CZ76199A3 - Obvaz na rány - Google Patents

Obvaz na rány Download PDF

Info

Publication number
CZ76199A3
CZ76199A3 CZ1999761A CZ76199A CZ76199A3 CZ 76199 A3 CZ76199 A3 CZ 76199A3 CZ 1999761 A CZ1999761 A CZ 1999761A CZ 76199 A CZ76199 A CZ 76199A CZ 76199 A3 CZ76199 A3 CZ 76199A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
refractive index
layer
oxide
glazing panel
value
Prior art date
Application number
CZ1999761A
Other languages
English (en)
Inventor
Bryan Griffiths
Elizabeth Jacquues
Stephen M. Bishop
Original Assignee
Bristol-Myers Squibb Company
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Bristol-Myers Squibb Company filed Critical Bristol-Myers Squibb Company
Priority to CZ1999761A priority Critical patent/CZ76199A3/cs
Publication of CZ76199A3 publication Critical patent/CZ76199A3/cs

Links

Landscapes

  • Materials For Medical Uses (AREA)

Abstract

Obvaz na rány obsahuje směs gelu diskrétní modifikované celulózytvořícího vlákna s alespoňjednímjinýmtypem diskrétních vláken tvořících gel. Obvaz mátvar listu. Obvaz obsahuje povrch, kteiý se stýká s ranou, sestávající ze směsi diskrétních vláken modifikované celulózy s alespoňjednímjiným typemdiskrétních vláken tvořících gel. Obvaz obsahuje směs diskrétních vláken modifikované celulózy s alespoňjednímjiným typemdiskrétních vláken tvořících gel, mající různé rychlosti pohlcování kapalin.

