CZ50695A3

CZ50695A3 - Cellulose fibrous structure and a band for producing thereof

Info

Publication number: CZ50695A3
Application number: CZ95506A
Authority: CZ
Inventors: Peter Graves Ayers; Thomas Anthony Hensler; Paul Dennis Trokhan
Original assignee: Procter & Gamble
Priority date: 1992-08-26
Filing date: 1993-08-16
Publication date: 1995-09-13
Also published as: WO1994004750A1; FI105113B; NO950677L; CA2142606C; EP0851060A2; US5628876A; EP0656968A1; ATE226988T1; FI950861L; KR100290989B1; DE69321597T2; ES2182159T3; ES2122038T3; DE69332457D1; HU218422B; HU9500582D0; EP0656968B1; AU683428B2; NO307576B1; NZ255752A

Description

Oblast techniky ch k λ

Vynález se týká pásů používaných vláknitých struktur, jakým je napřu* , a papír fn& něm

apír. Zvláště se tento vynález týká pásů používaných při procesu sušení vzduchem při výrobě buničitých vláknitých struktur, a nejvíce se týká pásů, které mají na povrchu zvláštní vzorý který přenáší ňa papír.

Dosavadní stav techniky

Buničité vláknité struktury, například papír, jsou v papírenském oboru dobře známy. Výrobky z buničité vláknité struktury jsou běžnou, každodenní součásti života, a lze je vidět jako papír na stírání líčidel, tenký toaletní papír, a papírové ručníky.

Pokrokem v oboru buničitých vláknitých struktur je buničitá vláknitá struktura, která má velké množství oblastí.

Buničitá vláknitá struktura se považuje za strukturu s více oblastmi, jestliže se jedna oblast buničité vláknité struktury liší plošnou rysovou hmotností nebo hustotou nebo oběma , od ostatních oblastí buničité vláknité struktury.

Vícenásobné oblasti v rámci buničité vláknité struktury, mohou poskytnout mnoho výhod, napřiXs^sporu materiálu, zlepšení určitých žádaných vlastností, a snížení počtu nechtěných vlastností.

Zvláště sekundární pás nebo srovnatelné zařízení, může ovlivnit vlastnosti, předávané buničité vláknité struktuře. Výraz sekundární pás nebo sekundární zařízení, se týká pásu a zařízení, které má kontaktní povrch ze zárodečného tkaniva, a které se používá k nesení, nebo k jinému zpracování zárodečného tkaniva buničitých vláken po počátečním utváření na konci mokré části papírenského stroje. Sekundární pás může zahrnovat, a to bez omezení, pás sloužící k lisování zárodečného pletiva buničité vláknité struktury, pás pro

vysoušení vzduchem, pás pro přenos zárodečného tkaniva k jiným složkám v papírenském stroji nebo drát osnovy^používaný v mokrém konci papírenského stroje jako tvarovač výplňkového drátu pro účely jiné jako je počáteční utváření. Zařízení nebo pás podle tohoto vynálezu nezahrnuje razicí válečky^ vytvářející vzor , které deformují suchá vlákna po tom co se vlákna navzájem splétá jí .Je ^samozřejmé, že se do buničité vláknité struktury mohou později vytlačit vzory, nebo struktura může zůstat bez vzoru.

Jako příklad, jak může sekundární pás přidat struktuře specifické vlastnosti, může sloužit to, že za mokra lisovaná a vzduchem vysušená buničitá vláknitá struktura, která byla vyrobena na sekundárním pásu podle obr.4 u.s. patentu 4,514,345 vydaného 30. dubna 1985 na jméno Johnson a spol.,může vykazovat menší zvlnění okrajů, než struktura vyrobená na sekundárním pásu podle metody popsané v U.S. patentu 4,528,239 vydaného na jméno Trokhan 9.července 1985. Buničitá vláknitá struktura vyrobená na sekundárním pásu podle zmíněného patentu p. Trokhana, může mít větší odolnost proti roztržení, než buničitá vláknitá struktura vyrobená na sekundárním pásu podle obr.4 zmíněného patentu p. Johnsona a spol.

Tento rozdíl v provedení vzhledem k vlastnostem, jako absorpční schopnost a odolnost proti protržení, může být připisován vzorku sušicího pásu použitého při lisování za mokra, a vysoušecímu procesu při výrobě příslušné buničité vláknité struktury. Buničitá vláknitá struktura vyrobená na sekundárním pásu podle obr.4 patentu p. Jonsona a spol., bude mít nespojité oblasti s velkou hustotou a nezbytné spojité oblasti s nízkou hustotou. Naopak, buničitá vláknitá struktura vyrobená na sekundárním pásu podle patentu p.

Trokhana bude mít spojité oblasti s velkou hustotou a nespojité oblasti s nízkou hustotou. Tento rozdíl ve vzorku oblastí, ovlivňuje ostatní vlastnosti příslušné buničité vláknité struktury.

Například, buničitá vláknitá struktura vyrobená na pásu podle patentu p. Trokhana, může mít menší modul pružnosti v příčném směru vzhledem ke směru pohybu výrobku na stroji , a může mít větší příčnou roztažitelnost, než buničitá vláknitá struktura vyrobená na pásu podle patentu p. Johnsona a spol. Tyto vlastnosti jsou vyváženy menším smrštěním vrstvy, a menším krabacením okrajů buničité vláknité struktury, vyrobené na pásu podle patentu p. Johnsona a spol.

Tloušťka vrstvy buničité vláknité struktury má úzký vztah kekrepovému vzoru způsobenému úhlem nárazu upravovacího nožej tstiraciho nože . Nůž je používán k odstraňování buničitých vláknitých struktur z povrchu vyhřívaného sušicího bubnu typu Yankee a ke krepování buničité vláknité struktury jejím předzkracováním v podélném směru. Udržování konstantních vlastností materiálu^ napřlj£^3odélná roztažitelnost , které jsou ovlivňovány upravovacím nožem , je obtížné. Potíže vznikají tím, že se nůž časem opotřebovává. Opotřebení je zřídka kdy v čase konstantní z důvodu zužování čepele a tuhosti čepele , která se mění jako síla třetího řádu, jakmile se opotřebení objeví. Opotřebení a změny, které se projevují u jednoho papírenského stroje používajícího zvláštní nůž, jsou často zcela rozdílné od opotřebení a změn, které se projevují na jiných papírenských strojích, které používají stejný nůž.

