CS277381B6 - Čistírna odpadních vod - Google Patents

Abstract

Čistírna odpadních vod sestává z jímky s obvodovým pláštěm (1), ve které jsou pomocí přepážek (12) spojovanými otvory (6) vytvořeny nejméně dvě navzájem propojené komory (16,17). Do první komory (16) je zaústěno přítokové potrubí (3), zatímco poslední komora (17) je opatřena výtokovým potrubím (10). Přítokové potrubí (3) v přední stěně obvodového pláště (1) jímky, spojovací otvor (6) mezi první komorou (16) a druhou komorou, až spojovací otvor (6) mezi předposlední komorou a poslední komorou (17) a výtokové potrubí (10) jsou všechny umístěny u horního okraje obvodového pláště (1) jímky. Nejméně jedna z komor (16,17)je opatřena nornými stěnami (7,8) příčně ke směru proudění protékající kapaliny. Nomé stěny (7,8) jsou upevněny k tuhým vnitřním přepážkám (14) komory, např. poslední komory (17), a jsou střídavě vůči sobě přesazeny tak, Že nízké nomé stěny (8) sahají ode dna (2) jímky do roviny pod spodním okrajem otvoru pro výtokové potrubí (10) a vysoké nomé stěny (7), osazené nad dnem (2) jímky, sahají nad horní okraj tohoto otvoru.

Description

Oblast techniky

Vynález se týká uspořádání čistírny odpadních, zejména splaškových vod s anaerobním čištěním.

Dosavadní stav techniky

Čistírny odpadních vod slouží k sedimentaci usaditelných látek a rozkladu části organických látek v anaerobním prostředí z odpadních vod, přiváděných splaškovou kanalizací. Pro malé zdroje odpadních vod do asi tri m za den je prostor septiku rozdělen příčkami s otvory na dvě komory. Do desíti připojených ekvivalentnich obyvatel, to je do objemu přibližné 1,5 m odpadních vod za den, lze septik použít jako jediný čisticí stupeň. Pro větší množství odpadních vod tvoří předčištění následné dočišťovaci jednotky. Pro množství odpadních vod nad 3 m za den se používají septiky tříkomorové, přitom teoretická doba zdržení je asi tři dny.

Všeobecně tedy vychází konstrukce standardního septiku ze dvou až tří komor a předpokládá se, že vlivem flotace, sedimentace, koncentračního zhomogenizování, rozdílu teplot a jiných faktorů, dojde k míšení účinného objemu a tím k potřebnému zdržení odpadních vod. Vlivem velkých výkyvů v účinnosti a následně i měřením bylo zjištěno, že tomu tak vesměs není. Průběh účinnosti septiků je značně nevyrovnaný. Výkyvy nebývají strmé, ale dosahují značného rozpětí účinnosti. Dosahují mnohdy i výrazně záporné hodnoty vlivem vynášení kalu do odtoku, pokud není včas vyklízen. Kal má přitom mnohdy až dvacetkrát větší koncentraci znečištění než přítok. Celková průměrná čisticí účinnost septiků je nízká. Hydraulická účinnost se velmi často pohybuje pod hodnotou 0,1. To znamená, že čištěná voda, která by se v septiku měla zdržet asi jeden den, projde nádrží ve zkratových proudech a skutečné zdržení v anaerobně aktivním prostředí je pouze několik hodin. Zhoršování odtoku je rovněž způsobováno tím, že bakterie, které se v septiku množí a čistí vodu, se neusazují a jsou obsaženy v odtoku. Stávající konstrukce septiků jsou jednoduché a vesměs stavebně nenáročné, totéž lze říci o technologii čištění. Z toho plyne, že vybudování septiků je všeobecně dostupné. Tato jednoduchost jde však především na úkor kvality čištění a efektivnosti využití zabudovaného materiálu, a to se odráží na relativně vysokých nákladech a nárocích na plochu. Z uvedených poznatků je zřejmé, že anaerobní čištění odpadních vod je velmi výhodné, pokud se podaří odstranit negativní vlastnosti septiků a zachovat jejich klady. Zde však již není možné hovořit o septiku, ale o anaerobní čistírně, která si v tomto případě ponechává extenzivní charakter.