Description

Oblast techniky
Vynález se týká zasklívacího panelu, tvořeného skleněným substrátem, opatřeným tenkou funkční vrstvou, přičemž tato vrstva je dostatečně transparentní a vykazuje požadované vlastnosti z hlediska elektrické vodivosti, a/nebo nízké emisivity, trysky k ukládání této vrstvy a způsobu použití této trysky.
Vynález se rovněž týká způsobu přípravy tohoto zasklívacího panelu, a to zejména pyrolyzními postupy, nebo technikami, využívajícími vakuum.
Dosavadní stav techniky
Tento typ funkčního filmu je zejména použitelný při výrobě zasklívacích panelů, určených pro architektonické účely: skleněný substrát, povlečený vrstvou s nízkou emisivitou, umožňuje u zasklívacího panelu, jehož je součástí, snížení intenzity emise záření v blízké infračervené oblasti, procházejícího tímto zasklívacím panelem z vnitřních částí budov směrem do vnějšího okolí. Snížením energetických ztrát, vznikajících v důsledku tohoto vyzařování, je pohodlí obyvatel budov výrazně zvýšeno, zejména v zimním období. Substrát takto povlečený a následně zkombinovaný s dalším substrátem takovým způsobem, že mezi těmito dvěma substráty je umístěna vrstva plynu, s tím, že tato nízkoemisivní vrstva je umístěna na ploše, která je
- 2 třetí plochou v pořadí (počítáno od zevní čelní plochy), vytváří velmi účinně izolující panel s dvojitým zasklením.
Tyto vrstvy jsou rovněž použitelné pro výrobu zasklívacích panelů, určených pro motorová vozidla, a to zejména kvůli jejich vlastnostem, souvisejícím s vedením elektrického proudu a umožňujícím, při rozmístění příslušných vodivých propojení, například výrobu vyhřívaných oken.
। Mezi vrstvy kovových oxidů, vykazujících tyto vlastnosti, mohou být například zahrnuty vrstvy oxidu india, obsahující příměs cínu (ITO), nebo vrstvy oxidu zinku, obsahují příměs hliníku (Al:ZnO), vrstvy oxidu zinku, obsahující příměs india (In:ZnO), vrstvy oxidu zinku, obsahující příměs cínu (Sn:ZnO), vrstvy oxidu zinku, obsahující příměs fluoru (F:ZnO), nebo vrstvy oxidu cínu, obsahující příměs fluoru (F:SnO2).
Tyto vrstvy oxidů kovů mohou být připraveny různými postupy, využívajícími vakuum (tepelné odpařování, nebo rozprašování, případně za použití magnetronu) , nebo pyrolýzou organokovových sloučenin, rozstřikovaných v kapalné, tuhé, nebo plynné formě pomocí nosného plynu na povrch skleněného substrátu, nahřátého na vysokou teplotu, která je ovšem nižší než je teplota měknutí tohoto substrátu. Tím, že jsou tyto sloučeniny přivedeny do kontaktu s nahřátým povrchem, dochází k jejich rozkladu, á přičemž oxidačními procesy vzniká na tomto povrchu vrstva
I ===. =-_-oxidu kovu. Poslednějmenovaná^technika je zejména výhodná“ * vzhledem k tomu, že umožňuje kontinuální nanášení vrstvy přímo na skleněný pás v zařízení na výrobu plaveného skla.
- 3 Aby ovšem tyto vrstvy vykazovaly vysoký stupeň požadovaných užitných vlastností, zejména pokud jde o emisivitu a/nebo vlastnosti, související s vedením elektrického proudu, musí tlouštíka těchto vrstev činit přinejmenším 180 nm, nebo musí případně být větší než 400 nm, obvykle se potom tato tloušťka pohybuje v rozmezí od 350 nm do 550 nm. Tenká vrstva, vykazující tuto tloušťku a pokrývající substrát, potom tomuto substrátu propůjčuje j charakter vzhledu v odrazu, zejména jeho zabarvení, které z estetického hlediska nemusí být příznivě hodnoceno.
i *
Vzniká tedy problém vzhledu v odrazu, zejména potom problém zbytkového zbarvení, získaného v případě, kdy je substrát povlečen tímto způsobem. Jak je uvedeno v patentu EP-B-0 125 153, vrstva oxidu cínu, obsahujícího příměs fluoru F:SnO2, jejíž tloušťka činila přibližně 163 nm až 165 nm, nanesená na substrátu z čirého plaveného skla o tloušťce 4 mm, propůjčila tomuto substrátu vzhled v odrazu, vyznačující se modrým zbarvením, které bývá obvykle vysoce oceňováno jak v oblasti architektury, tak i v oblasti výroby motorových vozidel. Na druhé straně bylo ovšem pozorováno, že vrstva téhož druhu, ale tentokrát vykazující tloušťku 360 nm, tedy vrstva s výrazně lepšími funkčními vlastnostmi, propůjčila témúž substrátu vzhled v odrazu, na straně vrstvy, vyznačující se nachově zeleným zbarvením, které není z estetického hlediska příliš žádoucí.
| Byla již navržena různá technická řešení, snažící se vylepšitoptický vzhled zasklívacích panelů, nesoucích i funkční vrstvy, které vykazují takovéto charakteristiky.
Podle patentu EP-A-0 573 325 může být mezi substrát a vlastní funkční vrstvu umístěna další mezivrstva jejíž optická tloušťka je vhodně zvolena takovým způsobem, aby výsledné získané zbytkové zbarvení v odrazu leželo v oblasti modrých tónů, a aby navíc toto zbarvení nebylo příliš intenzivní. Ve snaze o dosažení téhož cíle navrhuje patent V0-94/25410 umístění vlastní funkční vrstvy mezi dvě další vrstvy povlaku, z nichž jedna je označena jako vnitřní vrstva povlaku a další jako vnější vrstva povlaku, s tím, že vhodnou kombinací geometrických parametrů a indexů lomu těchto dvou vrstev je možné podstatně rozšířit spektrum dosažitelných výsledných zbarvení tohoto zasklívacího panelu pokud jde o jeho vzhled v odrazu.
Podstata vynálezu
Cílem uvedeného vynálezu je tedy vytvoření zasklívacího panelu, opatřeného lepší sestavou tenkých povlakových vrstev, s tím aby, vrstvy nanesené na tomto zasklívacím panelu vykazovaly dobré tepelné/elektrické vlastnosti a současně by tomuto zasklívacímu panelu propůjčovaly takový vzhled v odrazu, který by byl maximálně příjemný na pohled, a který by se zejména vyznačoval estetickým, nepříliš intenzivním, nepříliš reflexním a stabilním zbarvením.
Cílem uvedeného vynálezu je dále vyvinutí postupu výroby těchto zasklívacích panelů, a rovněž také vyvinutí zařízení, použitelného pro výrobu těchto zasklívacích panelů.
Prvním cílemtohoto vynálezuje tedy vytvoření ’ zasklívacího panelu, tvořeného transparentním substrátem, zej ména takovým, který j e vyroben ze skla, opatřeným přinejmenším jednou funkční transparentní tenkou vrstvou. V kontextu tohoto vynálezu je výrazem funkční vrstva chápána taková vrstva, která vykazuje žádoucí vlastnosti z hlediska vedení elektrického proudu a/nebo žádoucích tepelných vlastností, zejména potom nízkou emisní schopností. Aby byl zlepšen optický vzhled tohoto zasklívacího panelu, zejména pokud jde o kolorimetrii, je mezi substrát a tuto funkční vrstvu umístěna přinejmenším jedna tak zvaná mezivrstva, přičemž tato mezivrstva vykazuje v rámci své tloušťky klesající gradient indexu lomu. Pod pojmem klesající gradient je v kontextu tohoto vynálezu míněna skutečnost, že se hodnota indexu lomu * v rámci tloušťky této mezivrstvy postupně snižuje, vychází-li se od povrchu substrátu, na němž je tato mezivrstva nanesena.
Ve výhodném provedení podle vynálezu je na vlastní funkční vrstvu dále nanesena přinejmenším jedna tak zvaná vnější tenká vrstva, jejíž index lomu a jejíž geometrická tloušťka jsou zvoleny takovým způsobem, aby tyto parametry, v kombinaci s vlastnostmi mezivrstvy, přispěly ke zlepšení celkového optického vzhledu zasklívacího panelu.
Podle předmětného vynálezů bylo překvapivě zjištěno, že umístění této mezivrstvy s postupně klesající hodnotou indexu lomu mezi substrát a vlastní funkční vrstvu mimořádně účinným způsobem ovlivňuje vzhled tohoto zasklívacího panelu v odrazu, a to jak z čistě estetického hlediska, tak i z hlediska průmyslového: na jedné straně vykazuje ’ zasklívací panel v provedení podle vynálezu příjemné
Obarvení v odrazu na stráně vrstvy,' s tím,· že toto ·— ' zbarvení leží zejména v oblasti modrých odstínů, a dále toto zbarvení bývá silně zeslabeno při osvitu denním světlem, a dále tento zasklívací panel postrádá lesknoucí se, oslňující vzhled, což je plně v souladu s žádoucí úrovní
