CZ97093A3 - Floating element for training of swimming - Google Patents

Description

(57) Plovoucí prvek sestává z alespoň dvou plovoucích těles (11), z nichž alespoň jedno lze nafouknout a z řemene (12) pro jeho upevnění na těle uživatele. Dvě plovoucí tělesa (11) , vnitřní těleso (11a) a vnější těleso (11b) jsou spojeny, přivráceny k sobě a mezi nimi prochází upevňovací řemen (12) , který spolupůsobí s polohovacími výřezy (14) umístěnými na podélných koncích plovoucích těles (11), přičemž řemen (12) je sevřen, poté co se nafoukne alespoň jedno z plovoucích těles (11).

12 a

- i Plovoucí prvek pro výuku plavání

Oblast techniky

Vynález se týká plovoucího prvku pro výuku plavání. Plovoucího prvku nafukovacího typu, který se dá přikládat podle potřeby na různé části těla, takže lze najít tu nejlepší polohu pro uživatele. Uživatel může rovněž měnit nadnášecí sílu plovoucího prvku podle požadavků.

Stav techniky

Jsou známy různé plovoucího prvky, které se užívají při výuce plavání nebo jinak jako pomoc pro nezkušené plavce, zvláště děti.

Nejběžnějšimi plovoucími prvky jsou nafukovací nárameníky, které se nosí na obou pažích a které pomáhají držet nezkušeného plavce nad vodou. Ale tyto nárameníky nejsou příliš praktické ani vhodné při výuce plavání, protože jejich použití nedovoluje zaujetí vhodné polohy pro výuku a rovněž brání přirozenému pohybu paží.

Jsou známa i plovoucí prkna, která umožňují výuku správných pohybů v dolní části těla a dýchání, ale neumožňují pohyb rukou.

Kromě toho plovoucí prkna nejsou obvykle připevněna k plavci a je tedy možné ztratit s nimi kontakt, což okamžinn, tě vede k potápění spojene/s okamžiky strachu pro nezkušené2 ho uživatele.

Používají se rovněž plovoucí prvky ve formě předhuštěných vodních křidélek, která, se dají připevnit k zádům uživatele a ačkoliv tato křidélka dovolují zaujmout správnou polohu, nedovolují změnit nadnášecí silu podle pokroku ve výuce uživatele. Nedají se rovněž vyfouknout a jsou obvykle dost objemná a ne příliš praktická.

Jsou rovněž známy nafukovací prvky, které se dají umístit na polohovací řemen odejmutelně pomocí poutek, adhesivnich pásek citlivých na tlak nebo podobně, ale tyto plovoucí prvky mají nevýhodu, že řemen přichází do styku s lidským ·« tělem a bráni roztaženi hrudníku při dýcháni.

Při podrobnějšímu prostudování tohoto provedeni se objev! další nevýhody jako například nedostatek bezpečnosti poutek, kterými prochází řemen. Poutka jsou křehká a plovoucí prvek může také po řemeni klouzat.

Kromě toho, řemen s těmito plovoucími je prvky je málo stabilní vůči plovoucím prvkům, které jsou rovněž málo stabilní vůči tělu uživatele.

Existují i další provedení plovoucích prvků, ale například u jednoho německého patentu je nevýhoda v tom, že je pouze jeden kontaktní bod mezi tělem uživatele a plovoucím prvkem. Kromě toho mohou plovoucí prvky rotovat a dostávat se do nesprávné polohy.

Výuka s plovoucími prvky podle amerického patentu je zase obtížná v tom, že bráni přirozené expanzi hrudi a pevný materiál způsobuje oděrky na dětské kůži a vytváří se nekoordinovaný otěr dětských zad.

Podstata vynálezu

Výše uvedené nedostatky do značné míry odstraňuje plovoucí prvek podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že dvě plovoucí tělesa, vnitřní těleso a vnější těleso, jsou spojeny a uloženy proti sobě, přičemž upevňovací řemen prochází prostředkem mezi dvěma plovoucími tělesy, spolupůsobí s polohovacími výřezy, umístěnými v blízkosti podélného konce plovoucích těles a je sevřen, poté co se nafoukne alespoň jeden ze dvou plovoucích těles.

Plovoucí prvek podle vynálezu se dá upevnit na různých částech těla, podle požadavků uživatele a umožní zaujmout uživateli nejvhodnější polohu.

Dvě nafukovací plovoucí tělesa jsou spojeny k sobě kontaktní stěnou, přilepením, svařením nebo jiným způsobem alespoň po části obvodu.

U nafukovacího plovoucího prvku podle vynálezu je alespoň jedno nafukovací těleso speciálně tvarováno jako vnitřní plovoucí těleso, které se dá použít ve styku s lidským tělem.

