CZ8098A3 - Uzavírací armatura - Google Patents

Description

Vynález se týká uzavírací armatury a zejména, nikoliv však výlučně. armatury, které je označováno jako ‘•měkce uzavírající šoupátko.

Dosavadní stav techniky

Měkce uzavírající šoupátka jsou dobře známé armatury, často užívané pro řízení průtoku vody potrubím. Součástí takového šoupátka jsou znázorněny na obr. 1 až 4 přiložených schematických nákresů, kde na obr. 1 je měkce uzavírající Šoupátko v axiálním řezu. na obr- 2 je nárys uzavíracího prvku tohoto šoupátka, na obr. 3 je pohled na tento prvek ve směru šipky III podle obr- 2 a na obr. 4 je pohled na daný prvek ve směru šipky IV dle obr. 2. Předmětné šoupátko má těleso 4, které sestává z potrubní části 6 a komory 8- Těleso 4 je uspořádáno tak. aby v něm pracovala uzavírací soustava 10, která zahrnuje otočně uložené vřeteno 12, které nese matici 14 a uzavírací desku 16. Uzavírací deska 16 je pomocí vřetene 12 šoupátka, spojeného s ovládacím kolem 18. posouvána ve vedení, vytvořeném v hrdlech 6 tělesa 4, a uzavírá nebo uvolňuje průtok kapaliny potrubím. Vedení uzavírací desky 16 nejsou na obr. nakreselena.

Uzavírací deska 16, obecně klínovítého tvaru, má první a druhé těsnicí pásmo 20,22 na svém návodním, respektive odtokovém čele. Těsnicí pásma 20,22 se rozprostírají od pozice M, přes oblast matice 14, až po pozici N, jak ukazuje obr. 2, a jsou provedena tak. aby těsně doléhaly k příslušným těsnicím plochám sedel v nátrubcích hrdel 6. Uzavírací deska 16 dále má těsnící stykovou plochu 24, která se rozprostírá od pozice M k pozici M, přes spodní část uzavírací desky 16. opačné poloze matice 14Těsnicí styková plocha 24 je uspořádána tak, že těsně doléhá na dovnitř směřující nakloněné plochy a radiálně dovnitř směřující část hrdla 6- Ramena 26 tvoří poměrně výrazný přechod mezi oběma těsnicími pásmy 20,22 a těsnicí stykovou plochou 24- Tato • 444 a • · a • * ·« ramena 26 zvyšují náročnost výroby uzavírací desky 16. nebot musí přesně přiléhat na sedla hrdel 6. Těsnicí pásma 20.22 a těsnicí styková plocha 24 jsou z pružného materiálu, umělé pryže.

Z obr. 3 je patrno. že každé těsnicí pásmo 20.22 zaujímá obloukovítou plochu vymezenou středovým úhlem asi 200° a činí asi 60 % těsnicího obvodu uzavírací desky 16. zbytek je těsnicí styková plocha 24.

Je-li šoupátko plně otevřeno, nachází se uzavírací deska 16 zcela uvnitř komory 8 tělesa 4- Při uzavírání je pomocí ovládacího kola 18 uzavírací deska 16 postupně vysouvána do prostoru hrdel 6. Při tomto pohybu uzavírací desky 16. kdy obě obloukovitá těsnicí pásma 20.22 se posouvají podél příslušného nátokového, resp- přítokového sedla hrdel 6, se zatížení vyvolané tlakem kapaliny ve směru 7 jejího proudění. znázorněného na obr. 1. koncentruje na sedle odtokového hrdla 6, obecně v místech naproti ramenům 26. Je to dáno tím. že část uzavírací desky 16, která se nachází pod úrovní ramen 26. je ve směru osy 29 sedel 6 bez podpěry a chová se tedy jako vetknutý nosník. Síly dané tímto uspořádáním jsou protiváhou velké části sil vyvolaných tlakem kapaliny na uzavírací desku 16 v oblasti nad rameny 26- Tím je těsnicí síla mezi uzavírací deskou 16 a sedly hrdel 6 výrazně a nežádoucně snížena v oblasti blízko matice 14 a zvýšena v oblasti ramen 26.