Tak jak se nůž opotřebovává, a úhel nárazu mezi čepelí nože vysoušecím bubnem se zmenšuje, stává se buničitá vláknitá struktura měkčí, a ztrácí pevnost v tahu. Opotřebování nože a následné zmenšování úhlu, má rovněž za následek, že tloušťka buničité vláknité struktury se zvětšuje. Obráceně platí, že při zvětšování úhlu mezi čepelí nože a povrchem vysoušecího bubnu typu Yankee, což se stává, jestliže úhel úkosu nože se zvětšuje, dochází k rychlejšímu opotřebení čepele.

Situace je ve skutečnosti mnohem složitější. Ne všechny sekundární pásy, na kterých se vyrábí buničitá vláknitá struktura, reagují na změny úhlu nárazu nože stejně. Tak například, buničitá vláknitá struktura vysoušená na pásu vzduchem, a vyráběna v souladu s poznatky U.S. patentu 3,301,746, vydaného 31.ledna 1967 na jméno Sanford a spol., vykazuje zvýšení tloušťky vrstvy, a to při zmenšení úhlu nárazu upravovacího nože. Tloušťka vrstvy buničité vláknité struktury vyrobené na sekundárním pásu podle p.Sanforda a spol., není tak velká, jako tloušťka podobné buničité vláknité struktury, vyrobené na sekundárním pásu podle patentu p.Trokhana. Nevýhodou patentu p. Trokhana je to, že buničitá vláknitá struktura vyrobená podle tohoto patentu nevykazuje takovou korelaci k úhlu nárazu upravovacího nože.

Kromě toho, opotřebení nože a s tím spojené změny v úhlu nárazu, způsobují různé změny v buničité vláknité struktuře, jejichž efekt závisí na vzoru vyvýšenin sekundárního pásu. Buničitá vláknitá struktura vyrobená na pásu, který má nespojité vyvýšeniny, bude mít větší tloušťku tím , jak poroste opotřebení nože, jestliže se nedá toto opotřebení kompenzovat nastavením úhlu nože. Opačně, buničitá vláknitá struktura, vyrobená na pásu se spojitým vzorem vyvýšenin, je méně citlivá na opotřebení nože.

Nepřekvapuje, že k dosažení konstantních vlastností materiálu pomocí nastavení úhlu nárazu upravovacího nože, bylo dosud vynaloženo tolik úsilí. V příkladu popsaném v U.S. patentu 4,919,756, vydaném 24.dubna 1990 na jméno Sawdai, je upravovači nůž průběžně nastavován, aby se minimalizovaly vlivy opotřebení nože na vlastnosti materiálu buničité vláknité struktury.

Nastavování upravovacího nože vyžaduje více vybavení, komplexní údržbu, čas potřebný k nastavení papírenského stroje, a to vše v porovnání se strojem, který toleruje změny úhlu nárazu upravovacího nože. Zatímco je žádoucí vyrábět papír, který má určité chtěné užitné vlastnosti, stav techniky vyžaduje větší pružnost ve výrobním procesu, zvláště větší pružnost ve způsobu jak toho dosáhnout, bez nutnosti nastavovat úhel nože použitím dalšího zařízení.

Důležitější je, že současný stav techniky požaduje sekundární pás, který umožňuje relativně větší tloušťku, a ještě reaguje na změny úhlu nárazu upravovacího nože změnou tloušťky buničité vláknité struktury, která je na pásu sušena.

Jak již bylo uvedeno, jedním ze způsobů jak dosáhnout větší

tloušťky , je nastavování úhlu upravovacího nože. Jiným způsobem jak zvětšit tloušťku buničité vláknité struktury, která má vícenásobné oblasti, je zvýšení plošné hmotnosti.

Toto provedení má za následek zvýšení plošné hmotnosti i u oblastí, kde to není žádoucí, což vyžaduje použít větší množstvím vláken, a to má za následek zvýšení nákladů.

Tento vynález naJezl cestu, jak odstranit vztah mezi Z směrem vyvýšenin^kolmý na směr pohybu výrobku ^a tloušťkou buničité vláknité struktury. Kromě toho, buničité vláknité struktury mohou využít i jiných výhod, které sebou přináší výroba na sekundárním pásu podle tohoto vynálezu.

Jiným problémem, se kterým se setkáváme při snaze minimalizovat množství použitých vláken v buničité vláknité struktuře z důvodu snížení nákladů, je proděravění materiálu struktury. K proděravění dochází, když jsou oblasti buničité vláknité oblasti vychýleny do průchodů sekundárního pásu a protrženy tak, že vzniknou otvory, kterými může procházet světlo. Proděravění a průchod světla vytváří strukturu, která má menší trvanlivost a kvalitu, což je pro zákazníka nežádoucí

Příčina proděravění buničité vláknité struktury, vyráběné na pásu v souladu s patentem p. Trokhana, je v generaci tloušťky vlivem vyvýšenin, které jsou příliš velké ve směru Z.

Při generování tloušťky tímto způsobem, vyskytuje se vychýlení buničité vláknité struktury v takovém rozsahu, že to má za následek protržení. Takže ten, kdo chce použít pás p.

Trokhana, musí volit volit mezi generací tloušťky, a snížením možnosti proděravění.

Další problém, který se při výrobě buničité vláknité struktury na pásu objevuje, vzhledem k pásu dosud používanému podle p. Trokhana v rámci dosavadního stavu techniky, je výskyt sraženin a vlnění okrajů buničité vláknité struktury v příčném směru. Tvorba staženin a vlnění je způsobeno strukturálním pohybem při podélném napínání, a je nevyhnutelným jevem při navíjení a úpravě. Výskyt staženin, vyžaduje použít pro výrobu širší buničitou vláknitou strukturu. Vlnění okrajů může způsobit přehyby, což by mohlo během výroby vést k poškození tkaniva. Oboji má za následek zvýšení výrobních nákladů.

Množství staženin je rovněž těsně spjato s velikostí prodloužení v příčném směru vzhledem k pohybu výrobku , kterému je buničitá vláknitá struktura vystavena před protržením. Zatímco je příčné prodloužení velmi žádoucí, tím že umožňuje, aby se buničitá vláknitá struktura elasticky deformovala bez protržení a roztržení během používání, platí se za to tím, že při výrobě se může vyskytnout v příčném směru větší množství staženin a vlnek.

Cílem tohoto vynálezu je poskytnout sekundární zařízení, nebo pás, které by snížilo výskyt proděravění, staženin a vlnek buničité vláknité struktury během výroby. Cílem tohoto vynálezu je poskytnout sekundární zařízení, nebo pás, které by snížilo výskyt proděravění bez toho, že by požadovalo zmenšit tloušťku buničité vláknité struktury při výrobě. Dalším cílem tohoto vynálezu je poskytnou větší kontrolu tloušťky buničité vláknité struktury úhlem nárazu upravovacího nože.

