CZ415499A3 - Zařízení a způsob výroby potažených prvků z minerální vlny - Google Patents

Abstract

Prvky zminerální vlny, které tvoří základní vrstva (10) z minerální vlny se opatřují povrchovýmpovlakemve formě vláknité netkané textilie vytvořené z termoplastického polymerního materiálu., povrchový povlak pokrývá alespoň část povrchu základní vrstvy. Zařízení obsahujejeden nebo více nanášecích přístrojů (7), prostředky pro tavení termoplastického polymerního materiálu, prostředky/17) pro dodávání získané polymerní taveniny k nanášecímpřístrojům, i přičemž každý nanášecí přístroj )7) obsahuje množství vypouštěcíchjednotek (11-16) s množstvímotvorů, prostředkypro potlačování získané polymerní taveniny otvory a pro rozprostření protlačeného polymerního materiálu po povrchu základní vrstvy z minerální vlny a prostředky (18) pro směrováníjednoho nebo více proudů vysokotlakého plynu těsně kolemotvorů, aby protlačovaný polymerní materiál byl prodlužován a vytvářela se tak tenká vlákna a/nebo vlna, a ve kterém vzdálenost mezi otvoiy a povrchemzákladní vrstvyje od 50 mmdo 150 mm.

Description

Oblast techniky

Tento vynález se týká zařízení na výrobu prvků z minerální vlny, které tvoří základní vrstva z minerální vlny a povlak z netkaných vláknitých textilií vytvořených z termoplastického polymerního materiálu . Povlak pokrývá alespoň část povrchu základní vrstvy, přičemž zařízení obsahuje jeden nebo více přístrojů pro nanášení povlaku, prostředky pro přetavení termoplastického polymerního materiálu, prostředky pro dodávku získané polymerní taveniny k přístrojům pro nanášení povlaku, přičemž každý přístroj pro nanášení povlaku obsahuje řadu i- vypouštěcích jednotek obsahujících několik otvorů, prostředky pro protlačování získané polymerní taveniny otvory a rozprostření protlačeného polymerního materiálu po povrchu základní vrstvy z minerální vlny a prostředky pro směrování jednoho nebo více proudů plynu o vysokém tlaku těsně za otvory tak, aby prodlužovaly vytlačovaný polymerní materiál a vytvářely tenkou vlákninu a/nebo tenká vlákna.

Materiál z minerální vlny se používá ve spojitosti s tepelnou a zvukovou izolací.

Dosavadní stav techniky

Pro zvýšení hmatovosti používaného materiálu z minerální vlny při manipulaci a montáži, je tento materiál potažen povrchovou vrstvou sestávající například z vrstvy netkané textilie z polymerních vláken.

Tento povlak vede rovněž k redukci nebo k omezení uvolňování částeček vlákna nebo jednotlivých vláken z materiálu z minerální vlny do okolí před montáží, během a/nebo po montáži.

WO 93/16874 popisuje způsob a zařízení aplikace povlaku ve formě síťoviny z termoplastických polymerních materiálů na povrchu materiálu z minerální vlny. Použité zařízení může být tak zvané „zařízení pro foukání taveniny“ nebo „zařízení pro nástřik horké taveniny“. Vzdálenost mezi otvory pro vypouštění polymeru a povrchem materiálu z minerální vlny na zařízení je mezi 0,3 až 0,5 m

US-A-5501872 popisuje metodu přípravy šestibokého plstěného prvku, který je potažen netkaným polymerním materiálem tak, že plstěný prvek prochází postupně třemi nanášecími stanicemi, které pracují na principu vyfukování taveniny. Čtyři strany plstěného výrobku jsou potaženy v prvních dvou stanicích a po otočení plstěného výrobku o 90° jsou potaženy zbývající dvě strany. Vzdálenost mezi otvory vypouštění komory a vrchní stranou vláknité plsti je obvykle od 6 do 9 palců (15,2 až 22,9 cm). Teplota polymeru ve vypouštěcí komoře byla 250°C a teplota vzduchu byla 26°C.

Uvedené metody postrádají zpětný stahovací účinek, který vede ktomu, že přilnavost polymerního povlaku k materiálu z minerální vlny je nedostatečná, tj. že povlak je náchylný k částečnému nebo úplnému odpadávání z materiálu i

z minerální vlny během dalšího zpracování, manipulace, uskladňování a používání.

Proto řešení podle předloženého vynálezu předkládá zařízení takového druhu, které je definováno v úvodní části patentového nároku 1., které je schopné vyrobit prvky z minerální vlny, ve srovnání s výrobky zpracovanými podle předchozích zařízení, s lepší přilnavostí povlaku z polymeru k materiálu z minerální vlny.

Podstata vynálezu

Tohoto řešení je dosaženo zařízením podle vynálezu, ve kterém zařízení je charakterizováno tím, že vzdálenost mezi otvory a povrchem základní vrstvy je mezi 50 mm až 150 mm.

