidána kyselina mravenčí. To je dále popsáno v článku M.Kirchgessnera a F.X.Rotha, ‘'Použití mravenčanů v krmivu pro selata”, Landwirtsch. Forschung 40, 2-3, 1987. Na straně 149 je uvedeno, že “Cafo (calcium formát) má vliv na spotřebu krmivá u selat jen velmi málo, u zvířat byla zjištěna zhruba 5 % konverze krmivá při nejvyšší dávce (2,7/2,6 % Cafo)”.

Z EP 219997 je dále známo, že binární směs kyseliny mravenčí s propionovou se synergní aktivitou má konzervační účinek. Tekutá směs kyselin je inpregnována na pevný nosič jako je křemičitan. 0,1-10 % směsi je použito do krmiv pro prasata, hovězí dobytek nebo drůbež. Jedinou nevýhodou aditiva je to, že procento aktivního činidla na nosoči je poněkud nízké. Dále, kvůli nízké teplotní stabilitě produktu je riziko ztráty kyseliny během výroby a skladování vysoké, a proto cena aktivní substance roste. Impregnovaný nosič může také způsobit narušení zařízení, které je pak vystaveno produktu únikem kyseliny při odpařování z nosiče.

Nutriční efekt kyseliny fumarové v závislosti na druhu proteinu a jeho, obsahu v krmivu pro vykrmeni brojelrú je popsán v článku v Archiv fur Geflugelkunde 1991, 55 ( 5 ) strana 224-232, Eugen Ulmer I Co, Stuttgart,; Germany. Na průměrném množství kyseliny fumarové patrně závisí zvýšení konečné živé váhy až o 3,9 % a konverze krmivá o 2,6 %, přičemž větší-příjem krmivá neměl vliv. Nutrfiční efekt na přírůstek hmotnosti se snížil z 4,2 na 2 % během některých růstových period. Využití krmivá se měnilo z 3 přes 2 na 2,5£ %. Zvýšeni vlivu organické kyseliny se snížením nutriční hodnoty se větší měrou projevilo pouze v období 0 -14 dnů.

V seznamu produktů pro PRESCO International je popsáno použití “Formic Spray” ( s kyselinou mravenčí na nosiči) aditiva v množství 0,5-1,5 % v krmivu pro selata, prasata, hovězí dobytek, brojlery a nosnice. Uvedené aditívum zásadně zvyšuje celkový vliv krmivá na tato zvířata. Musí se však u něj brát v úvahu experimentálně zjištěná ztráta kyseliny mravenči během skladování.

V GB patentu č.1.505.388 je popsána tvorba vodných roztoků komplexních solí z amonných iontů a/nebo kovů l.a II. skupiny periodické tabulky a nejméně jedné karboxylové kyseliny. Poměr kyseliny k amonným a/nebo kovovým iontům je v rozmezí 2:1 a 4:1 na bázi chemické ekvivalence. Množství vody ve vodných roztocích se pohybuje v rozmezí 15-75 % celkové hmotnosti všech složek. Zmíněný roztok komplexních solí nebo disolí karboxylových kyselin působí jako konzervační složka, která zabraňuje růstu plísní, bakterií a hub, má tedy svůj význam v krmivu, které je v patentu označováno jako substrát”. Je-li použito jako konzervační činidlo v kapalném stavu obsahuje 0,1-5 % komplexní soli anorganické kyseliny v závislosti na hmotnosti substrátu. Jediným příkladem použití mravenečnanů je amonná disůl v siiáži, což není ten typ krmivá, kterého se týká tato přihláška. Amonná sůl je nejméně stabilní ze všech disolí kyseliny mravenčí a patent neuvádí použití u jiných krmiv než je siláž a podobné typy s ohledem na prevenci/redukci výskytu plísní, hub a bakterií.

Hlavním cílem vynálezu bylo přinést nové aditivum obsahující soli kyseliny mravenčí.

Záměrem bylo takové aditivum, které má vysokou koncentraci aktivních složek, je bezprašné a stabilní během skladování, manipulace, včetně konečné produkce krmivá.

Dalším cílem bylo získat krmivo obsahující nové aditivum v dostatečném množství pro zajištění požadovaných efektů při neměnném celkovém obsahu· prvků jako sodík, draslík a vápník.

Při hledání nových aditiv chtěli vynálezci výhody a pozitivní efekty výše popsaných aktivních složek. Problémem bylo překonat nevýhody známých aditiv. Bez úspěchu byly vyzkoušeny různé speciální směsi mravenčanů, octanů a podobně. Pozornost pak byla zaměřena na možné využití různých typů a směsí disolí.

V literatuře bylo zjištěno, že draselné, sodné a amonné mravenčany mohou tvořit podvojné soli s kyselinou mravenčí. MraveneČnany vápenaté nemohou tvořit takové podvojné disolí. Podobné disoli mohou vznikat také z kyseliny octové, propionové a fumarové a jejich příslušných solí. Dle literatury, Gmelíns Handbuch der anorganischen Chemie, 8 Ed. Systém No 21 a 22, Verlag chemie G. Μ. B. H. , Berlin 1928, strana 818 - 857 a respektive strana 919 -949.

