CZ82198A3

CZ82198A3 - Selektivní ß3 adrenergičtí agonisté

Info

Publication number: CZ82198A3
Application number: CZ98821A
Authority: CZ
Inventors: Deborah Ann Evrard; John Hampton Mcdonald Iii.; Donald Paul Matthews; Christopher John Rito; Anthony John Shuker; Michael Gregory Bell; Thomas Alan Crowell; Mark Alan Winter
Original assignee: Eli Lilly And Company
Priority date: 1995-09-21
Filing date: 1996-09-20
Publication date: 1998-07-15
Also published as: CN1202106A; EP0764632A3; SI0764632T1; EA199800317A1; DE69614057T2; ATE203511T1; AU7077096A; PL325865A1; JPH11513376A; EP0764632B1; HUP9802257A3; EA001217B1; NO981204L; ES2158996T3; AU715493B2; BR9610481A; GR3036963T3; DK0764632T3; WO1997010822A1; TR199800521T1

Description

Oblast techniky

Vynález se týká medicíny a obzvláště se týká léčení diabetů typu II a obezity. Specificky se vynález týká selektivních agonistu β₃ adrenergických receptorů, použitelných při léčení diabetů typu II a obezity.

Dosavadní stav techniky

Současný preferovaný způsob léčení diabetů typu II, nezávislého na inzulínu, stejně tak jako obezity je dieta a cvičení, cílené na snížení tělesné hmotnosti a zvýšení citlivosti na inzulín. Pacientova ochota je však obvykle chabá. Problém je navíc doplňován faktem, že v současnosti nejsou k disposici žádné schválené léky, které by adekvátně léčily diabetes typu II nebo obezitu. Předkládaný vynález je zaměřen na účinné a včasné léčení těchto závažných onemocnění. Jedna terapeutická možnost, která byla v poznána, vychází ze vztahu mezi stimulací receptoru a anti-hyperglycemickými účinky, že sloučeniny, které působí jako agonisté β₃ receptorů vykazují zjistitelný účinek na lipoíýzu, termogenesi a úroveň sérové glukózy u zvířecích modelů diabetů typu II (nezávislého na inzulínu). β₃ receptory, které se nacházejí v několika typech lidské tkáně včetně tukové tkáně, mají přibližně 50% homologii . k βι a β2 receptorovým subtypům, ale jsou podstatně méně současné době adrenergických Bylo ukázáno, časté.

Významnost β₃ receptoru je relativně nedávný objev, neboť aminokyselinové sekvence lidských receptorů byly Objasněny až v pozdních osmdesátých letech. Velké množství publikací z posledních let popisuje úspěchy v nacházení činidel, které stimulují p3 receptory. I přes tento současný vývoj zde zůstává potřeba vyvinout selektivního agonistů β₃ receptorů, který by měl minimální agonistickou aktivitu proti βχ a β₂receptorům. Předkládaný vynález popisuje sloučeniny, které jsou selektivními agonisty β₃ receptorů. Jako takové sloučeniny podle předkládaného vynálezu účinné vedou ke zvýšení senzitivity k inzulínu a jsou užitečné v léčení diabetů typu II a dalších onemocnění, vztahujících se k β₃receptorům, aniž by měly vedlejší účinky na srdce a způsobovaly třes.

Podstata vynálezu

Předkládaný vynález se týká sloučenin obecného vzorce I:

ve kterém:

• · • · · ·

- 3 Ri je OH, halo, SO₂NHR₂, CO₂R₂, CONHR₂, NHCOR₂, -NH (popřípadě substituovaný aryl), CF₃ nebo CF₂H;

R_x' je H, halo, C1-C4 alkyl, OH, SO₂NHR₂, CO₂R₂, CONHR₂, NHCOR₂, CF₃ nebo CF₂H;

R₂ je H, Ci-C₄ alkyl nebo aryl;

R₃ je H nebo C1-C4 alkyl;

R₄ je skupina, zvolená ze souboru, zahrnujícího:

Rs

sobě C1-C4 alkyl;

a R6 jsou nezávisle na

R₇ je popřípadě substituovaný heterocyklus zvolená ze souboru, zahrnujícího:

nebo skupina,

R_g je nezávisle H, nebo C1-C4 alkyl;

R₉ je halo, CN, OR_x0, C_x-C₄ alkyl, C_x-C₄ haloalkyl, CO₂R₂, C0NR_uRi2, CONH(C_x-C₄ alkyl nebo C_x-C₄ alkoxy), SR₂, CSNR₂, CSNR_X1R₁₂, SO₂R₂, SO₂NRiiR_X2, SOR₂, NR_x1R_x2, aryl, heterocyklus, popřípadě substituovaný aryl, popřípadě substituovaný heterocyklus nebo C_x-C₄ alkyl nebo C₂-C₄ alkenyl popřípadě substituovaný skupinou CN;

R_Xo je nezávisle C_x-C₄ alkyl, C_x-C₄ haloalkyl, (CH₂)_nC3-Cs cykloalkyl, (CH₂)_naryl, (CH₂) „heterocyklus, C₃-C₈ cykloalkyl popřípadě substituovaný skupinou (CH₂)_n, aryl popřípadě substituovaný skupinou (CH₂)_n nebo heterocyklus popřípadě substituovaný skupinou (CH₂)_n;

R11 a R12 jsou nezávisle na sobě H, Č_x-C₄ alkyl nebo spolu s atomem dusíku, ke kterému jsou vázány, vytvářej! morfolinyl, piperidinyl, pyrrolidinyl nebo piperazinyl;

X_x je 0 nebo S;

····

- 5 X₂ je nepřítomno nebo představuje přímý nebo rozvětvený alkylen s 1 až 5 atomy uhlíku;

m j e 0 nebo 1;

n j e 0, 1, 2 nebo 3;

o je 1,2,3,4,5 nebo 6;

nebo její farmaceuticky přijatelnou sůl nebo solvát.

Předkládaný vynález také podává nový způsob výroby sloučenin obecného vzorce I.

Sloučeniny podle předkládaného vynálezu jsou selektivní agonisté β₃ receptoru a jako takové jsou použitelné při léčení diabetů typu II a obezity a jsou také užitečné pro stimulaci β₃ receptorů. Proto také předkládaný vynález předkládá způsob léčení diabetů typu II a obezity a také způsob stimulace β₃ receptorů.

Navíc předkládaný vynález podává použití sloučenin obecného vzorce I pro léčení diabetů typu II a obezity a také způsob stimulace β₃ receptorů.

Detailní popis vynálezu

Pro účely popisu předkládaného vynálezu, jak je zde vyložen a nárokován, jsou definovány výrazy, které následují dále. Ve svém vztahu k předkládanému vynálezu nemohou být ···· ····

- 6 následující výrazy interpretovány, ať individuálně nebo souhrnně, tak že definují struktury, které jsou nestabilní nebo je nemožné je vytvořit.

Výraz halo představuje fluor, chlor, brom nebo jód.

trifluormethyl. vázaná s vazbou

Výraz C1-C4 alkyl představuje a cyklickou, přímou nebo rozvětvenou alkylovou skupinu, která obsahuje od jednoho do čtyř atomů uhlíku, jako je methyl, ethyl, n-propyl, isopropyl, cyklopropyl, n-butyl, isobutyl, sek.-butyl, terč.- butyl a podobně. Haloalkyl je alkyl, který je substituován jedním nebo více halogenovými atomy, výhodně jedním až třemi 'halogenovými atomy. Příkladem haloalkylu je Alkoxy je alkylová skupina, kovalentně -0-. Výraz „přímý nebo rozvětvený alkylen s jedním až pěti atomy uhlíku představuje skupinu přímého nebo rozvětveného alkylenu s jedním až pěti atomy uhlíku. Rozvětvený alkylen může 'mít jedno nebo více míst větvení. Přímý nebo rozvětvený alkylen s jedním až pěti atomy uhlíku může být popřípadě nenasycený v jednom nebo více atomech uhlíku. Přímý nebo rozvětvený alkylen s jedním až pěti atomy uhlíku tedy zahrnuje alkyleny, alkenyleny a alkylideny s jedním až pěti atomy uhlíku. Příklady zahrnují methylen, ethylen, propylen, butylen, -CH (CH₃) CH₂-, CH (C₂H₅) CH₂-,

CH (CH₃) CH (CH₃) -z -CH₂C(CH₃)₂-, -CH₂CH{CH₃) cr₂-_l_ -C^CH₃) ₂CH=, CH=CHCH₂-, -CH=CH- a podobně. Skupina acyl, samotná nebo v kombinaci, je odvozena od alkanové kyseliny, obsahující od jednoho do sedmi atomů uhlíku. Výraz acyl také zahrnuje skupiny odvozené od arylkarboxylové kyseliny. Výraz aryl představuje popřípadě substituovaný nebo ne substituovaný fenyl nebo naftyl. Výraz (CH₂)_naryl je výhodně benzyl nebo

- 7 fenyl.