Podstata vynálezu

Cílem tohoto vynálezu je odstranit popisované nedostatky septiků, aniž by bylo nutné průběžně zasahovat do procesu čištění a aniž by bylo zapotřebí elektrického proudu k tomuto procesu. Cílem je dále změna pojetí od teoreticky pomalého postupného průtoku odpadních vod celou nádrží k maximálně únosnému prodloužení

CS 277381 B6 2 dráhy vodní částice, současně při podmínkách pro co nej lepší separaci kalu i kontakt s biomasou ve vznosu i přisedlou biomasou. Cílem vynálezu je rovněž ponechat provozní výhody septiků, snížit náklady a zvýšit jejich účinnost. Podstata tohoto vynálezu spočívá v uspořádání čistírny odpadních vod tvořené jímkou s nejméně dvěma komorami, oddělenými přepážkami' s propojovacími otvory. Do první komory je zaústěno přítokové potrubí, a to do nátokového prostoru vymezeného zpravidla nornou stěnou. Poslední komora je opatřena výtokovým potrubím. Otvor pro přítokové potrubí v přední stěně obvodového pláště jímky, spojovací otvor mezi první a druhou komorou a otvor pro výtokové potrubí v zadní stěně obvodového pláště jímky jsou všechny umístěny u horního okraje obvodového pláště jímky. Nejméně jedna z následujících komor je opatřena nornými stěnami příčně ke směru proudění protékající kapaliny. Tyto norné stěny jsou upevněny k tuhým vnitřním přepážkám komory a jsou střídavě vůči sobě přesazeny tak, že nízké norné stěny sahají ode dna jímky do roviny pod spodním okrajem otvoru pro výtokové potrubí a vysoké norné stěny odsazené nad dnem jímky sahají nad horní okraj tohoto otvoru. Takovéto uspořádání čistírny odpadních vod umožňuje dosáhnout maximálně únosného prodloužení dráhy vodní částice na rozdíl od současného známého pojetí teoreticky pomalého postupného průtoku celou nádrží.

Otvor pro přítokové potrubí a spojovací otvor mezi první a druhou komorou jsou vůči sobě situovány v podstatě úhlopříčně. Další spojovací otvory mezi následujícími komorami jsou vůči sobě situovány v podstatě úhlopříčně a střídavě u horního okraje jímky a u jejího dna. Tím se opět prodlužuje dráha vodní částice při průtoku čistírnou.

První z vysokých norných stěn je přivrácena ke spojovacím otvorům u horního okraje jímky a první z nízkých stěn, nízkých norných stěn, je přivrácena ke spojovacím otvorům v tuhých vnitřních přepážkách u dna jímky. Důvodem je opět prodloužení dráhy vodní částice při průtoku čistírnou.

Každá norná stěna je těsně vzepřena v oboustranném pružném lůžku, přiléhajícím k tuhým stěnám komor jímky. Pružný spoj mezi konstrukcí jímky a nornými stěnami vykrývá nerovnosti, těsní a způsobuje trvalý vzpěrný tlak. Pružná lůžka jsou vytvořena s výhodou z polystyrenu.

Všechny nízké norné stěny jsou u dna jímky opatřeny přesazené uspořádanými vyrovnávacími otvory. Důvodem je jejich nedostatečná tuhost a nutnost odolávat přetlaku vody.

První komora jímky má v celé své výšce meandrovítě uspořádány v podstatě svislé usměrňující stěny těsně vzepřené mezi dnem a stropem jímky v pružných lůžkách. Účelem je opět prodloužení dráhy vodní částice při průtoku čistírnou. Ze stejného důvodu je poslední z usměrňujících stěn ve směru proudění kapaliny v první komoře jímky přisazena k dělicí přepážce jímky až vedle spojovacího otvoru mezi první a druhou komorou jímky. Všechny norné a usměrňující stěny jsou z téhož důvodu a rovněž z důvodu zvětšení tuhosti zvlněné.

Alespoň jedna z následujících komor jímky za první komorou je vytvořena přepažením oddělených vnitřních prostorů jímky tuhou vnitřní přepážkou. Tím je dosahováno potřebného štíhlostního poměru jednotlivých komor. Tuhost vnitřních přepážek postačuje pouze .taková, aby umožnila vzpírání desek norných stěn a odolala tlaku vodního sloupce.

Prostor mezi poslední z norných stěn a tuhou vnitřní přepážkou v alespoň jedné z komor čistírny je vyplněn filtračním materiálem. Tímto opatřením je dosahováno vyšší účinnosti separace kalu v dané komoře jímky.

