CZ71896A3 - Apparatus for detecting identifiers of elements within a telecommunications system - Google Patents

Description

Oblast techniky

Vynález se týká zařízení pro detekci identifikátoru prvku telekomunikační soustavy, jako je koncový přístroj, přenosový prvek nebo přepojovací prvek. Vynález se rovněž týká reemitéru a detektoru, jež jsou zcela vhodné a určené pro danou soustavu.

Dosavadní stav techniky

Telekomunikační sítě, kupříkladu telefonní síť, sestávají z velkého počtu kabelových vedení, jejichž velká část je přidělována účastníkům (účastnická vedení). Pro všechna kabelová vedení je zapotřebí administrativně zaznamenávat způsob jejich přidělování. Kromě zaznamenávání nově uskutečněných přídělů je také třeba zaznamenávat vedení, která se opět stávají volná, kupříkladu v důsledku zrušení přídělu. Za účelem dosažení maximální kvality poskytovaných služeb, kupříkladu při uskutečňování nových spojení, a minimalizace nákladů způsobených přebytečnou kapacitou sítě, je žádoucí mít možnost občasného srovnání skutečného využití linek s administrativními záznamy. Podle dosavadní praxe první operátor napojuje na síť telefonní přístroj (držený v ruce), kupříkladu v rozvodné skříni, načež volá druhému operátoru, jenž je napojen na telefonní číslo, jež bylo uvolněno a na něž bylo napojeno zařízení pro zobrazení na displeji čísla volajícího. V důsledku toho vidí druhý operátor identifikátor linky, z níž je voláno, a může je sdělit po téže nebo jiné lince prvnímu operátoru. Tento má možnost se takto přesvědčit, zda identita spoje podle záznamů souhlasí s takto zjištěnou. Tímto způsobem se může třeba zjistit, že vedení, které je ve skutečnosti volné, zůstává „na papíře” přiděleno účastníku nebo jinému prvku sítě.

Jelikož operátor na zkušebním místě sítě nemá možnost přímého ověření, jak jsou jednotlivé linky přiděleny, jsou pro zkoušky tímto způsobem nutní vždy dva operátoři, což způsobuje, že výkonnost těchto úkonů není příliš velká, obzvláště je-li prověřován větší počet spojů.

Podstata vynálezu

Vynález se zakládá na poznatku, že při výše uvedeném postupu je neznámý identifikátor vysílán do zařízení, vybaveného displejem volajícího čísla, a toto zařízení, případně přídavné zařízení k němu připojené nemusí plnit žádné jiné funkce než jenom reemitovat tento identifikátor volajícího. Předmětem vynálezu je tedy souprava, jež umožňuje detekci identifikátoru prvního prvku telekomunikační soustavy jako koncové zařízení, přenosové zařízení nebo přepojovací zařízení, sestávající z detektoru, napojeného přímo nebo přes telekomunikační soustavu na první prvek, a z reemitéru, napojeného na druhý prvek nebo tvořícího tento druhý prvek. Zmíněný detektor volá druhý prvek, telekomunikační soustava přenáší identifikátor prvního prvku do reemitéru, a reemitér posílá tento identifikátor prvního prvku zpět do detektoru po stejném nebo jiném telekomunikačním spoji.

Výsledkem použití reemitéru, který bez účasti druhého operátoru vysílá zpět do detektoru identifikátor čísla volajícího, čili té linky, na níž je napojen detektor „držený v ruce”, existuje možnost mimořádně rychlého a spolehlivého prověření identifikátoru vedení (nebo identifikátoru jiného prvku sítě), jenž je předmětem úkonu, z libovolného místa v síti. Tímto způsobem lze dosáhnout značných úspor, které mohou dávat ročně miliónové částky. Na jedné straně je možné tímto způsobem vydatně uvádět administrativní záznamy o stavu využití jednotlivých vedení do souladu se skutečností, zatímco na druhé straně, v případě změn v síti, obzvláště je-li zřizován přípoj pro nového účastníka, je možno tyto změny ověřovat, jakož i provést kontrolu, zda byl nový účastník napojen na správné vedení.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je podrobněji vysvětlen na obr. 1, 2 a 3.

Obr. 1 znázorňuje telekomunikační soustavu, v níž je možné použít zařízení podle tohoto vynálezu.

Obr. 2 uvádí příklad blokového schématu detektoru, který je nebo ^j může být součástí zařízení podle tohoto vynálezu.