Ačkoliv tlaková síla kapaliny na nátokové straně napomáhá utěsnění druhého těsnicího pásma 22 vůči sedlu odtokového hrdla 6, těsnicí styková plocha 24 není tlačena na protiplochu touto tlakovou sílou. Proto zde musí působit síla předávaná prostřednictvím vřetene 12. která dotlačuje těsnící stykovou plochu 24 k příslušným sedlům hrdel 6. Pro plné zavření šoupátka, zejména šoupátka velkého rozměru. musí být vyvinuta poměrně značná ovládací síla.

Při plném uzavření, působí v oblasti jednotlivých těsnicích pásem 20.22 těsnicí sily ve směru 28 kolmém na tato pásma, jak je znázorněno na obr. 4. Tyto síly mají složky rovnoběžné s osou vřetene 12 a složky souběžné s osou 29 hrdel 6. Naproti tomu v oblasti těsnicí stykové plochy 24 působí těsnící síly sice opět ve směru 30 kolmém na tuto plochu, jak ukazuje obr. 2.

·« ·· ♦ ·· *· • · ♦ · · · * · ·· · • · · · · « · »· • · ·· · * · ··· « « · · « · · « · ··· ·♦·· »» ··· ·· ·· přičemž tyto síly mají složky paralelní a složky kolmé na osu vřetene 12. avšak tyto složky působí v rovinách kolmých na roviny působení těsnicích sil těsnicích pásem 20,22. jak patrno porovnáním obr. 2 a obr. 4. Uzavírací deska 16 tak vyvíjí těsnicí síly v trojrozměrném prostoru, což vyžaduje poměrně dlouhou těsnicí stykovou plochu 24, která je navíc namáhána jako vetknutý nosník, jak výše popsáno.

Účelem tohoto vynálezu je odstranit výše uvedené nedostatky známých šoupátek.

Podstata vynálezu

Výše uvedeného účelu je dosaženo a danou problematiku řeší uzavírací armatura pro řízení průtoku kapaliny potrubím v provedení podle tohoto vynálezu. jehož podstata spočívá v tom. že uzávěr má dělící desku. která je opatřena dosedací těsnicí plochou pro vytvoření tupého styku mezi dělicí deskou a hrdlem uzávěru. přičemž dosedací těsnicí plocha má zakřivenou plochu, jejíž osa křivosti v uzavírací poloze uzávěru směřuje napříč osou hrdlaUzávěr je dále opatřen prostředky pro silový přítlak dělicí desky k hrdlu a vytvoření tupého styku mezi nimi- Tyto prostředky pro silový přítlak dělicí desky k hrdlu jsou uspořádány tak. že jimi vyvozená síla působí ve směru napříč dělicí deskou a s výhodou protíná dosedací těsnicí plochu. Uvedené prostředky pro silový přítlak dělicí desky k hrdlu jsou uspořádány tak. že jimi vyvozená síla působí ve směru napříč osou zakřivení předmětné zakřivené plochy dělicí desky. V prvním výhodném provedení jsou předmětné prostředky pro silový přítlak dělicí desky k hrdlu uspořádány tak. že síla jimi vyvozená působí ve směru v podstatě kolmém na osu zakřivení zakřivené plochy. Ve druhém výhodném provedení, kdy těsnicí dosedací plocha může být opatřena dvěma zakřivenými plochami, jejichž osy zakřivení jsou vedeny vzájemně příčně, jsou předmětné prostředky pro silový přítlak dělicí desky k hrdlu uspořádány tak. že síla jimi vyvozená působí ve směru napříč osám zakřivení předmětných zakřivených ploch.

·»· · • · ·» «

Podle vynálezu je uzávěr dále opatřen nosnými prostředky. Tyto nosné prostředky jsou s výhodou uspořádány souose se směrem působení prostředků pro silový přítlak dělicí desky k hrdlu. Uvedené nosné prostředky jsou přednostně nasměrovány ven. s výhodou radiálně. vůči dělicí desce. Uvedené nosné prostředky a těsnicí dosedací plocha jsou přednostně vytvořeny na vzájemně protilehlých stranách nosné desky. Uvedené nosné prostředky jsou přednostně opatřeny vřetenem. pohyblivě uloženým. pro vyvození přítlaku dosedací těsnicí plochy k hrdlu. Nosné prostředky mohou být např. opatřeny pohybovým šroubem a maticí, kde se otáčením může šroub radiálně pohybovat a tak vytvářet přítlak těsnicí dosedací plochy k hrdlu. Pohybový šroub může být opatřen ovládacími prostředky pro ruční ovládání pohybu nosných prostředků, např- pro ruční otáčení pohybového šroubu.

