CZ113094A3

CZ113094A3 - Concentrated aqueous composition containing surface-active substance and use thereof

Info

Publication number: CZ113094A3
Application number: CZ941130A
Authority: CZ
Inventors: Richard Malcolm Clapperton; William Paul Haslop; John Reginald Goulding; Edward Tunstall Messenger; Boyd William Grover; Jill Elizabeth Newton; Ian Foster Guthrie; Stewart Alexander Warburton
Original assignee: Albright & Wilson
Priority date: 1993-05-07
Filing date: 1994-05-06
Publication date: 1995-03-15
Also published as: PE53694A1; NZ260488A; IN192354B; BG98755A; EP0623670A2; DE69427784T2; PT623670E; CA2123017A1; FI942106A0; EP0623670B1; HU219141B; UA37191C2; UY23773A1; HU9401436D0; NO941720D0; HK1005746A1; CN1098739A; EP0623670A3; IL109586A; TW258752B

Description

Oblast techniky

Vynález se týká koncentrovaných vodných kompozic obsahujících povrchově aktivní látky s vysokou hladinou této povrchově aktivní látky a/nebo elektrolytu, které by jinak za normálních podmínek představovaly produkt s nežádoucí vysokou viskozitou nebo produkt, který se rozděluje na dvě nebo více fází během stání, nebo produkt, který projevuje známky nadměrné flokulace povrchově aktivní látky.

Dosavadní stav techniky

Kapalné prací detergentové prostředky maj í četné výhody v porovnání s obdobnými prostředky ve formě prášků, což způsobilo jejich značné rozšíření na trhu pracích detergentových prostředků, kde je nyní jejich podíl v celkovém množství těchto prostředků značný. Nutnost suspendovat částečně rozpustné upravovači látky neboli plniva, jako je například trifosforečnan sodný nebo nerozpustná upravovači činidla, jako je například zeolit, v tekutých vodných médiích obsahujících povrchově aktivní látky vedla k vývoji strukturovaných povrchově aktivních látek. Tyto látky představují pseudoplastické kompozice, ve kterých je strukturní látkou povrchově aktivní činidlo nebo lyotropní mezofáze povrchově aktivního činidla a vody.

Zavedení kompaktních prášků obsahujících aktivní látku ve vysokých koncentracích podnítilo výrobce aby tento trend zachytili i v oblasti kapalných prostředků. Z výše uvedeného vyplývá, že v této oblasti vyvstal požadavek trhu na vyvinutí koncentrovanějších kapalných prostředků, které by splňovaly náročné požadavky, zejména naléhavý se jeví úkol vyvinout vodné prostředky s vysokou koncentrací povrchově aktivního činidla, které by zároveň obsahovaly rozpuštěné nebo suspendované soli jako upravovači látky. Přídavek povrchově aktivní látky a/nebo rozpuštěného elektrolytu ve větších množstvích může ovšem vést k promotování flokulace strukturované povrchově aktivní látky, což vede k prostředkům s vysokou viskozitou a/nebo k nestabilitě těchto prostředků.

Problémy souvisící se suspendováním pesticidních látek nerozpustných ve vodě nebo částečně rozpustných pesticidů v kapalném médiu vyžadují nová řešení, při kterých by nebylo nutno používat nepřijatelných rozpouštědel, která jsou nevhodná z hlediska ochrany životního prostředí. Jedním z těchto nových řešení představují strukturované povrchově aktivní systémy. Náchylnost k flokulaci těchto systémů, společně s krystalickým růstem suspendovaných pevných látek ovšem představuj i vážná omezení ve vývoj i vhodných produktů tohoto charakteru.

Pokud se týče dosavadního stavu techniky j e nutno rovněž nalézt řešeni jak suspendovat barviva a pigmenty, která jsou rovněž ve vodě nerozpustná nebo pouze částečně rozpustná, v tekutých kapalných koncentrátech takovým způsobem, aby se při přípravě barvících lázní nebo při přípravě tiskařských barev předešlo manipulaci s jemnými prášky.

Snahy o nalezení metody suspendování barviv a pigmentů ve strukturovaných povrchově aktivních látkách až dosud narážely na problém souvisící s tendencí povrchově aktivní látky flokulovat se nebo se rozpadat v přítomnosti polyelektrolytů, které se obvykle přidávají do pigmentů před rozemíláním a které působí jako prostředky podporující rozmělňování.

Rovněž i v oblasti kosmetických, toaletových a farmaceutických prostředků dochází často k potřebě připravit stabilní suspenze nebo dispergovat pevné látky nebo kapalné látky v tekutém vodném médiu, přičemž mohou případně nastat situace, kdy je zapotřebí tyto produkty dále zkoncentrovat a tak dosáhnout vysoké koncentrace elektrolytu, povrchově aktivní látky nebo obou těchto složek, nebo může dojít k situaci, kdy je zapotřebí do těchto produktů vpravit polyelektrolyt.

Na ropných polích se používají vrtné kaly (neboli přírodní vrtné výplachy) k mazání vrtacích korunek a k transportu zbytků hornin od vrtacích korunek k povrchu.

U strukturovaných povrchově aktivních látek bylo zjištěno, že poskytují požadovanou rheologii a schopnost suspendovat pevné látky. U těchto vrtných kalů je nutné, aby byly schopné snášet velmi vysoké koncentrace elektrolytu, jako je tomu například v případech, kdy vrtný otvor proniká klenbou obsahující sůl. Tyto vrtné kaly obsahují obvykle zatěžovací činidla, jako je například baryt, kalcit nebo hematit, přičemž tato zatěžovací činidla zde slouží k tomu, aby vrtné kaly pronikly do velkých hloubek. Ovšem v závěrečných fázích vrtného procesu jsou tyto vrtné kaly častokrát nahražovány dokončovacími kapalinami, které obsahuj í rozpustná zatěžovací činidla, jako je například chlorid vápenatý nebo bromid vápenatý. Tyto rozpuštěné elektrolyty na bázi kovů alkalických zemin jsou vysoce flokulační vzhledem k většině povrchově aktivních struktur.

Možnost přípravy koncentrovaných kapalných detergentových prostředků nebo jiných povrchově aktivních systémů, byla až dosud omezována tendencí většiny běžně známých detergentových povrchově aktivních systémů tvořit viskózní mezofáze při koncentracích pohybujících se nad 30 % hmotnostními, přičemž tyto koncentrace jsou vztaženy na celkovou hmotnost vody a povrchově aktivního činidla. Tyto mezofáze, neboli kapalné krystalové fáze, představují fáze, které mají stupeň uspořádání menší než je stupeň uspořádání u pevných látek, ale větší než je u klasických kapalin, to znamená stupeň uspořádání jeden nebo dva, ale nikoliv všechny tři dimenze.

Při koncentracích až do asi 30 % hmotnostních tvoří mnoho povrchově aktivních látek mícelární roztoky (to znamená L^-fázi), ve kterých jsou tyto povrchově aktivní látky dispergovány ve vodě ve formě micel, které představují agregáty molekul povrchově aktivního činidla a které jsou příliš malé, aby je bylo možno spatřit běžným optickým mikroskopem.

Tyto miceláfhí roztoky mají vzhled a chovají se v mnoha situacích jako pravé roztoky. Při koncentraci asi 30 % hmotnostních tvoří mnoho detergentových povrchově aktivních látek M-fázi, což je kapalný krystal s hexagonální symetrií, přičemž tato M-fáze představuje v normálním stavu imobilní materiál voskovitého charakteru. Tyto produkty nejsou tekuté a obvykle jich není možno použít jako kapalných, detergentových prostředků. Při vyšších koncentracích, jako například při koncentraci vyšší než asi 50 % hmotnostních/ obvykle při koncentracích pohybujících se v rozmezí nad 60 % hmotnostními a pod 80 % hmotnostními, se tvoří mobilnější G-fáze.

Tato G-fáze představuje ne-nevtonskou kapalinu (při aplikaci střihové síly se zmenšuje viskozita), přičemž tato fáze je v normálním stavu tekutá, ovšem obvykle má tato fáze viskozitů, tokové charakteristiky, zákal a opalescentní vzhled takové, že je tato forma nepřijatelná pro spotřebitele a nevhodná pro přímé použití, například pro přípravu pracího detergentového prostředku. Dosavadní snahy suspendovat pevné látky v těchto typických G-fázích se ukázaly jako neúspěšné, přičemž při těchto pokusech vznikaly produkty, které nebyly tekuté. Ovšem o zředěných mobilních G-fázích s relativně širokou d-vzdáleností bylo v publikacích podle dosavadního stavu techniky uvedeno, že jsou schopné suspendovat pevné látky do formy tekutých suspenzí.

Při ještě vyšších koncentracích, jako jsou například koncentrace nad asi 70 % hmotnostních nebo nad 80 % hmotnostních, tvoří většina povrchově aktivních látek hydratované pevné látky. Některé z nich, například zejména neiontové povrchově aktivní látky, tvoří kapalnou fázi obsahující dispergované částečky vody o velikosti micel (L₂-fáze). Tyto L₂~fáze se ukázaly jako nevhodné z hlediska jejich použití jako kapalných detergentových prostředků, neboř se obtížně dispergují ve vodě a spíše se u nich projevuje tendence tvořit gely. Tyto fáze nejsou schopné suspendovat pevné látky. Další fáze, jejíž vznik je možno pozorovat, představuje viskózní izotropní fázi (V-fáze), která je imobilní a má skelný vzhled.

Z hlediska rozpoznávacích charakteristik je možno určit různé fáze, přičemž mezi tyto rozpoznávací charakteristiky patří kombinace vzhledu, rheologických vlastností, struktury pod polarizačním mikroskopem, elektronovým mikroskopem a struktury charakterizované rentgenovou difrakcí nebo neutronovou difrakcí.

Pokud se týče charakteristiky různých fází uvedených výše, které budou běžně uváděny i v dalším textu, je třeba tyto fáze blíže vysvětlit a definovat. Proto bude v dalším uvedeno stručné definování běžně používaných termínů v tomto textu.

Termínem opticky izotropní fáze povrchově aktivního materiálu se míní to, že tato fáze nejeví normálně tendenci stáčet rovinu polarizace lineárního polarizovaného světla. Jestliže se kapka tohoto vzorku umístí mezi dvě fólie z optického materiálu lineárně polarizující světlo, jehož roviny polarizace leží v pravých úhlech, a jedna fólie se osvítí, potom se vzorky opticky izotropního povrchově aktivního materiálu nejeví podstatně jasnější než jejich okolí, jestliže se pozorování provádí druhou fólií. Opticky anizotropní materiál se jeví podstatně jasnější. Opticky anizotropní raezofáze obvykle vykazují charakteristickou strukturu při pozorování mikroskopem se zkříženými polarizátory, přičemž opticky izotropní fáze má obvykle vzhled tmavého, v podstatě beztvarého spojitého prostředí.

Newtonské kapaliny mají viskozitu, která zůstává v podstatě konstantní při různých hodnotách střihových sil. Pro účely popisu tohoto vynálezu se za newtonské kapaliny považují takové kapaliny, jejichž hodnota viskozity se v podstatě nemění při střihovém namáhání až do 1000 s¹.

L^-fáze jsou mobilní, opticky izotropní a obvykle nevtonské kapaliny, které při zkoumání pod polarizačním mikroskopem nejeví žádnou strukturu. Při použití elektronového mikroskopu je možno rozlišit strukturu těchto fází pouze v případě použití značného zvětšení, přičemž při rentgenové difrakci nebo neutronové difrakci se objevuje pouze jeden široký pík, což je typické pro kapalné struktury, při velmi malých úhlech. Viskozita této L^-fáze je obvykle malá, ovšem může se významným způsobem zvýšit, jestliže se koncentrace této fáze přiblíží úrovni horního fázového rozhraní.

L-£ fáze představují jednotlivé, termodynamicky stabilní fáze, přičemž je možno je považovat za vodné roztoky, ve kterých jsou rozpuštěné molekuly aglomerovány do formy kulovitých, tyčinkovítě tvarovaných nebo diskovítě tvarovaných micel, které mají obvykle průměr v rozmezí od asi 4 do 10 nanometrů.

Lamelární fáze jsou takové fáze, které tvoří systém dvojvrstev povrchově aktivní látky, které jsou uspořádány paralelně, přičemž jsou odděleny kapalným médiem. Do této skupiny je možno zahrnout jak pevné fáze tak i typickou formu kapalné krystalové G-fáze. G-fáze obvykle představují tekuté, ne-newtonské, anizotropní produkty. Tyto látky mají obvykle viskózní charakter, jsou ópalescentní a při tečení mají charakteristický vazký, lepkavý vzhled. Při pozorování polarizačním mikroskopem mají tyto materiály charakteristickou strukturu, přičemž při pozorování pod elektronovým mikroskopem mají vzorky štípané ve zmrazeném stavu lamelární vzhled. Podobným způsobem se lamelární struktura tohoto materiálu zjistí při rentgenové difrakci nebo neutronové difrakci, přičemž hlavní pík se objevuje mezi 4 a 10 nm, obvykle v rozmezí mezi 5 a 6 nm. Píky vyššího řádu, jestliže jsou přítomny, se objevují při dvojnásobné hodnotě nebo při vícenásobném celém násobku hodnoty Q základního píku. Tato hodnota Q představuje vektor přenosu hybnosti, přičemž v případě lamelárních fází tato hodnota souvisí s opakující se vzdáleností d, což je možno vyjádřit vztahem :

2n π

Q = d ve kterém n je řád píku.

Ovšem výše uvedené G-fáze mohou existovat v několika různých formách, do kterých je možno zahrnout soustavy s paralelními vrstvami tvořící jádro typických G-fází popsaných výše a sférolitové struktury vytvořené z řady soustředných sféroidálních slupek, přičemž každá z nich představuje dvojvrstvu povrchově aktivní látky. V popisu uvedeného vynálezu bude termín lamelární vyhrazen pro struktury, které jsou přinejmenším částečně výše uvedeného prvního typu. Opakní kompozice, které jsou přinejmenším převážně výše uvedeného druhého typu, a ve kterých kontinuální fáze představuje v podstatě izotropní roztok obsahující dispergované sférolity, bude v tomto popisu označována jako sférolitická . Velikost těchto sférolitů se obvykle pohybuje v rozmezí od asi 0,1 do 50 mikrometrů v průměru, čímž se zásadně odlišují od micel. Na rozdíl od micelárních roztoků představují sférolitické kompozice v podstatě heterogenní systémy obsahující přinejmenším dvě fáze. Tyto fáze jsou anizotropní a ne-newtonské. Při důkladném vmíšení a vytvoření stabilních sférolitů mají tyto sférolity dobré suspendační vlastnosti pro pevné látky. Kompozice, ve kterých spojitá fáze obsahuje nesférolitické dvojvrstvy, obvykle obsahují určitý podíl sférolitů, ovšem tyto kompozice jsou obvykle transparentní v nepřítomnosti dispergované pevné látky nebo jiné fáze a v popisu tohoto vynálezu jsou označovány jako kompozice G-fáze. Tyto G-fáze se někdy označují v literatuře jako La-fáze.

M-fáze představují obvykle imobilní anizotropní produkty podobající se voskům. Při pozorování za použití polarizačního mikroskopu poskytují charakteristickou strukturu a při rentgenové analýze nebo při neutronové difrakci vzniká hexagonální difrakční obrazec, který obsahuje hlavní pík obvykle při hodnotách odpovídajících opakující se vzdálenosti v rozmezí od 4 do 10 nm, a někdy i píky vyšších řádů, první při hodnotě Q, která odpovídá 3θ ’ 5 násobku hodnoty Q základního píku a další odpovídající dvojnásobku hodnoty Q základního píku. Tyto M-fáze se někdy označují v literatuře jako H-fáze.

L₂ fáze představují opačnou formu než fáze, přičemž jsou tyto L₂ fáze tvořeny micelárními roztoky vody ve spojitém kapalném povrchově aktivním médiu. Podobně jako Lf-fáze jsou tyto L₂ fáze isotropní a newtonské.

Viskózní isotropické fáze neboli VI fáze představují obvykle imobilní, ne-newtonské fáze, které jsou opticky isotropní a obvykle jsou transparentní, přinejmenším v případě, kdy jsou čisté. Tyto VI-fáze mají krychlový symetrický difrakční obrazec, který vykazuje hlavní pík a píky vyšších řádů při hodnotách 2θ ’ násobku a 3θ’^ násobku hodnoty Q základního píku při rentgenové analýze nebo neutronové difrakci.