Draselné disoli jsou nejstabilnějši krystalické soli, které se rozkládají při teplotě nad 120°C, zatímco amonné soli jsou méně stabilní a rozkládají se v teplotním rozmezí 20-25°C. U sodných disolí se uvádí, že se rozkládají při teplotě 100-120° C. Uvedeným, reakčním mechanismem mohou vznikat také tetramravenečnany sodné. Při rozkladu těchto solí se uvolňuje kyselina.

Informace o uvedených disolích jsou poněkud omezené a není uveden komerční způsob výroby takovýchto solí. Přesto však uvedená stabilita sodných a draselných solí je zajímavá z toho hlediska, že výroba krmivá se může provádět za teplot, kdy jsou některé z těchto solí stabilní. Dále je třeba brát v úvahu sníženou hygroskopicitu ve srovnání s mravenčany po smíchání s malým množstvím vysoušedla, jako jsou některé typy křemičitanu, škrob apod., kdy získávají velice dobré vlastnosti pro skladování a manipulaci.

Bylo testováno různé složení směsí disolí za účelem získání takového :

aditiva, které má vysoký obsah kyseliny a jejich solí, především sodné a/nebo draselné mravenčany a kyselinu mravenčí. Teoretické množství kyseliny mravenčí v disoli se zvyšuje od mravenčanů draselných po amonné, jak ukazuje tabulka:

Tabulka 1

MravenČan	Kyselina mravenčí %	Mravenečnan %	Teplota rozkladu °C
Draselná sůl kyseliny mravenčí	35,3	69,2	120-125
Sodná disůl kyseliny mravenčí	40,3	78,9	100-120

· · 4 4 4 · ·

4 4 4 444· 4 · · 4 ···· 4 · · · 4 4 4

•4 44 444 44 44

Amonná dísůl kyseliny mravenčí	42,2	82,5	25-30
Sosodná tetrasůl kyseliny mravenčí	18,4	72	100-120

Teplotní stabilita disolí kyseliny mravenčí vykazuje klesající tendenci od draselných po amonné disolí. Ztráta kyseliny mravenčí u amonných disoli je podstatně větší než u draselných disolí, což je v souladu s uváděnou nízkou· teplotou rozkladu uvedených složek.

Z tabulky 1 je zřejmé, že relativně vysoký obsah kyseliny mravenčí můžeme získat použitím disolí kyseliny mravenčí jako zdroje mravenčanu v krmných aditivech. Navíc, kyselina mravenčí bude v disolí pevně vázaná, obzvláště v draselných a sodných solích. To znamená, že ztráta a kyseliny a z:' toho vyplývající nestabilita bude tak zásadně potlačena. To je velmi důležité s ohledem k stabilitě a podmínkám manipuce při výrobě krmivá s obsahem aditiv na bázi mravenčanu.

Vzhledem k výše uvedeným faktům bylo stanoveno následující složení krmných aditiv na bázi disoli:

Obsah mravenečnanu > 50 %

Obsah kyseliny mravenčí : > 20 %

Obsah vody : co nejmenší, obecně < 1 %

Vysoušedla co nejméně, obecně < 1 % *· ·· ·» · · ··

Výsledné krmivo obsahuje 0,5 - 2 % aditiv na bázi mravenčanu a celkový obsah sodíku, draslíku, vápníku, amonia a vysoušedla vždy závisí na objemu krmivá a je třeba přihlédnout k obsahu sodíku a vápníku.

Aditivum by mělo být hlavně v suchém, bezprašném stavu pro usnadněni manipulace ph baleni a výrobě krmivá.

Krmné aditivum by nemělo působit problémy s korozi na výrobním zařízení, způsobené ztrátou kyseliny mravenčí z aditiva v suchém stavu a jeho konečné množství v krmivu by mělo být velmi malé.

Z praktických důvodů byly několika kroky připraveny různé směsi aditiv. V prvním kroku bylo použito draselné disoli, v které byl centrifugací snížen obsah vody asi na méně než 5 %, zbývající voda byla odstraněna v sušící jednotce, do aditiva může být přidáno vysoušedlo při obsahu vody nižším než 5 %. Tak se získá suchý, bezprašný produkt. Stejně byly připraveny sodné a amonné disoli. Pak byly tyto meziprodukty smíchány v požadovaných pomětrech, aby se získala krmná aditiva. Zjištěné vlastnosti aditiv získané uvedeným způsobem v laboratorním měřítku byly následující:

Aditiva s vysokým obsahem draselných disoli byly bezprašné , teplotně, stabilní a téměř bez zápachu.

Se zvýšeným obsahem sodných di/tetraso!í kyseliny mravenčí v aditivu produkt více zapáchal.