Vynálezci přezkoušeli vliv řady parametrů tohoto procesu na pevnost přilnutí polymerního povlaku na základní vrstvu, takových jako je typ použitého polymeru, teplota polymerní taveniny a vysokotlakých proudů plynu, vzdálenost mezi otvory a základní vrstvou a hmotnost vytlačovaného polymerního materiálu. Studie překvapivě prokázaly, že pro určení stupně přilnavosti je rozhodující jeden parametr, např. vzdálenost mezi otvory a základní vrstvou. Bylo též zjištěno, že použitím specifického rozsahu vzdáleností může být dosaženo mnohem lepší přilnavosti. Je prokazatelné, že takto získaná lepší přilnavost je dosažena díky skutečnosti, že polymerové částečky/vlákna v bodě dopadu na materiál z minerálních vláken mají vyšší kinetickou energii než tehdy, je-li použito větších vzdáleností a že tato vysoká kinetická energie způsobí hlubší pronikání částeček/vláken do povrchové vrstvy materiálu z minerálních vláken a tím je dosaženo i lepšího vzájemného prolnutí..

Kinetická energie (Ekin = 172 m;Vz, kde m je hmota a V je rychlost) závisí především na rychlosti a předpokládá se, že rychlost vytlačovaného polymerního materiálu je vysoce závislá na vzdálenosti od otvorů, neboť proudy vysokotlakého plynu nesoucí polymerní materiál jej rozstřikují vějířovitě od otvoru.

Pro zvýšení kinetické energie vytlačovaného polymerního materiálu byl učiněn pokus o zvýšení rychlosti proudů vysokotlakého plynu. Takového zvýšení rychlosti plynu však nebylo úspěšné, neboť způsobilo, že polymerní částečky nebo vlákna se stala příliš tenkými na to, aby vytvořila vhodnou soudržnou netkanou textilii, utvořený povlak je pak plstnatý a má sklon přilnout k povrchům, se kterými se dostane do styku

Dále bylo překvapivě zjištěno, že řečená vzdálenost nemůže být snížena pod určitou mez 50 mm, neboť pod tímto řečeným limitem, získaný netkaný povlak se stává příliš křehký na to, aby odolával manipulaci. Během protlačování ohřáté tekuté polymerní taveniny z vypouštěcí jednotky , je tato polymerní tavenina postupně ochlazována obklopujícím vzduchem a vzdálenost od otvorů vypouštěcí jednotky je zde funkcí, při které polymerní tavenina postupně tuhne. Předpokládá se, že křehkost povlaku, která se objevuje při malých vzdálenostech, je způsobena skutečností, že při malé vzdálenosti vytlačovaná polymerní tavenina není dostatečně ochlazena a tím ztuhlá v bodě dopadu na materiál z minerální vlny.

Rozsah vzdáleností mezi 50 - 150 mm podle tohoto vynálezu je výsledkem dvou faktorů, které ukazují opačným směrem. Na jedné straně, čím je vzdálenost menší, tím je větší přilnavost mezi polymemím materiálem a materiálem z minerální vlny a na druhé straně, čím je větší vzdálenost, tím je vytvořen méně křehký povlak. Rozsah vzdáleností mezi 50 - 150 mm je rozmezí, ve kterém může být dosaženo přijatelné přilnavosti a současně zabránění křehkosti povlaku. Optimální vzdálenost je kolem 90 mm. Ve spojitosti s tímto vynálezem, termín „protlačování polymerní taveniny otvory“ znamená vytlačování polymerní taveniny skrz otvory pomocí průtlačníku, čerpadla nebo jiných mechanických přístrojů, nebo též využitím gravitace pro samočinný průtok polymerní taveniny skrz otvory.

Termín „minerální vlna“ používaný v předloženém vynálezu zahrnuje mineralogická vlákna, skleněná vlákna, strusková vlákna a vlákna z jejich směsí.

Termín „termoplastický polymerní materiál“ znamená jakýkoliv přírodní nebo syntetický termoplastický polymer, kopolymer nebo polymerní směs. Termoplastický materiál je charakterizován tím, že je tuhý nebo částečně tuhý při pokojové teplotě nebo při teplotě během používání, že je tavný při ohřevu a že tuhne, nebo výsledkem je tuhá nebo částečně tuhá forma při ochlazení.

Termín „termoplastický polymerní materiál“ zahrnuje rovněž takové materiály, které jsou obvykle označovány jako „termoplasticky tavná adhesiva“ nebo „termoplastická adhesiva“ nebo jednoduše „termoplastické taveniny“.