O jedné z těchto krychlových kapalných krystalických fází se v dosavadním stavu techniky uvádí, že vznikají ihned po micelární fázi při teplotě okolí s rostoucí koncentrací povrchově aktivní látky. Vznik této fáze je vysvětlován tak, že tato VI-fáze, která je někdy označována jako I-^-fáze, může vznikat v důsledku vpravování micel (pravděpodobně kulového tvaru) do krychlové mřížky. Při dalším zvyšování koncentrace povrchově aktivního činidla dochází potom při teplotě okolí obvykle k tvorbě hexagonální fáze (M-^-fáze) , přičemž po tvorbě této fáze může nastat tvorba lamelární fáze (G-fáze). Tyto výše uvedené I^-fáze, jestliže vůbec k jejich vzniku dochází, potom je možno je obvykle pozorovat pouze v úzkém koncentračním rozmezí, obyčejně těsně nad koncentracemi, při kterých se tvoří L^-fáze. Umístění těchto VI-fází ve fázovém diagramu naznačuje, že tato fáze je tvořena malými uzavřenými agregovanými částicemi povrchově aktivní látky ve vodném spojitém prostředí.

Rovněž je z dosavadních zkoumání těchto systémů známa inverzní forma výše uvedené I^-fáze (to znamená I₂~fáze), přičemž tato forma se vyskytuje pravděpodobně mezi inverzní hexagonální fází (to znamená M₂-fází) a L₂-fází. Tato fáze sestává ze spojitého prostředí tvořeného povrchově aktivní látkou, které obsahuje krychlové seskupení micel vody.

V oblasti koncentrací mezi M-fází a G-fází byla rovněž pozorována přítomnost alternativní formy VI-fáze, která je označována jako V-^-fáze, přičemž tato fáze zřejmě sestává z bikontinuálního systému (neboli dvojitě spojitého prostředí). Tato fáze se může vyskytovat při ještě vyšších koncentracích než je uvedená I^-fáze. Rovněž se předpokládá výskyt inverzní fáze, to znamená V₂~fáze, k jejímuž výskytu dochází mezi G-fází a M₂-fází.

Kromě toho se předpokládá výskyt dalších j iných mezofází, nebo již byly tyto fáze zjištěny, včetně nematických fází, které jsou tvořeny vláknovitými strukturami.

Termínem strukturovaná povrchově aktivní látka, který byl použit ve shora uvedeném textu, se míní tekuté, kapalné, ne-newtonské kompozice, které mají kapacitu fyzikálním způsobem suspendovat částice pevné látky v důsledku tvorby mezofáze povrchově aktivní látky nebo pevné fáze, která může být rozptýlena v rozpouštědlové fázi. Touto posledně uváděnou fází je obvykle vodná elektrolytová fáze. Fáze povrchově aktivní látky je obvykle přítomna ve formě vmíšených sférolitů dispergovaných v uvedené vodné fázi. V alternativním provedení může být přítomna zředěná mobilní lamelární fáze nebo může dojít k bikontinuálnímu retikulárnímu rozptýlení vodných a lamelárních fází. Hexagonální fáze jsou obvykle nedostatečně mobilní k tomu aby mohly tvořit základ pro tvorbu strukturované povrchově aktivní látky, ovšem výjimečně mohou být v těchto systémech přítomny. Pokud se týče krychlových fází je třeba uvést, že nebylo pozorováno, že by byly dostatečně mobilní. Výše uvedené L^-fáze a L₂-fáze nejsou samy o sobě strukturované a neprojevují suspendační vlastnosti, ovšem mohou být v daných systémech přítomny, například ve formě kontinuální kapalné fáze, ve které je dispergována lamelární nebo sférolitická fáze, nebo jako dispergovaná fáze, to znamená fáze dispergovaná ve spojité lamelární fázi nebo isotropní fázi.

Strukturované povrchově aktivní látky se odlišují od mikroemulzí, které představují termodynamicky stabilní systémy. Tyto mikroemulze představují v podstatě micelární roztoky (neboli L-^-fáze) , ve kterých je zapouzdřena v micelách hydrofobní látka.

Tyto strukturované povrchově aktivní látky se rovněž odlišují od koloidních systémů, které jsou kineticky stabilní. V případě těchto koloidních systémů jsou částečky dispergované fáze dostatečně malé (například mají velikost menší než 1 mikron), aby byly ovlivňovány Brownovým pohybem. Tato disperze se tedy udržuje konstantním promícháváním vnitřní fáze. Na rozdíl od těchto koloidních systémů představuj í strukturované povrchově aktivní látky mechanicky stabilní systémy, ve kterých jsou částečky iraobilizovány ve struktuře povrchově aktivní látky. V situaci, kdy je tento systém v klidu, není možno zaznamenat žádný pohyb suspendovaných částic, ovšem výskyt střihových sil v souvislosti s tečením je dostatečný v těchto systémech k tomu, aby bylo dosaženo rozrušení struktury a aby byl produkt mobilní.

Pokud nebude v popisu uvedeného vynálezu uvedeno jinak, potom se viskozitou míní viskozita měřená na Brookfieldově viskozimetru, vřeteno 4, při 100 otáčkách za minutu a při teplotě 20 °C. Toto odpovídá střihovému namáhání přibližně 21 s^·. Tato charakteristika je indikaci tekutosti ne-newtonských kapalin.

V této oblasti techniky, která byla již podrobněji uvedena výše, nastává v mnoha případech situace, kdy je zapotřebí dispergovat pevné látky nebo kapalné látky ve vodném médiu v množstvích, která leží nad hodnotami rozpustnosti uvedených látek. Takto připravené disperze by měly být v ideálním případě tekuté, přičemž by měly tyto systémy zůstávat rovnoměrně dispergované po dlouhé časové intervaly.

Podle dosavadního stavu techniky bylo zjištěno, že strukturované povrchově aktivní látky mají řadu výhod jako suspendační média v porovnání s většinou z dosud používaných běžných metod dispergování pevných a kapalných látek, jako jsou například koloidní systémy, mikroemulze nebo jako je použití viskozifikačních látek nebo minerálních povrchově aktivních látek.

Jako příklad systémů, u kterých byly tyto strukturované povrchově aktivní systémy aplikovány je možno uvést prací detergentové látky obsahující pevná upravovači činidla, čistící prostředky s tvrdým povrchem, které obsahují brusné částice, toaletové prostředky, suspenze barviv a pigmentů, pesticidní suspenze, vrtné kaly a mazací prostředky.

U těchto vodných kompozic se strukturovanou povrchově aktivní látkou, jako. jsou například kapalné prací detergentové látky, toaletové prostředky a suspendační média pro pesticidy, barviva a jiné pevné látky, se častokrát požaduje, aby měly vysokou hladinu povrchově aktivní látky a/nebo elektrolytu.

Tyto povrchově aktivní látky jsou v uvedených systémech obvykle přítomny ve formě sférolitických částic. Tyto sférolitické částice mají značnou tendenci k flokulování, zejména při vysokých koncentracích elektrolytu. Tato tendence může způsobovat nestabilitu systému a/nebo nadměrně vysokou viskozitu. Podobné tendence bylo možno pozorovat i u jiných strukturovaných povrchově aktivních systémů. Cílem uvedeného vynálezu je zmenšit flokulaci a/nebo viskozitu, a/nebo zvýšit stabilitu těchto viskózních, flokulovaných a/nebo nestabilních strukturovaných povrchově aktivních látek.

Jako konkrétní příklad typu systémů, které obsahují povrchově aktivní látky, u kterých častokrát dochází k problémům s nestabilitou nebo flokulaci, je možno uvést skupinu systémů představujících textilní kondicionéry. Tyto látky obvykle obsahuj i dvě alkylové skupiny nebo alkenylové skupiny obsahující 15 až 25 atomů uhlíku (obvykle se jedná o skupiny mastných látek z loje), přičemž jsou kationtové nebo amfoterní povahy.

U těchto a podobných systémů je konkrétním problémem příprava kompozic s vysokou hladinou upravovači (neboli plnící) látky v případech, kdy tyto kompozice obsahují účinnou kombinaci povrchově aktivních látek, nutnou k dosažení požadované prací schopnosti u syntetických textilních materiálů. V těchto případech bylo zjištěno, že při vysoké hladině pevné upravovači látky, jako je například trifosforečnan sodný nebo zeolit, dochází k tvorbě kompozic o nepřijatelně vysoké viskozitě.

Problémy souvisící se stabilitou povrchově aktivních látek nebo s flokulaci nejsou omezeny pouze na kompozice obsahující mimořádně vysoké hladiny elektrolytu. K těmto problémům rovněž dochází v případech, kdy je snaha vpravit do systému se strukturovanými povrchově aktivními látkami rozpustné polymery.. Přítomnost těchto polymerů může být požadována například v případech činidel pro účinné suspendování špíny, v případech kdy slouží jako pomocné mlecí prostředky, jako filmotvorné látky v barvách nebo emailech nebo jako látky zabraňující krystalovému růstu v suspenzích obsahujících pesticidní látky.

Další problém se zeolitovými plnivovýnli detergenty spočívá v tom, že projevují tendenci k menší účinnosti pokud se týče jejich schopnosti odstraňovat špínu v porovnání s polyfosforečnanovými upravovacími detergenty. Ve zveřejněné evropské patentové přihlášce EP-A-0 419 264 se uvádí, že účinnost zeolitů jako upravovačích plnících prostředků může být značně zvýšena při současné přítomnosti tak zvaného ko-plniva (neboli pomocné upravovači látky) na bázi určitých aminofosfinátů, které jsou obvykle získány v oligomerní formě. Bohužel ovšem nebyla nalezen žádná možnost jak vpravit větší významnější množství těchto aminofosfinátů do kapalných detergentů se zeolitovým plnivem takovým způsobem, aby nenastaly problémy s oddělováním fází.

Použití těchto strukturovaných povrchově aktivních látek v detergentech bylo až dosud popsáno ve velikém množství publikací podle dosavadního stavu techniky, včetně patentů Velké Británie č. GB 2 123 846, GB 2 153 380 a zveřejněných evropských patentových přihlášek č.

EP-A-0452 106 a EP-A-0530 708.

Strukturovaných detergentů se rovněž týkaj í i následující patenty :

AU	482	374	GB	855	679	US	2	920	045
AU	507	431	GB	855	893	US	3	039	971
AU	522	983	GB	882	569	US	03	075	922
AU	537	506	GB	943	217	US	3	232	878

AU	542 079	GB	955 082	US 3 235	505
AU	547 579	GB	1 262 280	US 3 281	367
AU	548 438	GB	1 405 165	US 3 328	309
AU	550 003	GB	1 427 011	US 3 346	503
AU	555 411	GB	1 468 181	US 3 346	504
		GB	1 506 427	US 3 35Γ	557
CA	917 031	GB	1 577 120	US 3 509	059
		GB	1 589 971	US 3 374	922
CS	216 492	GB	1 600 981	US 3 629	125
		GB	2 028 365	US 3 638	288
DE	Al 567 656	GB	2 031 455	US 3 813	349
		GB	2 054 643	US 3 956	158
DE	2 447 945	GB	2 079 305	• US 4 019	720
				US 4 057	506
EP	0 028 038	JP-	-A-52-146 407	US 4 107	067
EP	0 038 101	JP-	-A-56-86999	US 4 169	817
EP	0 059 280			US 4 265	777
EP	0 079 646	SU	498 331	US 4 279	786
EP	0 084 154	SU	922 066	US 4 299	740
EP	0 103 926	SU	929 545	US 4 302	347

FR 2 283 951, přičemž je ovšem třeba poznamenat, že ve většině případů představovaly strukturní útvary obsažené v popisovaných kompozicích nedostatečně stabilní systémy k udržení pevných látek v suspenzi.

Strukturované povrchově aktivní látky používané v případě prostředků obsahujících pesticidní látky, jsou popisovány ve zveřejněné evropské patentové přihlášce EP-A-0 388 239.

Strukturované povrchově aktivní látky používané v případě vrtných kalů a jiných dalších funkčních kapalin, jsou popisovány ve zveřejněné evropské patentové přihlášce EP-A-0 430 602.

Strukturované povrchově aktivní látky používané v případě suspenzí barviv a pigmentů, jsou popisovány ve zveřejněné evropské patentové přihlášce EP-A-0 472 089.

Ve zveřejněné evropské patentové přihlášce EP-0 301 883 se popisuje použití určitých polymerů jako činidel pro snižování viskozity v kapalných detergentech.

V případě těchto polymerů popisovaných ve výše uvedené publikaci se ovšem ukázalo, že nejsou nijak zvlášť účinné. Výsledkem byly pokračující výzkumy a řada udělených patentů, které se týkaly polymerů určených pro speciálnější použití, pomocí kterých je možno dosáhnout většího snížení viskozity (viz například zveřejněné evropské patenty EP-A-0 346 993, EP-A-0 346 994, EP-A-0 346 995, EP-A-0 415 698,

EP-A-0 458 599, patent Velké Británie č. 2 237 813, mezinárodní zveřejněné patentové přihlášky VO 91/05844,

VO 91/05845, VO 91/06622, VO 91/06623, VO 91/08280,

VO 91/08281, VO 91/09102, VO 91/09107, VO 91/09108,

VO 91/09109 a VO 91/09932. V případě některých z těchto polymerů se uvádí, že působí jako deflokulanty a o jiných se uvádí, že způsobují osmotické smrštění sférolitů. Tyto polymery ovšem představují relativně drahé látky, které přispívají relativně málo ke zvýšení prací účinnosti zde uváděných kompozic. Tyto látky mají obvykle tak zvanou hřebenovou strukturu s hydrofilní polymerní základní kostrou (řetězcem), na kterou jsou navázány četné hydrofobní postranní řetězce nebo tomu může být naopak.

Podstata vynálezu

Podle uvedeného vynálezu bylo zjištěno, že určité povrchově aktivní látky, které tvoří micely a které jsou rozpustné ve vodné elektrolytové fázi strukturované povrchově aktivní látky v rozsahu přinejmenším 1 % hmotnostní, představují vysoce účinné látky pokud se týče deflokulování flokulovaných sférolitických nebo jiných povrchově aktivních systémů, dále pokud se týče snižování viskozity mimořádně viskózních systémů a/nebo stability nestabilních strukturovaných povrchově aktivních kompozic. Kromě toho je třeba uvést, že tyto látky přispívají ke zvýšení účinnosti povrchově aktivního Činidla a někdy rovněž přispívají ke zvýšení účinku plniv neboli ke zvýšení upravovačích vlastností kompozic.

Tyto stabilizační látky a/nebo deflokulační látky, které se používaj í podle uvedeného vynálezu představuj i povrchově aktivní látky, které obsahují hydrofobní skupinu obsahující 5 až 25 uhlíkových atomů, jako jsou například alkylové, alkenylové nebo alkylfenylové skupiny, zejména se jedná o alkylové skupiny, alkenylové skupiny nebo alkylfenylové skupiny obsahující 6 až 20 uhlíkových atomů, a dále hydrofilní skupinu, kterou je obvykle polymer hydrofilního monomeru nebo zejména monomer s hydrofilními funkčními substituenty nebo řetězec, na který jsou zavedeny hydrofilní substituenty a který je napojen svým jedním koncem na uvedenou hydrofobní skupinu. Uvedená hydrofilní skupina má ve výhodném provedení podle uvedeného vynálezu střední hodnotu hmotnosti větší než 300 amu (což je atomová hmotnostní jednotka), ještě lépe je tato střední hodnota hmotnosti větší než 500 amu, ještě výhodněji větší než 900 amu a zejména je .výhodná střední hodnota hmotnosti vyšší než

1000 amu. Uvedenou hydrofilní skupinou je obvykle polymer obsahující více než 4 monomerní jednotky, jako například polymer obsahující šest až osmdesát monomerních jednotek, což závisí na velikosti tohoto monomeru a na opakující se vzdálenosti mezi strukturami povrchově aktivního činidla. Tyto sloučeniny, které tvoří micely ve vodné' fázi uvedeného systému, který má být deflokulován, a které mají hydrofobní skupinu obsahující přinejmenším pět uhlíkových atomů napojenou svým jedním koncem na jeden konec přinejmenším jedné hydrofilní skupiny, a dále které mají hmotnost přinejmenším 300 amu (atomová hmotnostní jednotka) a/nebo které obsahují více než čtyři hydrofilní monomerní jednotky a kromě toho jsou kompatibilní s uvedenou povrchově aktivní látkou, která má být deflokulována, se v tomto popisu označují jako stabilizátory nebo uvedené stabilizátory. Výběr těchto povrchově aktivních látek, které slouží jako uvedené stabilizátory podle vynálezu závisí na povaze a koncentraci elektrolytové fáze a na povrchově aktivní látce, kterou je zapotřebí deflokulovat.

