CZ6966U1 - Zařízení pro přípravu na porod a ulehčení porodu - Google Patents

Description

Zařízení pro přípravu na porod a ulehčení porodu

Oblast techniky

Technické řešení se týká zařízení pro přípravu na porod a ulehčení porodu ženy.

Dosavadní stav techniky . V SRN se ročně uskuteční asi 850 000 porodů. Podle nejnovějších dat perinatalstatistiky, která jsou k dispozici pro rok 1995, je četnost nástřihu hráze, bez sectiofrekvence se 17,4 %, £ u prvorodiček a u opakovaných porodů celkem 58,9 %. To znamená, že v SRN dochází ročně k asi 500 650 nástřihům hráze. U asi 20 % všech porodů dochází navíc k natržení hráze, čímž se riziko následků přídavně zvyšuje. Přes mnohé staré a moderní metody přípravy na porod a ulehčení porodu, například Read, Leboyer, Odent, zůstávají výše uvedená čísla již desetiletí ve svých vzájemných relacích téměř bez změn. Atak dokáže, jak novodobá vynikající těhotenská gymnastika připravující na porod, tak i poradní činnost porodních asistentek, změnit toto číslo pouze nepatrně.

Nástřih hráze, prvně popsaný 1742 Ouldem, neztratil za 250 let nic ze svých hrůz. Ačkoliv byl myšlen a prováděn jako ulehčení pro ženy pro urychlení porodu, je ještě stále zdrojem obav mnoha žen pro jeho bolestivost a je nenáviděn pro zlé následky. Jsou pacientky, které se z obavy před nastřižením hráze neodvažují vyhledat při prvních bolestech kliniku. Co je proto přirozenější, než se po staletích zabývat konečně praktickými myšlenkami na zamezení episiotomie, aby se rodičkám porod ulehčil a rodičky se zbavily strachu.

Velkým problémem moderní porodní pomoci je, že se zvětšuje nepoměr mezi dětskou hlavičkou a ženskou pánví. Obvod hlavy novorozenců stále narůstá, takže měřící program ustavený Hausmannem pro normové velikosti biparietálního průměru u ultrazvuku se musí neustále korigovat směrem nahoru. Příčinou může být jednak zahlcení těhotných narůstajícím hlukem, světlem a drážděním, například neonovým světlem, elektrosmogem, hlukem automobilů, a jednak dnes přírodou daným moderním androgynním typem žen, tj. žen , s vysokým vzrůstem, úzkou ženskou pánví a útlými boky, což přirozeně ztěžuje porod.

Pro ošetření poklesových a inkontinenčních potíží u žen je známé zavádění nafukovátelného tělesa vysoko do pochvy, aby těleso v nafouknutém stavu vyvolalo mechanickou uzávěru močového měchýře s nadzvednutím dělohy. Takové těleso je například uvedeno v patentovém spisu EP 663 197, v němž je popsáno balónovité podpěrné těleso z pružného pryžového materiálu, které se od své základové oblasti směrem nahoru rozšiřuje, a které je ve své základové oblasti těsně spojeno s hadicí. Podpěrné těleso má na protilehlém konci k základové oblasti vztaženou a prstencovitě zesílenou krycí plochu, přičemž podpěrné těleso se od krycí plochy směrem k základové oblasti kónicky zužuje. Podpěrné těleso se zavede do pochvy a ponechá se in sítu.

-1CZ 6966 Ul

Podstata technického řešení

Uvedené nedostatky do značné míry odstraňuje zařízení pro přípravu na porod a ulehčení porodu ženy podle tohoto technického řešení, jehož podstata spočívá v tom, že sestává z expandovatelného podélného tělesa pro umístění v oblasti výstupu porodního kanálu a pro částečné umístění v pochvě a částečně vně pochvy.

Podle výhodného provedení je těleso opatřeno obvodovým pásem pro jeho umístění v oblasti hymenálního lemu.

Podle dalšího výhodného provedení je uvnitř tělesa vzduch nebo fluidní náplň.