Výraz popřípadě substituovaný, jak je zde používán, znamená případnou substituci jednou až třemi, výhodně jednou až dvěma skupinami, nezávisle zvolenými ze skupin halo, C1-C4 haloalkyl, hydroxy, karboxy, tetrazolyl, acyl, COOR2, CONR11R12, CONH(C!-C₄ alkoxy), kyano, C1-C4 alkoxy, C1-C4 alkyl, fenyl, benzyl, nitro, NRuRi₂, NHCO(Ci-C₄ alkyl), NHCO(benzyl), NHCO(fenyl), SR₂, S (C1-C4 alkyl), OCO(Ci-C₄alkyl), S0₂ (NR_uRi₂) , SO₂(Ci-C₄ alkyl) nebo S0₂ (fenyl);

za předpokladu, že taková substituce nezničí biologickou aktivitu látky, která je definována v popisu vynálezu.

R11 a R12 jsou nezávisle na sobě H, C1-C4 alkyl nebo spolu s atomem dusíku, ke kterému jsou vázány, vytváří morfolinyl, piperidinyl, pyrrolidinyl nebo piperazinyl.

Výraz heterocyklus představuje stabilní, popřípadě substituovaný nebo nesubstituovaný, nasycený nebo nenasycený kruh tvořený pěti nebo šesti atomy, přičemž uvedený kruh obsahuje od jednoho do čtyř heteroatomů, které jsou totožné nebo různé a jsou zvoleny ze souboru, zahrnujícího síru, kyslík a dusík; a pokud kruh obsahuje dva sousedící uhlíkové atomy, pak sousedící uhlíkové atomy mohou být strukturovány tak, že vytváří skupinu vzorce -CH=CH- za předpokladu, že (1) pokud heterocyklický kruh obsahuje pět atomů, pak mezi heteroatomy není více než dva atomy síry nebo dva atomy kyslíku, ale ne obojí; a (2) pokud heterocyklický kruh obsahuje β atomů a je aromatický, síra ani kyslík nejsou přítomny. Heterocyklus může být připojen k libovolnému atomu uhlíku nebo dusíku, který dovoluje vytvoření stabilní struktury.

- 8 Heterocyklus může být popřípadě substituovaný. Příklady heterocyklu zahrnují pyrazol, pyrazolin, imidazol, isoxazol, triazol, tetrazol, oxazol, 1,3-dioxolon, thiazol, oxadiazol, thiadiazol, pyridin, pyrimidin, piperazin, morfolin, pyrazin, pyrrolidin, piperidin, oxazolidon, oxazolidindion, imidazolidinon. Výraz štěpitelná skupina je v popisu vynálezu používán způsobem, známým odborníkům. Obecně je štěpitelná skupina libovolná skupina nebo atom, které zvyšují elektrofilitu atomu, ke kterému jsou vázány, pro přemístění. Výhodné štěpitelné skupiny jsou pnitrobenzensulfonát, triflát, mesylát, tosylát, imidát, jodid. Výraz farmaceuticky účinné zde používán,, představuje množství chlorid, bromid a množství, jak je sloučeniny podle vynálezu, které je schopno stimulovat β₃ sloučeniny, podávaná pochopitelně určena receptory u savců. Konkrétní dávka podle předkládaného vynálezu bude vzhledem ke konkrétním okolnostem, týkajícím se pacienta, v to počítaje podávanou sloučeninu, způsob podávání, konkrétní stav, který je léčen a další podmínky.

Výraz jednotná dávková forma se vztahuje k fyzikálně diskrétním jednotkám , vhodným jako jednotkové dávky pro lidské subjekty a další savce, přičemž každá jednotka obsahuje předem dané množství ₌aktivní . látky,_..__vypočt_ené_ tak, aby vyvolalo požadovaný léčebný účinek a doplněné vhodným farmaceutickým nosičem.

Výraz léčení,, jak je zde používán, popisuje zacházení a péči o pacienta za účelem zvládnutí jeho nemoci, stavu nebo poruchy a zahrnuje podávání sloučeniny podle předkládaného • 99·

- 9 vynálezu za účelem prevence vypuknutí symptomů nebo komplikací nebo za účelem odstranění nemoci, stavu nebo poruchy.

Výraz selektivní znamená preferenční agonismus k β₃receptorům vzhledem k agonismu k βι receptorům nebo β₂receptořům.

Obecně sloučeniny podle předkládaného vynálezu vykazují minimálně dvacetinásobný (a výhodně padesátinásobný) rozdíl v dávkování, vyžadovaném k tomu, aby se chovaly jako agonista β₃ receptorů ve srovnání s dávkou, potřebnou k tomu, vzhledem k βι _a β₂ receptorům, měřeno podle Functional Agonist Assay. Sloučeniny podle vynálezu vykazují tento rozdíl pro velké rozmezí dávek. β₃ selektivní sloučeniny se tedy chovají jako agonisté pro β₃ receptory při daleko menších koncentracích s nižší toxicitou, danou jejich minimálním agonismem k ostatním receptorům.

Jak bylo uvedeno výše, předkládaný vynález se týká sloučenin obecného vzorce I.

Výhodné sloučeniny jsou sloučeniny obecného vzorce Ia:

(Ia)

* 4

-10I

I 4 1 ··· · ve kterém:

Ri je F, OH, -SO₂NR₂, -NHCOR₂ nebo CF₂H;

R? je

R^

Rg je nezávisle H, halo nebo Οχ-Ο₄ alkyl;

R₉ je ORio, tetrazolyl, CONR3.1R12 nebo SO₂NRnRi₂;

R10 je (CH₂)_naryl, (CH₂) _nheterocyklus, přičemž uvedený aryl nebo heterocyklus je popřípadě substituovaný tetrazolylem, CN, CO₂R₂, CONRhRi₂ nebo SO₂NRhRi₂;

R11 a R_i2 jsou nezávisle na sobě H, Ci-C₄ alkyl nebo společně s dusíkovým atomem, ke kterému jsou vázány, vytváří morfolinyl, piperidinyl, pyrrolidinyl nebo piperazinyl;

X₂ je alkylen s jedním až dvěma atomy uhlíku;

n je 0, 1, 2__nebo J3;__________ _ ₌ _______ nebo její farmaceuticky přijatelná sůl.

Další výhodné sloučeniny jsou sloučeniny obecného vzorce Ib:

-11···· ·♦ ···· ·· ·· • · ·♦ * ·· ·· • · · · · · · · ·· ·<·· · · » ···· · ···· · · · · • ·· ·· ··· ♦ · ··

:ib)

Η ÍCH₂).;.

Η ve kterém : .

Ri je F, -SO2NR2, -NHCOR2 nebo CF₂H;

R₇ je popřípadě substituovaný heterocyklus nebo

R₈ je nezávisle H, halo nebo C1-C4 alkyl;

Rg je ORiOř CONR11R12 nebo SO₂NRnRi₂;

R10 je nezávisle (CH₂)_naryl, (CH₂) nheterocyklus, přičemž uvedený aryl nebo heterocyklus jsou popřípadě substituované tetrazolylem, CN, CO2R2, CONR11R12 nebo SO₂NRnRi₂;

R11 a R12 jsou nezávisle na sobě H, C1-C4 alkyl a nebo společně s dusíkovým atomem, ke kterému jsou vázány vytvářejí morfolinyl, piperidinyl, pyrrolidinyl nebo piperazinyl;

Xi j e 0 nebo S;

n je 0, 1, 2 nebo 3;

-12·»·· o je 1,2,3,4, 5 nebo 6;

nebo její farmaceuticky přijatelnou sůl nebo solvát.

Další výhodné sloučeniny jsou sloučeniny obecného vzorce Ic:

ve kterém :

Rx je F, -SO₂NR₂, -NHCOR₂ nebo CF₂H;

Rg je ORio, CONR11R12, SO₂NRiiRi₂, SOR₂, NR_uRi₂, popřípadě substituovaný aryl, popřípadě substituovaný aryloxy nebo popřípadě substituovaný heterocyklus;

R_lo je (CH₂)_naryl, (CH₂) _nheterocyklus, přičemž uvedený aryl ... . nebo heterocyklus j e popřípadě substituovaný .. cetrazolylem,

CONR11R12 nebo SO₂NRnRi₂;

R11 a Ri₂ jsou nezávisle na sobě H, C1-C4 alkyl a nebo společně s dusíkovým atomem, ke kterému jsou vázány vytvářejí morfolinyl, piperidinyl nebo piperazinyl;

00 • 000

-13• 0' ····

0 · · · · ·

0 0 0

0 0

Xi je O nebo S;

m je 0 nebo 1;

n je 0, 1, 2 nebo 3;

nebo její farmaceuticky přijatelnou sůl nebo solvát.

Obzvláště výhodné sloučeniny jsou ty sloučeniny obecného vzorce la, Ib nebo Ic, ve kterém R₉ je CONH₂ a ORio, ve kterém R₁₀ je popřípadě substituovaný aryl, obzvláště fenyl nebo popřípadě substutituovaný heterocyklus, obzvláště pyridin.

Další výhodné sloučeniny zahrnují následující sloučeniny:

(všechny isomery:) 5-(3-(2-hydroxy-3-(2-fluorfenyloxy)propylamino)-2-methylbutyl)-thiofen-2-sulfonamid (všechny isomery:) 5-(2-fluor-4-(3-(2-hydroxy-3-(2fluorphenyloxy)-propylamino)-2-methylbutyl)-fenyl) -1Htetrazol (všechny isomery:) 4-(3-(2-hydroxy-3-(3-hydroxyfenyloxy)propylamino)-2-methylbutyl)benzamid (všechny isomery:) 4-(3-(2-hvdroxy-3-(2-fluorofenyloxy)propylamino)-2-methylbutyl)-3-methylbenzamid (všechny isomery:) 4-(3-(2-hydroxy-3-(3-acetylaminofenyloxy)-propylamino)-2-methylbutyl)benzamid.

