CZ85697A3 - Leptání povrchu - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu úpravy biologického, mineralizovaného povrchu, zejména úpravy povrchu zubních kořenů, při které se provádí selektivní odstraněn i částí povrchu odkrytého kořene Tato úprava může být využita v rámci periodontální chirurgie jako předběžné ošetření povrchu zubního kořene před připevněním (připojením) zubu.

Dosavadní stav techniky

Zuby se připevňují k eíveolární kosti pomocí svých kořenů. Podél povrchu těchto kořenů se nachází tenká vrstva mineralizovaného cementu. Cementová vrstva ukotvuje kolagenová vlákna, která vybíhají do sousední alveolárni kosti. Prostor vytvořený mezi povrchem kořene a povrchem kosti se vyplní převážně kolagenovými vlákny a buňkami pojivové tkáně (fibroblasty). Měkká tkáň, 2námá jako periodontální membrána neboli ligament, je vysoce specializovanou pojivovou tkání, která má schopnost tvořit tkáň a stejně tak i cement a muže při poskytnutí vhodných podmínek, vytvořit nový závěsný aparát v oblastech kořenů, ve kterých došlo k jeho ztrátě v důsledku periodontální nemoci.

Periodontální nemoc je po zubním kazu druhou nejčastější ústní chorobou. Jedná se o postupující chorobu, která postihuje, ve své vážnější formě, přibližně 10% populace v průmyslově vyvinutých státech, a vede k částečné nebo úplné ztrátě chrupu. Dá se říci, že většina dospělých osob má jeden nebo několik zubů touto nemocí postižených.

Tato nemoc je ve své nejobvyklejší formě známa jako marginální periodontitída. Je způsobována nahromaděním usazenin, které se ukládají na povrchu zubů dásní. Tyto bakteriální usazeniny pochází z bakteriálních podél okraje hostitelské nestrávené ústní mikroflóry a vyvolávají zánětlivou reakci v dásni, která způsobuje destrukci tkáně nesoucí chrup (periodontální Destrukce tkání nesoucích membrány a alveolární kosti), zuby má za následek prohloubení prostoru (periodontální kapsy) mezí kořenem zubu a dásní. Nemoc postupuje apikálním pronikáním bakterie do periodontální kapsy, která se v důsledku zánětu měkké tkáně stále více a více prohlubuje. Pokud se neprovede odpovídající ošetření, stanou se zuby pohyblivými a v případě, že bude zničeno příliš velké množství tkání nesoucích zuby, mohou dokonce vypadnout.

Cílem konvenčního ošetření marginální periodontitídy je odstranění bakteriálních usazenin a zubního kamene (mineralizované bakteriální usazeniny) z povrchu kořene a tedy eliminování zdroje způsobujícího zánět dásní. Konvenční ošetření lze rozdělit na nechirurgické a chirurgické postupy.

Zpravidla se ošetření zahajuje oškrábáním (oškrábání a ohlazování kořenů) povrchů zubů s cílem odstranit, jak viditelné bakteriální usazeniny, tak zubní kámen a usazeniny pod okrajem dásně. Tím se redukuje otékání dásní způsobené zánětem a často se tak redukuje i hloubka periodontálních kapes. Nicméně odpovídající oškrabování a ohlazování kořenu prováděné pod okrajem dásně je náročné a hlubší nepřístupná místa periodontální kapsy zasažená infekcí budou sloužit jako zásobníky reinfekce. S tímto případem se lze setkat často zejména u zubů s rozvětveným postižením, kde se infekce rozšíří do oblasti mezi kořeny. Potom může být chirurgický zákrok, který zlepší přístup a viditelnost, použit k úplné eliminaci měkkých a tvrdých bakteriálních usazenin.

V průběhu periodontálního chirurgického zákroku, se periodontitídou postižené kořeny odkryjí odchlípnutím dásně od kořenu a alveolární kosti. Kořeny se následně zbaví bakteriálních usazenin a zubního kamene oškrábáním a ohlazováním kořenů. To zahrnuje rovněž odstranění granulační tkáně a kořenového cementu kontaminovaného bakteriálními toxiny. Potom, co se uvedená oblast vyčisti, se dásňové chlopně vrátí do správné polohy a sešijí. Aby se zabránilo recidivě nemoci, je třeba průběhu následné rekonvalescenčni periody udržovat přísnou ústní hygienu.

