CS129189A3 - Device for withdrawing samples from a flow of loose material - Google Patents

Description

Z' 1 - 1 - r~ ÚŘA(0 VYNA OBJ " i ) to .CO £. m >o< r- to - o- * L -e m N cn

Zařízení pro odběr vzorků z proudu sypkého materiálu

Oblast techniky &amp; Vynález se týká zařízení pro odběr vzorků z proudu sypkého materiálu, zejména uhlí nebo hnědého uhlí, pro následné zjišfo-vání chemických nebo fyzikálních charakteristických veličin zkou- t maného'materiálu, obsahujícího odsávací trubku, napojenou naústrojí pro udržování podtlaku,.a třídicí ústrojí pro" oddělová-ní zrnité frakce ze směsi jemných a hrubých prachových částicsypkého materiálu, přičemž odsávací trubka má svůj nasávací ot-vor vedle shozové paraboly proudu sypkého materiálu, probíhají-cí od předávacího dopravního pásu na jiný přejímací dopravní pás.

Toto zařízení je využíváno zejména pro určování obsahu vodýa/nebo popela v uhlí, popřípadě pro určování obsahu jiných slo-žek v sypkém materiálu, například obsahu síry v uhlí nebo obsa-hu fosforu v Železné rudě.

Dosavadní stav techniky Z DE-PS 36 16 218 je znám způsob určování obsahu vody v su-rovém hnědém uhlí, při kterém se z proudu sypkého materiálu ode-bírá vzorek s předem stanovenou zrnitostí, jehož průměrná vlhkostodpovídá průměrné vlhkosti celého proudu sypkého materiálu, ob-sahujícího všechny frakce zrnitého materiálu, přičemž z tohotospisu je známo také zařízení k provádění tohoto způsobu. Zjiš-těný obsah vody ve vybraných zrnitých frakcích je potom podkla-dem pro regulaci sušicího procesu. Prachové vzorky se odebírajípomocí odsávacího zařízení, které je opatřeno předfiltrem a sí-tovou vložkou. * - „„DEtOS .29^07^513*.obsahuje-zařízení-pro-třídění hrubozrnných’*- -l až jemnozrných materiálů podle jejich chemického složení. Při tomto postupu se v průběhu nakládání rudy získává z jednotlivých• dávek materiálu jemný prach, který se potom podrobí analýze, aby se určil obsah fosforu v rudě. Pro získávání určitého množstvímateriálu, tvořícího vzorek, je možno část prachového podílu od-sávat ze vzduchu, kam se prachový podíl dostává při nakládání rudy. Potřebné množství prachu je však také možno získávat tím,že se prach vytváří proudem vzduchu nebo mechanickým rozmělňová-ním. ϋ těchto známých zařízení je alespoň část třídicího ústrojí,potřebného pro získávání zrnité frakce sypkého materiálu, potřeb-né k provedení analýzy, přiřazena k odsávacímu otvoru odsávací-ho potrubí. V tomto uspořádání spočívá základní nevýhoda zná-mých zařízení, která spočívá v tom, že tato ústrojí jsou vysta-vena značnému opotřebení, protože při tomto umístění není mošnozamezit přímým nárazům částic proudu sypkého materiálu na odsá-vací potrubí 2ejména v oblasti jeho odsávacího otvoru, i když jeodsávací otvor umístěn mimo hlavní proud sypkého materiálu, takženutně dochází již po krátké době k poškození třídicího ústrojía k poruchám Činnosti celého zařízení.

Jiný problém u těchto známých zařízení spočívá v tom, že zr-nitá frakce, která je využívána pro stanovení reprezentativníchchemických a/nebo fyzikálních hodnot, není dostatečně, charakte-ristická pro určení složení celkového materiálového podílu, kte-rému odpovídá vybraná frakce, přičemž pokud odebírané vzorky ne-jsou dostatečně reprezentativní, není možno spolehlivě určit slo-žení prachové směsi a celého syspkého materiálu.

Je řada vlivů, které mohou vést k tomu, že odebírání vzorkunení schopno zachytit takovou prachovou směs, která by byla vhodná pro vytvoření reprezentativního vzorku. Jedním z těchto vli-vů je například proudění vzduchu, které může část prachu, uvol-ňovaného při shazování proudu sypkého materiálu z jednoho doprav-níku na druhý, unášet stranou. Přitom je třeba počítat s tím,že proudění vzduchu způsobuje roztřiÚování materiálu již v pada-jícím proudu, ze kterého jsou vzduchem odnášeny částice do urči-té velikosti zrna, zatímco hrubší Částice zůstávají v proudu adostávají se beze změny do oblasti odsávacího otvoru, takže jsouv plném rozsahu přiváděny do odsávací trubky. Protože takové proudění vzduchu, jedná-li se o vítr, může působit v různých směrecha s různou intenzitou, vzniká nebezpečí, Že v odebraném vzorkunebudou zastoupeny všechny frakce s celým spektrem velikostí Čás-tic a že složení jednotlivých odebíraných vzorků bude rozdílné v • 5 - závislosti na rychlosti a směru větru.

