CZ66593A3 - Process for purifying waste gases leaving combustion appliances - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu čištění odpadních plynů ze spalovacích zařízení, zvláště ke spalování odpadů obsahujících alespoň SO^, těžké kovy., zvláště rtuť, a rovněž další toxické plyny zvláště dioxin a furan , použitím obnovitelných adsorpčních materiálů.

Dosavadní stav techniky *

Odpadní plyny spaloven obsahují chlorovodík, fluorovodík, rtul a oxidy dusíku NO a rovněž vysoce toxické organické sloučeniny známé jako dioxin a furan. K dosažení čistého vzduchu se musí ze spalin vyloučit škodliviny a rovněž se musí pokud možno získat zpět jako plnohodnotná látka.

Jsou známá dvou nebo vícestupňové mokré postupy pracující na bázi vápna k vyloučení chlorovodíku, fluorovodíku a oxidu siřičitého, při nichž vznikají jako redukční produkty chlorid vápenatý a síran vápenatý. Tyto reakční produkty se ukládají na deponie. Dále je u těchto postupů nevýhodné, že vznikají znečištěné odpadní vody, které se buň musí podrobit čištění nebo se musí tepelně odstranit. Teprve po vyčištění se mohou odpadní vody zavést do odvodní stoky nebo do kanalizačního systému. Vesměs je tento způsob cenově náročný a zatěžuje okolí skladováním reakčních produktů na deponiích. Jsou známé koncepce, viz Chem. - Ing. - Tech. 60, 1988, strana 247 až 255» kterými principiálně se mohou zpracovat a získat zpět při čištění mokrým postupem praní unikající těžké kovy. Poněvadž,jsou tyto postupy velmi nákladné, při nepříznivých poměrech cena - prospěch se berou jako hospodářsky smysluplné a ekologicky •nutné.

- 2 Při získávání těžkých kovů u velkých elektráren se získá 2 OOO t soli za rok, která se musí kontrolovat a ve velkém množství odvádět. U furanů a dioxinu se může využít jejich snadná destrukce při mírných teplotách zpětným vedením plynů znečištěných těmito látkami do spalovací pece.

Jsou známé návrhy získat použitím hydroxidu sodného jako neutralizačního činidla chlorid sodný jako průmyslově využitelný produkt a tím vyčistit deponované látky. Tato cesta je drahá a byla schůdná jen, když byl se zřetelem na vysoké požadavky čistoty chloridu sodného použitého v chloralkalické elektrolýze chlorovodík obsažený ve spalinách předem izolován od všech obvyklých škodlivin, což není možné dosud známým postupem k výrobě chloridu sodného.

Jsou dále známé suché sorpční postupy, které, rovněž pracují na bá2i vápna. Vznikající reakční produkty se deponují dohromady jako odpady s popílkem vznikajícím spalováním odpadků.

U uvedeného postupu nastává další .problém, že. se nevyloučí dio- .. xin a furan obsažené ve spalinách.

Problematické je u suchých i mokrých postupů oddělení rtuti v plynné podobě ze spalin. Suchými postupy není toto oddělení možné, mokrými postupy není toto odděleni minimálně spolehlivé.

V DE 37 06 131 Al je uveden způsob k odstranění škodlivin ze spalin, při němž se spaliny zpracované mokrým praním vedou množstvím adeorbčních zásypů. Fřitom se využívá efektu, Že se škodliviny usazují v adsorbenu selektivně, přičemž menší molekuly se z adsorberu vytěsní, když nastává nasycení. Zpracování plynu předpokládá z odpadních plynů oddělení některých plynných podílů, které by mohly bránit následnému katalyckému oddělenf.