Takové konvenční léčebné postupy jsou však pouze udržovací a při nejlepším mohou chránit zbývající tkáně nesoucí chrup. Takže zubní opora, k jejíž ztrátě již došlo, nemůže být konvenčním léčením obnovena.

Periodontální léčení je primárně zaměřené na léčení periodontální nemoci. To je proces značně závislý na reakcích tkání, které probíhají tkáně na povrchu kořene.

na rozhraní měkké a tvrdé

Dlouhotrvající studie léčení poranění, které následuje ukazují, že celulární kolonizace zraněné oblasti je výsledkem soutěžení alveolární kosti, orálního epítelu a mukosální pojivové tkáně, stejně jako periodontálni pojivově tkáně. Odkrytou pojivovou tkán měkkých tkáňových chlopní pokryje po provedení periodontálního chirurgického zákroku zpravidla dlouhý pojivový epitel, tj. apíkálně migrují do místa, které zaujímaly před zákrokem nebo do jeho těsné blízkosti.

Proliferace epitelových buněk zpravidla dosahuje přibližně jeden týden po zákroku úrovně periodontálních kapes před chirurgickým zákrokem a brání tak pojivové tkáni dosáhnout povrchu kořene, marginálním léčení následujícím procedurách, například po ohlazování kořenů, dochází spíše k apikáiní proliferaci kapsového epitelu. Kromě toho ošetření marginálních periodontálních zranění zpravidla nezahrnuje vytvoření reparačního cementu nebo alveolární kosti. Výjimečně mohou buňky pojivové tkáně před tím, než epitel apíkálně pronikne celým zraněním, apíkálně kolonizovat 0,1 až 0,2 mm povrchu kořene marginálních periodontálních zranění. Za příznivých podmínek, například při hluboké vertikální destrukci, byla klinicky zaznamenána rovněž „kostní výplň“. Nicméně většinou samotná hluboká postižení větvení nevedou při běžném periodontálním chirurgickém zákroku k úspěšnému periodentálnímu vyléčení.

marginálních periodontálních po periodontálním ošetření

Rovněž se ukazuje, že při po nechirurgických léčebných

Z výše uvedeného vyplývá, že tkáně nesoucí zuby (cement, periodontální membrána a alveolární kost) se po běžném ošetření marginální periodontitídy normálně nezregenerují. Namísto toho, odhalený povrch kořene bude pokryt vrstvou epitelových buněk, které neposkytnou zubům funkční přichycení.

Výzkum v průběhu sedmdesátých a osmdesátých let ukázal, že 2a příznivých podmínek lze podporovat repopulaci buněk periodontálního ligamentu a cementujiž nemocného povrchu kořene. Zavedením semiporézní membrány („Guided Tissue Regeneration) pod měkkou tkáňovou chlopeň lze v průběhu periodontálního chirurgického zákroku zabránit migraci epitelových buněk a usnadnit tak kolonizaci periodontálních fibroblastú na povrchu kořene. To umožni selektivní repopulaci buněk z periodontálního ligamentu a alveolární kosti na povrchu kořene.

Leptáni v průběhu periodontálního chirurgického zákroku má tři cíle: odstranění bakteriálních toxinů, odstranění otěrové vrstvy tvořené dentinovou drtí vznikající při vrtání (smear layer) a odkrytí kolagenových vláken v kořenovém povrchu a zlepšení viditelnosti díky hemostatickým efektům. Prvních dvou cílů se dosahuje in vitro převážně za použití kyseliny citrónové a v určitém rozsahu pomocí kyseliny ortofosforečné, přičemž obě tyto kyseliny působí přibližně při pH 1 (Lowenguth RA, Blieden TM. Periodontal regeneration: root surface demineralization. Períodontology 2000 1993; 1:54).

