CS276668B6

CS276668B6 - Spůsob přípravy staarinové frakce modifikovaného tvrdého tuku

Info

Publication number: CS276668B6
Application number: CS897498A
Authority: CS
Inventors: Antonin Ing Prikryl; Jaromir Ing Csc Dedek; Jaroslav Ing Csc List; Jan Ing Kaspar; Jaroslav Ing Csc Sladek; Ivan Ing Lohynsky
Original assignee: Palma
Priority date: 1989-12-28
Filing date: 1989-12-28
Publication date: 1992-07-15
Also published as: CS749889A3

Abstract

Směs 40 až 80 hmot. dílů řepkového oleje s obsahem 0,4 až 5,0 hmot. % kyseliny erukové a 20 až 60 hmot; dílů celkem palmového oleje o jódovém čísle 48 až 55. a/nebo palmoleinu o jódovém čísle 53 až 50, se hydrogenuje do dosažení teploty tání v rozmezí 39 až 46 °C, potom se podrobí řízené krystalizaci při teplotách v rozmezí 90 až 30 °C ve třech stupních, s následnou výhodně izotermickou prodlevou a oddě lením vykrystalovanýeh pevných podílů stearinová frakce od kapalné olejové fá ze bu3 filtrací, nebo odstředěním z disperse vo vodné fázi.

Description

Předmětem vynálezu je způsob přípravy stearinové frakce modifikovaného tvrdého tuku na bázi řepkového a palmového oleje.

V tukovém průmyslu jsou vyráběny tvrdé tuky, jejichž fyzikální vlastnosti, charakterizované bodem tání, obsahem pevných 'podílů v rozmezí teplot 10 až 40 °C, popřípadě penetrací, určují jejich použití.

Tvrdé tuky o teplotě tání 45 až 58 °C s obsahem pevných podílů při 10 °C 82 až 97 hmot. í, 50 a: 85 hmot. % při 30 °C a 12 až 67 při 40 °C jsou používány v potravinářském průmyslu jako komponenty do šorteningů, emulgovaných tuků, pro výrobu speciálních smažících tuku a v ostatním průmyslu při výrobě mýdel, stearinů, mono- a diglyceridu a jako přísady do potravinářských komprimátů. ..

Vysoké kvalitativní požadavky na tvrdé tuky o bodu tání 45 až 53 °C, charakterizované vysokým obsahem pevných podílů v rozmezí teplot 10 až 40 °C nesplňuje žádný z přírodních tuků až již živočišného, nebo rostlinného původu a jsou proto připravovány hydrogenaci živočišných tuků jako je lůj, sádlo, rybí trány, případně z rostlinných olejů, tuků, popřípadě jejich směsí.

Ztušování tvrdých tuků na teplotu tání 45 až 58 °C je provázeno zvýšenou energe- , tickou náročností a zvýšenou nákladovostí vůbec, protože při hydrogenaci olejů a tuků na teplotu tání 45 až 53 °C, i za použití vysoce aktivních katalyzátorů, dochází k jejich zvýšené spotřebě a prodlužování doby hydrogenace. V některých případech je nutné podrobit surovinu před hydrogenaci specifickému předrafinančnímu postupu, aby byla dosažena požadovaná teplota tání, což je opět spojeno se zvyšováním technologické náročnosti a nákladů. .

Nyní bylo zjištěno, že tyto nevýhody odstraňuje nebo podstatně snižuje způsob přípravy stearinové frakce modifikovaného tvrdého tuku na bázi oleje řepky odrůdy O nebo 00, podle vynálezu, který spočívá v ton, že se směs 40 až 80 hmot, dílů řepkového oleje s obsahem 0,4 až 5,0 hmot. % kyseliny erukové a 20 až 60 hmot, dílů celkem palmového oleje o jódovém čísle 43 až 55 a/nebo palmoleinu o jódovém čísle 53 až G0, hydrogenuje do dosažení teploty tání 39 až 46 °C, potom se podrobí řízené krystalizaci při teplotách v rozmezí 90 až 30 °C, tak, že se po zahřátí na teplotu v rozmezí 70 až 90 °Č, v prvním stupni řízené krystalizace chladí na teplotu 48 až 55 °C s gradientem poklesu teploty 10 až 20 °C/h, ve druhém stupni na teplotu 40 až 45 °C s gradientem poklesu teploty 2 až 5 °C/h, ve třetím stupni 'na konečnou teplotu krystalizace v rozpětí 30 až 39 °C s gradientem poklesu teploty 0,5 až 2,0 °C, potom následuje krystalizační teplotní, s výhodou izotermická, prodleva 1až 4 h a oddělení vykrystalovaných pevných podílů stearinové frakce od kapalné olejové fáze. Postupem podle vynálezu je možno k hydrogenované směsi olejů přidat před řízenou krystalizaci 0,1 až 5,0 hmot. % vysokoztuženého tuku o jódovém čísle 2 až 6 nebo ye fázi řízené krystalizace, při dosažení teploty v rozmezí 40 až 45 °C, přidat 0,05 až 1,0 hmot. % práskovitého vysokoztuženého tuku o jódovém čísle 2 až 6. /