Jako příklad termoplastických polymerních materiálů uvádíme, polymery etylenicky nenasycených monomerů, jako jsou polyetylén, polypropylen, polybutyleny, polystyreny, poly(a-metyl styren), polyvinylchlorid, polyvinylacetát, polymetyl-metakrylát, polyetyl-akrylát, polyakrylonitril, atd, kopolymery etylenicky nenasycených monomerů, jako jsou kopolymery etylenu a propylenu, etylen a styren, polyvinyl acetát, styren a melinový anhydrid, styren a metyl-metakrylát, styren a etyl akrylát, styren a akrylonitril, metyl metakrylát a etyl akrylát atd, polymery a kopolymery konjugovaných dienů, jako jsou polybutadien, polyisopren a polychloropren a polymery bi-polyfunkčních monomerů, jako jsou polyestery, polykarbonáty, polyamidy a polyepoxidy.

Jako příklad přírodních termoplastických materiálů uvádíme vosk a bitumen.

Zvlášť doporučenými termoplastickými polymemími materiály jsou polyestery, polyamidy, polypropylen a polyvinylacetát.

Termoplastický polymerní materiál použitý ve vynálezu může obsahovat až do 30% hmotnosti aditiva.

• · · ·	• ·	• ·	• ·	• ·
	• «	• ·	•	• ·	• fy
	• ·
	• ·	• ·	•	• ·	• ·
	• ♦ · · · · ·	• ·	• » · ·	• ·	• ·

Termoplastický polymerní materiál, který má být použit v zařízení podle vynálezu, by měl mít takovou nízkou viskozitu ve svém tekutém ohřátém stavu, která umožní volný průtok skrz vypouštěcí jednotku a která umožní, aby protlačovaný polymerní materiál mohl být vytažen a pohotově vynesen proudy vysokotlakého plynu.

Základní vrstva použitá ve vynálezu je vyrobena ze slinutých skelných vláken (SSV) . Potažený prvek vyrobený na tomto zařízení podle vynálezu může být použit jako tepelná izolace nebo ochrana proti ohni, pro snížení nebo regulaci hluku, nebo jako zahradnický substrát pro pěstování rostlin.

Základní vrstva použitá podle tohoto vynálezu může mít jakýkoliv tvar a obvykle má tvar nekonečné tkaniny, pásu tkaniny, síťové výztuže, tabule, desky nebo trubice, takový tvar jako je kruhový průřez trubky např. pro izolaci potrubí, který má prstencový průřez s podélným rozříznutím.

Přednostně , vzdálenost mezi otvory a základní vrstvou je od 70 mm do 120 mm.

Hmotnost povrchové vrstvy z netkaných textilií je přednostně 2 - 50 g/m2, ještě lépe 2 - 15 g/m2 a nejlépe 4 - 10 g/m2.

Teplota proudů vysokotlakého plynu měřená ve °C je přednostně o 0 - 15 % vyšší než teplota ve vypouštěcí jednotce měřená v °C, ještě lépe od 5% do 10%. Takovéto teplotní hladiny pomáhají redukovat ochlazování polymerní taveniny opouštějící trysky, teplota polymerní taveniny přibližně odpovídá teplotě vypouštěcí jednotky a tím napomáhá vytažení polymerních pramenů protlačovaných otvory.

Přednostně , zařízení podle vynálezu obsahuje prostředky pro přenos a přepravu základní vrstvy.

Nosné a přepravní prostředky mohou mít např. formu jakéhokoliv vhodného dopravního prostředku, takového jako jsou otáčející se válce, např. válečkové dopravníky, pásový dopravník nebo vodicí dráha nebo kombinace těchto zařízení, přednostně však dopravníky s otáčejícími se válci. Přednostní provedení podle vynálezu je charakterizováno tím, že obsahuje jedno nebo více odsávacích zařízení, přednostně odsávací boxy, umístěné proti nanášecím přístrojům. Tato odsávací zařízení slouží hlavně k odstranění zbytků polymerního materiálu, tj. polymerních vláken/částeček, která se neusadí na základní vrstvě z minerální vlny a k odstranění polymerních výparů z emitovaných proudů vysokotlakého plynu.

Základní vrstva v zařízení podle vynálezu může být umístěna do horizontální polohy, do polohy nakloněné nebo do polohy svislé. Přednostně do polohy horizontální. Nanášecí přístroje by měly být umístěny odpovídajícím způsobem horizontálně, v nakloněné rovině nebo v poloze svislé.

Přednostní provedení podle vynálezu je charakterizováno tím, že obsahuje šest nanášecích sekcí uspořádaných v sekvencích a navržených tak, aby bylo zajištěno nanesení povlaku na všechny strany šestibokého prvku ze základní $ $ » β» β® * * ® ^d • · · fe « 9 · · · · · * ·· ·· · ♦ · · τ vrstvy, přičemž každá nanášecí sekce obsahuje jednu jednotku pro nanášení povlaku, řadu otáčejících se válců pro přenos základní vrstvy a odsávací přístroj umístěný proti nanášecí jednotce, přičemž dvě nanášecí jednotky jsou umístěny po jedné straně základní vrstvy a dvě nanášecí jednotky jsou uspořádány na protilehlé straně základní vrstvy, všechny čtyři řečené nanášecí jednotky jsou uspořádány takovým způsobem, aby polymerní materiál byl protlačován v podstatě v horizontálním směru, přičemž jedna nanášecí jednotka je umístěna nad základní vrstvou takovým způsobem, aby polymerní materiál byl protlačován směrem dolů, v podstatě ve směru svislém a jedna nanášecí jednotka je umístěna pod základní vrstvou takovým způsobem, aby polymerní materiál byl protlačován směrem vzhůru v podstatě ve směru vertikálním.