Dalším nepříznivým vlivem, který může vést k tomu, že ode-brané množství prachu nebude vhodné pro vytvoření reprezentativ-rního vzorku, obsahujícího všechny složky sypkého materiálu, jeskutečnost, že při pohybu vzduchu je materiál zanášen z vnějškudo oblasti nasávacího otvoru. S touto možností je třeba počítatzejména v důlních provozech, kde zpravidla již po velmi krátkédobě dochází k zaprášení celého okolí dopravních pásů. prachemuvolňovaným z dopravovaného sypkého materiálu, takže již při mír-ném větru je vrstva prachového hnědého nebo jiného uhlí unášenado oblasti nasávacího otvoru, přičemž složení těchto prachových .příměsí nemá nic společného se složením proudu sypkého materiá-lu, dopravovaného na dopravním pásu. Tím se také zkresluje slo-žení odebíraných vzorků, které neodpovídá složení dopravovanéhoproudu materiálu. Úkolem vynálezu.je zdokonalit konstrukci zařízení. pro odběrvzorků z proudu dopravovaného sypkého materiálu, které by byloschopno zajistit i za nepříznivých podmínek odběr správných vzor-ků, ktpré by obsahovaly všenhny zrnité frakce v poměru, odpoví-dajícím’ poměrům těchto zrnitých frakcí v proudu dopravovaného ' materiálu, aby z těchto odebraných vzorků bylo možno spolehlivěurčit chemické a/nebo fyzikální veličiny celého množství mate-riálu, obsaženého v proudu dopravovaného sypkého materiálu. Ze-jména má být u tohoto zařízení dosaženo vyloučení vnějších vli-vů, které by mohly zkreslit výsledné hodnoty, aby tak nedocháze-lo ke znatelným odchylkám mezi naměřenými hodnotami vzorků a sku-tečnými hodnotami materiálu v dopravovaném proudu sypkého mate-riálu.;

Podstata vynálezu ' - - -

Tento úkol je vyřešen zařízením podle vynálezu, kterým seodebírají vzorky z proudu sypkého materiálu, zejména hnědéhouhlí, a jehož podstata spočívá v tom, že nasávací otvor odsávacítrubky je umístěn uvnitř předávací násypky, obklopující dráhushozové paraboly proudu sypkého materiálu mezi předávacím doprav-ním pásem a přejímacím dopravním pásem, a mimo dopravní proud sypkého materiálu mezi dopravním proudem sypkého materiálu aobvodovou stěnou předávací násypky, přičemž třídicí ústrojí prooddělování zrnité frakce sypkého materiálu k provádění reprezen-tativní analýzy je umístěno mimo předávací násypku.

Podle výhodného konkrétního provedení zařízení podle vyná-lezu je odsávací trubkou pružná hadice, odolná proti oderu, anasávací otvor odsávací trubky je umístěn nad středem šířky pře-jímacího dopravního pásu.

Odsávací trubka je v dalším výhodném provedení vynálezuvedena obvodovou stěnou předávací násypky, která ve své Částikolem prostupu pro vedení odsávací trubky dosedá na obvod od-sávací trubky.

Umístěním nasávacího otvoru odsávací trubky pro odběr vzor-ků sypkého materiálu do vnitřního prostoru předávací násypkyjsou vnější nepříznivé vlivy téměř dokonale eliminovány. Proto-že proud sypkého materiálu padá s horního předávacího dopravní-ho pásu na spodní přejímací dopravní pás, který je uložen níže,uvolňuje se při dopadu materiálu značné množství prachu, přičemžna rozdíl od dosud ználných řešení se tento prach zdržuje nej-prve uvnitř předávací násypky.a není odnášen větrem nebo jiný-mi vnějšími vlivy, které by odnášely část zrnité frakce prachuihned po jejich vzniku. Stěny předávací násypky také velmi účin-ně zamezují přivádění prachu a jiného materiálu z vnějšku, na-příklad z okolního terénu, například větrem, takže výsledky ana-lýzy nemohou být zkreslovány přivátým prachem. Navíc při dopaduproudu syspkého materiálu s horního dopravního pásu na spodnípřejímací dopravník dochází k dodatečnému promíchávání proudusypkého materiálu, což přispívá k tomu, že prach uvolňující seuvnitř předávací násypky obsahuje všechny frakce zrnitého mate-riálu. To platí i v případě, kdy je množství dopravovaného mate-riálu za j^ednotku času kolísavé. Pokud nedojde k úplnému pře-rušení proudu sypkého materiálu, je tvorba prachu postačující kzískávání reprezentativních vzorků. U tohoto řešení podle vynálezu pochopitelně není možné za-mezit úniku určitého množství vznikajícího orachu horní stranou předávací násypky. To však nikterak neovlivňuje výsledky měře-ní, protože potřebné vzorky prachu se odebírají v prostoru, kdese neprojevuje vliv odnášení unikajících částic větrem a ve kte-rém se nemohou nepříznivě projevovat ani jiné vlivy.·