V prvním adsorpčním zásypu se musí adsorpovat těžké kovy, zvláště rtuť. V jednom nebo dvou dalších zásypech se musí adsorbovat oxid siřičitý a chlorovodík, znečištěný adsorpční materiál se nakonec převádí do dalšího adsorpčního stupně, ve kte- 3 rém se adsorbuje v plynu přesyceném amoniakem oddělený podíl. Adsorpční činidlo obsahující amoniak, oxid siřičitý a chlorovodík se dále spálí v kotli. Koks zatížený těžkými kovy z prvního adsorpčního stupně se oddělí a deponuje se. Jako adsorpční materiál se v první neregenerační linii použije koks z nístějové pece. Tento postup je proveditelný jen ve spojení s čištěním spalin, poněvadž by se v jiných případech převáděly všechny škodliviny při spálení adsorpčních prostředků znovu do spalin. Také se uvádí, že se mohou používat v adsorpčních stupních pro plynné škodliviny drahé aktivní druhy koksu a mohou se regenerovat. Co serausí provést se škodlivinami znovu uvolněnými při regeneraci, se přitom neuvádí.

Známý způsob je z uvedených důvodů použitelný jen pro konečné čištění předčištěných spalin.

Spalování koksu z nístájových pecí znečištěného škodlivinami přináší riziko, že se dioxin a furan při krátké době.prodlevy v kotli nerozloží nebo tvoří z kyslíku a chloru v oblasti kotle, snad ještě s podporou kataliticky účinných podílů dioxinu a furanu, které dohromady s nerozloženým dioxinem a řuranem vedou pozvolna k nárůstu koncentrace těchto vysocetoxických škodlivin ve spalinách. Oddělením dioxinu a furanu ze systému č čištění spalin zbývá podle toho jen deponování koksu z nistějových pecí zatíženého škodlivinami, což však dále zvyšuje množství deponovaných odpadních produktů.

? „Energie Spectrum**, červen 1989, strany 13 až 16 je zveřejněn přehled znaků obvyklých postupů různých poskytovatelů. Přitom je zřejmé, že u všech adsorpčních postupů bud vzniká deponovaná látka nebo se spaluje znečištěný adsorpční koks a uhlí, což může být smysluplné jen ze shora již uvedených důvodů, když se adsorpce použije jen pro dočištění spalin.

U známých suchýiít sorpčních postupů se přidá k hořlavým látkám přídavek alkalických přísad k redukci Škodlivin z kyselých plynů. Zpracování spalin takto redukovaných ve škodlivině

- 4 absorberem vede rovněž ke značným problémům* Produktem vápna použitým v suchém sorpČním procesu se nemusí například oddělit rtuí* Spalování znečištěného koksu z nístějové pece v kotli by vedlo k pozvolnému nárůstu koncentrace rtuti ve spalinách. Přesto se pamatuje v tomto případě na zpracování koksu z nístějsvé pece tak, že se zbytek oxidu siřičitého, chlorovodíkových a fluorovodíkových podílů a rovněž rtuti adsorbovaný v koksu z nístějové pece termicky desorbuje, rtuí se nakonec znovu adsorbuje na koksu z nístějové pece zušlechtěného sírou a obvyklé škodliviny a rovněž koks z nístějové pece zbavený škodlivin se zavádí do kotle. Koks z nístějové pece znečištěný jen rtutí a zušlechtěný sírou se musí uložit na speciálních deponiích.

Mezitím se jde při suché sorpci ještě jinou cestou k zachycení dioxinu a furanu a rovněž rtuti. K produktu vápna nasazenému při suché sorpci, který slouží k oddělení oxidu,siřičitého,. chlorovodíku a fluorovodíku, se připojí malé množství koksu z nístějové pece, které rovněž adsorbuje dioxin a furan a rovněž rtuí. Kromě toho adsorbuje koks z nístějové pece také ještě jisté množství oxidu siřičitého, chlorovodíku a fluorovodíku.

Tento způsob vede také jen ke zvětšení odpadních produktů, poněvadž koks z nístějové pece znečištěný škodlivinami společně s reakčními produkty vápna, zpravidla smisené s popílkem se musí uložit na deponiích.