Přednostně jednu nebo více nanášecích sekcí výše popsaného provedení se šesti nanášecími sekcemi, tvoří prostředky pro udržení základního plástu ve správné poloze, které jsou umístěny na vrchní straně základní vrstvy. Zadržovacími prostředky jsou přednostně válce, přiléhající k vrchnímu povrchu základní vrstvy.

Proudy vysokotlakého plynu použité na zařízení podle vynálezu vyžadují takovou kinetickou energii, která může způsobit vyzdvižení základního plástu z přenosných válců v nanášecí sekci, která má nanášecí přístroje umístěné pod základní vrstvou. Takovéto vyzdvižení je nežádoucí, jelikož zvětšuje vzdálenost mezi otvory a základní vrstvou a výsledkem je snížení pevnosti přilnutí povlaku k základní vrstvě. Rovněž proudy plynu mohou způsobit příčný posun základní vrstvy na nosiči v nanášecí sekci, která má nanášecí přístroje umístěné po straně základní vrstvy. Takovéto přemístění je nežádoucí, může způsobit to, že část základní vrstvy, která má být potažena , nebude opatřena povlakem a část polymerního materiálu se uloží na válcích a tomu by se mělo rovněž předejít. Tento polymerní materiál má tendenci přilnout k povlaku následujících prvků z minerální vlny a tím roztrhnout řečený povlak.

Bylo zjištěno, že prostředky pro zadržení umístěné nad základní vrstvou zabrání pohybu této vrstvy jak ve směru svislém tak i ve směru příčném.

Přednostní provedení podle vynálezu, charakterizované tím, že nanášecí jednotky jsou zařízeními pro vyfukování taveniny pod tlakem a tvoří je podélná komora pro vypouštění polymeru v tekutém stavu prostřednictvím čerpadla, spolupracující s prostředky pro tavbu a která na svém vzdáleném konci obsahuje řadu těsně rozmístěných otvorů. Dále toto zařízení tvoří dvě plynové komory umístěné podél dvou bočních stěn vypouštěcí komory se štěrbinou vytvořenou u vzdáleného konce této komory a prostředky pro směrování proudu vysokotlakého plynu skrz řečené plynové komory a ven skrze štěrbiny.

Jiné přednostní provedení podle vynálezu je charakterizováno tím, že nanášecí jednotky jsou zařízeními, která pro nanášení horké taveniny používají rozstřikovací trysky. Každé zařízení tvoří řada jednotlivých rozstřikovacích trysek, které jsou prostřednictvím čerpadla spojené s tavnými prostředky a s prostředky pro směrování jednoho nebo více proudů vysokotlakého plynu pro průchod otvory trysek.

ί · 0 0 0 0 0 0 0 • · · · 0 0 0 0 0 0 0 • 0 0 0 0 0 · 0 0 ···· 000 ·· 0*00 0· 00

Ještě další přednostní provedení podle vynálezu je charakterizováno tím, že nanášecí jednotky jsou zařízeními na výrobu netkaných textilií.

S ohledem na strukturu a operace „zařízení pro vyfukování taveniny“ a „zařízení pro rozstřikování horké taveniny pomocí trysky“ je provedeno porovnání s mezinárodní přihláškou WO 93/16874. Netkaná vlákna z termoplastických polymerů a zařízení pro jejich výrobu jsou popsána v US-A-3,692,617, US-A5,213,881 a v EP-BI-0,480,550 a jsou rovněž zahrnuta do tohoto srovnávání.

Teplota polymerní taveniny, která má být protlačována a teplota proudů vysokotlakého plynu závisí především na typu použitého polymeru. Obecně je žádoucí udržet teplotu polymerní taveniny tak nízkou jak je možné pro zachování jejího tekutého stavu, neboť většina polymerů má tendenci k rozkladu při vysokých teplotách . Na druhé straně, protlačovaná tavenina by měla mít dostatečně nízkou viskozitu pro možnost jejího vytažení proudy vysokotlakých plynů.

Teplota polymerní taveniny v zařízení pro podtlakové vyfukování taveniny nebo rozstřikování horké taveniny pomocí trysky, je běžně řízena nastavením teploty vypouštěcí jednotky na požadovanou úroveň , zvolenou podle použitého specifického polymeru, přednostně na 180-240 °C a dalším seřízením teploty polymerní taveniny v prostředcích pro dodávání polymerní taveniny v bodě vstupu do vypouštěcí jednotky na úroveň od +5% do -25%, raději od 0% do 10% podle teploty vypouštěcí jednotky. Rovněž teplota proudů vysokotlakého plynu je nastavena podle teploty vypouštěcí jednotky, přednostně dříve jmenovaná je seřízena na 0% až 15% a tato přednostně na 5% až 10 %.