Podle dalšího výhodného provedení je těleso vytvořeno jako balón, na jehož vnějším konci, směřujícím ven z pochvy, je připojena první hadice.

Podle dalšího výhodného provedení jsou uvnitř tělesa vytvořeny dvě komory, jejichž stěny jsou vzájemně spojeny obvodovým švem.

Podle dalšího výhodného provedení je obvodový šev umístěn v oblasti obvodového pásu.

Podle dalšího výhodného provedení je tloušůka stěny druhé komory větší než tloušíka stěny první komory.

Podle dalšího výhodného provedení je na vnější konec první hadice připojena ruční pumpička a manometr.

Podle dalšího výhodného provedení je na manometru umístěn jednostranně ovladatelný výpustný šroub pro vypouštění tělesa.

Podle dalšího výhodného provedení má těleso v oblasti obvodového pásu průměr 9 až 10 cm, zejména 9,4 až 9,6 cm.

Podle dalšího výhodného provedení jsou komory vytvořeny jako plynotěsné a oddělené od sebe.

Podle dalšího výhodného provedení je první hadice druhé komory opatřena pojistným ventilem pro omezení maximálního tlaku.

Podle dalšího výhodného provedení je na první komoru, umístěnou v pochvě, napojena druhá hadice, která je připojena na pojistný ventil.

Podle dalšího výhodného provedení je pojistný ventil vytvořen jako trojčestný.

Hlavní výhoda navrženého technického řešení spočívá v tom, že je zamezeno episiotomiím a natržení hráze a je dosaženo snížení operačních zásahů souvisejících s porodem, zmenšení strachu před porodem a snížení rizika následků. Další výhodou je zamezení nežádoucího poklesu dna pánve, později se dostavující kontinence moče a sexuální poruchy vlivem postpartálně se vyskytujících organických a psychosomatických komplikací. Výhodou je i to, že se pochva může přechodně rozšiřovat a porodní kanál, jakož

-2CZ 6966 Ul i hymenální lem lze předpínat pro usnadnění porodu.

Další důležitou výhodou je lehčí a rychlejší průběh porodu především u prvorodiček, lepší zásobování dítěte kyslíkem, menší zatížení dětské hlavičky ve fázi vypuzování, úspora prostředků tišících bolest, zejména u prvorodiček snížení porodních bolestí a menší křečovité svírání vlivem rozpínavější muskulatury, citelná redukce narkotických prostředků a lokálních anestetik, nižší riziko alergického šoku na prostředky lokálního znecitlivění, snížení anestesie peridurální a anestesie epidurální, dalekosáhlé zřeknutí se pro rodičky vždy bolestivého a proto obávaného nastřižení hráze s nevyhnutelně následujícím švem hráze, jakož rychlejší znovuvytváření muskulatury pochvy ochranou muskulů bulbocavernosus, bulbospongiosus a aphincter ani, protože se sníží vznik makrotrhlin a mikrotrhlin svalů.

Další výhodou je lepší péče matky o dítě, protože matka bez nástřihu je aktivnější a agilnější, může sama pečovat o dítě a necítí se zraněná a nemocná. Zbavením se bolestí dochází k zvýšené produkci prolactinu, čímž se příznivě ovlivní kojení. Nesmí se přehlédnout, že fyziologie funkce a estetika pochvy a zevního ženského pohlavního ústrojí zůstanou vysokou měrou zachované a pozdější sexuální život není nepříznivě ovlivněn. Kratší pobyt na klinice a možnost ambulantního porodu sníží náklady nemocničních pokladen.

Přehled obrázků na výkresech

Technické řešení bude blíže osvětleno pomocí výkresů, na kterých znázorňuje obr. 1 zařízení pro přípravu na porod a ulehčení porodu v nenapnutém stavu, obr. 2 zařízení pro přípravu na porod a ulehčení porodu v expandovaném stavu, obr. 3 podélný řez prvním příkladem provedení zařízení pro přípravu na porod a ulehčení porodu a obr. 4 podélný řez druhým příkladem provedení zařízení pro přípravu na porod a ulehčení porodu.