Předmětná dosedací těsnicí plocha je přednostně vypouklou plochou. Předmětná dosedací těsnicí plocha přednostně zahrnuje obloukovitou těsnicí plochu. Část předmětné dosedací těsnicí plochy má přednostně kruhovitý tvar. Předmětná dosedací těsnicí plocha přednostně přechází v povrch kruhovitého průřezu. Ve výše zmíněném prvním výhodném provedení, má tento povrch přednostně v podstatě konstantní kruhovitý průřez v podélném směru. Ve zmíněném druhém výhodném provedení se tato plocha může v podélném směru zužovat.

V uvedeném druhém výhodném provedení dosedací těsnicí plocha obsahuje první a druhou zakřivenou plochu, z nichž každá má svou osu křivosti uspořádanou tak, že v uzavřené poloze dělicí desky směřuje napříč osy hrdel. Obě předmětné zakřivené plochy mohou být v podstatě vytvořeny stejně, jsou však s výhodou uspořádány vzájemně symetricky vůči ose vedené diametrálně napříč dělicí deskou. Obě zakřivené plochy se přednostně zužují. Přednostně se obě předmětné zakřivené plochy zužují dovnitř ve směru k nejvzdálenějšímu konci dosedací těsnicí plochy. Přednostně první a druhá zakřivená plocha navazuje na příslušnou kuželovou plochu. Předmětné kuželové plochy mohou mít jakýkoliv vhodný průřez, včetně kruhového či eliptického průřezu. Nicméně je však preferován kruhový průřez kuželových ploch. S výhodou je mezi první a druhou zakřivenou plochou přechodová zakřivená plocha.

• 9· ·· 9 ·9 ·* • 9 9 · · · ·· > * 9

9 9 9 9 9 9 99 • 9 · · · 9 « ·»9 · * • 9 · · · 9·· • •9 99·· 99 999 99 99

Dělicí deska uzávěru je upravena pro součinnost s vedením v hrdlech, majících zaoblený, s výhodou nikoliv hranatý průřez. Přednostně má hrdlo obecně kruhový přířez a proto je též dělicí deska obecně kruhového průřezu.

Dosedací těsnicí plocha je přednostně uzpůsobena pro vyvíjení těsnicí síly alespoň ve dvou směrech, jenž jsou vzájemně kolmé. První z těchto směrů je s výhodou rovnoběžný s osou hrdel, resp. potrubí, druhý směr je s výhodou rovnoběžný se směrem, v němž působí prostředky pro silový přítlak dělicí desky k hrdlu. Ve zmíněném prvním provedení může být dosedací těsnicí plocha provedena tak, že nevyvíjí v podstatě žádnou těsnicí sílu ve směru kolmém jak na osu hrdel, tak na směr působení prostředků pro silový přítlak dělicí desky k hrdlu. Nicméně ve druhém provedení tato dosedací těsnicí plocha může vyvíjet těsnicí sílu ve třech, vzájemně na sebe kolmých směrech.

Dosedací těsnicí plocha se může zaujímat méně než 50 přednostně méně než 40 ještě lépe méně než 30 % obvodu dělicí desky.

Dosedací těsnicí ploše může příslušet středový úhel menší než 120°, lépe menší než 100°, ještě lépe menší než 90°.

Ve výhodných provedeních dosedací těsnicí plocha představuje jednu těsnicí plochu. V dalších provedeních může dosedací těsnicí plocha zahrnovat dvě, ve vzájemném odstupu uspořádané těsnicí plochy, z nich každá je může být provedena tak jak zde kdekoliv popsáno. Obě tyto těsnicí plochy mohou umožňovat tzv. blokovací a vypouštěcí funkci. V takovém případě je armatura vhodně opatřena vypouštěními prostředky pro odběr z prostoru mezi oběma těsnicími plochami.