Plynem v proudech vysokotlakých plynů je přednostně vzduch.

Předložený vynález se v dalším vztahuje k procesu výroby prvků z minerální vlny, které tvoří základní vrstva z minerální vlny a povrchový povlak ve formě netkané vláknité textilie z termoplastických polymerních materiálů, povrchový povlak pokrývá alespoň část povrchu základní vrstvy. Proces zahrnuje postupné kroky od tavby polymerního materiálu a dodávání získané polymerní taveniny k jedné nebo více nanášecím jednotkám, které obsahují řadu vypouštěcích jednotek s řadou otvorů, polymerní tavenina je protlačována těmito otvory a směrování jednoho nebo více proudů vysokotlakého plynu, který těsně míjí otvory, prodlužuje protlačovaný polymerní materiál tak, aby se tvořila tenká vlákenka a/nebo vlákna a takto nanášela protlačovaný polymerní materiál na povrch základní vrstvy z minerální vlny.

Způsob výroby podle vynálezu je charakterizován tím, že využívá vzdálenosti mezi otvory a povrchem základní vrstvy jako funkce a tato vzdálenost je v rozmezí od 50 mm do 150 mm.

Objasnění výkresů

Vynález bude nyní popisován v dalších podrobnostech s odkazy na výkresy, na kterých

9· 9	9 9	9 9	• ·	9 9
*	•	9 9	•	•	• ·	•	•	9	•
	9	1	9	•	9	9	9	9	9
									•
•		9	9	•	9	9	•	9	*
9 9 9	•	9 19	• 1		• 9 · 9		9 ·	9 9

Obr. 1 je perspektivním pohledem na přednostní provedení zařízení podle vynálezu.

Obr.2 znázorňuje příčný řez spodní částí zařízení pro vyfukování taveniny, umístěného nad základní vrstvou prvku z minerální vlny.

Obr. 1 znázorňuje zařízení (soustavu strojů a přístrojů) podle vynálezu, obsahující šest nanášecích sekcí 1-6 uspořádaných v řadě za sebou, přičemž každou z nanášecích sekcí 1-6 tvoří podtlakové zařízení 7 pro vyfukování taveniny, odsávací skříň 8 a lůžko otočných válců 9 pro přenos šestibokých, pravoúhlých rohoží 10 z minerální vlny. Šest aparatur 7, z nichž každá obsahuje pouzdro 11-16 pro lití pod tlakem a přívodní potrubí 17 pro polymerní taveninu a přívodní potrubí 18 vysokotlakého (stlačeného) vzduchu. Potrubí 17 jsou prostřednictvím čerpadel (nejsou znázorněna) připojena k jedinému průtlačníku (není znázorněn), který zásobuje polymerní taveninou všech šest aparatur 7. Odpovídající potrubí 18 jsou připojena k jedinému vzduchovému kompresoru (není znázorněn), který dodává stlačený vzduch do všech šesti aparatur 7.

Alternativně, každá podtlaková aparatura 7 pro vyfukování taveniny může být zásobována polymerní taveninou a/nebo vysokotlakým plynem příslušně z jednotlivých průtlačníků s neb o bez použití čerpadel a z jednotlivých kompresorů na stlačení plynu.

Pouzdra pro lití pod tlakem 11-14 prvních čtyř nanášecích sekcí 1-4 jsou umístěny alternativně po odlišných stranách rohože 10 ve svislém ustavení a odsávací skříně 8 nanášecích sekcí 1-4 jsou uspořádány po stranách proti pouzdrům 11-14 pro podtlakové lití ve svislém ustavení. Mezi nanášecími sekcemi 2-3 je umístěno mezilehlé lůžko 19 pro rotující válce, na kterých lůžko 19 otočí rohož 10 o 90°kolem osy svisle uložené tyče 20 vystupující z vrchní strany otáčejících se válců. Pouzdra pro lití pod tlakem 15-16 jsou rozmístěna horizontálně příslušně na vrchní nebo spodní straně rohože 10 a příčně, relativně ke směru posunu rohože 10. Odsávací skříně 8 nanášecích sekcí 5-6 jsou dispozičně uspořádány na příslušné spodní nebo vrchní straně rohože 10 naproti příslušným pouzdrům 15-16 pro podtlakové lití.

V nanášecích sekcích 1-4 jsou na vrchní straně rohože 10 umístěny přidržovací válce 21 u pouzder 11-14 pro podtlakové lití. Přidržovací válce 21 pokrývají pouze malou část šíře lůžka 9. V nanášecí sekci 6 dva přidržovací válce 22 jsou umístěny na vrchní straně rohože 10 naproti pouzdru 16 pro podtlakové lití, přidržovací válce 22 jsou protaženy přes celou šířku lůžka 9.

