CZ39157U1 - Přístroj pro mapování elektrické aktivace srdečních komor s rozšířenou sadou elektrod - Google Patents

Description

Přístroj pro mapování elektrické aktivace srdečních komor s rozšířenou sadou elektrod

Oblast techniky

Technické řešení se týká přístroje pro mapování elektrické aktivace srdečních komor na nízkých i ultra vysokých frekvencích s rozšířenou sadou měřicích elektrod.

Tento přístroj je využitelný v kardiologii pro diagnostiku poruch elektrické aktivace srdečních komor.

Dosavadní stav techniky

Existuje celá řada běžných EKG monitorů. Tyto přístroje zaznamenávají elektrickou aktivitu srdce v podobě standardního elektrokardiografu. EKG přístroje zahrnují různé množství svodů, nejčastěji klinicky používané je ale 12-svodové EKG. EKG přístroje mohou být ambulantní, přenosné typu Holter nebo zabudované ve speciálních lékařských přístrojích.

Pro velmi přesné mapování elektrické aktivity se používá technologie ECGI (electrocardiographic imaging). Tuto technologii například nabízí firma Medtronic nebo Corify Care. Jedná se o zařízení, které má velké množství elektrod na hrudníku (nejčastěji 90 až 256). ECGI používá vesty, které jsou nákladné a omezují klinické využití. Navíc blokují hrudník pro další terapeutické zásahy. ECGI také používá analýzu standardního EKG v nízkém frekvenčním pásmu.

Běžné EKG přístroje zaznamenávají elektrickou aktivitu srdce na vzorkovacích frekvencích do 1000 Hz a využitelná šířka pásma je do 200 Hz. Klinický používaná informace je zpravidla do 50 Hz. Vyšší frekvence se většinou eliminují, protože jsou spojovány s rušivým šumem.

Na trhu nejsou běžně dostupné EKG přístroje s vyšší frekvencí. Jedinou výjimku tvoří zařízení VDI UHF-ECG (Ventricular Dyssynchrony Imaging Ultra High Frequency Electrocardiography), které zaznamenává 12 a 14 svodové EKG na vysokých frekvencích. Toto zařízení používá běžnou klinickou konfiguraci elektrod. Vysokou frekvencí jsou v tomto oboru míněny frekvence nad 200 Hz.

Cílem technického řešení je navrhnout přístroj pro mapování elektrické aktivace srdečních komor, který by umožnil velmi přesně lokalizovat depolarizaci srdečních komor v celém jejich objemu bez nutnosti použití nadměrného množství elektrod (na rozdíl od technologie ECGI) a který by zároveň umožňoval snadné používání, včetně rozmísťování snímacích elektrod, pro různé typy vyšetření.

Podstata technického řešení

Tento úkol je vyřešen přístrojem pro mapování elektrické aktivace srdečních komor s rozšířenou sadou elektrod, který obsahuje

- soustavu osmi hrudníkových elektrod V1 až V8 pro snímání elektrického potenciálu,

- soustavu čtyř končetinových elektrod R, L, N, F pro snímání elektrického potenciálu,

- soustavu pěti doplňkových elektrod X1 až X5 pro snímání elektrického potenciálu,

- akviziční jednotku, která obsahuje analogově digitální převodníky pro převod analogového signálu na digitální, s nimi propojené analogové vstupy a digitální výstup, přičemž každá z elektrod je signálově propojená s jedním z analogových vstupů akviziční jednotky,

- výpočetní jednotku pro výpočet polohy QRS komplexu v signálu EKG a generování map elektrické aktivace srdečních komor, přičemž výpočetní jednotka (VJ) obsahuje procesor a paměť a je elektronicky propojená s digitálním výstupem akviziční jednotky,

- 1 CZ 39157 U1

- zadávací jednotku pro zadávání typu měření, která je elektronicky propojená s výpočetní jednotkou, a

- zobrazovací jednotku pro zobrazování schémat rozmístění elektrod V1 až V8, R, L, N, F, X1 až X5 na těle člověka pro zadaný typ měření, přičemž zobrazovací jednotka je elektronicky propojená s výpočetní jednotkou.