M. uložení koksu z nístějových pecí znečištěného dioxinem a furanem, rtutí, oxidem siřičitým, chlorovodíkem a fluorovodíkem není k dispozici dlouhodobý provoz. Samotné uložení na zvláštní deponii vychází se zřetelem na dioxan a furan a na rtuí nikoliv nezávadné. Při použití tohoto postupu pro čištění spalin ze spaloven byly obvykle značně zvýšeny náklady na deponování při nutném skladování reakčnich produktů na zvláštních deponiích, které se až dosud skladovaly cenově příznivě na monodeponiích.

Také se nemůže tento postup při svém použití zříci nasazení filtru z aktivního uhlí za suchou sorpci k oddělení zbytků oxidu siřičitého, - HC1 a -HF, poněvadž se suchou sorpcí dosahuje jenom těžko požadované nízké zbytkové koncentrace Škodlivin ve vyčištěném plynu. Spalování koksu z nístějové pece znečištěného škodlivinami v kotli je však v tomto případě nezávadné, poněvadž se uvolňují jen oxid siřičitý, chlorovodík a fluorovodík, přo které slouží suchá sorpce jako propad.

Filtr z aktivního uhlí zde slouží pouze k dočištění spalin, nikoliv však k oddělení dioxiiiu, furanu a rtuti.

Všechny známé postupy zpracování spalin vedou k odpadním produktům, které se musí deponovat, když se má zmenšit nárůst koncentrace spalin s toxickými látkami.

Z DE 34 26 059 Al je známý postup, kterým se mají adšorpČně oddělit ze spalin speciální organické škodliviny, zvláště dioxin a furan. Přitom se vychází z toho, že se při tomto oddělení současně oddělí také další Škodliviny, jako oxid siřičitý a těžké kovy. Aktivní uhlí případně aktivní koks použité k absorpci se podrobí obvyklé regeneraci inertními plyny v oblasti teplot od asi 350 až 75O°O· Ke štěpení dioxinu a furanu se desorpční plyn odebraný z regenerace a znečištěný Škodlivinami ohřeje na teplotu od přes 1000°C až k asi 1400°C. Tím s.e má překročit teplota ke štěpení. dioxinu a furanu, takže se tyto. jistě rozloží. Doba prodlevy musí přitom u těchto teplot štěpení činit ve velkém uspořádání více sekund, například 5 až 10 s. Přitom musí být možné provést štěpení dioxinu a furanu hned při desorpci ve stupni regenerace. Koncept dalšího zpracování škodlivin není v této tiskovině uveden.

Podstata vynálezu

Vynález spočívá v základu úkolu v rámci zmenšování deponovaných odpadů nebo odpadních plynů zatěžujících okolí navrhnout

Čištění odpadních plynů od oxidu siřičitého a rtuti a rovněž dalších toxických plynů, které dovoluje hodnotnou regeneraci.

Tento úkol je vyřešen podle vynálezu způsobem v úvodu uvedeného druhu následujícími postupovými kroky:

- odpadní plyn se vede adsorberem a přitom se uvolňuje oxid siřičitý, těžký kov a další toxické plyny,

- plyn opouštějící adsorber se podrobí dalšímu čištění a uvolňuje se,

- znečištěný adsorpční materiál adsorberu se podrobí regeneraci volným kyslíkem,

- obdržený plyn vzniklý regenerací se pere a konečně ae zpracovává zařízením oxid dusnatý - kyselina sírové na čistou kyselinu sírovou.