Tento uvedený stabilizátor musí být kompatibilní s fází povrchově aktivní látky, která je určena k def lokulování. Z výše uvedeného vyplývá, že by neměly být použity aniontové stabilizátory současně s použitím kationtových povrchově aktivních látek a naopak. Uvedené strukturované povrchově aktivní látky jsou obvykle aniontové a/nebo neiontové, přičemž někdy jsou přítomny rovněž amfoterní povrchově aktivní látky, ovšem obvykle tvoří složku přítomnou v malém množství. V případě těchto systémů jsou ve výhodném provedení používány aniontové nebo neiontové stabilizátory. V případě kationtových strukturovaných systémů je výhodné použít kationtových nebo neiontových stabilizátorů.

Následující diskuze předpokládá, že uvedeným povrchově aktivním činidlem je hlavně aniontová a/nebo neionotvá povrchově aktivní látka, pokud nebude v konkrétním případě uvedeno j inak.

V obvyklých případech je jako elektrolyt, což nastává zejména v případě pracích detergentů, používán multivalentní aniontový typ elektrolytu, jako je například trifosforečnan sodný a/nebo draselný nebo citronan sodný nebo draselný, který je vzhledem ke své rozpustnosti a upravovači kapacitě (neboli plnící kapacitě) často používán v takových případech, kde jsou nutné vysoké koncentrace elektrolytu.

V případě roztoků obsahujících vysoké koncentrace (jako například koncentrace větší než 15 % hmot./hmot.) citronanu sodného nebo v případě j iných roztoků obsahuj icich multivalentní aniontový elektrolyt je výhodně použitým typem uvedeného stabilizátoru nebo stabilizátorů polyelektrolyt zakončený alkanolovou nebo alkylthiolovou skupinou, jako je například polyakrylát, polymethakrylát nebo polykrotonát.

Z dosavadního stavu techniky jsou známy polyakryláty rozpustné ve vodě s alkanolovou nebo merkaptanovou skupinou zakončující řetězec, které se používají pro přípravu povlakových materiálů, k výrobě adhezních papírů a v průmyslu netkaných textilií (viz například japonské zveřejněné patentové přihlášky JP 04081405, JP 01038405 a JP 62085089) a které se dále používají pro výrobu mřížek (viz. například japonská zveřejněná patentová přihláška JP 62280203 a německá patentová přihláška DE 1947384). Kromě toho je možno rovněž uvést vápenaté soli podobných polymerních látek., které jsou uváděny v japonské zveřejněné patentové přihlášce JP 01310730, které se používají jako dispergační látky pro dispergování uhlíkových sazí nebo oxidu železa ve vodě.

Podle uvedeného vynálezu bylo zjištěno, že polykarboxyláty nebo jiné polyelektrolyty, které mají více než 4 hydrofilní monomerní jednotky a jejichž řetězce jsou zakončeny například alifatickou alkoholovou, thiolovou nebo aminovou skupinou obsahující 6 až 25 atomů uhlíku nebo alifatickou karboxylátovou, fosfátovou, fosfonátovou, fosfinátovou nebo fosfitovou esterovou skupinou obsahující 6 až 25 atomů uhlíku (v textu uvedeného vynálezu j sou tyto látky označovány jako uvedený polyelektrolytový stabilizátor), jsou mnohem účinnější než polymery až dosud navrhované podle dosavadního stavu techniky k deflokulování, snižování viskozity kapalných detergentových kompozic nebo ke stabilizování kapalných detergentových kompozic, které obsahují elektrolyty s multivalentními anionty. Tyto polyelektrolytové stabilizátory rovněž zvyšují účinnost kapalného detergentu.

Dalším typem polyelektrolytu, kterého je možno použít jako uvedeného stabilizátoru v elektrolytech s multivalentními anionty, je alkyletherový polykarboxylátový produkt získaný adicí nenasycených karboxylových kyselin, jako je například kyselina itakonová, maleinová nebo fumarová nebo jejich solí, na sloučeninu obsahující alkylové skupiny obsahující 8 až 25 atomů uhlíku a polyoxyethylenový řetězec, jako je například polyethoxylovaný alkohol, což se provede za použití volného radikálového iniciátoru. Tento produkt obvykle obsahuje jednu nebo ve výhodném provedení více ethoxylových skupin a jednu nebo ve výhodném provedení více 1,2-dikarboxy22 ethylových skupin.

Tyto alkyletherové polykarboxylátové látky jsou popisovány například ve zveřejněné evropské patentové přihlášce EP 0129328, a v souvisící patentové přihlášce Velké Británie č. 93 14277.6.

Jako další příklad uvedených stabilizátorů je možno uvést polysulfomaleinany zakončené alkylovými skupinami.

Jako další příklad uvedených stabilizátorů, které jsou účinnými látkami v multivalentních aniontových elektrolytech, je možno uvést alkylpolyglykosidy, které mají relativně vysoký stupeň polymerace. Podle uvedeného vynálezu bylo rovněž zjištěno, že tyto alkylpolyglykosidy jsou rovněž mimořádně účinné jako prostředky snižující viskozitu a zlepšuj ící stabilitu koncentrovaných vodných strukturovaných systémů na bázi povrchově aktivních látek, přičemž současně zvyšují účinnost těchto látek.

Jako další příklad uvedených stabilizátorů podle uvedeného vynálezu, které jsou vhodné pro použití v multivalentních aniontových elektrolytech, je možno uvést glykolipidy nebo estery cukrů. Monosacharidové estery nejsou moc účinné a disacharidové estery, jako jsou například estery sacharózy a maltózy, mají pouze velmi omezené použití, ovšem vyšší oligosacharidové estery, jako je například palmitát maltopentózy, poskytují požadovaný účinek. Ve výhodném provedení se používají estery, které obsahují více než 4 glykosidové skupiny. Účinek glykolipidů na agregované liposomy je uváděn v publikaci J. Colloid and Interface Sci. Vol. 152, No. 2, Sept. 1992.

Podle uvedeného vynálezu bylo zjištěno, že alkylethoxyláty nejsou obvykle dostatečně rozpustné při vysokých koncentracích v elektrolytech multivalentního aniontového typu aby mohly fungovat jako uvedené stabilizátory pro tyto systémy. Například je možno uvést, že v případě ethoxylátů s 12 až 14 atomy uhlíku obsahující 50 molů ethoxylových jednotek bylo zjištěno, že tyto látky tvoří micely ve vodném roztoku citrátu sodného o koncentraci 15 % hmot./hmot., ovšem tyto micely už netvoří v uvedených roztocích při koncentraci 20 % hmot./hmot. Stabilizační účinnost těchto ethoxylátů je odrazem jejich odlišné rozpustnosti.

Druhým typem elektrolytu je elektrolyt multivalentního kationtového typu, jako je například chlorid vápenatý, který se používá například jako rozpuštěné zatěžovací činidlo ve vrtných kalech. Polykarboxyláty jsou obvykle nedostatečně rozpustné, aby mohly fungovat jako uvedené stabilizátory v přítomnosti vysokých koncentrací multivalentního kationtu. Ve výhodném provedení podle uvedeného vynálezu se v této souvislosti používají polysulfonáty, jako jsou například alkylpolyvinylsulfonáty nebo alkylpoly(2-akrylamido2-methylpropansulfonáty), a dále jsou rovněž účinné alkylpolyethoxyláty, jako například látky obsahující více než 6 ethylenoxylových jednotek, jako například více než 20 ethylenoxylových jednotek.

Třetím typem elektrolytu jsou monovalentní kationty a anionty, jako například chlorid draselný, o vysoké koncentraci. V těchto systémech jsou polyelektrolyty méně rozpustné, ovšem vyšší polyethoxyláty, jako například alkylpolyethoxyláty se 70 až 80 moly polyethoxylových jednotek, fungují v těchto případech dobře jako uvedené stabilizátory.

Dalším příkladem elektrolytů, které by mohly způsobovat vážné problémy v souvislosti s flokulací i při relativně nízkých koncentracích, jsou běžně známé polyelektrolyty, jako například naftalensulfonátformaldehýdový kopolymer, karboxymethylceluloza nebo nezakončené polyakryláty nebo polymaleinany. V těchto strukturovaných povrchově aktivních systémech je mnohdy nutno použít těchto polymerů, které obvykle netvoří micely. Například je možno uvést, že suspenze pigmentů je nutno rozemílat na velice jemnou velikost částic, přičemž se jako prostředky napomáhající rozemílání běžně přidávají v malých množstvích polyelektrolyty, což ale způsobuje vážné problémy s flokulací těchto strukturovaných povrchově aktivních látek.

Podle uvedeného vynálezu bylo zjištěno, že pro deflokulování uvedených systémů jsou obvykle vysoce účinné alkoholethoxyláty, přičemž tyto látky jsou rovněž účinné v systémech, ve kterých je nestabilita nebo vysoká viskozita způsobena přítomností jiných typů rozpustných polymerů.

Podle uvedeného vynálezu bylo dále zjištěno, že v případě přítomnosti uvedeného stabilizátoru je možno zavést do této kapalné detergentové kompozice relativně vysoké množství aminof osf inátů, aniž by tím byla způsobena jakákoliv významnější nestabilita.

Podle uvedeného vynálezu bylo rovněž zjištěno, že jestliže se do těchto nestabilních směsí nebo viskóznějších směsí postupně přidávají deflokulanty jako uvedené stabilizátory, potom se viskozita v počáteční fázi sníží, dokud se nezíská stabilní kapalný produkt. Ovšem jestliže se přidává další množství deflokulantu, potom viskozita stoupá až na maximální hodnotu a potom opět klesá, přičemž při dalším přidávání tohoto deflokulantu vede ke vzniku průsvitné vysoce mobilní kompozice G-fáze, která má dobré suspendační vlastnosti. Při dalším přidávání deflokulantu se může vytvořit čistá L^-fáze, která je zjevně nestrukturovaná. Tento produkt má případný význam jako čistý detergent nebo šampon pro takové aplikace, kde nejsou požadovány schopnosti suspendovat pevnou látku.

Podle uvedeného vynálezu bylo rovněž zjištěno, že v případě vpravení relativně vysokých množství neiontového povrchově aktivního činidla společně s upravovacími látkami (plnivy) rozpustnými ve vodě, jako je například dif osf orečnan draselný nebo trif osf orečnan draselný, zejména v případě přítomnosti suspendovaných upravovačích látek, jako je například trifosforečnan sodný, je možno u těchto kompozic při aplikaci na syntetické textilie dosáhnout vysoké úrovně upravovači látky a vysoce účinných pracích schopností.

Kromě toho bylo podle uvedeného vynálezu zjištěno, že v těchto systémech, ve kterých je požadována vysoká koncentrace elektrolytu a vysoký podíl neiontového povrchově aktivního činidla, zejména neiontové povrchově aktivní látky polyethoxylátového typu, dochází k tvorbě nového typu heterogenního strukturovaného povrchově aktivního systému, který je v normálním stavu velice viskózní. Tento nový systém je tvořen isotropní fází, o které se předpokládá, že představuje fázi bohatou na povrchově aktivní látku, jako je například I^-fáze, dispergovanou ve spojité (neboli kontinuální) fázi, kterou může být nebo která může obsahovat isotropní fázi, o které se předpokládá, že představuje fázi nebo v určitých případech se může jednat o anisotropní fázi, jako je například lamelární fáze.

V alternativním provedení může uvedená dispergovaná fáze obsahovat L^-fázi ve spojité lamelární fázi.' Kromě toho se podle uvedeného .vynálezu nevylučuje tvorba disperzí L-^-fáze v Lj-fázi.

Podle uvedeného vynálezu byla zj ištěna možnost stabilizování těchto nových strukturovaných povrchově aktivních systémů za pomoci uvedených stabilizátorů, přičemž se tvoří vhodné suspendační systémy pro suspendování pevných látek.

Podle prvního provedení se uvedený vynález týká použití stabilizátoru obsahujícího hydrofobní skupinu rozpustnou v uhlovodíku, která je napojena svým jedním koncem na jeden konec přinejmenším jedné hydrofilní skupiny, která představuje polymerní řetězec s více než čtyřmi hydrofilními monomerními skupinami a/nebo řetězec s hmotností větší než 300 arau (atomová hmotnostní jednotka), ke snížení nebo zabránění ílokulace systémů obsahuj ících flokulovatelné povrchově aktivní činidlo kompatibilní s uvedeným stabilizátorem a kapalné médium, které je schopné flokulovat uvedenou povrchově aktivní látku, a ve kterém je uvedený stabilizátor schopen existovat ve formě micelárního roztoku.

Podle druhého provedení se uvedený vynález týká použití sloučeniny, která tvoří micely ve vodných roztocích obsahujících 18 % hmótnostních citronanu draselného, přičemž tato sloučenina je tvořena alifatickou nebo alkylarylovou hydrofobní skupinou obsahující 6 až 25 atomů uhlíku jejíž jeden konec je napojen na jeden konec přinejmenším jedné hydrofilní skupiny, která má hmotnost větší než 300 amu (atomová hmotnostní jednotka) a/nebo obsahuje více než čtyři hydrofilni monomerní jednotky, ke snížení viskozity viskózních strukturovaných systémů na bázi povrchově aktivní látky a/nebo k převedení nestabilních povrchově aktivních systémů na stabilní strukturované nebo micelární povrchově aktivní systémy, přičemž tyto systémy obsahují přinejmenším 10 % hmotnostních rozpuštěného elektrolytu obsahujícího multivalentní anion rozpouštějícího povrchově aktivní látku, vztaženo na celkovou hmotnost tohoto systému.

Podle třetího provedení se uvedený vynález týká použití alkyl, alkenyl nebo alkylaryl-polyglykosidu, obsahujícího v uvedených skupinách 5 až 25 atomů uhlíku, nebo uvedeného polyelektrolytového stabilizátoru definovaného výše, ke stabilizování nebo ke snížení viskozity vodných kompozic obsahujících aniontovou, neiontovou a/nebo amfoterní povrchově aktivní látku, které obsahují rozpuštěný elektrolyt s multivalentním aniontem.

Podle čtvrtého provedení se uvedený vynález týká vodné kompozice na bázi povrchově aktivní látky, která obsahuje přinejmenším jednu povrchově aktivní látku, která je schopná tvořit flokulovaný systém samotná a/nebo v přítomnosti flokulantu, dále vodnou spojitou fázi obsahující v případě potřeby dostatečné množství flokulantu ke vzniku flokulovaného systému s uvedenou povrchově aktivní látkou, a stabilizátor což je sloučenina schopná tvořit micely v uvedené vodné fázi, přičemž uvedený stabilizátor obsahuje hydrofobní skupinu s přinejmenším pěti uhlíkovými atomy připojenou svým jedním koncem k jednomu konci přinejmenším jedné hydrofilní skupiny o hmotnosti větší než 300 amu (atomová hmotnostní jednotka) a/nebo obsahující přinejmenším pět hydrofilních monomerních jednotek, přičemž tento stabilizátor je přítomen v množství dostatečném k inhibování flokulace tohoto systému.

Podle pátého provedení se uvedený vynález týká vodné kompozice se strukturovanou povrchově aktivní látkou, která obsahuje v podstatě vodu, přinejmenším jednu strukturotvornou povrchově aktivní látku, podíl rozpuštěného flokulačního činidla ke flokulování uvedené povrchově aktivní látky, vztaženo na hmotnost vody, dostatečný k tomu, aby se společně se strukturotvornou povrchově aktivní látkou as vodou vytvořila :

(i) flokulovaná, (ii) nestabilní a/nebo (iii) viskózní kompozice se strukturovanou povrchově aktivní látkou, a přinejmenším jeden stabilizátor, kterým je sloučenina tvořící micely obsahující alkylovou skupinu s 5 až 20 atomy uhlíku připojenou k jednomu konci hydrofilní skupiny, přičemž tato hydrofilní skupina má hmotnost větší než 300 amu (atomová hmothostní jednotka) a/nebo obsahuje polymer s více než čtyřmi hydrofilními monomerními jednotkami, kde uvedený stabilizátor je schopen vytvářet micely ve vodném roztoku obsahujícím uvedený elektrolyt v uvedeném podílu, a dále je tento stabilizátor přítomen v množství dostatečném k získání :

(i) méně flokulováné, (ii) více stabilní a/nebo (iii) méně viskózní kompozice se strukturovanou povrchově aktivní látkou.

Podle šestého provedení se uvedený vynález týká vodné kompozice se strukturovanou povrchově aktivní látkou obsahující vodu, přinejmenším jednu strukturotvornou povrchově aktivní látku, podíl rozpuštěného elektrolytu k rozpouštění povrchově aktivní látky, vztaženo na hmotnost uvedené kompozice, dostatečný k tomu, aby sé společně s povrchově aktivní látkou a s vodou vytvořila :

(i) flokulovaná, (ii) nestabilní a/nebo (iii) viskózní kompozice se strukturovanou povrchově aktivní látkou, a stabilizátor obsahující sloučeninu tvořící micely, která obsahuje alkylovou, alkenylovou nebo alkylarylovou skupinu obsahující 5 až 25 atomů uhlíku připojenou k jednomu konci přinejmenším jedné hydrofilní skupiny, přičemž tato hydrofilní skupina má hmotnost větší než 300 amu (atomová hmotnostní jednotka) a/nebo obsahuje polymer s přinejmenším čtyřmi hydrofilními monomerními jednotkami, kde uvedený stabilizátor je schopen vytvářet micely ve vodném roztoku obsahujícím uvedený elektrolyt v uvedeném podílu, a dále je tento stabilizátor přítomen v množství dostatečném k získání :

(i) méně flokulované, (ii) více stabilní a/nebo (iii) méně viskózní kompozice se strukturovanou povrchově aktivní látkou.