Digitální výstup akviziční jednotky je s výhodou propojený se vstupem výpočetní jednotky pomocí optického kabelu, přičemž vstup výpočetní jednotky je propojený s jejím procesorem přes optický převodník pro převod optického signálu na digitální, přičemž akviziční jednotka je určena pro načítání signálu ze snímacích elektrod V1 až V8, R, L, N, F, X1 až X5 se vzorkovací frekvencí vyšší než 2000 Hz a šířkou pásma alespoň 800 Hz, přičemž v akviziční jednotce jsou analogové vstupy propojené s analogově digitálními převodníky přes zesilovače analogového signálu.

Zobrazovací jednotka je přednostně barevný displej a zadávací jednotka je klávesnice.

S výhodou je zobrazovací jednotka určena pro zobrazování schémat rozmístění elektrod V1 až V8, R, L, N, F, X1 až X5 na těle člověka pro zadaný typ měření současně se zobrazováním předpokládaných oblastí snímání na povrchu srdce elektrodami V1 až V8, R, L, N, F, X1 až X5 při zadaném typu měření.

Přístroj podle tohoto technického řešení přináší následující výhody:

1. Oproti dosavadním běžným elektrodovým konfiguracím pro elektrokardiografické zobrazení poskytuje novou informaci obsaženou ve vysokofrekvenčních složkách EKG a v doplňkových elektrodách určených pro mapování oblastí srdečních komor a síní.

2. Rozšířené konfigurace využívají selektivitu vysokofrekvenčních složek EKG a umožňují přesnou lokalizaci depolarizačního zdroje v celém objemu srdečních komor.

3. Konfigurace s doplňkovými elektrodami přidanými k dosavadní 12 nebo 14 svodové konfiguraci využívá přidané elektrody, které poskytují doposud nepopsanou klinickou informaci o aktivaci srdečních komor a síní. Dosavadní 12 nebo 14-svodový EKG monitor měří signál z 11 snímacích elektrod, jedné zemnicí elektrody a počítá končetinové svody I, II,III, aVR, aVL, aVF a 8 hrudníkových svodů V1-V8. Konfigurace elektrod podle tohoto technického řešení používá celkem snímacích 16 elektrod a jednu zemnicí elektrodu. Z nich počítá končetinové svody I, II, III, aVR, aVL, aVF, 8 hrudníkových elektrod V1-V8 a pět doplňkových elektrod X1-X5. Těchto pět doplňkových elektrod zaznamenává lokální signál z oblastí srdečních komor, které nejsou snímány běžným 12 nebo 14 svodovým EKG.

4. Ve srovnání s ECGI technologií toto technické řešení využívá podstatně méně elektrod, což umožňuje využití technického řešení v klinické praxi bez většího omezení. 5 doplňkových elektrod v popsaných elektrodových konfiguracích je optimální kompromis mezi počtem elektrod, který je akceptovatelný pro rutinní klinické využití a získanou informací.

5. Přidané elektrody lze fokusovat na levou nebo pravou srdeční komoru, síně nebo na obě srdeční komory současně, přičemž pro každý typ vyšetření poskytne přístroj návod / vyobrazení, jak příslušné elektrody rozmístit.

Objasnění výkresů

Přístroj podle tohoto technického řešení je dále popsán pomocí příkladného provedení a výkresů, kde na obr. 1 je znázorněno schéma přístroje, na obr. 2A je znázorněno schéma rozmístění elektrod

- 2 CZ 39157 U1 na těle při měření elektrické aktivace levé a pravé srdeční komory a na obr. 2B projekce rozmístění elektrod z obr. 2A na povrch srdce, na obr. 3A je vyobrazení rozmístění elektrod na těle při měření elektrické aktivace pravé srdeční komory a na obr. 3B projekce rozmístění elektrod z obr. 3A na povrch srdce, na obr. 4A je vyobrazení rozmístění elektrod na těle při měření elektrické aktivace levé srdeční komory a na obr. 4B projekce rozmístění elektrod z obr. 4A na povrch srdce, a na obr. 5A je vyobrazení rozmístění elektrod na těle při měření elektrické aktivace srdečních síní a na obr. 5B projekce rozmístění elektrod z obr. 5A na povrch srdce.