Vnitřní plovoucí těleso je umístěno mezi tělem uživatele a polohovacím řemenem, přičemž vnější plovoucí těleso je umístěno vně polohovacího řemenu a nepřichází do styku s tělem uživatele. Toto dovoluje vnitřnímu plovoucímu tělesu fungovat jako poduška během nadechováni a expanze uživatelovy hrudi, čímž poskytne velkou volnost pro rozšiřování hrudníku.

Kromě toho tato konfigurace dovoluje,že tlak řemene je konstatntní, nenapíná se přezka a rozšiřování hrudi a svalů je pohlcováno deformaci vytvořenou ve vnitřním plovoucím tělese .

Dále je zajištěna větší stabilita plovoucího prvku ve vztahu k řemenu, který je neustále pod tlakem a uzavřen mezi dvě nafukovací plovoucí tělesa, když se tato nafouknou.

Dvě plovoucí tělesa, když se nafouknou , jsou ve vztahu vzájemného tlaku podél jejich ploch ve vzájemném styku.

Takto, i když je jedno z plovoucích těles částečně vyfouknuto, expanze druhého plovoucího tělesa toto vyfouknuti kompenzuje a zajišťuje, aby zůstala dostatečná nadnášecí síla a aby byl řemen stále stlačován.

V této variantě má vnější plovoucí těleso větší rozměry než vnitřní plovoucí těleso. Maximální nadnášecí síla se dosáhne tak, že plocha styku s tělem uživatele je malá a vytváří se větší volnost pro výběr a zaujetí té nejvhodnější po1ohy.

Vnitřní plovoucí těleso je vytvořeno tak, aby bylo co nejvíce symetrické a je s výhodou tvarované, aby se kontaktní místa s tělesem uživatele rozložila co nejblíže středu tělesa.

Takto se zajistí maximální stabilita plovoucího prvku podle vynálezu a zabrání se tak odvalování nebo klouzání plovoucího prvku po uživatelově těle.

Kromě toho, řemen je sevřen pevněji mezi vnější plovoucí těleso a vnitřní plochu na vnitřním plovoucím tělese.

U dosud známých plovoucích prvků dochází k odvalování během běžného plavání, když kontaktní body mezi plovoucím prvkem a uživatelovým tělem nejsou symetrické a nejsou v podstatě blízko středu vnitřního plovoucího tělesa.

Rozložení kontaktních bodů nebo ploch s uživatelovým tělem se dá dosáhnout například vytvořením jednoho nebo vícero spojových bodů (jako jsou svarky, slepení, sešití nafukovacích pytlů nebo prošití s řemenem) na bočních stěnách vnitřního plovoucího tělesa, přičemž se tyto body umístí v podstatě ve středové části nebo se rozloží symetricky na několik míst na kontaktní ploše.

Toto uspořádání vytváří sací efekt mezi vnitřním plovoucím prvkem a uživatelovou kůži, čímž se zvýší stabilita nafukovacího plovoucího prvku na uživatelově těle.

Tyto spojové body mohou mít různé tvary a velikost a mohou být orientovány různým směrem.

Plovoucí tělesa jsou vyrobena z PVC, gumové tkaniny nebo podobného vhodného materiálu a mohou obsahovat vnitřní vzduchovou komoru a jsou opatřena výfukovým ventilem ve vhodné poloze. Výfukové ventily mohou být běžné typy nebo bezpečné ventily.

Na spojených stěnách plovoucích těles jsou poutka tak, aby umožnila umístit řemen do žádané polohy mezi dvě plovoucí tělesa.

Podle této varianty jsou poutka upevněna přímo k vnitřním plovoucímu tělesu nebo k vnějšímu plovoucímu tělesu. Řemen je potom spojen na opačné straně uživatelova těla.

Tvar plovoucích těles může být různý a dají se naplnit veškeré estetické požadavky na plovoucí prvek vzhledem k jeho funkci, jako pomůcky při výuce plavání.

Na řemen je možno navléknout několik nafukovacích plovoucích prvků uspořádaných vedle sebe.

Je výhodné opatřit řemen vícero plovoucími prvky, zvláště v první fázi výuky, aby se zvětšila nadnášeci síla a potom postupně počet plovoucích prvků snižovat podle schopnosti a pokroku ve výuce.

Sepnutí řemene na opačné straně těla než se nacházejí plovoucí prvky se může provést různým způsobem.

Na příklad může být konec řemene opatřen přezkou vyrobenou s výhodou z plastického materiálu a ta může být opatřena bezpečnostním prvkem zabraňujícím otevření.

Podle jiného provedení může řemen obsahovat pásky ze suchého zipu, knoflíky, spínátka, háčky, upevňovací kroužky nebo něco jiného potřebného k zajištění bezpečného upevnění řemene na uživatelově těle.

