CZ38680U1 - Viskózní přípravek pro moření uhlíkových ocelí, nerezových ocelí a slitin hliníku - Google Patents

Description

Viskózní přípravek pro moření uhlíkových ocelí, nerezových ocelí a slitin hliníku

Oblast techniky

Oblast techniky se týká viskózního (gelového) mořicího a čisticího přípravku na uhlíkové oceli, nerezové oceli a slitiny hliníku, působením formou chemických látek tzn., ve formě viskózního roztoku vytvářejícího gel, s tixotropní fyzikální vlastností visko-elastických látek, což je podmínkou pro snadné použití na vertikálních površích a dalších plochách produktů, k moření svárů nebo celých ploch výrobků (zejména svislých apod.).

Dosavadní stav techniky

Moření oceli technikou gelů (nebo pasty) se týká úpravy, která se používá k odstranění nečistot, rzi a okují z povrchu materiálu. Během procesů zpracování za tepla se na povrchu kovu vytváří vrstva oxidu (označovaná „okuje“, kvůli šupinaté povaze jejího vzhledu), zejména u svarů apod. Uhlíkové oceli, nerez oceli a slitiny hliníku jsou často ošetřené gelovým přípravkem (nebo pastou) na bázi kyseliny chlorovodíkové apod. Před mořením musí být oceli, slitiny hliníku vyčištěny od mastnoty, olejů a dalších nečistot, tak aby bylo zajištěno, že vše funguje efektivně. Mezi běžné metody patří odmašťování formou rozpouštědel nebo alkalickými roztoky. Po moření se oceli/hliníkové slitiny oplachují tlakovou vodou, aby se odstranila zbylá kyselina včetně následného sušení. Moření jako takové razantně ovlivňuje mechanické vlastnosti uhlíkových i nerez ocelí, včetně slitin hliníku. To je zásadní např. pro oceli vyžadující vysokou odolnost proti namáhání nebo u tzv. deformační tolerance. Nejenže moření připraví povrch pro pasivaci, ale také odstraní oxidy, třísky, rez nebo jiné zbytky z předchozích výrobních fází. Při výrobním procesu se totiž povrch slitin hliníku, uhlíkových a nerez ocelí kontaminuje mastnotou, olejem apod., případně počáteční korozí (oxidy hliníku, oxidy železa, dle materiálu). Tyto nečistoty je nutné odstranit.

Standardní pracovní proces techniky chemické oxidace - moření gelem nebo pastou:

- moření nanášením gelem menších dílů, zejména v místech svarů apod.;

- moření gelovým postřikem (novější technika, např. stříkací pistole Graco RS Gel Coat) větších a rozměrných dílů, zejména v místech, kde jsou svařované švy, ale také na celé plochy rozměrných dílů, což vede k nižším nákladům v důsledku manipulace s těmito velkými díly (popis dále). Poté je vždy proveden oplach tlakovou vodou a důkladné osušení materiálu.

Zatímco moření (čištění) odstraní poškozenou vrstvu, pasivace zahrnuje vytvoření nové vrstvy na povrchu kovů. Chemická reakce moření gelem zahrnuje rozpouštění oxidů, v době účinku - cca. od 10 min. do 2 hodin, v závislosti na teplotě okolí, což usnadňuje separaci oxidů apod. od povrchu kovů.

Další fází je neutralizace - s vysokotlakými vodními tryskami, které odstraňují gel z kovového povrchu. Chemický roztok je začleněn do viskózního gelu, který mu umožňuje vykonávat svou funkci v průběhu času, zpomaluje odpařování svých složek a vytváří fyzickou bariéru. Uvedené vlastnosti, typické pro použití gelu, prodlužují dobu moření, nevyhnutelně ovlivňují také dobu dodání ošetřených produktů a zejména výrobní náklady při použití nebezpečných kyselin - vysoké náklady na likvidaci z důvodu nebezpečného kapalného odpadu (včetně nákupních cen mořicího přípravku).

V důsledku toho musí být proces prováděn ve velkých a bezpečných prostorech, musí být zajištěno zadržování všech zbytků a neutralizovaný roztok (voda + gel) musí být shromažďován, aby byl poté čištěn ve vhodných nádržích. Shromážděný odpad je nutné zlikvidovat externí společností.

Moření kovů obecně:

Moření kovů je proces, při němž dochází k odstranění oxidačních vrstev kyselinami, které

- 1 CZ 38680 U1 odstraňují nečistoty z povrchu např. ocelí, slitin hliníku apod. Nečistoty mohou být ve formě rzi, okují, nečistot atd., které se mohou na povrchu ocelí objevit během zpracování nebo tepelného ošetření.

Tyto nečistoty (rzi, okuje atd.) jsou z povrchu oceli odstraněny pomocí mořicího gelu nebo pasty. Tento proces zvyšuje nejen estetickou kvalitu, ale především chrání ocel nebo slitiny hliníku proti dalšímu poškození.

V současné době se minimálně 80 % mořených materiálů moří anorganickými kyselinami, z toho nejvíce v kyselině chlorovodíkové, méně v kyselině sírové a poměrně zanedbatelně probíhá v kyselině fosforečné (případně v dalších kyselinách), nebo ve směsi jiných kyselin.

Jedná se např. o tyto kyseliny, v současnosti obecně používané:

• kyselina sírová (H2SO4);

• kyselina chlorovodíková (HCl);

• kyselina dusičná (HNO3);

• kyselina fluorovodíková (HF).

Moření kyselinou dusičnou, fosforečnou, fluorovodíkovou apod.:

Jde o starší techniku, jež zahrnuje aplikaci gelového přípravku (pasty) na povrch oceli s obsahem kyseliny dusičné, kyseliny fluorovodíkové atd., tak aby se odstranilo volné železo a zlepšila se odolnost proti korozi. Nicméně tato mořící metoda má nevyhnutelné problémy, a to kvůli nebezpečné povaze kyseliny dusičné atd. Navíc často vyžaduje speciální manipulaci, produkuje toxické výpary a může trvat delší dobu zpracování. Kyselina dusičná je vysoce toxická a manipulace s ní nebezpečná a její použití a likvidace jsou přísně regulovány. Jde o nebezpečnou oxidující žíravinu, která poškozuje pokožku a sliznice, nebezpečné jsou i její výpary a likvidace je ekonomicky náročná.

Obecně - cílem picklingu (moření gelem) je obnovit vzhled a vlastnosti kovů, odolných proti korozi po výrobním procesu (tzn. odstranění kontaminace železa apod.). Moření gelem má také připravit tyto materiály pro následné úpravy, jako je pasivace a eloxování.