Příklad uskutečnění technického řešení

Příkladné provedení přístroje podle tohoto technického řešení, které je schematicky znázorněné na obr. 1, obsahuje soustavu elektrod pro měření elektrického potenciálu na těle člověka, a to soustavu osmi hrudníkových elektrod V1 až V8, končetinové elektrody R, L, N, F a soustavu doplňkových elektrod X1 až X5. Končetinová elektroda N je zemnicí.

Tyto elektrody jsou pomocí elektrodových kabelů propojené s akviziční jednotkou AJ, která je propojená s výpočetní jednotkou VJ uzpůsobenou pro zpracovávání a ukládání naměřených dat a pro výpočet aktivačních map na základě signálů ze všech elektrod.

Výpočetní jednotka VJ je ve formě počítače a je signálově propojená se zadávací jednotkou 10, například ve formě klávesnice, a se zobrazovací jednotkou 20, například ve formě displeje, která je určena pro zobrazování schémat rozmístění elektrod při zvoleném typu měření a může být rovněž určena pro zobrazování vypočtených aktivačních map. Aktivační mapa, resp. mapa elektrické aktivace částí srdce, zobrazuje depolarizační aktivitu příslušných částí srdce na základě signálů ze všech připojených elektrod V1 až V8, R, L, N, F, X1 až X5.

Výpočetní jednotka VJ dále obsahuje procesor a s ním propojené komponenty, kterými jsou operační paměť a pevný disk. Na pevném disku je uložený příslušný výpočetní software. Alternativně může být příslušný software uložený na vzdáleném serveru a používán přes komunikační propojení.

Akviziční jednotka AJ obsahuje 16 analogových vstupů, ke kterým jsou připojeny jednotlivé elektrodové kabely. Každý z analogových vstupů je v akviziční jednotce AJ propojený na zesilovač signálu a dále je signál veden do analogově digitálního převodníku pro převod analogového signálu na digitální, v tomto případě se vzorkovací frekvencí 5000 Hz. V tomto provedení mají analogově digitální převodníky rozlišení 24 bitů a šířka pásma výsledného digitálního signálu, vystupujícího z akviziční jednotky AJ, je minimálně 1000 Hz.

Obecně je akviziční jednotka AJ uzpůsobena pro digitalizaci analogového EKG signálu se vzorkovací frekvencí alespoň 4 000 Hz a s přenosovým pásmem alespoň 800 Hz.

Akviziční jednotka AJ má digitální výstup. Digitalizovaná data jsou přenášena do výpočetní jednotky VJ v reálním čase.

Na obr. 2A je příklad zobrazeného schématu rozmístění elektrod při měření elektrické aktivace levé srdeční komory LK a pravé srdeční komory PK. Končetinové elektrody R, L, N, F, a hrudníkové elektrody V1 až V8 jsou rozmístěny na standartních místech. První doplňková elektroda X1 je umístěna v poloze mezi šestým pravým žebrem a sedmým pravým žebrem v blízkosti sterna. Druhá doplňková elektroda X2 je umístěna v poloze pod sedmým levým žebrem v blízkosti sterna. Třetí doplňková elektroda X3 je umístěna v poloze mezi pátým levým žebrem a čtvrtým levým žebrem nad hrudníkovou elektrodou V4. Čtvrtá doplňková elektroda X4 je umístěna v poloze mezi pátým levým žebrem a čtvrtým levým žebrem nad hrudníkovou elektrodou V5. Pátá doplňková elektroda X5 je umístěna v poloze nad hrudníkovou elektrodou V7 blízko podpažní jamce na spodní straně ramenního kloubu, mezi paží a hrudníkem v blízkosti levé lopatky.