Podle sedmého provedení se uvedený vynález týká sférolitické kompozice na vodné bázi, která obsahuje přinejmenším 10 % hmotnostních povrchově aktivní látky, vztaženo na hmotnost této kompozice, a přinejmenším 10 % hmotnostních rozpuštěného .elektrolytu, vztaženo na hmotnost uvedené kompozice, takového typu, který v nepřítomnosti uvedeného stabilizátoru způsobuje vznik :

(i) buďto kompozice, která se při stání rozděluje na dva podíly nebo více podílů, (ii) nebo stabilní kompozice, která má viskozitu, jak bylo definováno shora, větší než 0,8 Pa.s, a tento stabilizátor je přítomen v dostatečném množství aby bylo dosaženo' :

(i) zmenšení nebo zabránění uvedeného oddělování a/nebo (ii) snížení uvedené viskozity.

Podle osmého provedení se uvedený vynález týká stabilní, tekuté, sférolitické kompozice se strukturovanou povrchově aktivní látkou, která obsahuje vodu, dostatečné množství povrchově aktivní látky k vytvoření struktury v přítomnosti elektrolytu, přinejmenším 10 % hmotnostních rozpuštěné soli s multivalentním aniontem rozpouštěj ící povrchově aktivní látku, přičemž koncentrace uvedené soli v uvedené vodě je dostatečná k tomu, aby společně s vodou a uvedenou povrchově aktivní látkou vznikla :

(i) nestabilní a/nebo (ii) flokulovaná, sférolitická kompozice se strukturovanou povrchově aktivní látkou, a stabilizátor, který má alkylovou skupinu obsahující 5 až 20 atomů uhlíku připojenou svým jedním koncem k jednomu konci přinejmenším jedné hydrofilní skupiny, jejíž hmotnost je větší než 300 amu (atomová hmotnostní jednotka), a řadu hydroxylových, karboxylátových, sulfonátových, fosfonátových, sulfátových nebo fosfátových skupin, přičemž uvedený stabilizátor je rozpustný ve vodném roztoku uvedené soli při uvedené koncentraci, a dále je tento stabilizátor přítomen v množství dostačujícím k vytvoření :

(i) více stabilní a/nebo| (ii) méně viskózni sférolitické kompozice.

Podle devátého provedení se uvedený vynález týká vodné kompozice se strukturotvornou povrchově aktivní látkou obsahující vodu, dostatečné množství povrchově aktivní látky ke vzniku struktury v přítomnosti elektrolytu, rozpuštěnou sůl s multivalentním kovem, která rozpouští’ uvedenou povrchově aktivní látku, přičemž koncentrace uvedené soli v této vodě je dostatečná k tomu, aby se společně s uvedenou povrchově aktivní látkou vytvořila :

(i) nestabilní a/nebo (ii) flokulovaný sférolitický systém o viskozitě větší než 0,8 Pa s, a stabilizátor představující sloučeninu, která obsahuje alkylovou skupinu s 5 až 20 atomy uhlíku a hydrofilní skupinu o hmotnosti větší než 300 amu (atomová hmotnostní jednotka) a dále řadu ethoxylátových, sulfonátových, fosfonátových, sulfátových nebo fosfátových skupin, přičemž tento stabilizátor tvoří micely ve vodném roztoku uvedené soli obsahující uvedený multivalentní kov při uvedené koncentraci, a tento stabilizátor je přítomen v množství dostatečném k vytvoření :

(i) stabilní a/nebo (ii) méně viskózní sférolitické kompozice.

Podle desátého provedení se uvedený vynález týká vodné kompozice se strukturovanou povrchově aktivní látkou, která obsahuje vodu, dostatečné množství povrchově aktivní látky k vytvoření struktury v přítomnosti elektrolytu, přinejmenším 10 % hmotnostních soli alkalického kovu nebo amonné soli s raonovalentním aniontem, přičemž tato sůl rozpouští uvedenou povrchově aktivní látku a koncentrace této soli je dostatečná k tomu, aby společně s uvedenou povrchově aktivní látkou vznikl :

(i) nestabilní sférolitický systém a/nebo (ii) flokulovaný systém, který má viskozitu větší než 0,8 Pa.s, a alkyl, alkenyl nebo alkylaryl-alkoxylátovou sloučeninu, která obsahuje přinejmenším 8 ethylenoxylových jednotek, a ve výhodném provedení 25 až 75 těchto ethylenoxylových jednotek, a až deset propylenoxylových jednotek na molekulu, přičemž tato sloučenina je přítomna v množství dostatečném k vytvoření :

(i) stabilní sférolitické kompozice a/nebo (ii) méně viskózní sférolitické kompozice.

Podle jedenáctého provedení se uvedený vynález týká kompozice pro kondicionování textilií, která obsahuje vodu, kationtový kondicionér textilií, který obsahuje alkylové nebo alkenylové skupiny obsahující 15 až 25 atomů uhlíku, dále dostatečné množství flokulantu k tomu, aby společně s uvedeným kondicionérem textilií a vodou vznikl viskózní, flokulovaný a/nebo nestabilní systém, a dále dostatečné množství stabilizátoru obsahujícího hydrofobní skupinu obsahující 5 až 25 atomů uhlíku, která je připojena svým jedním koncem k jednomu konci přinejmenším jedné neiontové nebo kationtové hyárofilní skupiny o hmotnosti větší než 300 amu (atomová hmotnostní jednotka) a/nebo obsahující přinejmenším pět hydrofilních monomerních jednotek, přičemž tento stabilizátor je schopen tvořit micely v přítomnosti uvedené vody a uvedeného flokulačního činidla, ke snížení viskozity a/nebo stupně flokulace uvedené kompozice a/nebo ke stabilizaci této kompozice.

Podle dvanáctého provedení se uvedený vynález týká kompozice na bázi povrchově aktivní látky, která obsahuje vodu, strukturotvornou povrchově aktivní látku, rozpuštěný elektrolyt v množství dostatečném v případě potřeby ke vzniku strukturovaného systému obsahuj ícího povrchově aktivní látku, dostatečném k flokulování rozpuštěného polymeru netvořícího micely, ke zvýšení viskozity strukturovaného povrchově aktivního systému a/nebo k t

destabilizování uvedeného strukturovaného povrchově aktivního systému, a dále dostatečné množství uvedeného stabilizátoru ke snížení stupně flokulace a/nebo viskozity a/nebo ke stabilizování uvedené kompozice.

Podle třináctého provedení se uvedený vynález týká povrchově aktivní kompozice, která je vhodná k suspendování pevných látek, jako jsou například pigmenty nebo pesticidy, a která obsahuje vodu, strukturotvornou povrchově aktivní látku, libovolnou rozpuštěnou látku rozpouštějící povrchově aktivní látku, která může být nutná k vytvoření strukturního systému společně s uvedenou povrchově aktivní látkou a vodou, dále dostatečné množství polyelektrolytu netvořícího micely (jako je například pomocný prostředek k rozemílání) k flokulování uvedené struktury, a případně suspendované částice pevné látky, přičemž tato kompozice dále obsahuje stabilizátor představující sloučeninu tvořící •micely, která obsahuje alkylovou skupinu obsahující 5 až 25 atomů uhlíku připojenou svým jedním koncem k jednomu konci přinejmenším jedné hydrofilní skupiny, přičemž tato hydrofilní skupina má hmotnost větší než 300 amu (atomová hmotnostní jednotka) a/nebo představuje polymer s více než čtyřmi hydrofilními monomerními jednotkami, v množství dostatečném k vytvoření méně flokulované strukturované povrchově aktivní kompozice.

Podle čtrnáctého provedení se uvedený vynález týká kapalné detergentové kompozice obsahující vodu, strukxurotvornou povrchově aktivní látku, dostatečné množství rozpuštěného elektrolytu, v případě potřeby k tomu, aby byl společně s uvedenou povrchově aktivní látkou a vodou získán strukturovaný povrchově aktivní systém, dále suspendovanou zeolitovou upravovači látku neboli plnivo, dále arainofosfinátovou sloučeninu obecného vzorce I :

RR¹NCR¹2PO(OH)CR¹2NRR¹ (I) nebo polymery nebo oligomery s opakující se jednotkou obecného vzorce II :

[-PO(OH)CR¹2NR(R²NR)_nCR¹2-] (II) ve kterých :

každá ze skupin R, které mohou být stejné nebo rozdílné, představuje případně substituovanou alkylovou skupinu, cykloalkylovou skupinu, alkenylovou skupinu, arylovou skupinu, arylalkylovou skupinu, alkylarylovou skupinu nebo alkoxyalkylovou skupinu obsahuj ící 1 až 20 atomů uhlíku, přičemž každá z těchto skupin může být případně substituovány jednou nebo více skupinami, každá ze skupin R³, které mohou být stejné nebo rozdílné, představuje atom vodíku nebo skupinu R, která byla definována výše, o

R představuje dvojvaznou alkylenovou skupinu, cykloalky lenovou skupinu, alkylary lenovou skupinu, alkylenovou skupinu případně přerušenou atomem kyslíku nebo arylenovou skupinu, a

n. je nula nebo celé číslo od 1 do 10, a polymery nebo oligomery těchto látek, přičemž uvedená aminofosfinátová sloučenina je přítomna v množství dostatečném ke zvýšení viskozity uvedeného systému, ke flokulování tohoto systému a/nebo k destabilizování tohoto systému, a dostatečné množství uvedeného stabilizátoru ke snížení viskozity této kompozice a/nebo stupně flokulace této kompozice a/nebo k stabilizování této kompozice.

Podle patnáctého.provedení se uvedený vynález týká kompozice G-fáze obsahující vodu, povrchově aktivní látku a případně rozpuštěný elektrolyt a/nebo suspendované pevné látky, která je takového typu, že v nepřítomnosti deflokulantu tvoří kompozici obsahující mezofázi, která se při stání rozděluje na dva nebo více podílů, a/nebo která vykazuje viskozitu, jak bylo shora definováno, větší než 0,8 Pa.s, a dále dostatečné množství deflokulantu, kterým je například uvedený stabilizátor, k získaní stabilní kompozice G-fáze a/nebo G-fáze se sníženou viskozitou.

Podle šestnáctého provedení se uvedený vynález týká čirého, kapalného, micelárního roztoku obsahujícího vodu, povrchově aktivní látku a případně rozpuštěný elektrolyt, který je takového typu, že v nepřítomnosti deflokulantu tvoří kompozici obsahující mezofázi, a dále dostatečné množství deflokulantu, kterým je například uvedený stabilizátor, k získání čirého micelárního roztoku.

Podle sedmnáctého provedení se uvedený vynález týká strukturované povrchově aktivní kompozice, která obsahuje vodu, strukturotvornou povrchově aktivní látku, která obsahuje přinejmenším 30 % hmotnostních neiontového povrchově aktivního činidla, vztaženo na celkovou hmotnost povrchově aktivní látky, a dále dostatečné množství ve vodě rozpustného elektrolytu k vytvoření strukturované disperze isotropní kapalné fáze povrchově aktivní látky nebo fáze povrchově aktivní látky a vody v anisotropní (to znamená lamelární) kontinuální fázi.

Ve výhodném provedení je uvedenou isotropní fází povrchově aktivní látky a vody L₂-fáze. V alternativním provedení může uvedená fáze povrchově aktivní látky a vody obsahovat L^-fázi.

Podle osmnáctého provedení se uvedený vynález týká strukturované kompozice povrchově aktivní látky obsahující vodu, strukturotvornou povrchově aktivní látku obsahující přinejmenším 30 % hmotnostních neiontového povrchově aktivního činidla, a dostatečné množství ve vodě rozpustného elektrolytu k vytvoření strukturované disperze isotropní kapalné fáze povrchově aktivní látky nebo fáze povrchově aktivní látky a vody (to znamená například L₂-fáze) v isotropní vodné fázi (jako například L^-fáze).

Ve výhodném provedení podle vynálezu jsou uvedené nové fáze podle sedmnáctého provedení a osmnáctého provedení stabilizovány v přítomnosti uvedeného stabilizátoru.

Některé povrchově aktivní látky, zejména povrchově aktivní látky dobře rozpustné v oleji, jako jsou například isopropylaminalkylbenzensulfonáty, jsou schopné tvořit flokulované strukturované systémy ve vodě i v nepřítomnosti elektrolytu. V takových případech může vodné médium sestávat v podstatě z vody. Ovšem ve většině případů dochází k flokulaci povrchově aktivních látek pouze v přítomnosti rozpuštěného elektrolytu, a zejména ve vysoce koncentrovaných roztocích elektrolytu.

Kompozice podle uvedeného vynálezu z tohoto důvodu v typickém provedení obsahují vysokou hladinu rozpuštěného elektrolytu rozpouštějícího povrchově aktivní látku. Obvykle je tento rozpuštěný elektrolyt přítomen v koncentracích větších než 10 % hmotnostních, jako například v koncentraci větší než 14 % hmotnostních, zejména v koncentraci vyšší než 15 % hmotnostních, vztaženo na hmotnost celé směsi, a tato koncentrace může být až do stavu nasycení. Například je možno uvést, že dobře rozpustné elektrolyty mohou být přítomny v koncentracích pohybuj icich se v rozmezí od 16 % do 40 % hmotnostních. Elektrolyty, které představují pevné látky, mohou být přítomny v nadbytku nad stavem nasycení, přičemž tento přebytek tvoří část suspendovaného podílu pevných látek.

Tento elektrolyt obvykle spadá do některého z dále uvedených čtyř hlavních typů elektrolytů :

(I) Soli multivalentních aniontů. Z těchto látek se ve výhodném provedení používá difosforečnan draselný, trifosforečnan draselný, citronan sodný a citronan draselný.

Elektrolyty tohoto typu jsou obecně výhodné pro aplikaci při přípravě detergentových kompozic a pro přípravu pesticidních přípravků, pigmentových směsí a barvících lázní.

(II) Soli multivalentních kationtů. Z látek tohoto typu je možno jako typické uvést soli kovů alkalických zemin, zejména halogenidy kovů alkalických zemin. Mezi výhodné soli z této skupiny patří chlorid vápenatý a bromid vápenatý. Mezi látky tohoto typu je možno zařadit halogenidy zinku, chlorid barnatý a dusičnan vápenatý. Tyto elektrolyty se ve výhodném provedení používají při přípravě vrtných kapalin, kde slouží jako zatěžovací látky. Uvedené soli jsou zejména výhodné k použití v těch případech, kdy se kompletují a upravují tekutiny, u kterých je nevýhodné použít suspendovaných pevných zatěžovacích látek. Tyto soli j sou rovněž v širokém rozsahu používány při přípravě kondicionérů textilních látek.

(III) Soli monovalentních kationtů s monovalentními anionty. Do skupiny těchto látek je možno zařadit halogenidy alkalických kovů nebo halogenidy amonné, jako je například chlorid draselný, chlorid sodný, jodid draselný, bromid sodný a bromid amonný, a dále dusičnany alkalických kovů nebo dusičnan amonný. Pro použití při přípravě vrtných kapalin, které se používají pro vrtání v oblastech, kdy vrt proniká útvary obsahujícími sůl, se zejména hodí chlorid sodný.

(IV) Polyelektrolyty. Do této skupiny patří polyelektrolyty netvořící micely, jako je například nezakončený polyakrylát, polymaleát nebo j iný polykarboxylát, a dále ligninsulfonát- nebo naftalensulfonát- formaldehydový kopolymer. Tyto elektrolyty mají zejména vysoký flokulační účinek na strukturované povrchově aktivní látky, dokonce i při nízkých koncentracích. Deflokulaci je možno potom provést za použití polyelektrolytových stabilizátorů nebo alkylpolyethoxylátů nebo alkylpolyglykosidů.