Podstata vynálezu

Vynález zahrnuje zařízení pro výrobu buničité vláknité struktury. Zařízení může zahrnovat nekonečný pás, který má zesílenou strukturu a kostru vyvýšenin, které jsou k pásu připojeny ve formě polospojitého vzoru. Mezi vývyšeninami jsou odkloněné průduchy, kterými může proudit vzduch. Obecně mohou být vyvýšeniny rovnoběžné, nebo vytvořeny tak, že vytváří jednotlivé buňky mezi průduchy. V jiném provedení, vynález zahrnuje výrobu papíru na tomto sekundárním pásu, nebo zařízení.

Přehled obrázků na výkresech .

Zatímco popis společně s nároky zdůrazňuje a zřetelně charakterizuje tento vynález, je zřejmé vynález bude lépe pochopen z popisu a přiložených výkresů ve kterých mají podobné položky stejné číslo, a kde obr.l znázorňuje půdorys sekundárního pásu podle tohoto vynálezu, který má rovnoběžné vyvýšeniny a rovnoběžné odkloněné průduchy, umístěné mezi těmito vyvýšeninami, kde vyvýšeniny a průduchy jsou orientovány v kolmém a příčném směru vůči směru stroje( pohybu materiálu), obr.2 znázorňuje příčný svislý řez podél čáry 2-2 na obr.l, obr.3 znázorňuje půdorys alternativního sekundárního pásu podle tohoto vynálezu, který má vyvýšeniny, které nejsou navzájem stejnoměrně rozmístěny,a které vytváří jednotlivé buňky mezi průduchy.

Příklady provedení vynálezu

Vynález zahrnuje zařízení k výrobě buničité vláknité struktury. Toto zařízení podle tohoto vynálezu má být vyrobeno v různém provedení, například jako pevný plát pro výrobu ručního papíru, jako rotační buben pro nepřetržitý proces a přednostně jako nekonečný pás 10 pro obvyklý papírenský stroj, který je znázorněný na obr.l. Ačkoliv toto provedení, ale i jiná provedení tohoto vynálezu jsou vhodná, kromě zmíněných níže, nejvýhodnější provedení nekonečného pásu 10 je to, o kterém se bude dále hovořit s vědomím, že ostatní provedení se mohou ihned realizovat lidmi, kteří mají zkušenosti v oboru.

Vhodné provedení nekonečného pásu 10 zařízení podle tohoto vynálezu zahrnuje dva hlavní prvky: vzorovanou strukturu (kostru) vyvýšenin 20 a zesílenou strukturu .30· Zesílená struktura 30 pásu 10 má dva protilehlé hlavní povrchy. Jedním hlavním povrchem je strana dotýkající se papíru 32. ze které vybíhají vyvýšeniny 20. Druhým hlavním povrchem zesílené struktury 30 papírenského pásu 10 , je spodní strana 34 . která je v dotyku s mechanismem zapojeným do typické operace výroby papíru. Tento mechanismus zahrnuje vakuové přidržovací patky, válečky a pod., jak je to dobře známé v oboru.

Pokud se hovoří o pásu, pak výraz směr stroje u pásu 10 znamená směr v rovině pásu 10 rovnoběžný k hlavnímu směru pohybu buničité vláknité struktury během výroby. Směr stroje je na obr.l a 3 označen šipkou a písmeny MD. Příčný směr stroje je kolmý na směr stroje a rovněž leží v rovině pásu

10. Směr Z je kolmý jak na směr stroje, tak i na příčný směr stroje a je obecně kolmý na rovinu pásu 10 v kterékoliv poloze procesu výroby papíru. Směr stroje (podélný), příčný směr stroje (příčný) a Z směr, tvoří karteziánský systém souřadnic.

Pás 10 podle tohoto vynálezu je makroskopicky monoplanární, má-li taková složka dva velké rozměry ve srovnání s relativně malým třetím rozměrem. Pás 10 je makroskopicky monoplanární s tím, že připouštíme odchylky od absolutní planarity, pokud odchylky nepříznivě neovlivňují výkonnost pásu 10., při výrobě buničité vláknité struktury.

U provedení s rotačním bubnem tohoto vynálezu (není znázorněno),může zpevněná struktura 30 obsahovat válcovitou vrstvu, která má množství otvorů. U provedení s pásem 10., obsahuje zesílená struktura 30 sérii vláken, utkaných do pravoúhlých vzorů, které mezi sebou vymezují mezery. Mezery umožňují, aby média, např. suchý vzduch, mohly pásem 10 procházet, což je v souladu s tímto vynálezem. Mezery tvoří jednu ze skupin otvorů v pásu 10, přičemž tyto otvory jsou menší než otvory vymezené vzorem kostry. Je-li to požadováno, může mít zesílená struktura 30 svisle navrstvené vlákna v podélném směru, která poskytují zvýšenou stabilitu a odolnost proti zatížení. Vertikálním navrstvením vláken v podélném směru zesílené struktury 30 , se zvýší celková trvanlivost a výkon pásu 10. v souladu s tímto vynálezem.

Zesílená struktura 30 nepředstavuje výraznější překážku pro tok prchavých látek, jakým může být vysoušeči vzduch, a může být považovaná za propustnou strukturu. Propustnost zesílené struktury 30 se dá měřit pomocí procházejícího proudu vzduchu při diferenčním tlaku o hodnotě okolo 1.3 centimetry vodního sloupce. Zesílená struktura 30. která nemá žádnou připojenou kostru z vyvýšenin 20, měla by mít propustnost, při tomto diferenčním tlaku, okolo 240 až 490 m³/min na m² plochy pásu 10. Je zřejmé, že se propustnost sníží, bude-li k zesílené struktuře 30, připojena kostra vyvýšenin 20.. Pás IQ, který má kostru vyvýšenin 20, nebude mít propustnost okolo 90 až 180 m³/min na m²

U alternativního provedení, může mít zesílená struktura 30. pásu i0, podle tohoto vynálezu, tkanou spodní stranu 34. Tkaná spodní strana má povrch s mezerami, které zabraňují vytvářet papírenská vlákna na spodní straně 34 pásu 10, snižují diferenční tlak přes pás 10, je-li během výrobního procesu použito vakuum , a zvyšuje dobu stoupání diferenčního tlaku před dosažením maximálního diferenčního tlaku.