Zařízením podle vynálezu je možno prachové Částice odsávatplynule, přičemž po oddělení frakce, potřebné pro určení chemic-kých a/nebo fyzikálních hodnot materiálu,* zůstává v proudu mate- —.--------riálu stejné složení—zbýva jí čího- obsahu prouduraaterialu ...Září zení podle vynálezu je možno využít také pro přerušované odsává-ní vzorků se stejnými obdobími odsávání materiálu.

Je zřejmé, že za normálních podmínek se dosahuje tím přes-nějších výsledků, čím je větší podíl vzorků na celkovém proudumateriálu. Z toho důvodu by mělo být při přerušovaném odebíránívzorků zajištěno, odsávání: materiálu alespoň v rozsahu nejméně ;jedné poloviny celkové dopravní doby, aby tak byla postihnutaalespoň polovina dopravovaného proudu sypkého materiálu.

Protože je třeba počítat s tím, že i při umístění odsávací-—— -trubky mimo . hlavni^pr-oud^paáajícího .3ypkého . raateriálu ,v,,místě mezi shozovou parabolou.a obvodovou stěnou předávací, násypky bu-de alespoň koncový úsek odsávací trubky zasahován padajícímičásticemi sypkého materiálu, je výhodné použití odsávací trub-ky z pružného materiálu nebo ve formě hadice, aby se tak sníži-lo mechanické namáhání její koncové části. Je také vhodné volitpro odsávací trubku materiál dostatečně odolný proti oděru. Ňa kvalitu výsledků měření nemá podstatný vliv konkrétníumístění nasávacího otvoru odsávací trubky, pokud se tento na-sávací otvor, nachází ve vnitřním prostoru předávací násypky v,oblasti^ ve které jsou splněny všechny základní předpoklady 'úspěšného odběru a ve které se neprojevují nepříznivé vlivy,které by mohly v nepřípustné míře ovlivnit materiálové složenívzorků. V podstatě je výhodné, je-li nasávací otvor odsávací trubky umístěn nad středem příčného rozměru přejímacího dopravníkuzejména mezi shozovou parabolou a obvodovou stěnou předávací ná-sypky. Výhodné je také pravoúhelníkové vytvoření průřezu předá-vací násypky, jejíž spodní hrana by měla být umístěna těsně nad i 6

přejímacím dopravníkem a zadní sténá I tvarována na svém spodním okraji do tvaru, odpovídajícíno prohnuti dopravního pásu. Přední stěna předávací násypky mápodle potřeby větší odstup od přejímacího dopravníku, abyvrstva materiálu mohla volné procházet pod touto spodní stě-nou při své další dopravě. Přitom není možno zcela vyloučitmožnost, .že část prachového materiálu, vířícího ve vnitřnímprostoru předávací násypky, bude tímto otvorem mezi dopravní-kem a přední stěnou předávací násypky unikat ven, ‘takže sedoporučuje umístit odsávací otvor odsávacího potrubí do ob-lasti předávací násypky například mezi shozovou parabolickoudráhu materiálu a zadní obvodovou stěnu předávací násypky.Dobrých výsledků je však-možno dosáhnout také při umístěníodsávacího otvoru do oblasti mezi boční obvodové stěny předá-vací násypky a shozovou parabolickou dráhu materiálu. Odsáva-cí .otvor odsávacího potrubí nebo hadice by vsak neměl býtumístěn v oblasti průchozího otvoru nebo v jeho blízkosti,:aby nebyl příliš blízko místa, kde je dopravovaný materiálpřemistován na dopravním pásu k dalšímu zpracováni a kde bymohla část prachové směsi unikat ven. *·

Jsou-li oba dopravní pásy v chodu, přenáší se otřesy vy·^volávané padajícím materiálem do celého systému a tím také naodsávací potrubí. To má výhodu spočívající v tom, že nehrozínebezpečí ucpání odsávacího potrubí, protože ani v případě,kdy se tvoří shluky částic prachového materiálu, nemůžedocházet k usazováni těchto shluků v odsávacím potrubí neboodsávací hadici.