- 3 CZ 39157 U1

Obr. 2B zobrazuje projekci použitých elektrod V1 až V8, R, L, N, F, X1 až X5 na povrch pravé komory PK a levé komory LK, přičemž je ukázáno, jaké oblasti komor PK, LK doplňkové elektrody X1 až X5 v této konfiguraci pokrývají.

Na obr. 3A je příklad zobrazeného schématu rozmístění elektrod při měření elektrické aktivace pravé srdeční komory PK. Končetinové elektrody R, L, N, F, a hrudníkové elektrody V1 až V8 jsou rozmístěny na standartních místech. První doplňková elektroda X1 je umístěna v poloze mezi třetím pravým žebrem a čtvrtým pravým žebrem v blízkosti sterna. Druhá doplňková elektroda X2 je umístěna v poloze pod mezi třetím levým žebrem a čtvrtým levým žebrem v blízkosti sterna. Třetí doplňková elektroda X3 je umístěna v poloze mezi šestým pravým žebrem a sedmým pravým žebrem v blízkosti sterna. Čtvrtá doplňková elektroda X4 je umístěna v poloze pod sedmým levým žebrem v blízkosti sterna. Pátá doplňková elektroda X5 je umístěna v poloze mezi šestým levým žebrem a sedmým levým žebrem.

Obr. 3B zobrazuje projekci použitých elektrod V1 až V8, R, L, N, F, X1 až X5 na povrch pravé srdeční komory PK, přičemž je ukázáno, jaké oblasti povrchu srdce doplňkové elektrody X1 až X5 v této konfiguraci pokrývají.

Na obr. 4A je příklad zobrazeného schématu rozmístění elektrod při měření elektrické aktivace levé srdeční komory LK. Končetinové elektrody R, L, N, F, a hrudníkové elektrody V1 až V8 jsou rozmístěny na standartních místech. První doplňková elektroda X1 je umístěna v poloze mezi čtvrtým levým žebrem a třetím levým žebrem nad hrudníkovou elektrodou V2 a třetí doplňkovou elektrodou X3. Druhá doplňková elektroda X2 je umístěna v poloze mezi čtvrtým levým žebrem a třetím levým žebrem nad třetí doplňkovou elektrodou X3 a čtvrtou doplňkovou elektrodou X4. Čtvrtá doplňková elektroda X3 je umístěna v poloze mezi pátým levým žebrem a čtvrtým levým žebrem nad hrudníkovou elektrodou V4. Čtvrtá doplňková elektroda X4 je umístěna v poloze mezi pátým levým žebrem a čtvrtým levým žebrem nad hrudníkovou elektrodou V5. Pátá doplňková elektroda X5 je umístěna v poloze nad hrudníkovou elektrodou V7 blízko podpažní jamce na spodní straně ramenního kloubu, mezi paží a hrudníkem v blízkosti levé lopatky.

Obr. 3B zobrazuje projekci použitých elektrod V1 až V8, R, L, N, F, X1 až X5 na povrch levé srdeční komory LK, přičemž je ukázáno, jaké oblasti povrchu srdce doplňkové elektrody X1 až X5 v této konfiguraci pokrývají.

Na obr. 5A je příklad zobrazeného schématu rozmístění elektrod při měření elektrické aktivace srdečních síní, tedy pravé síně PS a levé síně LS. Končetinové elektrody R, L, N, F, a hrudníkové elektrody V1 až V8 jsou rozmístěny na standartních místech. První doplňková elektroda X1 je umístěna v poloze mezi druhým pravým žebrem a třetím pravým žebrem v blízkosti sterna. Druhá doplňková elektroda X2 je umístěna v poloze pod mezi druhým levým žebrem a třetím levým žebrem v blízkosti sterna. Třetí doplňková elektroda X3 je umístěna v poloze mezi třetím pravým žebrem a čtvrtým pravým žebrem v blízkosti sterna. Čtvrtá doplňková elektroda X4 je umístěna v poloze mezi třetím levým žebrem a čtvrtým levým žebrem v blízkosti sterna. Pátá doplňková elektroda X5 je umístěna v poloze mezi třetím levým žebrem a čtvrtým levým žebrem nad hrudníkovou elektrodou V3.