Podle jedné varianty může vnější plovoucí prvek sestávat alespoň z části z pevného materiálu.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude dále popsán pomocí výkresů, na nichž obr. 1 představuje plovoucí prvek podle vynálezu, obr. 2 znázorňuje plovoucí prvek podle vynálezu v řezu, obr. 3 představuje některé možné provedeni sepnuti řemene na uživatelově těle, obr. 4 znázorňuje možnou aplikaci plovoucího prvku podle vynálezu, obr. 5 je pohled shora na plovoucí prvek z obr. 1 v rozevřené poloze, obr. 6 představuje další variantu plovoucího prvku z obr. 1, obr. 7a a 7b představují pohled na vnitřní plochu možného vnitřního plovoucího tělesa a možného vnějšího plovoucího tělesa podle varianty na obr. 6, obr. 8a a 8b představují řezy dalšími dvěma variantami plovoucích prvků podle vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Nafukovací plovoucí prvek 10 sestává Vpodstatě ze dvou proti sobě uložených plovoucích těles, které mají spojovací stěnu 13 a alespoň jedno z plovoucích těles 11 je speciálně tvarováno a je nafukovací.

Nafukovací plovoucí prvek 10 spolupůsobí s polohovacím řemenem 12, který upevňuje plovoucí prvek 10 k uživatelovu tělu a je uložen v podstatě mezi dvěma plovoucími tělesy (11) ·

Řemen 12 je takto stlačen mezi dvěma plovoucími tělesy (11) poté, co se nafouknou a tak se zajistí upevnění a stálá poloha řemene 12 i během plavání.

Aby tedy bylo možno vložit řemen 12 do žádané polohy mezi dvě plovoucí tělesa 11, spojovací stěny 13 jsou opatřeny výřezy 14, které umožňují řemenu 12 projít z jedné strany plovoucího tělesa 11 na druhou.

Dvě plovoucí tělesa 11 jsou definována jako vnitřní plovoucí těleso 11a a vnější plovoucí těleso lib· Vnitřní plovoucí těleso 11a je přímo ve styku s uživatelovým tělem a funguje jako poduška pro roztahování uživatelovy hrudi a nevytváří žádné napětí na přezku řemene 12 nebo jakékoliv tření řemene 12 o uživatelovu kůži.

Vnitřní plovoucí těleso 11a má s výhodou menší rozměry než vnější plovoucí těleso 11b. Smyslem je zajistit menší plochu styku s uživatelovým tělem, aniž by se zmenšila nadnášecí síla plovoucího prvku 10 podle vynálezu.

Vnitřní plovoucí těleso 11a má s výhodou kontaktní body nebo plošky s uživatelovým tělem rozloženy 'v podstatě symetricky a s výhodou po obvodu, ve vztahu ke středu vnitřního plovoucího tělesa 11a. Toto vytváří sání, které zabraňuje jakémukoliv odvalováni a zajišťuje lepší stabilitu plovoucího prvku 10 v jeho poloze během plavání.

Rozložení kontaktních bodů se dá dosáhnout například svarkem 16 ve středové poloze (obr. 2) nebo jedním nebo více prošitím 26 (obr. 8b) bočních stěn vnitřního plovoucího tělesa 11a.

Podle varianty znázorněné na obr. 8a je lepší styk dosažen pomocí v zásadě ploché konfigurace vnitřního plovoucího tělesa 11a například použitím vnitřních můstků. 29 spojujících jeho dvě vnější plochy. Tyto můstky 29 jsou uvnitř plovoucího tělesa 11a a spojují dvě jeho vnější stěny a jsou mezi nimi zakotveny.

Plovoucí tělesa 11 jsou opatřena výfukovými ventily 3J5 ve vhodné poloze a několik plovoucích prvků 10 může být navlečeno na jeden řemen 12, aby se zvýšila nebo snížila nadnášecí síla podle pokroku při výuce.

Obr. 4 znázorňuje provedení, kdy jsou na řemeni 12 navlečeny tři plovoucí prvky 10.

Podle jedné varianty mohou být i spojovací stěny 13 nafukovací.

Obr. 5 je pohled na nafukovací plovoucí prvek 10 podle vynálezu před jeho kompletací během výroby. Nafukovací plovoucí prvek 10 z obr. 5 je v rozevřené poloze. Uzavření plovoucího prvku 10 se provede svařením nebo slepením podél čar 13a a 13b spojovací stěny 13.

Obr. 6 představuje variantu nafukovacího prvku 10 z obr.l, kdy je řemen 12 uložen v jiném směru mezi dvěma plovoucími tělesy 11. V tomto případě se použijí poutka 18 připevněná buď k vnitřní stěně 17a vnitřního plovoucího tělesa 11a nebo k vnitřní stěně 17b vnějšího plovoucího tělesa 11b, jak je vidět na obr. 7a a 7b.