Oškrabování a ohlazování kořenů se provádí za účelem odstranění bakteriálních usazenin, zubního kamene a superficiálních vrstev kořenového povrchu (cementu a dentinu), struktur a tkání, které přechovávají bakteriální toxiny. Tyto toxiny se neomezují pouze na bakteriální usazeniny, ale zjistilo se, že jsou adsorbovány na periodontálně nemocných kořenových površích. Ukázalo se, že tyto látky inhibují buněčné přichycení in vitro, což je funkce nezbytná pro uzdravení. Cílem oškrabování a ohlazování kořenů je tedy poskytnout biologicky přijatelný povrch pro marginální léčení. Nicméně po zákroku na kořenovém povrchu mohou oblasti kontaminovaného cementu, stejně jako otěrová vrstva pokrývající povrchy podrobené zákroku, odolávat a k jejich odstraněni je zapotřebí použít další ošetření kořenových povrchů, jakým je například leptání.

Za účelem odstranění otěrové vrstvy a buněčného odpadu, které mohou vznikat v důsledku provádění oškrabování a ohlazování kořenů, se aplikují leptací činidla. Nicméně tato činidla rovněž nežádoucím způsobem působí na zmineralizovaný kořenový povrch. I když je třeba uvést, že v závislosti na způsobu aplikace těchto činidel byly zaznamenány protichůdné výsledky. Zdá se, že čištění kořenového povrchu bavlněnou peletou napuštěnou kyselinou citrónovou odkrývá více intertubulárních fibril a významněji rozšiřuje zubní kanálky v porovnání s prostou aplikaci kapky kyseliny nebo umístěním kyselinou nasycené bavlněné palety na kořenový povrch a jejím posouváním po povrchu. Ukázalo se, že delší doba působení leptacích činidel má za následek zvětšení penetrační hloubky.

Několik studii se zabývalo studiem periodontálηího léčeni následujícího po leptáni kořenových povrchů kyselinou citrónovou nebo ortofosforečnou odhalených v průběhu periodontáln i ho chirurgického zákroku, ale pouze pár studií hodnotí reakce okolní měkké tkáně po aplikaci kyseliny. Ukázalo se, že pouze překvapivě malá plocha měkké tkáně okolo místa aplikace trpí nějakým poškozením navzdory nízké pH (okolo 1). Nicméně byly zaznamenány závažnější vlivy působící na periodontální léčbu, ačkoliv zaznamenané výsledky se zdálí býti velmi proměnlivé.

Výsledkem používání kyseliny citrónové a ortofosforečné pro leptání (pH 1) kořenových povrchů bylo nové přichycení nebo opětné přichycení. Zdá se, že tento způsob leptání byl inspirován faktory kapacity kostní indukčnosti v demineralizovaném dentinu již označeném jako „ Kostní morfogenetický protein“. Později byly tyto nároky diskutovány a většina in vivo studií naznačila, že při léčbě pojivové tkáně dojde spíše k tvorbě určitého reparačniho cementu než k tvorbě dlouhého epitelového spoje. To je rovněž důvod, proč se dá předpokládat, že aplikace kyseliny citrónové nebo ortofosforečné na periodontální zranění v proběhu chirurgického zákroku zlepší viditenost díky hemostatickým efektům a usnadni odstraňování granulační tkáně.

Zatímco se známý stav soustředil na úpravu zubního kořene, ke které se používala zejména kyselina citrónová a v určitém rozsahu rovněž kyselina ortofosforečná, je cílem vynálezu zcela nová koncepce úpravy kořenového povrchu, kterou je lepací procedura, která poskytuje podstatně lepší úpravu a zlepšuje následné přichycení neboli zavěšení zubu. Protože se vynález týká leptání zubního kořene, je důležité uvést, že leptáním se rozum i selektivní odstraňování části (částí) nebo složek z pevného povrchu působením leptacího činidla, jakým je například roztok kyseliny nebo jiné vhodné činidlo. Leptání se tedy netýká narušení ošetřeného povrchu, které by mělo za cíl odstranit kompletní povrchovou vrstvu. Cílem leptání prováděného na povrchu kořene v souvislosti s periodontálním chirurgickým zákrokem je tedy selektivní odstranění bakteriálních toxinú a hyd roxyapatitu setrvávajících na odhalené vrstvě kolagenu.

Podstata vynálezu

Jak již bylo uvedeno, hlavním úkolem vynálezu je poskytnout způsob ošetření biologického mineralizovaného povrchu, zejména ošetření zubních kořenů leptacím postupem, který ponechá na tubním kořenu obnaženou vrstvu kolagenu.