U postupu podle vynálezu se vedou odpadní plyny se svými uvedenými součástmi do prvního adsorberu, kde se adsorbují oxid siřičitý, těžké kovy, zvláště rtuť, a toxický plyn, jako dioxin a furan. 7 pórech adsorpčního materiálu, kterým výhodně je aktivní koks, Čemouhelný koks, se oxid siřičitý katalycky převádí na kyselinu sírovou. Adsorpce se vzhledem k výšce ad3orpčního lože, kterým s výhodou je pohyblivá vrstva, a vzhledem k době prodlevy plynu v adsorberu dimenzuje a řídí tak, že se uvedené škodliviny odloučí až na měřeními prokazatelnou hranici. Ve výhodně používaném protiproudem způsobu se může přitom jednak dosáhnout oddělení oxidu siřičitého a jednak rovněž chlorovodíku a eventuálně fluorovodíku obsažených v odpadním plynu. Toto oddělení je možné, protože chlorovodík a eventuálně fluorovodík, v protikladu k oxidu siřičitému, se špatně vyděluje od adsorpčního materiálu, například aktivního koksu. Zvláště ale pro 3voji vyšší molekulovou hmotnost chlorovodík a eventuálně fluorovodík adsorbované adsorpčním materiálem vytlačují adsorbovaný oxid siřitý. Při protiproudém postupu se adsorbují v horní vrstvě aktivního koksu nejprve chlorovodík a fluorovodík, poněvadž odpadní plyn proudící touto vrstvou dříve než opustí adsorber neobsahuje oxid siřičitý, pak byl adsorbován již ve spodních vrstvách. Při použití pohyblivé vrstvy vstoupí horní vrstva aktivního koksu znečištěná chlorovodíkem a fluorovodíkem pozvolna do spodní vrstvy, kde přichází do styku s oxidem siřičitým a kyselinou sírovou. Tím se chlorovodík a fluorovodík znovu desorbují aktivním koksem a místo nich se adsorbuje oxid siřitý. Proto se u tohoto způsobu dosahuje,* že chlorovodík a fluorovodík adsorberem jen prochází. 2a adsorberem se může vyrobit z chlorovodíku, eventuálně snad pooddělení z fluorovodíku, kyselina chlorovodíková a/nebo chlorid sodný v obchodní kvalitě. Vedle jeho vlastní funkce, totiž oddělení škodlivin, slouží adsorber krátkodobě také jako filtr k odprášení odpadních plynů.’ Toto je potom zvláště významné, když vlastní filtry krátkodobě vynechají. Přitom na základě změření tlakového rozdílu bude jen malé množství aktivního koksu zatíženo popílkem, které v tomto případě slouží jako filtrační medium, pomocí jemně řiditelného rozhodovacího.systému se roznese, musí se přerušit zastavením proudu surového vzduchu adsorberem. V každém případě se ale provádí, ložem aktivního koksu v adaorberu dodatečné odprášení.

v

Pro odstranění odpadních plynů ze spaloven je k dispozici známý postup. Pracuje za vložení redukčního katalyzátoru nebo speciálního aktivního koksu k redukci Ν0_χ za pomoci amonihku.

K oddělení‘vyčištěného odpadního plynu od všech dalších škodlivin se tento plyn výhodně zavádí po regeneraci chlorovodíku do oddělovacího reaktoru, přičemž se k odpadnímu plynu před a/nebo během oddělování přimísí amoniak. Oddělení se provádí speciálním aktivním koksem. NO se redukuje katalicky působením amoniaku, takže plyn vypouštěný do atmosféry je bez škodlivin.

K desorpci škodlivého oxidu siřičitého a těžkých kovů, zvláště rtuti, která byla oddělena z odpadního plynu při adsor* i pci adsorpčním materiálem a nakoncentrovala se, se dovede adsorpční materiál znečištěný škodlivinami na termickou regeneraci, po které se oddělí proséváním prach a podsítné od adsorpčního materiálu a přivedou se zpět do spalování. Při regeneraci se převede kyselina sírová nacházející se v pórech adsorpčního materiálu, zvláště aktivního koksu, zpět na oxid siřitý a odvede se v bohatém plynu, který představuje směs z inertního horkého plynu_Λ znovu do plynné formy převedených škodlivin, když v přednostní formě provedení nastává ohřev znečištěného adsorpěního materiálu teplým inertním plynem. V bohatém plynu je také obsažena desorbovaná rtuí v plynné formě.