Výtokové potrubí z jímky, tvořící nornou stěnu, prochází celou svou šířkou poslední komory jímky a je v tomto úseku na části svého obvodu v podélném směru vyříznuto. Na sníženém okraji výřezu jsou vytvořeny přelivové drážky. Výtokové potrubí tak tvoří poslední nornou přepážku čistírny.

Systém norných a usměrňujících stěn uložených v polystyrénových lůžkách způsobuje meandrování průtoku a tím značné prodloužení dráhy toku kapaliny. Kontakt protékající kapaliny s biomasou je zajištěn tak, že voda je záměrně vedena prostředím, kde je ukládán vyflotovaný a sedimentovaný kal. Dochází tedy nejenom ke kontaktu, ale také i filtraci prostupem přes zahuštěné kalové prostředí. Průtok kapaliny prostředím s větším hydraulickým odporem má rovněž příznivý dopad na útlum krátkodobých přívalů odpadních vod, zrovnoměrnění odtoku a lepší využití celého průtočného profilu.

Přehled obrázků na výkresech ,

Na výkresech je schematicky zobrazen příklad uspořádání čistírny odpadních vod podle tohoto vynálezu. Na obr. 1 je půdorys pětikomorové čistírny, na obr. 2 řez poslední komorou a na obr, 3 řez třetí komorou čistírny. Na obr. 4 je detailní pohled, v půdorysu a příčném řezu na výtokové potrubí čistírny procházející celou šířkou poslední komory. Na obr. 5 je detailní pohled na upevnění konců norných stěn k tuhé vnitřní přepážce čistírny a na obr. 6 detailní pohled na upevnění konců nosných stěn k obvodovému plášti, případně dělicí přepážce jímky čistírny.

Příklad provedení vynálezu

Čistírna odpadních vod sestává z jímky s obvodovým pláštěm 1 z železobetonových prvků, který je uložen na dně 2 tvořeném monolitickým betonovým základem. Z vnější strany je konstrukce opatřena vodotěsnou izolací. Jímka je opatřena dvěma nosnými betonovými dělicími přepážkami 12 vytvářejícími komory, vzájemně propojené spojovacími otvory 6. ,

V přední stěně první komory je otvor pro přítokové potrubí 2, které je zaústěno do nátokového prostoru vymezeného vstupní nornou stěnou 4. Poslední komora jímky je opatřena otvorem pro výtokové potrubí 10.

Přítokové potrubí 3 je situováno o 5 až 10 cm nad úrovní výtokového potrubí 10. Přivádí se jím většinou splaškové vody, pří

CS 277381 B6 4 pádně vody vhodné pro popisovaný způsob čištění, kupříkladu v zemědělství. Není přípustné je však mísit s vodami dešťovými. Přítokové potrubí 2 slouží zároveň jako odvětrávací. Vstupní norná stěna 2 ^v první komoře jímky usměrňuje přítok asi do dvou třetin hloubky této komory.

' První komora jímky má v celé své výšce meandrovitě uspořádány v podstatě svislé usměrňující stěny 5 z vlnitého sklolaminátu, které jsou těsně vzepřené mezi dnem 2. jímky a jejím stropem. Svislé usměrňující stěny 5 způsobují vertikální meandrování kapaliny. Jsou užitečné zejména v případě, pokud první třetina objemu jímky nemá potřebný štíhlostní poměr. Jsou vzepřeny mezi dno 2. a strop jímky pomocí pásků z polystyrenu. Ukládání se provádí tak, že se osadí spodní hrana na požadované místo a horní hrana se zatlouká tak dlouho, dokud není celá stěna v určeném místě. Pružný polystyrénový spoj mezi konstrukcí jímky a usměrňujícími stěnami 5 vykrývá nerovnosti, těsní a způsobuje trvalý vzpěrný tlak. Desky usměrňujících stěn 5 mají plošnou tuhost pouze v jednom směru a je nutné je tedy ukládat tak, aby se uplatnila ve směru vzpěru. Je zvláště důležité, aby byla zajištěna těsnost všech spojů pod hladinou. Poslední z usměrňujících stěn 5 v první komoře jímky je ve směru proudění kapaliny přisazena k nosné dělicí přepážce 12 poblíž spojovacího otvoru 6.