Dalším cílem vynálezu je poskytnout kompozici použitelnou v rámci tohoto způsobu.

Ještě dalším cílem vynálezu je poskytnout techniky úpravující zubní kořeny, které podstatně zlepší přichycení zubu po periodontálním chirurgickém zákroku.

Dalším cílem vynálezu je poskytnout techniky upravující zubní kořen, které nejsou závislé ani na nízkém pH, ani nezpůsobují žádné toxikologické problémy.

Ještě dalším cílem vynálezu je poskytnutí upravujících technik, které vzhledem k tomu, že se mohou provádět při neutrálním nebo přibližně neutrálním pH, eliminují nekrotizující účinky na okolní periodontální tkáně.

Těchto a dalších cílů, které se stanou zřejmějšími po prostudování následujícího podrobného popisu, se podle vynálezu dosahuje pomocí způsobu upravujícího biologické zmineralizované povrchy, který zahrnuje ošetření naleptáním uvedeného povrchu kompozicí obsahující účinné množství kyseliny ethylendiaminotetraoctové (EDTA). Vynález je aplikovatelný zejména při úpravě zubních kořenu, pří které dochází k selektivnímu odstranění částí odhaleného povrchu zubních kořenů, čímž se podstatně zlepší následné přichycení zubu.

Podle výhodného provedení vynálezu kompozice obsahuje uvedenou kyselinu ve vodném prostředí v kombinaci s vodnou matricí.

Vynález rovněž poskytuje kompozici použitelnou při úpravě zubního kořene prováděnou leptáním za účelem selektivního odstranění částí odhaleného povrchu zubního kořene. Tato kompozice obsahuje jako účinnou složku účinné množství EDTA v kombinaci s vodnou matricí nebo nosičem.

Pro usnadnění zavádění aminopolykarboxylové kyseliny do kompoziční matrice je výhodné, aby tato kompozice obsahovala pH-regulační činidlo v množství, které udělí vodné fázi kompozice pH ležící přibližně v rozmezí od 6 do 8. Zvláště výhodným je rozmezí přibližně od 6,5 do 7,5, tj. přibližně neutrální pH.

Zmíněným pH-regulačntm činidlem muže být libovolná alkalická sloučenina nebo látka slučitelná se zamýšleným použitím kompozice. Toto činidlo může rovněž tvořit vhodný pufr. Mezi alkalickými sloučeninami zde lze zmínit amoniak a hydroxidy alkalických kovů a kovů alkalických zemin. Zvláště výhodnými alkalickými sloučeninami jsou hydroxid sodný, hydroxid draselný a hydroxid vápenatý.

Jak jíž bylo naznačeno dříve jedná se o vodnou kompozici, kterou může představovat například vodný roztok. Pro snadnější aplikaci uvedené kompozice je výhodné, pokud má formu viskózního vodného roztoku, přičemž zvýšeni viskozity se dosáhne zavedením viskozitu-zvyšujícího činidla. Toto činidlo muže představovat polysacharid a lze ho zvolit z celulóz a jejích derivátů, rostlinných gum, kapsulárních mikrobiálních polysacharidú a algálních polysacharidú.

Mezi výhodnými polysacharidy lze zmínit celulózy a jejich deriváty, například ethylcelulózy, hydroxyethylcelulózy, karboxymethylcelulózy a jejich soli a škroby a škrobové deriváty, například hydroxyethylškrob. Zvláště výhodným viskozitu-zvyšujícím činidlem je nátriumkarboxymethylcelulóza.

Mezi xanthanovou mikrobiálními polysacharidy lze zmínit gumu, curdlan, pullolan a dextran a mezi algálními polysacharidy lze zmínit agar, karagenany a kyselinu algínovou.

Koncentrace použitého polysacharidu se v kompozici podle vynálezu může podstatné lišit ale praktickou horní mezí je přibližně 25 hm,% polysacharidu vztaženo na hmotnost celkové kompozice. Nicméně lze použít podstatně nižší a koncentrace řádově až 10 hm.% polysacharidu, například přibližně 1 až 5% hm, je prakticky přijatelná.