Zvláště výhodné provedení zesílené struktury 30 pro použití v rámci tohoto vynálezu, lze vyrobit v souladu se závěry U.S. patentu čís. 5,098,522, vydaného 24.března 1992 na jméno Smurkoski a spol. Tento patent je zahrnut s odkazem na ukázku způsobu výroby zvláště výhodné zesílené struktury 30. vhodné pro použití s pásem 10 v souladu s tímto vynálezem, a ukázat proces výroby buničité vláknité struktury, s použitím takového pásu 10.

Dalším prvotní složkou pásu 10 podle tohoto vynálezu, je vzorovaná kostra vyvýšenin 20. Vyvýšeniny 20 vymezují odkloněné průduchy .40, které se mezi nimi nachází. Tyto průduchy 40 dovolují odstranit vodu z buničité vláknité struktury a to aplikací diferenčního tlaku, odpařovacim mechanizmem, a obojím způsobem, když vysoušeči vzduch prochází buničitou vláknitou strukturou, která je na pásu iq, nebo tehdy, je-li na pásu 10 použito vákuum. Odkloněné průduchy 40 dovolují buničité vláknité struktuře vychylovat se ve směru Z, a tak vytvářet tloušťku estetického vzoru na výsledné buničité vláknité struktuře.

Vyvýšeniny 20 jsou uspořádány do polospojitého vzoru. Vzor vyvýšenin 20 je považován za polospojitý, jestliže většina vyvýšenin 20 se šíří směrem jednoho rozměru zařízení, a každá vyvýšenina 20 z celkového množství je umístěna odděleně od sousedních vyvýšenin 20.

Vyvýšeniny 20 v polospojitém vzoru mohou být rovnoběžné, jak je znázorněno na obr.l, mohou vytvářet vlnitý vzor viz obr.3, a/nebo mohou vytvářet vzor, kdy jsou jednotlivé vyvýšeniny navzájem odsazeny s ohledem na fáze vzoru, jak je znázorněno na obr.3. Polospojité vyvýšeniny 20 mohou být spojeny v jakémkoliv směru s rovinou pásu 10.

Tak mohou vyvýšeniny překlenout příčný směr pásu 10, mohou nekonečně obklopit pás 10 v podélném směru, nebo mohou jít diagonálně vzhledem k příčnému a podélnému směru stroje. Usměrnění směru vyvýšenin 20 (příčně, podélně, diagonálně), tak jak se o tom hovořilo, se týká základního usměrnění vyvýšenin 20. V rámci každého směrového uspořádání, mohou mít vyvýšeniny 20 segmenty uspořádané do jiného směru, ale souhrn musí poskytnout konkrétní usměrnění všech vyvýšenin 20.

Vyvýšeniny 20 uspořádané do kostry, která má polospojitý vzor se musí odlišit od vzoru nespojitých vyvýšenin 20, ve kterém žádná vyvýšenina 20 není orientovaná do hlavního směru pásu 10. Příklad nespojitých vyvýšenin 20 je na obr.4 U.S. patentu 4,514,345 vydaného dne 30.dubna 1985 na jméno Johnson a spol.

Podobně je nutné odlišit polospojité vyvýšeniny 20 od vyvýšenin 20, tvořících spojitý vzor. Spojitý vzor se šíří přes oba směry (příčný a podélný) pásu 10, a nemusí to být vždy v přímém směru. Alternativně, vzor může být spojitý, jestliže kostra vytváří nejméně jeden nepřerušovaný vzor podobný síti. Příklady vyvýšenin 20, vytvářejících spojitý vzor, jsou znázorněny na obr.2-3 v dříve uvedeném U.S. patentu 4,514,345 vydaného na jméno Johnson a spol., a v U.S. patentu 4,528,239 vydaného na jméno Trkhan.

Jak je znázorněno na obr.2, je kostra polospojitých vyvýšenin 20 podle tohoto vynálezu spojena se zpevněnou strukturou 30 a vystupuje směrem ven ze strany, která se dotýká papíru 32, a to ve směru Z. Vyvýšeniny 20 mohou mít rovné boční stěny, zkosené boční stěny, a mohou být zhotoveny z jakéhokoliv vhodného materiálu, který snese teploty, tlaky a deformace, které se mohou během výroby objevit.

Nejvýhodnější vyvýšeniny 20, jsou zhotoveny z fotosensitivních pryskyřic.

Fotosensitivní pryskyřice, nebo jiný materiál používaný k vytváření vzoru polospo jitých vyvýšenin 20 , se může použít a připojit na zesílenou strukturu 30 jakýmkoliv vhodným způsobem. Zvláště výhodným způsobem připojení a spojení, je použití tekuté fotosensitivní pryskyřice, která obklopí a uzavře zesílenou strukturu .30, vytvrdí částice tekuté fotosensitivní pryskyřice, které vytvoří polospojitý vzor vyvýšenin 20, a vymyje zbytky nevytvrzené pryskyřice. Vhodné výrobní procesy pro výrobu pásu 10 podle tohoto vynálezu jsou publikovány v U.S. patentu 4,514,345 vydaný na jméno Johnson a spol., v U.S. patentu 4,528,239 vydaný 9.července na jméno Trokhan a v U.S, patentu 5,098,522 vydaný na jméno Smurkoski a spol. Každý z těchto patentů je zde zahrnut, aby bylo možné ukázat zvláště výhodné způsoby tvorby vyvýšenin 20 a jejich spojení se zesílenou strukturou 30.

Jak je zřejmé po přečtení všech zmíněných patentů, je vzor vyvýšenin 20 určen transparentními místy masky, přes kterou prochází aktivační vlna světla. Aktivační světlo vytvrzuje částice fotosensitivní pryskyřice protilehlé k transparentním místům. Opačně platí, že částice fotosensitivní pryskyřice umístěné proti neprůsvitným místům masky jsou odmývány, a nechávají stranu dotýkající se papíru 32 zesílené vrstvy v těchto místech odhalenou.

Aby se vytvořilo zvláště výhodné provedení pásu 10 podle tohoto vynálezu, musí být maska vyrobena s transparentními místy, které mají polospojitý vzor, tak jak to bylo popsáno.. Taková maska vytvoří na pásu 10 podobný vzor vyvýšenin 20.

Pro provedení , které zde bylo popsáno, by měly vyvýšeniny 20, tvořící polospojitý vzor, mít charakteristické znaky, které vytváří chtěné vlastnosti buničité vláknité struktury. Vlastnosti výsledné buničité vláknité struktury, vyráběné na pásu 10 , jsou významně ovlivněny geometrií vyvýšenin 20. Vyvýšeniny 20 mohou vytvářet ohybové linie (hinge lineš), které mohou buničité vláknité struktuře poskytnout měkkost a odolnost proti protržení.