- 6 odrazu světla. Tyto antiodrazové a antibarevné účinky jsou navíc ještě zesíleny přítomností vnější vrstvy povlaku, zmíněné výše.
Navíc bylo ovšem zjištěno, že tato mezivrstva, specificky vytvořená v provedení podle vynálezu, umožňuje dosažení jak lepší stability, tak i jednotnějšího vzhledu tohoto zasklívacího panelu v odrazu.
Toto zlepšení souvisí se známou skutečností, že v závislosti na zvoleném způsobu nanášení tenkých vrstev, vykazují tloušťky těchto vrstev určitou toleranci, přičemž v důsledku těchto tolerancí dokáže lidské oko velmi zřetelně postřehnout rozdíly ve vzhledu jednotlivých zasklívacích panelů, nebo rozdíly ve vzhledu různých částí jednoho zasklívacího panelu. Tyto rozdíly jsou způsobeny interferencemi vznikajícími v důsledku nerovnoměrné tlouštky vrstev, zejména potom nerovnoměrné tloušťky vlastní funkční vrstvy. Bylo ovšem zjištěno, že mezivrstva v provedení podle vynálezu velmi výrazně omezila tyto rozdíly ve vzhledu, což umožnilo, v závislosti na zvolené metodě nanášení, podstatně snížit množství zasklívacích panelů vyřazených do odpadu v důsledku duhového lesku nebo vad v optickém vzhledu, nebo obráceně řečeno, při výrobě těchto zasklívacích panelů byly přijatelné méně přísné hodnoty tolerancí, pokud jde o tloušťky vrstev, což je výhodné jak z hlediska kvality těchto zasklívacích panelů, tak i z hlediska ziskovosti jejich výroby.
Ve výhodném provedení podle vynálezu je celková změna indexu lomu v rámci tloušťky této mezivrstvy zvolena tak, aby její hodnota byla přinejmenším rovna 0,2, ve zvlášť výhodném provedeni se potom hodnota této celkové změny
- 7 indexu lomu pohybuje v rozmezí od 0,25 do 0,80.
Ve výhodném provedení podle vynálezu se tedy hodnota nejnižšího indexu lomu v tomto indexovém gradientu pohybuje v rozmezí od 1,45 do 1,60, zatímco hodnota nejvyššího indexu lomu se pohybuje v rozmezí od 1,70 do 2,35. Rozdíl mezi nejnižší hodnotou indexu lomu a nejvyšší hodnotou indexu lomu by v zásadě měl být volen relativně velký, aby se tak pozitivní účinek provedení podle vynálezu projevil optimálním způsobem.
Ve výhodném provedení podle vynálezu spočívá způsob dosažení tohoto indexového gradientu ve snížení indexu lomu této mezivrstvy z hodnoty, blízké indexu lomu vlastní funkční vrstvy, na hodnotu, která je blízká indexu lomu použitého substrátu.
Ve výhodném provedení podle vynálezu je geometrická tloušťka této mezivrstvy zvolena tak, aby ležela v rozmezí od 30 nm do 120 nm, například v rozmezí od 40 nm do 120 nm, ve zvlášť výhodném provedení potom v rozmezí od 45 nm do 90 nm, nebo v rozmezí od 50 nm do 100 nm. Tato tloušťka musí být v zásadě dostačující k tomu, aby umožnila dosažení tohoto indexového gradientu.
Existuje několik možných způsobů vytvoření tohoto indexového gradientu. Nejjednodušší způsob spočívá ve vytvoření tohoto indexového gradientu postupnou změnou chemického složení této mezivrstvy v rámci její tloušťky, přičemž ve výhodném provedení podle vynálezu může být tento způsob realizován mícháním přinejmenším dvou složek, z nichž každá vykazuje různou hodnotu indexu lomu, s tím, že množství té složky, nebo té směsi složek, která vykazuje
- 8 nejvyšší index (indexy) se v rámci tloušťky vrstvy postupně snižuje. Způsob volby těchto složek může být například následující: jako složka s nízkou hodnotou indexu lomu je vhodný oxid křemíku, oxynitrid křemíku, nebo oxykarbid křemíku, zatímco jako složka s vysokou hodnotou indexu lomu je vhodný oxid cínu, oxid titanu, oxid zirkonu, oxid hliníku, oxid hořčíku, oxid vanadu, oxykarbid křemíku nebo nitrid křemíku, nebo také směs přinejmenším dvou z těchto uvedených složek.
Tento gradient může být získán aplikací postupů, využívajících vakuum, nebo pyrolýzními postupy, zejména potom pyrolýzou v plynné fázi. Ve výhodném provedení podle vynálezu byla pro provedení tohoto postupu navržena zvlášť vhodná tryska pro nastřikování plynné fáze. Tato tryska je umístěna v poloze nad skleněným substrátem, s tím, že pokud je tento skleněný substrát ve formě pásu plaveného skla, potom je tato tryska umístěna příčně na směr pohybu tohoto pásu, přičemž ve výhodném provedení podle vynálezu je tato tryska umístěna v rámci vlastní plovákové komory. Tato tryská zahrnuje první, ve směru v protiproudu umístěný podpatkový kus, druhý, ve směru v protiproudu umístěný podpatkový kus, ústřední profilovaný blok, a ve směru v souproudu umístěný podpatkový kus. První injekční otvor pro prekurzorový plyn je vytvořen mezi dvěma, ve směru v protiproudu umístěnými, podpatkovými kusy a druhý injekční otvor je vytvořen mezi ústředním blokem a ve směru v souproudu umístěným podpatkovým kusem. Otvor pro odsávání nezreagovaných plynných odpadních produktů je vytvořen mezi ústředním profilovaným blokem a ve směru v souproudu umístěným podpatkovým kusem. Tedy všechny tyto otvory a spodní plochy podpatkových kusů a ústředního bloku vedou proudy plynu, zásobující dva injekční otvory podél
- 9 skleněného pásu v nanášecí zóně, přičemž proudová čára přibližně odpovídá tvaru písmene U. Aby bylo možné provést parciální a postupné míchání těchto dvou proudů plynu v zóně, v níž je prováděno nanášení, a tím tedy i vytvořit požadovaný gradient složení, je provedeno nastavení určitých geometrických parametrů této trysky. Dvěma důležitými parametry jsou, za prvé vzdálenost 1 mezi injekčními otvory, a za druhé vzájemné uspořádání těchto dvou, ve směru v protiproudu umístěných, podpatkových kusů a ústředního bloku. Aby tedy bylo možné dosáhnout požadovaného účinku, je ve výhodném provedení podle vynálezu umístěna spodní plocha ústředního bloku ve vyšší úrovni, než je úroveň druhého, v souproudém uspořádání umístěného podpatkového kusu, který s tímto ústředním blokem sousedí, a dále spodní plocha tohoto druhého, ve směru v protiproudu umístěného podpatkového kusu je umístěna ve vyšší úrovni, než je úroveň prvního, ve směru v protiproudu umístěného podpatkového kusu.
Pokud se týká uvedené vzdálenosti 1 mezi dvěma injekčními otvory, tato je ve výhodném provedení podle vynálezu volena takovým způsobem, aby byla přinejmenším rovna 3/4 celkové délky zóny, v níž probíhá nanášení, ve zvlášř výhodném provedení je potom tato vzdálenost volena v rozmezí od 1/4 do 2/3 této délky.
Aby bylo možné dosáhnout požadovaného klesaj ícího gradientu indexu lomu tak, jak je to v provedení podle vynálezu zapotřebí při přípravě této mezivrstvy, je nutné zavést do prvního injekčního otvoru reaktivní směs, která se pyrolyzuje za tvorby oxidu o daném indexu lomu, přičemž tyto oxidy vykazují nejvyšší hodnoty indexu lomu (TÍO2, Sn02, Zr02, MgO, V2O5, SiOxCy, SÍ3N4, směs přinejmenším dvou
- 10 z těchto zmíněných oxidů, nebo směs přinejmenším jednoho z těchto zmíněných oxidů s Al^O^) , a dále je nutné zavést do druhého injekčního otvoru reaktivní směs, která se pyrolyzuje za tvorby oxidu, který vykazuje nejnižší hodnotu indexu lomu (jako například SÍO2).
V provedení podle vynálezu je samozřejmě nezbytné toto uspořádání obrátit v případě, kdy je zapotřebí získat naopak vzrůstající gradient indexu lomu.
Uvedený vynález se rovněž týká způsobu použití této trysky a způsobu výroby těchto zasklívacích panelů.
Pokud se týká výše zmíněné, tak zvané vnější vrstvy, umístěné nad vlastní funkční vrstvou, tato je ve výhodném provedení podle vynálezu zvolena tak, aby vykazovala hodnotu indexu lomu v rozmezí od 1,4 do 1,7 a geometrickou tloušfku v rozmezí od 70 nm do 120 nm. Tyto charakteristiky byly zvoleny tak, aby umožnily dosažení optimálního optického vzhledu, zejména potom největší redukci světelné odrazívosti R^, a tím také následně nejvyšší vzrůst světelné propustnosti T^. Aby tyto charakteristiky mohly být dosaženy, je v provedení podle vynálezu možné zvolit různé dielektrické materiály, zejména takové, které zahrnují přinejmenším jednu z níže uvedených složek: oxid křemíku, oxynitrid křemíku, oxykarbid křemíku, oxid hliníku, nebo směs oxidu křemíku a oxidu hliníku, a rovněž oxid hliníku, zahrnující halogenid na bázi fluoru.