Řepkový olej představuje olej ze semen Brassica napus a Brassica campestris, a to z tak zvaných nízkoerukových odrůd typu O, které obsahují max. 5,0 hmot. % kyselíny erukové v oleji a typu 00, který vedle sníženého obsahu kyseliny erukové má i sníže¹ ný obsah síry v oleji na 20 až 30 ppm na rozdíl od výsokoerukových odrůd,'které obsahují až’55 Hmot. %. kyseliny erukové v oleji,.počítáno ž celkového obsahu mastnýchi.kyselin. ’ i Palmový olej pro daný účel je charakterizován:;'· jódovým číslem. 50 až 55, obsahem mastné ky- seliny palmitové 41 až 47 hmot. %, a palmolein jódovým číslem 55 až 60 a obsahem kyseliny: palmitové C 16:0 37 až 42 hmot. %. - —-------------------------- : ·. . . —

CS 27GGG3 B6

Na základě rozsáhlého výzkumu hydrogenace směsi olejů určené pro následnou frak- . donaci, bylo učiněno překvapující zjištění, a to, že směs olejů podle vynálezu může být hydrogenována za použití vysoce aktivního a/nebo selektivního α/nebo selektivního izomeračního niklového katalyzátoru, přičemž rozhodujícím ukazatelem, který zaručuje definovanou kvalitu stearir.ové frakce modifikovaného tvrdého tuku připravené postupem podle vynálezu, je obsah pevných podílů (%PP) v hydrogenované směsi tuků před frakcionací vyjádřený v hmot. % pro teplotu 30 °C a v závislosti na použitém katalyzátoru při. hydrogenaci, který musí, mít hodnotu při použití:

- vysoce aktivního katalyzátoru, min. 43,0 hmot. 5 PP při 30 °C, což odpovídá pro směs olejů podle vynálezu teplotě tání 43 až 4G °C,

- selektivního katalyzátoru min. 44,0 hmot. % PP při 30 °C, což odpovídá pro směs olejů podle vynálezu teplotě tání 42 až 45 °C,

- selektivního izomeračního katalyzátoru min. 40 hmot. 5 PP při 30 °C, což odpovídá pro směs oleji: podle vynálezu teplotě tání 39 až 42 °C.

. Jíá-li být dosaženo teploty tání směsi tuků nud 40 °C při použití selektivního izomeračního katalyzátoru, který má sníženou aktivitu, je nožné při dosažení 36 °C teploty tání přidat ke směsi selektivní katalyzátor v množství 0,02 až 0,07 hmot. 5 Mi počítáno na hmotnost hydrogenované směsi oleji'.

Hydrogenační potup probíhá při teplotě 195 už 210 °C, tlaku vodíku 0,04 až 0,5 MPa množství katalyzátoru 0,5 až 5,0 hmot. 5 s obsahem 15 až 20 hmot. % Mi, přičemž elaidizační katalyzátor obsahuje pro zvýšení účinku izomorace 4 až 12 hmot. % síry počítáno na hmotnost Ni. Doba hydrogenace je 4 až 9 hodin. Průběh hydrogenace směsi olejů podle vynálezu je při použití vysoce aktivních katayzátorú Ni charakterizován zvýšeným nárůstem nasycených mastných kyselin při snížené tvorbě transizomerů. Při použití selektivních katalyzátorů Ni je nárůst nasycených mastných kyselin a tvorba transizomerů v rovnováze, zatímco při použití izomeračních selektivních katalyzátorů převládá tvorba transizomerů a nárůst nasycených mastných kyselin je potlačen.