Tato výhoda se uplatňuje především v případech, kdy od- -j sávaci trubice prochází stěnou předávací násypky. Obvodové ohraničení , průchozího otvoru ve stěně předávací násypky,upravené pro těsné vedení odsávací trubky, má dosedat těsněna obvod odsávací trubky, aby se také v tomto místě zamezilounikáni prachu z předávací násypky. 7 Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže objasněn pomocí příkladu provedení za-řízeni k odběru vzorků z proudu sypkého materiálu, zobraze-ného na výkresech, kde'znázorňují obr. 1 boční pohled na ko-nec přejímacího dopravního pásu a podélný svislý řez předáva-cí násypkou s ústrojím pro oddělování vybrané zrnité frakcea obr. 2 příčný svislý řez předávací násypkou, vedený'rovinouII-II z obr. 1, a boční pohled na konec předávacího dopravní-ho pásu. Příklady provedeni vynálezu

Zařízení podle vynálezu pro odběr vzorků z proudu sypké-ho materiálu, zejména hnědého uhlí, pro následné zjištováníchemických nebo fyzikálních veličin zkoumaného zrnitého neboprachového materiálu je umístěno v oblastí-předávací* násypky.20, do které je proud 12 sypkého materiálu přiváděn napředá-vacím dopravním pásu 10 ke svému koncovému vratnému bubnu-14. umístěnému nad plnicín otvorem předávací násypky 20, a nakonci tohoto předávacího dopravního pásu 10 je proud 12 syp-kého materiálu shazován do—prostoru předávací násypky 20, ve~které dopadá,ve formě parabolického dopravního.proudu 18 syp-kého materiálu na přejímací dopravní pás 16.. Předávací do-pravní pás 10 a přejímací dopravní pás 16 jsou ve znátorněnémpříkladném provedení uspořádány na sebe kolmo; vzájemná polo-ha obou těchto dopravních pásů 10, 16 však nemá na řešenípodle vynálezu žádný vliv.

Proud 12 sypkého materiálu, shazovaný s předávacího do-pravního pásu 10, překonává vzdálenost k přejímacímu doprav-nímu pásu 16 padajícím dopravním proudem 18 sypkého materiá-lu, jehož osa má v podstatě tvar paraboly. Předávací násypka20. umístěná pod koncovým vratným bubnem 14 předávacího do-pravního pásu 10, má v podstatě komole jehlanový tvar s pra-voúhelníkovým vodorovným průřezem, zužující se směrem dolů,a je ohraničena po obvodu zadní obvodovou stěnou 22, přední obvodovou stěnou 23 a dvěma vzájemně protilehlými bočními ob-vodovými stěnami 24, 26.

Zadní obvodová stěna 22, která je na zadní straně předá-vací násypky 20 vzhledem ke směru dopravy sypkého materiálu,vyznačeném na obr. 1 šipkou 28, a obě boční obvodové stěny24, 26 mají svoje spodní okraje umístěny těsně nad přejímacímdopravním pásem 16 a mezi horní větví 30 přejímacího doprav-ního pásu 16, na kterou dopadá dopravní proud 18 sypkého ma-teriálu, a mezi spodními okraji zadni obvodové stěny 22a bočních stěn 24, 26 nemá být žádná volná mezera. Spodníokraje těchto obvodových stěn 22, 24, 26 mohou být navícopatřeny stíracimi pásky 32 nebo jinými stíracími prvkyz pryže nebo jiného pružného materiálu, které překrývájistyčnou mezeru mezi spodními okraji obvodových stěn 22, 24,26 a horní větvi 30 přejímacího dopravního, pásu 16.

Pouze přední obvodová stěna 21/ která se nachází ve smě-ru šipky 28 za místem dopadu dopravního proudu 18 sypkého ma- 1 teriálu na přejímací dopravní pás 16, je na své spodní straněukončena v odstupu nad horní větví 30 přejímacího dopravníhopásu 16, takže mezi touto horní větví 30 ‘ a spodní hranou 34přední obvodové stěny 23 předávací násypky 20 vzniká otvor35, kterým může sypký materiál vycházet na přejímacím doprav-ním pásu 16 ven z předávací násypky 20 a může být dopravovándále ve směru šipky 28, určující směr dopravy vystupujícíhoproudu 36 sypkého materiálu, uloženého na horní větvi 30 pře-jímacího dopravního pásu 16. *”!«· ·. .'.ij·», f, V příkladném provedení zařízeni podle vynálezu, zobraze-ném na obr. 1, je zadní obvodová stěna 22 předávací násypky20 opatřena prostupem 38, kterým prochází do spodní částivnitřního prostoru předávací násypky 20 ohebná hadice neboodsávací trubka 40, jejíž konec s nasávacím otvorem 90 jeumístěn v předávací násypce 20 mimo dopravní proud 18 sypkého 9 materiálu, padajícího s předávacího dopravního pásu 10 napřejímací dopravní pás 16., avšak současně uvnitř vnitřníhoprostoru předávací násypky 20, takže nasávací otvor 90 tétoodsávací trubky 40 se nachází uvnitř předávací násypky 20 me-zi padajícím dopravním proudem 18 sypkého materiálu a zadníobvodovou stěnou 22 a je umístěn v takové poloze, že částicesypkého materiálu nemohou při svém pádu působením vlastni tí-že spadnout do nasávacího otvoru 90 odsávací trubky 40.