Při nanášení této vrstvy může být v provedení podle vynálezu využita vakuová nanášecí technika, zejména taková, která je založena na rozprašování reaktivních a nereaktivních látek. Rovněž je možné využit techniky
- 11 pyrolýzy, zejména potom pyrolýzy v plynné fázi, označované rovněž jako technika CVD (chemické nanášení z plynné fáze), zejména pokud má být nanášení prováděno kontinuálním způsobem na plavené sklo, přičemž při tomto postupu jsou použity organokřemičité prekurzory, kombinované s oxidačně působícím plynem, jako například kyslíkem (nebo jiným slabě oxidujícím plynem, jako například H2O nebo N2O) v atmosféře inertního plynu dusíkového typu, jako například diethylsilan Si(CH3)2H2, hexamethyldisilan (CH3)3-Si-Si-(CH3)3, tetraethylortokřemičitan Si(OC2H3)^, hexamethyldisiloxan (CH3) 3-Si-O-Si(CH3)3, oktamethylcyklotetrasiloxan ( (CH3) 2SÍO) 4 , tetramethylcyklotetrasiloxan (CF^HSiO^, stejně tak jako hexamethyldisilazan nebo tetramethylsilan, a/ňebo mohou být použity známé organokovové prekurzory, zejména takové, které zahrnují alkoxidy nebo β-diketonickou funkční skupinu. Je rovněž možné použít nanášecí techniku, využívající pyrolýzu v tuhé nebo kapalné fázi. Další podrobnosti, týkající se struktury této vnější vrstvy a způsobů získávání této vrstvy, je možné nalézt ve výše zmíněné zveřejněné patentové přihlášce V0-94/25410, ve francouzském patentu FR-94/13911, a dále v patentu EP-0 712 815.
Vlastní funkční vrstva může být v provedení podle vynálezu takového typu, který byl například popsán v některém z výše zmíněných patentů. Tato funkční vrstva může tedy všeobecně vykazovat hodnotu indexu lomu přibližně v rozmezí od 1,8 do 2,0, a dále, aby byla zajištěna dostatečná úroveň tepelných ’a elektrických“ vlastností, tato vrstva vykazuje geometrickou tlouštíku přinejmenším 300 nm, ve výhodném provedení podle vynálezu potom v rozmezí od 350 nm do 550 nm. Tato vrstva může být svým složením vycházet z oxidu (oxidů) kovu, obsahujícího příměs, přičemž
- 12 příkladem takového oxidu může být oxid india obsahující příměs cínu ITO, oxid cínu obsahující příměs fluoru F:Sn02, oxid zinku, obsahující příměs india In:ZnO, oxid zinku obsahující příměs fluoru F:ZnO, oxid zinku obsahující příměs hliníku Al:ZnO, nebo oxid zinku obsahující příměs cínu Sn:ZnO.
V provedení podle vynálezu může být tato vrstva » nanesena pomocí vakuové nanášecí techniky, založené na rozprašování reaktivních a nereaktivních látek, nebo pomocí • pyrolyzní metody, zvláště pyrolýzy sloučenin, které jsou v práškovité formě, a to zejména v případě, je-li tento film tvořen oxidem cínu obsahujícím příměs fluoru F:Sn02, nebo oxidem india obsahujícím příměs cínu ITO, s tím, že toto nanášení je ve výhodném provedení podle vynálezu provedeno kontinuálně, přímo na pás plaveného skla.
Při aplikaci techniky pyrolýzy v práškovité formě je možné vytvořit vrstvu oxidu cínu obsahující příměs fluoru F:Sn02 tak, že se použije dibutyloxid cínu (DBTO) v práškovité formě a plynná bezvodá kyselina fluorovodíková, což je možno provést stejným způsobem jako je uvedeno v patentu FR-2 380 997, nebo se použije dibutyldifluorid cínu (DBTF), případně ve směsi s DBTÓ, přičemž v tomto případě je možno tento postup provést stejným způsobem jako je uvedeno v patentu EP-A-178 956 nebo v patentu EP-A-039 256.
i pokud se týká vrstev tvořených oxidem india ’ obsahujícím příměs cínu ITO, tyto mohou být vytvořeny za použití mravenčanu india a sloučeniny cínu, jako například DBTO, přičemž je možno postupovat stejným způsobem jako je uvedeno v patentu EP-A-192 009.
V provedení podle vynálezu je možné rovněž vytvořil vrstvu oxidu cínu obsahujícího příměs fluoru F:SnO2, přičemž v tomto případě se použije metody chemického nanášení z plynné fáze, přičemž je zejména použita směs sloučenin, obsahujících cín, jako například (CH3)2SnCl2, (C4H9)2SnCl2, Sn(C2H5)4, a organických sloučenin fluoru, jako například CC12F2, CHC1F2 a CH3CHF2, což je možno provést stejným způsobem jako je uvedeno v patentu EP-A-027 403, nebo podle jiného způsobu může být použit monobutyltrichlorid cmu ' a sloučenina, jako například chlordifluormethan, zmíněná v patentu EP-A-121 459, nebo tetrachlorid cínu SnCl4.
Tato vrstva oxidu cínu, obsahujícího příměs fluoru F:SnO2, může být rovněž vytvořena z kapalné fáze, je-li použit acetylacetonát cínu nebo dimethylcín-2-propionat ve vhodných organických rozpouštědlech, přičemž je možno postupovat stejným způsobem jako je uvedeno ve francouzském patentu FR-2 211 411.
Vrstvy oxidu zinku obsahujícího příměs india nebo příměs hliníku, mohou být rovněž vytvořeny metodou chemického vylučování z plynné fáze, přičemž je použit diethylzinek, nebo octan zinku a triethylindium, chlorid india, nebo triethylhliník, chlorid hliníku, a tento postup je možno provést stejným způsobem jak je uvedeno v patentu EP-A-385 769.
V provedení podle vynálezu vykazuje soustava těchto tenkých vrstev, zahrnující mezivrstvu, která muže být případně zkombinována s vnější vrstvou, výborné charakteristiky, a to zejména z hlediska tepelných, estetických a optických vlastností. Zasklívací panel,
- 14 získaný v provedení podle vynálezu, vykazuje vysoký stupeň , propustnosti světla, například přinejmenším 75 %, ve zvlášť výhodném provedení potom přinejmenším 80 % až 85 %, dale vykazuje nízký stupeň odrazu světla, zbytkové zbarveni v odrazu na straně vrstev, ležící v oblasti modrých odstínů, s tím, že zbytkové zbarvení tohoto zasklívacího panelu vykazuje v kolorimetrickém systému (L*, a*, b*) saturaci C*, dosahující hodnoty nejvýše 5. Konečně emisivita tohoto zasklívacího panelu je v provedení podle vynálezu výrazně snížena, přičemž hodnota e činí nejvýše 0,18.
V případě zabudování této soustavy do dvojitého zasklení, je možno dosáhnout propustnosti světla přinejmenším 70 %.
Monolitické substráty povlečené ve výhodném provedeni podle vynálezu mohou být začleněny do vícevrstvých zasklívacích panelů nebo do izolačních panelů s dvojitým zasklením. V případě těchto zdvojených zasklívacích panelu je substrát s nanesenými vrstvami umístěn ve dvojitém zasklení takovým způsobem, že pokud je tento zasklívací panel namontován jako stěna budovy, tyto vrstvy leží na ploše, která je umístěna jako třetí v pořadí (plochy substrátů u všech vícevrstvých zasklívacích panelů bývají obvykle označovány v pořadí číslovaném směrem z vnějšího okolí do vnitřních částí budov).
Jakjižbylo zmíněno, k nanášeni vlastní funkční vrstvy, mezivrstvy, a případně i vnější vrstvy může být použita jakákoli nanášecí technika. Ve výhodném provedeni podle vynálezu může být přinejmenším jedna vrstva, pokud její složení vychází z oxidu (oxidů) kovu, nanesena pomocí techniky, využívající vakuum, zejména pomocí techniky rozprašování, případně reaktivního rozprašováni v přítomnosti kyslíku, s tím, že rozkladovým materiálem je vhodná kovová slitina nebo keramický materiál vhodného složení.
Ve výhodném provedení podle vynálezu je ovšem pro nanesení přinejmenším jedné z těchto vrstev použita technika pyrolýzy v tuhé, kapalné nebo plynné fázi, která umožňuje kontinuální povlékání pásu skla, jak již bylo zmíněno výše.