Přídavek amonných disoli kyseliny mravenčí do aditiva ztížilo sušení produktu. Takové produkty byly více hygroskopické než produkty na bázi draselných a sodných disoli. Amonné disoli zvětšovaly pach produktu po kyselině mravenčí.

Koncentrované roztoky disoli, 50 - 70 %, především draselné a/nebo sodné disoli, mohou být použity také jako aditiva po smíchání se základním krmivém v množství dávající obsah mravenčanů v krmivu takový, jaký je u .uvedený u suchých aditiv. Jsou-li použity roztoky disolí, musí být věnována pozornost distribuci aditiva v základním krmivu.

Aditiva jsou podle zvyklosti smíchána se základním krmivém v množství 0,2 - 2,5 váhových %.Takto připravená krmivá se prokázala být prospěšná pro selata a prasata. Podibný efekt byl očekáván u drůbeže, telat a hovězího dobytka, ale nebyl tak prokazatelný.

Podstata vynálezu

Obsah složek v krmných aditivech činí podle vynálezu 20 - 99 hmotnostních % kyseliny mravenčí, 0 -50 hmotnostních % di-/tetramravenčanu, 0 - 25 hmotnostních % mravenčanu vápenatého a 0 - 5 hmotnostních % vody. Aditiva mohou také obsahovat vysoušedlo. Nejvíce upřednostňovaná aditiva obsahují 20 - 60 hmotnostních % draselné disolí kyseliny mravenčí, 20 - 50 hmotnostních % di-/tetra mravenčanu sodného, 0 - 25 hmotnostních % mravenčanu vápenatého, 1-4 hmotnostní % vysoušedla a 0 - 5 hmotnostních % vody.

Jiný upřednostňovaný typ aditiva obsahuje 60 - 99 hmotnostních %: draselné disolí, 0 - 28 hmotnostních % mravenčanu vápenatého, 1 - 4' hmotnostní % vysoušedla a 0 - 5 hmotnostních % vody.

Hlavní myšlenka a znaky vynálezu jsou uvedeny v přiložených patentových nárocích.

Příklady provedení vynálezu

Vynález bude vysvětlen pomocí následujících příkladů.

Příklad 1

Tento příklad ukazuje výsledky testů při různých složeních aditiv, s ohledem na jejich stabilitu, měřenou na základě ztráty kyseliny mravenčí. Bylo testováno 26 různých složení aditiv obsahujících disoli kyseliny mravenčí. Tato aditiva obsahovala různé typy a poměry disolí, popř. přídavek mravenčanu vápenatého a vysoušedla. Měřen byl také obsah vody v aditivu. Celková hmotnost aditiv se pohybovala v rozmezí 173 - 536 gramů a pro testy stability byl použit 25 gramový vzorek aditiva určitého složení. Tyto testy se provedly umístěním 25 gramů vzorku při 25°C do skleněného zvonu v peci s vrstvou 1N NaOH. Skleněný zvon byl uzavřen. Po 2, 4 a 7 dnech byla po vytažení z pece měřena na vrstvě ztráta kyseliny z aditiva. Bylo možno také určit relativní stabilitu různých složek aditiva. Stejným způsobem se testovala dvě komerčně známá aditiva obsahující kyselinu mravenčí a výsledky byly srovnány s aditivy podle vynálezu. Tato známá aditiva obsahovala kyselinu mravenčí na porézních křemičitanových nosičích. Složení podle předpisů, která byla testována na ztrátu kyseliny, jsou uvedeny v tabulce la. Jak je patrno z tabulky Ib, ne všechny předpisy byly testovány. Složení a ztráta kyseliny v závislosti na čase je znázorněna níže v tabulce Ib .

• ·· .·· «· ·« • V ·'»· « · ·*

- ·♦ . ♦·

.. v v ·*

·.. . ·· ·· • ,·· · '* • «· , · 9 .9 9 ·

Tabulka Ia Složení krmných aditiv

OJ É ' ' > D □ > Π) r-1 +? W -H o n · tg

<0 m CM

rn ÍM

«0 CM

1O V n

o bCM

«σ r> CM

eo v CM

to CM

10 o. irt

oú r* rt

CĎ <0 CM

<9 r> CM

O <M

r>

CM O

-9 n <*>

<0 CM

CM O

o <>

to

r* «Ο

<*>

r>

eo <0 r»

<0 CM <M

Cl . tUí-Č OEGJ Ol •HIDP ►MPH ; C-iJCJ

•0 CM Ó CM

r> ri cm

ΜΓ

co CM .