Všeobecně platí, že čím je větší množství přítomného povrchově aktivního činidla v poměru k jeho rozpustnosti, tím je menší použité množství elektrolytu, kterého je zapotřebí k vytvoření struktury schopné tvořit nosičový materiál pro pevné látky a/nebo k dosažení flokulace strukturované povrchově aktivní látky. Podle uvedeného vynálezu se preferuje výběr takových elektrolytů, které přispívají k daným funkčním vlastnostem kompozice a tam, kde je tato výše uvedená podmínka splněna, se dává přednost takovým elektrolytům, které jsou nej levnější, což je zřejmé z ekonomických důvodů. Podíl přidávaného elektrolytu je určen množstvím, kterého je zapotřebí k dosažení odpovídající funkčnosti (to znamená například mycí schopnost v případě detergentů). V následující fázi se přidá uvedený stabilizátor k dosažení potřebné viskozity a stability kompozice.

Ovšem koncentrace tohoto elektrolytu může rovněž záviset, kromě jiného, také na typu vytvořeného strukturního systému a na požadované viskozitě, a rovněž tak může souviset i s ekonomickou kalkulací, to znamená s cenou tohoto elektrolytu a s jeho funkčností. Podle uvedeného vynálezu je jako struktura kompozice podle vynálezu výhodný sférolitický systém, například takový sférolitický systém, který je uveden v související patentové přihlášce Velké Británie č. GB-A-2 153 380 a v evropské patentové přihlášce č. EP-A-0530708, přičemž tímto způsobem se dosáhne vyhovujícího vyvážení mezi mobilitou kompozice a vysokou hladinou suspendovaných pevných látek. Tyto struktury normálně není možno jinak připravit, pokud není přítomno určité množství elektrolytu.

Kromě pořizovací ceny elektrolytu může volba tohoto elektrolytu rovněž záviset na uvažovaném použití suspenze.

V pracích prostředcích jsou výhodně používány rozpuštěné upravovači soli (plnivo) . Kompozice mohou obsahovat pomocné látky nebo synergicky účinné materiály, které představují

- 40 elektrolyt nebo část tohoto elektrolytu. Takto zvolený elektrolyt by měl být rovněž kompatibilní se uvažovanými suspendovanými látkami. Podle uvedeného vynálezu jsou typickými používanými elektrolyty soli alkalických kovů, kovů alkalických zemin, amonné soli nebo aminové soli, přičemž do skupiny těchto obvykle používaných výhodných solí je možno zařadit chloridy, bromidy, jodidy, fluoridy, orthofosforečnany, kondenzované fosfáty, jako je například dif osf orečnan draselný nebo trif osf orečnan sodný, dále fosfonáty, jako jsou například soli acetodifosforečné kyseliny nebo amino-tris (methylenfosfonáty) , ethylendiamin-tetrakis (methylenfosfonáty) a diethylentriamin-pentakis (methylenfosfonáty) , dále sulfáty, hydrogenuhličitany, uhličitany, boráty, dusičnany, chlorečnany, chromany, mravenčany, acetáty, oxaláty, citronany, laktáty, vínany, křemičitany, chlornany, a v případech, kdy je zapotřebí provádět úpravu hodnoty pH, například ke zlepšení stability suspendované pevné látky nebo dispergované kapalné látky, nebo snížit toxicitu, potom jsou vhodné kyseliny nebo bazické látky, jako je například kyselina chlorovodíková, kyselina sírová, kyselina fosforečná nebo kyselina octová, nebo hydroxid sodný, hydroxid draselný, hydroxid amonný, hydroxid vápenatý, nebo jsou vhodné alkalické křemičitany.

Ve výhodném provedení podle uvedeného vynálezu se nepoužívají takové elektrolyty, které tvoří s povrchově aktivními látkami nerozpustné sraženiny nebo které způsobují při stání tvorbu velkých krystalů, například krystalů větších než 1 milimetr. Vzhledem k tomu co bylo uvedeno jsou nevhodné například koncentrace síranu sodného nad hranicí koncentrace nasycení v dané kompozici při teplotě 20 °C nebo blízko této oblasti. Podle uvedeného vynálezu jsou tedy výhodné takové kompozice, které neobsahují síran sodný v přebytku nad koncentrací nasycení při teplotě 20 ’C, zejména takové kompozice, které obsahují síran sodný v koncentraci pod hranicí koncentrace nasycení při teplotě 15' °C.

Pokud se týče ekonomické stránky daného problému, neboli ceny elektrolytů, potom se podle uvedeného vynálezu, v případech, kdy je to možné, dává přednost sodným solím jako elektrolytům, i když je častokrát nutné přidávat draselné soli do elektrolytu k dosažení nižší viskozity nebo vyšší koncentrace elektrolytu. Rovněž byly úspěšně testovány lithné a česné soli, ovšem v případě těchto látek je velice nepravděpodobné, že by mohly být použity při přípravě daných kompozic v průmyslovém měřítku. Dále byly vyzkoušeny vápenaté soli, jako je například chlorid vápenatý a bromid vápenatý, které j sou vhodné pro vytváření strukturovaných systémů ve vrtných kalech, kde je relativně vysoká hustota těchto látek výhodná k zatěžování těchto vrtných kalů.

Rovněž je možno použít i dalších bazických látek, jako jsou například organické bazické látky, jako například nižší alkylaminy a alkanolaminy, zejména monoethanolamin, triethanolamin a i sopropy lamin.

Kromě těchto rozpuštěných elektrolytů nebo místo nich je možno ve vodném médiu rozpustit určitý podíl flokulačního nebo destabilizačního ne-elektrolytového polymeru, přičemž tento podíl uvedené látky odpovídá množství, které je schopno flokulovat a/nebo destabilizovat uvedenou povrchově aktivní látku. Jako příklad těchto látek je možno uvést polyvinylalkohol nebo polyethylenglykol.

Pokud se týče uvedeného stabilizátoru, potom se podle uvedeného vynálezu předpokládá, že tento stabilizátor působí přinejmenším hlavně jako inhibitor flokulace. Kromě toho bylo podle uvedeného vynálezu pozorováno, že po přidání tohoto stabilizátoru do povrchově aktivního systému, který je vysoce flokulováh, se dosáhne značných výhod.

Naopak v nepřítomnosti tohoto stabilizátoru je velice často obtížné připravit kompozici, která by měla správnou kombinaci rheologických vlastností a prací účinnosti. Buďto se připraví kompozice, která je příliš viskózní, takže schopnost tečení je u této kompozice velice špatná, přičemž dochází k tomu, že při tomto tečení ulpívá materiál na nádobě, nebo se získá kompozice, která je nestabilní a odděluje se na dvě nebo více vrstev. Tyto potíže ještě vzrůstají s tím, jak stoupá celková koncentrace povrchově aktivní látky a/nebo upravovači látky (plniva). Z obchodního hlediska jsou ale vyvíjeny stále větší tlaky na vyvinutí koncentrovanějších kapalných detergentových kompozic, což přináší velký problém pro výrobce těchto látek, kteří řeší úkol nalezení vhodného stabilizátoru pro tento druh kompozic.

Ve výhodném provedení se koncentrace povrchově aktivní látky a/nebo elektrolytu upraví tak, aby byla získána kompozice, která by po přídavku uvedeného stabilizátoru nesedimentovala při stání po dobu tří měsíců při teplotě okolí, a ještě výhodněji která by nesedimentovala za uvedených podmínek rovněž při teplotě 0 °C nebo při teplotě 40 “C nebo nejlépe při obou uvedených teplotách. Rovněž se podle výhodného provedení podle uvedeného vynálezu připraví kompozice s takovou úpravou koncentrace, že se získá stabilní kompozice vůči působení střihových sil a ještě výhodněji kompozice, u kxeré se v podstatě nezvyšuje viskozita jestliže se tato kompozice vystaví působení normálních střihových sil. V některých případech je možno zvolit koncentraci povrchově aktivní látky a elektrolytu takovým způsobem, aby byly dosaženy výše uvedené charakteristiky kompozice i v nepřítomnosti uvedeného stabilizátoru, ovšem za současné vysoké viskozity této kompozice. Tento stabilizátor se potom přidává za účelem snížení viskozity.

Podle uvedeného vynálezu se dává přednost kompozicím, které obsahují uvedený stabilizátor v množství v rozmezí od 0,005 % do 20 % hmotnostních, zejména v rozmezí od 0,05 % do 2 % hmotnostních, vztaženo na hmotnost této kompozice.

V případě, že použitý elektrolyt obsahuje multivalentní ani on, jako je například citronan nebo dif osf orečnan, a povrchově aktivní látka je aniontová nebo neiontová, potom se podle uvedeného vynálezu dává přednost takovému stabilizátoru, jehož hydrofilní část obsahuje řadu karboxyskupin a/nebo hydroxyskupin, jako je zejména alkyletherpolykarboxylát, alkylpolyglykosid, alkylpolyglykamid a/nebo uvedený polyelektrolytový stabilizátor.

V případě, že tento elektrolyt obsahuje multivalentní kation, potom se podle uvedeného vynálezu ve výhodném provedení používá takový stabilizátor, který obsahuje řadu ethoxylátových, hydr oxy lových, sulf onátových, f osf onátových, sulfátových nebo fosfátových skupin, jako je například vyšší alkylpolyethoxylát, polyvinylalkohol, alkylpolyglykosid, alkylpolyvinylsulf onát, alkylpoly- (2,2-akrylamidomethylpropansulf onát) , sulfatovaný alkylpolyvinylalkohol, pólysulfonovaný alkylpolystyren, alkylpolyvinylfosfonát, alkylpolyvinylfosfát nebo póly(vinylsulfonovaný) alkylpolyalkoxylát.

V případě, že je použitým elektrolytem halogenid alkalického kovu nebo podobný jiný monovalentní systém, potom se podle uvedeného vynálezu dává přednost použití alkylethoxylátů, které obsahují ve výhodném provedení podle vynálezu více než 7 ethoxylových skupin, obvykle více než 10 ethoxylových skupin, ještě výhodněji více než 20, jako například 25 až 75 ethoxylových skupin, zejména 30 až 60 ethoxylových skupin, nej výhodněji ovšem 40 až 55 ethoxylových skupin.

Kompozice podle uvedeného vynálezu mohou obsahovat jeden nebo více uvedených stabilizátorů.

Stabilizátory, které se používají podle uvedeného vynálezu, jsou charakterizovány tím, že představují povrchově aktivní látky, které mají hydrofilní část a hydrofobní část. Tato hydrofobní část obvykle obsahuje alkylovou· skupinu obsahující 5 až 25 atomů uhlíku nebo alkenylovou skupinu obsahující 5 až 25 atomů uhlíku, přičemž ve výhodném provedení obsahuje tato část alkylovou nebo alkenylovou skupinu obsahující 6 až 25 atomů uhlíku, jako například 8 až 20 atomů uhlíku, přičemž tato alkylová skupina má například přímý řetězec. V alternativním provedení může podle vynálezu tato hydrofobní část obsahovat arylovou skupinu, alkylarylovou skupinu, cykloalkylovou skupinu, alkylovou skupinu s rozvětveným řetězcem, alkylpolypropylenoxy skupinu nebo alkylpolybutylenoxy skupinu. V některých případech je možno, nebo je to dokonce výhodné, použít v hydrofobní části amylové skupiny. Pokud se týče hydrofilní části, potom je nutné, aby tato část byla srovnatelně veliká, přičemž ve výhodném provedení podle vynálezu obsahuje řadu hydrof ilních funkčních skupin, jako jsou například hydroxylové skupiny nebo karboxylátové skupiny nebo sulfonátové skupiny.

Požadovaný rozměr této hydrofilní části vyplývá ze skutečnosti, že alkylglykosidy s jedním nebo s dvěma glykosidovými zbytky nebo ethoxyláty s třemi ethoxylátovými zbytky nejsou za normálních podmínek účinné, zatímco alkylglykosidy s třemi, čtyřmi, pěti, šesti a sedmi glykosidovými zbytky jsou postupně v uvedené řadě stále více účinnější. Podobně je možno uvést, že ethoxyláty s pěti, šesti, sedmi nebo osmi ethoxylátovými zbytky jsou ve vodných médiích, ve kterých jsou rozpustné, v uvedené řadě stále více účinnější. To znamená, že je možno uvést, že podle vynálezu jsou vhodné takové alkylpolyglykosidy, které mají stupeň polymerace větší než 1,2, a ve výhodném provedení podle uvedeného vynálezu stupeň polymerace větší než 1,3, a dále které mají širokou distribuci, z čehož vyplývá, že obsahují významný podíl vyšších glykosidů, přičemž účinnost těchto látek vzrůstá se stoupajícím stupněm polymerace.

Ovšem v případě alkylpolyglykosidových frakcí, které sestávají v podstatě z diglykosidu, jako například maltosidy, triglykosidu nebo dokonce tetraglykosidu, bylo zjištěno, že jsou méně účinné než směsi obsahující malá množství vyšších oligomerů. Na druhé straně ale frakce, které sestávají v podstatě z heptaglykosidu, jsou velice účinné, přičemž jsou srovnatelné s optimálními příklady uvedených polyelektrolytových stabilizátorů, v koncentrovaných roztocích citronanu sodného. V případě alkylpolyglykosidů s dvěma zbytky bylo podle uvedeného vynálezu zjištěno, že mají malý deflokulační účinek v systémech obsahuj ících velmi vysoké koncentrace elektrolytu, jako například koncentrace 40 %. Účinek těchto látek vzrůstá se stoupajícím stupněm poiymerace, přičemž k dosažení plné účinnosti je nutno použít více než čtyř glykosidových zbytků, jako například sedm glykosidových zbytků, -což závisí na koncentraci elektrolytu. Při nižších koncentracích je nutný větší minimální stupeň poiymerace. Tyto uvedené skutečnosti mohou být funkcí účinku koncentrace elektrolytu na interlamelární vzdálenost sférolitů, což zase určuje jaké množství stabilizátoru je vázáno na povrch sférolitů.

Alkyletherpolykarboxyláty s jedním až třemi ethylenoxidovými zbytky a s průměrným počtem 2 až 3 karboxylových skupin v molekule jsou relativně neúčinné, zatímco karboxyláty s více než třemi ethylenoxidovými zbytky, zejména s více než osmi ethylenoxidovými zbytky, a s více než čtyřmi karboxyskupinami, zejména s více než osmi karboxylovými skupinami, jsou obvykle účinnější. Například je možno uvést, že v případě uvedených látek s jedenácti moly ethoxylových jednotek a s deseti nebo více karboxylovými skupinami, je dosahováno významné účinnosti v citronanových roztocích.

Estery glukózy jsou obecně neúčinné, ovšem určitý účinek byl pozorován u koncentrovaných roztoků elektrolytů obsahujících estery maltózy. Vhodné je použití esterů oligosacharidů, jako je maltopentóza, nebo vyšších oligosacharidů, jako jsou například estery částečně hydrolyzovaného škrobu.

V takových;systémech, jako jsou například systémy obsahující 25 % chloridu draselného, jsou velice účinné vyšší ethoxyláty, jako například ethoxyláty obsahující 7 až 80 molů ethoxylových jednotek, jako například 20 až 50 molů ethoxylových jednotek, přičemž nižší ethoxyláty, jako například ethoxyláty obsahující 3 moly ethoxylových jednotek, jsou relativně neúčinné.

Všeobecně je možno uvést, že účinnost polymerních povrchově aktivních látek se jeví jako závislá více na podílu vyšších složek (to znamená látek obsahujících hydrofilní skupinu s hmotností větší než 1000 amu, neboli atomových hmotnostních jednotek, nebo polymerů větších než tetramery) než na průměrném stupni polymerace této hydrofilní části uvedené povrchově aktivní látky.

J edním ze způsobů j ak stanovit, zda bude konkrétní sloučenina projevovat nezbytnou rozpustnost, je měření její rozpustnosti v koncentrovaném vodném elektrolytovém roztoku, ve výhodném provedení v elektrolytu, který je obsažen v dané kompozici podle vynálezu, nebo v elektrolytu, jehož chemické charakteristiky jsou ekvivalentní.

Stabilizátory, které jsou považovány za účinné, obvykle tvoří micely ve vodném roztoku elektrolytu a libovolného dalšího flokulantu obsaženého v dané směsi ve stejném relativním podílu jako v kompozici. Podle uvedeného vynálezu bylo zjištěno, že dochází ke tvorbě micel při protřepávání vhodného množství stabilizátoru případně přicházejícího v úvahu (například množství odpovídající 3 % hmotnostním, vztaženo na hmotnost testovaného roztoku) s vodným elektrolytovým testovacím roztokem a s barvivém rozpustným v oleji. Tuto směs je možno rozdělit (například odstřeďováním), čímž se získá čirá vodná vrstva, přičemž zabarvení této vodné vrstvy je značné. V případě, že je tato vodná vrstva bezbarvá, potom tvorba micel byla zanedbatelná. Jestliže se tedy objeví zabarvení této vodné vrstvy, potom to znamená přítomnost micel a takto testovaná látka bude pravděpodobně představovat dobrý stabilizátor pro systémy obsahující podobné koncentrace uvedeného stejného elektrolytu.