Ve výhodném provedení podle vynálezu spočívá tedy způsob získání sestavy vrstev v nanesení mezivrstvy pomoci techniky chemického vylučování z plynné fáze na pás skla v plovákové komoře, dále v nanesení vlastní funkční vrstvy pomocí techniky chemického vylučování z plynné fáze, pokud možno opět v této plovákové komoře, nebo pomocí techniky pyrolýzy práškovitých sloučenin, prováděné mezi touto plovákovou komorou a tunelovou chladící pecí, a nakonec v nanesení vnější vrstvy, které je provedeno buď technikou chemického vylučování z plynné fáze před tunelovou chladicí pecí nebo v této tunelové chladící peci, nebo technikou pyrolýzy práškovitých sloučenin bezprostředně po nanesení této vlastní funkční vrstvy.
Příklady provedení vynálezu
Zasklívací panely, opatřené vrstvami v provedení podle vynálezu, postup přípravy těchto panelů a jejich vlastnosti budou v dalším blíže vysvětleny s pomocí konkrétních— příkladů, které jsou pouze ilustrativní a nijak neomezují rozsah tohoto vynálezu. Tyto ilustrativní příklady jsou doplněny následujícími obrázky:
Obr 1: řez skleněným substrátem, povlečeným v provedení podle vynálezu;
Obr. 2: řez tryskou pro nanášení technikou chemického vylučování z plynné fáze, adaptovanou pro nanášení mezivrstvy s gradientem indexu lomu v provedení podle vynálezu;
Obr. 3-5: SIMS profily mezivrstvy v provedení podle vynálezu;
Obr. 6-7: grafické znázornění gradientu indexu lomu a chemického složení mezivrstvy v provedení podle vynalezu;
V souvislosti s uvedenými obrázky je nutno upozornit na to, že jak obr. 1, tak obr. 2 představuji velmi schematická, zjednodušená vyjádření, která s ohledem na snadné pochopení nedodržují zcela přesně vzájemné proporce mezi různými ilustrovanými materiály nebo prvky.
Příklad 1 až 7
V příkladech 1 až 7 bylo postupováno způsobem podle vynálezu, přičemž produkty těchto příkladů byly výsledkem matematického modelování. V těchto příkladech byl modelován, v souladu s obr. 1, substrát 1, který byl tvořen čirým sodno-vápenato-křemičitým sklem o tloušťce 4 milimetry. Tento substrát byl povlečen nízkoemisivm vrstvou 3, zahrnující oxid cínu, obsahující příměs fluoru F:SnO2, s tím, že tato vrstva byla vytvořena známou technikou pyrolýzy práškovitého DBTF, což bylo provedeno stejným způsobem jako je uvedeno ve výše zmíněných patentech, přičemž v dalším postupu následovalo nanášení vnější vrstvy
4, zahrnující směsný oxid křemíku a oxid hliníku a rovněž fluor, přičemž tato vrstva byla rovněž získána známou technikou chemického vylučování z plynné fáze za použiti tetraortokřemičitanu TEOS , hexafluoroacetylacetonátu hliníku a kyslíku, což bylo provedeno stejným způsobem jako je postup uvedený ve francouzské patentové přihlášce FR-94/139H, publikované pod číslem FR-2 727 107, odpovídajícím patentu EP-0 712 815. Mezi tímto substrátem 1 a touto vlastní funkční vrstvou 3 byla umístěna mezivrstva 2, která vykazovala klesající gradient indexu lomu, což znamená, že hodnota indexu lomu této mezivrstvy v rámci její tloušťky postupně klesala, a to od rozhraní této mezivrstvy a skleněného substrátu 1 směrem k rozhraní teto mezivrstvy a vlastní funkční vrstvy 3, zahrnující oxid cínu, obsahující příměs fluoru F:SnO2. Tento gradient indexu lomu byl získán tím, že chemické složení této mezivrstvy bylo v rámci její tloušťky postupně modifikováno, s tím, že tato vrstva byla tvořena směsí oxidů, přičemž zastoupení jednotlivých složek této směsi bylo voleno tak, aby se podíl těch složek, ktere vykazovaly nej vyšší hodnoty indexu lomu postupně snižoval. Tohoto modifikovaného chemického složení bylo dosazeno nanášením technikou chemického vylučování z plynné fáze, přičemž byla použita vstřikovací tryska, znázorněna a podrobně popsaná na obr. 2, s tím, Že byly použity vhodné prekurzory obsahující křemík nebo organokovove prekurzory. Složkou, vykazující nízký index lomu, této mezivrstvy 2, byl v tomto případě oxid křemíku a jeho plynný prekurzor mohl být vybrán zejména ze skupiny, zahrnující tetraethylortokřemičitan TEOS, silan SiH4, nebo tetramethylsilan Si(CH3)4, s tím, že tento prekurzor (prekurzory) byl (byly) zkombinován s oxidujícim prekurzorem typu O2, N20, nebo H20.
- 18 Složky, vykazující vyšší hodnotu indexu lomu, mohou být tvořeny oxidem cínu, při použití monobutyltrichloridu cínu nebo dibutyldiacetátu cínu jako plynných prekurzoru; nebo oxidem titanu, při použití alkoxidu titanu typu tetraizopropylátu titanu jako plynného prekurzoru; nebo oxidem zirkonia, při použití acetylacetonátu zirkonia, jako například hexafluoroacetylacetonátu zirkonia, nebo tetrabutoxidu zirkonia jako plynných prekurzorů; nebo oxidem hliníku, při použití acetylacetonátu hliníku nebo hexafluoroacetylacetonátu hliníku jako plynných prekurzoru. Rovněž je možno použít oxid hořečnatý MgO, s tím, že jako plynné prekurzory je možno použít látky typu acetylacetonátu hořčíku, ethylátu hořčíku, hexafluoroacetylacetonátu hořčíku, nebo trifluoroacetylacetonátu hořčíku. Rovněž je možno použít oxid vanadu V2O5, který se získá z alkoxidu vanadu, jako například z tetraethylátu vanadu, nebo z halogenidu, jako například VC15, nebo z oxychloridu, jako ^například z VOC13. Rovněž je možno použít oxykarbid křemíku SiOxC , u něhož je možno hodnotu indexu lomu nastavit změnou obsahu uhlíku. Jako prekurzoru je možno v tomto případě použít zejména směs obsahující silan, ethylen a oxidační^ činidlo, jako například 02, H20, nebo N20. Konečně je možno rovněž použít také nitrid křemíku Si3N4, který je možno získat z plynné směsi, zahrnující silan a amoniak a/nebo amin.
V provedeních podle těchto příkladů byl použit dvousložkový systém, v němž se složení této mezivrstvy měnilo od složení, které bylo blízké oxidu cínu, ke složeni které bylo blízké oxidu křemíku.
Stejně tak jsou vhodné .ovšem i další dvousložkové systémy, například typu SiO2/MgO, SÍO2/V2O5, SiO2/TiO2,
SiO2/ZrO2, SiO2/SiOxCy, nebo SiO2/SiC, a rovněž je vhodný i třísložkový systém, začínající směsí Al2O3/TiO2 v těsné blízkosti skleněného substrátu, a končící se složením blízkým oxidu křemíku SiO2Ve všech těchto příkladech vykazovala vlastní funkční vrstva 2 geometrickou tloušťku 410 nm a vnější vrstva 4 vykazovala geometrickou tloušťku přibližně 93 nm.
V níže uvedené tabulce 1 je pro každý z těchto příkladů uvedena hodnota geometrické tloušťky t mezivrstvy, celková změna indexu lomu v rámci tloušťky této mezivrstvy, označená jako Ari, dále hodnota nej nižšího indexu lomu této mezivrstvy v těsné blízkosti vlastní funkční vrstvy 3., označená jako ri (min), a rovněž hodnota nejvyššího indexu lomu této mezivrstvy, v těsné blízkosti substrátu 1., označená jako ri (max).
TABULKA 1
t △ri ri (min) ri (max)
Příklad 1 60 nm 0,35 1,50 1,85
Příklad 2 60 nm 0,30 1,50 1,80
Příklad 3 60 nm 0,25 1,50 1,75
Příklad 4 60 nm 0,5 1,45 1,95
Příklad 5 60 nm 0,21 1.63 ’ - 1,84 - —
Příklad 6 54 nm 0,35 1,45 1,80
Přiklad 7 66 nm 0,35 1,45 1,80
V níže uvedené tabulce 2 jsou shrnuta spektrofotometrická data, zjištěná pro povlečené substráty v provedení podle těchto příkladů, s tím, že při měření těchto dat byl použit standardní světelný zdroj Použité zkratky, které sumarizují kolorimetrické vlastnosti substrátů v odrazu na straně vrstev mají následující význam:
- a*, b* jsou ukazatele v kolorimetrickém systému (L*, a*, b*);
- C* v tomto systému vyznačuje hodnotu nasycení, která z*2,i*2\l/2 je rovna (a + b ) ' ;
- Ac* je pozorovaná změna nasycení při kolísání tloušťky vlastní funkční vrstvy 2 v rozmezí ±50 nm kolem průměrné hodnoty této tloušťky, která činila 410 nm.
Všechny tyto povlečené substráty, v provedeních podle těchto příkladů, navíc vykazovaly vysokou hodnotu světelné propustnosti T^, která činila přibližně 86 %, a dále nízkou hodnotu odrazu světla na straně vrstev, která činila přibližně od 4 do 5 %.
TABULKA 2
* a b* c* Ac*
Příklad 1 1,6 -4,0 4,3 2
Příklad 2 1,9 -4,4 4,8 2,4
Příklad 3 1,7 -5,0 5,1 2,3
Příklad 4 2,6 -4,3 5 3,6