Nejenže moření připraví povrch na pasivační proces, ale také odstraní oxidy, třísky, rez nebo jiné zbytky z předchozích výrobních fází.

Moření je upraveno např. evropskou normou:

Technická norma ČSN EN 4707 (318243):2020 - Letectví a kosmonautika - Moření hliníku a slitin hliníku bez šestimocného chromu. Další normy se vztahují na oceli apod.

[Literatura 1]

Moření oceli v náročných podmínkách

Mika Maanonen - Steel Pickling in Challenging Conditions

Helsinki Metropolia University of Applied Sciences

Materials Technology and Surface Engineering - Thesis

Zdroj:https://www.theseus.fi/bitstream/handle/10024/70713/Steel_Pickling _in_Challenging_Con ditions 2014 Thesis Mika Maanonen.pdf?sequence= 1 (odst. 7.3.) Kyselina citronová byla testována s koncentracemi 3,5 %, 6,5 % a 9,5 %: 6,5% koncentrace byla testována v desetistupňových intervalech mezi 10 °C a 60 °C; a 3,5% a 9,5% koncentrace byly testovány při 30 °C a 50 °C. Přibližně 1 ml/l bylo přidáno ethanolu pro snížení povrchového napětí. Nebyl použit žádný inhibitor. Účinnost kyseliny citrónové se zřetelně zvýšila při zvýšení teploty. Vyšší koncentrace měly lepší účinnost, ale rozdíly mezi testovanými koncentracemi zůstaly relativně malé, jak je znázorněno na obr. 10. Vyšší teploty a širší rozsah koncentrací by mohly být testovány, aby se dosáhl lepší přehled o moření. Účinek přísad a míchání mohl testovat potenciál kyseliny citrónové. Srovnání inhibitoru moření kyselinou

- 2 CZ 38680 U1 citronovou.

Závěry a doporučení

Na základě shromážděných informací a provedených testů se zdá, že kyselina citrónová je dobrá možnost moření oceli v podmínkách s omezeným vybavením. Kyselina citronová - roztok lze zahřát nad 60 °C, účinnost je stejná jako u kyseliny chlorovodíkové. Při nižších teplotách vyžaduje kyselina citrónová více času ve srovnání s chlorovodíkovou, popř. kyselinou fosforečnou, ale je to nejlepší volba z hlediska ceny, dopravy, bezpečnosti a perspektivní látka. Je také snadno dostupná, protože se používá v potravinářském průmyslu a dalších průmyslových odvětvích. Literatura a testy ukázaly, že spotřeba kyseliny a ztráty obecného kovu jsou značně sníženy i při minimální míře inhibice a lze ji doporučit všem. Protože komerční inhibitorové produkty obvykle obsahují také smáčedla, oxid železa se odstraňuje rychleji, nebo lze alternativně použít nižší teploty pro stejnou účinnost.

Výhody použití inhibice během moření jsou jasné, ale chemikálie by měly být vybírány případ od případu, aby byly provedeny správné akce. Moření je obvykle nejlepší volbou u složitých dílů, jako jsou trubky a obráběné díly, které je třeba mořit. Například speciální trysky potřebné pro tryskání a čištění tlakovou vodou jsou drahé a nemusí být dostatečné k dosažení dobrých výsledků jako ty, které dává moření. Moření navíc zajišťuje rovnoměrnou kvalitu povrchu a neexistuje žádné riziko kontaminace tryskacími médii. V závislosti na aplikaci může být rovněž nemožné dosáhnout požadované kvality povrchu abrazivním tryskáním, drátěným kartáčem a čištěním vodou. Alternativních metod může být více - nákladově efektivní při použití k čištění jednoduchých produktů, jako jsou plechy a dráty jsou kontinuální čisticí linky.

Testy na moření fungovaly podle očekávání a poskytly dobré údaje o kyselinách. Testy inhibitorů byly úspěšné a ukázaly důležitost správně zvoleného inhibitoru. Údaje o vlivu teploty oplachové vody na zbytky kyselin byly užitečné, tak aby nedošlo ke zbytečnému zahřívání. Další výzkum by se měl zaměřit na inhibici a zbytky kyselin pro zajištění optimálnějšího procesu čištění. Také na více kyselin, širší teplotní rozsah a účinky přísad na účinnost by mohly být testovány pro doporučení různých podmínek.

[Literatura 2]

Korozní odolnost nízkolegované oceli S355MC v surovém Glycerolu Mariána Palcutová, Žaneta Gerhátová, Patrik Šulhánek a Petr Gogola Fakulta materiálových věd a technologie, Slovenská univerzita v oblasti technické, J. Bottu 25, 91724 Trnava, Slovensko

Technologies 2023, 11(3), 69; https://doi.org/10.3390/technologies11030069

Podání obdržené: 27. března 2023 // Revidováno: 5. května 2023 // Přijato: 16. května 2023

Zdroj: https7/www.mdpLcom/2227-7080/H3/69

Abstrakt

Koroze je degradace materiálů v oxidačním prostředí. Ve vodných roztocích ji iniciuje povrchová reakce kovového materiálu s okolním elektrolytem. Rychlost koroze kovů může být významně snížena přítomností organických sloučenin. Surový glycerol je organický vedlejší produkt bionafty, mýdla a produkce mastných kyselin. Vyrábí se ve značných množstvích prostřednictvím transesterifikace. Surový glycerol obsahuje několik nečistot a má nízkou ekonomickou hodnotu. Jeho likvidace v prostředí je nechtěná a je třeba prozkoumat potenciální aplikace. V současné krátké komunikaci byla poprvé zkoumána ocelová koroze v surovém glycerolu. Korozní chování z nízkolegované konstrukční oceli S355MC v nečištěném surovém glycerolu bylo studováno elektrochemickými metodami. Výsledky byly porovnány s použitím vody z kohoutku. Potenciál s otevřeným okruhem (OCP) S355MC v surovém glycerolu byl ve srovnání s potenciálem vody z kohoutku (OAP) zápornější. OCP byl v průběhu času stabilní, což naznačuje rychlé pasivace ocelového substrátu. Korozní odolnost dále zkoumala polarizace elektrod. Na polarizační křivce S355MC v surovém glycerolu byla nalezena široká pasivační oblast. Kromě toho byla rychlost koroze ve srovnání s vodou z kohoutku 2,2krát menší.

- 3 CZ 38680 U1

Povrch vystavený vodě byl výrazně degradován červenou růží. Povrch S355MC po vystavení surovému glycerolu byl naopak méně ovlivněn korozí a pokryt ochrannou vrstvou. Výsledky ukazují významnou aktivitu surového glycerolu, která by mohla být využita v různých 5 technologiích.

