CS156889A3 - Ring face-milling cutter - Google Patents

Description

• i

I

ΐ. 'i

Vynález se týká prstencové čelní frézy, tvořené tělesemopatřeným řadou řezných zubů uspořádaných po obvodu spodníhokonce tělesa, s odváděcími drážkami mezi jednotlivými ř^nýMzuby po vnějším obvodu tělesa, přičemž řezjéné zuby jsou opatře-ny alespoň dvěma obvodově odsazenými řeznými hranami, zvnitřní řezná hrana nejbližší ose otáčení frézy je ve směru otáčeni přední a vnější řezná hrana je zadní. *

Jak známo, vytvářejí prstencové Čelní frézy otvory v ob-robcích vyfrézováním válcového otvoru nebo zahloubení do obrob-ku, přičemž po vyfrézování zbude axiální středový špalík mate-riálu, Řezací zuby prstencové čelní frézy odřezávají plynulemateriál ze dna zahloubení ve formě třísek, odváděných odvádě-cími drážkami provedenými v tělese prstencové čelní frézy, napovrchu tělesa frézy.

Podle zkušeností jsou životnost a výkonnost prstencovéčelnf frézy, to jest snadnost a počet opakování, jimiž mohou býtvyfrézovány otMvory do kovových obrobků a jakost povrchu získa-ná prstencovou čelní frézou v kovovém obrobku ve značné míře zá-vislé na schopnosti frézy odvádět odfrézovaný materiál ve formětřísek svými odváděcími drážkami. Když fréza nemůže v prstencovémzahloubení vytvářené třísky od řezných hran řezacích zubů plynuleodstraňovat nebo když jsou odváděči drážky zaplněny nebo ucpánytřískami, zvyšuje se moment síly a tlak potřeby pro odváděnítřísek, čímž se fréza rychleji opotřebovává a zhoršuje se jakost $··

C

I

I 7= £ ?< K· v >’<· - la povrchu vyfrózovaného otvoru. To je způsobováno hlavně třískamiucpávajícími prostor mezi řeznými hranami řezacích zubů a obrob-kem a teplem vznikajícím nadměrným třením, které má za následekobrus řezných hran řezacích zubů a poškozování povrchu frézova-ného otvoru. t!Wi· v * 2 ·*

Ue známo několik druhů prstencových čelních fréz, odvá-dějících třísky účinněji* W US patentovém spise č. 3»609<>056 je popsána prstencováčelní fréza» jejíž každý řezací zub odfrézovává jednu třísku*Postupné řezací zuby jsou rozděleny do tříčlenných skupin,přičemž každý dílčí řezací zub v každé skupina odfrézovávátřísku o šířce rovné asi jedné třetině šířky celého řezacíh·zubu. Zesílená část je pro usnadnění odvádění třísek opatřenaprůchozí drážkou. Tato drážka vytváří odváděči průchod třísek,který se směrem ven postupně rozšiřuje. Fréza podle uvedenéhovynálezu byla úspěšná z hlediska zvýšení výkonnosti a životnostizlápšením odvodu třísek. Avšak při daném konstrukčním řešení sesnížila rychlost obrábění, protože každý postupný řezací zub•dfrézovává jen třetinu šířky prstencového výřezu v porovMáaís prstencovou čelní frézou, která odfrézovává každým řezacímzubem celou šířku výřezu. Táto nevýhoda byla odstraněna prstencovou čelní frézou,popsanou v US doplňkovém patentovém spisu č. Ee 28*416. V tom-to spisu je popsána prstencová čelní fréza, jejíž každý řezacízub je tvořen alespoň dvěma radiálně probíhajícími, obvodověodsazenými řeznými hranami* Řezné hrany jsou řešeny tak, žekaždá dílčí řezná hrana odfrézovává z prstencového zahloubenítřísku mírným přesahem řezných hran, takže každým takto rozdě-leným řezacím zubem je odfrézovávána celá šířka prstencovéhozahloubení* Fréza v tomto provedení vyfrézovává prstencový

otvor rychleji než fréza podle předcházejícího patentovéhospisu při použití stejného počtu řezacích zubů u obou prove-dení fréz.