·· ··

-14Vzhledem ke kyselým částem svých molekul zahrnují některé sloučeniny obecného vzorce I také farmaceuticky přijatelné adiční sole bází. Takové sole zahrnují sole odvozené od anorganických bází jako jsou amonné hydroxidy a hydroxidy alkalických kovů a kovů alkalických zemin, uhličitany a kyselé uhličitany a podobně, a podobně, stejně tak jako soli odvozené od bázických organických aminů jako jsou alifatické a aromatické aminy, alifatické diaminy, hydroxy alkaminy a podobně. Takové báze, užitečné při přípravě solí podle předkládaného vynálezu tedy zahrnují hydroxid’ ammonný, uhličitan draselný, kyselý uhličitan sodný, hyroxid vápenatý, methylamin, diethylamin, ethylendiamin, cyklohexylamin, ethanolamin a podobně.

Vzhledem k bázickým částem svých molekul mohou některé sloučeniny obecného vzorce I také existovat jako farmaceuticky přijatelné adiční soli kyselin. Kyseliny běžně používané pro vytváření takových solí zahrnují anorganické kyseliny jako je kyselina chlorovodíková, kyselina bromovodiková, kyselina jodovodíková, kyselina sírová a kyselina fosforečná, stejně tak jako organické kyseliny jako je kyselina paratoluensulfonová, methansulfonová, šťavelová, parabromfenylsulfonová, uhličitá, jantarová, citrónová, benzoová,_octová a_ podobné anorganické a organické kyseliny. Takové farmaceuticky přijatelné soli tedy zahrnují síran, pyrosíran, kyselý síran, siřičitan, kyselý siřičitan, fosforečnan, monohydrofosforečnan, dihydrofosforečnan, metafosforečnan, pyrofosforečnan, chlorid, bromid, jodid, octan, propionan, decanoát, kaprylát, akrylát, mravenčan, isomáselnan, heptanoát, propiolan, šťavelan, malonan, ·· 44

4 ·

-15···♦ ·· · · · 4 ···· · • « 4 4 4 4 · ·· ··· ·· · jantaran, suberan, sebakan, fumaran, maleinan, 2-butin-l,4dioát, 3-hexin-2,5-dioát, benzoan, chlorbenzoan, hydroxybenzoan, methoxybenzoan, ftalan, xylensulfonan, fenýlacetát, fenylpropionan, fenylbutyrát, citran, mléčnan, hippuran, β-hydroxybutyrát, glycolan, maleinan, vínan, methansulfonát, propansulfonát, naftalen-l-sulfonát, naftalen-2-sulfonát, mandlan a podobné soli.

Je známo, že mohou existovat různé stereoisomické formy sloučenin obecného vzorce I. Sloučeniny mohou být připraveny jako racemáty a mohou být výhodně používány v této formě. Proto racemáty, individuální enantiomery, diastereomery nebo jejich směsi tvoří část předmětu předkládaného vynálezu. Pokud není specifikováno jinak, pokud je sloučenina popsána nebo zmiňována, pak do uvedeného popisu nebo reference spadají všechny racemáty, individuální enantiomery, diastereomery nebo jejich směsi.

Sloučeniny obecného vzorce I jsou získány způsobem, popsaným v následujících Schématech a v příkladech.

-16flflflfl ·♦ ···· flfl ··

4 4 4 · · · · fl 4 4 444 · · ·· «44 4 4 · 44 · fl fl • fl·· · ··· ·· 44 ··· ·· ··

Schéma I

(II) (III)

Ve Schématu I mají R_x, R_x' a R₄ stejný význam, jako bylo popsáno výše. Reakce, znázorněná ve Schématu I je prováděna za podmínek známých ze stavu techniky pro aminaci epoxidů. Například epoxid (II) může být' kombinován s aminem (III) v alkoholu, výhodně v ethanolu, při teplotě reakční směsi v rozmezí od pokojové teploty do teploty zpětného toku. Výhodně je reakce prováděna za podmínek obecně popsaných v Atkins a kol., Tetrahedron Lett., 27:2451 (1986). Tyto podmínky přítomnosti rozpouštědle· zahrnují smíchání reagentů v trimethylsilylacetamidu v polárním aprotickém jako je acetonitril, dimethylformamid (DMF), aceton,' dimethylsulfoxid (DMSO), dioxan, diethylenglykol methylether (diglyme), tetrahydrofuran (THF) nebo další polární aprotická rozpouštědla, ve kterých jsou reagenty rozpustné. Výhodně je rozpouštědlem DMSO. Reakce je prováděna při teplotách v rozmezí od 0 °C do teploty zpětného toku. Sloučeniny předkládaného vynálezu mohou být připraveny novou kombinační/paralelní syntézou. Tato syntéza je popsána ve Schématu II.

·· ···· • · • ··· • ···· ·· ·

-17··· «· «· «·· ·· • · ·

Β · ·· ··· · · • · · ·· ··

0=R,

Vzorec I (V) :iv)

V Schéma II, R_x, Ri' , R₂, a R₄ mají stejný význam jako bylo popsáno výše. Reakce podle Schématu II je výhodně prováděna skleněné nádobky: methanol, DMF, (IV) a keton (V) .

přidáním následujících složek do nereaktivní rozpouštědlo jako je methylenchlorid nebo acetonitril, amin

Roztok je protřepáván, aby se umožnilo vytváření iminu a je na něj působeno borohydridovou pryskyřicí Amberlite IRA400 (Aldrich). Suspenze je protřepávána dalších 24 hodin pro redukci na sekundární amin. Do nádobky byla přidána benzaldehydová, methylenchloridově a polystyrénově vázaná pryskyřice (Frechet, J.M. a kol., J. Am Chem. Soc. 93:492 (1971) aby se zachytil přebytek výchozího primárního aminového materiálu. Suspenze byla protřepávána, výhodně po jednu noc. Suspenze je potom filtrována přes bavlněnou látku a reziduální pevná látka je promývána methanolem. Odpaření v proudu vzduchu, následované sušením po několik hodin při teplotě okolí ve vakuové peci dalo požadovaný produkt potřebné čistoty. ...... .............-=^-·· · ·

Modifikace Schématu II je nutná, pokud je použita hydrochloridová sůl aminu. Přidání pryskyřičné báze k reakční směsi před redukcí nebo vychytáváním dovoluje postup požadované reakce. Vytváření iminu použitím hydrochloridové

-18soli aminu, aldehydu nebo ketonu a pryskyřičné aminové báze může být prováděno s využitím dvou různých pryskyřic: póly(4-vinylpyridin), komerčně dostupné od společnosti Aldrich, a pryskyřice (VIII), syntetizované Merrifieldovou reakcí pryskyřice s piperidinem (Schéma Ha) :

Schéma Ha

Ve Schématu Ha je PS polystytren. Jak póly(4- vinylpyridin) a pryskyřice (VIII) způsobují vytváření iminu.

Schéma II může také být prováděno použitím tradičních technik. Redukční aminace, popsaná ve Schématu II jsou dobře známy ze stavu techniky. Jsou typicky prováděny smícháním aminového a ketonového výchozího materiálu v rozpouštědle a přidáním redukčního činidla. Rozpouštědla typicky zahrnují nižší alkoholy, DMF a podobně. Může být použito široké spektrum redukčních činidel, nejčastšji jsou používány borohydrid sodný a kyanoborohydrid sodný. Reakce je obvykle prováděna při teplotě od teploty okolí do teploty zpětného toku rozpouštědla. Produkty jsou isolovány způsoby· dobře známými ze stavu techniky.

Řada ketonových a aminových výchozích materiálů, používaných ve Schématu II, může být připravena technikami dobře známými a uznávanými ze stavu techniky. Syntéza dalších výchozích

materiálů je obecně popsána ve Schématu III a Schématu IV.

Schéma III

(IX)

Ve Schématu III, Xi, Ri' a R_x mají stejný význam jako bylo definováno výše ekvimolární množství aromatických sloučenin (Sloučenina IX) a (2S)-(+)-glycidyl-3-nitrobenzensulfonát (Sloučenina X) byly rozpuštěny v inertním rozpouštědle jako je aceton bylo na ně působeno 1,1 ekvivalenty nereaktivní látky zachycující kyseliny, jako je K2CO3. Suspenze potom byla zahřívána na teplotu zpětného toku po 16-20 hodin za mícháni. Ro zpou štědlo bylo odst raněno za.....vakua. Rez i duum ^: bylo rozděleno do chloroformu nebo jiného organického rozpouštědla a vody. Organická fáze byla sušena na Na₂SO₄ a koncentrována ve vakuu, čímž se získal epoxid (XI) dostatečné čistoty(> 95 %) a výtěžku (85-100 %).