Otvor pro přítoková potrubí 2 v přední stěně obvodového pláště 1 jímky, spojovací otvor 6 mezi první a druhou komorou jímky a otvor pro výtokové potrubí 10 v zadní stěně obvodového pláště 1 jímky jsou všechny umístěny u horního okraje obvodového pláště 1 jímky. Spojovací otvor 6 je přitom pod hladinou kapaliny, ale co nejvýše, aby četnější odkalování první komory nezpůsobovalo změny režimu v ostatních prostorech čistírny.

Železobetonová konstrukce jímky s obvodovým pláštěm 1 a dvěma nosnými dělicími přepážkami 12 je opatřena dvěma tuhými vnitřními betonovými přepážkami 14, které nejsou nosné a které společně s nosnými dělicími přepážkami 12 vytvářejí pětikomorovou čistírnu. Konstrukce jímky je podstatná co do tvaru, nikoliv materiálu, a musí zásadně splňovat štíhlostní poměr jednotlivých komor v hodnotě přibližně 1 : 5. Tam, kde tohoto poměru není dosaženo vlastní konstrukcí, je právě používáno lehkých nebo tuhých příček nebo přepážek. Celkový objem je vhodné rozdělit tak, aby bylo možné alespoň první třetinu jímky odkalovat s minimálním snížením hladiny v dalším prostoru.

Druhá až pátá komora jímky je příčně ve směru proudění protékající kapaliny opatřena nornými stěnami 7, 8. Norné stěny 7, 8 jsou upevněny k tuhým vnitřním přepážkám 14 v každé z uvedených komor jímky a jsou střídavě vůči sobě přesazeny tak, že nízké norné stěny 8 sahají ode dna 2 jímky do roviny pod spodním okrajem otvoru pro výtokové potrubí 10. Vysoké norné stěny 7 jsou pak odsazeny nade dnem 2 jímky a sahajínad horní pkraj otvoru pro výtokové potrubí 10, to znamená nad hladinu kapaliny v jímce.

Vysoké norné stěny 7 z vlnitého sklolaminátu slouží k usměrnění toku kapaliny ke dnu a brání posunu vyflotovaného materiálu k odtoku. Nízké norné stěny 2 rovněž z vlnitého sklolaminátu, které sahají ode dna 2 jímky těsně pod hladinu, jsou vzhledem k nedostatečné tuhosti a odolnosti proti přetlaku vody opatřeny u dna otvory. Tyto otvory umožňují vyrovnání hladiny při čerpání nebo plnění jímky a musí být prostřídány. Jiné prostupy než v místě otvorů jsou nepřípustné.

První z vysokých norných stěn 7 v každé z komor jímky je přivrácena ke spojovacím otvorům 2 ^u horního okraje obvodového pláště 1 jímky a první z nízkých norných stěn 8 v každé z komor jímky je přivrácena ke spojovacím otvorům 9 v tuhých železobetonových vnitřních přepážkách 14 u dna 2 jímky. Každá norná stěna 2, 2 j® těsně vzepřena v oboustranném pružném lůžku 13 z polystyrenu, které přiléhá k nosným dělicím přepážkám 12 obvodového pláště 1 jímky a tuhým vnitřním přepážkám 14 jímky. Tuhost vnitřních přepážek 14 postačuje pouze taková, aby umožnila vzpírání sklolaminátových desek norných stěn 2z 2 ^a odolala tlaku vodního sloupce. Tento tlak je však poměrně malý, protože ve spodní části každé z vnitřních přepážek 14 je umístěn spojovací otvor 9. Ukládání norných stěn 2/ 8. ^s® provádí obdobně jako v případě svislých usměrňujících stěn 5.

Aby bylo dosaženo co největšího prodloužení dráhy vodní částice v jímce čistírny, jsou otvor pro přítokové potrubí 2 ^a spojovací otvor 2 m®zi první a druhou komorou jímky situovány v podstatě úhlopříčně. I další spojovací otvory 2/ θ m®zi následujícími komorami jsou vůči sobě situovány v podstatě úhlopříčně a střídavě u horního okraje jímky a u jejího' dna 2. Pro vyšší účinnost separace kalu může být prostor mezi poslední z norných stěn 2/ $ ^a tuhou vnitřní přepážkou 14 ve druhé až páté komoře jímky vyplněn filtračním materiálem, kupříkladu z plastů.