Podle uvedeného doplňkového patentového spisu probíhá radi-álně vnitřní řezná hrana řezacího zubu podél mělkého dna zubo-vé drážky v jádru mezi sousedními řezacími zuby a radiálně vněj-ší řezná hrana probíhá radiálně na zadní stěně odváděči drážky,probíhající na tělese frézy mezi sousedními řezacími zuby spi-rálovitě směrem vzhůru» Tloušíka jádra a hloubka;: odváděči dráž-ky se rovnají asi polovině tloušťky stěny prstencového tělesačelní frézy. Uvedené dvě řezné hrany řezacího zubu jsou obvodo-vě odděleny dnem odváděči drážky, která je v provedení podle u-vedeného doplňkového patentového spisu v radiálním záběrném smě-ru mírně šikmá, takže řezné hrany se mírně radiálně překrývajítak, že odřezávají dvě samostatné třísky nebo alespoň jednutřísku, která se snadno zlomí na dvě třísky»

Prstencové čelní fréza podle uvedeného doplňkového patento-vého spisu provádí frézovací úkony, mnohem dokonalejší než udříve používané frézy a dodnes se jí užívá. Býlo však zjištěno,že při jejím použití pro frézování otvorů vysokými rychlostmia při těžkém provozním použití má tato fréza tendenci k ucpává-ní a neotá&amp;í se tak, volně jak by bylo žádoucí, takže frézováníprobíhá pomaleji a vyfrézované otvory jsou kuželovité, nadměrnéa s hrubou jakostí povrchu. Kromě toho má tato fréza kratšíživotnost a při těžkém provozním použití může docházet k její-mu zlomení. Μ 4 *·

Bylo zjištěno, že nejpraktičtější cestou k překonání uve-dených nevýhod prstencové čelní frézy podle uvedeného doplňko-vého patentového spisu, při zachováni jejích výhod, je vyřeše-ní prstencové čelní frézy, která frézuje tenké, úzké třísky,které je mošno po jejich odříznutí snadno usměrnit do odvádě-čích drážek· Široká tříska se těžko ohýbá a zabírá poměrně vel-ký objem· Bude-li tedy tříska úzká, zmenší se překážky pro jejíodvádění· Kromě toho bylo zjištěno, že při zmenšení rozměru od-vádějí drážky se zvýší pevnost prstencové čelní frézy, protožejádro mezi sousedními řezacími zuby bude tlustší·

Pro získání výhod tenší třísky a pevnější frézy byla vyna-lezena další prstencová čelní fréza, popsaná v US patentovémspise č. 4,452.554· Tato fréza obsahuje na každém řezacím zubualespoň tři řezné hrany. Každá z těchto řezných hran má radiální'rozměr podstatně menší než polovina tloušlky prstencové stěny tě-lesa frézy a rovná se přednostně asi třetině tloušlky prstencovéstěny. Tím se může radiální rozměr odváděči drážky proveden rov-nat asi jedné třetině tloušlky prstencové stěny a přitom být do-statečně hluboký pro volný průchod rozměru třísky, odříznuté nej-širší řeznou hranou. V uvedeném patentovém spise popsaná prstencová čelní frézase osvědčila a vykazovala podstatné výhody vůči známým frézám,včetně zvýšené výkonnosti a životnosti. Vznikl však probléms jejím ucpáváním při vysokých rychlostech a při těžkém provoz-ním použití. Bylo zjištěno, že tento problém působí tříska od- - 5 - říznutá vnější řeznou hranou. Když vnější řezná hrana třískuodřízne, může se tato tříska zaklínovat mezi vnitřní stěnufrézovaného otvoru a osazení vytvořené mezi odstupňovanýmiřezacími zuby. U prstencových čelních fréz s obvodové, odstup-ňovanými řeznými hranami začíná radiálně vnitřní konec vněj-ší řezné hrany u obvodové probíhajícího osazení prstencovéhotělesa frézy a její radiálně vnější konec končí u vnitřnístěny frézovaného otvoru. Není-li touto vnější řeznou hranouodříznutá tříska užší než je průchozí průřez pro třísky, vy-mezený osazením a vnitřní stěnou frézovaného otvoru, můžedojít k zaklínování třísky.

Nevýhoda prstencových čelních fréz v provedení podle o-bou posléze uvedených patentových spisů spočívala v tom, žebez ohledu na změnu provedení hloubky odváděči drážky pro je-jí uzpůsobení vnitřní třísce, docházelo k zaklínování třískyodříznuté vnější řeznou hranou mezi osazení a vnitřní stěnufrézovaného otvoru. Po obsáhlých zkouškách a průzkumech bylozjištěno, že k těmto obtížím, způsobovaným vnější třískou,dochází hlavně ze tří příčin, projevujících se samostatněnebo ve spojení. Těmito příčinami jsou větší šířka odříznuté třísky než jeprůchozí rozměr hloubky odváděči drážky, rozvinutí třískypo jejím odříznutí a pohyb třísek po jejich odříznutí směremradiálně dovnitř.