Epoxid (XI) byl rozpuštěn v alkoholu, výhodně methanolu, a

-20• · · ·

bylo na něj působeno jedním ekvivalentem dibenzylaminu. Roztok byl výhodně míchán při teplotě zpětného toku po tři až čtyři hodiny a potom ochlazen na teplotu okolí. Přibližně 10 ekvivalentů mravenčanu ammonného potom bylo přidáno do baňky, následováno 10 % paládiem na uhlíku a suspenze byla intenzívně míchána při teplotě zpětného toku po 20-45 minut. Reakční směs potom byla filtrována přes Celíte, koncentrována ve vakuu na minimální objem a bylo na ní působeno 1,1 ekvivalenty 1,0 M bezvodého roztoku HCl v etheru. Roztok byl koncentrován do sucha. Pevné reziduum s pentanem, což dalo produkty dostatečné %) a výtěžku (60- 100 %). Pokud je to požadováno, další čistění může být prováděno přechodem přes slabou vrstvu oxidu křemičitého s vymýváním CHC1₃, potom 95:5 CHCl₃/MeOH a potom 25:5:1 CHCl₃/MeOH/NH₄OH.

bylo rozetřeno čistoty (> 97

Alternativně se na epoxid (XI) působí roztokem methanolu, nasyceného plynným amoniem, míchaným při teplotě okolí v uzavřené trubici po dobu 16 hodin. Tento roztok je potom odpařen a reziduum podrobeno standardnímu čistění, jako je sloupcová chromatografie nebo rekrystalizci. HCl sůl je potom popřípadě vytvořena přidáním plynného HCl etheru.

Rea_rkce_podle ^Schématu _ J_IIje dále popsána _v_ Beedle a kol., U,S. patent 5,013,761 v referencích tam citovaných. U.S. patent 5,013,761 je zde zahrnut jako reference. Ketonové složky, použitá ve Schématu II, které jsou buď neznámé nebo komerčně dostupné jsou připraveny podle následujícího Schématu IV.

-21Schéma IV

HO

Rr (XIII;

Br — X- -R(xiv;

PVe Schématu IV jsou X₂, R4, bylo popsáno výše. R4 je Reakce popsaná ve Schématu

R₅, R₆, a R7 jsou stejné, jako výhodně n-substituovaný fenyl. IV je označovaná jako Heckova reakce a je popsána v A.J. Chalk a kol., J. Org. Chem., 41:

1206 (1976). Reakce je dosaženo působením arylpaladiového sloučeninu (XII). Arylpaladiový reagent je šitu působením paladium-triarylfosfinového komplexu na sloučeninu (XIV). Reakce se obecně provádí za podmínek, známých ze stavu techniky.

reagentu vytvořen na in

Další provedení předkládaného vynálezu je způsob přípravy sloučeniny obecného vzorce I, který zahrnuje:

V kroku 1 reakci epoxidu obecného vzorce II

s aminem obecného vzorce (B) ^R·' (III);

a v kroku 2, reakci produktu z kroku 1 pro vytvoření adiční soli kyseliny.

Výchozí materiál pro sloučeniny popsané ve Schématech I, II, III, a IV jsou buď komerčně dostupné, známé ze stavu techniky nebo mohou být připraveny metodami, známými ze stavu techniky nebo zde popsanými.

Příklady provedení vynálezu není

Následující příklady a přípravy jsou podávány pouze za účelem další ilustrace vynálezu. Rozsah předmětu vynálezu tvořen pouhým souhrnem uvedených příkladů.

následujících příkladech a přípravách jsou teplota tání, nukleární magnetické resonanční spektrum, hmotové spektrum, vysokotlaká kapalinová chromatografy na silikagelu, plynová chromatografie, N,N-dimethylformamid, paládium na uhlíku, tetrahydrofuran, ethylacetát, chromatografie na tenké vrstvě a elementární analýza označovány t.t., NMR, MS, HPLC, GC, DMF, Pd/C, THF, EtOAc, TLC, respektive EA. Výrazy EA, NMR, a MS ukazují data, která jsou konzistentní s požadovanou strukturou . ...

• ·

Příprava 1 (S)-3-(2—fluorfenyl)-1,2-epoxypropan

Na roztok 2-fluorfenolu (865 mg, 7.72 molu) a (2S)-(+)glycidyl-3- nitrobenzensulfonátu (2.0 g, 7.72 mmolu) v 50 ml acetonu bylo působeno 1,1 ekvivalenty K2CO3 (1.17 g, 8.5 mmolu) a směs byla míchána při teplotě zpětného toku po dobu 18 hodin. Suspenze byla ochlazena na teplotu okolí, pevné složky byly filtrovány a filtrát byl koncentrován ve vakuu do sucha. Vzniklé pevné látky byly rozděleny do chloroformu a vodu a vodná vrstva jednou extrahována chloroformem. Organické vrstvy byly sloučeny a sušeny nad Na₂SO₄ a koncentrovány ve vakuu, což dalo bezbarvý olej, který pomalu krystalizoval při 0 °C na 1,11 g (86%) bílých jehliček. TLC (R_f = 0,5, CHCI3) a NMR ukázaly čistotu >95%, takže materiál byl používán bez dalšího čistění.

Příprava 2 (S)-3-(2-fluorfenyloxy)-2-hydroxypropylammonium chlorid

S-3-(2-fluorofenyl)-1,2-epoxypropan rozpuštěno v 50 ml methanolu (1.08 g, 6.4 mmolu) bylo bylo na ně působeno • · · ·

-24• · · · · dibenzylaminem (1,23 ml, 8,4 mmolu, d=l, 026). směs byla míchána při teplotě zpětného toku po dobu 3 hodin a potom ochlazena na teplotu okolí. Byl přidán velký přebytek amonia (3.0 g, 47.6 mmolu), následovaný 10 % paládiem na uhlíku (350 mg) a suspenze byla míchána při teplotě zpětného toku po dobu 45 minut. Po ochlazení suspenze byla reakční směs bylo filtrována přes Celíte a filtrát koncentrován ve vakuu, což dalo bezbarvý olej . Olej byl znovu rozpuštěn v 10 ml methanolu, bylo na něj působeno 1.0 M bezvodým roztok HCl v etheru (7.0 ml, 7 mmolu) a byl sušen ve vakuu. Reziduum bylo rozetřeno v pentanu a pevná látka byla filtrována, což dalo 1.4 g (99%) suchého bílého prášku. NMR. EA.

Příprava 3 (S)-3-(2-fluorfenylthio)-2-hydroxypropylamin

(2s)-(+)-glycidyl-3-nitrobenzensulfonát (3,0 g, 11,6 mmolu) a uhličitan draselný (1,8 g, 13 mmolu) v acetonu (50 ml) bylo probubláváno dusíkem po dobu 5 minut. 2-fluorthiofenol (1.5 g, 11.6 mmolu) bylo přidáno a směs byla míchána při teplotu okolí pod dusíkovou atmosférou po dobu 4 hodin. Aceton bylo odstraněn ve vakuu a reziduum bylo rozděleno do vody/ethylacetátu. organická vrstva byla sušena (MgSOí) a koncentrována, což dalo 1.6 g (75 %) meziproduktu ve formě epoxidu jako bezbarvého oleje, který byl používán bez dalšího čistění.

-25Epoxidový meziprodukt (1.2 g, 6.5 mmolu) bylo rozpuštěn v methanolu (10 ml) a ochlazen na 0°C v ledové lázni. Roztok byl saturován plynným amoniem a reakční nádoba byla uzavřena a ponechána při míchání při teplotě okolí po dobu 16 hodin. Reakční prostředí bylo otevřeno při teplotě 0 °C a amonium bylo ponecháno odpařit se dříve než byla směs koncentrována ve vakuu. Reziduum bylo čištěno mžikovou chromatografií na silikagelu s použitím 25:5:1 CHC1₃: MeOH: NH₄OH, což dalo 980 mg bezbarvého oleje (75 %), který rychle krystalizoval ve vakuu, což dalo bílou pevnou látku, teplota tání 50-53 °C. NMR. MS. EA.

Příprava 4

4-[(2-oxocyklohexyl)methyl]benzonitril

Směs methylcyklohexanon-2-karboxylátu (11.0 g, 70 mmolu, od Fluka), a-brom-p-tolunitrilu (12.3 g, 63 mmolu) a uhličitan draselný (10.5 g, 76 mmolu) v THF (200 ml) bylo zahříváno při teplotě zpětného toku po dobu 24 hodin. Postup reakce bylo sledovaný pomocí GC. Reakční prostředí bylo zředěno vodou a THF bylo odstraněno za sníženého tlaku. Vodná část byla extrahována pomocí EtOAc, sušena (MgSO₄) , což dalo 19.3 g bílé pevné látky, která byla 74% čistá na základě plynné chromatografie. Pevná látka byla rekrystalizována z hexanu/EtOAc což dalo 7.75 g bílých krystalů, které byly 100% čisté na základě GLC. Druhá dávka 3.65 g byla získána

-26···· přidáním více hexanu do filtrátu. Celkově bylo získáno 11,4 g (67 %) 1-[(4-cyanofenvl)methyl]-l-methoxykarbonyl-2oxocyklohexan karboxylátu, teplota tání 82-84 °C. NMR. MS.