Příklad 5 1,9 -3,8 4,2 3,3
Příklad 6 1,6 -5,2 5,4 3,2
Příklad 7 2,4 -5,8 6,2 2,4
Srovnávací příklady 8 a9
V těchto dvou srovnávacích příkladech byl modelován substrát X, vlastní funkční vrstva 3., a vnější vrstva 4, vykazující stejné charakteristiky jako v předchozích příkladech.
Na druhé straně ovšem v provedení podle příkladu 8 byla vytvořena mezivrstva 2, skládající se z SiOxCy, přičemž tato mezivrstva byla vytvořena způsobem, popsaným ve výše zmíněném patentu EP-0 573 325, a vykazovala v rámci své tloušťky konstantní hodnotu indexu lomu, která činila přibližně 1,75, a dále táto mezivrstvavykazovala geometrickou tloušťku 60 nm.
V provedení podle příkladu 9 byla vytvořena mezivrstva 2, tvořená směsí SiO2/SnO2, která ovšem vykazovala nikoli klesaj ící, ale stoupaj ící gradient indexu lomu - index lomu této mezivrstvy se pohyboval od hodnoty přibližně 1,45 (čistý SÍO2) v těsné blízkosti skleněného substrátu do hodnoty přibližně 1,85 (většinou Sn02) v těsné blízkosti vrstvy, tvořené oxidem cínu obsahujícím příměs fluoru F:SnO2» s tím, že geometrická tloušťka této mezivrstvy činila 60 nm.
V tabulce 3 jsou pro tyto dva srovnávací příklady uvedeny hodnoty stejných fotometrických veličin jako v tabulce 2.-
TABULKA 3
* a b* C* △c*
Srovnávací příklad 8 0,8 -7,2 7 6
Srovnávací příklad 9 0,5 -5,5 5,6 5
V souvislosti s těmito výsledky může je možno poznamenat následující :
Hodnoty, uvedené v tabulce 2 ukazují, že všechny substráty, povlečené postupem podle vynálezu, vykazovaly v odrazu na straně vrstev modré zbarvení (slabě pozitivní hodnoty a* a negativní hodnoty b ), přičemž toto modré zbarvení bylo pozorováno po umístění těchto povlečených substrátů do panelů s dvojitým zasklením takovým způsobem, že tyto tenké vrstvy byly naneseny na ploše, která byla třetí v pořadí.
V tomto případě se tedy jednalo o atraktivní a nepříliš intenzivní zbarvení, neboť hodnota nasycení s tímto zbarvením spojená činila nejvýše přibližně 5.
Ačkoli z tabulky 3 vyplývá, že substráty, povlečené v provedení podle srovnávacích příkladů, rovněž vykazovaly modro-fialové zbarvení, bylo na druhé straně toto zbarvení příliš intenzivní, ják dokládá úroveň nasycení, která zjevně překračuje hodnotu 5.
Ze srovnání těchto dvou tabulek ovšem zejména vyplývá skutečnost, že změny nasycení Ac* , pozorované u příkladů v provedení podle vynálezu, jsou, ve srovnání se změnami, pozorovanými u srovnávacích příkladů, mnohem nižší, nebot jejich hodnoty činí nejvýše přibližně 3, při daných odchylkách v tloušťce vlastní funkční vrstvy, které zdaleka nebyly zanedbatelné. V zásadě potom platí, že v podmínkách průmyslové výroby mohou být odchylky v tloušťce nanášených vrstev udrženy v rozmezí menším než ± 50 nm, což všeobecně znamená, že za daných výrobních podmínek působí substráty, povlečené v provedení podle vynálezu, vizuálním dojmem velmi vysoké homogenity, s tím, že existující rozdíly zůstávají pod prahem citlivosti lidského oka. Tato vysoká kvalita nabyla ovšem zjištěna u provedení podle srovnávacích příkladů.
Bylo rovněž zjištěno, že kombinace mezivrstvy 2 s vnější vrstvou umožňuje dosažení velmi výrazného antireflexního účinku, vyznačujícího se velmi nízkými hodnotami RL na straně vrstev.
V dalším textu budou uvedeny podrobnosti o trysce, zobrazené na obr. 2, s jejíž pomocí bylo možné nanášet
- 24 kvalitní mezivrstvu.
Na této obrazové příloze je znázorněn pás skla 5., procházející v daném směru plovákovou komorou. Nad tímto pásem, v oblasti plovákové komory, v níž již tento pás vykazoval rozměrovou stabilitu, byla umístěna tryska 6., určená k přivádění plynných prekurzorů na povrch tohoto nahřátého skla, přičemž tyto prekurzory tím, že přicházely do kontaktu s tímto nahřátým sklem, podléhaly chemické reakci a rozkládaly se za tvorby oxidů. Tato tryska byla umístěna příčně ke skleněnému pásu a rozprostírala se po celé šířce tohoto pásu. V tomto textu budou popsány pouze ty části této trysky, které jsou důležité z hlediska provedení podle vynálezu (další podrobností o všeobecných funkčních vlastnostech této trysky je možné nalézt například v patentech EP-A-499 523, nebo zejména v patentu EP-A-518 755) . Na tomto obrázku je znázorněn ústřední profilovaný blok 7, první, ve směru v protiproudu umístěný, podpatkový kus 8., druhý, ve směru v protiproudu umístěný, podpatkový kus 9., a rovněž ve směru v souproudu umístěný podpatkový kus IQ. Tyto termíny v souproudém uspořádání umístěný a v protiproudém uspořádání umístěný (nebo ve směru v souproudu nebo ve směru v protiproudu) byly zvoleny pro větší názornost a byly definovány s ohledem na směr pohybu skleněného pásu. První otvor 11 pro přivádění plynného prekurzoru byl vytvořen mezi prvním, ve směru v protiproudu umí stěným, podpatkovým kusem 8. a druhým, ve směru v protiproudu umístěným, podpatkovým kusem 9., a druhý otvor 12 pro přivádění plynného prekurzoru byl vytvořen mezi druhým, ve směru v protiproudu umístěným, podpatkovým kusem 9 a ústředním profilovaným blokem 7. Mezi tímto ústředním blokem 7 a ve směru v souproudu umístěným podpatkovým kusem 10 byl umístěn evakuační otvor 13, napojený na horní část odsávacího systému, určený k zachycování nezreagovaných plynných odpadních produktů. Všechny tyto otvory, stejně tak jako spodní plocha druhého, ve směru v protiproudu umístěného, podpatkového kusu a ústředního profilovaného bloku 7 umožnily tok plynných látek podél pásu skla po délce L, která odpovídala nanášecí zóně 15.. Aby bylo možné získat gradient indexu lomu, bylo nezbytné současně dodržet několik podmínek.
Za prvé bylo nezbytné, aby do každého z těchto otvorů byla dodávána kompletní směs plynných prekurzorů, zahrnující všechny složky, nezbytné pro získání požadovaného oxidu.
Do prvního otvoru 11 byla tedy dodávána reaktivní směs, vhodná pro nanášení vrstvy Sn02, která obsahovala buď monobutyltrichlorid cínu, kombinovaný se slabým oxidačním činidlem typu H2O, nebo N2O, nebo dibutyldiacetát cínu, přičemž tato reaktivní směs byla nesena pomoci inertního nosného plynu typu dusíku. Do druhého otvoru 12 byla dodávána reaktivní směs, vhodná pro nanášení oxidu, vykazujícího nejnižší index lomu, v tomto případě SÍO2, která obsahovala například TEOS kombinovaný se slabým oxidačním činidlem typu H2O, nebo N2O.
Je ovšem nutné poznamenat, že tento uvedený princip je možno modifikovat. Jestliže se tedy pro vytvoření kvalitní mezivrstvy zvolí místo systému SnO2/SiO2 systém SiÓxCpSiÓ2T je možné “dodávat” dó^ těchto dvou injekčních otvorů kompletní směs prekurzorů pro nanesení SÍO2, zejména potom směs, zahrnující směs TEOS a oxidačního činidla v inertním plynu, a do druhého injekčního otvoru buď kompletní směs prekurzorů pro nanesení SiOxCy, zejména
- 26 potom směs SiH4 a ethylenu v inertním nosném plynu, nebo pouze ethylenu jako zdroje uhlíku, (s tím, že změna obsahu uhlíku v nanesené vrstvě, je příčinou změny indexu lomu).
Dále bylo zapotřebí zajistit parciální a řízené míchání dvou proudů plynu, přicházejících z každého z těchto dvou otvorů a tekoucích podél povrchu tohoto skleněného substrátu. Toto bylo zajištěno nastavením různých geometrických parametrů.
Jedním tímto geometrickým parametrem byla vzdálenost 1 mezi těmito dvěma injekčními otvory 11 a 12, měřená rovnoběžně se směrem v němž se pohybuje pás skla. Tato vzdálenost byla v tomto případě zvolena tak, aby hodnota 1/L byla přibližně rovna 0,27.