Inertní horký plyn prochází výhodně se vstupní teplotou přes 55O°C, zvláště s teplotou 65O°C, v protiproudu adsorpčním materiálem znečištěným škodlivinami.Knastavení teplého plynu na žádanou teplotu se může smíchat s bohatým plynem vystupujícím z regenerace o teplotě kolem 325°C. Kromě toho se může variací množství bohatého plynu, který se zavádí zpět a přimísí se k inertnímu plynu, nastavit obsah oxidu siřičitého v bohatém plynu příznivý pro uplatnění hodnotných látek. Teplým plynem se konvekčně ohřívá adsorpční materiál znečištěný škodlivinami, což díky dobrému přechodu tepla, zvláště z aktivního koksu,. vede při protiproudém vedeni teplého vzduchu k relativně krátkým dobám desorpce a k příznivému využití energie.

Při ohřevu adsorpěního materiálu znečištěného škodlivinami teplým plynem s teplotou kolem 65O°C a dobou prodlevy adsorpčního materiálu v prvním regeneračním stupni více než půl hodiny, výhodně více než hodinu, se dioxin a furan zachycený na adsorpčním materiálu úplně rozloží. Poněvadž se provádí regenerace volným kyslíkem, nemohou vznikat rekombinace dioxinu a furanu.

Regenerovaný adsorpční materiál se může zavést zpět k obnovenému nasazení do adsorberu. Malá použitá množství adsorpčního materiálu se doplní vhodným, přivedeným, čerstvým, adsorpčním materiálem.

- 9 Bohatý plyn získaný regenerací obsahuje desorbovaný oxid siřičitý a těžký kov. Podle vynálezu se vytěží z bohatého plynu pomocí známého procesu - oxid dusnatý - kyselina sírová čistá kyselina sírová. Poněvadž se výtěžek kyseliny sírové získává podle vynálezu z odpadního plynu v návaznosti na regeneraci, tedy z bohatého plynu, je k dispozici koncentrace oxidu siřitého příznivá pro postup oxid dusnatý - kyselina sírové a příznivé složení plynu obsahující oxid siřičitý, takže má například všeobecně nepatrný podíl jiných kyselin, jako chlorovodíkové, fluorovodíkové nebo podobně.

Postup oxid dusnatý - kyselina sírová je znám jako takzvaný „postup - olověná komora“ již dlouhou dobu k výrobě kyseliny sírové. Desetiletí se dále rozvíjí a je možné jej provádět pomocí malé aparatury, viz. V. Pattinger „Schwefelsaure, 'ďas Schlusselerzeugnis der chemischen Industrie“ v Neue Zurchěr Zeitung z 21. června 1989, strana 65.

Použití procesu oxid dusnatý - kyselina sírová dovoluje výtěžek dobré, obchodní, vysoce čisté kyseliny sírové, aniž by bylo potřebné beze zbytkové čištění bohatého plynu oxidu·* siřitého z důvodu čistoty vzduchu. Výhodně se odpadní plyny vznikající v zařízení oxid dusnatý - kyselina sírová zavedou zpět do spalovacího zařízení. Plynné nebo aerosolové znečištění proto nevadí. Katalyticky pracující kontaktní zařízení, v němž se může zpracovávat plyn obsahující oxid siřičitý a rovněž kyselina sírová, nemohou tolerovat zbytky nečistot, protože plynnými a aerosolovými nečistotami by vzniklo poškození katalyzátoru.

Způsob podle vynálezu dovoluje výrobu kyseliny sírové s vysokou čistotou také tehdy, když plyn bohatý na oxid siřičitý obsahuje organické nečistoty, které se nemohou beze zbytku odstranit v předřazené pračce plynu. Kyselina sírová vyrobená za tohoto předpokladu v kontaktním zařízení je jen částečně okysličenou organickou látkou zakalena, a proto je méněhodnotná.

Je výhodné nastavit teplotu plynu přivedeného do zařízení oxid dusnatý - kyselina sírová na více než 60°C. V tomto případě se podaří úplná oxidace organických substancí, zvláště toxického dioxinu a furanu, protože denitridaČní Gloverova věž zařízení' oxid dusnatý - kyselina sírová může pracovat při dostatečně velké teplotě. Tento efekt se ještě podpoří, když se v denitridačním stupni provede zkrápění v podstatě kyselinou nitrosylsírovou, která se ohřeje na teplotu - 90¾.