Obr. 5B zobrazuje projekci použitých elektrod V1 až V8, R, L, N, F, X1 až X5 na povrch srdce, přičemž je ukázáno, jaké oblasti povrchu srdce doplňkové elektrody X1 až X5 v této konfiguraci pokrývají.

Při používání se do přístroje přes zadávací jednotku 10 zadá požadovaný typ měření. Následně zobrazovací jednotka 20 zobrazí potřebné rozmístění elektrod N, V1 až V8, R, L, F, X1 až X5 na těle člověka pro daný typ měření, například zobrazením jednoho z obr. 2A až 5A. Současně se zobrazí schéma předpokládaných oblastí snímání na povrchu srdce elektrodami při zadaném typu měření, při příslušném rozmístění elektrod N, V1 až V8, R, L, F, X1 až X5, například zobrazením

- 4 CZ 39157 U1 jednoho z obr. 2B až 5B. Po úspěšném připojení všech elektrod N, V1 až V8, R, L, F, X1 až X5 na tělo člověka se spustí měření, přičemž se pomocí uvedených elektrod snímá elektrický potenciál. Signály z elektrod se digitalizují v akviziční jednotce AJ a dále zpracovávají ve výpočetní jednotce VJ, přičemž se zaznamenávají jak běžné EKG, tak i slabý vysokofrekvenční elektrický signál generovaný při elektrické depolarizaci srdečních komor LK, PK.

Výpočetní software nainstalovaný ve výpočetní jednotce VJ zpracovává digitální signál v reálném čase a výsledky zobrazuje na zobrazovací jednotce 20 a ukládá například na pevný disk.

Tento software umožňuje analyzovat signály ze všech elektrod V1 až V8, R, L, N, F, X1 až X5 současně a generovat a zobrazovat aktivační mapy. K tomu využívá detekci elektrické aktivace srdečních komor LK, PK tím, že vypočte polohu QRS komplexu v signálu EKG z jednotlivých elektrod. Poloha QRS komplexu se přitom vypočte jako těžiště nebo maximum QRS komplexu.

Je proveden výpočet amplitudové obálky ve frekvenčním pásmu, které je v rozmezí od 0,1 Hz do až 1000 Hz ve vybraných měřených kanálech z elektrod. Výpočet amplitudových obálek je proveden například způsobem popsaným v EP 3082589 B1. Amplitudová obálka je nadále zprůměrněna dle polohy QRS komplexu. Aktivační mapa je tvořena tak, že na horizontální ose je zobrazen čas v rozmezí 120 ms před a 120 ms za detekovanou polohou QRS komplexu a na vertikální ose jsou vybrané měřené kanály, tedy zpracované signály z elektrod.

Průmyslová využitelnost

Využití přístroje podle tohoto technického řešení je zejména pro výzkum v akademickém prostředí, dále v ambulancích i klinickém kardiologickém prostředí. Využitelnost je pro diagnostiku poruch elektrické aktivace srdečních komor LK, PK.

Claims (4)

1. Přístroj pro mapování elektrické aktivace srdečních komor (LK, PK) s rozšířenou sadou elektrod, vyznačující se tím, že obsahuje

- soustavu osmi hrudníkových elektrod (V1 až V8) pro snímání elektrického potenciálu,

- soustavu čtyř končetinových elektrod (R, L, N, F) pro snímání elektrického potenciálu,

- soustavu pěti doplňkových elektrod (X1 až X5) pro snímání elektrického potenciálu,

- akviziční jednotku (AJ), která obsahuje analogově digitální převodníky pro převod analogového signálu na digitální, s nimi propojené analogové vstupy a digitální výstup, přičemž každá z elektrod (V1 až V8, R, L, N, F, X1 až X5) je signálově propojená s jedním z analogových vstupů akviziční jednotky (AJ),