Příklady provedení technického řešení

Zařízení pro přípravu na porod a ulehčení porodu ženy, zobrazené na obr. 1 až 3, sestává z expandovatelného oválně podélného tělesa 1 pro pneumatickou dilataci porodního kanálu. Jako materiál vhodný pro styk s kůží se používá latex nebo silikonový produkt. Uvnitř tělesa 1 je vytvořena první komora 13 a druhá komora 14. Těleso 1 je v místě mezi komorami 13, 14 opatřeno obvodovým pásem 15 pro stažení tělesa 1, čímž těleso 1 získá v podélném průřezu tvar číslice osm. Těleso 1 má v oblasti obvodového pásu 15 průměr 9 až 10 cm, zejména 9,4 až 9,6 cm. Druhá komora 14 má větší tlouštku stěny než první komora 13., přičemž obvodový pás 15 je zesílený. Tím je zaručeno, že se těleso 1 při zvýšení tlaku samo stabilizuje a při malém tlaku již vyvolá vaginální dilataci. Stěny obou komor 13, 14 se v místě obvodového pásu 15 překrývají, čímž je mezi nimi vytvořen obvodový šev, který se kryje s obvodovým pásem 15 ♦ Obě komory .13., 14 jsou v místě překrytí slepeny nebo svařeny. Oblast překrytí je na obr. 3 znázorněna čerchované. Druhá komora 14 je opatřena prvním otvorem 16, na nějž je napojena první hadice 12., která je na svém vnějším konci opatřena ruční pumpičkou 5 a manometrem 6. Na obr. 3 je čerchované rovněž nakreslen i expandovaný stav 17 tělesa 1.

-3CZ 6966 Ul

Těleso 1 podle obr. 1 až 3 se v nenapnutém stavu nejdříve složí a opatří kluzným gelem a poté se v oblasti výstupu porodního kanálu zavede do pochvy 2. tak, že ještě 3 až 4 cm tělesa 1 jsou viditelné před vulvou 3_, tzn. , že první komora 13 leží uvnitř pochvy 2 a druhá komora 14 a obvodový pás 15 leží vně pochvy 2 v oblasti hymenálního lemu 4, čímž je těleso 1 v oblasti hymenálního lemu 4 samocentrické a samofixovatelné. To je důležité, protože zvláště vnější oblast pochvy 2, především pak hymenální lem 4 se mají rozšiřovat. To je nejcitlivější a pro nebezpečí natržení hráze současně nejohroženější část ženského porodního kanálu. Těleso 1 však musí dodržovat určitý odstup od děložního krčku a nesmí se jej dotknout ani v expandovaném stavu. Nyní se těleso 1 opatrně ruční pumpičkou 5 stupňovitě po 10 mm Hg střídavě napumpuje plynem, například vzduchem nebo fluidní náplní až na maximální tlak 160 mm Hg, který lze odečíst z manometru 6. Střídavým pumpováním, tj snižováním a zvyšováním tlaku, se vytváří střídavé působení na výstup pochvy 2. Jako fluidní náplně lze používat například gelové nebo vodné kapaliny, které jsou případně temperované. Ve zvláštních případech lze použít i vdechovaný vzduch, který se do tělesa 1 vefukuje ústy. Hranice tlaku se přitom stanoví podle rozpínacího pocitu pacientky. Po 10 až 20 minutách, zejména 15 minutách, se těleso 1 opatrně a jemně vytahuje směrem z pochvy 2, takže pacientka pociťuje porodní pocity, které se následujícími cvičeními prohlubují, což vede k značné anxiolyse. Toto cvičení se provádí několikrát denně, přičemž pacientka soustavně a zcela bezbolestně rozšiřuje výstup pochvy 2. Rovněž je důležité změřit požadovaný průměr tělesa 1 příslušným napumpováním mimo pochvu 2. Tlak na manometru 6 by nikdy neměl překročit 200 mm Hg. Odpovídající označení je nakresleno na stupnici manometru 6.