Způsob podle vynálezu dovoluje oddělení oxidu siřičitého a eventuálně ve vypraném plynu bohatém na oxid siřičitý ještě obsažené rtuti, oxidujíc kyselinu nitrosylsírovou párami rtuti a absorbujíc sirník rtuínatý. Vyrobená kyselina sírová, která může být 75 až 78 ae potom může smíchat s NagSgOp čímž se může filtrací oddělit sirník rtuínatý.

Popis obrázků na výkresech

Vynález je v dalším objasněn pomocí příkladného.provedení znázorněného na výkrese. Zde znázorňuje:

obr. 1 schématické zobrazení čistících stupňů pro odpadní plyn ze spalovacího zařízení, obr. 2 schématické zobrazení stupňů k vytěžení hodnotné látky z látek oddělených při čištění podle obr. 1, obr. 3 schématické zobrazenízpracování bohatého plynu vznikajícího při desorpci.

Příklady provedeni vynálezu

Obr. 1 objasňuje, že z kotle spalovacího zařízení 1, zvláště spalovny, přicházející odpadní plyn se zavádí do prachového filtru 2, kde se filtruje z odpadního plynu prach. Z výstupu prachového filtru 2 se odpadní plyn vede dó tepelného výměníku J a potom o teplotě kolem 120°C do adsorberu 4, který má pohyblivé lože tvořené filtračním aktivním koksem, kterým se vede plyn

- 11 v protiproudu. Takovýmto adsorberem 4 je možné oddělení oxidu siřičitého, těžkých kovů, zvláště rtuti a rovněž dioxinu a furanu a zbytků prachu. Naproti tomu se prakticky neadsorbuje plynný chlorovodík, který se ve stupni následujícím za adsorberem například praním, odděluje do kyseliny chlorovodíkové. Plyn opustí stupeň £ ³ teplotou pod 7O°C a znovu se ohřeje v druhém tepelném výměníku 6, který je účelně sdružen s tepelným výměníkem J, na teplotu 120°C. Přídavkem NH^ nastane v oddělovacím stupni 2 redukce oxidu dusnatého na elementární dusík.

Na výstupu z oddělovacího stupně 2 je k dispozici bohatý plyn s teplotou kolem 12Q°C a může se.komínem vypustit do okolí.

Obr. 1 naznačuje, že prach oddělený v prachovém filtru 2 a znečištěný aktivní koks z adsorberu 4 se dále zpracovává v centrálním zhodnocovači hodnotných látek.

Znečištěný aktivní koks z adsorberu £ vstupuje do regenatoru 9, ve kterém se aktivní koks známým,postupem ohřívá inertním plynem horkým 65O°C a uvolňují se z něj adsorbované složky kyseliny sírové a těžkých kovů, zvláště rtuti. Dioxin a furan eventuálně adsorbované na aktivním koksu se při regeneraci rozkládají termicky. Toto se zdaří zvláště, protože ae regenerace v regenerátoru provádí bez kyslíku.

Do regenerátoru 9 se dopravuje také aktivní koks znečištěný rtutí, dioxinem a furanem-z malého druhého adsorberu 10 a rovněž se zpracovává jako znečištěný aktivní koks z adsorberu 4. Malý druhý adšorbei 10 je vytvořen za zařízením 8 tepelného zpracování popílku, ve kterém se těžké kovy obsažené v popílku vytěží zpět jako tavitelné kovové soli a popílek se zeskelní na inertní materiál. Uvedeným postupem je zajištěno, že se také s jistotou zachytí vysokotoxické látky obsažené v odpadním plynu ze zařízení 8 tepelného zpracování popílku a rovněž se zpracují jako látky obsažené v syrovém plynu.