Závěry

V současné komunikaci bylo korozní chování konstrukční oceli S355MC v surovém glycerolu zkoumáno elektrochemickými metodami. Výsledky byly porovnány s výsledky s použitím vody 10 z kohoutku. Glycerol snížil rychlost koroze oceli. Rychlost koroze oceli S355MC v glycerolu byla 2,06 x 10 mm/rok. Tato hodnota byla přibližně 2,2krát nižší ve srovnání s pitnou vodou. Povrch oceli vystavené glycerolovému roztoku byl pokrytý vrstvou korozních produktů. V této studii vyplývá, že surový glycerol může snížit korozi konstrukční oceli ve vodných roztocích. Inhibiční účinek pravděpodobně souvisí s adsorpcí glycerolu na povrchu kovu.

Podstata technického řešení

Podstatou technického řešení je mořicí viskózní (gelový) přípravek, který obsahuje:

- kyselinu citrónovou (Citric acid);

- bifluorid amonný (ABF);

- glycerol (Glycerin);

- tixotropní látku;

- zůstatek do 100 % hmotnosti tohoto mořicího gelového přípravku tvoří voda.

Dle tabulky příkladů bylo vybráno optimální složení ze sloupce 3.

Surovina (g/1000 g vody)	1	2	3
Kyselina citronová (monohydrát)	38 g	49 g	60 g
Bifluorid amonný (lept)	1,3 g	1,5 g	1,8 g
Glycerol (synergista)	0,9 g	1,08 g	1,2 g
Aerosil (tixotropní látka)	2,1 g	2,8 g	3,2 g
Voda (filtrovaná)	do 1000 g	do 1000 g	do 1000 g

Pro moření formou gelového přípravku se v současné době využívá např. kyselina chlorovodíková, 30 kyselina sírová atd., přičemž jde o nebezpečné kyseliny. Zcela se tímto vyhýbá postupu při moření gelem, těmto nebezpečným kyselinám.

V tomto případě jde o nalezení bezpečnější a zejména levnější alternativy:

- Moření nebezpečnými kyselinami je nahrazeno kyselinou citronovou (základní účinnou 35 látkou) - bezpečnou přírodní látkou. Kyselina citronová je taktéž i tzv. zeleným inhibitorem koroze.

- Vysoce nebezpečné leptací chemikálie jsou nahrazené mírnějším bifluoridem amonným (ABF).

- Dále je doplněna technologie přípravku dalším zeleným inhibitorem koroze glycerolem, tzn. inhibičně-korózní látkou, která vytváří zasíťování - ochranu povrchů kovů pomocí polymerace.

- Glycerol - zelený inhibitor koroze, který ovlivňuje mechanické, bariérové a tepelné vlastnosti bio-napěťových polymerů - jde o zasíťování povrchů kovů.

- Tixotropní látka vytvářející gel. Jde o bílý krystalický prášek, disperzní amorfní čistou látku. Není brán jako škodlivá látka, používá se ve farmacii nebo kosmetice, je brána jako orálně i dermálně bezpečná, nemá mutagenní účinky.

- Moření přípravkem lze provádět s dostatečnou účinností již při běžné teplotě okolo 20 °C.

- 4 CZ 38680 U1

Moření s kyselinou citronovou, ABF a glycerolem ve formě gelu nevyžaduje zvláštní manipulaci a nevytváří zásadní toxické výpary, které mohou poškodit výrobní personál (při aplikaci štětcem na kovy event. postřikem speciální tlakovou pistolí), nebo životní prostředí (jako u gelů s kyselinou dusičnou apod.), z ekologického hlediska je pasivace kyselinou citronovou, ABF a glycerolem mnohem lepší a současně levnější volbou než např. kyselinou dusičnou.

Mořící proces s kyselinou citronovou ve formě gelu je ve srovnání např. s kyselinou dusičnou:

- zvýšená bezpečnost pracovníků (jedna z nejdůležitějších položek ochrany zdraví);

- nákladově efektivnější - levnější, v důsledku nižších rizik manipulace s materiálem;

- snížení nákladů na nákup surovin - levnější suroviny;

- snížení nákladů na likvidaci odpadu (jedna z nejvyšších položek u nebezpečných kyselin).

Formy moření gelovým přípravkem - neboli druhy moření, které se používají k odstranění zejména nežádoucí vrstvy oxidů z povrchů nerezové oceli, odkujení a další eliminaci nečistot:

- moření štětcem nebo válečkem (menší i větší plochy);

- moření postřikem - novější metoda (rozsáhlé plochy).

Mořicí gel, novější forma použití nástřikem - působí formou chemických látek (jde o formu viskózního roztoku), na změny zbarvení svarů apod. uhlíkové oceli, nerezové oceli a slitin hliníku, tzn. odstraněním svarových okují, náběhových barev, oxidů a také poškozené vrstvy kovů nejen v oblasti svaru, ale i ostatního povrchu větších ploch daného materiálu.

Tzn., že jde o novější metodu postřiku, která je vhodná zejména pro nadrozměrné díly (nevejdou se do mořící ponorné lázně), kdy je za tímto účelem použita např.: stříkací pistole Graco RS Gel Coat - větších a rozměrných dílů.

Tzn., že moření gelovým přípravkem probíhá nejen na svarech, ale i velkých plochých svislých dílů nebo tvarově složitých svařencích, jelikož při sváření dochází k vylučování barevných oxidů chromu.

Obecné informace o obsažených látkách v mořicím gelu:

1. Kyselina citronová je netoxická (používá se i v potravinářství) a je biodegradabilní. Navíc zjednodušuje dodržování environmentálních předpisů a zejména šetří zdraví zaměstnanců a jejich bezpečnost. Vliv tohoto inhibitoru koroze se uplatňuje více tam (při moření), kde je povrch materiálu nepravidelně zoxidován a kde je čistý povrch vystaven působení mořících lázní. Nejen že kyselina citronová účinně odstraňuje oxidy hliníku ze slitin hliníku a oxidy Fe z uhlíkových a nerez ocelí, ale je zapotřebí také v nižších koncentracích, v mořícím roztoku naředěném v daných poměrech, což je ekonomicky značně rozdílné v objemu finančních prostředků (proti nebezpečným kyselinám), tak i v objemu hmotnostním, v tomto přípravku.

