CS226836B1 - Mazadlo sklářských forem - Google Patents

Description

Vynález se týká mazadel sklářských forem na bázi suspenze grafitu v olejovém nebo voškovitéra nosiči.

Při tvarování skla v kovových formách se formy opatřují vrstvičkou nejrůznějších látek, které příznivě ovlivňují proces tvarování. Mazání forem je kompletní problém. Mazání je závislé na technologii, stroji, materiálu formy, druhu skloviny a jiných faktorech, které rozhodují o kvalitě tvarování.

Mazací účinek je kombinovaný, mazadlo a jeho rozkladné produkty plní funkci separátoru, zabraňují nalepování skloviny na formu. Zlepšují zatékání skloviny do formy tím, že vytváří mazací polštář, který je tvořen směsí pevné látky, kapaliny i plynného mazacího filmu. Funkčnost mazadel spočívá i v tepelném účinku, kde mazadlo svým výparným teplem, tepelnou vodivostí a spalným teplem ovlivňuje teplotu formy. Tepelný režim ve formě ovlivňuje kvalitu výrobků, především vznik povrchových trhlinek v přehřátých nebo podchlazených místech formy.

Mazadlo zlepšuje kvalitu povrchu výrobku i tím, že vyrovnává povrch formy a utěsňuje póry.

Na kvalitu mazacího prostředku jsou požadavky z hlediska zajištění ochrany povrchu formy před oxidací a mazadlo nesmí formu poškodit rozkladnými produkty. Vrstva mazadla musí být trvanlivá, ale nesmí zanášet formu karbonizačními zbytky či popelem.

226 836

226 836

Mazadlo musí umožňovat snadné nanášení, musí být dostupné a levné. Samozřejmostí je hygienická nezávadnost jak mazacího prostředku, tak produktů tepelného rozkladu.

V současné praksi se ponejvíce používají mazací prostředky na bázi minerálních olejů. Nevýhodou těchto prostředků je tvorba karbonizaČníoh zbytků a zdravotní závadnost produktů spalování, nebot částečnou oxidací vzniká kancerogenní 3,4 benzpyren. Příměsí olejů bývá zpravidla grafit, který příznivě snižuje koeficient tření a vyrovnává nerovnosti formy. V kombinaci s plynným filmem, který vytváří nosič grafitu, je kombinace oleje s grafitem nejrozšířenějším mazadlem.

Problém nosiče je stále otevřený, nebot se hledají látky vlastnostmi výhodnější, zdravotně nezávadné a levné. Dosavadní poznatky nedávají dostatečné podklady k vyslovení teorie mechanismu mazání či definování alespoň dílčích zákonitostí v této oblasti. Práce zůstávají nadále empirioké, zkouší se nejrůznější látky.

Předmětem vynálezu je mazadlo sklenářských forem, tvořené suspenzí grafitu v olej ovitém nebo voskovitém nosiči, přičemž podstata vynálezu spočívá v tom, že nosič je tvořen polymery propylenu s polymeračním stupraM 6 až 1000 a hmotnostní obsah grafitu je 1 až 10 í.

Nosičem mohou být olej ovité produkty polymerace propylenu, které jsou charakterizovány polymeračním stupněm 6 až 20 o viskositě 100 až 10 000 mPas. Chemickou strukturu těchto lá·· tek je možno charakterizovat jako silně rozvětvené makromolekuly polyolefinů s obsahem 1 až 2 dvojných vazeb v každé makromolekule. Tato struktura způsobuje částečnou nestabilitu za zvýšených teplot, která se projevuje rozkladem za vzniku plynných zplodin.

Obdobně k mazání forem mohou být použity nízkomolekulární amorfní podíly z výroby izotaktiokého polypropylenu, které jsou získávány extrakcí a jsou odpadem. Jsou charakterizovány polymeračním stupněm 200 až 1000, o viskozitě 1000 až 10 000 mPa.s při 180 °C. Vzhledově připomínají lepivé voskovité látky bílé a nažloutlé barvy. Jejich hustota je 0,86 až 0,88 kg/m^ a bod měknutí KK 130 až 150 °C. Chemicky to jsou polyolefiny s širokou distribucí molekulárních hmotností a různého stereosložení. Zpravidla jsou tvořeny směsí ataktiokých podílů v hmotnostní koncentraci 80 až 95 %, stereobloků v hmotnostní koncentraci 5 aŽ 15 % a izotaktických podílů v hmotnostní koncentraci 0,3 až 10 %. Amorfní podíly jsou technicky nestálé, při teplotách vyšších jak 300 °c se rozkládají za vzniku nízkomolekulárních látek a plynných zplodin.

