CZ356892A3 - Mould for soft eye lenses - Google Patents

Description

Vynález se (umísťovaných na týká formy pro lisování měkkých očních čoček, rohovku a do oka, a způsobu jejich výroby.

Dosavadní stav techniky

Měkké oční čočky pro umístění na rohovku nebo do oka, jako jsou kontaktní čočky nebo měkké nitrooční čočky, je možno vyrábět různými metodami. Kontaktní čočky je možno vyrábět odstředivým litím prepolymerního materiálu v rotující formě a následující polymerací takto tvarovaného materiálu. Další metodou výroby jak kontaktních čoček, tak nitroočních čoček je přesné obrábění materiálu, který se pak leští a používá jako čočka.

V nedávné době se stalo oblíbeným lisování měkkých kontaktních čoček a měkkých nitroočních čoček. Výhodou této technologie je reprodukovatelnost a rychlost oproti dosavadním postupům výroby čoček. Metody úspěšné výroby takových čoček lze nalézt v patentech US 4,495.313 a 4,889.664. Tyto patenty konkrétně popisují použití ředidla, které nahrazuje během procesu lisování vodu a které je po dokončení lisování nahrazeno vodou. 'Výhodou této metody je, že optické vlastnosti, velikost, a tvar takto vyrobené čočky se nemění tak radikálně, jako u metod bez použití takového ředidla.

Formy, používané k tvarování uvedených čoček, se nejČastě ji vyrábějí z polystyrenu a jsou popsány v patentech US 4,565.348 a 4,640.489. Tyto uvedené technologie jsou sice účinné při výrobě tvarovaných očních čoček, avšak k nejčastěii se vyskytujícím defektům takových čoček dochází v oblasti oknra j ů.

Bylo teoreticky zdůvodněno, že mnohé tyto defekty jsou způsobeny skutečností, že při výrobě čočky se do negativní části dutiny formy vkládá přebytek prepolymeru a když doide k dosednutí kladné části. je přebytečný prepolymer z dutiny vytlačen a vytvoří prstenec po obvodu obou dosedajících částí formy.

Po oddálení obou částí formy mohou části okraje polymerované čočky zůstat spojeny s prstencovým přetokem polymerovaného přebytečného materiálu a způsobovat po oddělení nepravidelnost i Tento jev je snadno pochopitelný, vezmeme-li v úvahu, že rovina je definována třemi body a že jakákoli odchylka od dokonale rovinného dosedacího okraje může způsobit mezeru mezi negativní a kladnou částí formy.

Někteří výrobci řečí získávání hladkého okraje čoček zařazením operace obrábění okraje po vytvoření čočky. Mnoho hydrofilních materiálů je sice možno leštit v suchém stavu, ale to vyžaduje další technologické stupně- Některé materiály pro výrobu čoček, jako je silikon, směsi monomeru a ředidla a fluoropolymery, kromě toho nelze leštit v důsledku jejich fyzikálních vlastností.

Podstata vynálezu

Předmětem vynálezu je forma pro oční čočky, umožňující výrobu čoček bez okrajových defektů.

Tohoto cíle je dosaženo pomocí formy, která vytváří mezi čočkou a dosedací plochou oblast diskontinuity prepolymeru.

Díly formy podle vynálezu obsahují na ledně součásti břit v přímém dotyku s druhou součásti a dáie obsahuií obvodově vně břitu kruhové . pouzdro čočky, přičemž pokud jsou obě součásti k sobě přitlačeny, proniká břit deformačně do součásti formy, s níž je v dotyku, a kruhové pouzdro vstupuje do dotyku s pro3 tě j ší součástí formy.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je podrobněji popsán v souvislosti s připojenými výkresy, kde představuje:

Obr. 1 zobrazuje průřez dvojice dosedajících částí formy a ukazuje vztah mezi při léhájícícmi částmi.

Obr. 2 ukazuje ve zvětšení řešení podle vynálezu, kde části formy dosedají, ale bez použití deformující síly.

Obr. 3 představuje ve zvětšení řešení podle vynálezu, kde části formy dosedají a deformující síla je použita.

Obr. 4 je mikrofotografie, zobrazující ve 250násobném zvětšení okraj Čočky, získávaný obvykle s použitím břitu podle známého stavu techniky.

Obr. 5 je mikrofotografie. zobrazující ve 250násobném zvětšení okraj čočky, získaný s použitím břitu ve spojení s kruhovým pouzdrem.

Obr. 6 zobrazuje průřez zařízením pro výrobu formy podle vyná1ezu.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je znázorněno. jak na sebe vzájemně doléhají kladná část 10 a negativní část 12, tvořící společně formu. Mezi touto dvojicí součástí je dutina pro čočku 14, obsahující •prepolymer, a na obvodu vně ní je znázorněn přetok 16 prepolyueru.

