CS258523B1 - Způsob zkoušenifrakční odlučivosti nebo trakční propustnosti odlučovačů tuhých a kapalných částic - Google Patents

Abstract

Řešení se týká zkoušení írakční odlučivosti nebo frákční propustnosti odlučovačů tuhých a kapalných částic. Může se jednat o odlučovače používané k odběru vzorku tuhých nebo kapalných částic z plynné fáze, o odlučovače určené k čistění plynné fáze a podobně. Stanoví se výsledky nejméně dvou souběžných dvojic měření celkové odlučivosti, provedených vždy na zkoušeném odlučovači a standardním odlučovači s použitím nejméně dvou druhů odlučovaného materiálu, které se navzájem liší ve vlastnosti nebo v kombinaci vlastností, podle kterých je odlučovaný materiál tříděn na užší frakce, přičemž shodnost průběhu křivek frakční odlučivosti nebo frakční propustnosti u obou odlučovačů - zkoušeného a standardního je prokázána shodnými výsledky celkové odlučivosti u jednotlivých souběžných dvojic měření.

Description

Vynález se týká zkoušení frakční odlučivosti nebo frakční propustnosti odlučovačů tuhých a kapalných částic. Může se jednat o odlučovače používané k odběru vzorku tuhých nebo kapalných částic z plynné fáze, o odlučovače určené k čistění plynné fáze a podobně.

Celková odlučivost nebo propustnost odlučovače je poměr hmotnosti všech částic zachycených odlučovačem nebo prošlých odlučovačem ke hmotnosti všech částic přivedených na odlučovač. Stanoví se zajištěním hmotnosti uvedených podílů částic a to zpravidla vážením. Frakční odlučivost nebo propustnost odlučovače je obdobou celkové odlučivosti nebo propustnosti s tím rozdílem, že je vztažena na užší frakci částic například na frakci s užším rozmezím velikostí části, s užším rozmezím jejich měrných hmotností nebo jiných fyzikálních i dalších vlastností, případně kombinací těchto vlastností. Frakční odlučivost nebo propustnost pro takto určenou užší frakci je definována jako poměr hmotnosti částic dané užší frakce zachycených nebo procházejících odlučovačem ke hmotnosti částic této užší frakce přivedených na odlučovač.

Tyto veličiny se určí výpočtem z výsledků experimentálního stanovení celkové odlučivosti nebo propustnosti a z výsledků analýzy například granulometrické, částic vstupujících na odlučovač a částic zachycených nebo prošlých odlučovačem. Z uvedeného popisu vyplývá, že stanovení frakční odlučivosti respektive frakčních odlučivosti pro větší počet frakcí je pracnější a náročnější než stanovení celkové odlučivosti.

Celková odlučivost je však platná pouze pro jediný druh odlučovaného materiálu, například pro prach s částicemi určitých fyzikálních vlastností a s určitým granulometrickým složením, zatímco frakční odlučivost má širší platnost.

V praxi existuje řada případů, kdy není nutno přímo měřit frakční odlučivost, ale kdy postačí ověřit shodnost frakční odlučivosti respektive frakčních odlučivosti u většího počtu frakcí pro zkoušený odlučovač a pro standardní odlučovač. Pro tento účel se použije způsob podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že se stanoví výsledky nejméně dvou souběžných dvojic měření celkové odlučivosti, provedených vždy na zkoušeném odlučovači a standardním odlučovači s použitím nejméně dvou druhů odlučovaného materiálu, které se navzájem liší ve vlastnosti nebo v kombinaci vlastností, podle nichž je odlučovaný materiál tříděn na užší frakce, přičemž shodnost průběhu křivek frakční odlučivosti nebo frakční propustnosti u obou odlučovačů - zkoušeného a standardního je prokázána shodnými výsledky celkové odlučivosti u jednotlivých souběžných dvojic měření.