2. Specializovali jsme se také na účinky biodegradabilního glycerolu, zeleného inhibitoru koroze, na zlepšení účinnosti procesu moření. Jeho funkcí je esterifikace - což je reakce k zasíťování povrchu materiálů na molekulární bázi - tím dochází k polymerizaci, která může distribuovat ionty kovu prostřednictvím polymerních sítí. Jde o zasíťování povrchů a tím ochrany kovů, viz podrobnější popis dále. Glycerol adsorbuje na povrchu oceli a působí jako inhibitor koroze.

3. Bifluorid amonný (ABF) je méně toxická bezbarvá sůl (bílá krystalická pevná látka) a po přidání do vody se ABF stává méně agresivní verzí kyseliny fluorovodíkové. Bifluorid amonný (NH4HF2) je všestranná chemická látka široce používaná při zpracování kovů, leptání skla a průmyslovém čištění. Vzhledem ke své povaze je velmi častý v mýdlech na mytí nákladních vozidel a dalších čisticích prostředcích. Bifluorid amonný (ABF) nahrazuje tradiční ale nebezpečný materiál - kyselinu fluorovodíkovou, která je velmi agresivní (způsobuje např. těžké popáleniny) a uvolňuje škodliviny do ovzduší (zejména při dýchání). Užívání bifluoridu amonného je bezpečnější pro použití, skladování i přepravu a snižuje náklady cca o 15 %, je

- 5 CZ 38680 U1 nehořlavý - nepodléhá ADR při přepravě. ABF je extrémně rozpustný ve studené vodě. Nově se také ABF používá při pasivaci a souběžném eloxování hliníku.

3.1. Povrchy s pomocí bifluoridu amonného zvyšují svou odolnost a dlouhověkost ocelí. Používá se také při výrobě - čištění polovodičů, při anodizaci apod.:

- úpravu povrchu kovů - pro odstranění skvrn železa (v procesu moření);

- ochranu budov (jako součást čisticích prostředků);

- čištění kotlů a rzi - odstranění oxidu křemičitého v kotlích a odpařovačích;

- bifluorid amonný úspěšně nahrazuje konzervační látky na dřevo.

4. Likvidace použité směsi je mnohem jednodušší a zejména levnější (proti nebezpečným kyselinám). To se týká i nákupu chemických látek a zejména ochrany zdraví zaměstnanců.

5. Dále jsme se zaměřovali na zajištění optimálnějšího procesu a zejména použití při nižším ambientním teplotním rozsahu (cca. 20 °C), což je ekonomicky výhodné z energetického hlediska proti vyšším teplotám.

Technické specifikace látek:

1. Kyselina citronová:

Moření na bázi kyseliny citronové a dalších látek, které se používají, je bezpečnější např. proti kyselině dusičné, kyselině sírové atd.

1.1. Je ekologicky šetrná k životnímu prostředí: kyselina citronová je minimálně toxická a je biologicky rozložitelná a tím méně škodlivá pro životní prostředí ve srovnání např. s kyselinou dusičnou atd.

1.2. Kyselina citronová je dobré chelatační činidlo, což znamená, že se může vázat na kovové ionty a vytvářet rozpustné komplexy, může mořit i pasivovat více druhů slitin, tzn. dokáže mořit více druhů slitin uhlíkových a nerezových ocelí, včetně slitin hliníku.

1.3. Kyselina citronová účinně odstraňuje oxidy hliníku ze slitin hliníku. Ale také oxidy: FeO oxid železnatý je pórovitý a tak podleptává stabilnější oxidy - oxid železitý FeiOs a oxid železnato železitý FesO4 , z uhlíkových a nerez ocelí, přičemž je zapotřebí v nižších koncentracích než při použití např. kyseliny dusičné, kyseliny sírové nebo kyseliny fluorovodíkové.

1.4. Vzhledem k tomu, že se tato kyselina používá jako potravinářská přísada a je na seznamu GRAS (obecně uznávaná jako bezpečná), je vhodná i pro použití při zpracování potravin a nápojů.

1.5. Kyselina citronová je bezpečná se zanedbatelnou toxicitou a nemá nebezpečné výpary, což snižuje rizika pro bezpečnost pracovníků (např. proti kyselině dusičné).

1.6. Efektivní čištění - kyselina citronová účinně chelátuje železo (chemický proces, při němž se organické sloučeniny vážou na kovové kationty - proces mikrozapoudření), moří a čistí povrch, aniž by zanechávala zbytky na povrchu.

1.7. Některé jiné mořicí nebezpečné látky odstraňují nikl a chrom ze slitin ocelí, stejně jako odstranění železa, které ztenčuje kovovou vrstvu (viz vědecké poznatky). Použití kyseliny citronové minimalizuje tento potenciál škodlivé odstranění části kovu.

1.8. Na základě výše uvedeného je přípravek nehořlavý (nespadá do režimu ADR).

Kromě těchto několika výše uvedených předností je kyselina citronová moderním řešením pro moření i pasivaci uhlíkové, nerezové oceli a slitin hliníku. Je bezpečnější, snadněji zvládnutelná (vůči např. kyselině dusičné), šetrnější k životnímu prostředí a celkově méně náročná na použití. Toto nově vznikající technické řešení - kyselina citronová společně s glycerolem atd., spojuje bezpečné formulace, které nabízejí uživatelům novou generaci technických, ekonomických, spolehlivých a ekologických řešení.

2. Bifluorid amonný (ABF), s velmi nízkým obsahem v mořicím prostředku:

2.1. Bifluorid amonný (ABF) - leptací činidlo, je méně toxická bezbarvá sůl (bílá krystalická pevná látka) a po přidání do vody se ABF stává méně agresivní verzí kyseliny fluorovodíkové. Produkty na bázi bifluoridu amonného jsou často považovány za bezpečnější alternativu kyseliny

- 6 CZ 38680 U1 fluorovodíkové. Proto je ABF velmi častý např., v mýdlech na mytí nákladních vozidel a dalších čisticích prostředcích. ABF je extrémně rozpustný ve studené vodě.

2.2. Používá se v čištění, leptání a také k eloxování kovů - vytváření anodických povlaků ve vodním roztoku, což je málo známá záležitost, kterou taktéž využívá např pasivační přípravek.

• Zpracování skla: Používá se v oblasti zpracování kovů, skla (lept).

• Zpracování potravin: Používá se ve sterilizačním a dezinfekčním zařízení, čištění přístrojů pro dávkování piva.

• Ropa a plyn: Používá se v okyselování ropných vrtů a vrtů pro zemní plyn.

• Jaderná chemie: Používá se v oddělení uranu od ostatních prvků.

• Cukrovarnický průmysl: Používá se při kontrole úbytku cukru v důsledku bakterií.

• Dřevo konzervační látky: Používá se v konzervačním dřevě.