Způsobem podle vynálezu lze také připravit stearinovou frakci modifikovaného tvrdého tuku o vysoké kvalitě, oddělením tekuté fáze v jednom stupni, oproti dosud používanému dvoustupňovému postupu z rozpustidla. ’

Pro vytvoření obzvláště vhodných podmínek, zajištujících přednostní tvorbu krystalů ve stabilní formě bota a zrychlení procesu krystalizace, lze aplikovat postup podle vynálezu, který spočívá v tom, že se ke ztuženému tuku ohřátému na 70 nž 90 C přidá 0,1 už 5,0 hmot. % vysokoztuženého tuku o jódovém čísle 2 až G v roztavené formě, . s výhodou palmového, nebo po dosažení teploty ztuženého tuku při řízené krystalizaci 43 až 55 °C se k tuku přidá 0,05 až 0,1 hmot. % vysokoztuženého tuku o jódovém Sisle 2 až G v práškovité formě suspendovaného v malém množství olejové fáze.

Bylo zjištěno,'že rozhodující operací/která zásadně ovlivňuje kvalitu stearinové frakce modifikovaného tvrdého tuku je průběh krystalizace tukové fáze, který je mož.no nejlépe znázornit graficky křivkou chlazení, která ukazuje pokles teploty y závislosti na čase, konečnou teplotu krystalizace, a tím i její dobu. Ukázalo se, že optimální podmínky krystalizace, které zajišťují dosažení kvality frakcí tvrdých tuků podle vynálezu, spočívají v nahřátí ztuženého tuku před krystalizací na 70 až 90 °C, aby byly

CS 276668 ΒΈ odstraněny i zárodečné krystaly, následuje rychlé chlazení na 8 až 55 °C s teplotním gradientem 10 až,20 °C/h, .pokračující chlazení s teplotním gradientem 2 až 5 °C na 40 , až 45 °C a následné chlazení s teplotním gradientem 0,5 až 1,0 °C až do konečné teploty krystalizace, následuje 1 až 4 hodinová prodleva a krystalizace probíhá po celou dobu za mírného míchání 3 až 12 ot/min. Konečná teplota krystalizace ztužené směsi tuků pro přípravu stearinové frakce modifikovaného tvrdého tuku postupem podle vynálezu se pohybuje v rozmezí 32 až 39 °C a je nutné ji určit před zahájením krystalizace, stanovením bodu zákalu. Snížení konečné teploty krystalizace pod optimální teplotu je provázeno poklesem kvality stearinové frakce modifikovaného tvrdého tuku.

Postupem podle vynálezu se po ukončení řízené krystalizace, oddělí kapalná olejová fáze od stearinové frakce filtrací za vakua v rozmezí 1,0 až 5,5 kPa nebo filtrací za tlaku 0,05 až 0,5 MPa. Lze také postupovat.tak, že se po ukončení řízené krystalizace, oddělí kapalná olejová fáze od stearinové frakce z disperze, vytvořené přídavkem vodné fáze v množství 20 až 50 hmot. % vztaženo na množství tuku, obsahující 0,2 až 1,0 hmot. 0 rjovrchově aktivních látek ze skupiny alkalické alkylsulfáty, alkalické alkylarylsulfonány a 0,5 až 2,0 hmot, δ elektrolytu ze skupiny síran hořečnatý, síran sodný, chlorid hořečnatý, chlorid sodný, působením odstředivé síly. Stearinové frakce se potom oddělí z disperze vodné fáze zahřátím na teplotu v rozmezí 90 až 110 °C a dále působením odstředivé síly. ; ' ; .