Například je možno uvést, že v případě kapalných detergentů s citronanovou upravovači složkou (plnivem) nebo v případě podobných systémů, ve kterých elektrolyt sestává přinejmenším převážně ze sloučenin s multivalentními anionty, je vhodným elektrolytem citronan draselný, jako je například roztok obsahuj ící citronan draselný v množství v rozmezí od 15 % hmotnostních do bodu nasycení, například o koncentraci v rozmezí od 16 % hmotnostních do 18 % hmotnostních. Rozpustnost tohoto stabilizátoru v uvedeném testovacím roztoku je obvykle přinejmenším 1 % hmotnostní, ve výhodném provedení přinejmenším 2 % hmotnostní, zejména přinejmenším 3 % hmotnostní, a nej výhodněji přinejmenším 5 % hmotnostních. Například je možno uvést, že tento test je možno provést tak, že se přidává dostatečné množství koncentrovaného roztoku stabilizátoru, například vodný roztok stabilizátoru o koncentraci větší než 30 % hmotnostních, k roztoku citronanu draselného ve vodě o koncentraci 18 % hmotnostních, čímž se dosáhne koncentrace 1 % až 5 % hmotnostních stabilizátoru v konečném roztoku, nebo je možno dosáhnout evidentní tvorby micel, jako bylo uvedeno u předchozího testu s barvivém.

Aniž by byly následující úvahy spojovány s nějakými teoretickými závěry předpokládá se, že hydrofobní část uvedeného stabilizátoru se pravděpodobné vstřebává do vnější dvoj vrstvy sférolitů a hydrofilní část je pravděpodobně dostatečně velká, takže vyčnívá nad povrch sférolitů a tím zabraňuje flokulaci, ovšem za předpokladu, že je dostatečně rozpustná v okolním vodném médiu.

Podstatný znak stabilizátorů podle uvedeného vynálezu spočívá v tom, že jejich hydrofilní část a hydrofobní část jsou orientovány v podstatě tak, že konec jedné části je připojen na konec druhé části. Tato orientace obvykle představuje v podstatě lineární strukturu, která je typická pro klasické povrchově aktivní látky s obvykle v podstatě lineární hydrofilní polymerní skupinou zakončenou na jednom konci hydrofobní skupinou. Tento charakteristický znak podle uvedeného vynálezu znamená jasné odlišení od hřebenovité struktury zdůrazňované udeflokulačních činidel podle dosavadního stavu techniky, u nichž mají hydrofilní řetězce řadu hydrofohních postranních řetězců nebo naopak. Podle uvedeného vynálezu se předpokládá, že v případě použití povrchově aktivních stabilizátorů podle tohoto řešení se dosahuje mnohem účinnější deflokulace, přičemž takto strukturované látky přispívají k celkovému povrchově aktivnímu účinku dané kompozice. Podle uvedeného vynálezu se ovšem nevylučuje použití povrchově aktivních látek, u kterých je hydrofilní část rozvětvena, jako je tomu například u etherpolykarboxylátů, ani se podle uvedeného vynálezu nevylučuje možnost použití rozvětvených hydrofohních skupin, jako je tomu například u alkylových skupin s rozvětveným řetězcem neboli sekundárních alkylových skupin, a rovněž se nevylučuje možnost použití sloučenin s více než jednou hydrofilní skupinou, jako je tomu například u ethoxylovaných diethanolamidů. Ovšem podstatou této struktury podle uvedeného vynálezu je to, že jedna hydrofobní skupina je připojena svým jedním koncem pouze na jednu nebo více hydrofilních skupin, přičemž orientace je taková, že jeden konec jedné skupiny je spojen s druhým koncem druhé skupiny.

Tento stabilizátor má ve výhodném provedení kritickou koncentraci micel (v % hmotnostních na hmotnost vody při teplotě 25 ’C) menší než 0,5, zejména menší -než 0,4, ještě výhodněji-menší než 0,35, nejvýhodněji menší než 0,3. Podle uvedeného vynálezu se zejména dává přednost použití stabilizátorů, které mají kritickou koncentraci micel větší než 1 . 10^-3.

Ve výhodném provedení se používá stabilizátor, který je schopen dosáhnout povrchové tenze v rozmezí od asi 20 do asi 50 mN m^-3·, jako například povrchové tenze v rozmezí od 28 do 38 mM m“^.

Tento použitý stabilizátor musí být chemicky kompatibilní s použitou povrchově aktivní látkou, která se má deflokulovat. Všeobecně je možno uvést, že stabilizátory aniontového typu jsou nevhodné pro použití jako deflokulační látky pro kationtové povrchově aktivní struktury a stabilizátory kationtového typu nemohou být použity k deflokulování aniontových povrchově aktivních látek. Ovšem stabilizátory na bázi neiontových látek jsou kompatibilní jak s aniontovými tak s kationtovými typy povrchově aktivních látek.

Uvedeným stabilizátorem je obvykle sloučenina obecného vzorce III :

RXA (III) ve kterém znamená :

R alkylovou skupinu, alkylarylovou skupinu nebo alkenylovou skupinu, které obsahují 5 až 25 atomů uhlíku,

X představuje 0, C0₂, S, NR³-, PO^R³· nebo PO^R³·, kde R³· znamená atom vodíku nebo alkylovou skupinu, jako je například alkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku nebo skupina A, přičemž A představuje hydrofilní skupinu, to znamená skupinu obsahuj ící řetězec s více než 4 monomerními jednotkami, který je připojen svým jedním koncem na X, a tento řetězec je dostatečně hydrofilní k tomu aby měl tento stabilizátor schopnost tvořit micelární roztoky (zejména roztoky obsahující více než 5 % hmotnostních této látky, vztaženo na celkovou hmotnost uvedeného roztoku) ve vodném roztoku elektrolytu přítomnému v tomto systému, který má být deflokulován, při své dané koncentraci v tomto systému vzhledem k obsahu vody. Podle uvedeného vynálezu je možno použít produkty, které jsou pouze částečně rozpustné v elektrolytovém roztoku. Veškerý nerozpuštěný podíl bude potom přispívat k celkové povrchově aktivní účinnosti, zatímco rozpuštěný podíl bude přispívat k funkci uvedeného stabilizátoru. Toto A může být například polyelektrolytová skupina nebo polyglykosidová skupina, polyvinylalkoholová skupina nebo polyvinylpyrrolidinová skupina nebo polyethoxylátová skupina obsahující přinejmenším šest monomerních skupin.

Pokud se týče polyelektrolytových stabilizátorů, potom se ve výhodném provedení podle uvedeného vynálezu používaj í polyelektrolytové stabilizátory následujícího obecného vzorce IV :

R—X—[CZ₂—CZ₂]_nH (IV) ve kterém :

R a X mají stejný význam jako bylo uvedeno shora, přinejmenším jedno Z představuje karboxylátovou skupinu COOM, kde M znamená atom vodíku nebo kovu nebo bazickou skupinu, a sice takové, aby byl polymer rozpustný ve vodě, a další Z znamenají vodík nebo alkylovou skupinu obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, a.

n je číslo Od 1 do 100, ve výhodném provedení od 5 do 50, nejvýhodnějí od 10 do 30.

Výše uvedená alkylová nebo alkenylová skupina R ve výhodném provedení podle uvedeného vynálezu obsahuje 8 až 24 atomů uhlíku, ještě výhodněji 10 až 20 atomů uhlíku, zejména 12 až 18 atomů uhlíku. Tato skupina R může mít přímý nebo rozvětvený řetězec hlavní alkylové nebo alkenylové skupiny, jako je například kokoylová skupina (to znamená zbytek mastných kyselin z kokosu), laurylová skupina, cetylová skupina, stearylová skupina, palmitylová skupina, hexadecylová skupina, tallowylová skupina (to znamená zbytek mastných kyselin z loje), oleylová skupina, decylová skupina, linoleylová skupina, dodecylová skupina nebo linolenylová skupina. Tímto zbytkem R může být v alternativním provedení rovněž alkylfenylová skupina obsahující 6 až 18 atomů uhlíku.

Poměr hydrofobní části k hydrofilní části v uvedeném stabilizátoru obecného vzorce IV by měl být ve výhodném provedení podle uvedeného vynálezu dostatečný k tomu, aby byla zajištěna rozpustnost tohoto polymeru v nasyceném roztoku uhličitanu sodného.

Vzhledem k výše uvedenému jsou těmito polyelektrolytovými stabilizátory ve výhodném provedení podle vynálezu lineární, ve vodě rozpustné a na konci řetězce zakončené polyakryláty, polymaleáty, polymethakryláty nebo polykrotonáty obsahující hydrofobní část (R) a přinejmenším jednu hydrof ilní část [CZ₂-CZ₂] · Rovněž je možno použít kopolymery, jako jsou například akrylát/maleátové kopolymery.

Monomerní jednotky odvozené od kyseliny akrylové nebo od kyseliny maleinové mohou být přítomny jako neutralizované soli nebo jako kyselé formy nebo směsi obou těchto typů. Ve výhodném provedení podle vynálezu jsou monomerní jednotky odvozené od kyseliny akrylové neutralizovány sodíkem.

V alternativním provedení mohou být tyto části neutralizovány draslíkem, lithiem, amonnou skupinou, vápníkem nebo organickou bází.

Tyto hydrofobní a hydrofilní části uvedeného polyelektrolytového stabilizátoru mohou být ve výhodném provedení podle uvedeného vynálezu napojeny na atom síry, to znamená, že je tento polymer výhodně zakončen thiolovou skupinou.

V případě těchto povrchově aktivních látek obecného vzorce IV je výhodné, jestliže jejich průměrná hmotnost je větší než 250 amu (atomové hmotnostní jednotky), zejména větší než 500 amu a nej výhodněji větší než 1000 amu.

V obvyklém případě je uvedený polyelektrolytový stabilizátor přítomen ve vodných kompozicích obsahujících povrchově aktivní látku podle uvedeného vynálezu v množství v rozmezí od 0,01 % do 5 % hmotnostních, ve výhodném provedení v množství v rozmezí od 0,05 % do 3 % hmotnostních, jako například od 0,1 do 2 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost dané kompozice.

Tyto polyelektrolytové stabilizátory obecného vzorce IV se obvykle připraví následujícím způsobem.

Do reakce se uvede hydrof i lni monomer,· jako je například kyselina akrylová, a hydrofobní zakončovač řetězce, jako je například hexadekanthiol, přičemž tyto látky se uvedou do reakce ve vhodném poměru, ve výhodném provedení podle vynálezu v poměru v rozmezí od 90 : 10 do 50 : 50, jako například v poměru 70 : 30 až 80 : 20, v přítomnosti rozpouštědla, jako je například aceton, a volného radikálového iniciátoru, jako je například azobisisobutyronitril, a reakce probíhá tak dlouho, dokud neproběhne polymerační reakce úplně, například při teplotě varu použitého rozpouštědla pod zpětným chladičem po dobu přibližně 2 hodin. Po dokončení této reakce se použité rozpouštědlo odstraní, například rotačním odpařováním, a získaný výsledný polymerní produkt se neutralizuje přídavkem bazické látky, jako je například roztok hydroxidu sodného, čímž se získá uvedená sloučenina obecného vzorce IV.

Tímto uvedeným stabilizátorem podle vynálezu může být polykarboxylovaný polyalkoxylát obecného vzorce V :

RÍR¹) ve kterém znamená :

R alkylovou skupinu, alkylarylovou skupinu nebo (V) alkenylovou skupinu s přímým nebo rozvětveným řetězcem riebo alkyl nebo alkenylkarboxylovou skupinu s rozvětveným řetězcem, které obsahují ve všech uvedených případech 6 až 25 atomů uhlíku, každá ze skupin představuje skupinu OCH2CH2 nebo skupinu OCH(CH₃)CH₂ ,

O každá ze skupin R představuje skupinu OC₂H₃ nebo oc₃h₅, každá ze skupin R^J představuje skupinu C(R )₂C(R )₂>

kde 1 až 4, ve výhodném provedení 2, R skupiny v této a 5 skupině představují skupiny CO₂B a ostatní R skupiny jsou alkylové skupiny obsahující 1 až 2 atomy uhlíku, hydroxyalkylové skupiny nebo karboxyalkylové skupiny, nebo výhodně vodík,

R⁴ představuje skupiny OH, SO4B, SO^B, OR, sulfosukcínylovou skupinu, skupinu 0CH₂C0₂B nebo R ₂NR' , r6 znamená alkylovou skupinu obsahuj ící 1 až 4 atomy uhlíku nebo hydroxyalkylovou skupinu, představuje alkylovou skupinu obsahující 1 až 20 atomů uhlíku, benzylovou skupinu, skupinu CH₂CO₂B nebo —> O skupinu nebo PO4B2 skupinu,

B znamená kation schopný tvořit ve vodě rozpustné soli s uvedenou karboxylovou kyselinou, jako je například alkalický kov nebo kov alkalické zeminy, z je 1 až 5, ve výhodném provedení 1, v je přinejmenším 1, a (x ⁺ X) ^má průměrnou hodnotu od 1 do 50, přičemž R a R skupiny mohou být uspořádány nahodile nebo v libovolném uspořádání podél polyalkoxylátového řetězce.

Podle uvedeného vynálezu je výhodné použít takového alkyletherpolykarboxylátu, který se získá přidáním přinejmenším jednoho molu nenasycené karboxylové kyseliny nebo soli této kyseliny, ve výhodném provedení více než dvou molů, jako například tří molů až třiceti molů této látky, jako je například kyselina itakonová, kyselina fumarová nebo ve výhodném provedení kyselina maleinová, k alkylpolyethoxylátu, jako je například polyethoxylovaný alkohol nebo mastná kyselina, přičemž se použije volného radikálového iniciátp^ru·

Pokud se týče uvedeného postupu je možno použít například vodného roztoku polyethoxylové sloučeniny, jako je například polyethoxylovaný alkohol, a sodné soli nenasycené kyseliny, jako je například sodná sůl kyseliny maleinové, přičemž tato směs se zahřívá v přítomnosti peroxysloučeniny, jako je například dibenzoylperoxid. Mezi další kyseliny, které je možno k tomuto účelu použít patří například kyselina akrylová, kyselina itakonová, kyselina akonitová, kyselina angeliková, kyselina methakrylová, kyselina fumarová a kyselina tigliová.

Ve výhodném provedení podle uvedeného vynálezu mají tyto polykarboxyláty základní řetězec tvořený 2 až 50 ethylenoxylovými jednotkami, ještě výhodněji 3 až 40 uvedenými jednotkami, jako například 5 až 30 uvedenými jednotkami, zejména 8 až 20 těmito ethylenoxylovými jednotkami, a dále řadou postranních řetězců, přičemž každý z těchto řetězců obsahuje například 1,2-dikarboxyethylové skupiny, 1,2,3,4-tetrakarboxybutylové skupiny nebo vyšší teleomerické deriváty karboxylové kyseliny. Ve výhodném provedení obsahují tyto alkyletherpolykarboxyláty přinejmenším čtyři nebo více karboxylových skupin, výhodněji přinejmenším šest těchto karboxylových skupin, jako například osm až padesát karboxylových skupin.

V alternativním provedení podle uvedeného vynálezu může být uvedeným stabilizátorem alkylpolyglykosid. Tyto alkylpolyglykosidy představují produkty získané alkylaci redukujících cukrů, jako je například fruktóza nebo výhodně glukóza, obvykle reakcí s mastným alkoholem -v přítomnosti sulfonové kyseliny jako katalyzátoru, nebo transetherifikací nižších alkylpolyglykosidů, jako je například methylpolyglykosid, ethylpolyglykosid, propylpolyglykosid nebo butylpolyglykosid, s alkoholem obsahujícím 6 až 25 atomů uhlíku. Podle uvedeného vynálezu se ovšem nevylučuje možnost použití amylpolyglykosidů. Stupeň polymerace uvedeného glykosidového zbytku závisí na podílu alkoholu a na podmínkách reakce, ovšem všeobecně je možno uvést, že tento stupeň polymerace se pohybuje v rozmezí od 1,2 do 10.

V případě uvedeného vynálezu se dává přednost alkylpolyglykosidům, které mají stupeň polymerace větší než 1,3, a ještě výhodněji které mají stupeň polymerace větší než 1,5, zejména větší než 1,7, jako je například stupeň polymerace v rozmezí od 2 do 20. Podle uvedeného vynálezu se zvláště dává přednost alkylpolyglykosidům, které obsahují významný podíl materiálu s více než čtyřmi jednotkami.