• Průmyslové čištění: Používá se při odstraňování špíny, rzi a špatně odstranitelných zbytků z různých povrchů.

3. Glycerol (glycerin):

3.1. Glycerol je potenciální materiál na biologické bázi, který poskytuje prominentní biokompatibilní, avšak biologicky odbouratelné polymery pro různé aplikace prostřednictvím přímé polymerace.

3.2. Specializovali jsme se na účinky tohoto zeleného inhibitoru koroze, na zlepšení účinnosti procesu moření gelem a zejména na formu - esterifikace, což je reakce, k zasíťování povrchu materiálů na molekulární bázi, tím dochází k polymerizaci, která může distribuovat ionty kovu prostřednictvím polymerních sítí. Jde také anodizaci glycerolem, Tzv. mechanismu tvorby glycerolových anodických vrstev - mechanism formation of glycerol anodic layers, zejména u hliníku, viz. odborná lieratura) a současně koordinátor atomů do síťové struktury, hraje klíčovou roli na polymerním poli, jelikož molekula glycerolu reaguje s exponovanými karboxylovými skupinami - tzn., že vytváří zesílené molekulární povlaky na ocelích.

3.3. Glycerol může snížit korozi např. konstrukčních ocelí ve vodných roztocích. Inhibiční účinek souvisí s tzv. adsorpcí glycerolu na površích (adsorpce je tzv. hromadění částic atomů, molekul), neboli na fázovém rozhraní, účinkem mezipovrchových přitažlivých sil.

4. Bílý krystalický prášek, založený na bázi oxidu křemičitého:

4.1. Tixotropní látka koloidní křemičitan vytváří viskózní přípravek (gel). Jde o bílý krystalický prášek na bázi oxidu křemičitého. Jde o vysoce disperzní amorfní čistou látku, která se vyrábí vysokoteplotní hydrolýzou chloridu křemičitého. Není brán jako škodlivá látka. Při použití ve farmacii nebo kosmetice je brán jako orálně i dermálně bezpečný, nemá mutagenní účinky. Nedráždí oči a kožní podráždění může způsobit jen u obzvlášť citlivých jedinců. Nevykazuje rakovinotvorné účinky.

4.2. Tixotropní vlastnost, která se používá, je fyzikální jev visko-elastických látek, které jsou polotuhé v klidovém stavu. Fyzikální vlastnosti tixotropních materiálů spočívají ve změně viskozity těchto substancí v závislosti na čase a síle, která na ně působí. Materiály s tixotropní vlastností mají schopnost ztrácet svou viskozitu a stát se méně hustými nebo tekutými při zvýšeném mechanickém působení. Když působení síly ustane, postupně získává svou původní viskozitu (hustotu). S dobou působení napětí, např. natírání štětcem - viskozita klesá (nátěrové hmoty a laky se po delším působení štětce snáze roztírají a po ukončení roztíraní nestékají), pak se hovoří o tixotropní látce.

4.3. Má vynikajícími tixotropní vlastnosti a především šetrnost k životnímu prostředí.

Tixotropní vlastnost může být výhodná při aplikacích zejména na šikmé a svislé předměty, kde je žádoucí, aby materiál byl snadno aplikovatelný, ale současně by měl udržet svou strukturu nebo pevnost po příslušném materiálu (nátěr štětcem, nebo válečkem, případně aplikace speciálním stříkacím zařízením, např. st říkací pistole pro aplikaci gelových povlaků, Graco RS - Gel Coat.

Funkce gelového mořicího přípravku proti rozrušování kovů:

Moření/čištění svarů, ploch apod. je chemický proces používaný v tomto případě na uhlíkových ocelích, nerezových ocelích a slitinách hliníku, kdy dochází k odstranění oxidačních vrstev, okují,

- 7 CZ 38680 UI nečistot a povlaků, které se mohou na povrchu těchto materiálů objevit během zpracování nebo tepelného ošetření.

Moření kyselinou citrónovou je v současné době moderní technologie, která je vysoce účinná také v pasivaci nerezových ocelí, slitin hliníku a dalších kovů. Naopak použití kyseliny dusičné, kyseliny sírové apod. má několik dobře známých nevýhod a v užívání je zřejmě kvůli tzv. průmyslové setrvačnosti. Někteří výrobci se domnívají, že moření kyselinou citrónovou není vhodné např. pro odvětví s přísnými hygienickými nebo korozními požadavky, na odolnost přípravků pro obory, jako je zpracování potravin, zdravotnických prostředků atd.

Ve skutečnosti moření kyselinou citrónovou splňuje nebo překračuje průmyslové normy pro čistotu a ochranu proti korozi. Kyselina citrónová je vhodná jako vyspělá technologie, jelikož nezanechává žádné škodlivé zbytky a jde zejména o bio-degradabilní materiál.

Na rozdíl od kyseliny dusičné, která odstraňuje mírně nikl a kobalt z povrchu spolu s volným železem, kyselina citrónová odstraňuje pouze volné kovy, k čemuž jsou k dispozici vědecké poznatky.

Tzn., že glycerin a kyselina citrónová jsou zelenými korozními inhibitory, které zahrnují ochranu kovů formou povlaků, včetně zasíťováním povrchů formou polymerace.

• Glycerol ovlivňuje mechanické, bariérové a tepelné vlastnosti formou bio-napěťových polymerů.

• Efektivní využití glycerolu je zásadní pro zabránění ekologické zátěži.

• Glycerol je rozvíjející se přísada pro současný polymerní průmysl.

Kyselina citrónová a glycerin, společně se slabší chemikálií ABF - jsou v současné době, dle názoru, obecně nákladově velmi efektivním způsobem pro moření, pasivaci, eloxování kovů, včetně odvápnění tzv. cirkulační metodou, což je jednoduše prokazatelné základními ukazately - cena nákupu surovin, likvidace surovin a nízká nebezpečnost pro zaměstnance.

Srovnávací tabulka přípravků na bázi: kyseliny dusičné a kyseliny citrónové.