<n

«Ο O «0

to co co <0 '

IO

O CM

1 p č £ ^ cn QJ -P Λύ. -H ϋ >U

o o

O

aj

o

<M

O

<r

r>

CM co

o

O. CM

r>

o

10

O CM

O

u>

ΤΓ

.o,’

CM

CM <Ó

o'

O

t0 9“

? °

<M CM

b·/

flO

cm CM

CÓ

K

KCM

o CM

<0 to

40 r>

l·· CM

;

O CM

r·

mt

ř* CM

w-

K. ' CM

r* CM

CM

<M

1^.. CM

K

b*'. CM

W“ V·'

r. X O. ..··’? 0 . o> o «f o

O. v>

O VI

O O *-

o to

O to

o. o T?

o o

o rs. ·,·

Ó O CM

O O

0 «Ο

< :

O o CM

o ΙΩ

_r» X . 0 o o o> X . .·' X* z

O tO

o o

ó o ** -

-

O O

X 0 o ™ u . ™ X z

O u>

O w

o’ o CM

O O v·

O to

O O <M

:

O o:

X ' o O □) υ z

o' 10

o' tf>

O IO

x. ··.·· 0 8 ^a fff z -

o to

o lO

o o

o to

O' o **

O o

0 O *“

o o

O o

c*' X ’ '^v 0 8 ρ» X \ . Z

*» ·

ó o

o p

O o

ό o *·

' ·

O o Τ»

x: 0 ‘ 0 o> u i i:

o o

ό o . v· :

o o

o 40

o o

o to.

o ιΛ

O o Τ’

o O *“

O o

O O T

o σ·

o co

O O

o’ O

o o

o p

o p.

o o

O o

o o CM

o o

o o. Τ’

· o. □ +-* ·, CJ HJ O .EL··’

T·

CM

iň

ω

b-

¢0

o. ▼* ·

V“

CM T7

r-> v

TT

*O ;

40

r•4.

«Ο

p

o (M

CM

CM CM

ř*> CM

<M

CO <M

l0 CM

« · · · · ·♦ • · · M· ♦ ·

tabulka Ib Analýza - ztráta kyseliny

C to. W +J X χυ icd o s· E- LTO’ O +Ό Li nx ? tu

<O

CM O·

u> •10 CM

<n CM

CO r>wí.

O' .<u ní

'CM.:

CM ,«O O

.O CM

krt CM ΜΓ

co Ό0 :σί <M

c. ra (D -H X O 'CD O O> UQ P • :+J O . ' r- n x

O *n σί n'

«0 ’ r*.

O .CM·; 90

CM •b* 5;

CM·' O CM' rt

C’’ o ra -,· Ό 4-> x _CT - ko ^fcS0 +* o · N X

iví W

CM .«0: F*

40 σ> <rí

>0 D

·'

O

·>»»’ r>

v' o ' ri

<JV to Cm

C CD (D -Η X _ Ώ 'CD O- J? Li CD C . -H CD <' NX

o 'ίσϊ^;,'

'40;·· 'o'

O «μ· cm: ro

00. a> .1Λ Π

.'O: ' .n n : y*..

' C CD ' OJ Ή.Χ cn Ό. 'CD O p -· LO ^c. · +J/CJ r<i N X ·.

w

o' .•40.

r* .•cm

..

'O< rí co

<m’ bw

rí *40;

-cm.· O r*. •9·

'/Τ

‘V'' <o 'τη

.· ,

C . CD . . <υ ·.4-> x TJ 'CD CD Ol Li O E ·.+>□ . CM N X

' ’’

O 40 K 9“.

Ό CM CM ro

o·: T“ · <M’ <M ‘

CM :.r*

o :rp . r>

C; CD 0) Ή X Ό. 'CD CD O* Li CD E • -po HNI

40 o 9*·

« CO t*

°··. ·**.· V

•_:r>^:

co 9·;

40 m o

ai. ^1<0/

«-ίο*

1 tn ω . -H ' 1 Ή..Χ O) ,χ: ω ω O-COP o > o . . CJ. θ' N X -P'. >

5 wí

<£> ,o

’ <·· σ»

r> o 40”

40 X ri

• · ‘^J

T ed

^;rf a»·

<O r> V.

V

'ifM'·

λ£> o

O tn o ♦7'.·

W. C. ó 9“ '

cd ::·:·· > O V) +*- >N 'W . tn ' o ac ό c ' H- C’E

o <O^J CM

O V) CM

o •ví CM

.o·: •n CM '

o· V>. ,-CM_;

•_o.; •o' •CM·

X> tří CM

·'© ví «Μ

o··' ví <CM; ,

,Oc U*> CM

O : 40 . CM

U. □ . ·· . · . •P >c . tn O- ^: a.

•r

CM

rt

•-Tf'·

ΛΛ

.©·

eo

O-

•O,^! f* ·

,r>. Τ'

r^·' Τ'

. φΜ ·

,Φ

>< '9^

’w.’ ·

O.CM’

CM

<Μ·; CM'^V

η» .. «N ^!

<M

Ίλ CM

•a> -· CM

VH·' ”C r—1.‘ ^:,·Η· JQ: (D. -P tn

•n:: •ω: . K X ' ω

* · « · ·r • · ·· · · « · · · · ·· * · Λ · ♦· ·« «4··

I- typ

Draselná disůí kyseliny mravenčí Di/tetra mravenčan sodný . Mravenčan vápenatý Vysoušedlo .