Předmětná dělicí deska je s výhodou opatřena druhou těsnicí plochou. která je upravena pro vyvinutí těsnicí síly ve směru v podstatě rovnoběžném s osou hrdel, resp. potrubí. Tato plocha s výhodou plynule přechází v dosedací těsnicí plochu. S výhodou je přechod z druhé těsnicí plochy v dosedací těsnicí plochu tvořen plynulou křivkou, s výhodou vydutou. Druhá těsnicí plocha se s výhodou rozkládá od jednoho konce dosedací těsnicí plochy k jejímu opačnému konci, přes tu část dělicí desky nacházející se na straně diametrálně opačné dosedací dělicí ploše.

·· «· ♦ · » « • · ··

Druhá těsnicí plocha může pokrývat více než 50 Sí. s výhodou více než 60 nejlépe více než 70 % obvodu dělicí desky.

Druhá těsnicí plocha je s výhodou rovinná a s výhodou definuje Jedno Selo klínovité dělicí desky- Opačné čelo dělicí desky je s výhodou opatřeno třetí těsnicí plochou, který může mít kterýkoliv význak druhé těsnicí plochy. výše popsaný. Druhá a třetí těsnicí plocha jsou s výhodou provedeny identicky.

Předmětná uzavírací armatura je přednostně upravena pro použití v přívodním a/nebo odvodním potrubí.

Průměr hrdlové části může být alespoň 40 mm. V některých provedeních může být tento průměr větší než 200 mm a dokonce větší než 300 mm- Předpokládá se. že armatury o průměru hrdel až 600 mm nebo více mohou být zhotoveny tak, jak výše popsáno.

Vynález se vztahuje na způsob řízení průchodu tekutiny potrubím za použití uzavírací armatury výše popsané.

Vynález se vztahuje na dělicí desku uzavírací armatury pro řízení průchodu tekutiny potrubím, která je opatřena dosedací těsnicí plochou. mající zakřivený povrch. přičemž v provozní poloze je osa křivosti vedena napříč osou hrdel armatury.

Kterýkoliv význak kteréhokoliv přínosu kteréhokoliv vynálezu zde popsaného. může být kombinován s kterýmkoliv význakem kteréhokoliv dalšího přínosu kteréhokoliv vynálezu zde popsaného.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude dále podrobněji objasněn na příkladech jeho praktického provedení, uvedených na přiložených výkresech, na nichž na obr. 5 je dělicí deska uzavírací armatury v nárysu. na obr. 6 je tato součást v pohledu ve směru šipky VI dle obr. 5. na obr. 7 je tato součást v pohledu ve směru šipky VII dle obr.5. na obr. 8 je znázorněno alternativní provedení části dělicí desky v pohledu odpovídajícím pohledu na obr. 7. obr. 8 představuje další alternativní provedení této součásti v obdobném pohledu, na obr. 10 je ve zmenšeném měřítku pohled ve směru X podle obr. 8 nebo 9. na obr. 11a je pohled na část dělicí desky šoupátka podle obr. 1 až 4, na obr. 11b je pohled na část dělicí desky šoupátka podle obr. 5 až 6. obr- 12 ukazuje nárys alternativního provedení součásti šoupátka, a na obr. 13 je tato součást v pohledu ve směru VII podle obr. 12-

• «0	0 *	* * 0	·*
						*
• e	0	0	*	* *	·*
0 0	0 *	*	*	* 0 0 *	0	*
0 · 0 0* «0*0	*	* *·	• * * *	0 0 0	0 0 *	*

Příklad provedení

Na obr. 5 je nakreslena součást 40 šoupátka. uzpůsobená pro uložení v tělese šoupátka, které není znázorněno. Tato součást 40 šoupátka sestává z otočně uloženého vřetene 12. které nese matici 14 a dělicí desku 42. Dělicí deska 42 má první a druhou nakloněnou rovinu 43,44. uspořádané do klínovítého tvaru. Obě nakloněné roviny 43.44. na obr. 5 a 6 plochy nad přímkami Ai- Ai, A2- . jsou opatřeny příslušnými obloukovítými první a druhou těsnicí plochou 46.48, které jsou zhotoveny ze syntetické pryže. Těsnicí plochy 46,48 jsou na obr. 5 a 6 znázorněny šrafovane.

Z obr- 5 je patrno, že oblouku obou těsnících ploch 46,48 přísluší středový úhel asi 300°, takže zaujímají asi 80 % těsnicího obvodu dělící desky 42Rovlny nakloněných ploch 43.44 se sbíhají v přímce, která prochází bodem B a je kolmá na osu vřetene 12. V jiném provedení se roviny obou ploch mohou sbíhat v přímce. která není v zákrytu a/nebo neprotíná osu vřetene 12.