Pod dusíkovou atmosférou byla zahřívána směs l—[(4— kyanofenyl)methyl]-1-methoxykarbonyl-2-oxocyklohexan karboxylátu (7.6 g, 28 mmolu), kyanidu sodného (2.1 g, 42 mmolu) a DMSO (100 ml) na teplotu 115 °C po dobu 1.5 hodiny. Postup reakce byl monitorován GLC. Reakční prostředí bylo ochlazeno a rozděleno do vody, EtOAc a solanky. Organická vrstva byla promývána vodou a sušena . (MgSO₄) . Po koncentraci byl hrubý produkt získán jako světle hnědý olej. Čistění filtrací (200 g silikagelu, 15% EtOAc/hexan) dalo 2.3 g (55 %) produktu jako bezbarvý oleje. NMR. MS.

Příprava 5

4-[(2-oxocyklohexyl)methyl]benzamid

mmolu) byl ochlazen v ledové lázni. Byl přidán pevný K₂CO₃(500 mg) a okamžitě poté byl přidán 30% H₂O₂ (3 ml) . Po 20 minutách ukázala TLC (3/7 EtOAc/hexan), že zůstaly stopy výchozího materiálu. Ledová lázeň byla odstraněna a reakční prostředí bylo mícháno při teplotě okolí po dobu 1 hodinu. Reakční směs byla zředěna 500 ml vody a bílá pevná látka byla odebrána a sušena, což dalo 2,44 g (90%) požadovaného amidu. Produkt byl rekrystalizován z 1/9 EtOAc/hexan, což

dalo 2,02 g titulního produktu ve formě bílých krystalů, teplota tání 167-170 °C. NMR. MS.

Příprava 6

2-tetralon-6-karboxylová kyselina, ethylen ketal

6-brom-2-tetralon (2,0 g, 3,39 mmolu) bylo rozpuštěno v toluenu (50 ml) a bylo na ně působeno přebytkem ethylenglykolu (4,88 ml, 88,9 mmolu) a katalytickou ptoluensulfonovou kyselinou (15 mg) . Roztok bylo mícháno při teplotě zpětného toku po dobu 16 hodin a voda byla z reakční směsi odstraněna použitím Dean-Starkova kondenzátoru. Po ochlazení na teplotu okolí byl toluenový roztok promýván 2 x IN NaOH, 1 x vodou, 1 x solankou, sušen nad Na₂SO₄ a koncentrován ve vakuu, což dalo 2,23 g (93 %) 6-brom-2tetralon ethylen ketalu ve formě hnědého oleje, který byl používán bez dalšího čistění.

6-brom-2-tetralon ethylen ketal (2,2 g, 8,15 mmolu) bylo rozpuštěno v bezvodém THF (30 ml), ochlazeno na teplotu -78 °C a bylo na něj působeno terč.-butyllithiem (12.05 ml, 20.4 mmolu, 1.7 M v pentanu) pod dusíkovou atmosférou. Po míchání po dobu 30 minut, byl reakční směsí ponechán procházet bezvodý oxid uhličitý po dobu 20 minut při teplotě

-78 °C, Suspenze byla potom ponechána ohřát _se na Jteplotu okolí. Roztok byl propláchnut vodou a okyselen pomocí IN HC1, potom extrahován 2 x EtOAc. Organické extrakty byly promývány solankou, sušeny nad Na₂SO₄ a koncentrovány ve vakuu, což dalo slabě hnědý olej. Olejovité reziduum bylo naneseno na kolonu mžikové sloupcové chromatografie, obsahující oxid křemičitý a vymýváno 30%-50% EtOAc v hexanu, ·*·· · · • 4 4

-28• 9

4· což dalo 2-tetralon-6-karboxylovou kyselinu, ethylen ketal 1.06 g (55 %), pomalu krystalizující pevnou látku. NMR. MS.

Příprava 7

2-tetralon-6-karboxamid

2-tetralon-6-karboxylová kyseliny, ethylen ketal (395 mg, 2.07 mmolu) bylo společně rozpuštěno v CH2CI2 (50 ml) s Nhydroxysukcinimidem (260 mg, 2.76 mmolu) při O °C a bylo na ně působeno mírným přebytkem 1,3-dicyklohexylkarbodiimidu (502 mg, 2.50 mmolu). Směs byla ponechána ohřát se na teplotu okolí po dobu 30 minut, v průběhu této doby se vytvořil jemný bílý precipitát. Byl přidán chlorid amonný (333 mg, 6.23 mmolu) a triethylamin (1,58 ml, 12,5 mmolu, d=0.797) a roztok byl míchán při teplotě okolí po dobu 16 hodin. Suspendovaná močovina a soli byly odfiltrovány a roztok byl koncentrován ve vakuu, což dalo bezbarvý olej . Olej byl nanesen na kolonu mžikové sloupcové chromatografie, obsahující oxid křemičitý a vymýván 50-100 % EtOAc v hexanech, což dalo 250 mg. (64%). 2-tetral.on-6-karboxamidu, . ethylen ketal, ve formě bílé pevné látky, čisté podle NMR, TLC.

2-tetralon-6-karboxamid, ethylen ketal (250 mg, 1.07 mmolu) a katalytická p-toluensulfonová kyselina byly míchány v acetonu (50 ml) při teplotě okolí po dobu 48 hodin. Těkavé

látky byly odstraněny ve vakuu a reziduum rozetřeno v ethylacetátu. Pevné látky byly filtrovány, promývány a sušeny, což dalo 77.5 mg (38 %) 2-tetralon-6-karboxamidu ve formě bílého prášku, čistého podle NMR, TLC, MS.

Příprava 8 l-tetralon-6-morpholinamid

2-tetralon-6-karboxylová kyselina, ethylen ketal (395 mg, 2.07 mmolu) bylo společně rozpuštěno v CH2CI2 (50 ml) s Nhydroxysukcinimidem (260 mg, 2,76 mmolu) při teplotě 0 °C a bylo na ně působeno mírným přebytkem 1,3dicyklohexylkarbodiimidu (502 mg, 2.50 mmolu). Směs byla ponechána ohřát se na teplotu okolí po dobu 30 minut, v průběhu této doby se vytvořil jemný bílý precipitát. Byl přidán morfolin (0,91 ml, 10,4 mmolu, d=0.998) a roztok byl míchán při teplotě okolí po dobu 16 hodin. Suspendovaná močovina byla odfiltrována a roztok byl koncentrován ve vakuu, což dalo bezbarvý olej. Olej byl nanesen na kolonu .mžikové sloupcové__chromatograf ie, obsahuj lei oxid křemičitý

·' - ----------....--- -------	--... -r-.. _ =- ·	-::777=: .- λ·.= ==.---j -tt- j:: - ,-r =-=:	·----*.
a vymýván 50-100 % EtOAc v	hexanech,	což dalo 323 mg	(53 %)
l-tetralon-6-morfolinamidu,	ethylen	ketalu, jako	pomalu
krystalizující pevné látky,	čisté podle NMR, TLC.
2-tetralon-6-morfolinamid,	ethylen	ketal (323 mg,	1,06

mmolu) a katalytická p-toluensulfonová kyselina byly míchány ·««»

v acetonu (50 ml) při teplotě okolí po dobu 48 hodin. TLC ukázala směs 2-tetralon-6-morfolinamidu, ethylen ketalu a požadovaného produktu, takže roztok byl zahříván při teplotě zpětného toku po dobu 16 hodin. Těkavé látky byly odstraněny ve vakuu a reziduum bylo naneseno na kolonu mžikové sloupcové chromatografie, obsahující oxid křemičitý a vymýváno 50-100 % EtOAc v hexanech, což dalo 27 mg (10 %) 2tetralon-6- morfolinamidu, pomalu krystalizující pevné látky, čisté podle NMR, TLC. MS.

Příprava 9

5-[2-fluor-4-(2-methyl-3-oxobutyl)-fenyl]-tetrazol

F

O

4-bromo-2-fluorbenzonitril (5.3 g, 26.5 mmolu) a 3-methyl-3buten-2-ol (3.5 g, 40 mmolu) bylo rozpuštěno v Nmethylpyrrolidinonu (30 ml) a bylo na něj působeno katalytickým paládium diacetátem (115 mg, 0.5 mmolu), tris(o-tolyl)-fosf inu (300 mg, 1.0 mmolu) a NaHCO₃ (2.7 g, 32 mmolu) . Směs byla míchána při 120 °C po dobu jedné hodiny. Roztok byl ochlazen na teplotu okolí a byl rozdělen do H₂O/ethylacetát, sušen (MgSO₄) a koncentrován ¹ ve = vakuu. = Reziduum bylo naneseno na kolonu sloupcové chromatografie, obsahující oxid křemičitý a vymýváno 4:1 hexan/ethylacetátem, což dalo 2.3 g slabě žlutého oleje (43%).

Olej (1,3 g, 6,3 mmolu) byl rozpuštěn v DMF (30 ml) a bylo • fl »· • · «

-31···· flfl flflflfl • · · · ι · · · · · · * ··· · flfl flflfl · fl · · • fl « flfl ·· na něj působeno azidem sodným (455 mg, 7 mmolu) a chloridem amonným (375 mg, 7 mmolu) a směs byla míchána při teplotě 90 °C po dobu 16 hodin. Reakční směs byla koncentrována ve vakuu a rozdělena do 3N NaOH/diethyletheru. Vodná vrstva byla okyselena koncentrovanou HCl a ochlazena a potom extrahována diethyletherem, sušena (MgSO₄ a koncentrována ve vakuu, což dalo slabě hnědý olej. Reziduum bylo naneseno na kolonu sloupcové chromatografie, obsahující oxid křemičitý a vymýváno 25:5:1 CHCl₃/MeOH/NH₄OH, což dalo 140 mg bílé pevné látky (9 %) .