Maximální vydutí tělesa 1 příčně k podélné ose, tj. průměr obvodového pásu 15, má dosahovat maximálně 9,5 cm, protože biparietální průměr dětské hlavičky má k termínu porodu v průměru tento rozměr, který odpovídá obvodu hlavy 35 cm. Když se při ultrazvukovém vyšetření zjistí, že se narodí zvláště velké dítě, může se průměr roztažení přizpůsobit. Avšak i zde by se měla velikost tělesa 1 přizpůsobit subjektivním pocitům pacientky.

Základem pro stanovení nutných tlaků při dilataci porodního kanálu jsou následující výsledky šetření: Podle vědeckých prací R. Caldeiro-Barcia může intraamniální tlak při normálních bolestech narůst až na 100 mm Hg. Systolní tlak krve rodičky, tj. normální tlak 120 mm Hg, může během bolestí při vypuzování narůst krátkodobě na 180 a více než 200 mm Hg. Tlak muskulatury dosahuje na konci otvírání periody 200 mm Hg proti okolní tkáni pochvy 2. Podle C. Lindgrena dosahuje maximální tlak na dětskou hlavičku v oblasti hráze krátce před narozením během tlakových bolestí špičkové hodnoty až 300 mm Hg. Aby se u zde popsané, do doby těhotenství předřazené dilatace zůstalo ve fiziologické oblasti, doporučuje se ohraničení tlaku na 200 mm Hg. Zásadně by se neměla provádět dilatace před 36. týdnem těhotenství.

Předvádění a vysvětlení způsobu dilatace porodního kanálu má pacientce provádět zásadně lékař nebo porodní asistentka. Doporučuje se provádět první dilatace pod průběžnou kontrolou CTG, tj. průběžné zaznamenávání dětských srdečních ozev a kontrakcí,

-4CZ 6966 Ul ošetřujícím lékařem nebo porodní asistentkou.

Čištění zařízení pro přípravu na porod a ulehčení porodu se provádí mýdlem a vodou a suší se na vzduchu. Rovněž se doporučuje desinfekce běžně dostupnými desinfekčními prostředky.

Na obr. 4 je znázorněn podélný řez druhého příkladu provedení zařízení pro přípravu na porod a ulehčení porodu, které sestává rovněž z expandovatelného tělesa 1 s první komorou 13., druhou komorou 14 a obvodovým pásem 15.. Uvnitř tělesa 1 je mezi komorami 13, 14 v oblasti obvodového pásu 15 umístěna membrána 24, která tak obě na sobě nezávislé komory 13., 14 od sebe plynotěsně odděluje. První hadice 12 sestává z první větvě 28 a druhé větvě 30. Druhá komora 14 je rovněž opatřena prvním otvorem 16., na nějž je napojena svým prvním koncem první větev .28, jejíž druhý konec je připojen na troj čestný pojistný ventil 29 , na nějž je připojena i druhá větev .30, jejíž vnější konec je opatřen ruční pumpičkou 5 a manometrem 6 s jednostranně ovladatelným výpustným šroubem 33. V membráně 24 je vytvořen druhý otvor 25, na nějž je napojena druhá hadice 26., která prochází druhou komorou 14, a která je připojena na pojistný ventil 29 pro omezení maximálního tlaku. V místě průchodu druhé hadice 26 stěnou druhé komory 14 je vytvořen svar 34. Druhá hadice 26 rovněž může probíhat kolem vnější stěny tělesa 1, takže obě hadice 12, 26 vystupují ven mimo porodní kanál. Obě hadice 12, 26 mohou probíhat koncentricky v sobě.