Druhým důležitým geometrickým parametrem byla relativní konfigurace různých podpatkových kusů a ústředního bloku: tato tryska byla v první řadě umístěna takovým způsobem, že dolní plochy prvního, ve směru v protiproudu umístěného, podpatkového kusu 8 a ve směru v souproudu umístěného podpatkového kusu 10. byly umístěny velmi těsně u povrchu tohoto skleneneho substrátu, například ve vzdálenosti, pohybující se v rozmezí od 2 milimetrů do 5 milimetrů, tak aby bylo zajištěno omezení rozptylu vstupujících plynů na prostor nanášecí zóny. Dolní plochy souproudým způsobem umístěných podpatkových kusu a ústředního bloku byly rovněž umístěny takovým způsobem, aby tento druhý, ve směru v protiproudu umístěný, podpatkový kus 9 byl umístěn výše než tento první, ve směru v protiproudu umístěný, podpatkový kus 8, a to o výškový rozdíl △h1, a aby tento ústřední blok 7 byl umístěn výše než tento druhý, ve směru v protiproudu umístěný podpatkový kus £, a to o výškový rozdíl Aho (přičemž hodnota rozdílu △h^ byla přibližně rovna hodnotě rozdílu Δ^2 a činila například 4 milimetry.
Dále byla vhodným způsobem umístěna hlava druhého, ve směru v protiproudu umístěného, podpatkového kusu (pod pojmem hlava podpatkového kusu 9. zde byla míněna ta část tohoto podpatkového kusu, která ležela nejblíže k povrchu skleněného substrátu 5., a která omezovala bod, v němž se injekční otvor 12 rozšiřoval do nanášecí zóny 15.) .
Způsob činnosti této trysky, zajišťující získání gradientu indexu lomu, byl v zásadě následující: první proud plynného prekurzoru vycházel z prvního injekčního otvoru 11. který vykazoval průřez h^. Druhý proud plynného prekurzoru vycházel ze druhého injekčního otvoru 12, který vykazoval průřez h2, s tím, že výška této nanášecí zóny 15, měřená mezi rovinou, definovanou dolními plochami prvního, ve směru, v protiproudu umístěného, podpatkového kusu 8. a ve směru v souproudu umístěného podpatkového kusu 10 a dolní plochou ústředního bloku 7, vykazovala hodnotu h3.
Aby byl zajištěn laminární tok plynných proudů podél povrchu skleněného substrátu v nanášecí zóně 15, byly dodrženy následující vztahy:
(1) ht + h2 = h3 (nebo + Δ^2 = ^3’ Přičemž platí, že h-^ = Ah^ a h2 = ·
V tomto případě, kdy byla hodnota h^ zvolena přibližně rovna hodnotě h2, přičemž obě tyto hodnoty se pohybovaly
- 28 v rozmezí od 2 milimetrů do 8 milimetrů, s tím, že ve zvlášť výhodném provedení potom tyto hodnoty činily 4 milimetry, byla hodnota h^ přibližně 8 milimetrů.
Pokud by ovšem vztah (1) platil po celé nanášecí zóně, potom by tyto dvě nanesené vrstvy, jedna tvořená Sn02 a druhá tvořená SÍO2, byly získány bez požadovaného gradientu indexů lomu. Aby bylo možné zajistit tento požadovaný gradient, bylo nezbytné v nanášecí zóně X5 vytvořit lokální oblast turbulence, a to zejména v té části, v níž se druhý injekční otvor 12 rozšiřuje do této nanášecí zóny. K naplnění tohoto požadavku byl tvar hlavy tohoto podpatkového kusu 9. upraven takovým způsobem, že průřez h2’ tohoto injekčního otvoru byl v tomto bodě místně rozšířen.
Vhodnými tvary této hlavy, jak je zřejmé z obrazové přílohy, jsou například zešikmené tvary se zkosenými hranami, nebo více či méně zaoblené tvary (tečkované linie na obr. 2 vyznačují další typ vhodného profilu).
V zásadě potom platí, že v tomto bodě byla výška nanášecí zóny rovna součtu h^ + h2’, což značí, že tato výška byla větší než hodnota hj.
Tyto dva plynné proudy byly tedy parciálně smíchány, čímž došlo ke vzniku požadovaného gradientu. V zásadě potom platilo, že čím větší bylo místní rozšíření h2’, tím větší bylo promíchání těchto dvou plynných proudů a tím větší bylo i vzájemné pronikánímezi různými prekurzory.
V oblasti I této nanášecí zóny byly tedy v kontaktu se skleněným substrátem pouze prekurzory oxidu cínu, a proto byla jako první nanesena tenká vrstva tvořená v podstatě
- 29 čistým SnO2· Následně, počínaje koncem této oblasti I, tyto dvě reaktivní směsi vzájemně reagovaly, čímž byla nanášená vrstva postupně ochuzována o Sn02 a současně obohacována o SÍO2·
Nanášecí tryska v provedení podle vynálezu tedy umožňuje vytvoření vrstvy, vykazující gradient indexu lomu a/nebo chemického složení. Volbou pořadí, v němž tyto prekurzory byly přivedeny do po sobě jdoucích injekčních otvorů, je tedy možné získat vrstvy, vykazující v rámci své tloušťky stoupající nebo klesající hodnotu indexu lomu.
Příklady 10 až 12
V těchto příkladech byly za pomoci výše popsané nanášecí trysky naneseny na substrát, tvořený sodno-vápenato-křemičitým sklem o tloušťce 4 mm, vrstvy, tvořené Sn02/Si02, přičemž hodnota indexu lomu v rámci tloušťky těchto vrstev ve směru od tohoto skleněného substrátu postupně klesala.
Do prvního injekčního otvoru 11 byl dodáván dibutyldiacetát cínu DBTA a do druhého injekčního otvoru 12 byl dodáván TEOS.
V tabulce 4 jsou uvedeny pro tyto tři příklady hodnoty poměru R objemových průtokových rychlostí TEOS a DBTA, dále tloušťky vrstvy t v nm, a rovněž hodnoty ri (min) a ri (max), které byly definovány v souvislostí s tabulkou 1.
- 30 TABULKA 4
R t ri (min) ri (max)
Příklad 10 66 60 1,46 1,75
Příklad 11 16 100 1,48 1,98
Příklad 12 26 90 1,46 1,80
Tyto tři substráty, pokryté tímto způsobem, byly následně analyzovány pomocí SIMS (Secondary Ion Mass Spectroscopy): přičemž na obrázcích 3, 4, a 5 jsou uvedeny výsledky těchto analýz pro příklady 10, 11, a 12. V grafech, uvedených na těchto obrazových přílohách, je na horizontální ose vyznačena hloubka analýzy, vyjádřená v mikrometrech, a na vertikální ose jsou v logaritmickém měřítku vyznačeny počty impulsů za sekundu.
V grafech, uvedených, na těchto obrazových přílohách, byly znázorněny pouze prvky, které byly zvlášť důležité z hlediska provedení podle vynálezu.
Analýzou těchto grafů bylo možné rozeznat dvě rozličné oblasti, oblast A, která odpovídala skleněnému substrátu, a oblast B, která odpovídala nanesené vrstvě. V rámci této oblasti B lze rozlišit část B-^, odpovídající té části vrstvy, která byla nej bohatší na zastoupení oxidu cínu, a dále část B2, odpovídající té části vrstvy, která byla nej bohatší na zastoupení oxidu křemíku.
Posouzením změn v obsahu sodíku, bylo možné dojít k závěru, že vrstva v provedení podle vynálezu, zejména část této vrstvy B2, představovala bariéru vůči pronikání tohoto
- 31 prvku difúzními mechanismy.
Obsah hliníku umožňuje na těchto uvedených grafech určit rozhraní mezi skleněným substrátem a nanesenou vrstvou.
Grafické závislosti na obr. 6 a 7 byly získány pomoci výpočtů, založených na zmíněných spektroskopických analýzách. Na těchto dvou obrazcích odpovídají křivky, prokládající plné kosočtvercové body, provedení podle příkladu 10, křivky, prokládající nevyplněné čtvercové body, odpovídají provedení podle příkladu 11, a křivky, prokládající plné čtvercové body, odpovídají provedeni podle příkladu 12. V grafu na obr. 6 jsou na horizontální ose vyznačeny tloušťky vrstvy v nanometrech a na vertikální ose jsou vyznačeny hodnoty indexu lomu. V grafu na obr. 7 jsou na horizontální ose opět vyznačeny tloušťky vrstvy v nanometrech, zatímco na vertikální ose jsou vyznačeny hodnoty zastoupení SnO2 ve vrstvě v hmotnostních procentech.
Tyto dvě obrazové přílohy zřetelně potvrdily, že získaný gradient indexu lomu a chemického složení byl v souladu s požadavky, kladenými na provedení podle vynalezu.
Uvedený vynález nabízí množství různých provedení. Je například možné zvolit tloušťku nanášené vrstvy, hodnotu indexu lomu této vrstvy nebo složení této vrstvy tak, ze se provede vhodné nastavení například parametrů nanášeni, j akými j sou poměr průtokových- rychlostí prekurzorůrychlost s níž se skleněný substrát pohybuje vůči nanášecí trysce, struktura této trysky, atd.
V provedení podle příkladu 11 byl zjištěn nej vyšší gradient indexu lomu a chemického složení s tím, že v těsné blízkosti rozhraní se skleněným substrátem byl obsah Sn02 větší než 90 %.
V provedení podle příkladu 12 bylo zřejmé, že i v těsné blízkosti skleněného substrátu obsahovala nanesená vrstva již méně než 80 % SÍO2·