Příprava 10

5-(2-methyl-3-oxobutyl)-thiofen-2-sulfonamid

so₂nh₂ rozpuštěno v Kina ně působeno

5-bromthiofen-2-sulfonamidu (5.2 g, 21,5 mmolu) a 3-methyl3-buten-2-ol (2.8 g, 32,2 mmol) bylo methylpyrrolidinonu (40 ml) a bylo katalytickým paladium diacetátem (96 mg, 0.43 mmolu), tris(o-tolyl)-fosfinem (262 mg, 0.86 mmolu) a NaHCO₃ (2.2 g, 25.8 mmolu). Směs byla míchána při teplotě 160 °C po dobu 48 hodin. TLC ukázala, že v té době reakce byla dokončena zhruba na 50%. Roztok byl ochlazen na teplotu okolí rozdělen do H20/ethylacetátu, sušen (MgSO₄) a koncentrován ve vakuu, což dalo tmavě hnědý olej . sloupcové chromatografie,

Residuum bylo naneseno na kolonu obsahující oxid křemičitý a vymýváno 2:3 hexan/ethyl acetátem, což dalo 220 mg slabě hnědého oleje (4,1 %).

··

0 · <

0·· ·000 ·

0 0 ·· ··

-32···· ···· • · • ··· • · · 0 ·

0 0 0 · «·· 00 0· ···

Příprava 11

4-(2-methyl-3-oxobutyl)benzamid o

4-bromobenzonitrilu (9.1 g, 50 mmolu) a 3- methyl-3-buten-2ol (6.5 g, 7 5 mmolu) byly rozpuštěny v Nmethylpyrrolidinonu (40 ml) a bylo na ně působeno katalytickým paladium diacetátem (225 mg, 1.0 mmolu), tris(o-tolyl)-fosf inem (610 mg, 2.0 mmolu a NaHCC>3 (5.0 g, 60 mmolu) . Směs byla míchána při teplotě 120 °C po dobu tří hodin. Roztok byl ochlazen na teplotu okolí a rozdělen do H2O/ethylacetátu, sušen (MgSO₄) a koncentrován ve vakuu. Residuum bylo naneseno na kolonu sloupcové chromatografie, obsahující oxid křemičitý a vymýváno 3:1 hexan/ethylacetátem, což dalo 6.2 g slabě žlutého oleje (66%) .

Olej (4.6 g, 24.6 mmolu) byl rozpuštěn v DMSO (20 ml) a bylo na něj působeno K₂CO₃ (1.0 g) a H₂0₂ (6 ml, 30 % hmotnostně) abyl⁼ míchán při teplotě 0 °C po dobu 10 minut. 'Reakční směs byl zředěna 500 ml vody a nasycena NaCl a potom extrahována ethylacetátem. Organické extrakty byly sušeny (MgSO₄) a koncentrovány ve vakuu, což dalo bílou pevnou látku. Pevná látka byla rekrystalizována z 1:1 ethylacetátu/hexanu, což dalo 3.22 g a bílé pevné látky (64%). Teplota tání 112-115 °C.

Následující sloučeniny byly připraveny způsobem analogickým Schématům a/nebo Přípravám uvedeným výše nebo způsobem podle ·♦ ···

	Struktura	1.1.	výtěžek	Potvrzeno
NMR	M.S.
(4-(1-methy1 - 3 oxobuty1) f eny1) methanenxtril Příprava 12	CN	Olej	44%	X	X
4- (l-methyl-3oxobutyl) benzamid Příprava 13	CONH,	127-9	95%	X	X
4-(3-oxocyklohexy1) benzonitril Příprava 14	z 0 7 0	66-69	36%	X	X
4 - (2 -metby 1 - 3 oxobuty1) benzonitril Příprava 15	ch₃	olej	66%	X	X
4 - (1,2-dimethyl-3oxobutyl) benzamid Příprava 16	o ch, /γ\Γ^~^ΟΟΝΗί CH₃	100102	90%	X	X
4-(3-oxoc yklohexy1) benzamid Příprava 17	HjNOC CjZ	188-91	42%	X	X
4-(3oxocyklopenty1) benzamid Příprava_____ 18_______	0	203-4	43%	X	X
4-(1,i-diroethy1-3 oxobutyl) benzamid Příprava 19		106-8	61%	X	X
4- (2oxocyklohepty1methyl) benzonitril Příprava 20	//O·™	olej	54%	X	X

- 34 ··«

4-(2,2-dimethyl-3 oxobutyl) benzonitril Příprava 21		Olej	72%	X	X
4 - (2,2-dimethyl-3oxobutyl) benzamid Příprava 22	tCO-“’	127131	62%	X	X
5-(2-methyl-3oxobutyl)-2thio f en sulfonamid Příprava 23	o	Olej	malý	X	X
4-( (2oxocykloheptyl) methyl)benzamid Příprava 24		132-4	88%	X	X
4-((2oxocyklopentyl) methyl) benzonitril Příprava 25	čnx	Olej	62%	X	X
4-((2oxocyklopenty1) methyl)benzamid Příprava 26	o % conh₂	138142	81%	X	X
4-((2oxocyklohexyl) methyl) benzonitril Příprava 27	άυ CN	olej	55%	X	X
4- ( (2oxocyklohexy 1 U „ methyl)benzamid Příprava 28	O CONHj	167-70	90%	X	X
2- fluoro-4-(2methyl3- oxobutyl) benzonitril Příprava 29	F o	Olej	42%	X	X

2-fiuoro-4-(2methyl-3-oxobuty1) benzainid Příprava 30	F \VO-^conh= o	112-15	93%	X	X
5-(2-methyl-3oxobutyl} -2morfolinosulfonyl) -thiof en Příprava 31		Olej	15%	X	X
3-methyl-4-(2me thy1-3-oxobuty1) benzonitril Příprava 32	o ch₃ >h₃c	Olej	64%	X	X
(3-methyl-4-(2methyl-3-oxobuty1) benzainid Příprava 33	o 1 /7 CONHj ch₃^— h₃c^z	105-7	71%	X	X
4-(2-ethyl-3oxobuty1)benzoová kys.	O C.Hc '		24%	X	X
Příprava 34
(2S)-3-amino-l-(3 methy1f enoxy) -2 propanol	^H>cx OH θ-Ο^ΝΗ,	158-62	malý	X	X
Příprava 35
(2S)-3-amino-l-(2fluoro-thiofenyl)2-propanol		50-3	75%	X	X
Příprava 36
’(2S)-3-amino-1—(3 - = fluoro-thiofenol)2-propanol	^F\ OH ⁼	1*5-19	45%	X .·	X
Příprava 37

···· »· ···, • · • ···

(2S) -3-amino-l- ( 4fluoro-thiofenol)2-propanol	°H ^ρ^/·⁵>Λ/^ΝΗί	67-70	44%	X	X
Příprava 38
(2S)-3-amino-l-i 3hy droxythiofenol)-2propanol	^H° OH Q>-sZv^NH= HCl	olej	15%	X	X
Příprava 39
(2S)-3-amino-l-(3difluoromethylfenoxy)-2propanol	^HF»^C\ OH HCl	79-83	72%	X	X
Příprava 40
(2S)-3-amino-2-(3hydroxy-6ethylfenoxy)-2propanol	HO On O⁰sA/^NH2	hygroskop.	60%	X
Příprava 41

-37····

Příklad 1

Bylo vytvořeno pole 5x8 nádob o objemu 4 ml se šroubovacími uzávěry. Do každé z osmi řad nádob v poli bylo přidáno 33 μιηοΐη ketonu (z Příprav 4-34 nebo komerčně dostupných), jeden keton na řádu, jako zásobní roztok v methanolu (0.5M, 65 μΐ) . Pokud nastal problém s rozpustností, byl používán acetonitril/methanol nebo DMF. Do každého sloupce nádob v poli bylo přidáno 50 μιηοΐη hydrochloridu aminu, jeden hydrochloridu aminu (nebo amin) (z Příprav 2, 3, 36-41 nebo komerčně dostupné) na sloupec, jako zásobní roztok v methanolu (0.5M, 100 μΐ) · Do každé nádoby byla potom přidána pryskyřice VIII (18-20 mg, 1.01 meq/g, 70-90 μες báze). Na každou nádobu potom byly umístěny teflonem pokryté uzávěry. Suspenze potom byly protřepávány po dobu 24 hodin, přičemž na každou nádobu bylo působeno přibližně 30 mg (2.5 mmolu BH₄-/g pryskyřice, 75 μιηοΐυ) borohydridové pryskyřice Amberlite IRA400 (Aldrich Chemical). Uzávěry byly odstraněny a nádobami bylo třepáno po dalších 24 hodin, potom bylo do každé nádoby přidáno 150 μΐ methylenchloridu a 40 mg (1 mmol/g pryskyřice, ^z 0.4 mmolu) polystyrénově vázané benzaldehydové pryskyřice (Frechet, J.M.; Schuerch, C.J. Am. Chem. Soc. 1971, 93, 492) s cílem vychytat přebytek primárního aminového výchozího materiálu a suspenze byly třepány po. dobu jednoho dne. Každá nádoba byla . ři 1trována přes vrstvu bavlny. Reziduální pryskyřice byla propláchnuta třemi malými dávkami methanolu (přibližně 200 μΐ) . Na vzniklé roztoky potom bylo působeno 20 μΐ koncentrované HCl (120 μπιοίυ) aby se zajistilo vytvoření HCl soli vzniklého aminu, potom byl obsah každé nádoby zředěn na objem

přibližně 4 ml a 1 ml každého roztoku bylo přeneseno do 4 ml nádoby se šroubovacím uzávěrem. Roztok bylo ponechán odpařit se v digestoři v proudu vzduch až do sucha a potom byl umístěn ve vakuové peci po dobu 24 hodin při teplotě okolí. Vzniklá rezidua potom byla vážena a použita přímo pro testování bez dalšího čistění. Zbytek materiálu (75 %) byl podobně odpařen.