Odsávací trubka 40, která může být tvořena napříkladohebnou hadicí, jejíž průměr je například 100 mm, je spojenaodsávacím potrubím nebo rovněž hadicí se sacím ventilátorem42, vyvozujícím potřebný podtlak, který se přenáší až k nasá-vacímu otvoru 90 odsávací trubky 40 uvnitř předávací násypky 20.

Po dobu přívodu sypkého materiálu předávacím dopravnímpásem 10 víří ve vnitřním prostoru předávací násypky 20.prach, který se odsává podtlakem v odsávacím potrubí, zakon-čeném odsávací trubkou 40, a je tak odsáván působením sacíhoventilátoru 42 nasávacim otvorem 90, přičemž„nasátý—prachupřichází odsávací trubkou 40 a potrubím do první skříně 44,jejíž vnitřní prostor je ohraničen válcovou obvodovou stěnou.První skříň 44 je opatřena na horní a spodní straně vždy jed-ním souosým otvorem 48, 50, které jsou vytvořeny v ose prvnískříně 44. z nichž první otvor 44 je uzavírán prvním ventilo-vým tělesem 52 a na druhý otvor 50 je napojeno převáděcí po-trubí 54.

Uvnitř první skříně 44 a souose s obvodovou stěnou ohra-ničující jeji vnitřní prostor 4ó je Umístěno duté válcové sí-to 56, které je zespodu uzavřeno dnem 58., vytvořeným v při-;kladném provedení podle obr. 1 deskou nebo plechem bez otvo-rů; v jiném příkladném provedení může být dno 58 tvořeno sí-tem nebo deskou s otvory. Duté válcové síto 56 je nahořeotevřené a jeho průměr je o něco větší než průměr druhého ot-voru 50 první skříně 44., takže vstup do druhého otvoru 50 10 první skříně 44 je ze všech stran překryt dutým válcovým sí-tem 56.

Uvnitř dutého válcového síta 56 a souose s jeho osou jeumístěn rotor 60, který je upevněn na vnitřním dutém hřídeli62. Vnitřní dutý hřídel 62 je poháněn elektromotorem 63 přesvřazenou převodovou jednotku 64. Převodová jednotka 64 sestá-vá ze dvou řemenic 65, z nichž jedna je upevněna na výstupnímhřídeli elektromotoru 63 a druhá je osazena na vnitřním dutémhřídeli 62, a z klínového řemenu 66 nebo podobného prostřed-ku, vedeného kolem dvou řemenic 65. Rotor 60 má tvar tvarové-ho trubkového tělesa a je tvořen v podstatě rámem 67 tvaru U,jehož šířka je o něco menši než je vnitřní průměr dutého vál-cového síta 56. Rám 67 sestává ze dvou rámových dílů 68, 70z trubek opatřených otvory, probíhajících v podstatě rovno-běžně s vnitřním dutým hřídelem 62, a ze spodního příčnéhorámového dílu 72 rovněž ve formě trubky s otvory, spojujícíhonavzájem oba podélné rámové díly 68, 70. Rotor 60 je tedytvořen trubkami kruhového průřezu, které jsou na svém obvoduopatřeny otvory, kterými mohou vystupovat paprsky vzduchu,·směrované k vnitřní válcové ploše dutého válcového síta 56.Spodní rámový díl 72 je rovněž opatřen tvarovanými otvory,kterými může proudit tlakový vzduch směrem dolů proti dnu 58dutého válcového síta 56.

Tlakový vzduch je přiváděn vnitřním dutým hřídelem 62 dodvou příčných trubkových úseků 74, kolmých na vnitřní dutýhřídel 62 a propojených s vnitřním prostorem trubek, tvoří-cích rámové díly 68, 70, 72- rámu 67. přičemž do vnitřního du-tého hřídele 62 je tlakový vzduch přiváděn ze zdroje 76 tla-kového vzduchu. Na dnu 58 dutého válcového síta 56 je umístěn S' vibrátor 78, spojený ríeznázorněným elektrickým vedením sezdrojem elektrické energie pro pohon vibrátoru 78.