Alternativně lze jako viskozitu-zvyšující činidla použit činidla zvolená z proteinů a glykoproteinů, například želatinu, denaturované strukturální proteiny a proteoglykany.

Výhodné je, pokud kompozice obsahuje vodu jako hlavní složku a koncentrace leptací složky, EDTA, může být koncentrací odpovídající nasycení, nebo jí blízkou koncentrací, například přibližně 27 hm.%, vztaženo na vodný obsah kompozice. Při přibližně neutrální pH hodnotě leží bod nasycení pro kyselinu, EDTA, přibližně mezi 22 a 27 hm.%, vztařeno na vodný obsah kompozice, například přibližně 25 hm.%.

Výrazem „koncentrace blízká koncentraci nasycení“ se zde rozumí koncentrace, která není menší než přibližně S0% a zejména potom není menší než přibližně 90% koncentrace nasycení.

Pro usnadnění aplikace kompozice podle vynálezu na povrch zubního kořene, který má být upraven, je výhodné, pokud má kompozice relativně vysokou viskozitu a kompozice může mít pro tento poiotekutého materiálu. Tohoto dosáhnout použitím vhodného malém množství, například přibližně účel formu gelu nebo stavu neboli formu lze polysacharidu v relativně hm.%, vztaženo na vodný obsah kompozice, výhodně přibližně 2 až 5 hm.%.

EDTA je činidlem, které chelatuje divalentní kationty, například Ca^{2 +} , Mg²⁺, Fe²⁺ a Pb²⁺. V širokém rozsahu se používá v infúzních roztocích, kde slouží k detoxikaci a jako antikoagulant in vivo. In vitro má celou řadu použití, například při extrakci buněk z pevného substrátu, dekalcifikaci tkáňových vzorků před krájením a barvením a jako detergent při biochemické analýze.

Při použití běžných leptacích činidel působících při pH 1, nedochází pouze k rozpouštění minerální složky odhalených dentinových povrchů, ate rovněž k rozpouštěni kolagenové matrice. Kolagen je rozpouštěn při kyselém pH kyselinami, například kyselinou citrónovou, již při nízkých koncentracích. Je pracda, že EDTA může rovněž rozpouštět části kolagenové molekuly nebo superstruktury. Nicméně tento účinek je nepatrný během krátkodobých expozic, které se používají při leptání kořenového povrchu. EDTA leptání tedy na rozdíl od běžných leptacích činidel selektivně odstraní hydroxyapatit, ale neodstraní kolagenovou matrici dentinu.

U výhodného provedeni vodná kompozice podle vynálezu použitelná pro úpravu zubného kořene, která nejen, že selektivně čistí odkrytý povrch zubního kořene, ale která rovněž zlepšuje následné přichycení zubu, pokud se provádí periodontálnl chirurgický zákrok, obsahuje 22 až 27 hm.% EDTA, vztaženo na vodný obsah kompozice; hydroxid sodný a pH-regulační činidlo v množství potřebném pro nastavení pH kompozice přibližně na 6,5 až 7,5; a viskozitu-zvyšuj ící činid[otvořené karboxymethylcelulózou (CMC) nebo její solí v množství přibližně od 1 hm.% do 5 hm.%.

Zvláště výhodnou kompozicí použitelnou pro tyto účely je kompozice obsahující 25 hm.% EDTA, vztaženo na vodný obsah kompozice a v Is kozitu-zvy š uj i c í činidlo tvořené nátriumkarboxymethylcelulózou v množství přibližně od 3 hm.% do 5 hm.%, přičemž pH kompozice je přibližně neutrální, tj pH 7.

Vynález bude dále popsán níže s odkazem na specifické příklady, které jsou však pouze čistě ilustrativní a ni která k neomezují rozsah vynálezu, který je jednoznačné vymezen přiloženými patentovými nároky. V těchto příkladech použitá procenta označují hmotnostní procenta, není-li uvedeno něco jiného.