Dosažení neočekávaného efektu, vynikajícího dilatometrického profilu u stearinoyé frakce modifikovaného tvrdého tuku, postupem hydrogenace,. řízené krystalizace a náslofincho oddělení tekutá fáze v jednom stupni podle vynálezu, lze demonstrovat v následujících příkladech a tabulce č. 1. . · . :

Příklad 1 . · ·

Byla připravena směs olejů o hmotnoti 5 t, které obsahovala 30,0 hmot. S řepkového oleje s obsahem KE 2,2 hmot. 3 a 20,0 hmot. $ palmového.oleje o jódovém čísle 54. Ke směsi ohřáté na 30 °C bylo;přidáno 75 kg vysoce aktivního katalyzátoru který obsahoval 15,0 hmot. S Ni. Směs olejů ,s katalyzátorem bylayjxx&obena·. hydrogenaci za tlaku vodíku 0,05 MPa, při teplotě 195 °C po dobu trvání 6 hodiri. Byl získán ztužený tuk o teplotě tání 45 °C s obsahem pevných podílů při 30 °C 43,4 hmot. %, který byl podroben řízené krystalizaci. Po ohřátí na 85 °C bylo ke ztuženému tuku přidáno 50 kg vysokoztuženého palmstearinu o jódovém čísle 3 v roztavené formě a vzniklá směs byla s gradientem poklesu teploty 20 °C/h zchlazena na 50 °C, s gradientem 2,5 °C/h na 40 °C a s gradientem 1,0 °C/h na konečnou teplotu krystalizace 39 °C s prodlevou při této teplotě 3 h. Tekutá fáze byla oddělena vakuovou filtrací za tla:<u 1,5 kPa a byla získána stearinové frak* ce modifikovaného tvrdého tuku s výtěžností 21,9 hmot. %. ’

Příklad 2

Dyla připravena směs olejů o hmotnosti 5 t, která obsahovala-60 hmot. 5 řepkového oleje a obsahem KE 0,8 hmot. $ a 40,0 hmot. % .palnoleinu o jódovém čísle 57. Ke směsi ohřáté na 80 °C bylo přidáno 65 kg vysoce aktivního katalyzátoru, který obsahoval 14,5 hmot. % Ni. Směs olejů s katalyzátorem byla podrobena hydrogenaci za tlaku vodíku ' 0,1 řiPa, při teplotě 200 °C po dobu trvání 5 hodin. Byl získán ztužený tuk o teplotě tání 44,5 °C s obsahem pevných podílů při.30 °C 48,9 hmot. %, který byl podroben řízené krystalizaci.Po ohřátí na S0 °C byl ztužený tuk s gradientem 10 °c/h zchlazen na.. , 50 °C, s gradientem 3 °c/h na 40 °C a s gradientem 1,0 °C/h na konečnou teplotu kryíp;

CS 2.76663 B6 talizáca 33 °C □ .celkovou prodlévoů při této •teplókč 3,5 h.· Tekutá fáze byla oddělena vakuovou filtrací za tlaku 2,5 kPa a byla získána stearinová frakce modifikovaného tvrdého tuku s výtěžností 30,9 hmot. 5. . .

Příklad 3

Byla připravena směs olejů o hmotnosti 5 t, ktorá obsahovala .30,0 hmot, δ řepkového oleje s obsahem KE 0,9 hmot, δ a 20,0 hmot, δ palmoleinu o jódovém číslo 53. Ko směsi ohřáté na 35 °C bylo přidáno 25,0 kg selektivního katalyzátoru, ktorý obsahoval 20,0 hmot. δ Ki. Směs olejů s katalyzátorem byla podrobena selektivní hydrogenaci za tlaku vodíku 0,05 MPa, při teplota 205 °C po dobu trvání <1,5 h. Byl získán ztužený tuk o teplota tání 44,0 °C s obsahem pevných podílů při 30 °C 53,8 hmot. 3,který byl podroben řízené krystalizaci./ Po ohřátí na 85 °C byl ztužený tuk s g.radientcm .15 °C/h zchlazen na 50 °C, s gradientem 2,0 °C/h na 40 °C a □ gradientem 1,0 °C/h na konečnou teplotu krystalizace 33 °C s celkovou prodlevou při této teplotě 3 h. Tekutá fáze byla oddělena tlakovou filtrací za tlaku 0,2 MPa a byla získána stearinová frakce modifikovaného tvrdého tuku s výtěžností 27,6 hmot. 5.