Mimoto, polospojité vyvýšeniny 20 poskytnou vzor podobný polospojitému vzoru s oblastmi s nízkou a velkou hustotou v buničité vláknité struktuře vyrobené na pásu. Takový vzor se ve výsledné buničité vláknité struktuře objeví ze dvou důvodů.

- oblasti buničité vláknité struktury shodné s polospojitými odkloněnými průduchy 40budou zbavovány hustoty vzdušným proudem, který jimi bude procházet, nebo bude zbavován hustoty, aplikováním vakua na odkloněné průduchy AO. Oblasti buničité vláknité struktury shodné s vyvýšeninami 20 budou zhušťovány přenosem buničité vláknité struktury na drsný povrch, jakým může být povrch sušicího bubnu typu Yankee.

Geometrie vyvýšenin 20 může být posuzována v jednoho směru, nebo ve dvou rozměrech, může být posuzována jako geometrie vyvýšeniny ležící v rovině nebo v kolmé rovině k sekundárnímu pásu 10., podle tohoto vynálezu.

Zvláště rozměr vyvýšenin 20 v Z směru kolmém na rovinu pásu 10, určuje výšku vyvýšeniny 20 nad povrchem zesílené vrstvy 30 který se dotýká papíru. Jestliže by výška vyvýšenin byla příliš velká, mohla by se v buničité vláknité struktuře objevit proděravěná místa a transparentní místa, nebo místa přenášející světlo. Opačně platí, že při malém rozměru vyvýšeniny v Z směru, bude mít buničitá vláknitá struktura menší tloušťku. Jak bylo uvedeno, není proděravění, ani menší tloušťka žádoucí, jelikož představuje pro zákazníka zhoršenou kvalitu buničité vláknité struktury.

U provedení, která zde byla popsána, mají vyvýšeniny 20 výšku mezi 0.05 a 0.64 mm, lépe však mezi 0.20 a 0.26 mm.

S odvoláním na obr.l a pokračováním v analýze jednoho směru, je zřejmé, že se musí brát v úvahu mezery mezi vnitřními konci sousedních vyvýšenin. Jestliže jsou mezery v rámci limitu pro rozsah ve směru Z příliš velké, mohou se s větší pravděpodobností objevit proděravěná místa. Jestliže jsou mezery mezi vnitřními konci vyvýšenin 20 příliš velké, dalším nežádoucím jevem může být to, že vlákna nepřeklenou distální konce 46 sousedních vyvýšenin 20 , což bude mít za následek, že buničitá vláknitá struktura bude mít menší pevnost, než kdyby vlákna sousední vyvýšeniny 20 překlenula. Naopak platí, že jsou-li mezery mezi sousedními vyvýšeninami 20 příliš malé, buničitá vlákna překlenou sousední vyvýšeniny 20, což bude mít v extrémním případě za následek menší tloušťku vrstvy, z tohoto důvodu se musí mezery mezi sousedními vyvýšeninami optimalizovat, aby se zajistila správná tloušťka vrstvy a minimalizovalo se proděravění.

U popsaného provedení jsou vnitřní povrchy sousedních

vyvýšenin od sebe vzdáleny od 0.64 do 1.40 mm, a to v kolmém směru k vnitřním povrchům. Takové rozložení mezer bude mít u buničité vláknité struktury za následek vytvoření maximálně tlusté vrstvy , pokud bude vyrobena z běžných buničitých vláken, jako například z buničiny severských jehličnanů, nebo eukalyptovéhb dřeva.

Další rozměrová analýza se týká šířky přes distální konec vyvýšeniny 20. Šířka se měří kolmo k hlavnímu rozměru vyvýšeniny 20 v rovině pásu~10 a v daném místě. Jestliže šířka není dostatečně velká, nebude vyvýšenina schopna čelit tlakům a rozdílům teploty, se kterými se setká během výroby. Takový pás 10 bude mít relativně malou životnost, a bude se muset brzy nahradit. Jestliže je vyvýšenina příliš široká, má to za následek výskyt jednostranného vzoru, a je nutná kompenzace zvětšením buňky.

Samozřejmě se dá poznat, že vyvýšeniny 20 jsou typickým způsobem zúženy, a mohou zabírat větší (vyčnívající) plochu u nejbližšího okraje sousední vyvýšeniny 20. U popsaného provedení zabírají vyvýšeniny 20 přibližně plochu od 25 do 75% plochy povrchu pásu .10, a distální plocha vyvýšenin 20 je okolo 15 až 65 % plochy povrchu pásu 10.

Obecně se dá říci, že u provedeni, která jsou zde popsaná, jsou vhodné šířky vyvýšenin 20 u nejbližších okrajů okolo 0.3 až 1.3 mm. Šířka vyvýšenin 20 u distálního konce 46 může být okolo 0.13 až 0.64 mm , přednostně okolo 0.20 až 0.46 mm. Při zkoumání dvou rozměrů vzoru polospojité vyvýšeniny 20, zvláště podélného a příčného rozměru, se dá zjistit, že se dají využít dva typy vyvýšenin 20 a to v souladu s tímto vynálezem. Žádné vyvýšeniny se nekřižují. První typ vyvýšenin 20 znázorněný na obr.l, využívá obecně rovnoběžné (nikoliv nutně přímé) vyvýšeniny. Tyto vyvýšeniny 20 mají obecně stejné mezery mezi odkloněnými průduchy 40, takže se nevytváří jednotlivé buňky 42. Platí naopak, jak je znázorněno na obr.3, že sekundární pás 10 může mít vyvýšeniny bez dotyku 20 _f které nemají stejnou vzdálenost od sousedních vyvýšenin 20, a mohou definovat jednotlivé buňky 42 v rámci odkloněných průduchů 40. Vyvýšeniny 20 takového pásu 10 nemusí být rovnoběžné. Kromě toho nemusí mít vyvýšeniny 20 konstantní šířku. Každé uspořádání může skýtat odkloněné průduchy 40. které mají v určitých oblastech vlákna tvořící přemostění se sousedními vyvýšeninami 20, a odchylku vlákna směrem do odkloněných průchodů 40 v jiných oblastech.