V oblasti pod čárkovanými přímkami Ai- Ai . A2- A2 . má dělicí deska 42 okrajovou plochu. částečně kruhovito-válcOvitého tvaru, kde osa válce. vyznačená bodem X na obr. 7. je kolmá na osu vřetene 12.

Srafovaná plocha mezi Čárkovanými přímkami Ai- Ai, A2- A2 na obr. 6 označuje dosedací těsnicí plochu 50. mající středovou plochu 52, která je vedena souběžně s osou válcovitého povrchu. Z této středové plochy 52, šikmo vůči ose válcovitého povrchu, vybíhají první a druhá spojovací plocha 54,56 a třetí a Čtvrtá spojovací plocha 58,60. Prvé .dvě spojovací plochy 54,56 navazují na první těsnicí plochu 46, další dvě spojovací plochy 58,60 na druhou těsnicí plochu 48.

Nakloněné roviny 43.44 dělící desky 42, které se nacházejí nad čárkovanými přímkami Ai- Ai, A2- A2, plynule přecházejí ve válcovitou plochu, ležící pod úrovní vyznačenou čárkovanými přímkami Ai- Ai . A2- A2 , takže mezi první i druhou těsnicí plochou 46.48 a dosedací těsnící plochou 50 je plynulý přechod.

Zde tedy v oblasti přechodu mezi jednotlivými plochami není žádné hranaté rameno, jako je tomu u provedení podle obr. 1 až 4.

Dělicí deska 42. pro použití ve vhodně jemuž v průmětu do znázorněná na obr. 5 až 7, je uzpůsobena upraveném válcovitém hrdle 6 o poloměru G. roviny kolmé na osu 29 hrdla 6 odpovídá vzdálenost mezi středem P dělící desky 42 a vnitřními okraji obou těsnicích ploch 46,48 i dosedací těsnicí plochy 50, jak je patrno na obr. 5. Z obr. 5 je dále patrno, že vnější okraj jak obloukové první, tak i druhé těsnicí plochy 46,48 v průmětu do výše uvedené roviny má poloměr H, avšak průmětem spodního okraje 51 dosedací těsnicí plochy 50 je linie C - C. která je kolmá na osu vřetene 12 a je tangentou ke kružnici o poloměru G, tj. tangentou ke kružnici definované vnitřním průměrem, čili vrtáním hrdla 6. Délka průmětu linie At - Ai . resp. A2- Aa. napříč dělicí deskou 42 do výše uvedené roviny je rovna 2G, tedy vnitřnímu průměru hrdla 6.

Vlastní činnost dělicí desky 42. přesun z uzavřené polohy do otevřené a naopak, je stejná. jak uvedeno pro uzavírací desku 16 dosavadního provedení.

Při posuvu dělicí desky 42 v komoře 8 tělesa 4 šoupátka, z otevřené do zavřené polohy, se však nijak neprojevuje výše popsaný, nevýhodný efekt vetknutého nosníku- Je to proto, že při posuvu dělicí desky 42 se první i druhá těsnicí plocha 46.48 pohybují podél příslušných vodicích ploch sedel návodního i odtokového hrdla 6 a tlak vody, který působí na návodní, první nakloněnou plochu 43, je zachycován téměř celou druhou těsnicí plochou 48 a pouze malá část dělicí desky 42, nacházející se pod úrovní vymezenou čarou Ai- Ai. resp. Aa - A2, zůstává bez opery a tudíž se chová jako vetknutý nosník. Tak je těsnicí přítlak relativně rovnoměrně rozložen po obvodu těsnicí plochy dělicí desky 42 a není nijak podstatně ovlivněn jakýmkoliv nežádoucím vlivem typu zatížení vetknutého nosníkuPro úplné uzavření šoupátka, musí obsluha, silou působící na vřeteno 12, přitlačit dosedací těsnicí plochu 50 k sedlu hrdla 6. Vzhledem k relativně malé ploše, kterou zaujímá dosedací těsnící plocha 50 ve srovnání se stykovou dosedací plochou 24, kterou se vyznačuje provedení dle obr. 1 až 4. je síla, kterou musí obsluha vynaložit na přesun dělicí desky 42 do plně uzavřené polohy menší. než je tomu u srovnatelného provedení podle obr. 1 až 4Je zde tedy podstatné snížení manipulačních sil. představující možné ekonomické výhody. zejména u šoupátek větších velikostí, kde jejich přestavování je ovládáno motoricky a je nyní možno použít pohony nižších výkonů.