Příklady provedeni vynálezu

Příklad 1

Vyšetření rastrovací elektronovou mikroskopií (SEM)

Extrahovaný zub s odhaleným dentinem se ponořil do vodných roztoků kyseliny citrónové (nasycené, pH 1), kyseliny ortofosforečné (37%, pH 1) nebo EDTA (24%, pH7, NaOH) po různě dlouhé časové periody, maximálně však 10 minut. Potom se jednotlivé vzorky připravily pro SEM vyšetření.

Ukázalo se, že všechny roztoky odstranily otěrovou (smear) vrstvu a zbytky během krátké časové periody (za dobu kratší než 1 minuta). Konvenční kyselinové leptáni (kyselinou citrónovou nebo ortofosforečnou) produkovalo v podstatě hladký dentinový povrch pouze s případnými amorfními usazeninami v oblasti mezi zubními kanálky, ale nezviditelnilo vlákna. Zubní kanálky byly jasně viditelné a jevily se rozšířené. EDTA leptání produkovalo zcela odlišnou strukturu s dentinem mezi zubními kanálky současně zobrazující vláknitou síť s jasně viditelnými jednotlivými vlákny a velikostí srovnatelnými s kolagenovými vlákny.

Krátké linie označují vlákna, která byla odkryta v průběhu leptání a zaoblené struktury naznačují otevřené zubní kanálky. Po 4 minutách aplikace ortofosforečné kyseliny bylo dosaženo podobných výsledků jako v případě kyseliny citrónové. Bude zajímavé zmínit nedostatky, kterými trpí vlákna po aplikováni kyseliny ortofosforečné a porovnat tato vlákna s vlákny , na něž byla aplikována EDTA, Při aplikaci EDTA se odhalila vlákna v povrchu, zatímco při aplikaci kyseliny citrónové nebo ortofosforečné, které působí při nízkém pH nikoliv.

Příklad 2

Vyšetření obarvením kolagenu

Extrahované zuby s odhaleným dentinem se ponořily do vodných roztoků kyseliny citrónové (nasycené, pH 1), kyseliny ortofosforečné (37%, pH 1) nebo EDTA (24%, pH7, NaOH) po různě dlouhé časové periody, maximálně však 10 minut. Potom se jednotlivé vzorky obarví kolagenovým barvivém a intenzita zabarvení se stanovila densitometricky.

Zabarvení kolagenu bylo u všech povrchů ošetřených EDTA podstatně intenzivnější než u povrchu ošetřených běžným kyselinovým leptáním ( kyselinou citrónovou nebo ortofosforečnou). Nedostatkem běžného leptání je většinou to, že zcela neodhalí kolagen v dentinovém povrchu.

Densitometrické záznamy intenzity zabarvení po 4 minutách aplikace kyseliny citrónové (nasycené, pH 1), kyseliny ortofosforečné (37%, pH 1) nebo EDTA (24%, pH7) byly mechanicky odkrytým neíeptaným dentinovým leptáním (základní přímka) a sousední periodontální membráně (100%). Je důležité zmínit vyšší intenzitu zabarvení kolagenu po aplikaci EDTA v porovnání se zanedbatelnou intenzitou zabarvení po aplikaci kyseliny citrónové nebo ortofosforečné.

vztaženy k povrchům před

Výsledky těchto studií ukazuji, že kolagenová matrice zůstane po leptání pomocí EDTA nedotčena, zatímco při leptání běžnými konvenčními leptacími činidly, například kyselinou citrónovou nebo ortofosforečnou se rozpustí jak minerální, tak kolagenová matrice.

Claims (23)

1. Použití ethyiendiaminotetraoctové kyseliny (EDTA) při výrobě kompozice, která obsahuje EDTA v koncentraci , která není menší než 80 hm.% koncentrace při nasycení EDTA, a která je určena pro úpravu biologického mineralizovaného povrchu, při níž dochází k selektivnímu odstranění částí odkrytého povrchu.

2. Použití podle nároku 1,vyznačené tím, že koncentrace EDTA v kompozici není menší než 90 hm.% koncentrace při nasycení EDTA.

3. Použití podle nároku 1 nebo 2, vyznačené tím, že kompozice obsahuje EDTA v kombinaci s vodnou matricí.

4. Použití podle nároku 3, vyznačené tím, že koncentrace EDTA se pohybuje v rozmezí přibližně od 22 hm.% do 27 hm.%.

5. Použití podle nároku 4, vyznačené tím, že koncentrace

EDTA je přibližně 25 hm.%.