Toto uspořádání má tu výhodu, že se může vytvořit buničitá vláknitá struktura, která má polospojitý vzor a tři vzájemně rozdílné hustoty. Tři hustoty se vyskytují z důvodu :

1) vlákna s nízkou hustotou přemosťují sousední vyvýšeniny

20. a vychylují se Z směrem od distálního konce 46 vyvýšeniny 20. v množství odpovídající přinejmenším hodnotě tloušťky oblastí s vysokou hustotou buničité vláknité struktury,

2) vlákna se střední hustotou, která přemosťují sousední vyvýšeniny 20 a vychylují se ve směru Z , kdy hodnota vychýlení je menší než 50% vychýlení u vláken s menší hustotou buničité vláknité struktury,

3) vlákna s velkou hustotou a zhuštěná, jsou shodná s vlákny distálního konce 46 vyvýšeniny 20.

Polospojitý vzor buničité vláknité struktury se třemi hustotami poskytuje izotropní pružnost, vetší měkkost a příjemnější vzor, než podobná buničitá vláknitá struktura 20. vyrobená na sekundárním pásu 10 a mající rovnoběžné vyvýšeniny 20. Tři hustoty mohou být uspořádány do buněk 42 u oblastí s nízkou hustotou, ohraničených oblastmi se střední a vysokou hustotou.

Buňky 42 jsou definovány jako nespojité oblasti s nízkou hustotou v buničité vláknité struktuře, které se vyskytují mezi, a jsou ohraničeny polospojitými oblastmi s vysokou hustotou, a nespojitými oblastmi se střední hustotou buničité vláknité struktury, která má nejméně tři různé hustoty, nebo jsou definovány jako odpovídající oblasti sekundárního pásu 10, na kterém se vyrábí taková buničitá vláknitá struktura.

Jestliže jsou jednotlivé buňky 42 v odkloněných průchodech 40 mezi vyvýšeninami 20 příliš velké, nemusí tloušťka generovaná během vysoušecího procesu vydržet následné kalandrování, nebo jiné přetvářecí operace, zvláště pro nízkou plošnou váhu buničité vláknité struktury. Tak se ke konzumentovi dostane výrobek s nižší tloušťkou vrstvy, a tím i s nižší kvalitou, přestože během výrobního procesu vznikal výrobek s přiměřenou tloušťkou vrstvy. Velké buňky mohou rovněž zvýšit jednostrannost vzoru (textury).

Naopak, jestliže jsou jednotlivé buňky 42 v odkloněných průduších 40 mezi sousedními vyvýšeninami 20 příliš malé, výsledkem je menší tloušťka, vzhledem k jednorozměrovým mezerám mezi sousedními vyvýšeninami 20.Jestliže jsou kromě toho jednotlivé buňky 42 příliš malé,- může být šířka distálních konců buněk pro danou velikost buněk příliš malá, a výsledkem bude opět nízká životnost pásu 10.

Jednotlivé buňky 42 mohou být uspořádány do jakékoliv žádoucí matrice. Jednotlivé buňky mohou být seřazeny v obou směrech (příčný, podélný). Jednotlivé buňky mohou být rovnoměrně rozděleny v podélném směru, příčném směru, nebo alternativně, jednotlivé buňky 42 jsou rozmístěny bilaterálně.

U provedení, která byla popsána, jsou považovány za vyhovující ty vyvýšeniny 20. které mají na jeden centimetr čtvereční 16 až 109 buněk, lépe 31 až 78 buněk/cm², event. 62 buněk /cm².

U alternativního provedení tohoto vynálezu může být pás 10, který má polospojitý vzor vyvýšenin 20 a polospojitý vzor odkloněných průduchů 40., použit na mokrém konci papírenského stroje jako tvářecí drát. Je-li takový pás 10 použit jako tvářecí drát, vznikne buničitá vláknitá struktura, která bude mít oblasti s alespoň dvěmi, navzájem rozdílnými plošnými hmotnostmi. Rozložení těchto rozdílných hmotností v buničité vláknité struktuře může být v podélném, příčném, nebo uhlopříčném směru.

Tato buničitá vláknitá struktura poskytuje výhodu například tím, že je-li polospojitý vzor navzájem rozdílných hmotností rozložen v příčném směru, a buničitá vláknitá struktura je používána jako papír navinutý na trubičce (toaletní papír, papírový ručník) vytváří místa s nízkou plošnou hmotností čáru k trhání papíru. Tato čára je užitečná, jeli papír navinutý na trubičce namáhán tahem, jak se stává, když se uživatel rozhodne upravit délku odvinovaného papíru. Buničitá vláknitá struktura se přetrhne v místě, které vzniklo tam, kde je oblast s nízkou plošnou hmotností.

Toto uspořádání má tu výhodu, že se může při výrobě omezit operace perforování, a spotřebitel si může zvolit potřebnou velikost podle vlastního uvážení, a není omezen velikostí mezer mezi perforacemi, které vznikly během výroby.

Příklady

Byly vyrobeny srovnávací vzorky na sekundárním pásu 10, který měl spojitý vzor podle patentu p.-Trokhana, na sekundárním pásu .10, která měl přetržitý vzor podle obr.8 U.S patentu 4,239,065 vydaný 16.prosince 1980 na jméno Trokhan, a na sekundárním pásu 10 s polospojitým vzorem podle tohoto vynálezu.

Polospojitý pás 10 se vzorem, měl velký vzor s růžemi, umístěnými na polospojitých vyvýšeninách 20, jak je znázorněno v přihlášce se sériovým číslem 07/718,452, podané 19.července 1991 na jméno Rash a spol. Vyvýšeniny 20 měly tloušťku 0.33mm, označenou na obr.3 jako rozměr T. Vyvýšeniny 20 vytvářely pravoúhle tvarované buňky 42, které měly větší rozměr o velikosti 1.22mm, označený jako rozměr A , a menší rozměr o velikosti 0.69mm, označený jako rozměr N. Každá vyvýšenina 20 byla v nejužším místě oddělena od sousedních vyvýšenin mezerou 0.23mm označenou jako vzdálenost C.

Jak spojitý vzorový pás, tak i polospojitý vzorový pás 10 měl 62 buněk /cm². Přetržitý pás se vzorem měl pletivo o 23 x 17 vláken na cm² poskytující přibližně 67 buněk na cm².

Bylo stanoveno, že buňkou má být buďto jednotlivý mnohoúhelníkový odkloněný průduch v pásu se spojitým vzorkem, který byl vyroben podle patentu zmíněného p. Trokhana, nebo jednotka vytvořená šesti vláknitými prstenci (klouby) v nespojitém pásu se vzorem, vyráběným podle patentu '065 p. Trokhana, nebo buňka 42 v rámci odkloněného průduchu 40., tak jak to bylo definováno u pásu 10 podle tohoto vynálezu.