Uzavírací ventilové těleso 52, kterým se uzavírá prvníotvor 48 ve dnu první skříně 44, je spojeno s ovládacím 11 ústrojím 82, které je opatřeno pístem 84 vedeným v tekutino-vém tlakovém válci 83.. Ovládáním pístu 84, který je spojenpístnicí 85 s .ventilovým tělesem . 52, může být uzavírací ven-tilové těleso 52 přemístěno ze zobrazené polohy směrem dolů,takže první otvor 48 se otevře a uvolní a prach nahromaděnýuvnitř první skříně 44 se může odstranit. ------pfeváděcř -potrubí —54-,-_i„navazujici na druhý -otvor 50 v horní straně první skříně 44., . je opatřeno v části své délkydruhým válcovým sítem 86, které je umístěno ve vnitřním pros-toru druhé skříně 88. Vnitřní prostor druhé skříně 88 je pro-pojen spojovacím potrubím 89 se sacím ventilátorem 42, kterýzajišťuje potřebný podtlak uvnitř druhé, skříně 88 a takév převáděcím potrubí 54 a v odsávací .trubce 40 s odsávacímpotrubím, kterou se v oblasti nasávacího otvoru 90 nasávásypký materiál. Mezi druhou skříň 88 a sací ventilátor 42 jevřazeno odlučovací ústroji 92 ve formě odlučovacího cyklonu. __Druhé válcové.síto 86 uvnitř druhé skříně 88 je napojeno na odváděči potrubí 94 s větším průměrem, ~v jehož svislémúseku jsou umístěna dvě šikmá síta 95, 96, která jsou uloženanapřič odváděcího potrubí 94 a která jsou skloněna směremk výstupnímu otvoru 97, vytvořenému ve stěně odváděcího po-trubí 94 a uzavíraného druhým ventilovým tělesem 98, které jeovládáno pomoci ovládacího ústrojí 99, obsahujícího druhý te-kutinový tlakový válec 100 s druhým pístem 102, jehož druhápístnice je spojena s druhým ventilovým tělesem 98, které jetak přemístitelné mezi otevřenou polohou a uzavřenou polohou.

Popsaným konstrukčním řešením, ' uspořádáním jednotlivýchkonstrukčních prvků a provozním režimem celé soustavy je za-jištěno, že jemné částice sypkého materiálu, nasávané pružnouodsávací trubkou 40 nebo hadicí a odsávacím potrubím, obsahu-jí takový podíl zrnitých částic, který je reprezentativní protu část proudu zrnitého materiálu, ze kterého pocházejí nasá- 12 váné částice. V důsledku nasměrování nasávaciho otvoru 90směrem dolů se nemůže do pružné odsávací trubky 40 dostávattaková frakce zrnitého materiálu, která by nebyla nasávána < proudem odsávaného vzduchu. Vhodným nastavením podtlaku vyvo- ΐ zovaného sacím ventilátorem 42 a/nebo odpovídající volbou ’’ průřezu nasávaciho otvoru 90 je možno podle potřeby zvolit a nastavit rozsah frakci zrnitého materiálu, odebíraného veformě zkoumaných vzorků, které mohou být nasávány nasávacímotvorem 90 odsávací trubky 40. Předávací násypka 20 vymezujeprostor, ze kterého jsou vzorky sypkého materiálu odsáványa který je chráněn proti vnějším vlivům, například proti od-nášeni jemnějších částic větrem, takže odběr vzorků sypkého materiálu není zkreslován vnějšími vlivy.

Nasávaný jemný zrnitý materiál, který je nasáván nasáva-cím otvorem 90 odsávací trubky 40, se přivádí do první skříně44, ve které se působením podtlaku, vyvozovaného sacím venti-látorem 42, dopravuje na vnější sítovou plochu dutého válco-vého síta 56. Částice sypkého materiálu, které mají menšíprůměr než je průměr otvorů dutého válcového síta 56. prochá-zejí sítovou plochou dutého válcového síta 56 a přicházejí dovnitřního prostoru převáděcího potrubí 54. Částice sypkého materiálu, jejichž průměr je větší nežprůměr otvorů v sítové ploše dutého válcového síta 56, spadá-vají s vnější povrchové plochy dutého válcového síta 56 smě-rem dolů na dno první skříně 44; tento podíl je tvořen hrub-šími částicemi, které nemohou projít oky dutého válcovéhosíta 56. Na vnější ploše dutého válcového síta 56 mohou zůs-tat zachyceny také částice sypkého materiálu, jejichž veli-kost je jen o málo větší než je průměr otvorů dutého válcové-ho síta 56. Aby se duté válcové síto 56 nezanášelo těmitočásticemi, uvádí se v určitých časových intervalech do čin-nosti vibrátor 78, jehož otřesy a vibrace setřesou zachycenéčástice s povrchu dutého válcového síta 56. Sítovou plochu 13 dutého válcového síta 56 je možno také ofukovat z vnějšístrany paprsky vzduchu, které vystupuji z řady otvorů rotoru60. Většinou.však stačí k odstranění zachycených částic syp-kého materiálu činnost rotoru 60, který se uvede do otáčivéhopohybu a z řad jeho otvorů se vyfukují paprsky vzduchu.V průběhu tohoto čištění je vhodné snížit na přechodnou dobupodtlak vyvozovaný sacím ventilátorem 42,, avšak toto opatřenínenívevšech—případech-nutné. _..___________ _ _ ____·