Výtokové potrubí 10 z jímky tvoří poslední nornou stěnu a prochází celou šířkou poslední komory. V tomto úseku je v podélném směru přibližně na jedné třetině svého obvodu odříznuto. Na sníženém okraji výřezu jsou asi po 15 centimetrech vytvořeny přelivové drážky 15, jejichž spodní část je ve vodorovné rovině. Prostup zadní stěnou poslední komory jímky je již veden kruhovým profilem a zaústěn do šachty, která následuje za odtokem. Každá z komor jímky je opatřena vstupním komínkem 11 s poklopem, sloužícím pro revizi, případně odkalování jímky.

Technologie čistírenského procesu v čistírně podle tohoto vynálezu je následující. Hlavním požadavkem, který je přitom nutno respektovat, je dosažení co nejvyšší hydraulické účinnosti protékající kapaliny v aktivním anaerobním prostředí a separace biomasy od vyčištěné vody. Větší hydraulické účinnosti a tím i zdržení lze dosáhnout při požadavku nepoužívání recirkulačního čerpání se strojním zařízením maximálně možným prodloužením dráhy vodní částice. Jelikož je užitečné zachovat provozní nenáročnost a vyhnout se možným komplikacím se strojním zařízením, je upřednostněna extenzivní metoda. Ta spočívá právě v uložení množství lamel tvořených nornými stěnami 5, 2/ 8. ^a způsobujících meandrování průtoku a tím značné prodloužení dráhy toku. Kontakt protékající kapaliny s biomasou je zajištěn tím, že voda je záměrně vedena prostředím, kde je ukládán vyfletovaný i sedimentovaný kal. Nedochází tedy pouze ke kontaktu, ale také k filtraci prostupem přes zahuštěné kalové prostředí. Průtok vody prostředím s větším hydraulickým odporem má rovněž příznivý dopad na útlum krátkodobých přívalů, zrovnoměrnění odtoku a lepší využití celého průtočného profilu. Pro možnost deponování kalu v prostoru přítoku je přibližně první třetina jímky uzpůsobena pro horizontální meandrování. Tím je zde preferována činnost separační nad biologickým čištěním. Dojde zde k oddělení většiny fyzikálně oddělitelných látek pomocí sedimentace nebo fiotace. V dalších částech jímky, kde již není takové množství ani vyflotovaného, ani sedimentovaného kalu, je možno provádět vertikální meandrování, které je jak pro biologické čištění, tak pro separaci výhodnější. V této části dochází díky meandrování k intenzivnímu kontaktu a aktivní biomasou. Navíc je zde vždy při vzestupném toku napomáháno flotaci a při sestupném sedimentaci·. Série norných stěn 7, 8. ode dne 2 jímky a od hladiny rovněž způsobuje, že anaerobně rozkládaný kal, který díky metanizaci několikrát vystupuje k hladině, po odplynění sedimentuje a opět zplyňuje a sedimentuje a vyčerpá tuto svoji pulzačni schopnost dříve, než se dostane k odtoku. V prostoru odtoku je fyzikálně oddělitelného kalu tedy zcela minimálně a když, tak pouze u dna jímky. Většina kalu u odtoku je ve stavu koloidního zákalu.

Separace kalu se děje výše popsaným způsobem, který je pro běžné podmínky postačující. Při vyšších nárocích je možné doplnit vymezené prostory nádrže v odtokové polovině anaerobní filtrační náplní a vlastní odtok chránit membránou. Ani filtrační náplň, ani membrána před odtokem však nemusí být do čistírny podle tohoto vynálezu zařazeny. Nosič membrány před odtokem je vytvořen například ze silonové sítě, která se nařasí a uloží před odtok tak, že odtékající kapalina musí projít přes ni. Sít se brzy pokryje slizem a odtékající voda je přes tuto membránu filtrovaná. Účinnost membrány není stoprocentní, vlivem hydraulického odporu při prostupu membránou dochází k dalšímu zrovnoměrnění odtoku, ale je současně vytvářen přetlak, který způsobí, že občas dochází k vyražení slizu z okének sítě a tím k porušení kompaktnosti membrány. Celkový účinek je však příznivý.

Průmyslová využitelnost vynálezu

Čistírna odpadních vod podle tohoto vynálezu je určena nejenom pro intenzifikaci stávajících septiků, ale i při výstavbě nových. Díky technologii ukládání norných stěn v komorách jímky čistírny je možné minimalizovat destrukční a jiné pomocné práce, především v souvislosti s intenzifikací stávajících jímek. Čisticí technologii v této čistírně je možno kombinovat libovolně i s jinými čistírenskými systémy.