Rovněž k otevření šoupátka je potřebí nižší síly ve srovnání s provedením podle obr- 1 až 4. Na obr. 11a je nakreslen poloviční pohled na uzavírací desku 16 podle obr. 1 až 4 v plně uzavřené poloze, a to ve směru osy vřetene 12, tedy ve směru III, podle obr. 2. Plocha vymezená písmeny abcdea představuje plochu, která je označována jako nevyvážená oblast. Celkový tlak, který kapalina vyvozuje na uzavírací desku 16 v uzavřené poloze je přímo úměrný velikosti této nevyvážené oblasti. 2 toho plyne, že čím větší nevyvážená oblast. tím je větší síla působící na uzavírací desku 16, a tím větší síla. potřebná k posunu uzavírací desky 16 do otevřené polohy. Stejná oblast dělící desky 42, která je znázorněna na obr. 5 až 7. je definována body fbcdgf, jak je patrno z obr. lib. Jelikož oblast fbcdgf je menší než oblast abcdea, je síla, potřebná k otevření dělicí desky 42 výhodně menší, než platí pro uzavírací desku 16. podle obr- 1 až 4.

V plně uzavřené poloze dělicí desky 42, jednotlivé první a druhá těsnící plocha 46,48 vyvíjejí těsnící síly, působící ve směru 28 kolmém na tyto plochy, jak ukazuje obr, 7, tedy ve stejném směru, jak u dosavadní uzavírací desky 16 dle obr.1 až 4. Naproti tomu, jak je patrno na obr. 7, dosedací těsnicí plocha 50 vyvíjí těsnicí síly, které působí ve směru 70 normál k této ploše, avšak jejich složky jsou rovnoběžné jednak s osou 29 hrdel 6. jednak s osou vřetene 12, a leží tudíž ve stejných rovinách jako složky těsnicích sil obou těsnicích ploch 46,48. Dělicí deska 42 podle vynálezu tak účinně těsní v podstatě pouze dvourozměrně.

Alternativní dělící desky 42 ukazují obr. 8 až 10. Pohledy ve směru první šipky V na obr- 8 a 9 odpovídají směru pohledu dle obr. 5 a pohledy ve směru druhých šipek X v obou případech odpovídají směru pohledu na obr. 10. V provedení podle obr. 8,

nakloněné roviny 43.44 přecházeli do příslušné první resp. druhé válcovité plochy 74.76. které jsou vzájemně v odstupu od sebe uspořádané a osy jednotlivých válcfl procházejí jím příslušejícími body P a Q. Mezi oběma válcovitými plochami je plochý úsek 78. V provedení podle obr. 9 nakloněné roviny 43.44 přecházejí do příslušné, vzájemně v odstupu od sebe uspořádané, třetí a čtvrté válcovité plochy 80.82, kde osy jednotlivých válců procházejí jím příslušejícími body R a S. Třetí a čtvrtá válcovitá plocha 80.82 mezi sebou vymezují vydutou plochu 83.

Dělicí desky dle obr. 8 a 9 jsou opatřeny vzájemně v odstupu od sebe uspořádanými těsnicími členy 84.86. jak ukazuje obr. 10. Jak první, tak i druhý těsnicí člen 84.86 definuje příslušnou těsnicí stykovou plochu 88,90. z nichž každá přechází v příslušnou první. resp- druhou těsnicí plochu 46.48. Dělicí desky 42 tak mají účinné dvojité těsnění.

Dělicí desky podle obr. 8 a 9 mohou být použity jako dvojitý uzávěr s výpustí. pro oddělení dvou částí potrubního vedení. Takovýto uzávěr může uzavřít návodní část potrubí. např- prvním těsnicím členem 84 a odvodní část potrubí pomocí druhého těsnicího členu 86. Prostor v místech plochého úseku 78 či vyduté plochy 83 mezi oběma členy 84,86 muže být opatřen ventilem, uveden do podtlaku a může být odtud odváděna veškerá kapalina, která do tohoto prostoru pronikla, přičemž je zabráněno, jakémukoliv přestupu kapaliny z návodní strany na odtokovou a naopak.