Claims (21)

1. Zasklívací panel, vyznačující se tím, že je tvořen transparentním substrátem (1) , zejména vytvořeným ze skleněného materiálu, povlečeným přinejmenším jednou funkční transparentní tenkou vrstvou (3),,vykazující dostatečnou vodivost a/nebo nízkou emisivitu, a dále pro vylepšení , optického a zejména kolorimetrického vzhledu zahrnujícím přinejmenším jednu mezivrstvu (2), umístěnou mezi tento 4 substrát (1) a tuto funkční vrstvu (3) , s tím, že tato přinejmenším jedna mezivrstva vykazuje v rámci své tloušťky klesající gradient indexu lomu.
2. Zasklívací panel podle nároku 1, vyznačující se tím, že celková změna indexu lomu v rámci tloušťky mezivrstvy (2) činí přinejmenším 0,2, přičemž ve výhodném provedení se potom tato změna pohybuje v rozmezí od 0,25 do 0,80.
3. Zasklívací panel podle nároku 1, nebo 2, vyznačující se tím, že hodnota nej nižšího indexu lomu v gradientu tohoto indexu v mezivrstvě (2) se pohybuje v rozmezí od 1,45 do 1,60.
4. Zasklívací panel podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že hodnota nejvyššího indexu < lomu v gradientu tohoto indexu v mezivrstvě se pohybuje ” v rozmezí od 1,7 do 2,35.
Λ
5. Zasklívací panel podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující setím, že index lomu mezivrstvy (2) se mění od hodnoty, která je blízká hodnotě indexu lomu funkční
- 34 vrstvy (3), k hodnotě, která je blízká indexu lomu substrátu (1).
6. Zasklívací panel podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že geometrická tloušťka mezivrstvy (2) s postupně se měnícím indexem lomu se pohybuje v rozmezí od 30 nm do 120 nm, přičemž ve výhodném provedení se pohybuje v rozmezí od 45 nm do 90 nm.
•
7. Zasklívací panel podle jednoho z předchozích , nároků, vyznačující se tím, že gradient indexu lomu v mezivrstvě (2) je získán postupnou změnou chemického složení této mezivrstvy, zejména potom mícháním přinejmenším dvou složek, z nichž každá vykazuje různý index lomu, s tím, že množství složky, nebo směsi složek, vykazující nejvyšší index (indexy) lomu, postupně v rámci tlouštky této mezivrstvy klesá.
8. Zasklívací panel podle nároku 7, vyznačující se tím, že tato směs zahrnuje přinejmenším jednu složku s nízkou hodnotou indexu lomu, jejíž složení vychází z oxidu křemíku, oxynitridu křemíku, nebo oxykarbidu křemíku.
9. Zasklívací panel podle nároku 7, nebo 8, vyznačující se tím, že tato směs zahrnuje přinejmenším jednu složku s vysokou hodnotou indexu lomu, jejíž složení vychází z oxidu cínu, oxidu titanu, oxidu zirkonu, oxidu hliníku, « oxidu hořčíku, oxidu vanadu, nitridu křemíku, nebo oxykarbidu křemíku.
10. Zasklívací panel podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující setím, že na funkční vrstvě (3) je nanesena přinejmenším jedna tenká vnější vrstva (4), jejíž index lomu se pohybuje v rozmezí od 1,4 do 1,7 a jejíž geometrická tloušťka se pohybuje v rozmezí od 70 nm do 120 nm.
11. Zasklívací panel podle nároku 10, vyznačující se tím, že tato vnější vrstva (4) je vytvořena z dielektrického materiálu, jehož složení vychází přinejmenším z jedné ze sloučenin, zahrnutých ve skupině, obsahující oxid křemíku, oxykarbid křemíku, oxynitrid křemíku, oxid hliníku, nebo směs směsného oxidu křemíku a hliníku, obsahující příměs fluoru.
12. Zasklívací panel podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že tato funkční vrstva (3) vykazuje hodnotu indexu lomu přibližně v rozmezí od 1,8 do 2 a dále vykazuje geometrickou tloušťku přinejmenším 300 nm ve výhodném provedení potom v rozmezí od 350 nm do 550 nm.
13. . Zasklívací panel podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že složení této funkční vrstvy (3) vychází z oxidu (oxidů) kovu, obsahujícího příměsi a náležejícího ke skupině, zahrnující oxid india, obsahující příměs cínu ITO, oxid cínu, obsahující příměs fluoru F:SnO2, oxid zinku, obsahující příměs india In:ZnO, oxid zinku,, obsahující příměs fluoru F:ZnO, oxid zinku, obsahující příměs hliníku Al:ZnO, nebo oxid zinku, obsahující příměs cínu Sn:ZnO.
14. Zasklívací panel podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že v odrazu na straně vrstev, vykazuje zbytkové zbarveni, ležící v oblasti modrých tónů, s hodnotou nasycení C* tohoto zbytkového zbarvení v koTořimetričkém systému (E* , a* , b*) nej výše rovnou 5 ,
- 36 dále vysokou hodnotu světelné propustnosti TL, která cim přinejmenším 75 %, ve výhodném provedení přinejmenším od 80 % do 85 %, a rovněž hodnotu emisivity e, nejvýše rovnou 0,18.
15. Tryska (6), vyznačující se tím, že umožňuje metodou chemického vylučování z plynné fáze vytvářet vrstvu s gradientem indexu lomu, jako například mezivrstvu (2) podle jednoho z předchozích nároků, na skleněném substrátu (5), pohybujícím se v jednom směru, jako například na pasu skla, pohybujícím se plovákovou komorou, s tím, ze tato tryska se rozprostírá napříč vůči směru, v němž se tento pás skla pohybuje, přičemž zahrnuje první, ve směru v protiproudu umístěný, podpatkový kus (8), druhý, ve směru v protiproudu umístěný, podpatkový kus (9), ústřední profilovaný blok (7), ve směru v souproudu umístěný podpatkový kus (10), první otvor (11) pro vstřikováni prekurzorového plynu (plynů), definovaný mezi těmito dvěma ve směru v protiproudu umístěnými podpatkovými kusy, a druhý otvor (12) pro vstřikování prekurzorového plynu (plynu), vykazujícího různé složení, definovaný mezi ve směru v protiproudu umístěným podpatkovým kusem (9) a ústředním profilovaným blokem (7), otvor (13) pro odtahování plynných odpadních produktů, definovaný mezi ústředním profilovaným blokem (7) a ve směru v souproudu umístěným podpatkovým kusem (10), s tím, že všechny tyto otvory (11, 12, 13) a dolní plochy těchto podpatkových kusů a ústředního bloku, vedou plynné proudy, zásobující injekční otvory podél ’ skleněného substrátu v nanášecí zóně (15) s proudovou čarou vykazující přibližně tvar písmene U, přičemž vzdálenost 1 mezi těmito dvěma injekčními otvory (11, 12) a relativní konfigurace prvního, ve směru v protiproudu umístěného, podpatkového kusu (8), druhého, ve směru vprotiproudu
- 37 umístěného, podpatkového kusu (9), a ústředního bloku (7) je volena tak, aby došlo k parciálnímu a postupnému míchaní mezi těmito dvěma plynnými proudy v této nanášeci zone (15) .
16. Tryska (6) podle nároku 15, vyznačující se tím, ze dolní plocha ústředního bloku (7) je umístěna ve vyšší úrovni než dolní plocha druhého, ve směru v protiproudu umístěného, podpatkového kusu (9), která samotná je umístěna ve vyšší úrovni než dolní plocha prvního, ve směru v protiproudu umístěného, podpatkového kusu (8) .
17. Tryska podle nároku 15, nebo 16, vyznačující se tím, že vzdálenost 1 mezi těmito dvěma injekčními otvory je nejvýše rovna 3/4 celkové délky nanášecí zóny L, ve výhodném provedení se potom tato vzdálenost pohybuje v rozmezí od 1/4 do 2/3 této délky L.
18. Tryska (6) podle jednoho z nároků 15 až 17, vyznačující se:tím, že do prvního injekčního otvoru (11) je dodávána plynná reaktivní směs, která se rozkládá za tvorby oxidu, vykazujícího daný index lomu a do druhého injekčního otvoru (12) je dodávána plynná reaktivní směs, která se rozkládá za tvorby oxidu, vykazujícího index lomu, jehož hodnota je rozdílná od předešlého indexu lomu, s tím, že ve výhodném provedení je tento druhý zmíněný index mzsi nez tento první zmíněný index.
19 Tryska (6) podle jednoho z nároků 15 až 18, vyznačující se tím, že druhý, ve směru v protiproudu umístěný, podpatkový kus (8) je situován takovým způsobem, že vytváří místní rozšíření druhého injekčního otvoru (12) v blízkosti nanášecí zóny (15).
20. Tryska (6) podle nároku 19, vyznačující se tím, že hlava (14) druhého, ve směru v protiproudu umístěného, podpatkového kusu (9) má profil se skosenými nebo zaoblenými hranami, aby tak došlo k rozšíření injekčního otvoru (12) v oblasti, kde přechází do nanášecí zóny (15).
21. Způsob použití trysky (6) podle jednoho z nároků 15 až 20, vyznačující se tím, že do prvního injekčního otvoru (11) je dodávána první plynná reaktivní směs a do druhého injekčního otvoru (12) je dodávána druhá plynná reaktivní směs takovým způsobem, že tyto plynné proudy, tvořené těmito dvěma směsmi proudí v nanášecí zone (15) podél skleněného substrátu v laminárním typu proudem, s výjimkou oblasti na výstupu druhého injekčního otvoru (12), v níž dochází ke vzniku lokální turbulence, s tím, že úkolem této oblasti je zajištění vzájemného promícháni těchto dvou plynných proudů.
CZ1999761A 1997-09-05 1997-09-05 Obvaz na rány CZ76199A3 (cs)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ1999761A CZ76199A3 (cs) 1997-09-05 1997-09-05 Obvaz na rány

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ1999761A CZ76199A3 (cs) 1997-09-05 1997-09-05 Obvaz na rány

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CZ76199A3 true CZ76199A3 (cs) 2000-01-12

Family

ID=5462204

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ1999761A CZ76199A3 (cs) 1997-09-05 1997-09-05 Obvaz na rány

Country Status (1)

Country Link
CZ (1) CZ76199A3 (cs)

Similar Documents

Publication Publication Date Title
CA2179415C (en) Non-adherent wound dressing of gel-forming and textile fibres
CA2264584C (en) Wound dressing
US6075177A (en) Wound dressing
JP4267694B2 (ja) 編まれた創傷ドレッシング及びその製造方法
CA2250473C (en) Composite fibres, wound dressings incorporating such fibres and a method for making same
KR100320636B1 (ko) 환부보호대
DE69529298T2 (de) Wundverband
DE69533658T2 (de) Wundverband
JPH07102458A (ja) キチンウェブ状物
AU716252C (en) Wound dressing
MXPA98008311A (en) Composite fibers, wood bandage that includes such fibers and a method to manufacture lasmis

Legal Events

Date Code Title Description
PD00 Pending as of 2000-06-30 in czech republic