Režim operací výše popsaného strojního vybavení je následující:

rohož 10 plynule prochází strojním vybavením po válcové dráze sestávající z šesti nosných konstrukcí válcového dopravníku 9 a mezilehlé nosné konstrukce válcového dopravníku 19. V nanášecích sekcích 1-2 , rohož 10 je potažena netkanou textilií na protilehlých krátkých bočních plochách 23 . Na mezilehlé nosné konstrukci válcového dopravníku 19 je rohož 10 otočena o 90°pomocí tyče 20 tak, aby přenesla rohož 10 do polohy, ve které potažené krátké boční plochy 23 jsou umístěny svisle ke směru posunu rohože 10.

V nanášecí sekci 3-4 , rohož 1Ό je potažena na protilehlých dlouhých bočních

*		··
•		• » ·	9 9 9 *
•	•	» · ·	9 9 9 9
• · · ·	• · ·	•» ····	99 99

plochách 24 a v nanášecí sekci 5-6 rohož 10 je potažena na povrchu hlavní plochy 25 a na spodní hlavní ploše. Aparatury 7 pro podtlakové vyfukování taveniny jsou ovládány přerušovaně, t.zn., že polymerní materiál je protlačován z těchto zařízení 7 pouze během doby, po kterou rohož 10 prochází aparaturou 7. Iniciace a ukončení operace protlačování polymerního materiálu jsou ovládány technologií využívající fotoelektrickou buňku ( není znázorněna).

Odsávací skříně 8 slouží k odstranění zbytků polymerního materiálu, který se neuloží na povrchu rohože 10, aby nedocházelo k rozptýlení polymerních částeček/vláken do obklopujícího prostoru .Odsávací skříně 8 slouží rovněž k odtažení vzduchu z proudů stlačeného vzduchu tak , aby byly odstraněny polymerní výpary v něm obsažené a aby se zabránilo vzniku turbulence, která je nežádoucí, neboť může nepříznivě ovlivnit proces nanášení.

Přidržovací prostředky 21 jsou uspořádány tak, aby nevyvíjely tlak na vrchní plochu rohože 10. Třebaže přidržovací prostředky 21 jsou umístěny na vrchní straně rohože 10 a nepřesahují celou šíři rohože 10 , přidržovací prostředky 21 jsou schopné zabránit tomu, aby kinetická energie proudů stlačeného vzduchu přemístila rohož 10 v příčném směru vzhledem k válcové dráze. Přidržovací prostředky 22 jsou umístěny rovněž tak, aby nevyvíjely tlak na vrchní píochu rohože 10.

Obr. 2 znázorňuje spodní část aparatury 30 pro vyfukování taveniny , umístěné nad rohoží 31 z minerální vlny. Aparatura 30 obsahuje termoplastický polymerní kanál 32, který ústí do otvoru 33 a ze kterého je vytlačována polymerní tavenina P_. Po obou stranách kanálu 32, jsou umístěny komory 34 vysokotlakého plynu, ze kterých je emitován plyn G, Nakonec, Obr. 2 znázorňuje vzdálenost D mezi spodním koncem otvoru 33 vrchní plochou 35 rohože 31.

Příklad 1

Rohož z minerální vlny, která má rozměry 90 cm x 60 cm x 10 cm (délka x šířka x výška) byla potažena netkanou textilií pomocí aparatury pro podtlakové vyfukování taveniny umístěné ve vzdálenosti 90 mm, 110 mm a 130 mm mezi otvory aparatury a povrchem rohože

Netkanou textilii tvoří polypropylén a předpokládaná hmotnost povrchového povlaku byla 10 g/m2. Rohož byla vedena po válcové dráze rychlostí 20 m/min. Teplota taveniny vyfukované pod tlakem byla nastavena na 200°C, a teplota polymerní taveniny vstupující do podtlakové aparatury byla 190°C. Příslušný tlak a teplota proudu vysokotlakého plynu dodávaného do podtlakové aparatury byla 80psia210°C.

Pevnost přilnutí mezi povlakem a rohoží z mineralogické vlny byla následně měřena pomocí následující testovací metody :

Pravoúhlá železná (litinová) kostra, která má vnitřní rozměry 100 x 200 mm byla ohřátá na teplotu kolem 200°C a ohřátá kostra byla použita ke spálení povlaku kolem pravoúhlého kusu povlaku o rozměrech 100 x 200 mm. Pak, řečený kus povlaku byl odlupován z rohože z minerální vlny pomocí dynamomtru při

b * b	b b	9 ·	b b
b		b ·	•	« i ·
•
•	•	• b	•	b · ·
····	• · ·	• ·	b···	b ·

zachování svislého směru strhávání během procesu odlupování. Výsledná měření byla vypočtena jako střední hodnota procesu.

Získané výsledky vyplývají z tabulky 1.

Jak vyplývá z tabulky 1, pevnost přilnutí klesá se vzrůstající vzdáleností mezi otvory a povrchem rohože.