Přikládá ·. . ..)// . / . / : ' ' ’ Byla připravena směs olejů o hmotnosti 5 t, která obsahovala 40 hmot. 5 řepkového oleje s obsahem KE 1,1 a 60 hmot, δ palmoleinu o jódovém čísle 59. Kc směsi ohřáté na 35 °C bylo přidáno 25,0 kg selektivního katalyzátoru, který -.obsahoval 20 hmot, δ Ni. Směs olejů s katalyzátorem bylapodrobena-selektivní hydrogenaci za tlaku vodíku 0,06 MPa, při teplotě 210 °.C po.dobu trvání 4 h.^:Byl získán ztužený tuk o bodu tání 43,4 °C s .

’ obsahem pevných podílů/při/30 °C .45,1 limot. %/.který byl podroben řízené krystalizaci. Po ohřátí na 80 °C byl·ztužený tuk s gradientem 10 °C/h zchlazen na 50 °Č, s gradicn' tem 3,0 °C/h na 40 °C as gradientem 0,5 °C/h na konečnou teplotu krystalizace 34 c s celkovouprodlevou 3?h.Tekutá;fázo byla oddělena)tlakovou filtrací za tlaku 0,03 HPa ' a byla získána stearinová frakce modifikovaného)tvrdého tuku s výtěžností 33,4 hmot. δ.

Příklad 5 ' * ...

. Byla připravena směs olejů o hmotnosti 5 -t, která obsahovala 60 hmot, δ řepkového ' oleje s obsahem KE 1,3 hmot./% a 40 hmot, δ palmoleinu o jódovém čísle 59. Ke směsi ohřáté na 85 °C.bylo přidáno 60 kg selektivního izomeračního katalyzátoru, který . obsahoval 20 hmot.· δ Ni a 7,0 hmot, δ síry) počítáno na hmotnosti Ni. Směs olejů s katalyzátorem byla podrobena selektivní izomerační hydrogenaci za tlaku vodíku 0,12 MPa při teplotě 200 °C po dobu '-'trvání'· Ί,0 hodin. Byl získán ztužený tuk o teplotě tání 41,3 °C s obsahem pevných podílů při 30 °C 47,1 hmot, δ, který byl podroben řízené krystalizaci. Po ohřátí na 80 °C bylo ke ztuženému tuku přidáno 25 kg vysokoztuženého palmového oleje o,jódovém čísle 5 v roztavené formě a vzniklá směs byla s gradientem poklesu teploty 20 °C/h zchlazena na 50 °C, s:gradientem 3 °C/h na 40 °C a s gradientem °C/h na konečnou teplotu krystalizace 37 °C )s prodlevou 4 h. Po oddělení kapalné fáze z disperze vytvořené přídavkem vodné fáze v množství 30 hmot, δ vztaženo na množství tuku, obsahující 0,5 hmot. % laurylsíranu sodného a 1,0 hmot, δ síranu hořečnaté₍ ho, působením odstředivé síly, byla získána stearinová'frakce-modifikovaného tvrdého ' tuku z vodné disperze po jejím ohřátí na 90 °C také odstředivou silou, s výtěžností -23,4 hmot. δ. . ..... ; - ' ... .

CS 276660 B6

Příklad G ../. / ,U ; ? . /.- ' < · .- , '

Byla připravena směs olejů o hmotnosti 5 t, která obsahovala 80,0 hmot, δ řepko-. váho oleje s obsahem KE 0,0 hmot. í a 20 hmot, δ palmového oleje o-jódovém číslo 54. Ke směsi ohřáté na 05 °C bylo přidáno 100 kg selektivního izomeračního katalyzátoru, který obsahoval 20,0 hmot, δ Ni a 4,0 hmot. 0 síry počítáno na hmotnost Ni.'Směs olejů o katalyzátorem byla podrobena selektivní izomerační hydrogenaci za tlaku vodíku 0,.08 MPa při teplotě 205 °C po dobu.trvání 6 hodin. Byl získán ztužený tuk o teplotě tání 42,0 °C, s obsahom pevných podílů při -30 °C ,46,2 hmot. δ, který byl podroben řícené krystalizaci. Po ohřátí na 05 °C byl ztužený tuk s gradientem_;10 °C/h zchlazen na 50 °C, s gradientem 2 °C/h na 40 °C as gradientem 1,0 °C/h na konečnou teplotu krystalizace 33 °C s celkovou prodlevou při této teplotě 4 hodiny. Po oddělení kapalné fáze z disperze vytvořené přídavkem vodné fáze v množství 50 hmot. :% vztaženo na množství tuku, obsahující 1,0 hmot, δ laurylsíranu sodného a .1,5 hmot. Λ síranu sodného působením odstředivá síly, byla získána stearinová frakce modifikovaného tvrdého tuku z vodné disperze po jojím ohřátí na 95 °C také odstředivou silou s výtěžností 40 hmot.5.