Voda

Výsledky těchto testů ukazují, že kyselina amravenči se na draselné disoli a/nebo sodné di/tetra mravenčany váže mnohem stabilněji než na amonné disoli kyseliny mravenčí. Podle těchto testů vykazuje nejlepši složení aditiva asi 2 % ztrátu kyseliny mravenčí během 7 dnů , ve srovnání s 3 - 6 % ztrátou za 7 dnů, jestliže aditivum obsahovalo vysoké množství amonných disoli kyseliny mravenčí. Komerční produkty Formic Spray a Formic Stabil” vykazovaly ztrátu kyseliny mravenčí mezi 12 -18 % už během 4 dnů.

Na základě výsledků výše uvedeného testu lze říci, že složeni nejlepšího aditiva bude založeno na bázi draselných a/nebo sodných disoli kyseliny mravenčí a vysoušedle.

Pro testování v krmivech byly vytvořeny dva hlavní typy aditiva podle složení.

- 50 % * 25 %

20-25 %

- 5 %

- 6 %

Obsah kyseliny mravenčí činí 20 % a celkový obsah mravenčanů asi 65 % .

- 85 %

9-12%

- 4 %

Obsah kyseliny mravenči je asi 30 % a celkový obsah mravenčanů asi 65 %.

H. typ

Draselná disúl kyseliny mravenči

Mravenčan vápenatý

Voda

Vysoušedlo

Přiklad 2

Tato dvě výše uvedená aditiva byla testována v krmivových experimentech 42 dnů. Pokus probíhal na 96 selatech (prasnicích a vykastrovaných vepřích) ve dvou souběžných skupinách. Bylo zakoupeno 2 krát 6 vrhů s osmi narozenými selaty v každém vrhu z farmy pěstující selata, aby byl tak vytvořen kompletní blok pro souběžné pokusy. Těchto 8 prasat z každého vrhu, tvořící jeden experimentální blok, bylo současně zařazeno do jedné z 8 níže uvedených skupin se stejným počtem samic a vykastrovaných samců v každé skupině :

Skupina Zastoupení aditiva bez aditiva = negativní kontrola

0,85 % kyselina mravenčí = pozitivní kontrola

0,65% adítivum l.typu

1,30% aditivum l.typu

1,95% adítivum l.typu

0,65 % adítivum (l.typu

1,30% adítivum II.typu

1,95% adítivum II.typu

Během první experimentální periody (1-21 dnů ) jako počáteční a během druhé periody (22 - 42 dnů) se selata s nízkou spotřebou krmivá postupně zařadila mezi ostatní.

Tabulka II ukazuje složení směsí krmiv, které by mělo být po všechna období experimentu konstantní vzhledem k obsahu proteinů, aminokyselin, Ca, P a energie. Protože nová testovaná aditiva obsahovala jen detekovatelná množství Na, Ca a Ka také malé množství energie, bylo nutné přidat kukuřici, sojovou mouku, tuk a/nebo CaCO do směsi v závislosti na přítomném množství kyseliny mravenčí a aditivu I. a II. typu. V tabulce lil jsou uvedeny koncentrace nutričních složek, vypočtený obsah minerálů a spalitelná energie. U obou krmných směsí v pevné formě byla brána na zřetel požadovaná nutriční hodnota pro růst selat, přítomnost stopových prvků a energie.

Tabulka El: Složení krmných směsí ( %)

	Počáteční stav	Zvýšení spotřeby krmivá
kukuřice	28,2	28,5
ječmen	-	5,5
pšenice	-	30,0
pšeničná mouka	14,0	10,0
ovesné vločky	10,0

sojová mouka extr.	15,1	9,5
odstředěný mléčný pudr	14,0	-
kukuřičná strava s glutenem	5,0	5,0
rybí maso	5,0	5,7
tuková směs	3,0	-
sojový olej	-	1,1
premix vitamínů a minerálů	1,6	1,6
L - lysin HCI	0,10	0,17
DL - methionin	0,09	-
doplněk 1. a 2. typu upravený s ohledem na energii, obsah proteinů a obsah Ca	3,91	3,43

1) na 1 kg krmivá : 3,2 g Ca, 1,3 g P, 0,9 g Na, 0,2 g Mg 77 mg Fe, 17 mg Cu, 22 mg Mn, 64 mg Zn, 0,8 mg I, 0,2 mg Se, 9600 I.U. Vit. A, 960 I.U. Vit. D₃, 32 mg vit. E, 0,7 mg vit. Β_Ί, 1,4 mg vit. B₂ , 1,1 mg vit. B₈ , 10 ug vit. Β_Ί2 , 9 mg kyseliny nikotinové, 5,6 kyseliny pantothenové, 0,4 mg vit. K₃, 190 mg chloridu cholinu, 0,3 mg kyseliny folové, 48 ug biotinu.