	Kyselina dusičná (Acidum nitricum)	Kyselina citrónová (Citric acid)
Manipulace	Velmi nebezpečně.	Bezpečnější k použití.
Vzduchové/ emise	Vznikají toxické výpary.	Malé toxické výpary.
Flexibilita	Riziko pro uživatele. Čas, teplota a koncentrace musí být pečlivě sledovány.	Malé riziko pro uživatele, zařízení nebo produkt v případě dlouhé aplikace nebo vysoké koncentrace.
Nebezpečí	Toxické a korozivní plyny. Zvláštní likvidace nutná. Nebezpečné při vysoké teplotě.	Velmi malé emise toxického plynu. Jednodušší likvidace. Malé nebezpečí při vysoké teplotě.
Procesní doba	20 minut až několik hodin.	5 minut - až několik hodin.
Teploty	Pro většinu aplikaci je nutná vysoká teplota.	Pokojová pro mnoho aplikací.
Vliv na zařízení	Degradace nerezového kovového nebo polymerního zařízení.	Nízká degradace až po delší době.
Náklady	Vysoké náklady na nákup surovin a likvidaci. Vysoké náklady na údržbu.	Nízké náklady na suroviny a likvidaci. Nízké náklady na údržbu.
Životní prostředí	Ekologicky škodlivé.	Ekologicky kompatibilní.

-8CZ 38680 U1

Technické údaje přípravku a fyzikální vlastnosti:

Přípravek je ve viskózní formě (gel) nehořlavý (nespadá do režimu ADR).

Materiálové účinky - nemá žádný známý účinek na pryž nebo plast.

Přípravek způsobuje mírné poškození zinku a pozinkované oceli.

Ke skladování tohoto produktu by měl být použit plast HDPE, nebo nerezová ocel.

Někteří výrobci se obávají, že mořená vrstva kyselinou citronovou je méně odolná než ta dosažená kyselinou dusičnou apod. Kyselina citronová však nejen zvyšuje odolnost proti korozi, ale také zabraňuje kontaminaci železa cizími částicemi na povrchu nerezových ocelí apod. Díky tomu je ideální pro dlouhodobou trvanlivost v náročných prostředích, od námořních zařízení až po chemické zpracovatelské závody.

Mořící proces s kyselinou citronovou ve formě gelu je ve srovnání např. s kyselinou dusičnou: - celkově nákladově efektivnější - levnější, v důsledku nižších rizik manipulace s materiálem; - snížení nákladů na nákup surovin;

- snížení nákladů na likvidaci odpadu;

- zvýšená bezpečnost pracovníků při manipulaci.

Jeho méně netoxické povahy a navíc zjednodušuje dodržování environmentálních předpisů a zejména šetří zdraví zaměstnanců a jejich bezpečnost.

Charakter gelového mořicího přípravku:

Tento bezbarvý gelový přípravek odstraňuje také stopy oleje a mastnoty nejen na svarech, ale i povrchu různých druhů uhlíkových, nerezových ocelí a také slitin hliníku, přičemž poté přípravek odstraní volné ionty železa z molekulárních vrstev. To vytváří pozitivní změnu, která vede k lepší odolnosti, přičemž není vytvářen negativní dopad na funkci mořené části, zejména - svařované švy u ocelí apod.

Použití profesionálního přípravku:

Přípravek určený k moření kovů:

Na svařované švy, povrchy apod. uhlíkových ocelí, nerezových ocelí a slitin hliníku, kdy dochází k odstranění oxidačních vrstev, okují, nečistot a povlaků, které se mohou na povrchu uhlíkové ocelí a hliníku objevit během zpracování nebo tepelného ošetření. Ambientní (okolní) teplota může být adekvátní v závislosti na konečném použití (Okolní teplota: okolní teplota v rozmezí 15 °C ± 22 °C). Doporučuje se vždy časové testování produktů před použitím přípravku. Před použitím vždy důkladně promíchat.

Formy použití gelového mořicího přípravku na uhlíkové oceli, nerezové oceli a slitiny hliníku:

- nátěr přípravku štětcem;

- nanášení přípravku válečkem;

- aplikace přípravku speciálním stříkacím zařízením na rozměrné produkty (např. stříkací pistole pro aplikaci gelových povlaků, Graco RS - Gel Coat), v případě velmi velkých předmětů, které nelze vložit do nádrže, nebo těch s obzvláště složitými tvary, kde by se ponoření nedosáhlo všech částí.

Postup při aplikaci mořicího gelu u uhlíkových ocelí, nerezových ocelí a slitin hliníku:

• Před použitím se přípravek důkladně promíchá. Přípravek se neředí.

• Pro zajištění nejlepších výsledků se ošetřované části důkladně očistí od hrubých nečistot, olejů a otře se povrch před použitím přípravku.

• Všechna zařízení, aplikátory apod. by měly být před použitím čisté a suché. K držení nebo uložení tohoto produktu by měly být použity pouze nádoby z polypropylenu, polyethylenu nebo jiného odolného plastu HDPE, případně nerezové oceli.

• Nanese se přípravek štětcem apod. (při tzv. ambientní teplotě 15 až 22°C), který je určen pro

- 9 CZ 38680 U1 použití bez ředění, kdy u slitin hliníku je nutné zkrátit reakční čas proti ocelím. Pro agresivnější čištění se používá delší doba pro účinkování přípravku.

• Čas, teplota a koncentrace výrobku by měly být testovány před použitím ve výrobě.

• Přípravek na větší ploché povrchy je možné aplikovat také válečkem. Pokrytí je cca 23 m² na 5 litrů. Vyčká se při testu přibližně 5 až 60 minut, v závislosti na materiálu, a poté se zcela opláchne produkt tlakovou vodou z povrchu. Opakuje se proces, pokud je to nutné k získání požadovaných výsledků.

• Doporučená teplota působení gelu je 15 až 22°C. Povrch je nutné pro konkrétní použití vyzkoušet nanesením vzorku gelu - a zajistit vhodnou dobu působení: - nejkratší časový úsek na slitiny hliníku, - střední časový úsek na uhlíkové oceli, - delší časový úsek na nerez oceli.

• Přípravek musí zůstat vlhký během moření daného ošetřeného místa. Při použití není vhodné ošetření materiálu na přímém slunečním světle nebo v jiných prostředích s vysokými teplotami, tím se zabrání předčasnému vysušení přípravku z povrchu produktu.

• Po mořící proceduře následuje oplach tlakovou vodou. Doporučený tlak je 18 MPa.

• Sušení je konečným stupněm procesu kovových částí, je nutné zabránit případné korozi odstraněním jakékoli vlhkosti z povrchu materiálů.

Upozornění:

- Ačkoli je mořicí gelový přípravek bezpečný, může způsobit podráždění povrchu těla, očí apod. Před použitím tohoto přípravku je nutné používat ochranu očí, zesílené gumové rukavice a gumovou zástěru, včetně ochranného oblečení. Ostatní důležitá upozornění se najdou v Bezpečnostním listu.

- Přípravek obsahuje v malém objemu bifluorid amonný (ABF) - může být škodlivý při požití nebo vdechnutí. Má negativní účinky na tkáně sliznic a horních cest dýchacích, dále oči a kůži.