Souběžně se stanoví celková odlučivost respektive celková propustnost u dvojice odlučovačů - zkoušeného a standardního, a to za stejných podmínek a za použití odlučovaného materiálu definovaných vlastností. Toto souběžné stanovení se opakuje s použitím jiného odlučovaného materiálu, který se od materiálu použitého v předchozím stanovení liší výrazně ve vlastnosti nebo v kombinaci vlastností, podle které se provádí třídění do užších frakcí tedy například ve velikostech částic a podobně. Pokud jsou celkové odlučivosti u obou dvojic stanovení shodné, tj. liší se navzájem nanejvýš o přípustnou odchylku stanovenou s ohledem na podmínky měření, a pokud se jedná o typ odlučovače, kde závislost frakční odlučivosti na velikosti částic nebo jiné vlastnosti, je monotonně klesající nebo monotonně vzrůstající, je prokázána shodnost frakčních odlučivosti respektive frakčních propustností pro všechny hodnocené frakce u zkoušeného a standardního odlučovače.

Podmínka monotonně klesající nebo monotonně vzrůstající závislosti frakční odlučivosti na velikosti částic nebo jiné jejich sledované vlastnosti, je u většiny odlučovačů splněna. Pokud tato podmínka není splněna je nutno provést dle typu závislosti další souběžná stanovení celkové odlučivosti s dalším odlučovaným materiálem nebo dalšími materiály, odlišnými od obou předchozích. Shodnost frakčních odlučivosti je v těchto případech potvrzena při shodnosti dvojic celkových odlučivosti ve všech hodnocených případech. Zdůvodnění uvedeného postupu je následující. Mají-li dva odlučovače stejné frakční odlučivosti pro všechny frakce, musí být stejné i celkové odlučivosti pro jakýkoliv odlučovaný materiál, jsou-li obě souběžná měření prováděna za stejných podmínek.

To však neznamená, že dva odlučovače, u kterých byla s použitím téhož odlučovaného materiálu nalezena stejná celková odlučivost, musejí mít i stejné frakční odlučivosti.

Příklad

Konkrétní příklad je uveden na přiloženém vyobrazení, kde je znázorněna závislost s frakční odlučivosti f (%) na velikosti částic d (mm) u zkoušeného £ a standardního js odlučovače.

Velikost částic A, pro kterou je frakční odlučivost u standardního i zkoušeného odlučovače stejná. Z průběhu křivek je zřejmo, že jemné částice (d<A) budou odlučovány účinněji standardním odlučovačem s než odlučovačem zkoušeným £ a u hrubších částic (d>A) tomu bude naopak. Odlučovač s zachytí tedy více jemných a méně hrubých částic nežli odlučovač jz.

Za určitých okolností může hmotnostní přírůstek jemných částic odpovídat úbytku hrubších částic a nastane shoda celkových odlučivosti u obou odlučovačů i při různém průběhu frakčních odlučivosti z, s^.

Tato shoda může nastat pro dané průběhy z, s pouze pro jediné granulometrické složení prachu, nebot obě křivky z, s jsou monotonně klesající. Nalezne-li tedy shodu celkové odlučivosti u dvou různých materiálů s různým granulometrickým složením, je shoda frakčních odlučivosti v celém rozsahu potvrzena pro odlučovače s křivkou frakčních odlučivosti monotonně stoupající nebo monotonně klesající. U složitějších křivek je postup obdobný, počet souběžných dvojic stanovení a počet odlučovaných materiálů různých vlastností se však zvyšuje.

Claims (1)

1. Způsob zkoušení frakční odlučivosti nebo frakční propustnosti odlučovačů tuhých a kapalných částic, vyznačený tím, že se stanoví výsledky nejméně dvou souběžných dvojic měření celkové odlučivosti, provedených vždy na zkoušeném odlučovači a standardním odlučovači s použitím nejméně dvou druhů odlučovaného materiálu, které se navzájem liší ve vlastnosti nebo v kombinaci vlastností, podle nichž je odlučovaný materiál tříděn na užší frakce, přičemž shodnost průběhu křivek frakční odlučivosti nebo frakční propustnosti u obou odlučovačů - zkoušeného a standardního se prokáže shodnými výsledky celkové odlučivosti u jednotlivých souběžných dvojic měření.