Jak spojitý vzor, tak i polospojitý vzor sekundárního pásu 10 má vyvýšeniny které v Z směru dosahují hodnoty 0.23mm. Zjevná výška vyvýšeniny 20 pásu 20., který byl vyroben podle patentu '065 p. Trokhana, se měřila vzorem vazby. Za zjevnou

výšku vyvýšeniny 20 se považovala tloušťka sekundárního pásu, mínus průměr vlákna (shute). K udržení přibližně stejného počtu buněk 42, přibližně stejného průměru vláken, které tvoří zesílenou strukturu 30 v nespojitém sekundárním pásu 10,, nebylo možné dodržet, u nespojitého vzoru pásu 10, zmíněnou výšku 0.23mm vyvýšeniny 20. Zjevná výška vyvýšeniny 20 byla 0.32mm.

Tento příklad ilustruje způsob volby mezi velikostí buněk a výškou vyvýšenin 20, použije-li se pás 10-s nespojitým vzorem, která byl zhotoven podle zmíněného patentu '65 p. Trokhana. Jelikož výroba buničité vláknité struktury na pásu 10., podle patentu '065 p. Trokhana, měla velký komerční úspěch, usoudilo se, že by bylo vhodné, považovat výrobu podle tohoto patentu za standard, při porovnávání buničité vláknité struktury vyráběné na pásu 10 s polospojitým vzorem podle tohoto vynálezu.

Buničitá vláknitá struktura vyráběná na těchto třech pásech 10 byla trojvrstvá. Dvě vnější vrstvy, z nichž každá obsahovala nejméně 40% struktury, byly zhotoveny z eukalyptových vláken. Střední vrstva obsahovala zbytek vláken struktury, která byla zhotovena z měkkého dřeva severských jehličnanů (NSK).Proces vrstvení je podrobněji popsán v U.S. patentu 3,994,771 vydaného 30.listopadu 1976 na jméno Morgan Jr. a spol. Tento patent je zde zahrnut proto, že ukazuje, jakým způsobem byla, pro tento příklad, vrstvená buničitá vláknitá struktura vyrobena. Buničitá vláknitá struktura, vyrobená pro tento příklad, měla 20% konsistenci na gaučovacím válci. Vakuové patky používané k přenosu zárodečného tkaniva z tvářecího drátu k sekundárnímu pásu 10, měly vákuum o hodnotě 31.8 cm rtuťového sloupce.

U výsledné buničité vláknité struktury byla testována plošná hmotnost měřením podle ASTM standardu D585-74, pevnost v tahu měřená na přístroji Thwing Albert, která má separační rychlost křížové hlavy 10.2 cm/min a délku délkového měřidla 5.08cm. Tloušťka byla měřena za omezeného tlaku 14.7 g/cm². pevnost v tahu se mírně u jednotlivých vzorků lišila, bere-li se v úvahu různé procento obsahu vláken NSK.

Z tabulky 1 vyplývá, že plošná hmotnost u všech tří vzorků byla v podstatě konstantní. Buničitá vláknitá struktura vyrobená na pásu 10 s nespojitým vzorem, měla menší tloušťku než buničitá vláknitá struktura vyrobená na pásu s polospojitým, nebo spojitým vzorem.

Buničitá vláknitá struktura vyrobená na pásu se spojitým vzorem nevykazovala korelaci mezi úhlem nárazu upravovacího nože a tloušťkou. Buničitá vláknitá struktura vyrobená na pásu s polospojitým a nespojitým vzorem, vykazovala monotónní pokles vztahu u tloušťky, jestliže se se zvýšil úhel nárazu upravovacího nože. Jediným pásem 10, který může poskytnou relativně velkou tloušťku a lineární a monotónní korelaci mezi úhlem nárazu upravovacího nože a tloušťkou, je pás 10 vyrobený podle tohoto vynálezu

Výsledky týkající se tloušťky uvedené v tabulce 1, byly získány během následujících operací:

TABULKA 1

Podmínky

Spojitý vzor vysoušecího pásu

Nespojitý vzor vysoušecího pásu

Polospojitý vzor vysoušecího pásu

Úhel nože

ve stupních 78	83	90	70	81	89	70	81	90
Plošná 18.2 hmotnost	18.3	18.1	18.1	18.4	18.2	18.1	18.3	18.3
(pounds per sq. feet) NSK (%) 20 Celk.napětí	20	20	20	10	10	10 416	10	5 457
452
(g /inch) 398 Tloušťka	436	423	460	455	423
		18 .
(mils) 17.7	17.5	17.5	13.9	12.8	12.8	19.2	18.4

Bylo provedeno dodatečné testování, aby se určil vliv vzoru vyvýšeniny 20 na zvlnění vrstvy, smršťování a proděravění. U toho testu se udržoval úhel nárazu upravovacího nože na hodnotě 81°. Pás 10 s nespojitým vzorem, vyrobený podle obr.4 patentu p. Johnsona a spol., nahradil pás 10 s nespojitým vzorem, vyrobeným podle patentu '065 p. Trokhana, který byl použit v předcházejících příkladech. Pás 10 s nespojitým vzorem, který byl použit v tomto případě, má 62 buněk na cm², a výšku vyvýšeniny 20 0.2mm. Vyvýšeniny měly pravoúhlý tvar se zaoblenými okraji, a stranovým poměrem 3.375, přičemž alternativní vyvýšeniny byly natočeny o 90°, jak je znázorněno na otištěném vzoru na obr.l zmíněného patentu '065 p.Trokhana.

Buničitá vláknitá struktura vyrobená na těchto třech pásech 10, měla přibližně stejnou plošnou hmotnost při porovnání vlivu vzoru vyvýšeniny 20 na zvlnění, smršťování a proděravění. Proděravění bylo měřeno na přístroji Paperlab-1 formation RoboTester, poskytnutým spol. Kajaani Automation of Norcross, Georgia.

Zvlnění vrstvy a její smrštění bylo ověřeno měřením šířky vrstvy těsně před operací na přístroji Yankee (PY), mezi válci kalandru a kotoučem (BCR) a po odříznutí z mateřského kotouče(AC). Zvlnění je pak dáno vzorcem: (PY - AC)/ PY.

Tabulka HA znázorňuje tři buničité struktury, vyrobené na zmíněných pásech 10, a která měly celkovou pevnost v tahu 400g/inch. Tabulka IIB znázorňuje stejnou buničitou vláknitou strukturu, u které je pevnost v tahu 500g/inch. V obou tabulkách IIA a IIB, je měkkost (která je významně ovlivněna pevností v tahu), opravena na příslušnou pevnost v tahu o 0.1 PSU měkkosti na 25g/inch pevnosti v tahu.