Celková neboli skutečná šířka řezné hrany řezacího zubu se rovná šířce řezné spáry této řezné hrany, t.j. dráze řezu - 6 - této řezné hrany» pouze je-li tato řezná hrana přímá a kolmána osu otáčení prstencové čelní frézy. Každý jiný tvar řeznéhrany, jako například přímá ale nikoliv kolmá na osu otáčenínebo hřebenová apod., bude mít celkovou šířku větší než jeŠířka řezné spáry a bude odřezávat třísku · šířce větší nežje šířka řezné spáry. K vytváření větších třísek dochází ty-picky u fréz hřebenových. Pokud se týká provedení prstencové čelné frézy podle US patentového spisu č.4,452.554» obsahujen její ^ějjší řezná hrana hřeben, vymezený pronikem hř/betníchploch. Vnější řezná hrana odřezává třísku, která je z počát-ku svinutá, avšak ihned po odříznutí se narovnává. Dříve pa-noval názor, že se tyto třísky nenarovnávají, nýbrž že sespíše svinují, takže mohou snadno procházet průchodem vyme-zeným osazením a vnitří stěnou frézovaného otvoru. Bylo alezjištěno, že k rozvinování třísek dochází lineární deformacítřísky, jejíž výsledkem je radiální expanze třísky. 0 tétoexpanzi je domněnka, že je závislá na rychlosti posuvu a nageometrii řezacích zubů, přičemž větší rychlost posuvu má zanásledek vytváření tlustší třísky, která radiálně expandujevíce než tříska tenčí. Zkouškami bylo zjištěno, že řezací zub,s rovnou řeznou hranou vymezenou na příklad ostrám úhlem 150a šířku řezné spáry 3,6 mm, bude u měkké nízkouhlíkaté ocelipři posuvu de záběru asi 0,18 mm na řezaeí zub odřezávat třís-ku o radiální šířce 3,9 mm· Tříska bude tedy mít radiální šíř-ku o 0,3 mm větší než je šířka řezné spáry. U frézy s hřebeno-vými zuby je expanze třísky poněkud menší, avšak vytvořenášířka třísky bud z důvodu hřebenového zubu výdy podstatně vět-ší nčž šířka řezné spáry. *· *7 ** Dále bylo také při zkouškách zjištěno, že prstencovou čelní frézou jsou vytvářeny třísky normálně směrem dovnitř k ose frézy, což má za následek další interferenci,, i

Uvedené problémy byly vyřešeny vynálezem, -^eepaný» v USpatentovém spise č„ 4>632<>61O<, Podle tohoto řešení jsou částiřezných hran dvojic řezacích zubů střídavě podbroušeny tak,aby řezná spára byla dále rozdělena. Vnější tříska je z po-čátku užší než přilehlý průchod pro třísku, I když se tímznačně zvýší výkonnost a řezná schopnost prstencové čelní fré-zy ,-ze jména při větších posuvech a hlubších otvorech, kompli-kuje se provedení nástroje, ztěžuje se jeho výroba a přeostřo-vání· I když se prstencová čelní fréza v provedení podle uve-deného vynálezu osvědčila jako techniky úspěšná, pokračovalose v hledání jednoduššího řešení tohoto velmi obtížného pro-blému. Výlsedkem je vynález, řešící problém zaklínování třískyz vnějšího řezacího zubu při současném dosažení konstrukční-ho provedení jednoduchého pro výrobu a přeostřování□ Kromětoho je možno vynálezu použít u každé prstencové čelní frézys řezacími zuby rozmístěnými po obvodě prstencového tělesafrézy tak, že mezi řeznými hranami je vymezeno osazení a žeřezné hrany vytvářejí alespoň dvě samostatné třísky.

Prstencová čelní fréza podle vynálezu je tvořena těle-sem opatřeným řadou řezacích zubů, uspořádaných po obvodu

? 'ΪΛΙνΜ*, ·Α·. ImaUU·-.. J - 8 - jeho spodního konce a řadou odváděčích drážek, probíhajícíchmezi jednotlivými řezacími zuby po vnějším obvodu tělesa frézysměrem vzhůru. Odváděči drážky Jsou vymezeny náběhovou stěnou,zadní stěnou a dnem drážky. Řezací zuby jsou utvářeny pro odře-závání několika třísek, které jsou po odříznutí zaváděny do od-váděčích drážek a z nich odváděny. V přednostním provedení jsou řezací zuby opatřeny alespoňdvěma, případně třemi obvodově odsazenými řeznými hranami, vnitřnínáběhovou a vnější zadní hranou, oddělenými radiálně a obvodovědnem přilehlé odváděči drážky, přičemž vnější zadní řezná hrananásleduje při otáčeni za vnitřní náběhovou řeznou hranou a každářezná hrana odřezává třísku, jejíž radiální šířka se po odříznutíalespoň rovnáš radiální šířce řezné hrany.