Obr. 3 ukazuje příklad blokového schématu reemitéru, který je nebo může být součástí zařízení podle tohoto vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Obr. 1. znázorňuje telekomunikační soustavu (1), jež sestává mezi jinými z přenosových, přepojovacích a účastnických prvků, a jež slouží k navazování spojení mezi těmito účastnickými prvky pomocí sítě přenosových a přepojovacích prvků. Jako koncová zařízení ukazuje obr. 1. síťové přípojky (3) a (5). Všechny síťové přípojky mají za identifikátor svoje spojovací číslo. Je také možné, aby koncová zařízení (hovorová, displejová nebo pro přenos dat), napojená na síťová vedení, měla svoje vlastní identifikátory, pomocí nichž by se identifikovala vůči síti, jiným koncovým zařízením a podřízeným soustavám. Existuje také možnost, aby uživatelé koncových zařízení měli schopnost se sami identifikovat vůči síti nebo jiným uživatelům, koncovým zařízením nebo soustavám, čehož příkladem je řešení v rámci UPT (Universal Personál Telecommunications — Universální osobní telekomunikace). Koncová zařízení mohou být napojena na síť pomocí drátových vedení, světlovodů nebo rádiových spojů, zatímco sama síť může rovněž využívat různé spojovací prostředky.

V síti podle obr. 1. jsou též přítomny manipulační nebo zkušební místa (6), kupříkladu v podobě kabelových rozvodných skříní a pod. Přípojná vedení mohou být také zkoušena a obsluhována v propojovacích krabicích, kde je možno linky spojovat nebo rozvětvovat. Je důležité vědět pro každou dvojici vodičů takového zkušebního místa (6), jaký prvek sítě, popřípadě která linka je na tuto dvojici vodičů napojena. Aby bylo možno toto zjistit, je třeba k této jivojici vodičů připojit detektor (2). Tento je schopen vyvolat z daného zkušebního místa zvolenou linku sítě (telefonní číslo). Tato linka musí být předem v telekomunikační síti uvolněna a vybavena zařízením pro zobrazení na displeji čísla volajícího. Podle vynálezu je na tuto linku sítě napojováno zvláštní koncové zařízení, a sice reemitér (4). Tento je <>

WO 95/07588 PCT/NL94/00220 schopen přijmout identifikátor volajícího čísla, přicházející po síti, a vyslat jej zpět do koncového zařízení, z něhož bylo voláno, neboli do detektoru (2). Tento přijímá identifikátor, jenž byl poslán zpět, a může jej zobrazit na displeji, tak aby operátor na manipulačním a zkušebním místě (6) viděl identifikátor toho prvku, na jehož vodiče napojil detektor (2). Aby se zabránilo výskytu nežádoucích situací, identifikuje se detektor (2) vůči reemitéru (4) vysláním také svého identifikačního signálu LD a signálu PIN. Je třeba poznamenat, že tyto údaje, totiž signály ID a PIN, vyslané navenek detektorem (4) [správně má být (2) — poznámka překladatele], jakož i identifikátor prvku, vyslaný zpět reemitérem (4), jsou přenášeny v kódované formě.

Obr. 2. znázorňuje blokové schéma příkladu řešení detektoru (2), zatímco obr. 3. znázorňuje blokové schéma příkladu řešení reemitéru (4).

Detektor (2) obsahuje interfejs (10) umožňující napojení na síť, a sice na přípojku (7). Volání přípojky (5) je uskutečněno pomocí voliče (12). Reemitér (4) je napojen na přípojku (5) skrze rozvětvovací obvod (11). Identifikátor (účastnické číslo) síťové přípojky (5) je pamatováno detektorem (2) v registru (13), takže operátor je může vyvolat aniž by mušel volit účastnické číslo, na něž je reemitér (4) napojen. Operátor nemusí toto číslo dokonce ani znát. Po navázání spojení vysílá nejdříve obvod (14) identifikační číslo detektoru, načež následuje vyslání signálu PIN obvodem (15), přičemž před emisí je v obvodu (16) zakódován jak identifikátor, tak i signál PIN.