Polyolefiny se dále vyznačují tím, že neobsahují prakticky žádný popel (do 0,001 % hmotnosti) a nevytvářejí po spálení zkoksovatělý zbytek. Při použití jako mazadla forem neznečistují povrch a prodlužují čisticí cyklus. Tepelným rozkladem vzniklé produkty ani samotné polyolefiny nejsou vůči materiálu forem agresivní. Ostatní vlastnosti jako tepelný účinek, vliv na snížení tření mezi sklovinou a formou jsou poněkud lepší ve srovnání s minerálními oleji a jejich směsmi s grafitem. Výhodou proti těmto prostředkům je zdravotní nezávadnost samotných mazadel i rozkladných produktů polyolefinů.

Způsob nanášení je u těchto produktů různý. Olej ovité polyolefiny s grafitem lze nanášet přímo nebo ve formě vodných disperzí, amorfní podíly s grafitem ve formě roztoků v uhlovodících, nebo i v pevné formě, nebot lze z nichodlévat roubíky a ty· používat k ručnímu přimazávání exponovaných dílů forem. Z amorfních podílů, olejovitých polyolefinů a

226 836 grafitu lze vyřobit grafitové přimazávací pasty.

Perzistence mazadel, jejichž podstatou jsou polyolefiny, je malá srovnatelná s minerálními oleji ve směsi s grafitem. Vynález osvětlí následující příklady. Procenta v příkla dech uváděná představují koncentraci hmotnosti.

Příklad 1

Ke zkouškám mazání byla brána ruční lisová forma s dlouhou, zužující se dutinou. Běžně byl v provozu k mazání používán ložiskový olej B 1 (podle katalogu Benzina), který potíže se zatékáním skloviny odstranil jen částečně, navíc v důsledku usazujících se nespalitelných podílů způsoboval zhorSení jakosti povrchu výrobku.

K mazání formy byl použit polypropylénový olej o viskozitě 300 mPa.s (30 °C) s 2 % grafitu Sklovina při lisování dobře teče, neshrnuje ee. Obvyklý čtyřhodinový cyklus čištění bylo možno prodloužit na dvojnásobek. Kvalita povrchu výrobku se zlepšila. Formu bylo nutno mazat po každém výrobku. Dosažené výsledky lze vysvětlit nižší teplotou hoření oleje, které probíhá bez vzniku nespalitelných zbytků.

Příklad 2

K mazání formy jak v příkladě 1 byla použita přimazávací pasta tvořená ze směsi 50 $ polypropylénového oleje, 45 % amorfního polypropylenu a 5 % grafitu. Forma byla přimazávána pastou ručně. Pasta lehce tála, roztěkala se po formě za úniku dýmů a zanechávala grafitový povlak. Zatékání skloviny a její tvarování probíhalo bez závad. Kvalita výrobků byla dokonalá. Únik plynů a dýmu při tvarování byl menší než v případě 1. Forma zůstávala čistá, bez úsad popela a karbonizačních zbytků. Formu nebylo třeba mazat po každém výrobku. Příklad 3

Při automatickém lisování skloviny na pivní džbánek vznikaly potíže se zatékáním skloviny do ucha. K mazání této části formy bylo použito tyčinky, která byla připravena ze směsi amorfního'polypropylenu a 10 % grafitu obdobně jako u příkladu 2 při teplotě 180 °C. Z taveniny byly odlity tyčinky. Touto tyčinkou byla ručně potírána místa, kde se objevovaly závady se zatékáním skloviny.

Mazadlo na horké formě lehce tálo, roztěkalo se a vytvářelo grafitovou vrstvu. Vývin dýmů byl malý. Lití a tvarování skla probíhalo bez závad, sklovina dobře zatékala, ke kvalitě výrobku nebyly připomínky.

Na formě zůstávaly nepatrné zbytky mazadla, které však nezhoršovaly kvalitu výrobku. Cyklus čištění byl shodný jako u příkladu 1.

Claims (1)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   Mazadlo sklářských forem tvořené suspenzí grafitu v olejovitém nebo voskovltém nosiči, vy, značené tím, že nosič je tvořen polymery propylenu s polymeračním stupněm 6 až 1 000 a hmotnostní obsah grafitu je 1 až 10 %.