Podstata vynálezu spočívá v tom, že mezi vnější řeznou hranoua sousední vnitřní řeznou hranou je radiální vybráni napojené naodváděči drážku. Z hlediska silových poměrů mezi frézou a obrobkem je výhodné,že přední vnitřní řezná hrana je axiálně níž než následná řeznáhrana nebo je naopak axiálně výš než následná řezná hrana.

Pro potřebné uvolňování třísky pri frézování je podstatné, žeradiální vybrání má radiální šířku alespoň 0,25 mm, s výhodou v rozmezí 0,375 až 0,5 mm.

Pro frézováni velmi hlubokých otvorů je výhodné, že první část odváděči drážky od spodního konce tělesa má svou základní /

•Í<W - 8a - hloubku, zatímco následující druhá část je zahloubena na stejnouradiální hloubku jako radiální vybrání.

Pro snížení nebezpečí poškození frézy je přínosem, že každávnitřní řezná hrana je na svém radiálním vnějším rohu zkosená. - 9 - Výhoda vynálezu spočívá v zajištění dokonalého odváděnítřísek z frézovaného otvoru a zabraňuje jejich zpříčení meziobvodem frézy a vnitřní stěnou obrobku» Příkladné provedení vynálezu je znázorněno na výkresech,blíže popsáno na příkladech, na nichž obr» 1 je nárys prsten-cové čelní frézy, obr. 2 dílčí čelní pohled na frézu ve směru2-2 na obr. 1, obr. 3 dílčí perspektivní pohled na frézu vesměru 3 na obr. 2, obr» 4 částečný čelní pohled na jeden řeza-cí zub, znázorňující radiální drážku podle vynálezu a její funk-$i, obr. 5 dílčí čelní pohled na vnitřní a vnější řeznou hranujednoho řezacího zubu ve směru 5-5 na obr. 4, obr. 6 dílčí čel-ní pohled na jiné provedení prstencové čelní frézy, obr. 7 díl-čí pohled na další variantu provedení prstencové čelní frézy,obr. 8 nárys dalšího provedení prstencové čelní frézy, obr. 9dílčí čelní pohled na prstencovou čelní frézu ve směru 9-9 naobr. 8, obr. 10 dílčí bokorys prstencové čelní frézy ve směru10-10 na obr. 9» obr. 10a další varianta provedení prstencovéčelní frézy, znázorněné na obr. 10, obr. 11 dílčí čelní pohledna spodní část prstencové čelní frézy, znázorňující další va-riantu jejího provedení podle vynálezu a obr. 12 bokorys prsten-cové čelní frézy ve směru 14-14 podle obr. 11.

Na obr. 1 znázorněná prstencová čelní fréza 10 podle vyná-lezu sestává z tělesa 12, které je duté s plnou stopkou 14, na-pojenou na horní uzavřený konec 16 tělesa 12, a z většího počtu v , · řeiuytt, obvodově rozmístěných ř^zaoí-oh zubů 22, vytvořených ve spodním X? - 10 - konci 20 těleea 12. Odváděči drážky 24 třísek probíhají odspodního konce 20 k hornímu konci 16 těleea 12. Odváděčidrážky 24 jsou vymezeny náběžnou stěnou 26. zadní stěnou 28a dnem 30. Hloubka odváděčích drážek 24 je větší než polovi-na tloušťky stěny těleea 12. V popisovaném přednostním pro-vedení probíhají odváděči drážky 24 v tělese 12 spirálovitěsměrem vzhůru. Mohou však také probíhat axiálně přímo vzhůru.