Mezi součástmi formy dochází k dotyku 18. který je detailněji zobrazen na obr. 2. Provádi-li se dotyk nejprve mezi kladnou částí 10 a negativní částí 12, dochází k dotyku na břitu 20 na kladné části formy. Prstencové pouzdro 22, které je v tomto provedení na negativní součásti formy, je při prv4 ním dotyku obou částí v těsné blízkosti kladné části 10.

Konkrétní konstrukce zařízení podle vynálezu může být například takováto: břit 20 vyčnívá nad spojovací prstencové pouzdro 22 o 2 až 10 um. V průřezu má břit 20 tvar trojúhelníka s tupým vrcholem, kde otupení má poloměr 2 až 10, výhodně 2 až 6 um Prstencové pouzdro 22 má výhodně šířku 0,278 mm, a jak je zřejmé z obrázků a známé odborníku v oblasti tvarování plastů, břit netvoří náhlý přechod z prstencového pouzdra 22 nebo povrchu negativní části 12 formy, ale spíše se k těmto povrchům postupně přibližuje. Jak Je rovněž patrné z obrázků, sahá prstencové pouzdro za rovinu okraje 23 negativní části přibližně o 50 až 100 um.

Jak je patrné z obr. 3, po vyvození síly k stlačení kladné a negativní části k sobě pronikne břit, nacházející se na negativní části, do kladné části 10 v místě deformace 24. Vlivem této deformace vstoupí prstencové pouzdro 22 na negativní části, která je v blízkosti kladné části 10., do dotyku s kladnou částí. Tímto způsobem se vytvoří oblast diskontinuity mezi čočkou 14 a přetokem 16.

Způsob výroby měkké oční čočky je jednoduchý. Negativní část formy se vyplní prépolymerera v přebytku vzhledem k množství, potřebnému k výrobě čočky. Na negativní část, obsahující prepolymer, pak působením dostatečné síly dosedne kladná část tak, aby při dotyku obou částí se břit na negativní části dotýkal kladné části po jejím obvodu. Síla se pak zvýší tak, aby dostačovala k deformačnímu proniknutí břitu do kladné části. Přebytek prepolymeru je během tohoto procesu z dutiny negativní části formy vytlačen a vytvoří na obvodu formy pretok.

Proniknutí břitu je tak hluboké, aby prstencové pouzdro na negativní části formy, které je po obvodu vně břitu, bylo v dotyku s kladnou částí formy a vytvořilo oblast diskontinuity prepolymeru mezi čočkou a přetokem, tvořeným přebytečným prepo1ymerem.

Konkrétně se podle vynálezu vyvozuje ke stlačení obou čás tí formy síla 200 až 5.000 g C5 kg). Ve výhodném provedení činí tato síla 500 až 2.000 g. Bylo zjištěno, že tato síla je v případě výše popsaných částí dostačující k deformačnímu proniknutí břitu do dosedající kladné části a vytvoření oblasti diskontinuity mezi čočkou 14 a přetokem 16.

Prepolymer se pak podrobí polymeraci chemickou, tepelnou nebo ultrafialovou iniciací. Po skončení polymerace se kladná negativní část formy od sebe oddělí a čočka se vyjme.

Toto uspořádání břitu a prstencového pouzdra má další výhody. Protože břit je nyní uvnitř vzhledem k prstencovému pouzdru, je při manipulaci s formami chráněn před poškozením. Kromě toho oblast diskontinuity prepolymeru, tvořená prstencovým pouzdrem způsobuje povrchové napětí, resp. vakuovou adhesi mezi oběma částmi formy, což snižuje možnost pohybu nebo přemístění jednotlivých volných kladných částí formy do doby, než dosednou na negativní část a je dokončena polymerace.

Je nutno zdůraznit, že do rozsahu vynálezu spadá i řešení, kdy je břit nebo prstencové pouzdro umístěno na kladné části formy. Dále je zřejmé, že břit a prstencové pouzdro nemusejí nutně být na stejné částí formy. Krátce řečeno, břit a prstencové pouzdro mohou být buď současně na negativní nebo kladné části formy nebo každý z nich na jedné z obou částí.

Přednosti vynálezu lze snadno demonstrovat v porovnání se známým postupem, používajícím pouze samotný břit. Použitím břitu ve spojení s prstencovým pouzdrem dochází i k neočekávané a překvapující synergii, projevující se výrobou čoček, jejichž kvalita je značně vyšší než při použití utěsnění samotným pouzdrem.

Například při použití známého postupu s dosednutím pouze pomocí břitu se podíl vyhovujících čoček pohyboval mezi 61 a 79 ^?o. Bylo-li použito samotné prstencové pouzdro bez břitu, byl výtěžek vyhovujících čoček mezi 59 a 70 %. Při použití řešení podle vynálezu s použitím břitu společně s obvodovým prstencovým pouzdrem se výtěžek pohyboval mezi 83 a 88

Tuto skutečnost je možno připsat částečně tomu. že prstencové pouzdro snižuje kývavý pohyb kladné části formy vzhledem k negativní části při oddělení obou částí po skončení polymerace čočky, což snižuje výskyt natržení okraje Čočky.