TABULKA Č. 1

Vzorek č.	Vzdálenost mezi otvory a povrchem rohože (mm)	Pevnost přilnavosti (g)
První měření	Druhé měření	Střední hodnota prvního a druhého měření	Střední hodnota pro stejné vzdálenosti
28	90	37,7	56,9	47,3
29	90	36,7	44,1	40,4	61,7
30	90	124,9	70,1	97,5
31	110	32,3	76,2	54,3
32	110	21,4	51,5	36,5	39,7
33	110	25,6	30,7	28,2
34	130	15,8	22,3	19,1
35	130	11,6	22,5	17,1	18,4
36	130	19,5	18,6	19,1

• · · · · · · ·

Příklad č. 2

Rohož z mineralogické vlny o rozměrech 90 cm x 60 cm x 10 cm (délka x šířka x výška) byla potažena netkanou textilií pomocí podtlakové aparatury pro foukání taveniny umístěné ve vzdálenosti 90 mm, 10 mm a 130 mm mezi otvory podtlakové aparatury a povrchem rohože.

Netkanou textilii tvořil polypropylén a předpokládaná hmotnost povrchového povlaku byla 8 g/m2. Rohož byla přenášena válcovou dráhou při rychlosti 20 m/min, 30 m/min a 40 m/min. Teplota taveniny foukané pod tlakem byla nastavena na 180°C a teplota polymerní taveniny vstupující do podtlakové aparatury byla 170°C. Tlak a teplota dodávaného příslušného proudu vysokotlakého plynu do aparatury byla 80 psi a 200°C.

Pevnost přilnutí mezi povlakem a rohoží z mineralogické vlny pak byla měřena pomocí stejné testovací metody, která byla popsána u příkladu 1. Získané výsledky jak vyplývají z tabulky 2.

Jak vyplývá z tabulky 2, pevnost přilnutí roste se stoupající rychlostí přenosu rohože a klesá s rostoucí vzdáleností mezi otvory podtlakové aparatury a povrchem rohože.

TABULKA Č. 2

Vzorek č.	Vzdálenost mezi otvory a povrchem rohože	Přepravní rychlost rohože (m/min)	Síla přilnavosti (g)
První měření	Druhé měření	Střední hodnota prvního a druhého měření	Střední hodnota pro stejnou vzdálenost a přepravní rychlost
1	90	20	48,7	57,4	53,1
2	90	20	50,6	50,3	50,5	49,4
3	90	20	39,4	49,8	44,6
10	90	30	55,6	52,9	54,3
11	90	30	71,2	78,8	75,0	63,0
12	90	30	60,9	58,4	59,7
19	90	40	72,3	79,8	76,1
20	90	40	105,3	159,0	132,2	98,4
21	90	40	124,1	49,5	86,8
4	110	20	30,8	52,5	41,7
5	110	20	31,0	43,1	37,1	37,6
6	110	20	30,7	37,4	34,1
13	110	30	47,0	52,8	49,9
14	110	30	73,8	50,1	62,0	58,8
15	110	30	81,4	47,5	64,5
22	110	40	45,7	60,4	53,1
23	110	40	60,0	87,3	73,9	67,5
24	110	40	38,4	112,7	75,6
7	130	20	17,3	51,0	34,2
8	130	20	17,7	17,9	17,8	25,1
9	130	20	19,6	26,9	23,3
16	130	30	32,7	52,7	42,7
17	130	30	32,6	43.7	38,2	38,6
18	130	30	35,8	33,7	34,8
25	130	40	35,2	51,7	43,5
26	130	40	42,2	47,0	44,6	47,9
27	130	40	37,4	73,8	55,6

Claims (14)