Reemitér (4) (viz obr. 3.) je rovněž vybaven síťovým interfejsem (20) a rozvětvovacím obvodem (21). Po navázání spojení detektorem (2) s reemitérem (4) je identifikátor volajícího detektoru (2), to znamená identifikátor linky, na níž je detektor (2) napojen pomocí přípojky (7), přenášen ovládacím zařízením telekomunikační soustavy. Je-li manipulačním a zkušebním místem (6) propojovací krabice, identifikátorem prvku bude identifikátor linky (3), neboli, jinak řečeno, účastnické Číslo účastníka (8). Tento identifikátor, který telekomunikační soustava poskytuje volanému reemitéru v rámci „zobrazování volajícího čísla”, není vysílán zpět ihned, nýbrž až po tom, co detektor vyšle nejdříve svůj vlastní identifikátor a signál PIN, které jsou ověřovány obvodem (24), přičemž je využíván registr (25). Jestliže ověření dá kladný výsledek, je uveden v činnost povolovací obvod (26) a na tiskárnu (27) je posílán identifikátor detektoru, identifikátor zkoušené linky (tj. linky 3, na níž je napojen detektor 2) a datum a doba zkoušky. Výtisk slouží pro případné budoucí ověření nebo jako důkaz. Teprve potom, když identifikátor detektoru a identifikátor linky (3), jenž má být poslán zpět, byly přijaty do vstupní paměti tiskárny (27), je tiskárnou uveden v činnost povolovací obvod (28), čímž je požadovaný identifikátor prvku po zakódování v obvodu (29) vyslán zpět pomocí vysílače (30).

Takto dostává detektor (2) požadovaný, předem neznámý identifikátor prvku, který je *

přijat přijímačem (17) a po dekódování v obvodu (18) je předán k zobrazení na displeji (19)·

Použitím soupravy podle vynálezu mohou být dosaženy značné úspory a zlepšení kva3

WO 95/07588

PCT/NL94/00220 lity úkonů. Tyto jsou především důsledkem velkého počtu linek a jiných prvků (veřejné) telekomunikační soustavy s mnoha účastníky, a to jak pro instituce, tak i pro domácnosti, což vede v důsledku k častým změnám. Navíc se dosahuje značné časové úspoiy při odstraňování poruch vzniklých v důsledku poškození telekomunikačních vedení, například při stavebních pracích a pod.

Souhrnně řečeno, úspory je možno získat tím, že — při zkoušení postačí jeden operátor místo dvou;

— je dosahována časová úspora při opravách;

— výměna údajů je bezprostřední a nerušená;

— je možný záznam údajů na tiskárně;

— řešení je vhodné pro soustavy se zárukou kvality;

— zvyšuje se výkonnost telekomunikační soustavy;

— jsou zamezeny zbytečné investice pro zvýšení kapacity sítě.

Na připojené tabulce je ukázána část výtisku z tiskárny (27). V této tabulce „SER. NO.” (sériové číslo) znamená identifikátor detektoru, jímž se detektor (2) identifikuje vůči reemitéru (4), kdežto „CALL NO.” (číslo volajícího) je předem neznámý identifikátor prvku, v tomto případě účastnické číslo, na něž je detektor napojen. Kromě toho je vytisknuto datum a doba zkoušky. Sledováním postupně zaznamenávaných časů zkoušek je možno si udělat představu o rychlosti zkušebního postupu v případě je-li zkoušen větší počet línek. Doba zkoušky je v podstatě dána rychlostí napojování detktoru (2) pomocí přípojky (7) postupně na jednotlivá účastnická vedení. V principu je však možné urychlit toto „napojování”, pokud jednotlivé linky na manipulačním a zkušebním místě (6) jsou nebo byly připojeny na nějaký druh voliče, pomocí něhož je možno se napojovat postupně na jednotlivé linky. Takový volič by mohl být ovládán detektorem (2), takže by pokročil o linku dále pokaždé, když byl přijat předem neznámý identifikátor, vyslaný zpět reemitérem (4). V takovém uspořádání by bylo třeba displej nahradit nebo doplnit malou tiskárnou, která by zaznamenávala výsledky jednotlivých zkoušek. Výstup z této tiskárny by však byl zcela shodný z výstupem z tiskárny umístěné u reemítéru, z čehož plyne, že souprava podle tohoto vynálezu může být plně ovládána ze strany reemitéru čili vlastně centrálně, takže údaje týkající se skutečného obsazení jednotlivých vedení atd. mohou být získávány centrálně.