Kromě výrazného zvýšení výtěžku umožňuje vynález získávat okraj čočky, hladší ve srovnání s nerovným okrajem, získávaným ve formě pouze s břitem. Toto srovnání umožňuje obr. 4 a 5, kde jsou zobrazeny okraje čoček, získávané pouze s břitem a s břitem v kombinaci s prstencovým pouzdrem. Tyto fotografie zobrazují okraj čočky s 250násobným zvětšením.

Na obr. 6 je znázorněno zařízení, používané pro výhodný způsob výroby negativní části formy s břitem a prstencovým pouzdrem podle vynálezu- Je znázorněna negativní část 12 s břitem 20 a prstencovým pouzdrem 22.

Tato součást formy pro výrobu měkké oční čočky je rovněž tvarována, ale z polystyrénového materiálu. Konkávní strana ne gativní části, která obsahuje optický povrch 26, se tvaruje s použitím dvoudílné formy na této straně. Neoptický povrch se tvaruje pomocí tradičního zařízení.

Součást pro tvarování této strany části formy s optickým povrchem se vyrábí tak. že se obrobí válcová vložka 28 pro vytvoření optického povrchu 26 negativní části 12 s konvexním povrchem. který je převráceným obrazem optického povrchu 26 formy.

Pak se obrobí prstencová objímka 30 s vnitrním průměrem přibližně rovným vnějšímu průměru válcové vložky 28 a s prstencovým okrajem 32 na objímce, který je převráceným „rázem prstencového pouzdra.

Vložka 28 se pak umístí do prstencové objímky 30 tak. aby povrchy vložky a prstencové obiímky byly osové vyrovnány a tvořily požadované uspořádání optického povrchu a prstencového pouzdra. Na povrchu sestavy vložky 28 a prstencové objímky 30 se pak tvaruje negativní část formy.

Opět je nutno zdůraznit, že výše popsaný způsob výroby části formy s použitím vložky 28 a prstencové objímky 30 je stejně použitelný, pokud je to žádoucí, na kladnou část formy.

T3 i-”	-o XJ > <»
	o < c·
	ro
	<_ ·-. J>
	m ·>ό c £ N -<

Μ o

X

Claims (6)

1. Forma pro tvarování měkké oční čočky k umístění na rohovku nebo dovnitř oka, vyznačující se tím, že obsahuje negativní část <124 s konkávním povrchem, kladnou část CIO) s konvexním povrchem, přičemž ledna z těchto částí obsahuje po obvodu uvedeného povrchu břit <204. který při nedeformujícím dosednutí obou částí

Je v dotyku s druhou částí po jejím obvodu a vytváří mezi oběma povrchy dutinu, která definuje oční čočku <144, a obvodové prstencové pouzdro <224 vně břitu <204, připevněné k jedné části formy a v blízkosti její druhé Části.

2- Forma podle nároku 1, vyznačující se tím, že břit <204 | je umístěn na negativní části <124.

<

3. Forma podle nároku 1, vyznačující se tím, že břit <204

-- Je umístěn na kladné části <104.

4. Forma podle nároku 1, vyznačující se tím, že část, obsahující břit <204, obsahuje dále prstencové pouzdro <224.

5. Způsob výroby měkké oční čočky pro umístění na rohovku nebo do oka, vyznačující se tím. že se vytvoří kladná a negativní část formy s konvexním, resp. konkávním povrchem, z nichž jedna obsahuje po obvodu svého povrchu břit a jedna z nich obsahuje obvodové prstencové pouzdro vně tohoto břitu, negativní část formy se vyplní při ilymerem v přebytku vůči množství, potřebnému k výrobě čočky, kladná část formy dosedne působením síly na negativní část, obsahující prepolymer, přičemž při dosednutí obou částí:

se mezi oběma povrchy vytvoří dutina, definující oční čočku, břit, dotýkající se druhé části formy po jejím obvodu, do této druhé části deformačně pronikne, přebytečný prepolymer je z dutiny negativní části formy vytlačen a vytvoří po jejím obvodu přetek a prstencové pouzdro, připojené k jedné z částí formy, vstoupí do dotyku s druhou její částí a vytvoří oblast diskontinuity prepolymeru mezi čočkou a přetokem, prepolymer se polymeruje a kladná a záporná část formy se oddělí a čočka se vyjme.

6. Způsob podle nároku 5, vyznačující se tím, že alespoň Jedna z obou částí formy se vyrobí obrobením konce válcové vložky ¢28) pro vytvoření optického povrchu ¢26) formy s převráceným obrazem tohoto povrchu, obrobením prstencové objímky ¢30), jejíž vnitřní průměr je přibližně rovný vnějšímu průměru válcové vložky ¢28) a její prstencový okraj je převráceným obrazem prstencového pouzdra ¢22) , vložka ¢28) se umístí do prstencové objímky ¢30) tak, aby jejich povrchy byly osově vyrovnány, a kolem povrchu vložky ¢28) a prstencové objímky ¢30) se vytvoří uvedená část formy.