- Nepoužívá se přípravek na elektrické rozvody apod., případně na produkt, který je připojen k elektrickému proudu, aniž by byla nejprve vypnuta veškerá elektřina, j elikož substance j e vodivá. - Nenechává se působit na materiály bez předchozího časového testu. Poškození těchto materiálů může nastat při příliš dlouhodobé expozici.

Skladování a likvidace přípravku:

Přípravek by měl být uchováván při teplotách mezi 8 °C až 26 °C, v nerezových nebo schválených plastových nádobách - HDPE.

Záruční lhůta: 18 měsíců od data výroby

Likvidace - dle předpisů.

Přehled mořicích, pasivační a gelových přípravků, komplexní koordinovaná produktová řada:

1. Mořicí přípravek pro uhlíkové, nerez oceli a slitiny hliníku (pickling, roztok):

Přípravek se ředí 1:4 dílům vody u slitin hliníku, s vodou (vodovodní řad).

Přípravek se ředí 1:3 dílům vody u uhlíkových ocelí, s vodou (vodovodní řad).

Přípravek se ředí 1:2 dílům vody u nerez ocelí, s vodou (vodovodní řad).

Poměry lze dle testů, upravit o jeden díl vody (dle znečištění povrchu).

Moření uhlíkových ocelí, nerezových ocelí a slitin hliníku. Jde o chemické čistění neboli moření, které slouží k odstranění povrchových vrstev oxidů apod. (včetně polymerní funkce kovů). Mořením uvedených kovů dochází k naleptání povrchu a tím následně k chemickému odstranění koroze okují a nečistot z povrchu těchto slitin. Je vhodné provést časové a teplotní testování materiálu při cca. 20 °C, případně vyšších, pro dosažení lepšího výsledku se opakuje postup.

2. Přípravek: Pasivace, eloxování a polymerace kovů, pro oceli a slitiny hliníku (pasivační, anodizační a polymerační roztok):

Přípravek se ředí 1:3 dílům vody u slitin hliníku (vodovodní řad).

Přípravek se ředí 1:2 dílům vody u uhlíkových ocelí (vodovodní řad).

- 10 CZ 38680 U1

Přípravek se ředí 1:1 dílu vody u nerez ocelí, s vodou (vodovodní řad).

Poměry lze dle testů, upravit o jeden díl vody (dle znečištění povrchu).

Pasivace, současně anodizace a polymerace uhlíkových ocelí, nerezových ocelí a slitin hliníku, přičemž účelem je vytvoření ochranného filmu, který účinně prodlužuje životnost výrobků.

Anodizace (neboli eloxování) je často synonymem hliníku, což je dle nových vědeckých poznatků pro mnoho odborníků nová informace, že tomu tak není. Nerezová ocel je schopná taktéž těžit na základě přípravku z anodizačního transformačního procesu (neboli eloxování).

Pasivace a eloxování uhlíkových a nerezových ocelí přípravkem nejen optimalizuje jejich vzhled, ale také výrazně zlepšuje odolnost vůči korozi a opotřebení.

Pasivace a eloxování slitin hliníku přípravkem (anodická oxidace) je elektrochemický proces, kdy na povrchu hliníku vzniká rovnoměrně kompaktní vrstva oxidu hliníku.

Polymerační funkce - neboli polymerní reakce (zasíťování povrchů kovů), která je rozdělena do několika fází (vznikající řetězový mechanismus), je další funkcí přípravku. Je vhodné provést časové a teplotní testování materiálu při cca. 20 °C, případně vyšších, pro dosažení lepšího výsledku se opakuje postup.

Použití přípravku pro čištění, odvápnění apod.

2.1. Přípravek: Čištění, odvápnění, pasivace, anodizace a polymerace tlakových kotlů a potrubních systémů z uhlíkových a nerezových ocelí cirkulací (není určen pro slitiny hliníku).

Přípravek se ředí 1:2 dílům vody u uhlíkových ocelí (vodovodní řad).

Přípravek se ředí 1: 1 dílu vody u nerez ocelí, s vodou (vodovodní řad).

Jde o přípravek, který má duální použití, dle bodu 2 a současně dle bodu 2.1.

Antikorózní čištění rzi a odvápnění, odstranění vodního kamene - minerálních usazenin, kalů a biofilmů. Současně se provádí pasivace/anodizace/polymerace vnitřních částí potrubních systémů a tlakových kotlů z uhlíkových a nerezových ocelí (týká se již nainstalovaných potrubních systémů a tlakových kotlů), které není tímto způsobem ošetření nutné demontovat, což výrazně snižuje náklady.

Aplikace pro uhlíkové a nerezové oceli cirkulační metodou (oběhovým čerpadlem), na již instalovaných potrubních systémech a u tlakových kotlů (není určeno pro slitiny hliníku).

Přípravek poskytuje ochranu před korozními vlivy (před následnou perforací potrubí - plošná a štěrbinová koroze, bodová - pitting atd.). Je vhodná vizuální kontrola demontáží jednoho prvku před čištěním i po provedení čištění, u kotlů vizuální kontrola nebo kamerovým systémem.

3. Mořicí gel: Pro uhlíkové oceli, nerez oceli a slitiny hliníku (viskózní gel): Přípravek se neředí.

Přípravek pro moření svarů a velkých dílů (včetně polymerace). Jde o změny zbarvení zejména svarů a jejich okolí, na malých i velkých nebo tvarově složitých svařencích, dále odstranění různých oděrek po styku s neušlechtilými materiály a jiné kontaminace železem.

Forma nanášení: štětcem, válečkem nebo speciální pistolí na gel. Použití pro nadrozměrné produkty, případně pro velké částí ploch výrobků. Přípravek ve formě gelu lze natírat (možné použití i válečku), současně je možné provádět postřik (např. stříkací pistolí pro aplikaci gelových povlaků, Graco RS - Gel Coat).

Pro dosažení lepšího výsledku se prodlouží čas účinku od 5 do 120 min., dle materiálu - u hliníkových materiálů nejnižší čas. U nerez ocelí nejvyšší čas (dle časových testů). Podle typu materiálu, svaru a teploty prostředí se nechá působit, poté je nutné povrch opláchnout tlakovou vodou a řádně vysušit. Je vhodné provést časové a teplotní testování materiálu při cca. 20 °C, případně vyšších, pro dosažení lepšího výsledku se opakuje postup.

Příklady uskutečnění technického řešení

Jde o viskózní (gelový) mořicí přípravek (působení formou chemických látek) na uhlíkové oceli, nerezové oceli a slitiny hliníku, zejména na svary apod., kdy tímto mořením dochází k odstranění oxidačních vrstev, skvrn atd.