- 12 Čistý plyn opouštějící druhý adsorber 10 se vede rovněž o teplotě kolem 120°C komínem ven do okolí.

Aktivní koka zpracovaný v regenerátoru £ se dopravuje zpět k novému nasazení v obou adsorberech 4, 10.

Nepatrná ztráta koksu vznikající oběhem aktivního koksu mezi adsorpcí a regenerací se doplní vhodným množstvím čerstvého koksu.

Bohatý plyn opouštějící regenerátor 2 vstupuje do pračky 11 plynu, ve které se malým množstvím vody kolem 25 1 za hodinu vyperou těžké kovy jako arsen, selén, kadmium a eventuální podíly kyselin, chlorovodíkové a fluorovodíkové. Toto malé množství vody se vede s malým zbytkem látek zpět do kotle spalovacího zařízení 1. Plyn vystupující z pračky 11 plynu se zavádí do zařízení 12 oxid dusnatý - kyselina sírová, ve kterém se vyrábí vysoce čistá 75 až 78 % kyselina sírová a odfiltruje se rtut ve formě sirníku rtutnatého. Ze simíku rtutnatého ve formě filtračního koláče se může zpětně vytěžit kovová rtut. Obr. 3 detailně znázorňuje zpracování desorpčních.plynů na,výstupu regenatoru 9. Plyn vstupuje nejprve do suchého odlučovače 13 prachu, kterým se odlučuje náhodný uhelný prach vznikající v regenerátoru 2· Odloučený prach se přivádí do kotle spalovacího zařízení 1. Bohatý plyn zbavený prachu vstupuje potom přes třetí tepelný výměník 14 do stupně 15 praní a chlazení, ve kterém se vyperou stopy těžkých kovů, jako je arsen, selen, kadmium a rovněž nahodilé složky plynného chlorovodíku a fluorovodíku. Plyn takto vyčištěný se nakonec vede do zařízení 16 na výrobu kyseliny sírové, ve kterém se z oxidu siřičitého z bohatého plynu, přídavkem HNO-j a vody a rovněž vzduchu vyrobí Fattingerovým postupem kyselina sírová. K úplné oxidaci organických substancí, zvláště toxicicých dioxinu a furanu, je žádoucí pracovat při dostatečné vysoké teplotě s denitridační Gloverovou věží. Za tímto účelem se čištěný plyn bohatý na oxid siřičitý ohřeje ve třetím tepelném výměníku 14 na teplotu přes 60°C, například na 120°C.

- 13 Nitrosylsírová kyselina ve výplňovém tělísku věže oxiduje páry kovové rtuti, které mohou být obsaženy ve vypraném plynu bohatém na oxid siřičitý, a absorbuje se jako simík rtuínatý.

I

V zařízení 16 na výrobu kyseliny sírové se produkuje 75 až 78 % ní kyselina sírová a v odlučovači 17 rtuti se přidá Na2S20p čímž se síran rtuínatý převede na sirník rtuínatý. Získaný sirník rtuínatý se odděluje filtrací v odlučovači 17 rtuti, takže na výstupu odlučovače 17 rtuti vystupuje vysocečistá kyselina sírové a čistý sirník rtuínatý. Produkovaná 75 až 78 % ní kyselina sírová má bezprostředně obchodní kvalitu a může se použít jako akumulátorová kyselina. Ze získaného simíku rtutnatého se nechá zpět vytěžit rtuf v kovové formě.

Zařízení 16 na výrobu kyseliny sírové obsahuje Gay-Lůsaacovu věž, která se musí udržovat na nízké teplotě k udržení nízkých úbytků oxidu dusnatého. Se zařízením 16 je proto spojen chladící stroj 18, který umožňuje absorpční teplotu pod_<10°C.

Úbytek oxidu dusnatého podmíněný způsobem se může kompenzovat NO, které je k dispozici v bohatém plynu nebo přídavkem HŇO^ do denitridační věže. Při teplotě pod 10°C stačí k adsorpci oxidu dusnatého 1 g NO na 1 000 g SO2 v plynu bohatém na oxid siřičitý a systém pracuje bez potřeby HNOy T případě bohatého plynu bez NO činí spotřeba HNO^ méně než 1 kg na 1 000 kg produkované kyseliny sírové.’