1. PATENTOVÉ NÁROKY 1

   1. Zařízení na výrobu prvků z minerální vlny , které tvoří základní vrstva 1 z minerální vlny a povrchový povlak ve formě vláknité netkané textilie | vytvořené z termoplastického polymerního materiálu, povrchový povlak pokrývá alespoň část povrchu základní vrstvy, přičemž zařízení obsahuje '* jeden nebo více nanášecích přístrojů, prostředky pro tavbu termoplastického polymerního materiálu, prostředky pro dodávání získané polymerní taveniny k nanášecím přístrojům, přičemž každý nanášecí přístroj obsahuje množství vypouštěcích jednotek obsahujících množství otvorů, prostředky pro protlačování získané polymerní taveniny otvory a pro rozprostření protlačeného polymerního materiálu po povrchu základní vrstvy z minerální vlny a prostředky pro směrování jednoho nebo více proudů vysokotlakého plynu těsně v oblasti u otvorů, aby protlačovaný polymerní materiál byl j prodlužován a vytvářel tak tenká vlákna a/nebo vlnu vyznačující se 1 t í m , že vzdálenost mezi otvory a povrchem základní vrstvy je mezi 50 mm 1 a 150 mm.
2. 2. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se t í m , že základní vrstva je ve tvaru nekonečného rouna, plsti, rohože nebo plošné tabule.
3. 3. Zařízení podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že základní vrstva má tvar potrubní izolace.
4. 4. Zařízení podle kteréhokoliv předchozího nároku vyznačující se tím, že vzdálenost mezi otvory a povrchem základní vrstvy je od 70 do 120 mm.
5. 5. Zařízení podle kteréhokoliv předchozího nároku vyznačující se tím, že teplota vysokotlakého plynu měřená ve °C je o 0 - 15% vyšší než teplota vypouštěcí jednotky měřená ve °C.
6. 6. Zařízení podle kteréhokoliv předchozího nároku vyznačující se tím, že dále obsahuje prostředky pro přenos a přepravu základní vrstvy.
7. 7. Zařízení podle nároku 6, vy z n a č u j í c í se tím, že nosnými a přepravními prostředky jsou otáčející se válce.
8. 8. Zařízení podle kteréhokoliv předchozího nároku vyznačující se tím, že obsahuje jedno nebo více odsávacích zařízení umístěných proti nanášecím přístrojům.
9. 9. Zařízení podle kteréhokoliv předchozího nároku vyznačující se tím, že obsahuje šest nanášecích sekcí uspořádaných za sebou a navržených tak, aby byly schopny povléci všechny strany šestistranné základní vrstvy, ve kterém každá nanášecí sekce obsahuje jeden nanášecí přístroj, množství otočných válců pro přenos a přepravu základní vrstvy a odsávací zařízení uspořádané proti nanášecímu přístroji, přičemž dva nanášecí přístroje jsou umístěny po jedné straně základní vrstvy a dva nanášecí přístroje jsou umístěny na protilehlé straně základní vrstvy, řečené všechny čtyři nanášecí přístroje jsou uspořádány takovým způsobem ,aby polymemí materiál byl protlačován v podstatě v horizontálním směru, jeden nanášecí přístroj je umístěn nad základní vrstvou takovým způsobem, aby polymemí materiál byl protlačován směrem dolů v podstatě ve směru svislém a jeden nanášecí přístroj je umístěn pod základní vrstvou takovým způsobem, aby polymemí materiál tryskal směrem vzhůru v podstatě ve směru vertikálním.
10. 10.Zařízení podle nároku 9, vyznačující se tím, že jedna nebo více nanášecích sekcí obsahují přidržovací prostředky pro zadržení základní vrstvy na příslušném místě, přidržovací prostředky jsou uspořádány na vrchní straně základní vrstvy.
11. 11. Zařízení podle nároku 10, vyznačující se t í m, že přidržovacími prostředky jsou válce , přiléhající k vrchnímu povrchu základní vrstvy.
12. 12. Zařízení podle kteréhokoliv předchozího nároku vyznačující se tím, že nanášecími přístroji jsou podtlakové aparatury pro foukání taveniny, které tvoří podélná komora pro vypouštění polymeru, která díky tekutému stavu vypouštěného polymeru komunikuje prostřednictvím čerpadla s tavnými prostředky a která na svém vzdáleném konci obsahuje množství hustě rozmístěných otvorů, dvě plynové komory jsou umístěny podél dvou bočních stěn vypouštěcí komory a na vzdáleném konci je vytvořena podélná štěrbina a prostředky pro směrování proudu vysokotlakého plynu skrz řečené plynové komory a ven skrz štěrbiny.
13. 13. Zařízení podle kteréhokoliv z nároků 1-11, vyznačující s e t í m, že nanášecí přístroje jsou tryskovými přístroji pro rozstřikování horké taveniny, z nichž každý obsahuje množství jednotlivých rozstřikovacích trysek, které jsou prostřednictvím čerpadla v tekutém spojení s tavnými prostředky a které obsahují prostředky pro směrování jednoho nebo více proudů vysokotlakého plynu těsně kolem otvorů trysek.
14. 14. Způsob výroby prvků z minerální vlny, které tvoří základní vrstva z minerální vlny a povrchový povlak ve formě netkaných vláknitých textilií vytvořených z termoplastického polymerního materiálu, povrchový povlak pokrývá alespoň část povrchu základní vrstvy, proces tvoří postupně tavba termoplastického polymerního materiálu a dodávání získané polymemí taveniny k jednomu nebo více nanášecím přístrojům, které obsahují množství vypouštěcích jednotek s množstvím otvorů, protlačování polymemí taveniny otvory a současné směrování jednoho nebo více proudů vysokotlakého plynu těsně kolem otvorů tak, aby protlačovaný polymemí materiál byl prodlužován a tvořil tenká vlákenka a/nebo vlnu a tak , aby protlačovaný polymemí materiál byl rozprostřen na povrchu základní vrstvy z minerální vlny, vyzná čující se t í m, že vzdálenost mezi otvory a povrchem základní vrstvy je dána v rozmezí od 50 mm do 150 mm.