CS244816B2 - Metallic mold for production of glass articles by glass blowing - Google Patents

Description

Kovová forma je pro vytvoření parního polštáře mezi sklovinou a kovovou formou po dobu foukání skleněných předmětů ve formě opatřena množstvím mechanicky vytvořených malých prohlubní, rozmístěných po celém vnitřním formovacím povrchu formy, ve kterých se zadržuje voda. Kovový vnitřní povrch formy přímo ohraničuje formovací dutinu a forma není vystavena výraznějšímu oděru a vypalování v průběhu foukání skleněných předmětů, takže její životnost se prodlužuje.

СВЦ./

Vynález se týká otáčivé nebo neotáčivé formy pro foukání skleněných předmětů.

Při výrobě dutých skleněných předmětů se dosud běžně využívá způsobu foukání skloviny do rotující formy. Pro tento účel se používá otáčivých forem, řešených pro strojní výrobu bezešvých skleněných předmětů kter^é jsou ^po^psány napříkJ.ad v patentní spisu Sj^o* at. am. č. 3 350 189 a v britském patentním spisu č. 1 084 816; tyto formy . jsou opatřeny na svém vnitřním foirnovacím povrchu vrstvou, která má plnit mazací funkci.

Tato vrstva je tvořena pórovitým materiálem, který je schopen pohlcovat vodu a vytvářet tak v průběhu výroby tenkou vrstvičku páry kolem povrchu formy, vytvářenou působením vysoké teploty skleněné baňky.

Tímto opatřením je zamezeno přmému dotyku skla s povrchem formy a jeho přilepení v průběhu foukání, takže vyfoirnovaný předmět se může snadno z formy vyjmout a má hladký a lesklý povrch.

Jteina z typických známých forem je oppařována na svvén vnitřním povrchu řpóooitou vrstvou například postupem, při kter<m se na vrntřní povrch formy, například Utnové, nalepí do lepivé vrstvičky vrstva korkového prášku, která se potom ^pplí pro vytvoření kaobonizovtié korkové vrstvy na vnitřním povrchu formy. Karbonizované korková vrstva je porovná a je schopna pohlcovat a zadržovat vodu.

Tato pórovitá vrstva z karboni z o vaného korku nebo podobného se však v průběhu výroby obruŠuje a postupně vyhořívá, její schopnost pohlcovat a zadržovat vodu postupně klesá, takže tvorba parního polštáře se stává nedostatečnou a na povrchu vyráběných skleněných předmětů ·se objevuje zrnění a žilkování.

Z toho důvodu je třeba poškozenou vrstvu karbonizovaného korku odstraiit ještě dříve než se začnou objevovat takové povrchové vady a vytvooit znovu čerstvou vrstvu karbonizorliéhp korku. Tento druh forim pro strojní výrobu bezešvých skleněných předmětů je proto nevýhodný pro svou nízkou výrobní produktivitu a vysoké náklady na údržbu.

Daaší velkou nevýhodou tohoto typu forem s pórovitou vnitřní vrstvou je skutečnost, že jemné částice ktobonizpnαného korku, uvolňované z krokové vrstvy, se mohou pevně zachyyit na povrchu formovaného skleněného předmmtu.

Nedootatky těchto známých forem se snaží odstranit konečné formy, popsané v japonské . zveřejněné přihlášce vynálezu Č. 10438/82 a v japonské zveřejněné přihlášce průmyslového vzoru č. 9726/65, které jsou vyrobeny ze spékaných slitin a jsou opatřeny na svém vnitřním povrchu v^ma^ávací vrstvou.

Protože jsou spékané slitiny porov^é, jsou formy z těchto vysoce pórovitých slitin schopny zadržovat ve svých pórech vodu, i když nejsou opatřeny pórovitou vyimaávvcí vrstvou. Vrstvička páry, vy tvá áe jící parní poštář mmzi povrchem skla a vnitřním povrchem formy, tak mlže být bez potíží vytvářena v průběhu foukání skleněných předmětů přímo z povrchu formy.

Navíc je mitřní povrch formy tvořen přmo spékanou slitnou, takže u něj nedochází ani k opotřebení ani k poškození v průběhu foukání skleněných dutých předmětů, proto se životnost formy výrazně prodlužuje v porovnání se známými vymazávanými formám.. Také prps^kctivlta výrobního procesu se zvyšuje a klesají podstatně náklady na údržbu formy..

Póry ve spékaných slitinách jsou tvořeny navzájem propojenými meteram. mezi trny spékané slitiny, vytvářejícími navzájem propojenou síň, prpchУleeící celou tloušťkou stěny formy, takže její vnitřní povrch je spojen prostřednictYm soustavy pórů s vrájŠÍ povrchovou plochou.·

I

V důsledku toho může vodní pára, vytvořená v průběhu foukání skleněného předmětu, unikat soustavou pórů na vnější stranu formy a mezi vnitřnm povrchem formy a formovaným sklem není možno dosáhnout vytvoření dostatečného parního polštáře.