- výpočetní jednotku (VJ) pro výpočet polohy QRS komplexu v signálu EKG a generování map elektrické aktivace srdečních komor (LK, PK), přičemž výpočetní jednotka (VJ) obsahuje procesor a paměť a je elektronicky propojená s digitálním výstupem akviziční jednotky (AJ),

- zadávací jednotku (10) pro zadávání typu měření, která je elektronicky propojená s výpočetní jednotkou (VJ), a

- zobrazovací jednotku (20) pro zobrazování schémat rozmístění elektrod (V1 až V8, R, L, N, F, X1 až X5) na těle člověka pro zadaný typ měření, která je elektronicky propojená s výpočetní jednotkou (VJ).

2. Přístroj pro mapování elektrické aktivace srdečních komor (LK, PK) s rozšířenou sadou elektrod, vyznačující se tím, že obsahuje

- soustavu osmi hrudníkových elektrod (V1 až V8) pro snímání elektrického potenciálu,

- soustavu čtyř končetinových elektrod (R, L, N, F) pro snímání elektrického potenciálu,

- soustavu pěti doplňkových elektrod (X1 až X5) pro snímání elektrického potenciálu,

- akviziční jednotku (AJ), která obsahuje analogově digitální převodníky pro převod analogového signálu na digitální, s nimi propojené analogové vstupy a digitální výstup, přičemž každá z elektrod (V1 až V8, R, L, N, F, X1 až X5) je signálově propojená s jedním z analogových vstupů akviziční jednotky (AJ),

- výpočetní jednotku (VJ) pro výpočet polohy QRS komplexu v signálu EKG a generování map elektrické aktivace srdečních komor (LK, PK), přičemž výpočetní jednotka (VJ) obsahuje procesor a paměť a je elektronicky propojená s digitálním výstupem akviziční jednotky (AJ),

- zadávací jednotku (10) pro zadávání typu měření, která je elektronicky propojená s výpočetní jednotkou (VJ), a

- zobrazovací jednotku (20) pro zobrazování schémat rozmístění elektrod (V1 až V8, R, L, N, F, X1 až X5) na těle člověka pro zadaný typ měření, která je elektronicky propojená s výpočetní jednotkou (VJ), přičemž digitální výstup akviziční jednotky (AJ) je propojený se vstupem výpočetní jednotky (VJ) pomocí optického kabelu, přičemž vstup výpočetní jednotky (VJ) je propojený s jejím procesorem přes optický převodník pro převod optického signálu na digitální,

- 6 CZ 39157 U1 akviziční jednotkou (AJ) je akviziční jednotka pro načítání signálu ze snímacích elektrod (V1 až V8, R, L, N, F, X1 až X5) se vzorkovací frekvencí vyšší než 2000 Hz a šířkou pásma alespoň 800 Hz, a v akviziční jednotce (AJ) jsou analogové vstupy propojené s analogově digitálními převodníky přes zesilovače analogového signálu.

3. Přístroj pro mapování elektrické aktivace srdečních komor (LK, PK) s rozšířenou sadou elektrod, vyznačující se tím, že obsahuje

- soustavu osmi hrudníkových elektrod (V1 až V8) pro snímání elektrického potenciálu,

- soustavu čtyř končetinových elektrod (R, L, N, F) pro snímání elektrického potenciálu,

- soustavu pěti doplňkových elektrod (X1 až X5) pro snímání elektrického potenciálu,

- akviziční jednotku (AJ), která obsahuje analogově digitální převodníky pro převod analogového signálu na digitální, s nimi propojené analogové vstupy a digitální výstup, přičemž každá z elektrod (V1 až V8, R, L, N, F, X1 až X5) je signálově propojená s jedním z analogových vstupů akviziční jednotky (AJ),

- výpočetní jednotku (VJ) pro výpočet polohy QRS komplexu v signálu EKG a generování map elektrické aktivace srdečních komor (LK, PK), přičemž výpočetní jednotka (VJ) obsahuje procesor a paměť a je elektronicky propojená s digitálním výstupem akviziční jednotky (AJ),