V provedení podle obr. 12 a 13, prvek 140 šoupátka zahrnuje dělicí člen 142, který má dvě nakloněné roviny 143.144, klínovitě uspořádané. Každá z rovin 143,144. nacházející se nad vyznačenými liniemi AB, BC a CD, je na svém čele opatřena příslušným obloukovitým těsnicím úsekem 146,148, zhotoveným z pružného materiálu, syntetické pryže.- Oba úseky jsou na obr. 12 a 13 znázorněny šrafováním.

Pod a nalevo od přímky AB, a pod a vpravo od přímky CD. je dělicí člen 142 opatřen dvěma okrajovými úseky, částečně kruhovito-kuželovitého průřezu. Osu kuželovité plochy v pravé části znázorňuje přímka IJ. Pro větší názornost je na obr- 12 celý pravostranný kužel znázorněn čárkovaným trohúhelníkem IMH.

.11

Levostranná kuželovitá plocha je zrcadlovým obrazem prawostranné. přičemž zrcadlovou osou je svislá přímka KL- Na obr. 13 je tato přímka totožná s osou vřetene 12- Obě nakloněné roviny 143,144 tangenciálně navazují na kuželovité plochy podél přímek AB a CD.

Předmětné částečně kruhovíto-kůželovité okrajové plochy jsou propojeny do oblouku zakřivenou plochou QSNa obr. 13 je nad čerchovanou přímkou Fl - F2 šrafováním vyznačena těsnicí oblast jedné z Částečně kruhovíto-kuželovitých okrajových ploch, plynule přecházejích v nakloněné roviny 143.144.

Pod čerchovanou přímkou Fl - F2 na obr. 13 se nachází těsnicí oblast zakřivené plochy QS. jejíž osa křivosti je v uzavřené poloze dělicího členu 142 v podstatě totožná s osou hrdel 6, tj. s osou potrubí. Těsnicí oblast nacházející se nad čerchovanou přímkou Fl - F2 přechází plynule v těsnicí oblast pod čerchovanou přímkou Fl - F2- Tak jako v předcházejícím provedení, i u tohoto provedení každá část celkové těsnicí plochy přechází plynule v sousední, navazující části této plochy, takže v jakémkoliv bodě těsnicí plochy není žádné rameno či vystupující místo.

Jak patrno z obr.12. vnějším okrajem těsnicí plochy dělicího členu 142 v prOmetu do roviny kolmé na osu potrubí je kružnice o poloměru H, vyjma spodního okraje, kde tímto okrajem jsou úseky vymezené body RQ, QS a ST.

Při posuvu dělicího členu 142 z polohy uvnitř komory 8 ve směru do uzavřené polohy, je jeho zatížení typu namáhání vetknutého nosníku podstatně omezeno ve srovnání s konvenčními armaturami, popsanými ve vztahu k obr. 2, 3 a 4. Je to dáno tím, že část dělicího členu 142. která je vystavená tlaku ve směru osy potrubí a není přitom držena vedením v hrdlech 6. je poměrně malá.

Ačkoliv provedení zobrazené na obr. 12, 13 má dvě částečně kruhovíto-kuželovité okrajové plochy, mohou být příslušné plochy provedeny jako jakékoliv zužující se, zaoblené plochy, za předpokladu, že se jedná o hladké těsnicí plochy, bez relativně ostrých hran nebo výstupků. Těmito plochami tedy mohou být částí eliptického kužele Či jiného kužele nekruhového průřezu.

Provedení uvedené na obr- 12 a 13 může být rovněž použito pro oddělovací a odsávací účely. jak popsáno pro provedení podle obr. 8 až 10. Navíc, principy, které jsou doloženy obr. 11a. 11b. platí rovněž pro provedení podle obr. 12 a 13. Výhodou provedení podle obr. 12, 13 je, že kapsy, do nichž dělící člen 142 zapadá, mohou být skloněny do horizontálního směru. což za provozu znesnadní usazování tuhých částic v těchto kapsách.

Veškeré význaky uvedené v tomto popise, včetně připojených nároků, anotace a výkresů, a/nebo veškeré kroky kterékoliv metody nebo postupu zde uvedených, mohou být jakkoliv kombinovány, vyjma kombinací, kde se alespoň některé z těchto význaků a/nebo kroků vzájemně vylučují.