Tabulka III:

Koncentrace nutričních složek a energie v použitých směsích krmiv (% z celkové hmotnosti)

•	Počáteční stav	Zvýšení spotřeby krmivá u selat
suchá substance	.89,7	87,9
surový popel	6,9	5,4
surový protein	22,1	18,0
surový tuk	4,9	5,0
surová vláknina	5,5	4,4
bezdusíkaté extrakty	50,3	55,1
lysin *)	13,5	10,0
methionon*)	5,1	3,4
vápník*)	10,5	9,0
fosfor*)	8,6	7,5
sodík*)	1,4	2,0
energie (MJ MR/kg)*)	13,2	13,0

*) vypočtená hodnota

Příklad 3

Vliv použitých přídavků na pH a vazebnou kapacitu kyseliny jednotlivých krmných směsí (10 % suspenze krmivá) je patrný z tabulky IV.

·♦

Tabulka IV :

hodnota pH a vazebná kapacita kyseliny v použitých směsích krmivá

skupina	1	2	3	4	5	6	7	8
doplněk (%)	-	0,83	0,65	1,30	1,95	0,65	1,30	1,96

kyselina mravenčí ---------1. typ ---------- ---------- 2, typ

Počáteční stav
hodnota pH	5,10 .	4,10	5,18	4,57	4,41	4,76	4,69	4,50
vazebná kapacita kyseliny (meq HCI/kg při pH 3 ,0)	672	660	716	748	760	706	756	805
Zvýšení spotřeby krmivá u selat
hodnota pH	5,16	4,28	5,00	4,71	4,63	6,38	5,12	4,94
vazebná kapacita kyseliny (meq HCI/kg při pH 3,0)	544	529	595	605	672	608	639	664

U obou složení se původní hodnota pH 5,1 - 5,2 u kontrolních krmiv bez přídavků, která byla poněkud nízká, snížila přídavkem aditiva I. nebo II. typu až na pH 4,4 v závislosti na dávce, ale nikdy nepřesáhla hodnotu, které by bylo dosaženo přídavkem čisté kyseliny mravenčí. V počátečním stavu nebyl žádný rozdíl mezi efektem aditiva l.a II.typu, použitím aditiva I. typu se snížilo pH o 0,4 jednotky ve srovnání s aditivem II. typu. Vazebná kapacita kyseliny, kterou je míněno takové množství přídavku HCI, které je nezbytné k dosažení pH 3,0 ve stravě, reagovala opačně na hodnotu pH. Čím větší přídavek a nižší pH, tím věrší byla vazebná kapacita kyseliny, která se projevila větší pufrovací kapacitou přidaných složek.

U aditiva II. typu byl tento efekt větší. Nesrovnatelně větší vazebná kapacita kyseliny v počátečním stavu ve srovnání se směsí se zvýšenou spotřebou, je následkem jejího vyššího obsahu proteinů a minerálů.

Přírůstek na váze, spotřeba stravy a její konverze u selat během celého experimentu ukazuje tabulka V :

* ·· ·· 10 ·,····· » · » ·» * · 9 9 * · ,*' ·· · · · . · · '· ’· ·' *« ····.· ♦ · · · ·':·-··«· '« ♦··.· ».·.· . « » · ... · · · · · · ·,« , · · · · ·

TabulkaV:

Žívá váha, denní dávka, denní příjem krmivá a konverze krmivá během celého experimentu (1.-42. den )

Skupina	..· ¹ .	2	3	... ' 4 .	5	• ⁶	7	8;
Přídavek;'		0.86%	0.65%	130%	195%;	065%.	1.30%	1.95%
·. kyselina mravenčí .	——	Typ: 1	—-...;	—..	Typ 2	—. /.·:
Počáteční hmotnost	6.66 :	6.73	6.66	6.65	(^{6 65}	6.67	6.66	⁶⁶⁵
(kg)	±0.70	± 0 56	±0.81	±0,82	±0.69	±0.72	± 0,90	±0.89.
relativně	100 .	: .101	100 .	100 .	100/	100	100	100
.Konečná, hmotnost;	26.66	28.67	27.80	29,54	²⁹⁸⁵	2950	28.04	29.07’
(kg)	±3.23	±.4.81	± 2.54	±4.08	±3.29	±3.87	±3.11	±3.63
•relativně	¹⁰⁰	108	104	·: 111	, 112	111	105	112
Denní dávka	476	523	503	545	553’	544	.509/	656’
. (9): ,.	±71	±105	±52	±82	+ 73	+ 79	±61	. ±73
’ΐ relativně	. 100	. 110	1.06 .	115	¹¹⁶	114	/107	117
Denní příjem.·krmivá	768	817	7.888	. 816 :	.848	860	: 780	845 /
(9) /	±113	±159	±96	,± 126	±117	±121	±88	±102
relativně	100	106	¹⁰³	. 110	.110 :	¹¹²	·.·. 1.02	i 10
Konverze.krmivá	162*	1.57*	1.58*	15 5*	,153*	1 59^ab	1.53*	1,52’
(kg krmiva/kg dávky)	+ 0.07	+ 0.07	±005	±0.04	±0.05	±0.07	± 0.06	±0.05
relativně . /.. ' :	' 100.	.· .. 97	95	96	94	98	94	94 '

a, b, c,.. signifikantně rozdílně průměry (P 0,05, SNK test) . '.X* signifikantně rozdílné ve srovnání s 1.'skupinou (= negativní kontrola) pomocí Ďunnettova testu ( P< 0,05) • 4