Následující tabulky popisují dodatečné příklady 2-81. Tyto sloučeniny byly získány použitím kombinačně/paralelních technik způsobem podle předkládaného vynálezu. Všechny reakční podmínky byly stejné pro všechny desky a byly v zásadě v souladu se Schématem 2 a Příkladem 1. Skelet pro každou desku byl stejný a je znázorněn nad maticí 5x8. Různé funkční skupiny jsou ilustrovány v řádcích a sloupcích. Ketony a aminy znázorněné na každé desce byly získány v souladu se Schématy a Přípravami, popsanými výše nebo způsoby podle stavu techniky .

• * · · • · ····

- 39 ··· • , ··

• · · · • ·

- 40 ····

····

-41« · ·

Jak vylo uvedeno výše, sloučeniny podle předkládaného vynálezu jsou silní a selektivní agonisté β₃ adrenergických receptorů. Tento farmakologický účinek byl určen ve funkčním testu agonistů β₃.

Funkční test agonistů β₃

Buněčné linie ύβ₂ DNA bylo exprimováno z plasmidu 57537, získaného z American Type Culture Collection. ήβι a Ηβ₃ adrenergické receptory byly klonovány z lidských genomických knihoven použitím polymerázové řetězové reakce s degenerovanými vzorky. Receptory plné délky byly klonovány, exprimovány a sekvencovány, aby se ověřila jejich identita vzhledem k publikovaným sekvencím (Ηβι; T. Frielle a kol. (1993) Molecular Pharmacology 44: 264-270) . Tyto receptory potom byly exprimovány v DXB-11 variantě . CHO buněk, užívajíce vektor zachovávající odolnost vůči tetrahydrofolát reduktáze a hygromycinu. Krysí β₃ receptor exprimující CHO buněčnou linii je znám ze stavu oboru. Mol. Pharm., Vol 40, str. 89599 (1991) . CHO buňky byly kultivovány v 10 % díalyzovaném

FBS/vysokoglukózový DMEM/0.1 % prolin.

cAMP Test ___ . -. Buněčné membrány byly získány z výše uvedených buněčných linií použitím hypotonického 25· mM Hepes (pH 7.4), 1 mM

EDTA, 20 μg/ml· leupeptinu, 1 mM PMSF pufru se stíráním následovanými diferenciální centrifugací. Membrány byly inkubovány v 25 mM Tris (pH 7.6), 0.2% BSA, 2.6 mM Mg, 0.8 mM ATP, 0.1 30 mM GTP, 5 mM kreatinfosfátu, kreatin kinázy ··»· ' · • ·»

-42• · ·

U/ml, 0.2 mM IBMX při teplotě 32 °C. Agonisté byli přidáni a inkubace pokračovala po dobu 15 minut. Produkované cAMP bylo testováno použitím fluorescenční tracer-immuno testovací methody.

Testy s neporušenými buňkami byly prováděny s použitím suspendovaných buněk, vyjmutých z kultivačních nádob působením trypsinu. Buňky byly preinkubovány pomocí 0.5 mM IBMX při teplotě 37 °C. Byli přidáni agonisté a inkubace pokračovala po dobu 15 minut. Inkubace byla zastavena zahříváním suspenze ve vařící vodě. cAMP nebo cGMP v těchto a v soleus inkubacích byly zkoumány pomocí RIA (Amersham).

Sloučeniny podle předkládaného vynálezu jsou agonisté β₃receptorů. Isoproterenol je obecně považován za neselektivního β₃ agonistu a je široce používán pro porovnání při hodnocení účinku sloučeniny. Viz Trends in Pharm. Sci., 15: 3 (1994). Ve funkčním agonistickém β₃ testu sloučeniny vykazovaly alespoň 30%, výhodně 50% a nejvýhodněji nad 85% odezvy isoproterenol na jednotlivou dávku 50 gmolu. Dávková titrace odezvy agonistů podávala hodnoty EC₅₀ menší než 10 μΜ, výhodně menší než 1 μΜ.. Ve funkčním testu dávková titrace dávala pro isoproterenol hodnoty EC₅q 1.1 ± 0.5 mM.

Při zkoumání vzhledem k βι a β₂ receptorům ve funkčním testu experimenty s dávkovou titrací naznačovaly, že u sloučenin podle vynálezu je receptorová stimulace velmi redukována nebo k ní nedochází. To bylo zjištěno měřením vnitřní aktivity (maximální dosažené odezvy) ve srovnání s isoproterenolem. Nárokované sloučeniny obecného vzorce I ··♦·

....

♦ ··

-43···· jsou selektivní agonisté β₃ receptorů a mají vnitřní aktivitu menší než 3 % odezvy isoproterenolu. Sloučeniny podle vynálezu jsou tedy selektivní agonisté β₃ adrenergických receptorů. Jako agonisté β₃ jsou sloučeniny užitečné pro léčení stavů u savců, při kterých bylo prokázána role β₃receptorů. Výhodně je léčeným savcem člověk. Relace mezi modulací β₃ receptorů a léčbou nemocí jako je diabetes typu II a obezita je dobře známa. Další známe stavy: astma, deprese a gastrointestinální poruchy, jako je gastrointestinální motilita. Předkládané sloučeniny jsou tedy užitečné při léčení zánětlivých střevních onemocnění (Crohnova nemoc nebo vředová colitida), dráždivý střevní syndrom, nespecifický prudký průjmový syndrom, astma a deprese.

Při léčení jiných savců než je člověk jsou sloučeniny podle předkládaného vynálezu užitečné pro dosažení zisku tělesné hmotnosti a/nebo zvýšení účinnosti využití potravy a/nebo snížení netukové tělesné hmotnosti a/nebo snížení porodní úmrtnosti a zvýšení počtu postnatálních přežití. Sloučeniny obecného vzorce I jsou výhodně formulované před podáním. Dalším výhodným provedením předkládaného vynálezu jsou proto farmaceutické formulace zahrnující sloučeniny obecného vzorce I a jeden nebo více farmaceuticky přijatelných nosičů, ředidel nebo excipientů. Předkládané farmaceutické formulace jsou připraveny známými způsoby s využitím dobře známých a snadno dostupných přísad. Při vytváření kompozic podle předkládaného vynálezu je účinná složka obvykle smíchaná s nosičem nebo zředěna nosičem nebo uzavřena v nosiči, který může být ve formě kapsle, sáčku, papírového

-44obalu nebo v jiném obalu. Pokud nosič slouží jako ředidlo, může jím být pevná, polotuhá nebo tekutá látka, která slouží jako vehikulum, excipient nebo médium pro účinnou složku. Kompozice podle předkládaného vynálezu mohou být ve formě tablet, pilulek, prášků, pastilek, sáčků, elixírů, suspensi, emulzí, roztoků, sirupů, aerosolů (jako pevná látka nebo v tekutém médiu), měkkých a tvrdých želatinových kapslí, čípků, sterilních injektovatelných roztoků a sterilních prášků. Některé příklady vhodných nosičů, excipientů a ředidel zahrnují laktózu, dextrózu, sacharózu, sorbitol, mannitol, škroby, arabská guma, fosforečnan algináty, kozinec, želatinu, křemičitan mikrokrystalickou celulózu, polyvinylpyrrolidon, vodný sirup, methylcelulózu, methyl- a propylhydroxybenzoáty, talek, stearan horečnatý a minerální olej. Formulace navíc mohou zahrnovat mazací smáčecí činidla, emulsifikátory a suspenzní konzervační činidla, bobtnací činidla nebo chuťová činidla. Kompozice podle vynálezu mohou být formulovány tak, aby poskytovaly okamžité, trvalé nebo zpožděné uvolňování účinné složky po podání pacientovi. Kompozice jsou výhodně formulovány v jednotkové dávkové formě a každá dávka obsahuje od asi 0.1 do asi 500 mg, výhodně od asi 5 do asi složky. Je však zřejmé, bude určena lékařem v vápenatý, vápenatý, celulózu, činidla, činidla,

200 mg účinné podávaná dávka že terapeutická závislosti na okolnostech, které zahrnují léčený stav, volbu sloučeniny, která bude podávána a zvolenou cestu podávání a proto výše uvedené dávky nemají za cíl žádným způsobem omezit rozsah předmětu vynálezu. Sloučeniny mohou být podávány různými zahrnují podávání orální, rektální, subkutánní, topické, intravenózní, způsoby, které transdermální, ' · ···

-45• *·· ··· • , ·· intramuskulární nebo intranasální. Pro všechny indikace bude typická denní dávka obsahovat od asi 0.05 mg/kg do asi 20 mg/kg účinné složky, představované sloučeninou podle vynálezu, výhodné denní dávky budou od asi 0.1 do asi 10 mg/kg a ideálně od asi 0.1 do asi 5 mg/kg. Pro topické podávání však je typická dávka od asi 1 do asi 500 qg sloučeniny na 1 cm² ošetřené tkáně. Výhodně bude množství aplikované sloučeniny od asi 30 do asi 300 qg/cm², výhodněji od asi 50 do asi 200 qg/cm² a nej výhodně ji od asi 60 do asi ť 100 qg/cm². Následující příklady formulací jsou pouze jř< o ě ilustrativní a nemají za cíl omezit žádným způsobem rozsah f:

| předmětu vynálezu.