Každý význak uvedený v tomto popise, včetně připojených nároků. anotace a výkresů. může být nahrazen alternativními význaky sloužícími stejnému, ekvivalentnímu nebo obdobnému účelu, pokud není výslovně uvedeno jinak. Pokud tedy není výslovně jinak uvedeno, každý popsaný význak je pouze jedním příkladem generické řady ekvivalentů nebo obdobných význaků.

Vynález se neomezuje na podrobností uvedených provedení, ale vztahuje se na jakýkoliv nový nebo v nové kombinaci použitý význak zde uvedený, včetně připojených nároků, anotace a výkresů, nebo na jakýkoliv nový nebo v nové kombinaci použitý krok jakékoliv metody nebo postupu zde uvedeného.

Claims (16)

1. Uzavírací armatura pro řízení průtoku kapaliny potrubím, vyznačující se tím, že je opatřena dělicí deskou ¢42,142) s dosedací těsnicí plochou. tvořící těsnicí stykovou plochu mezi dělicím prvkem a hrdlem <6), kde dosedací těsnicí plocha má zakřivenou plochu jejíž osa křivosti za provozu směruje napříč osou hrdla C6) armatury.

2. Uzavírací armatura podle nároku 1. vyznačující se tím. že je opatřena prostředky pro vyvození síly ve směru příčném ke směru osy zakřivení zakřivené plochy dělicí desky C42.142)

3. Uzavírací armatura dle nároku 1 čl 2. vyznačující se tím, že těsnicí styková plocha je opatřena vydutou těsnicí plochou.

4- Uzavírací armatura dle kteréhokoliv z předcházejících nároků vyznačující se tím, že těsnicí styková plocha je opatřena obloukovítým těsnicím povrchem.

5. Uzavírací armatura dle kteréhokoliv z předcházejících nároků vyznačující se tím, že těsnicí styková plocha přechází v zaoblenou plochu kruhovitého průřezu.

6. Uzavírací armatura dle kteréhokoliv z předcházejících nároků vyznačující se tím. že zakřivená plocha má v podélném směru v podstatě konstantní průřez.

7. Uzavírací armatura podle kteréhokoliv z nároků 1 až 5. vyznačující se tím, že zakřivená plocha se v podélném směru zužuje.

8. Uzavírací armatura podle nároku 7, vyznačující se tím, že těsnicí styková plocha je opatřena první a druhou zakřivenou plochou. přičemž osa křivosti každé této plochy v provozní poloze směruje napříč osy hrdel armatury.

9. Uzavírací armatura podle nároku 8, vyznačující se tím, že první a druhá zakřivená plocha se zužují.

10. Uzavírací armatura dle nároku 8 či 9. vyznačující se tím. že jak první, tak druhá zakřivená plocha přechází v jí příslušný kuželovitý povrch.

11- Uzavírací armatura dle kteréhokoliv z předcházejících nároků vyznačující se tím. že dosedací těsnicí plocha je upravena pro vyvinutí těsnící síly alespoň ve dvou směrech, které jsou vzájemně kolmé.

12- Uzavírací armatura dle kteréhokoliv z předcházejících nároků vyznačující se tím, že dosedací těsnicí plocha pokrývá méně než 50 % obvodu dělicího prvku

13. Uzavírací armatura dle kteréhokoliv z předcházejících nároků vyznačující se tím, že dosedací těsnicí plocha pokrývá méně než 50 3í obvodu dělicí desky ¢42,142)

14- Uzavírací armatura dle kteréhokoliv z předcházejících nároků vyznačující se tím, že dělicí deska <42,142) je opatřena druhou těsnicí plochou pro vyvinutí těsnicí síly ve směru v podstatě souběžném s osou hrdel <6) armatury.

15. Způsob řízení průtoku tekutiny potrubím, vyznačený tím. že používá uzavírací armaturu podle nároků 1 až 14.

16. Dělicí deska pro uzavírací armaturu pro řízení průtoku kapaliny potrubím, yznačující se tím. že je opatřena dosedací těsnicí plochou, mající zakřivený povrch, přičemž v provozní poloze je osa křivosti vedena napříč osou hrdel armatury.