Podle znázornění na obr. 2 je tloušťka těles®. 12 vymeze-na vnitřní stěnou 31 a vnější stěnou 33. Jak je z vyobrazenízřejmé, je radiální hloubka oč&amp;děcí drážky 24 o něco většínež je polovina tloušťky tělesa 12. Zbývající část tloušťkytělesa 12 mezi dnem 30 odváděči drážky 24 a vnitřní stěnou31 vymezuje jádrovou část 25 (obr. íO). Tato Jádrová část 25je tenči než polovina tlouštky tělesa 12. Řezné zuby 22 jsou tvořeny alespoň dvěma obvodově odsa-zenými hranami, náfeěžnou řezjénou hranou 32, která je vnitřní,a zadní hranou 34, která je vnější. Výrazy "vnitřní” a vnější”řezná hrana se vztahují na příslušné radiální polohy řeznýchB-rnn 32. 34 vůči ose prstencové čelní frézy 10 a budou dáleuváděny pod pojmy vnitřní řezná hrana 32 a vnější řezná hra-na 34. "Vnitřní řezná hrana ” 32 je tudíž radiálně vnitřně senacházející řezná hrana a "vnější řezná hrana" 34 je řeznáhrana přiléhající k vnitřní stěně 52 frézovaného otvoru. &amp;Λ λα=> -.fc--í*z».hr«?i/<X‘t3*3 Λλϊί-ίν.'Κϋ’·». - 11 -

iC

SeeWi zuby 22 prstencová čelní frézy 10 vsak nohou také ob-sahovat více řezných hran než dvě. Řezné hrany 32 a 34 jsouvymezeny podbroušenými čelními plochami 36 a 38 razaoí-e-h zubů 22.Přesněji řečeno, vnější řezná hrana 34 je vymezena průsečíkemz podbroušenýcn čelních ploch 36, 38- se zadní stěnou 23 ocvádécídrážky 24 a vnitřní řezná-hrana 32 je vytvořena podbroušenímjádrové části 25 tak, aby byla vytvořena šikmá plocha 39 (obr. 5)protínající se spodbroušenou čelní plochou 36. Zadní stěna 28odváděči drážky 24 a plocha 39 jsou skloněny pod mírnými úhlyod svislice. Podbroušená čelní plocha 36 probíhá šikmo dozadu anahoru ve směru k hornímu konci 16 tělesa 12 pod úhlem asi6° a radiálně dovnitř pod úhlem asi 23°. Tento radiálně vnitřnísklon je nejlépe zřejmý z obr. 5. Podbroušená čelní plocha 38probíhá rovněž šikmo dozadu a nahoru pod úhlem asi 6° od vnějšířezné hrany 34 a radiálně směrem ven pod úhlem asi 15°. Uvedenáúhlové hodnoty nevymezují předmět vynálezu a je možno je měnitpodle daných provozních podmínek. Normálně jsou řezné hrany 32. 34 axiálně v téže rovině, mohou však být uspořádány i jinak.

Průsečík podbroušených čelních ploch 36, 33 vytváří hřeben40, rozdělující vnější řeznou hranu 34 na dílčí řeznou hranu34a a na ni navazující řeznou hranu 34h. Vnější řezná hrana 34je přitom axiálně níže nebo výše než vnitřní řezná hrana 32.,gBXjaxiiB» takže hřeben 40 je jako první ve styku s obráceným povrchema zavádí pak prstencovou čelní frézu 10 do kovového obrobku a tímusnadňuje počáteční vytváření frézovaného otvoru 52.Pro usnadnění 1 ··.. i iv·1? ;· >&amp;<ιWj? shmbk γ,ίχχΛΓ^·.·' ír- - 12 - odvádění třísky 48, odříznutá vnitřní řeznou hranou 32, apro usměrnění třísky 48 do odváděči drážky 24 je dno 30 tá-to drážky prohloubeno tak, že vytváří odváděči průchod 42pro třísku 48«

Vnitřní řezná hrana 32 a vnější řezná hrana 34 jsouobvodově odděleny osazením 44. Toto osazení 44 je vymezenodnem 30 odváděči drážky 24.Do osazení 44 zasahuje radiálněsměrem dovnitř radiální vybrání, dále označované jako radi-ální drážka 46. Radiální drážka 46 má dostatečnou radiálníhloubku a obvodovou šířku, aby umožňovala průchod třísky 50,odříznuté vnější řeznou hranou 34. Počáteční radiální šířkatřísky 50 je dána šířkou vnější řezná hrany 34. Ihned po od-říznutí se však tříska 50 obvykle ve své radiální šířce zvět-ší v důsledku narovnání z jejího ohnutého stavu, které jezpůsobeno hřebenem 40. To je na obr. 4 znázorněno vyČárkova-ným pokračováním třísky 50» Kromě toho se může tříska 50 po-hybovat směrem dovnitř do radiální drážky 46. To je na obr.4znázorněno šipkou 43« Kdyby radiální drážka 46 nebyla prove-dena, tříska 50 by se zaklínila mezi osazení 44 a stěnu 52frézovaného otvoru.