Kromě toho jsou póry v tomto mateeriálu velmi jemné a snadno se ucpou látkami obsaženými v tvrdé vodě a jinýmL jemnými nečistotami ve vodě. To sice na jedné straně snižuje množství unik^ící páry na vní^ší stranu, na druhé straně se také snižuje miožžtví vody, které jsou póry m^atu^iálu schopny pohltit a udržovat, takže také z tohoto důvodu nemůže být vytvořen dostatečný parní poštář.

Navíc jestliže jsou jednou póry maeriálu ucpány, forma je již dále nepovížžtelná a její životnost se tm rovněž zkracuje. Proto je použžtí forem ze spékaných slitin nehospodárné, vezrm-li se v úvahu životnost formy a vysoká cena spékaných slitin. Daaší nevýhoda těchto forem spočívá v tom, že spékané slitny jsou křehké a formy z těchto spékaných slitin se snadno rozbiií.

Při výrobě nesymetrických dutých skleněných předmětů a výrobků, opatřených na vnějšdta povrchu vzorováním, se zpravidla používá při foukání rovněž formovacího postupu s formami, avšak skleněné baňce se v průběhu foukání neuděluje otáčivý pohyb.

Úkolem vynálezu je v/řeeit konstrukci formy pro výrobu skleněných předmětů foukáním, u které by bylo možno s dostatečnou sρэlehlivohtí v/tvooit parní polštář na jejím vnitřní povrchu, která by'mmia dlouhou životnost a jednoduchou údržbu. ' Forma podle vynálezu má mít příznivé ekono^cké parametry a dostatečnou mchanickou pevnot.

Tento úkol je vyřešen kovovou formou podle vynálezu pro výrobu skleněných předmětů foukáním, jejíž podstata spočívá v tom, že je opatřena velkým počtem malých prohlubní pro zadržování vody, mchanicky vytvořených na vnitřní formovací povrchové ploše formy, přičemž ‘ tyto malé prohlubně jsou rozmístěny po celé v^třní povrchové ploše formy.

Protože vnitřní povrchová plocha formy podle vynálezu je kovová, nemůže u ní docházet ani k oděru, ani k postupnému spalování maatfiálu, takže forma má výrazné prodlouženou životnost a výrobní kapacitu ve srovnání se známým, formami s vymaávacími vnitřními vrstvami.

№lé prohlubně mohou být sfiftáno vytvářeny některou z běžných mechanických obráběcích technik, například vrtáním, takže případně ucpané prohlubně mohou být snadno zbaveny nečistot, které je ucpávaly, takže forma může být přivedena jednoduchou pracovní operací opět do použitelného stavu.

Pod pojem milé prohlubně sp^a^a^jí v tomto smyslu otevřené mmlé dutinky jako jsou malé dírky, mlé drážky, malé kanálky a podobně.

Příklady provedení formy podle vynálezu pro výrobu skleněných předmětů foukáním jsou zobrazeny na výkresech, kde obr. 1 znázorňuje axonommerický pohled na polovinu formy podle prvního příkladného provedení, na obr. 2 je částečný řez polovinou formy a na obr. 3 je axonommerický pohled na polovinu formy ve druhém příkladném provedení.

Forma podle vynálezu pro výrobu skleněných předmětů foukáním je stejně jako u známých řešení podle uvedených spisů půlená na dvě poloviny, které jsou si vzájemně podobné.

Forma 10, ze které je na obr. 1 zobrazena pouze jedna z obou polovin, je vyrobena z li^ny nebo jiného vhodného kovu. vnitřní povrch ~ 11 formy 10 je opatřen velkým počtem malých otvorů 12 po celé své ploše, vytvořených děrovacím zařízením, například vrtacm zařízeni atd.

Každý malý otvor 42 probíhá směrem к vnějšímu povrchu formy £0, avšak je ukončen ve stěně formy 10, takže není průchozí. Vnitřní povrch 11 formy 10 není opatřen žádnou vymazávací vrstvou nebo jinou vrstvou pro tvorbu vrstvičky páry a je obrácen do formovací dutiny formy 10.

Při tomto konstrukčním vytvoření se na formu 10 nanese před začátkem výroby skleněných předmětů foukáhím voda, která se zadržuje v malých otvorech 12. V průběhu foukacího výrobního procesu se zadržovaná voda odpařuje působením tepla skleněné baňky a vytváří vrstvičku vodní páry, parní polštář mezi povrchem skla a vnitřním povrchem 11 formy 10, podobně jako je tomu u dosud známých vymazávaných forem.

Každý malý otvor 12 má například průměr v rozmezí od 0,5 do 5 mm a hloubků od 2 mm do 15 mra. Počet malých otvorů 12 se pohybuje od 2 až 20 na 5 cm vnitřního povrchu 11. Pro lepší zadržování vody je každý malý otvor 12 zejména směrem ke svému dnu skloněn směrem dolů, jak je patrno z obr. 2.