Příklad 7 . ⁷ ·/ . ' _: i

Byla připravena směs olejů o hmotnosti 5 t; která obsahovala 70 hmot, δ řepkového oleje s obsahem KE 1,2 hmot. % a 30 hmot, δ palmového oleje o jódovém čísle 51. Ke směsi ohřáté na 30 °C bylo přidáno 125 kg selektivního izomeračního katalyzátoru, který obsahoval 20 hmot, δ Ni a 7_,0 hmot, δ síry počítáno;ná?hmotnost/Niv _Směs_ olejů_s/ katalyzátorem byla/ podrobena' selektivní·- ižoméřáční;hydťógeháci'í žaí jtlakuívodí kur 0>08iMPa:při teplotě 210. °C! po_; dobu⁷ trvání^: 6,5 hodin. · Byl získán/ztužený!tuk cCteplotě, tání '40j °C s obsahem pevných. podílů; při· 30 -. °C. 40: hmot i · %, který' byl? podroben.' řízené krystalizaci! Po ohřátína 90 °C byl ztužený·tuk s gradientem/10',°Č/hzchlazen'nai50.°C,is gradientem 3 °C/h na 40 °C a' s. gradieňtémŤl'_r0t°C/h-iná⁵ konečnou;teplotu;krystalizacé 33ivC. sbcelkovou;prodlevou·při této teplotě?3-hódiný.kkapalná\fázesbyla oddělena vakuovou filtrací za tlaku 4,0/kPA a byla získána?stearinová:frakce modifikovaného tvrdého tuku s výtěžností 29,5 hmot. %. ·

Příklad 8 ' ..\X

Byla?připravena směs olejů o hmotnosti 5 t, která obsahovala 60 hmot. 5 řepkového oleje s obsahem KE 1,4 hmot, δ a 40.hmot, δ palmového.oleje⁷o jódovém číslo 52. Ke směsi ohřátá na 85 °C bylo přidáno 175>kg selektivního .izomeračního katalyzátoru, který obsahoval 20,0 hmot. S lli a 10 hmot.,δ síry počítáno na hmotnost Ni. Směs olejů s katalyzátorem byla podrobena selektivní izoraeračníHiydrogenaci/ ža^: tlaku vodíku 0,08 MPa při teplotě 200 °C po dobu trvání 5/hodin· Byl získán ztužený .tuk ó teplotě tání 40,2 C s obsahem pevných podílů při 30 °C 40,0 hmot., δ,'ktrý byl podroben řízené krystalizaci po ohřátí na 85 °C byl ztužený tuk s gradientem12 °C zchlazen na 50 Ca v této fázi bylo k němu přidáno 5 kg práěkovitúho palnstcarínuó jódovém čísle 2. následovalo zchlazení s gradientem 4 °C/h na :40 °C a s gradientem 15.°C/h :na.konečnou teplotu krystalizacQ 36 °c s prodlevou při této teplotě 4 h./Kapalná fáze byla oddělena vakuovou filtrací za tlaku 3,5 kPa a byla získána stearinová frakce modifikovaného tvrdého . tuku s výtěžností 19,1 hmot. δ. ./ ./:/ ;/; / . < - . . - / / . .

.- · ' ^; j i ' .'. : CS 276568 B6

Ehodnocení dosažených výsledků postupem podle příkladů provedení

Tabulka č. 1 - < . .