Bylo zjištěno, že radiální šířka, kterou lze označit takéradiální hloubka radiální drážky 46 musí být alespoň 0,25 mta.Výhodná radiální šířka radiální drážky 46 je v rozmezí 0,375až 0,5 mm a její obvodová šířka má být alespoň 0,25 mm, bez }*i - 13 - ť if ohledu na rozměr frézy, rychlost jejího otáčení a na opracová- .V- /, váný materiál· Přesné důvody pro tyto hodnoty nebyly zcela objasněny. Je však faktem, že radiální Šířka radiální drážky 46 v rozmezí 0,375 až 0,5 mm je dostatečná pro předcházení za-bránění uváznutí třísek a ucpávání odváděči drážky 24, ke kte-rému dříve docházelo.

Jak bylo uvedeno, vnitřní řeznou hranou 32 odříznutá tří-ska 48 se po odříznutí rovněž zvětší. To však není u prstenco-vé čelní frézy 10 podle tohoto vynálezu problém, protože tříska48 se může volně zvětšovat v radiálním směru do prostoru meziosazením 44 a stěnou 52 frézovaného otvoru. Kromě toho má tříska í 48 po svém odříznutí snahu pohybovat se od středového špalíku 54 a být odváděcím průchodem 42 zaváděna do odváděči drážky 24. Je-jí likož odváděči drážka 24 je mírně hlubší než je polovina tloušt- =

I ky tělesa 12, bude mít tříska 48 - i po svém narovnání vyvolaném *

I uvedenými faktory - radiální šířku menší než je hloubka odváděčidrážky 24. Tím je dosaženo volného odvádění třísky 48, z čehožvyplývá zvýšení výkonnosti a životnosti prstencové čelní frézy10 podle vynálezu.

Je zřejmé, že radiální drážka 46 zajištuje volné odvádění tří-sek v průběhu obrábění. Jak bylo uvedeno, je radiální šířka vnitř-ní řezné hrany 32 menší než je radiální hloubka přilehlé odvádě—cí drážky 24, protože radiální rozměr vnitřní řezné hrany £2 J®závislý na hloubce odváděči drážky 24. Vnitřní řeznou hranou 22 vtí ro nw. WW < «ww ťť <V1 =,Η · ,,‘Vki - 14 - odříznutá tříska 48 má tudíž radiální šířku, která je i p·jejím narovnání menší než je radiální hloubka odváděči dráž-ky 24» Vzhledem k rozměrům vnitřní řezné hrany 32 a odváděčidrážky 24 bude mít vnější řezná hrana 34 radiální šířku vět-ší než je radiální' šířka vnitřní řezné hrany 32, a to rovnouhloubce odváděči drážky 24» Bez provedení radiální drážky 46podle vynálezu by se tříska 50, odříznutá vnější řeznou hra-nou 34, vzpříčila mezi osazením 41 a stěnou 52 frézovaného o-tvoru. Dále by tato odříznutá tříska 50 blokovala celou délkuodváděči drážky 24 a bránila by tím průchodu třísky 48. Radi-ální drážka 46 odstraňuje tento problém prohloubením odváděčidrážky 24 tak, aby se přizpůsobila třísce 50 beze změny radi-ální šířky některé z řezných hran 32 a 34» Při tomto provedenímohou tudíž třísky 48 a 50 procházet volně a bez překážek od-váděcími drážkami 2£*

Ve zvláší výhodném provedení podle vynálezu je prstenco-vá čelní fréza 10, znázorněná na obro 1 až obr» 5» opatřenaznámou vně-jší podbroušenou plochou 56, vymezující vnější fazetu£8. Tato vnější fazeta 58 a podbroušení 56 zajišťují lepší ja-kost povrchu stěny 52 vyfrézovaného prstencového otvoru, jakje popsáno v US patentovém spise č. 4,322.188» Kromě toho sedoporučuje provedení vnitřního podbroušení a fazety /aeznázor-něno/ u některých nebo u všech řezacích zubů 22, jak je popsánov US patentovém spise č. 4,538.994« -15-.