Pod pojmem vnitřní stěny 17a, 17b dvou plovoucích těles se rozumí k sobě přivrácené opačné stěny, které jsou ve styku s upevňovacím řemenem 12.

Dvě poutka 18a a 18b (obr. 7a), pokud jsou připevněna k vnitřnímu plovoucímu tělesu 11a, jsou připevněna po obou stranách svazku 16.

Konce řemene 12 jsou opatřeny vhodnou přezkou a uzavíracím zařízením pro připevnění plovoucího prvku 10 na tělo uživatele. Obr. 3 představuje několik možných provedení přezek a uzavíracích zařízení.

Na obr. 3a obsahuje řemen 12 přezku 19 sestávající s výhodou z plastického nebo podobného materiálu, který je indiferentní vůči působení vody.

Obr. 3b znázorňuje suchý zip 20 sestávající z adhezivních pásků nebo jiného adhezivního prostředku, které se dají od sebe rychle oddělit.

Na obr. 3c jsou znázorněny západky 21, přičemž na obr. 3d jsou znázorněny obvyklé knoflíky 22 nebo spínací patenty se spínacími částmi 22 a 23 po obou koncích řemene 12.

Na obr. 3e má řemen 12 háčky 25, které zapadají do vhodných oček 24, zatímco na obr. 3f je řemen 12 opatřen na jednom konci běžnou sponou 28 a alespoň dvěma poutky 27 na druhém konci.

Průmyslová využitelnost

Plovoucí prvek se používá jako pomůcka pro výuku plavání.

Claims (9)

1. PATENTOVÉ

   1. Plovoucí prvek pro výuku plavání, který sestává z alespoň dvou plovoucích těles, z nichž alespoň jedno je nafukovací a z řemene pro upevnění na těle uživatele, vyznačující se tím, že dvě plovoucí tělesa (11), vnitřní těleso (11a) a vnější těleso(lib), jsou spojena a uložena proti sobě, přičemž upevňovací řemen (12) prochází prostředkem mezi dvěma plovoucími tělesy (11), spolupůsobí s polohovacími výřezy (14) umístěnými v blízkosti podélných konců plovoucích těles (11) a je sevřen, poté co se nafoukne alespoň jedno ze dvou plovoucích těles (11).
2. 2. Plovoucí prvek podle nároku 1, vyznačující se tim, že vnitřní plovoucí těleso (11a) obsahuje spojení (16, 26), sestávající z bodů nebo zón mezi jeho vnitřní plochou (17a) a vnější plochou, přičemž tato spojeni jsou uspořádána v podstatě symetricky ke středu vnitřního plovoucího tělesa (11a).
3. 3. Plovoucí prvek podle nároku 1, vyznačující se tím, že vnitřní plovoucí těleso (11a) obsahuje vnitřní spojovací můstky (29) umístěné uvnitř vnitřního plovoucího tělesa (11a) mezi jeho vnitřní plochou (17a) a vnější plochou tak, že definují v podstatě plochý povrch, který je ve styku s tělesem uživatele.
4. 4. Plovoucí prvek podle kteréhokoliv z předešlého nároku, vyznačující se tím, že vnitřní plovoucí těleso (11a) má menši rozměry než vnější plovoucí těleso (Hb).
5. 5. Plovoucí prvek podle kteréhokoliv z předešlých nároků, vyznačující se tím, že vnitřní (11a) a vnější (11b) plovoucí tělesa jsou spojeny spojovacími stěnami (13) .

   6. Plovoucí prvek podle kteréhokoliv z předešlých nároků, v y z n a č u j í c í *»- i» $< * « * iKt j ‘ ¢,-- -v ·. V. 1 ^{3 3} tím, že vnitřní stěny (13) obsahují výřezy (14) pro průchod upevňovacího řemene (12). v ' 7. Plovoucí prvek podle kteréhokoliv z nároků 1 až 5, v yznačuj í c í s e tím, že vnitřní plocha (17a) vnitřního plovoucího tělesa (11a) obsahuje alespoň jedno poutko (18) pro průchod upevňovacího řemene.
6. 8. Plovoucí prvek podle kteréhokoliv z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že vnitřní plocha (17b) vnějšího plovoucího tělesa (11b) obsahuje alespoň jedno poutko (18) pro průchod upevňovacího řemene (12).
7. 9. Plovoucí prvek podle kteréhokoliv z předchozích nároků, vyznačující se tím, že spojovací stěny (13) se dají nafouknout.
8. 10.Plovoucí prvek podle kteréhokoliv z vyznačující se tím, ředky (19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26,, juji oba konce upevňovacího řemene (12) odpojitelných prvků .

   předchozích nároků, že spojovací prost27, 29), které sposestávají z rychle
9. 11.Plovoucí prvek podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že plovoucího tělesa (11) zahrnují prostředky (15) regulující míru nafouknutí .