Zachycené částice sypkého materiálu, představující nad-sítné dutého válcového síta 56 a shromažďující se ve spodníčásti první skříně 44, jsou v určitých časových intervalechodstraňovány spodním prvním otvorem £8, přičemž při tomto vy-prazdňování zachycených částic spodním otvorem 48 je výhodnésoučasně ovládat otáčky rotoru- 60 a v průběhu tohoto odstra-ňování částic je vhodné odstavit z provozu sací ventilátor42. Okamžik, ve kterém je nutno zahájit čistění dutého válco-vého síta 56, se s výhodou zjisti měřením podtlaku za dutým-válcovým .gýtem 56 ve směru prouděni vzduchu. Zvýšení hodnotypodtlaku ukazuje na skutečnostm, že duté válcové síto '56 jedo určité míry zaneseno částicemi sypkého materiálu.

Pro čištění otvorů v dutém válcovém sítu 56 je také mož-no využít vibrátoru 78, který se může udržovat v trvalé čin-nosti, aby se usnadnil průchod menších částic sypkého materi-álu oky dutého válcového síta 56 a usnadnilo se uvolňovániprachových částic ze zachycené a ulpívající vrstvy částic napovrchu dutého válcového síta 56.’ Při tomto provozní režimuse však působí jen mírnými vibracemi, aby nasávaný materiálnebyl zachycován na šitové ploše dutého válcového síta 56a aby vibrace urychlily procházeni jemnějších částic dutýmválcovým sítem 56,, * V první skříni 44 se tak dutým válcovým sítem 56 vytváří dělicí vrstva, která určuje maximální velikost částic sypkého 14 materiálu, které mohou projit do druhého válcového síta 86.Působením podtlaku, vyvozovaného sacím ventilátorem 42,dochází k odděleni nejjemnéjších částic, přičemž dělicí vrst-va určujer dělení celé soustavy částic na dvě základní frakcevelikosti otvorů druhého válcového síta 86. Směs vzduchua prachových částic, tvořených jemnější frakcí zrnitého mate-riálu, je přiváděná spojovacím potrubím 89 nejprve do odlučo-vacího ústrojí 92., ve kterém se jemné částice alespoň z většíčásti odloučí, dříve než je vzduch přiváděn do sacího venti-látoru 42. V odlučovacím ústrojí 92 se tyto jemné částicezachytí a potom se odvádějí odpadním potrubím 104.

Do odváděcího potrubí94, navazujícího na druhé válcovésíto 86, přichází .tedy částice zrnitého materiálu, které» představují střední frakci, která má větší velikost částicnež je spodní prahová hodnota velikostí a menší velikost čás-tic než je horní mezní hodnota velikosti částic a která jereprezentativní pro materiál obsažený v dopravovaném proudučástic zrnitého materiálu. Tento zrnitý podíl se podobně jakou řešeni podle DE-PS 36 16 218 označuje za základní frakci zrnitého materiálu.