Na obr· 6 je znázorněna jiné varianta provedení prsten-cové čelní frézy IQ podle vynálezu. U tohoto provedení jsoučásti shodné s předcházejícím popsaným provedením označenystejnými vztahovými znaky. Hlavní rozdíl mezi prstencovou čel-ní frézou v provedení podle obro 6 a prstencovou čelní frézouv provedení podle obro 1 až obr. 5 spočívá v tvaru radiálnídrážky. V předcházejícím provedení byla radiální drážky 46utvářena spíše jako žlábek, začínající u vnitřního konce vněj-ší řezné hrany 34 a končící v osazení 44o U tohoto druhého pro-vedení je radiální drážka 60 zaoblena a končí v konvexním nebomírně zaobleném osazení 62. U tohoto provedení mohou být radi-ální hloubka a obvodová šířka radiální drážky 60 v podstatě;stejné jako u radiální drážky 46. Účelnost provedení prstencové čelní frézy podle obr. 6spočívá ve způsobu vytváření radiální drážky 60. Výroba prove-dení podle obr. 6 je snadnější než u provedení podle obr. 4· Při výrobě prstencové čelní frézy 10 v tomto provedení jsou od-váděči drážka 24» vnější řezná hrana 34 a radiální drážka 60tvarovány současně na jeden průchod specielně tvarovaného brus-ného kotouče· Naproti tomu provedení podle obr. 4 vyžaduje jedenprůchod brusného kotouče pro vytvarování vnější řezné hrany 34a odváděči drážky 24 a pak druhý průchod jiného brusného kotou-če pro vytvarování radiální drážky 46. Tento doplňkový krok opra-cování vyžaduje delší čas a úsilí a zvyšuje tím náklady na výro-bu prstencové čelní frézy 10.

SfflgĚa^^&amp;tj&amp;WfeWÁW&amp;ááB&amp;í&amp;šíiSOB^^ V* ‘.'7Λ’» 5'J ť.'r,··.' ’ - 16 -

Další varianta provádění prstencové čelní frézy podle vy-nálezu je znázorněna na obr. 7. Prvky tohoto provedení, shodnés již popisovanými prvky, jsou označeny stejnými vztažnýmičísly. U tohoto provedení jsou provedeny tri obvodové odsazenářezné hrany, tvořené vnitřní řeznou hranou 64, střední řeznouhranou 66 a vnější řeznou hranou 68, ležícími v téže axiálnírovině, šezné hrany 64 a 66 jsou odděleny osazením 72 a jsoumírně podbroušeny pro zabránění tření osazení 72 o stěnu vý-řezu vytvářeného střední řeznou hranou 66, jak je popsánov US doplňkovém patentovém spise č. Re 28.416. Střední řeznáhrana 66 a vnější řezná hrana 6G jsou oddělení osazením 74,v němž je provedena radiální drážka 70 umožňující narovnánía radiální pohyb třísky 80, jak bylo shora popsáno. Radiálnídrážka 70 pracuje stejně jako radiální drážky 46 a 60.

Prstencová čelní fréza 10 v provedení podle znázornění naobr. 7 má obecný tvar podle popisu, uvedeného v US patentovémspise č. 4,452.554 a odřezává tři třísky, přičemž radiálníšířka každé z nichž je menší než je radiální hloubka odváděčidrážky 24. Bez ohledu na tento poměr mezi šířkou třísky a hloubkouodváděči drážky 24 vzniká opět problém zaklínování třísek 80 uvnější řezné hrany 68. Tříska 80, odříznutá vnější řeznou hranou68, se po odříznutí rozměrově zvětší a zaklínuje se mezi osazení74 a stěnu 52 frézovaného otvoru. Pro zabránění tomuto zaklínová- ní je v osazení 74 vybroušenaohledu na počet řezných hran zaoblená radiální drážka 70.

Bez u :az ceno

ZUbU ^.Ί'ϊΰ'ϊ'νίίί'ώ'ίΛιν.,Λ·.· ;«.»ϊ «ύ,ν<Μ.»£ϊΧ^ίί\ i.ťyVrv.í^v^ilvýt-A.kC.í?·. ;l·')α',ίλ!ΐ^<\ίΛΪΡ'^ι>;^ί?Λ<'ώ·\\\,ίΕί^.?.,?Λϊ.ϊ’.Λΰ:λι’.',',ίχϊ.;ί,;ϊ'^γ.ί^ί,’ζΐ&amp;ί/Λ,’.')6;»ΐί:·;>ί>ΐΛ·ι:;?ι''·ν; - 17 - každé vnější řezné hrany - pokud nejsou provedena příslušnáopatření pro umožnění volného průchodu odříznuté třísky -docházet k zaklínování třísky 80. Řešením podle vynálezus radiální drážkou je tento problém vyřešen.