«* · ·· *

6. Použití podle nároku 4, vyznačené tím, že koncentrace EDTA je přibližně 24 hm.%.

7. Použití podle některého z předcházejících nároků, vy-značené tím, že kompozice je určena pro úpravu zubního kořene, při které se selektivně odstraní částí odkrytého dentinového povrchu zubního kořene tak, že při periodontálním chirurgickém zákroku dochází ke zlepšení následného uchycení zubu.

8. Kompozice, vyznačená tím, že obsahuje EDTA v koncentraci ne menší než 80 hm.% koncentrace při nasycení EDTA.

9. Kompozice podle nároku 8, vyznačená tím, že obsahuje EDTA v koncentraci ne menší než 90 hm.% koncentrace při nasycení EDTA.

10. Kompozice podle nároku 8 nebo 9, vyznačená tím , že kompozice obsahuje EDTA v kombinaci s vodnou matricí.

11. Kompozice podle nároku 10, vyznačená tím, že koncentrace EDTA se pohybuje v rozmezí přibližně od 22 hm.% do 27 hm.%.

12. Kompozice podle nároku 10, vyznačená tím, že koncentrace EDTA je přibližně 25 hm.%.

a « a·· · •a aaaa že *·« · ··

13. Kompozice podle nároku 11,vyznaČená koncentrace EDTA je přibližně 24 hm.%.

14. Kompozice podle některého z nároků 8 až 13, v y-z n a č e π á t i m , že dále obsahuje pH-regulační činidlo v množství potřebném pro nastavení pH hodnoty kompozice ležící přibližně v rozmezí od 6 do 8.

15. Kompozice podle nároku 14, vyznačená tím, že uvedená pH hodnota kompozice leží přibližně v rozmezí od 6,5 do 7,5.

16. Kompozice podle nároku 14 nebo 15, vyznačená tím, že uvedené pH-regulační činidlo se zvolí ze skupiny zahrnující alkalické sloučeniny a pufry.

17. Kompozice podle nároku 16, vyznačená tím, že uvedeným činidlem je alkalická sloučenina zvolená z amoniaku a hydroxidů alkalických kovů a kovů alkalických zemin.

18. Kompozice podle některého z nároků 8 až 17, v y-z n a č e n á t í m , že má formu viskózního vodného roztoku.

19. Kompozice podle nároku 18, vyznačená tím, že obsahuje viskozitu zvyšující činidlo zvolené ze skupiny zahrnující polysacharidy, proteiny a glykoproteiny.

• · · * · · · · • t » · · · * » · · • · ··»·· « ·· · · · · · · · » • · · · · » · · *··· * A ·*> ·♦ * · ·

20. Kompozice podle nároku 19, vyznačená tím, že uvedené činidlo se volí ze skupiny zahrnující celulózy a její deriváty, škroby a jejich deriváty, rostlinné gumy, kapsulární mikrobiální polysacharidy a algální polysacharidy.

21. Kompozice podle nároku 20, vyznačená tím, že uvedené činidlo představuje karboxymethylcelulóza nebo její sůl.

22. Vodná kompozice vyznačená tím, že je použitelná při úpravě zubního kořene, při které se selektivně odstraňují části odkrytého povrchu zubního kořene tak, že při periodontálním chirurgickém zákroku dochází ke zlepšení následného uchycení zubu, přičemž uvedená kompozice obsahuje 22 až 27 hm.% EDTA, vztaženo na vodný obsah kompozice; hydroxid sodný a pH-regulační Činidlo v množství potřebném pro nastavení pH kompozice přibližně na 6,5 až 7,5; a viskozitu-zvyšující činidlo tvořené karboxymethylcelulózou (CMC) nebo její solí v množství přibližně od 1 hm.% do 5 hm.%.

23. Kompozice podle nároku 22, vyznačená tím, že obsahuje 25 hm.% EDTA, vztaženo na vodný obsah kompozice, a viskozitu-zvyšující činidlo tvořené nátriumkarboxymethylcelulózou v množství přibližně od 3 hm.% do 5 hm.%, přičemž pH kompozice je přibližně neutrální, pH 7.