	’ ' Staerinová .-frakce modifikovaného	tvrdého	tuku
Hodnoty	Dilatometrický profil			Ostatní	výsledky
		¹⁰ °^c	% PP v . 20 °	hmot. 5 C 30°C	35°Č	40°C	Transizomery v %	Jódová číslo	Teplota tá> o„ tu C	Výtěžnost v 5
	. 1	. ' 96,1	93,3	33,5	75,9	55,7	. / 34,7	38,1	57,4	21,9
!	2	95,0	90,7	' - : 77-,4	65,7	51,3	: 37,5	40,6	51,3	30,3
	3	95,6	94,0	. 84,0 :	.72,0	57,4	.33,1	43,1	52,9	27,5
Pří-	4	93/9	84,4	-	; 43,3	26,5	..7/ . 44,5	53,4	48,5	33,4
kla-	5	95,3	90,7	74,i9	58,2	.37,0	< 49,2	55,5	47,0	23,4
dy	6	86,6	78,4	52,8	32,6	14,4	61/3	. 50,1	45,0	40,0
	7	93,8	32,4	56,2	35,9	láAO	/ S3,2	63,1	45,0	29,5
i	8	95,7	90,1	; 74,7'	53,5	33,3	/; -; 39,6	55,3	46,8	19,1

? AT n N T 0 V É // JÁ ROKY

Claims

1. Způsob přípravy stearinové frakce modifikovaného ~tvrááno?£^^ na'bázi—oleje řepky odrůdy 0 nebo 00, vyznačující -se tísi, že se směs 40 až 30 hmot, dílů řepkového oleje s‘obsahem 0','4 ^řaž^y5,0; hmotkyseliny erukové a 20 až 50 hmot, dílů celkem' palmového oleje a jódovém čísle 43 až 55 a nebo palraoloinu o jódovém čísle 53 až ' 50, -hydrogenuje do dosažení ., teploty „ tání 39 až 45. °C, potom.se podrobí řízené kry'stalisaci pri teplotách;v roamasí 90 aš;30 C, tak, že se po zahřátí na teplotu' v rozmezí/' 70 'až 90 '^ŮC, v. prvním stupni řízůné~hkystalízáce chlad' na teplotu 48 .až 55 °C s gradientem poklesu teploty 10 až 20 °C, ve druhém stupni na teplotu 40 až 45 °C, s gradientem poklesu teplpty 2 až 5 °C/h, ve třetím stupni na konečnou tep. ;lotu krystalizace \V rozpětí 30 až 39 /’c s gradientem poklesu teploty 0,5 až 2,0 °C, potom následuje křystalizačnr teplotní, :s výhodou izotermická, prodleva 1 až 4 h a oddělení vykrystalovaných pevných podílů štearinové frakce od kapalné olejová fá. ze. . . ' --;ůi;iλ/ .

2. Způsob podle bodu^:/l, vyznaču^^ hydrogonované směsi olejů přidá před řízonoxi krystalizací 0,1 až ^: 5,0 .-hmot. < V tuku o jódovém čísle . 2 až O. .'. ’

3. Způsob podle bodu/1, vyznačující se^;tím, že se k hydrogonovanó směsi olejů, vo fázi ‘ řízené, krystalizace,/při dosažení teploty v rozmezí 40 až 45 °C, přidá 0,05 až

1,0 hmot. S práškpvítého/v^ tuku v jódovém čísle 2 až 6.

CS 273638 D6

4. Způsob podle bodů 1» 2 nebo 3 vyznačující se tím,?že se po Ukončení třízené krystalizace, oddělí kapalná olejová fáze ód shearinové frakce filtrací za vakua v rozmezí 1,0 až 5,5 kPa nebo fitrací za tlakú O,O5 až 0,5 l-IPa. '? . / :i . . ,· .

5. Způsob podle bodů 1, 2 nebo 3, vyznačující se tím, že' se po?ukončení řízené krystalizace, oddělí kapalná olejová fáze od steárinové,frakce.,z disperze; vytvořené přídavkem vodné fáze v množství.20 až 50 hmot. % vztaženo na .množství tuku,; obsahující 0,2 až 1,0 hmot, δ povrchově aktivních látek ze skupiny alkalické alkylsulfáty,;. alkalické alkylarylsulfonany a 0,5 až 2,0 hridt.% elektrolytu ze skupiny síran hořečnatý, síran sodný, chlorid hořečnatý,.chlorid sodný, působením odstředivé síly.

3. Způsob podle bodů 1, 2 nebo 3, .5,'vyznačující se tím,?že.se po ukončení řízené krystalizace a oddělení kapalné olejové fáze steariňóvá? frakce.oddělí z disperz vodná fáze zahřátí® na teplotu v rozmezí 90 až 1.10 °C. a dále působením odstředivé síly.