4· ♦· 44 • * · 4 · · ·· • 444 • 4 4 4« 4

4 • 4 4 4

S průměrnou živou váhou 6,7 kg v každé skupině přibrala selata s. novými aditivy během celého 42 denního experimentu 22,5 kg na hmotnosti. Zatímco zvířata z negativní kontrolní skupiny přibrala jen o 20,0 kg, s přídavkem čisté kyseliny mravenčí o 22,5 kg. 8. skupina (1,95 % aditiva II. typu) měla signifikantně vyšší hmotnost než 1. skupina. O 16 -17 % vyšší denní přírůstek hmotnosti byl během celého experimentu pozorován jen při nejvyšší dávce nového aditiva. Konverze krmivá byla markantně lepší s aditivy, -obzvláště s 1,95 % 1 .typu ( 5. skupina ) nebo 1,30 %, respektive 1,95 % II.typu ( 7. a 8. skupina ). Oba typy, I. i li. se zdály být efektivnější než čistá kyselina mravenči.

Přiklad 4

U dvou oddělených experimentálních period ( viz tabulka VI ) bylo ověřeno, že nová aditiva byla efektivnější v počátečním stavu ( 1-21. den ), vzhledem k 6,5 -16 kg přírůstku než při následném vyšším přijmu krmivá ( 2242. den ). S průměrnou denní dávkou během první periody, která byla o 20 % vyšší s II. typem a o 13 % vyšší s I. typem aditiva ve srovnání s první skupinou bez aditiv. Zvláště II. typ vykázal dokonce větší výhody než přídavek čisté kyseliny mravenčí.

. ·· ·· ·· *· , • · · ·' a'a a a a a . .. ; a\. a a · a a a aa a a a -a- a *a ' aa aa ’ *· ·· ·· • ¹ · · 4.

' · a aa • ’ ^; · a a a a • a · a • f · a a

Tabulka VI:

Živá váha, denní dávka, denní příjem a konverze stravy během obou experimentálních period (1-21 dnu)

Skupina. ¹	1	i: .2 .	3 .·	: 4 ·	5	⁶	. 7	8
'Přídavek		0,85%	0.65%.	1.30%	.1.95%	0.65%	1.30%	1.95%
kyselina mravenčí	— Typ 1-		——Typ 2-
1.. perioda (den. 1-21	)
Denní dávka	372”	432	396	435	434	458’	410	461’
? (9)	± 71	±89	±54	±77	±86	±80	±78	±68
relativně	100	116	106 _;	117	¹¹⁷	123	110	124
.Denní spotřeba ·’	487	516 '	498	521	520	550	484	; 646:
í ^(í,)	±77	± 92	±64	±85	±83	±90	±81	±71
.relativně	¹⁰⁰	106	1Q2	107	107	113	99	112
Konverze krmivá	1.32^a	'· 1.20°	126^b	1.20^b	1.21^b	1.21^b	1.19°.	1.19°
(kp potravy/kq dá vky i	±0.10	±0,06	±0.06	± 0.05	± 0.07	±0.08	± 0.07	± 0.05
relativně .	¹⁰⁰	91	95	91	92	92	90	90
; 2. per i od.a (den 22- 4 2	..	'· , ·.
Denní dávka	580	613	611	654	871‘	. 629	608	649
(g) '	±110	±124	±78	± 100.	±76	±83	±65	±98
relativně·	·. 100	106	105	113	i 116	108	; 105 /	112
Denní spotřeba	1,049	1.117	1.078	1.172	1.176	1.171	1.078	1 144
	±171	>230	±143	'±187	± 163	± 158	±111	±14.7
relativně ,	; ioo	.106·	103..	112	.112	112	103 ,	; 109
Konverze .krmivá .	1 82	1 .83	1.77	1 79^AO	1.75^a	1,86’:.	177	1.77
(kg potravy/kg dávky	)í 0.12	±0:11	±0.10	±0:07.	±0.12	±0 09	±0.11	± 0.09:
relativně	. 100	101	: 97 ·.	‘98	96	102	97	. 97 '

a, b, signifikantně různé průměry (P< 0,05, SNK - test)

Dále byla k uvedeným datům u selat vypočtena procentuální frekvence průjmu (dny průjmu x100/ počet zvířat/počet dnů experimentu) s následujícími výsledky:

Skupina 1	Přídavek žádný	Frekvence průjmu 8,2 %
2	0,85 % mravenči kyseliny	6,7 %
3	0,65 % aditiva 1. typu	8,7 %
4	1,30 % aditiva 1. typu	6,6 %
5	1,95 % aditiva 1. typu	6,3 %
6	0,65 % aditiva 2. typu	8,4 %
7	1,30 % aditiva 2. typu	5,8 %
8	1,95 % aditiva 2. typu	5,4 %

Jak je vidět z tohoto experimentu,, frekvence průjmu byla celkově velice nízká. Vyskytlo se málo takových případů, většinou u neřízené krmených selat. Frekvence průjmu má zřejmě snižující se tendenci s vyšší dávkou nových-aditiv, především II. typu.

Příklad 5

Tento příklad ukazuje výsledky testů provedených na prasatech na porážku. Test zahrnuje aplikaci čtyř různých složení stravy, první, s názvem “Standardní strava” má následující složení:

“Standardní strava”

Ječmen

Sojová mouka

Řepková mouka, kanola

Vápencová drť Fosforečnan vápenatý hmotnostní %

78,78

10,00

8,00

1,50

1,00 ·· *4 4 ·*44

4 · 4 · 4 4 ·4··»

4 4· · ·*444

4 · 444 4 4 · ·« · ·· *44**·*444 • 4 44 4* 444 ·4··

Sůl (chlorid sodný )0,50

Stopové prvky0,04

Vitamíny0,03

L-lyzin0,15

Dále byla použita následující složení stravy:

1. skupina Standardní strava.

2. skupina Standardní strava + Ca/Na mravenčany 50/50 odpovídající 1 % kyselině mravenčí.

3. skupina Standardní strava + 1 % čistá kyselina mravenčí.

4. skupina Standardní strava + 2. typ aditiva, odpovídající 1 % kyselině mravenčí.

Tabulka VII

Testovaná skupina	1	2	3	4
Počet zvířat	12	12	12	12
Poražená zvířata	11	11	12	12
Počáteční hmotnost kg	23,19	22,54	23,00	23,17
Hmotnost před porážkou kg	98,00	99,18	99,00	99,33
Plocha masa v kotletě, cm²	39,85	39,51	42,50	43,00
Plocha tuku v kotletě, .„Í cm	29,98	19,63	19,21	17,29
Procenta masa v kotletě	51,90	66,86	68,87	71,32
Jednotky krmiva/kg			- .
hmotnostního	2,35	2,26	2,22	2,19

přírůstku

Z těchto testů je vidět, že nová aditiva a složení stravy podle vynálezu zlepšuje konverzi krmivá a poměr masa a sádla u prasat na porážku, dokonce ve vztahu ke kyselině mravenčí.

Z výše uvedených experimentů vyplývá, že nová aditiva jsou vhodná pro podporu růstu, zlepšení konverze krmivá, zvláště během počáteční periody. Mezi dvěma testovanými aditívy nebyly signifikantní rozdíly, ale u I. typu je zřejmé někdy třeba použít vyšší dávky k dosažení stejného účinku jako u aditiva II. typu. Aplikace nových aditiv také prokazuje pozitivní vliv na výskyt průjmu.

II	44	• 1
4	*	4	4	4	4
•	Λ		• 4	4	4
•	4	4	• 4	4	4
•	*	*	4	4	4
	4 ·		4 4		4 4

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims

1. Krmné aditivum obsahující disoli kyseliny mravenči, vyznačující se tím,

4, že aditiva obsahují 20-99 hmotnostních % draselné disoli, 0-50 hmotnostních % sodného di/tetra mravenčanu, 0-25 hmotnostních % mravenčanu vápenatého, 05 hmotnostních % vody,

2. Krmné aditivum podle nároku 1, vyznačující se tím, že aditivum obsahuje 0-4 hmotnostních % vysoušedla.

3. Krmné aditivum podle nároku 1, vyznačující se tím, že aditivum· obsahuje 20-60 hmotnostních % draselné disoli , 20-50 hmotnostních sodného di/tetra mravenčanu, 0-25 hmotnostních % mravenčanu vápenatého, 1-4 hmotnostní % vysoušedla a 0-5 hmotnostních % vody.

4. Krmné aditivum podle nároku 1, vyznačující se tím, že obsahuje 60-99 hmotnostních % mravenečnanu draselného, 0-25 hmotnostních % mravenčanu vápenatého, 1-4 hmotnostní % vysoušedla a 0-4 hmotnostní % vody.

5. Krmné aditivum podle nároku 1, vyznačující se tím, že aditivum je vodný roztok o koncentraci 55-70 hmotnostních % draselné a/nebo sodné disoli kyseliny mravenčí.

6. Složení krmivá obsahující disoli kyseliny mravenčí, vyznačující se tím, že krmivo obsahuje 0,2-2,5 hmotnostních % aditiva podle patentových nároků 1-5.