Voda stéká po svém nanesení na formu dolů po vnitřním povrchu 11 formy 10, avšak nezachycuje se dostatečně v malých otvorech 12 v horní části formy 10, větší část se jí dostává do malých otvorů 12 ve spodní části formy 10; aby se zabezpečilo tvoření rovnoměrného parního polštáře, jsou v horní části formy 10 vytvořeny malé otvory 12 s větší hustotou než ve spodní části.

Malé otvory 12.'kromě toho nejsou umístěny ve stejných výškových úrovních, výhodnější je jejich nestejné výškové rozmístění, které zabezpečí rovnoměrnější tvorbu vrstvičky páry. V příkladu provedení z obr. 1 jsou malé otvory 12 rozmístěny na myšlené šroubovici, vedené po vnitřním povrchu 11 formy 10 od horní Části směrem ke spodní části ve směru otáčení parního polštáře, ke kterému dochází při výrobě předmětů foukáním.

Při výrobě skleněných předmětů foukáním, při kterém se využívá formy 10 podle vynálezu, se postupuje podobným způsobem jako při použití známých vymazávaných forem. To znamená, že formovacího stroje se upevní dvě poloviny formy' 10, na jejíž vnitřní povrch 11 se naleje voda, která zateče do malých otvorů 12.

Potom se do formy 10 vpraví skleněná baňka, která je předním tvarem při tvarování skla a která má vysokou teplotu, a foukáním vzduchu za současného otáčení se baňka rozpíná na vnitřní povrch 11 formy 10 do tvaru hotoveného skleněného předmětu.

V této fázi se voda, udržovaná v malých otvorech .12, odpařuje působením tepla zahřáté skleněné baňky a vytváří parní polštář mezi vnitřním povrchem 11 formy 10 a povrchem skla a tak zabraňuje přímému styku skla s vnitřním povrchem 11 formy 10. Výsledkem toho je dokonale hladký a lesklý povrch dohotovených skleněných předmětů.

Protože forma 10 je vyrobena z kovu a není opatřena žádnou vymazávací vrstvou, není ani vnitřní povrch 11 formy 10 ani jiná část formy 10 opotřebován oděrem ani vypalováním v pxůběhu formování skla foukáním, takže výrobní produktivita formy 10 se výrazně zvyšuje.

Navíc i když dojde к ucpání malých otvorů 12 částicemi cizího materiálu, je možno snadno tuto závadu odstranit a překážející částice odstranit, protože malé otvory 12 jsou vyvrtávané mechanickými prostředky. Forma 10 může být tedy znovu použita stejně jako před opravou.

V tomto příkladném provedení jsou na vnitřním povrchu 11 formy 10 vytvořeny, prohlubně ve formě malých otvorů 12 s kruhovým průřezem. Avšak tyto malé prohlubně mohou mít i jiný tvar průřezu, mohou být například vytvořeny ve formě přerušovaných podlouhlých vybrání nebo dráíek 12~ /obr. 3/.

Forma 10 podle vynálezu je v tomto příkladném provedení vytvořena z litiny, ale může být také ze spékané slitiny, která je pórovitá. Také v tomto případě se vnitřní povrch formy spaatří soustavou malých prohlubní, které po ucpání pórů spékané slitiny plní svoji funkci dále a zadržují ve svém prostoru vodu. Proto může forma sloužit svému účelu i nadále, kayž již póry nejsou schopny iéanou vodu pojmout.

V káním, něných hladké dosáhnout příkladech provedení je popisována forma pro rotační výrobu skleněných předmětů fouale řešení podle vynálezu je možno využít i pro statické foukání nesymeerických sklepředmětů, které nejsou opatřovány na svém povrchu vzorem a u kterých se má a lesklé povrchové plochy.

PŘEDMĚT VYNÁLEZU

Claims (6)

1. Kovová forma pro výrobu skleněných předimětů foukáním, vyznmaužíící se tto, opatřena na sv^ vnitřním povrchu /11/ soustavou mechanicky vytvořených prohlubhí driování vody, rozmístěných po celé vnitřní formovací ploše.

že je pro za

2. Kovová forma podle bodu 1, v/ZMač^ící se t:m, ie kaidá z prohlubní je skloněna směrem dolů ke svému dnu.

3. Kovová forma podle bodu 1, vfznmaužící se tím, ie prohlubně jsou rozmístěny na vnntřním povrchu /11/ formy /10/ na mmšlené šrouboovci, probíhající po formovací ploše od jejího horního okraje směrem ke spodní části.

4. Kovová forma podle bodu ní části formovací plochy nei v

1, vyznnauuící se tto, její spodní části.

ie hustota prohlubní je vyšší v hor

5. Kovová ^oma podle bodu s kruhovým průřezem.

1, vyznnauuící se tm ie prohlubně jsou tvořeny otvory Ц21

6. Kovová foma podle bodu /1Г/.

1, vyznmaužící se tm, ie prohlubně jsou tvořeny drážkami

3 vvkkrsy