	TABULKA IIA
Podmínky	Spojitý vzor Nespojitý vzor	Polospojitý vzor
	vysousecího vysoušecího	vysoušecího
	pásu pásu	pásu

Škrob (pounds/ton)	4	4	4
NSK (%)	10	10	10
Plošná hmotnost (pounds / 300 sq.feet	18.23	18.05	18.21
Nekalandrovaná tloušťka (mils)	19.2	18.7	16.0
Měkkost (PSU)	0.73	0.51	0.48
Pevnost v tahu opr.měkkost 400 (PSU)	0.58	0.47	0.37
Pevn.v tahu v příčném směru (g/in)	162	181	179
Pevn.v tahu v pod. směru (g/in)	201	209	194
Celková pevnost v tahu (g/in)	363	390	373
Poměr protržení/pevnosti	0.40	0.29	0.36
Roztažení v přič.směru (%)	12.94	6.16	7.50
Modul v příčném směru (%)	5.31	15.07	12.78
Modul v podél. směru (%)	2.58	3.00	3.45
Modul (%)	3.89	6.72	6.64
Suché úlomky (g)	146.6	114.7	134.5
Ponoření (sec)	3.29	1.58	213
Proděravění světí.body v %	3.39	1.91	2.42
Zvlnění (%)	5.9	0.0	0.0
Smrštěni (%)	0.7	0.0	0.0

TABULKA IIB

Podmínky	Spojitý vzor vysoušecího pásu	Nespojitý vzor vysoušecího pásu	Polospojitý ' vysoušecího pásu
Měkkost (PSU Pevnost v tahu opr. měkkost	0.79	-0.08	0.5
400 TT (PSU)	0.85	0.23	U . / 2
500 TT (PSU) Plošná hmotnost (pounds/	0.45	-0.17	0.32
3000 sq.feet) Pevn.v tahu v příčném směru	18.09	18.18	17.89
(g/in) Pevn.v tahu v pod. směru	170	212	200
(g/in) Celková	246	265	255
pevnost v tahu (g/in)	416	477	455
Škrob (pounds/ton) 4	4	4
NSK (%)	20	15	20
Roztažení v přič.srn. (%) Modul v přič.	13.56	6.26	7.12
směru (%) Modul v podél.	5.05	17.19	15.71
směru (%)	3.18	3.60	4.09
Modul (%)	4.38	8.03	8.02
Úlomky (g)	181.4	148.4	162.9
Ponoření (sec) Proděravění	3.05	1.49	3.11
(svět.místa v %)	4.97	5.35	1.84
Zvlnění (%)	5.2	0.0	0.0
Smrštění (%) Poměr	0.0	0.0	0.0
protržení/pevnost v tahu	0.44	0.31	0.36

Jak je možné vidět v tabulce IIA a IIB, má buničitá vláknitá struktura vyrobená na pásu 10 podle tohoto vynálezu, lepší hodnoty smrštění a zvlnění vrstvy, než buničitá vláknitá vrstva vyrobená na pásu se spojitým vzorem, ale ekvivalentní hodnoty při srovnání s buničitou vláknitou vrstvou vyrobenou na pásu 10 s nespojitým vzorem. Stejně tak jsou hodnoty týkající se poměru odolnosti proti protržení k pevnosti v tahu lepší, než u buničité vláknité struktury vyrobené na pásu 10 s nespojitým vzorem, ačkoliv tento poměr nebyl tak dobrý, jako u buničité vláknité struktury vyrobené na pásu 10 se spojitým vzorem. Buničitá vláknitá struktura vyrobená na pásu 10 podle tohoto vynálezu, má lepší ukazatel proděravění, než buničitá vláknitá struktura, vyrobená na pásu 10 se spojitým vzorem, ale má smíšené výsledky vzhledem k proděravění při srovnání s buničitou vláknitou strukturou vyrobenou na pásu s nespojitým vzorem.

Poznalo se, že existuje mnoho variant a kombinací, pokud jde o vzor, velikost vyvýšenin 20 a mezer, které lze v rámci tohoto vynálezu využít. Všechny tyto možnosti odpovídají rozsahu následujících nároků.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Pás používaný ve výrobě buničitých vláknitých struktur, zahrnuje zesílenou strukturu a polospojitý vzor kostry vyvýšenin, přičemž tyto vyvýšeniny zahrnující tuto kostru se vzorem, jsou rovnoběžné.
2. Pás pro výrobu buničitých vláknitých struktur zahrnuje:

zesílenou strukturu, a _ kostru vyvýšenin spojenou se zesílenou strukturou, přičemž vyvýšeniny směřují směrem ven, a definují tím odkloněné průduchy mezi vyvýšeninami, a kde kostra vyvýšenin má polospojitý vzor.
3. Sekundární pás podle nároku la2,vyznačující se tím, že kostra vyvýšenin obsahuje tvrzenou fotosensitivní pryskyřici.
4. Tvářecí pás podle nároku la2,vyznačující se tím, že kostra vyvýšenin obsahuje tvrzenou fotosensitivní pryskyřici.
5. Buničitá vláknitá struktura je vyrobena na pásu podle nároku 1, 2, 3 a 4.

Buničitá vláknitá struktura vyrobené podle nároku 5, vyznačující se tím, že buničitá vláknitá struktura má tři oblasti s různou vzájemnou hustotou, kde tyto tři oblasti zahrnují oblast s nízkou hustotou obklopenou alespoň jednou oblastí s vysokou hustotou, nepmo oblastí se střední hustotou.

S 6 dl 0 i O|SO(J

Buničitá vláknitá struktura má nevytlačený polospojitý vzor oblastí s velkou hustotou, oddělených od sebe oblaktmi s malou hustotou a s nevytlačeným polospojitým vzorem, i - ř 0 .9 ί (I přičemž struktura má nejméně tři oblasti s rozdílnou J '!□ hustotou. * ’
8. Buničitá vláknitá struktura vyrobená podle nároku 7, vyznačující se tím, že tyto tři oblasti obsahují oblast s nízkou hustotou, obklopenou nejméně jednou oblastí s velkou hustotou a nejméně jednou oblastí se střední hustotou.
9. Buničitá vláknitá struktura vysušená vzduchem, podle nároku 7 a 8.
10. Krepovaná buničitá struktura podle nároku 7, 8 a 9.