Nakonec je třeba si všimnout, že existuje také možnost zkoušení, zda účastnické vedení není přerušeno, například pomocí dvou detektorů, z nichž jeden vysílá svůj identifikační . kód ID, kdežto druhý jej přijímá, pokud jsou oba detektory napojeny na totéž účastnické vedení. Tímto způsobem, alternativně k shora popsanému, v němž detektor spolupracuje s reemitérem, existuje možnost použití dvou detektorů, kupříkladu k ověřování, zda není přerušen pár vodičů, na něž není napojen ani účastník, ani ústředna. Detektory pro tento účel nevyžadují v podstatě žádné modifikace.

Claims (10)

1. PATENTOVÉ NA

   I

   1. Zařízení pro detekci identifikátoru prvnTho prvku fcelekomuftlkační soustavy takového jako je koncové zařízení, přenosové zařízení nebo přepojovací zařízení, vyznačující se tím, že sestává z detektoru (2), napojeného bezprostředně nebo přes telekomunikační soustavu (1) na první prvek (3), jakož i z reemitéru (4), napojeného na druhý prvek (5) nebo tvořícího druhý prvek, a zmíněný detektor volá druhý prvek, telekomunikační soustava přenáší identifikátor prvního prvku do reemitéru a reemitér posílá tento identifikátor prvního prvku zpět do detektoru pomocí téže nebo jiné telekomunikační soustavy.
2. 2. Zařízení podle nároku 1, obsahující reemitér pro detekci, ve spolupráci s detektorem v telekomunikační soustavě, identifikátoru prvního prvku zmíněné telekomunikační soustavy takového jako koncové zařízení, přenosové zařízení nebo přepojovací zařízení, kde tento reemitér je nebo může být napojen na druhý prvek telekomunikační soustavy nebo tvoří takovýto druhý prvek, vyznačující se tím, že je-li skrze druhý prvek vyvolán volacím prvkem (2) napojeným na první prvek, a telekomunikační soustava přenese za těchto okolností identifikátor prvního prvku do reemitéru, tento reemitér vyemituje tento identifikátor prvního prvku zpět do volacího prvku pomocí téže nebo jiné telekomunikační soustavy.
3. 3. Zařízení podle nároku 2, vyznačující se tím, že zmíněný reemitér sestává z přijímače (22) pro příjem skrze druhý prvek identifikátoru prvního prvku, přenášeného telekomunikační soustavou a z vysílače (30) pro vyslání identifikátoru prvního prvku zpět do volacího prvku.
4. 4. Zařízení podle nároku 2, vyznačující se tím, že zmíněný reemitér je schopen za účasti volacího prvku zhotovit protokol zkoušky.
5. 5. Zařízení podle nároku 2, vyznačující se tím, že zmíněný reemitér obsahuje prostředky (24, 25) pro ověření jednoho nebo více přijatých identifikátorů volacího prvku srovnáním s identifikátory zaznamenanými v reemitéru a pro vyslání zpět identifikátoru prvního prvku jen když přijaté identifikátory souhlasí se zaznamenanými.
6. 6. Zařízení podle nároku 2, vyznačující se tím, že zmíněný reemitér má prostředek (29) pro zakódování identifikátoru prvního prvku jenž má být poslán zpět.
7. 7. Zařízení podle nároku 1, obsahující detektor pro detekci, ve spolupráci s reemitérem podle nároku 2 v telekomunikační soustavě, identifikátoru prvního prvku zmíněné telekomunikační soustavy takového jako koncové zařízení, přenosové zařízení nebo přepojo- , vací zařízení, kterýžto detektor je napojen bezprostředně nebo skrze telekomunikační soustavu na zmíněný první prvek, vyznačující se tím, že má volič (12) pro volbu reemitéru, jakož i obvod (19) pro zobrazení identifikátoru prvního prvku, poslaného zpět reemitérem.
8. 8. Zařízení podle nároku 7, vyznačující se tím, že zmíněný detektor je schopen za účasti reemitéru zhotovit protokol zkoušky.
9. 9. Zařízení podle nároku 7, vyznačující se tím, že zmíněný detektor má prostředek (18) pro dekódování přijatého identifikátoru prvního prvku.
10. 10. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že obsahuje detektor pro zkoušení, ve spolupráci s druhým stejným detektorem, celistvosti dvojic vodičů atd., přičemž jeden detektor posílá pomocí svého generátoru identifikačního kódu ID svůj identifikační kód ID do druhého detektoru, načež je tento identifikační kód přijat tímto druhým detektorem pomocí přijímače ID kódu a ověřen pomocí ověřovacích prostředků, zda prochází neprochází z dříve zmíněného detektoru.