Claims (13)

1. Čistírna odpadních vod, sestávající z jímky, ve které jsou pomocí přepážek s otvory vytvořeny nejméně dvě komory navzájem propojené, kde do první komory je zaústěno přítokové potrubí, a to do nátokového prostoru vymezeného zpravidla nornou stěnou, zatímco poslední komora je opatřena výtokovým potrubím, vyznačující se tím, že otvor pro přítokové potrubí (3) v přední stěně obvodového pláště (1) jímky, spojovací otvor (6) mezi první a druhou komorou a otvor pro výtokové potrubí (10) v zadní stěně obvodového pláště (1) j ímky j sou všechny umístěny u horního okraje obvodového pláště (1) jímky, přičemž nejméně jedna z následujících komor je opatřena nornými stěnami (7, 8) příčně ke směru proudění protékající kapaliny, které jsou upevněny k tuhým vnitřním přepážkám (14) komory a jsou vůči sobě přesazeny tak, že nízké norné stěny (8) sahají ode dna (2) jímky do roviny pod spodním okrajem otvoru pro výtoko’ vé potrubí (10) a vysoké norné stěny (7) odsazené nad dnem (2) jímky sahají nad horní okraj tohoto otvoru.

2. Čistírna odpadních vod podle bodu 1, vyznačující se tím, že otvor pro přítokové potrubí (3) a spojovací otvor (6) mezi první a druhou komorou jsou vůči sobě situovány v podstatě úhlopříčně.

3. Čistírna odpadních vod podle bodu 1 nebo 2, vyznačující se tím, že další spojovací otvory mezi následujícími komorami jsou vůči sobě situovány v podstatě úhlopříčně a střídavě u horního okraje jímky a u jejího dna (2).

4. Čistírna odpadních vod podle některého z předcházejících bodů, vyznačující se tím, že první z vysokých norných stěn (7) je přivrácena ke spojovacím otvorům (9) v tuhých vnitřních přepážkách (14) u dna (2) jímky.

5. Čistírna odpadních vod podle některého z předcházejících bodů, vyznačující se tím, že každá norná stěna (7, 8) je těsně vzepřena v oboustranném pružném lůžku (13) přiléhajícím k tuhým stěnám komor.

6. Čistírna odpadních vod podle některého z předcházejících bodů, vyznačující se tím, že všechny nízké norné stěny (8) jsou u dna (2) jímky opatřeny přesazené uspořádanými vyrovnávacími otvory.

7. Čistírna odpadních vod podle některého z předcházejících bodů, vyznačující se tím, že alespoň jedna z následujících komor je vytvořena přepažením oddělených vnitřních prostorů jímky tuhou vnitřní přepážkou (14).

8. Čistírna odpadních vod podle některého z předcházejících bodů, vyznačující se tím, že první komora má v celé své výšce meandrovitě uspořádány v podstatě svislé usměrňující stěny (5) těsně vzepřené mezi dnem (2) a stropem v pružných lůžkách (13).

9. Čistírna odpadních vod podle některého z předcházejících bodů, vyznačující se tím, že pružná lůžka (13)-jsou z polystyrenu.

10. Čistírna odpadních vod podle některého z předcházejících bodů, vyznačující se tím, že poslední z usměrňujících stěn (5) ve směru proudění kapaliny je přisazena k dělicí přepážce (12) jímky vedle spojovacího otvoru (6) mezi první a druhou komorou .

11. Čistírna odpadních vod podle některého z předcházejících bodů, vyznačující se tím, že všechny usměrňující a norné stěny (5,7, 8) j sou zvlněné.

12. Čistírna odpadních vod podle některého z předcházejících bodů, vyznačující se tím, že výtokové potrubí (10) z jímky, tvořící nornou stěnu, prochází celou svou šířkou poslední komory a je v tomto úseku na části svého obvodu v podélném směru vyříznuto, přičemž na sníženém okraji výřezu jsou vytvořeny přelivové drážky (15).

13. Čistírna odpadních vod podle některého z předcházejících bodů, vyznačující se tím, že prostor mezi poslední z norných stěn (7, 8) a tuhou vnitřní přepážkou (14) v alespoň jedné z komor jímky je vyplněny filtračním materiálem.