I Formulace 1

Tvrdé želatinové kapsle byly připraveny z následujících složek:

h

Množství (mg/kapslej

4- (3-(2-hydroxy-3-(3-hydroxy-
fenyloxy)-propylamino)-	25
2-methylbutyl)benzamid
škrob, sušený	425
stearan hořečnatý	10

Celkově 460 mg

Výše uvedené kapsle byly smíchány a plněny do tvrdých želatinových kapslí v množství 460 mg.

Principy, výhodná provedení a způsoby provádění

•••4 předkládaného vynálezu byly popsány výše. Vynález, jež má být chráněn však není omezen na konkrétní formy a provedení, které byly probírány, neboť tyto je třeba považovat za ilustrativní a nikoli za restriktivní. Odborník může provést obměny a změny, aniž by se odchýlil od ducha a rozsahu vynálezu.

Zastupuj e:

Dr. Otakar Švorčík

JUDr. Otakar Švorčík advokát 120 00 Praha 2, Hálkova 2

- 47 ·«*

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1..Sloučenina obecného vzorce I:

OH = ^R4 (I) ve kterém:

Ri je OH, halo, SO2NHR2, CO2R2, CONHR₂, NHCOR2, -NH (popřípadě substituovaný aryl), CF₃ nebo CF₂H;

Rx' je H, halo, C1-C4 alkyl, OH, SO₂NHR₂, CO₂R₂, CONHR₂, NHCOR2, CF₃ nebo CF₂H;

R₂ je H, C1-C4 alkyl nebo aryl;

R₃ je H nebo C1-C4 alkyl;

R₄ je skupina, zvolená ze souboru, zahrnujícího:

(CH₂)_o nebo

-48R₅ a Rg jsou nezávisle na sobě C1-C4 alkyl;

R₇ je popřípadě substituovaný heterocyklus nebo skupina, zvolená ze souboru, zahrnujícího:

R₈ je nezávisle H, halo nebo Ci~C₄ alkyl;

R₉ je halo, CN, ORi₀, Ci~C₄ alkyl, Ci-C₄ haloalkyl, CO₂R₂, CONRHR12, CONH(C!-C₄ alkyl nebo C1-C4 alkoxy), SR₂, CSNR₂, CSNRiiRi₂, SO₂R₂, SO₂NRhR₁₂, SOR₂, NRhRi₂, aryl, heterocyklus, popřípadě substituovaný aryl, popřípadě substituovaný heterocyklus nebo C1-C4 alkyl nebo C₂-C4 alkenyl popřípadě substituovaný skupinou CN;

R10 je nezávisle C1-C4 alkyl, C1-C4 haloalkyl, (CH₂)_nC₃-Cg cykloalkyl, (CH₂)_naryl, (CH₂) „heterocyklus, C₃-Cg cykloalkyl popřípadě substituovaný skupinou (CH₂)_nř aryl popřípadě substituovaný skupinou (CH₂)_n nebo heterocyklus popřípadě substituovaný skupinou (CH₂)_n;

R11 a Ri₂ jsou nezávisle na sobě H, C1-C4 alkyl nebo spolu s

-49*>*4 ···« • · atomem dusíku, ke kterému jsou vázány, vytvářejí morfolinyl, piperidinyl, pyrrolidinyl nebo piperazinyl;

X_x je 0 nebo S;

X₂ je nepřítomno nebo představuje přímý nebo rozvětvený alkylen s 1 až 5 atomy uhlíku;

m je 0 nebo 1;

n je 0, 1, 2 nebo 3;

o je 1,2,3,4,5 nebo 6;

nebo její farmaceuticky přijatelnou sůl nebo solvát.
2. Sloučenina podle nároku 1, ve které R_x je halo, CF₃, CONHR₂, nebo NH(popřípadě substituovaný aryl).
3. Sloučenina podle nároku 2, ve které R₄ je skupina, zvolená ze souboru, zahrnujícího
4. Sloučenina podle nároku 3, ve které R7 je skupina, zvolená ze souboru, zahrnujícího:

·*·· • · ··
5. Sloučenina podle nároku 4, ve které Rg je halo, CN, ORio, CO₂R₂, CONRhRiz, SR₂, SO₂R₂, SO₂NRhRi₂, SOR₂, NR_nRi₂.
6. Sloučenina podle nároku 5, ve které R₇ je a R₇ je halo, CN nebo ORi₀.
7. Způsob léčby diabetů typu II zahrnující podávání sloučeniny podle nároku 1 pacientovi, který má její potřebu.
8. Způsob léčby diabetů typu II zahrnující podávání sloučeniny podle nároku 2 pacientovi, který má její potřebu.
9. Způsob léčby diabetů typu_ II zahrnující podávání sloučeniny podle nároku 3 pacientovi, který má její potřebu.
10. Způsob léčby diabetů typu II zahrnující podávání sloučeniny podle nároku 4 pacientovi, který má její potřebu.
11. Způsob léčby diabetů typu II zahrnující podávání sloučeniny podle nároku 5 pacientovi, který má její potřebu.

««··

-51····
12. Způsob léčby diabetů typu II zahrnující podávání sloučeniny podle nároku 6 pacientovi, který má její potřebu.
13. Způsob léčby obezity zahrnující podávání sloučeniny podle nároku 1 pacientovi, který má její potřebu.
14. Způsob léčby obezity zahrnující podávání sloučeniny podle nároku 2 pacientovi, který má její potřebu.
15. Způsob léčby obezity zahrnující podávání sloučeniny podle nároku 3 pacientovi, který má její potřebu.
16. Způsob léčby obezity zahrnující podávání sloučeniny podle nároku 4 pacientovi, který má její potřebu.
17. Způsob léčby obezity zahrnující podávání sloučeniny podle nároku 5 pacientovi, který má její potřebu.
18. Způsob léčby obezity zahrnující podávání sloučeniny podle nároku 6 pacientovi, který má její potřebu.
19. Způsob stimulace β₃ receptoru zahrnující podávání sloučeniny podle nároku 1 pacientovi, který má její potřebu.

„ ₌
20·. Způsob stimulace β₃ receptoru zahrnuj ící podávání - = sloučeniny podle nároku 2 pacientovi, který má její potřebu.
21. Způsob stimulace β₃ receptoru zahrnující podávání sloučeniny podle nároku 3 pacientovi, který má její potřebu.

····

-52····
22. Způsob stimulace β3 receptorů zahrnující podávání sloučeniny podle nároku 4 pacientovi, který má její potřebu.
23. Způsob stimulace β₃ receptorů zahrnující podávání sloučeniny podle nároku 5 pacientovi, který má její potřebu.
24. Způsob stimulace β₃ receptorů zahrnující podávání sloučeniny podle nároku 6 pacientovi, který má její potřebu.
25. Farmaceutická kompozice zahrnující jako účinnou složku sloučeninu podle nároku 1 společně s jedním nebo více farmaceuticky přijatelných nosičů, excipientů nebo ředidel.
26. Farmaceutická kompozice zahrnující jako účinnou složku sloučeninu podle nároku 2 společně s jedním nebo více farmaceuticky přijatelných nosičů, excipientů nebo ředidel.
27. Farmaceutická kompozice zahrnující jako účinnou složku sloučeninu podle nároku 3 společně s jedním nebo více farmaceuticky přijatelných nosičů, excipientů nebo ředidel.
28. Farmaceutická kompozice zahrnující jako účinnou složku sloučeninu podle nároku 4 společně s jedním nebo více farmaceuticky přijatelných nosičů, excipientů nebo ředidel.
29. Farmaceutická kompozice zahrnující jako účinnou složku sloučeninu podle nároku 5 společně s jedním nebo více farmaceuticky přijatelných nosičů, excipientů nebo ředidel.
30. Farmaceutická kompozice zahrnující jako účinnou složku sloučeninu podle nároku 6 společně s jedním nebo více ····

-53*· ··· ·· : :· ··· a . · · farmaceuticky přijatelných nosičů, excipientů nebo ředidel.
31. Způsob přípravy sloučeniny obecného vzorce I, který zahrnuje následující kroky:

v kroku 1 reakci epoxidu obecného vzorce II s aminem obecného vzorce (B) h₂n^ ^R<1 (III);

a v kroku 2, reakci produktu z kroku 1 pro vytvoření adiční soli kyseliny.

Zastupuj e:

Dr. Otakar Švorčík