- zadávací jednotku (10) pro zadávání typu měření, která je elektronicky propojená s výpočetní jednotkou (VJ), a

- zobrazovací jednotku (20) pro zobrazování schémat rozmístění elektrod (V1 až V8, R, L, N, F, X1 až X5) na těle člověka pro zadaný typ měření, která je elektronicky propojená s výpočetní jednotkou (VJ), přičemž digitální výstup akviziční jednotky (AJ) je propojený se vstupem výpočetní jednotky (VJ) pomocí optického kabelu, přičemž vstup výpočetní jednotky (VJ) je propojený s jejím procesorem přes optický převodník pro převod optického signálu na digitální, akviziční jednotkou (AJ) je akviziční jednotka pro načítání signálu ze snímacích elektrod (V1 až V8, R, L, N, F, X1 až X5) se vzorkovací frekvencí vyšší než 2000 Hz a šířkou pásma alespoň 800 Hz, a v akviziční jednotce (AJ) jsou analogové vstupy propojené s analogově digitálními převodníky přes zesilovače analogového signálu zobrazovací jednotkou (20) je barevný displej a zadávací jednotkou (10) je klávesnice.

4. Přístroj pro mapování elektrické aktivace srdečních komor (LK, PK) s rozšířenou sadou elektrod, vyznačující se tím, že obsahuje

- soustavu osmi hrudníkových elektrod (V1 až V8) pro snímání elektrického potenciálu,

- soustavu čtyř končetinových elektrod (R, L, N, F) pro snímání elektrického potenciálu,

- soustavu pěti doplňkových elektrod (X1 až X5) pro snímání elektrického potenciálu,

- akviziční jednotku (AJ), která obsahuje analogově digitální převodníky pro převod analogového signálu na digitální, s nimi propojené analogové vstupy a digitální výstup, přičemž každá z elektrod

- 7 CZ 39157 U1 (V1 až V8, R, L, N, F, X1 až X5) je signálově propojená s jedním z analogových vstupů akviziční jednotky (AJ),

- výpočetní jednotku (VJ) pro výpočet polohy QRS komplexu v signálu EKG a generování map elektrické aktivace srdečních komor (LK, PK), přičemž výpočetní jednotka (VJ) obsahuje procesor a paměť a je elektronicky propojená s digitálním výstupem akviziční jednotky (AJ),

- zadávací jednotku (10) pro zadávání typu měření, která je elektronicky propojená s výpočetní jednotkou (VJ), a

- zobrazovací jednotku (20) pro zobrazování schémat rozmístění elektrod (V1 až V8, R, L, N, F, X1 až X5) na těle člověka pro zadaný typ měření, která je elektronicky propojená s výpočetní jednotkou (VJ), přičemž digitální výstup akviziční jednotky (AJ) je propojený se vstupem výpočetní jednotky (VJ) pomocí optického kabelu, přičemž vstup výpočetní jednotky (VJ) je propojený s jejím procesorem přes optický převodník pro převod optického signálu na digitální, akviziční jednotkou (AJ) je akviziční jednotka pro načítání signálu ze snímacích elektrod (V1 až V8, R, L, N, F, X1 až X5) se vzorkovací frekvencí vyšší než 2000 Hz a šířkou pásma alespoň 800 Hz, v akviziční jednotce (AJ) jsou analogové vstupy propojené s analogově digitálními převodníky přes zesilovače analogového signálu, zobrazovací jednotkou (20) je barevný displej a zadávací jednotkou (10) je klávesnice, a přičemž zobrazovací jednotkou (20) je zobrazovací jednotka pro zobrazování schémat rozmístění elektrod (V1 až V8, R, L, N, F, X1 až X5) na těle člověka pro zadaný typ měření a rovněž pro zobrazování předpokládaných oblastí snímání na povrchu srdce elektrodami (V1 až V8, R, L, N, F, X1 až X5) při zadaném typu měření současně se zobrazováním generovaných map elektrické aktivace srdečních komor (LK, PK).