Složení této základní frakce zrnitého materiálu bylo do-sud zjišťováno příslušnými zkouškami, přičemž velikost otvorůsít je nastavena podle zrnitosti této základní frakce. Z od-vádécího potrubí 94 je potom tato základní frakce zrnitéhomateriálu, připravená k provedeni analýzy, odváděna spojova-cím potrubím 106 do neznázorněného analytického ústrojí, kte-ré není tímto vynálezem řešeno. Šikmá síta 95, 96, uloženáv odvádécím potrubí 94, slouží k oddělování shluků částic,které se vytvářejí při průchodu sypkého materiálu převáděcímpotrubím 54 a druhým válcovým sítem .86. Jedná se přitomo bezpečnostní opatření, které má zamezit vzniku poruchv analytickém ústrojí při zpracovávání odebraných vzorků. Proodstraňování zachycených shluků částic se druhé ventilové tě- 15 leso 98 přemístí v určitých časových intervalech do otevřené polohy. Otevíráni druhého ventilového tělesa 98 může probíhat například tehdy, když se první ventilové těleso 52 ve spodním prvním otvoru 48 první skříně 44 nachází v otevřené poloze. Základní frakce zrnitého materiálu se může dopravovatspojovacím potrubím 106 . rovněž pomocí podtlaku, který můžebýtnastaven.s.ohledemna velikost podtlaku vyvozovaného sa-cím ventilátorem 42 tak, aby nebyla rušenatřídicí operace nadruhém válcovém sítu 86. Přitom je možno podle okolností vy-užít také toho, že částice dopravované spojovacím potrubím106 nejsou při odpovídajícím nastavení podtlakových poměrůsacím účinkem sacího ventilátoru 42 uvnitř druhé skříně 88odkláněny směrem do odsávacího potrubí 89. 10 - předávací dopravní pás 12 - proud 14 - vratný buben 16 - přejímací dopravní pás 18 - dopravní proud 20 - předávací násypka·· 22 - zadní obvodová stěna 23 - přední obvodová stěna 24 - boční obvodová stěna26 - boční obvodová stěna28 - směr 30 - horní větev 32 - stírací pásek. 34 - spodní hrana 35 - otvor 38 - prostup 40 - hadice 42 - sací ventilátor44 - první skříň. 46 - vnitřní prostor48 - první otvor50 - druhý otvor52 - ventilové těleso . 54 - potrubí56 - duté síto58 - dno60 rotor 62 dutý.vnitřní hřídel 63 - motor 64 - první řemenice 65 - druhá řemenice 66 - klínový řemen 67 - rám 68 - rámový díl 70 - rámový díl 72 - spodní rámový díl74 - trubkový úsek76 - zdroj 78 - vibrátor 82 - ovládací ústrojí 83 ~ válec 84 - píst 86 - druhé válcové síto 88 - druhá skříň 89 - potrubí 90 - nasávací otvor 92 - odlučovací ústrojí 94 - potrubí , . 95 - síto 96 - síto 97 - otvor. 98 - ventilové těleso 99 - ovládací ústrojí100 - válec .102 - píst 104 - potrubí 106 - spojovací potrubí

Claims (5)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Zařízení pro odběr vzorků z proudu sypkého materiálu,zejména uhlí nebo hnědého uhlí, pro následné zjišťování chemic-kých nebo fyzikálních charakteristických veličin zkoumaného ma-teriálu, obsahující odsávací trubku, napojenou na ústrojí proudržování podtlakuí“”á'“třídicí ústrojí pro oddělovaní 'zrnitě -frakce ze směsi jemných a hrubých prachových částic sypkého ma-teriálu, přičemž odsávací trubka má svůj nasávací otvor vedleshozové paraboly proudu sypkého materiálu, probíhající od pře-dávacího dopravního pásu na jiný přejímací dopravní pás, vy-značující se tím, že nasávací otvor /90/ odsávacítrubky /40/ je umístěn uvnitř předávací násypky /20/, obklopují-cí dráhu shozové paraboly proudu /16/ sypkého materiálu mezi pře-dávacím dopravním pásem /10/ a přejímacím dopravním pásem /16/,a mimo dopravní proud /18/ sypkého materiálu mezi dopravnímproudem /18/ sypkého materiálu a obvodovou stěnou /22, 23, 24, 26/. předávací násypky /20/.,. přičemž.třídicí ústrojí pro.oddělo- vání zrnité frakce sypkého materiálu k provádění reprezentativníanalýzy je umístěno mimo předávací násypku /20/.
2. 2. Zařízení podle nároku 1, v y z: n..a Sující setím, Že odsávací trubka /40/ je tvořena pružnou hadicí, odol-nou proti oděru.
3. 3. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se + J X A Λ X»-» A V» / A<4 ΛΛ-Μλ Λ / 4- tni, Isl v» / Λ / 4 Λ <> / n4Xu v x ui y iiaouvavx vvvvx / Z?V/ uiuurij / *fV/ je uiuxovcn nad středem šířky přejímacího dopravního pásu /16/. 4 •Á
4. 4. Zařízení podle nároku 1, vyznačující set í m , že odsávací trubka /40/ je vedena obvodovou stěnou /22,23, 24, 26/ předávací násypky /20/.
5. 5. Zařízení podle nároku 4, vyzná Č u jící se t í m , Že obvodová stěna /22/ předávací násypky /2G/dosedá svou částí ohraničující prostup /38/ v obvodové stěně /22/ na obvod odsávací trubky /40/.