Jako uvedených stabilizátorů je rovněž možno použít alkylpolyalkoxylátů, jako například alkylpolyethoxylátů, které obsahuj í 8 až 20 atomů uhlíku v alkylové části, nebo směsných ethoxylát/propoxylátů, zejména je vhodné jejich použití ve zředěných polyelektrolyteeh nebo v koncentrovaných roztocích solí alkalických kovů nebo solí kovů alkalických zemin s monovalentními anionty, jako jsou například halogenidy nebo dusičnany. Kromě alkoxylovaných alkoholů je možno rovněž použít i jiných polyalkoxylátů, které obsahují alkylové skupiny se 6 až 20 atomy uhlíku, jako jsou například ethoxylované karboxylové kyseliny, ethoxylované mastné aminy, alkylglycerylethoxyláty, alkylsorbitanethoxyláty, ethoxylované alkylfosfáty nebo ethoxylované monoethanolamidy nebo diethanolamidy.

Obecně je možno uvést, že se podle uvedeného vynálezu dává přednost poúžiti alkoxylátů, které obsahuj i více než šest ethýlenoxylových jednotek, jako například více než sedm ethylenoxylových jednotek, zejména více než osm ethýlenoxylových jednotek. Zejména se podle uvedeného vynálezu dává přednost ethoxylátům, které obsahují deset až šedesát etylenoxylových jednotek, jako například dvanáct až padesát ethylenoxylových jednotek. Propylenoxylové jednotky, v případě, že jsou přítomny, obvykle tvoří součást hydrofobní skupiny, jako například část alkylpropylenoxylové skupiny. Ovšem propylenoxylové skupiny se rovněž mohou vyskytovat v ethylenoxylových skupinách v hydrofilní části uvedeného stabilizátoru (jako například ve statistickém kopolymeru), ale s tou podmínkou, že nezpůsobují nerozpustnost ve vodné fázi systému, který se má deflokulovat.

Obvykle je zapotřebí, aby propylenoxylové skupiny tvořily méně než 50 % celkového počtu alkylenoxylových skupin v hydrofilní části uvedeného stabilizátoru, jako například méně než 30 % a obvykle méně než 20 % celkového počtu.

Podle uvedeného vynálezu se obvykle dává přednost polyalkoxylátovému stabilizátoru, který v hydrofilní části molekuly obsahuje méně než 8 propylenoxylových skupin, jako například méně než čtyři propylenoxylové skupiny.

Podle uvedeného vynálezu je možno použít i jiné stabilizátory, přičemž těmito stabilizátory mohou být ý v alternativním provedení polyvinylalkoholy nebo polyvinylpyrrolidony s alkylovým nebo alkylthiolovým zakončením řetězce. Podle dalšího provedení je možno uvést do reakce alkohol nebo karboxylovou kyselinu s epihalogenhydrinem za vzniku alkylpolyepihalogenhydrinu a tento produkt potom hydrolyzovat, například horkým vodným roztokem alkalické látky. Jako stabilizátory jsou podle uvedeného vynálezu rovněž vhodné glykolipidy (estery cukrů) a zejména di- nebo oligosacharidové estery, jako je :¾ například stearát sacharózy nebo palmitát maltopentózy, ) lt'·' přičemž tyto látky jsou stejně vhodné jako ý alkylpolysulfomaleáty. Mezi další případně vhodné stabilizátory podle uvedeného vynálezu je možno zařadit ΐ alkyletherkarboxyláty, alkylethersulfáty, alkyletherfosfáty, >· alkylpolyvinylsulfonáty, alkylpoly- (2-akrylamido-2methylpropansulfonáty) a kvarternizované alkylamidopolyalkylenaminy, jako je například kvart ernizovaný alky lamí dopentaethylenhexamin.

Uvedený stabilizátor podle vynálezu je obvykle účinnější při zabraňování flokulace než při deflokulaci již flokulovaných směsí. Ovšem v případě, že se tento stabilizátor přidá k povrchově aktivní látce před přídavkem elektrolytu, potom je možno někdy pozorovat významnou následnou změnu viskozity při skladování. Vzhledem k výše uvedenému se tedy dává přednost přidávání přinejmenším hlavního podílu uvedeného stabilizátoru po přídavku elektrolytu. Obvykle je vhodné přidávat přinejmenším malý podíl tohoto stabilizátoru ihned na počátku ke směsi složek, čímž se udrží dostatečná mobilita této směsi, ovšem množství tohoto přidávaného stabilizátoru ihned na počátku procesu je ve výhodném provedení udržováno na minimální potřebné úrovni, aby byla zachována míchatelnost tohoto systému. Po přídavku elektrolytu se ve výhodném provedení přidává zbytek tohoto elektrolytu co možná nejdříve jak je to z praktického hlediska vhodné.

Vodné koncentrované strukturované kompozice nebo kompozice obsahující mezofáze podle uvedeného vynálezu na bázi povrchově aktivní látky jsou v nepřítomnosti uvedeného stabilizátoru obvykle nestabilní, vysoce viskózní nebo imobilní, přičemž jsou nevhodné k použití jako například detergentové kompozice nebo média k suspendování pevných látek. Hodnoty viskozity větší než 4 Pa.s, měřené na Brookfieldově RVT viskozimetru, vřeteno 5, při 100 otáčkách za minutu při 20 C, nejsou ničím neobvyklým pro některé z těchto kompozic, přičemž jiné se zase rozdělují při stání na relativně zředěnou vodnou vrstvu a relativně viskózní vrstvu obsahující podstatný podíl povrchově aktivní látky, přičemž se někdy tvoří i další vrstvy, což závisí na dalších přidávaných složkách.

Vodné strukturované kompozice obsahuj ící povrchově aktivní látku podle vynálezu mají ve výhodném provedení viskozitu při střihové rychlosti 21 s^-^, nebo při viskoziraetrických podmínkách uvedených výše, maximálně 2 Pa.s, ještě výhodněji maximálně 1,6 Pa.s. Povrchově aktivní kompozice podle uvedeného vynálezu, které mají viskozitu maximálně 1,4 Pa.s jsou zejména výhodné. Obvykle je podle uvedeného vynálezu snaha vytvořit kompozice, které mají viskozitu menší než 1,2 Pa.s, zejména menší než 1 Pa.s, jako například menší než 0,8 Pa.s

Povrchově aktivní kompozice podle uvedeného vynálezu mají při praktické aplikaci obvykle viskozitu za výše uvedených podmínek vyšší než 0,3 Pa.s, jako například vyšší než 0,5 Pa.s.

V ideálním případě je pro spotřebitele výhodný takový detergentový produkt podle vynálezu, jehož viskozita se pohybuje za výše uvedených podmínek v rozmezí od 0,7 do 1,2 Pa.s, přičemž za těchto podmínek si uchovává tato kompozice podle vynálezu požadované tokové charakteristiky.

Pokud se týče uvedené povrchově aktivní látky potom je třeba obecně uvést, že kompozice podle uvedeného vynálezu obsahují přinejmenším dostatečné množství povrchově aktivní látky k vytvoření strukturovaného systému. V případě některých povrchově aktivních látek může být toto množství tak nízké, že odpovídá 2 % hmotnostním, ovšem obvykle je zapotřebí větších množství této povrchově aktivní látky, to znamená přinejmenším 3 % hmotnostní, a ještě obvyklejší je množství odpovídající přinejmenším 4 % hmotnostním, typicky je to množství vyšší než 5 % hmotnostních povrchově aktivní látky.

Tyto detergentové kompozice podle uvedeného vynálezu ve výhodném provedení obsahují přinejmenším 10 % hmotnostních celkového podílu povrchově aktivní látky, vztaženo na celkovou hmotnost kompozice, nejvýhodněji je to 20 % hmotnostních této povrchově aktivní látky a zejména více než 25 % hmotnostních této povrchově aktivní látky, jako je například množství vyšší než 30 % hmotnostních.

Při praktické aplikaci této kompozice podle vynálezu je nepravděpodobné, že by koncentrace této povrchově aktivní látky převyšovala 80 % hmotnostních, vztaženo na hmotnost celé kompozice. Uvedený stabilizátor představuje část celkového podílu povrchově aktivní látky.

Toto množství povrchově aktivní látky obsažené v kompozici podle vynálezu je ve výhodném provedení větší než je minimální potřebné množství, které je schopné v přítomnosti dostatečného množství elektrolytu rozpouštějícího’ povrchově aktivní látku vytvořit stabilní strukturovaný povrchově aktivní systém pro suspendování pevných látek.

Tato povrchově aktivní látka může obsahovat aniontové, kationtové, neiontové, amfoterní a/nebo obojetné části nebo směsi těchto částí.

Aniontové povrchově aktivní látky podle uvedeného vynálezu mohou obsahovat alkylbenzensulfonátové jednotky obsahující v alkylové části 10 až 20 atomů uhlíku nebo alkylethersulfátové jednotky obsahující v alkylová části 10 až 20 atomů uhlíku, což jsou ve výhodném provedení produkty získané ethoxy1ováním přírodních mastných nebo syntetických alkoholů obsahujících 10 až 20 atomů uhlíku, jako například alkoholů obsahujících 12 až 14 atomů uhlíku, s 1 až 20 ethylenoxyskupinami, ve výhodném provedení se 2 až 10 ethylenoxyskupinami, jako například se 3 až 4 ethylenoxyskupinami, přičemž potom případně následuje stripování veškerého nezreagovaného alkoholu, a dále reakce takto získaného ethoxylovaného produktu se sulfatačním činidlem a neutralizace takto získané alkylethersírové kyseliny bazickou látkou. Do výše uvedeného rozsahu rovněž náleží alkylglycerylsulfáty a blokově kopolymerované alkylethoxy/propoxysulfáty nebo alkylethoxy/propoxysulfáty se statistickým uspořádáním.

Tyto aniontové povrchově aktivní látky mohou rovněž obsahovat například alkylsulfát obsahující 10 až 20 atomů uhlíku, jako například alkylsulfát obsahující 12 až 18 atomů uhlíku.

Povrchově aktivní látky mohou ve výhodném provedení podle vynálezu obsahovat alifatická mýdla obsahuj ící 8 až 20 atomů uhlíku, jako například 10 až 18 atomů uhlíku. Toto mýdlo může být nasycené nebo nenasycené, s přímým nebo s rozvětveným řetězcem.

Do skupiny těchto látek je možno ve výhodném provedení zařadit například dodekanoáty, myristáty, stearáty, oleáty, linoleáty, linolenáty a palmitáty a dále mýdla z mastných kyselin z loje a z kokosového ořechu. V případě, kdy je kontrolování tvorby pěny při výrobě těchto prostředků podstatným faktorem, potom se ve výhodném provedení podle vynálezu používá přídavku takových mýdel, jako jsou například ethanolaminová mýdla a zejména monoethanolaminová mýdla, o kterých je známo, že mají dobré vlastnosti při skladování za studená a dobré prací schopnosti.

Podle dalšího provedení kompozice podle vynálezu j e uvedené mýdlo a/nebo karboxylová kyselina obsaženo výhodně v celkovém množství přinejmenším 20 % hmotnostních, podle ještě výhodnějšího provedení v množství od 20 do 75 % hmotnostních, nej výhodněji v množství v rozmezí od 25 do 50 % hmotnostních, jako například v rozmezí od 29 do 40 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost povrchově aktivní látky.

V celkovém podílu uvedené povrchově aktivní látky může být zahrnuto i jiné aniontové povrchově aktivní činidlo, jako jsou například olefinsulfonáty, parafinsulfonáty, tauridy, isethionáty, ethersulfonáty, etherkarboxyláty, alifatické estersulfonáty, jako jsou například alkylglycerylsufonáty, sulfosukcináty nebo sulfosukcinamáty. Ve výhodném provedení podle uvedeného vynálezu jsou tyto další aniontové povrchově aktivní látky přítomny v celkovém podílu menším než 45 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost povrchově aktivní látky, výhodněji v množství menším než 40 % hmotnostních a nej výhodněji v množství menším než 30 % hmotnostních, jako například v množství menším než 20 % hmotnostních.

Kationtem ve všech uvedených aniontových povrchově aktivních látkách je obvykle kation sodný, ovšem v alternativním provedení může být použito i jiného kationtu, jako je například kation draselný, lithný, vápenatý, hořečnatý, amonný nebo alkylamonný, který obsahuje až 6 alifatických uhlíkových atomů, přičemž do této skupiny je možno zařadit například isopropylamonný kation, monoethanolamonný kation, diethanolamonný kation a triethanolamonný kation.

v

Amonné a ethanolamonné soli jsou obvykle rozpustnější než sodné soli. Rovněž je možno použít směsi výše uvedených kationtů.

Uvedená povrchově aktivní látka ve výhodném provedení podle vynálezu obsahuje jednu nebo výhodně více neiontových povrchově aktivních činidel. Do skupiny těchto činidel je možno ve výhodném provedení zařadit alkoxylované alkoholy obsahující 8 až 20 atomů uhlíku, ve výhodném provedení ί

ί*·' ί

alkoholy, které obsahují 12 až 18 atomů uhlíku. Těmito i alkoxylovanými alkoholy mohou být ethoxyláty, propoxyláty nebo směsné ethoxylované/propoxylované alkoholy. Zejména výhodné jsou ethoxyláty, které obsahují 2 až 20 ethylenoxylových skupin, zejména 2,5 až 15 ethylenoxylových skupin. ·

Tímto uvedeným alkoholem může být mastný alkohol nebo syntetický alkohol, jako je alkohol s rozvětveným řetězcem.

Ve výhodném provedení podle vynálezu má tato neionogenní í ií složka hodnotu HLB v rozmezí od 6 do 16,5, zejména v rozmezí J >.· od 7 do 16, jako například od 8 do 15,5. Podle uvedeného /

v.

vynálezu se zejména dává přednost směsím dvou nebo více neionogenních povrchově aktivních látek, které mají hmotnostní průměr hodnoty HLB ve výše uvedených rozmezích.

ý.

Do skupiny dalších ethoxylovaných a/nebo propoxylovaných neiontových povrchově aktivních činidel, které mohou být obsaženy v celkovém podílu povrchově aktivní látky, je možno zařadit alkylfenolalkoxyláty obsahující 6 až 16 atomů uhlíku, alkoxylované mastné kyseliny, alkoxylované aminy, alkoxylované alkanolamidy a alkoxylovaný alkylsorbitol a/nebo glycerylestery.

Mezi další neiontová povrchově aktivní činidla, které mohou být obsaženy v celkovém podílu povrchově aktivní látky, patří aminoxidy, mastné alkanolamidy, jako je například kokosmonoethanolamid a kokosdiethanolamid, a dále alkylaminoethylfruktosidy a glykosidy.

Celkový hmotnostní podíl neiontové povrchově aktivní látky je ve výhodném provedení podle uvedeného vynálezu přinejmenším 2 % hmotnostní a obvykle menší než 40 % hmotnostních, obvykle je tento hmotnostní podíl menší než 30 %, jako například 3 až 25 %, zejména je tento hmotnostní podíl v rozmezí od 5 % do 20 %, vztaženo na celkovou hmotnost povrchově aktivní látky. Ovšem v případě některých aplikací mohou být výhodné kompozice, ve kterých je podíl neiontové povrchově aktivní látky v rozmezí -od 40 % do 100 % hmotnostních,vztaženo na celkovou hmotnost povrchově aktivní látky.

Uvedenou povrchově aktivní látkou může být nebo tato povrchově aktivní látka může případně obsahovat malé množství nebo podstatné množství amfoterního a/nebo kationtového povrchově aktivního činidla, jako jsou například betainy, imidazoliny, amidoaminy, kvarterní amonná povrchově aktivní činidla a zejména kationtové kondicionéry používané pro úpravu tkanin, které mají dvě alkylové skupiny s dlouhým řetězcem, jako jsou například skupiny odvozené od mastných složek loje. Jako příklad těchto kondicionérů používaných pro úpravu tkanin, které je možno deflokulovat podle uvedeného vynálezu, je možno zařadit ditallowyldimethylamonné soli (tallowyl je zbytek mastných kyselin přítomných v loji), ditallowylmethylbenzylamoniové soli, ditallowyliiňidazoliny, ditallowylamidoaminy a kvarternizované ditallowylimidazoliny a amidoaminy. Aniontem v uvedeném kondicionéru na úpravu tkanin může být, nebo tento anion může obsahovat, například methosulfátový anion, chlorid, sulfát, acetát, laktát, vínan, citronan nebo mravenčan. Podle uvedeného vynálezu je výhodné použít takových kompozic, které neobsahují podstatné množství jak aniontových tak ani kat iontových povrchově aktivních činidel.

6Ί

Zvláštním znakem uvedeného vynálezu je použití stabilizované strukturované kapalné detergentové kompozice obsahující suspendovaný zeolit a aminofosfinátové pomocné upravovači činidlo (neboli ko-plnivo) .