Zařízení 16 na výrobu kyseliny sírové obsahuje speciální věž, ve které se odváděné, produkované kyseliny úplně uvolňují z oxidu dusnatého. Denitridační Gloverova věž je na straně plynu oddělena od produkční denitridační věže a může vesměs pracovat za extremně oxidačních podmínek, protože je také v odtoku dovolen malý obsah nitrosylsírové kyseliny. V horní části obsahuje denitridační Gloverova věž zkrápění nitrosylsírovou kyselinou a malým množstvím kyseliny dusičné. Je známo, že denitridační věž pracuje za tepla a exothermní reakce se provádí předehříváním zkrépěcí kyseliny při teplotě přes 90°C.

- 14 Toto ae využije ve známém zařízení 16 na výrobu kyseliny sírové k oxidaci organických sloučenin, například dioxinu a furánu, na CO2 a 1^0.

Pročež tvoří zařízení 16 na výrobu kyseliny sírové dodatkový zajišťovací stupen, ve kterém se rozkládají dioxin a furan, takže takto nemůže vzniknout koloběh, když ae odpadní plyn ze zařízení 16 na výrobu kyseliny sírové vede zpět do kotle spalovacího zařízení 1.

Kyselina sírové produkovaná v zařízení 16 na výrobu kyseliny sírové je podstatně čistší než obchodně obvyklá kyselina sírová z kontaktního zařízení. Produkované kyselina je vhodné při odpovídajícím zředění destilovanou vodou bez dalšího jako elektrolyt do olověných baterií. Zařízení se může vytvořit tak, že vymytý plyn bohatý na oxid dusnatý přijde do styku jen se zařízením ze skla nebo z kyselinoodolné umělé hmoty. Způsob podle vynálezu se tím nechá provést a řídit bez těžkostí.

Claims (5)

1. Způsob čištění odpadních plynů ze spalovacích zařízení zvláště ze 3paloven, obsahujících alespoň oxid siřičitý, těžké kovy, zvláště rtuť a rovněž další toxické plyny, zvláště dioxin a furan, použitím obnovitelných adsorpčních materiálů, vyznačující se tím,,Žeodpadní plyn vede adsorberem (4) a přitom se woínuje oxidx siřičitý” těžké kovy a dalšími toxický/ plynfc plyn opouštějící adsorber (4) se podrobí dalšímu čištění a návazně se uvolní, adsorpční materiál z adsorberu (4) se podrobí bezkyslíkové regeneraci bohatý plyn vznikající regenerací se pere a nakonec se zpracovávé postupem oxid dusnatý - kyselina sírová na čistou kyselinu sírovou.
2. 2) Způsob podle nároku 1) vyznačující se tím, že se teplota plynu přivedeného ke zpracování postupem oxid dusnatý kyselina sírová nastaví na více než 60°C.

   J) Způsob podle nároků 1), 2) vyznačující se tím, že postup oxid dusnatý - kyselina sírová sestává k uvolnění oxidu dusnatého z produkované kyseliny sírové z denitračního stupně, ve kterém 3e provádí zkrápění v podstatě nitrosylsírovou kyselinou, která má teplotu - 90°C.
3. 4) Způsob podle nároků 1) až 3) vyznačující se tím, že se rtuť obsažené ,v produkované kyselině sírové uvolňuje jako sirník rtuťnatý a následně se filtruje.
4. 5) Způsob podle nároku 4) vyznačující se tím, Že se do uvolněného sirníku rtuťnatého přidá přídavek Na₂S₂0y
5. 6) Způsob podle nároků 1) až 5) vyznačující se tím, že odpadní plyn se pro provedení postupu oxid dusnatý - kyselina sírová znovu zavede do spalovacího zařízení (1).