Na obr. 8 až obr. 10 je znázorněna d^aší varianta prove-dení prstencové čelní trézy podle vynálezu. I zde jsou prvkytohoto provedení* shodné s již popisovanými prvky* označenystejnými vztažnými čísly· U tohoto provedení je v osazení 44v tělese 12 prstencové čelní frézy 10 vytvořeno radiální vy-brání 82 tělesa 12 a odváděči drážka 24* provedená mezi -řeaa-^z >1/^'-čími zuby 22. První část odváděči drážky 24 od spodního konce20 tělesa 12* tj. od řezných zubů 22* má svou základní hloubku* zatímco následující druhá část 88 je prohloubena na stejnou ra-

jslrhh·» J diální hloubku jako radiální vybrání 82. Tato prohloubená fčást t * 88 odváděči drážky 24 mezi řezacími- zuby 22 je znázorněna naobr. 8 a 10 a její počátek je označen vztahovým znakem 84* od-váděči drážka 24 může být také prohloubena plynule po celé svéaxiální délce* bez náhlého prohloubení v aísžt místě 84 - (viz.obr. 10a). Toto provedení je zvlášl účelné při frézováni do ob-robku velmi hlubokých otvorů* vyžadujících průchod odřezanýchtřísek před jejich odstraněním po delší dráze.

Na obr. 11 a 12 je znázorněna další varianta provedení prstencové čelní frézy podle vynálezu. U tohoto provedení je opatřen radiálně vnější roh vnitřní řezné hrany β2 ^zkosením 110. Toto zkosení 110 je úhlově provedeno obvodově dozadu a axiálně ^λΗ.Μί3ί&amp; - 17a - směrem nahoru od vnitřní řezné hrany 32« Bylo totiž zjištěno,že vnější roh vnitřní řezné hrany 32 je vystaven značnému namáhání ^¾¾})¾¾¾ - 18 - a že je náchylný k rychlému opotřebení a zlomení, jak bylopopsáno u vnější řezné hrany 24· Zkosením 110 tohoto rohu jejeho namáhání odstraněno a tím v podstatě snížena možnostpoškození frézy. U všech variant provedení prstencové frézypodle obr. 7 až 12 může být vnitřní řezná hrana 64 výše neboníže než zbývající řezné hrany odřezávající nejméně tři třísky.

Vynálezu lze využít u každá prstencové čelní frézys obvodově rozmístěnými řezacími zuby, které mohou odřezávatalespoň dvě samostatné třísky. Pokud byly provedeny odkazy napředcházející vynálezy, není vynález omezen na konfiguraceprstencových čelních fréz popsaných v dřívějších patentovýchspisech.

Claims (4)

1. 1. Prstencová čelní fréza, tvořená tělesem opatřeným řadouřezných zubů uspořádaných po obvodu spodního konce tělesa,s odváděcírai drážkami mezi jednotlivými řeznými zuby povnějším obvodu tělesa, přičemž řezné zuby jsou opatřenyalespoň dvěma obvodově odsazenými řeznými hranami, z nichžvnitřní řezná hrana nejbližší ose otáčení frézy je ve směruotáčení přední a vnější řezná hrana je zadní, vyzna-čující se tím, že mezi vnější řeznou hranou(34, 68) a sousední vnitřní řeznou hranou (32, 64, 66) jeradiální vybrání (46, 6θ, 70, 82) napojené na odváděči dráž- ku (24).
2. 2. Prstenoová čelní fréza podle nároku 1, vyznačují-cí se tím, že přední vnitřní řezná hrana (32, 64)je axiálně níž než následná řezná hrana (34, 66, 68). 6 Crón. 3» Prstencová čelní fréza podle nároku- 1, vyznačují-cí se tím, že přední vnitřní řezná hrana (32, 64)je axiálně výše než následná řezná hrana (34, 66, óó). 0(Αλλ Prstenoová čelní fréza podle nároků 1,cí se tím, že radiální vybráníšířku alespoň 0,25 mm. vyznačuj í -(46) má radiální Prstencová čelní fréza podle nároku 1, vyznačují-cí se tím, že první část odváděči drážky (24) odspodního konce (20) tělesa (12) má svou základní hloubku, 5 - 2 - (^) J zatímco následující druhá část (88)/íe zahloubena na stejnouradiální hloubku jako radiální vybrání (82). fcj//Cu
3. 6. Prstencová čelní fréza podle nároku-1, vyznačují-cí se tím, že každá vnitřní řezná hrana (32) je nasvém radiálním vnějším rohu (llo) zkosená. bO^AA
4. 7. Prstencová čelní fréza podle nároků 1 až 4 , vyznaču-jící se tím, že radiální vybrání (46, 60, 70» 82)má radiální šířku v rozmezí 0,375 až 0,5 mm. Prstene oválel ní .fréza) podle nářokli 1, y-y/ž n a.č/u jí c í / Γ / / ,/ í * í m/, žé obvodoyá šiřka radiálního vybrání <Je alespoň ,25 mm.