- 11 CZ 38680 U1

Složení: kyselina citrónová je velmi dobře rozpustná ve vodě (59,2 g/100 ml při 20 °C), stejně jako další látky - bifluorid amonný (leptací činidlo), glycerol (synergista), koloidní křemičitan (tixotropní látka - vytvářející gel).

Tento přípravek je uveden ve třech příkladech technického řešení.

Příklad 1

Příprava s následným složením mořicího přípravku s čistícím účinkem k ošetření uhlíkových ocelí, nerezových ocelí a slitin hliníku, tzn. různých technologických zařízení a dílů z uvedených slitin. Všechny uvedené substance (chemické látky) mají kapalnou/pevnou formu a jsou rozpustné ve vodě za studena. Níže uvedené látky byly míchány při teplotách v rozmezí 19 až 23 °C. Suroviny (chemické látky) uvedené v tabulce příkladů byly rozpuštěny za laboratorní teploty ve vodě, za vzniku mořicího viskózního roztoku. Testované vzorky jsou považovány za 100% a byly ředěny vodou (filtrovanou, s 3-stupňovým předfiltračním systémem na chlór a deriváty chlóru, olova, těžkých kovů, organických sloučenin a další usazenin) na požadované koncentrace.

Mořicí přípravek se připraví rozpuštěním komplexotvorných látek:

- kyselina citronová (monohydrát) - 38 g/1000 g;

- bifluorid amonný (leptací činidlo) - 1,3 g/1000 g;

- glycerol (synergista) - 0,9 g/1000 g;

- koloidní křemičitan (tixotropní látka) - 2,1 g/1000 g, ve filtrované vodě, viz tabulka příkladů níže.

Zůstatek do 100 % hmotnosti tohoto pasivačního přípravku tvoří voda. Výsledkem tohoto procesu je čirý homogenní roztok.

Příklad 2

Příprava s následným složením mořicího přípravku s čistícím účinkem k ošetření uhlíkových ocelí, nerezových ocelí a slitin hliníku, tzn. různých technologických zařízení a dílů z uvedených slitin. Všechny uvedené substance (chemické látky) mají kapalnou/pevnou formu a jsou rozpustné ve vodě za studena. Níže uvedené látky byly míchány při teplotách v rozmezí 19 až 23 °C. Suroviny (chemické látky) uvedené v tabulce příkladů byly rozpuštěny za laboratorní teploty ve vodě, za vzniku mořicího viskózního roztoku. Testované vzorky jsou považovány za 100% a byly ředěny vodou (filtrovanou, s 3-stupňovým předfiltračním systémem na chlór a deriváty chlóru, olova, těžkých kovů, organických sloučenin a další usazenin) na požadované koncentrace.

Mořicí přípravek se připraví rozpuštěním komplexotvorných látek:

- kyselina citronová (monohydrát) - 49 g/1000 g;

- bifluorid amonný (leptací činidlo) - 1,5 g/1000 g;

- glycerol (synergista) - 1,08 g/1000 g;

- koloidní křemičitan (tixotropní látka) - 2,8 g/1000 g, ve filtrované vodě, viz tabulka příkladů níže.

Zůstatek do 100 % hmotnosti tohoto pasivačního přípravku tvoří voda. Výsledkem tohoto procesu je čirý homogenní roztok.

Příklad 3

Příprava s následným složením mořicího přípravku s čistícím účinkem k ošetření uhlíkových ocelí, nerezových ocelí a slitin hliníku, tzn. různých technologických zařízení a dílů z uvedených slitin. Všechny uvedené substance (chemické látky) mají kapalnou/pevnou formu a jsou rozpustné ve vodě za studena. Níže uvedené látky byly míchány při teplotách v rozmezí 19 až 23 °C. Suroviny (chemické látky) uvedené v tabulce příkladů byly rozpuštěny za laboratorní teploty ve vodě, za vzniku mořicího viskózního roztoku. Testované vzorky jsou považovány za 100% a byly ředěny vodou (filtrovanou, s 3-stupňovým předfiltračním systémem na chlór a deriváty chlóru, olova,

- 12 CZ 38680 U1 těžkých kovů, organických sloučenin a další usazenin) na požadované koncentrace.

Mořicí přípravek se připraví rozpuštěním komplexotvorných látek:

- kyselina citronová (monohydrát) - 60 g/1000 g;

- bifluorid amonný (leptací činidlo) - 1,8 g/1000 g;

- glycerol (synergista) - 1,2 g/1000 g;

- koloidní křemičitan (tixotropní látka) - 3,2 g/1000 G, ve filtrované vodě, viz tabulka příkladů níže.

Zůstatek do 100 % hmotnosti tohoto pasivačního přípravku tvoří voda. Výsledkem tohoto procesu 10 je čirý homogenní roztok.

Dle tabulky příkladů bylo vybráno optimální složení ze sloupce 3.

Surovina (g/1000 g vody)	1	2	3
Kyselina citronová (monohydrát)	38 g	49 g	60 g
Bifluorid amonný (lept)	1,3 g	1,5 g	1,8 g
Glycerol (synergista)	0,9 g	1,08 g	1,2 g
Aerosil (tixotropní látka)	2,1 g	2,8 g	3,2 g
Voda (filtrovaná)	do 1000 g	do 1000 g	do 1000 g

Průmyslová využitelnost

Moření gelovým přípravkem probíhá:

- na svarech (nanášení štětcem);

- na velkých plochých svislých dílů, které nelze celé ponořit (nanášení válečkem, pistolí);

- také lze aplikovat na tvarově složitých svařencích, jelikož při sváření dochází k vylučování barevných oxidů (nanášení postřikovou pistolí);

- dále se aplikuje na rozměrné ploché svislé díly speciálním stříkacím zařízením (např. stříkací 25 pistole Graco RS - Gel Coat).

Claims (2)

1. Viskózní přípravek pro moření uhlíkových ocelí, nerezových ocelí a slitin hliníku, vyznačující se tím, že obsahuje kyselinu citrónovou v množství od 0,5 % do 48 % hmotnosti prostředku, 5 bifluorid amonný v množství od 0,4 % do 16,9 % hmotnosti prostředku, glycerol v množství od

0,3 % do 28 % hmotnosti prostředku, tixotropní látku koloidní křemičitan v množství od 0,2 % do 11,6 % hmotnosti prostředku, zůstatek do 100 % hmotnosti tohoto prostředku tvoří voda.

2. Přípravek viskózní podle nároku 1, vyznačující se tím, že je ve formě viskózního roztoku.