V příkladu provedení podle obr. 4 se mohou na pojistném ventilu 29 nastavit tři polohy, takže komory 13., 14 se mohou plnit jednotlivě nebo současně. V první poloze je mezi druhou větví 30., první větví 28 a druhou obě komory 13, 14 současně plní nebo odvzdušňujx. V další poloze se vytváří spojení mezi druhou hadicí 26 a druhou větví 30, zatímco spojení s první větví 28 je přerušeno. Proto se plní, případně odvzdušňuje pouze první komora 13. Ve třetí poloze je vytvořeno spojení mezi druhou větví 30 a první větví 28., zatímco spojení s druhou hadicí 26 je přerušeno. Proto se může druhá komora 14 plnit ruční pumpičkou 5 nebo odvzdušňovat výpustným šroubem 33, který po ukončení terapie nebo pro odlehčení během užívání může snižovat tlak. Takovou dvoukomorovou konstrukcí lze objem tělesa 1 individuálně přizpůsobit požadavkům pacientky. Tlak v komorách 13., 14 lze odděleně odečítat z manometru 6.. Pojistným ventilem 29 lze omezit maximální tlak, například 200 mm Hg, přičemž při překročení této mezní hodnoty se pojistný ventil 29 otvírá. Těleso 1 s oddělenými komorami 13, 14 je vhodné použít u pacientek, které již rodily a u kterých při předešlých porodech vzniklé natržení hráze způsobilo těžké a bolestivé zjizvení.

vytvořeno spojení hadicí 26. Tím se

Claims (14)

1. NÁROKY NA OCHRANU

   1. Zařízení pro přípravu na porod a ulehčení porodu ženy, vyznačující se tím, že sestává z expandovatelného podélného tělesa (1) pro umístění v oblasti výstupu porodního kanálu a pro částečné umístění v pochvě (2) a

   -5CZ 6966 Ul částečně vně pochvy (2).
2. 2. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že těleso (1) je opatřeno obvodovým pásem (15) pro jeho umístění v oblasti hymenálního lemu (4).
3. 3. Zařízení podle některého z nároků la2, vyznačující se tím, že uvnitř tělesa (1) je vzduch nebo fluidní náplň.
4. 4. Zařízení podle některého z nároků laž3, vyznačující se tím, že těleso (1) je vytvořeno jako balón, na jehož vnějším konci, směřujícím ven z pochvy (2), je připojena první hadice (12).
5. 5. Zařízení podle některého z nároků 1 až 4, vyznačující se t í m, že uvnitř tělesa (1) jsou vytvořeny dvě komory (13, 14), jejichž stěny jsou vzájemně spojeny obvodovým švem.
6. 6. Zařízení podle nároku 5, vyznačující se tím, že obvodový šev je umístěn v oblasti obvodového pásu (15).
7. 7. Zařízení podle nároku 5, vyznačující se tím, že tloušťka stěny druhé komory (14) je větší než tloušťka stěny první komory (13).
8. 8. Zařízení podle nároku 4, vyznačující se tím, že na vnější konec první hadice (12) je připojena ruční pumpička (5) a manometr (6).
9. 9. Zařízení podle nároku 8, vyznačující se tím, že na manometru (6) je umístěn jednostranně ovladatelný výpustný šroub (33) pro vypouštění tělesa (1).
10. 10. Zářízení podle některého z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že těleso (1) má v oblasti obvodového pásu (15) průměr 9 až 10 cm, zejména 9,4 až 9,6 cm.
11. 11. Zařízení podle některého z nároků 5a7, vyznačující se tím, že komory (13, 14) jsou vytvořeny jako plynotěsné a oddělené od sebe.
12. 12. Zařízení podle některého z nároků 4, 8a 11, vyznačující se tím, že první hadice (12) druhé komory (14) je opatřena pojistným ventilem (29) pro omezení maximálního tlaku.
13. 13. Zařízení podle nároku 11, vyznačující se tím, že na první komoru (13), umístěnou v pochvě (2), je napojena druhá hadice (26), která je připojena na pojistný ventil (29).
14. 14. Zařízení podle některého z nároků 12 a 13, vyznačující se tím, že pojistný ventil (29) je vytvořen jako trojcéstný.