Toto pomocné upravovači činidlo neboli ko-plnivo může zahrnovat sloučeniny následujícího obecného vzorce I :

RR²NCR²2P0 (OH) CR¹2NRR² (I) nebo polymery nebo oligomery s opakující se jednotkou obecného vzorce II :

[-PO(OH)CR¹2NR(R²NR)_nCR¹2-] (II) ve kterých :

každá ze skupin R, které mohou být stejné nebo rozdílné, představuje případně substituovanou alkylovou skupinu, cykloalkylovou skupinu, alkenylovou skupinu, arylovou skupinu, arylalkylovou skupinu, alkylarylovou skupinu nebo alkoxyalkylovou skupinu obsahuj ící 1 až 20 atomů uhlíku, přičemž každá z těchto skupin může být případně substituována jednou nebo více skupinami, každá ze skupin R², které mohou být stejné nebo rozdílné, představuje atom vodíku nebo skupinu R, která byla definována výše,

R² představuje dvojvaznou alkylenovou skupinu, * cykloalkylenovou skupinu, alkylarylenovou skupinu, alkylenovou skupinu případně přerušenou atomem kyslíku nebo arylenovou skupinu, a n je nula nebo celé číslo od 1 do 10, a polymery nebo oligomery těchto látek. Všechny funkční skupiny, které jsou součástí R, R nebo R by se neměly reverzibilně rozkládat v přítomnosti karbonylové sloučeniny nebo kyseliny fosforné nebo anorganické kyseliny.

Tímto pomocným upravovacím činidlem neboli ko-plnivem může být polymerní nebo oligomerní aminofosfinát s opakujícími se výše uvedenými jednotkami obecného vzorce II nebo sloučenina obecného vzorce I, ve které R obsahuje přinejmenším jeden atom fosforu nebo síry. Tato látka může být odvozena od lysinu, l-aminosorbitolu, 4-aminomáselné kyseliny nebo od 6-aminokapronové kyseliny. Tyto polymerní nebo oligomerní fosfináty mohou mít hmotnost odpovídající jen asi 2 jednotkám obecného vzorce II nebo naopak hmotnost odpovídající až asi 1000 jednotkám obecného vzorce II, například asi 200 uvedeným jednotkám, to znamená, že hmotnost těchto látek může být jen asi 244 amu (atomová hmotnostní jednotka) nebo může být jejich hmotnost až asi 100 000 amu nebo ještě větší, jako například 500 000 amu.

Tyto uvedené fosfináty mohou být ve formě volných kyselin nebo ve formě přinejmenším částečně neutralizovaných solí odvozených od těchto kyselin. Použitými kationty jsou ve výhodném provedení podle vynálezu ionty alkalických kovů, nejvýhodněji je tímto kationtem kation sodný, nebo v alternativním provedení je možno použít draselného nebo lithného kationtu, ovšem kromě toho je rovněž možno použít i jiných monovalentních, divalentních nebo trivalentních kationtů, jako je například amonný kation a organické substituované amonné kationty (včetně kvarterních amonných kationtů), jako je například triethylamonný kation nebo triethanolamonný kation, kvarterní fosfoniové kationty, jako je například tetrakishydroxymethylfosfoniový kation, kationty kovů alkalických zemin, jako je například vápenatý a hořečnatý kation, nebo další kovové ionty, jako je ,Λ· například hlinitý iont. Ve výhodném provedení podle vynálezu jsou tyto soli nebo částečné soli rozpustné ve vodě, ^? například je jejich rozpustnost ve vodě při 20 °C přinejmenším 10 gramů/litr, zejména přinejmenším

100 gramů/litr. /

Ve výhodném provedení podle vynálezu představuj i všechny skupiny R^3- ve výše uvedeném vzorci atomy vodíku.

V alternativním provedení mohou být těmito skupinami nezávisle alkylové skupiny, jako je například methylová .í)· skupina nebo ethylová skupina, dále arylové skupiny, jako je například fenylová skupina nebo tolylová skupina, dále 7 cykloalkylové skupiny, arylalkylové skupiny, jako je ?

například benzylová skupina, alkoxyalkylové skupiny, jako je například alkoxyhexylová skupina, nebo to mohou být výše j uvedené skupiny případně substituované přinejmenším jedním nebo přinejmenším dvěma substituenty, jako je například substituovaná alkylová skupina, jako halogenalkylová skupina, karboxyalkylová skupina nebo fosfonoalkylová skupina, a substituovaná arylová skupina, jako například hydroxyfenylová skupina nebo nitrofenylová skupina.

Ve výhodném provedení podle uvedeného vynálezu představují tyto R skupiny substituované alkylové skupiny, jako je například ethylová skupina nebo methylová skupina, nebo arylové skupiny, jako je například fenylová skupina nebo tolylová skupina, nebo heterocyklické skupiny, jako například thiazolová skupina nebo triazolová skupina, a zejména je výhodné, jestliže přinejmenším jedna a nej výhodněji všechny představují skupiny, které mají navázánu jednu nebo více funkčních skupin schopných koordinace na kovové ionty, jako je například karbonylová skupina, karboxylová skupina, aminová skupina, iminová skupina, amidová skupina, zbytek fosfonové kyseliny, hydroxylová skupina, zbytek sulfonové kyseliny, zbytek arseničné kyseliny, a dále anorganické a organické estery odvozené od těchto látek, jako jsou například sulfáty a fosfáty, a soli odvozené od těchto látek. Tyto fosfináty výše uvedeného obecného vzorce mohou obsahovat mnoho různých R-skupin, jako je tomu například v případě, kdy se do reakční směsi, ze které se tyto látky oddělují, přidá více než jeden amin.

Ve výhodném provedení podle vynálezů se jako výše uvedených fosfinátů, které se používají jako ko-plniva (neboli pomocné upravovači látky), používá takových látek, ve kterých přinejmenším jedna R-skupina obsahuje přinejmenším jeden substituent odvozený od karboxylové kyseliny, například -CgH₄C00H, zejména karboxyalkylovou skupinu obsahující 2 až 12 atomů uhlíku, jako je například skupina -CH^COOH v případě, že je uvedený fosfinát syntetizován za použití glycinu, nebo skupina

-CH(COOH)CH2COOH v případě, že je uvedený fosfinát syntetizován za pomoci kyseliny aspartové, nebo skupina -CH(C00H)CH₂CH₂C00H v případě, že je uvedený fosfinát syntetizován za pomoci kyseliny glutamové.

Tyto fosfináty mohou být opticky aktivní, jako je tomu například v případě sloučenin, ve kterých přinejmenším jedna ze skupin R, R nebo R jsou chirální nebo v případě, že dvě r! skupiny na jednom nebo více uhlíkových atomech ve sloučenině obecného vzorce I nebo v opakující se jednotce II nejsou stejné. Uspořádání těchto substituentů okolo každého chirálního centra může být libovolná konfigurace. V případě potřeby je možno tyto racemické směsi oddělit na optické isomery běžně známými prostředky a metodami podle ?§ ί<

dosavadního stavu techniky.

Výše uvedené fosfinátové sloučeniny je možno připravit tak, že se kyselina fosforná uvede do reakce s aminem v přítomnosti karbonylové sloučeniny, přičemž touto sloučeninou je buďto keton nebo aldehyd nebo směs těchto ý látek, a anorganické kyseliny. Tato fosforná kyselina může být přidávána do reakční směsi ve formě kyseliny nebo ve formě soli této kyseliny, jako je například fosfornan sodný.

Průběh této reakce je doprovázen vývojem vody.

Příprava tohoto ko-plniva neboli pomocné upravovači látky je popsána detailněji v evropském patentu č.

EP-0 419 264. §

Množství tohoto ko-plniva ve strukturované kapalné povrchově aktivní látce je obvykle omezeno na méně než asi 2 % hmotnostní nebo na úroveň nižší v důsledku tendence této látky destabilizovat strukturovanou povrchově aktivní látku.

Při použití uvedeného stabilizátoru podle vynálezu je možno vpravit do této kompozice podstatně větší množství tohoto ko-plniva, jako například množství až 10 % hmotnostních, ve výhodném provedení množství v rozmezí od 2 % do 8 % hmotnostních, jako například 3 % až 6 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost této kompozice.

Kompozice podle uvedeného vynálezu tedy obsahuj e strukturovanou povrchově aktivní látku (v množství například v rozmezí od 5 % do 50 % hmotnostních) , dostatečné množství rozpuštěného elektrolytu, v případě potřeby k vytvoření strukturovaného systému (ve výhodném provedení sférolitického), suspendované zeolity (v množství například v rozmezí od. 10 % do 40 % hmotnostních) , podíl aminofosfinátového ko-plniva neboli pomocné upravovači látky dostatečný ke způsobení flokulace nebo nestability této strukturované povrchově aktivní látky (v množství například v rozmezí od 3 % do 8 % hmotnostních) a dostatečné množství uvedeného stabilizátoru ke snížení flokulace této směsi nebo ke stabilizaci této směsi (v množství například v rozmezí od 0,01 % do 3 % hmotnostních).

Hlavní výhoda výhodných kompozic podle uvedeného vynálezu spočívá v jejich schopnosti suspendovat pevné částice, čímž se získají nesedimentující tekuté suspenze.

Tyto kompozice mohou případně obsahovat až asi například 80 % hmotnostních suspendovaných pevných látek, vztaženo na hmotnost kompozice, přičemž v praktických podmínkách je toto množství obvykle až do 30 % hmotnostních, jako například v rozmezí od 10 do 25 % hmotnostních. Toto množství závisí na povaze a uvažovaném použití dané kompozice. Například je možno uvést, že u těchto detergentových kompozic přichází často v úvahu potřeba vpravit do nich nerozpustná plniva (neboli upravovači látku), jako je například zeolit, nebo částečně rozpustná plniva, jako je například trifosforečnan sodný, přičemž tyto složky je možno podle vynálezu suspendovat ve strukturovaném povrchově aktivním médiu.

Povrchově aktivní systémy podle uvedeného vynálezu je možno rovněž použít k suspendování brusných látek, jako je například mastek, oxid křemičitý, kalcit nebo hrubý zeolit, za účelem přípravy čistících prostředků s tvrdým povrchem, dále k suspendování pesticidních látek k přípravě tekutých kompozic dispergovatelných ve vodě, které obsahují pesticidní látky rozpustné ve vodě, aniž by bylo nutno použít nebezpečných toxických poprašů nebo z hlediska ochrany životního prostředí škodlivých rozpouštědel. Dále jsou tyto povrchově aktivní systémy podle uvedeného vynálezu vhodné pro přípravu suspenzí pigmentů, barviv, farmaceutických látek a biocidů, nebo jako vrtné kaly obsahující suspendovanou břidlici a/nebo zatěžovací látky, jako je například'chlorid sodný, kalcit, baryt, galenit nebo hematit.

Dále mohou být tyto povrchově aktivní systémy podle uvedeného vynálezu použity k suspendování exfoliantů, včetně mastku, hlinky, polymerních zrn, pilin, oxidu křemičitého, semen, rozdrcených ořechových skořápek nebo fosforečnanu vápenatého, dále k suspendování perletizujicich látek, jako je například slída, glycerolmonostearátu nebo glyceroldistearátu nebo ethylenglykolmonostearátu nebo ethylenglykoldistearátu, přírodního oleje, jako je například kokosový olej, olej pupalky dvouleté, olej z podzemnice olejně, olej z meruňkových jader, olej z avokáda, olej z broskvových jader nebo olej z jojoby, dále syntetického oleje, jako jsou například silikonové oleje, vitaminů, prostředků proti lupům, jako je například omadin zinečnatý (zinekpyrithion) a disulfid selenu, proteinů, změkčovadel, jako je například lanolin nebo isopropylmyristát, vosků a slunečních filtrů, jako je například oxid titaničitý a oxid zinečnatý.

Pokud se týče použitých plniv neboli upravovačích látek, potom se podle uvedeného vynálezu při přípravě uvedených detergentových kompozic dává přednost rozpuštěným plnivům a/nebo suspendovaným částicím pevných plniv, čímž se připraví detergent s plně vpraveným plnivem. Termínem plnivo nebo upravovači látka se v tomto popisu míní sloučenina, která se podílí na pracím účinku povrchově aktivní látky tím, že zmírňuje účinky rozpuštěného vápníku a/nebo hořčíku. Obecně je rovněž možno uvést, že upravovači činidla rovněž napomáhají udržovat alkalickou úroveň prací kapaliny. Mezi typické upravovači látky patří maskovací činidla a látky tvořící komplexy, jako jsou například trifosforečnan sodný, difosforečnan draselný, fosforečnan troj sodný, sodná sůl kyseliny ethylendiamintetraoctové, citronan sodný a nitrilotriacetát sodný, dále iontovýměnné látky, jako jsou například zeolity a srážecí činidla, jako jsou například uhličitan sodný nebo uhličitan draselný a dále takové alkalické látky, jako je křemičitan sodný. Uvedený stabilizátor podle vynálezu rovněž přispívá k celkovému obsahu tohoto plniva. Ve výhodném provedení podle uvedeného vynálezu se jako plnivo používá zeolit a trifosforenčan sodný. Obvykle je toto plnivo neboli upravovači činidlo přítomno při praktické aplikaci v koncentraci až 50 % hmotnostních, vztaženo na hmotnost celé kompozice, jako například v množství v rozmezí od 15 % do 30 % hmotnostních.

Hodnota pH se u kompozice používané jako prací prostředek ve výhodném provedení pohybuje v alkalické oblasti, měřeno po zředění vodou za vzniku roztoku obsahujícího 1 % hmotnosti této kompozice, například v rozmezí od 7 do 12, výhodněji v rozmezí od 8 do 12 a nejvýhodněji v rozmezí od 9 do 11.

Prostředky podle uvedeného vynálezu mohou případně obsahovat malá množství hydrotropních látek, jako jsou například xylensulfonát sodný, toluensulfonát sodný nebo kumensuifonát sodný, které jsou použity například v koncentraci až 5 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost kompozice podle vynálezu, ve výhodném provedení podle vynálezu maximálně 2 % hmotnostní, jako například v koncentraci v rozmezí od 0,1 do 1 % hmotnostního. Tyto hydrotropní látky jeví tendenci rozrušovat strukturu povrchově aktivní látky a z tohoto důvodu je důležité, aby nebyly používány v příliš vysokých nadměrných množstvích. Tyto látky se hlavně používají pro snižování viskozity tohoto prostředku, ovšem mnohdy mohou způsobovat nestabilitu prostředku.

Kromě vody mohou kompozice podle uvedeného vynálezu obsahovat i další rozpouštědla. Ovšem podobně jako hydrotropní látky mají rozpouštědla tendenci rozrušovat strukturu povrchově aktivní látky. Kromě toho je třeba uvést, že opět podobně jako hydrotropní látky znamenají zvýšení ceny této směsi aniž by bylo dosaženo podstatného zlepšení pracích schopností. Tato rozpouštědla jsou nadto obvykle nežádoucí z hlediska ochrany životního prostředí a vynález má přitom zejména výhodu v tom, že tyto kompozice podle vynálezu neobsahují rozpouštědla. Podle uvedeného vynálezu se tedy dává přednost takovým kompozicím, které obsahuj í méně než 6 % hmotnostních rozpouštědel, vztaženo na celkovou hmotnost celé kompozice, jako jsou například alkoholy nebo glykoly mísitelné s vodou, a ve výhodném provedení méně než 5 % hmotnostních těchto rozpouštědel, ještě výhodněji méně než 3 % hmotnostní těchto rozpouštědel, zejména méně než 2 % hmotnostní těchto rozpouštědel, nejlépe méně než 1 % hmotnostní těchto rozpouštědel, jako například méně než 0,5 % hmotnostního těchto rozpouštědel. Podle uvedeného vynálezu je ale výhodné, jestliže tyto kompozice neobsahují v podstatě žádné rozpouštědlo, i když určitá malá množství glycerolu a propylenglykolu j sou v některých případech nutná. V určitých případech je zapotřebí použít ethanolu v koncentraci pohybující se až do asi 3 % hmotnostních, to znamená v rozmezí od 1 do 2 % hmotnostních, ke zlepšení vůně této kompozice. Tyto koncentrace mohou být většinou tolerovány aniž by došlo k destabilizaci tohoto systému.

Kompozice podle uvedeného vynálezu mohou obsahovat různé polymery. Zejména je možno do těchto kompozic vpravovat určitá vhodná množství polyelektrolytů, jako jsou například nezakončené polyakryláty nebo polymaleáty. Tyto polymery mohou být vhodné z toho důvodu, že mají tendenci snižovat viskozitu a kromě toho fungují jako detergentové plnivo (neboli upravovači látka) a mohou mít antikorozivní účinnost a účinnost proti tvorbě úsad. Bohužel ovšem tyto látky mají rovněž tendenci rozrušovat povrchově aktivní strukturu a není je možno tudíž normálně vpravovat do strukturované povrchově aktivní látky ve významnějších množstvích aniž by nedošlo k destabilizaci tohoto systému. Podle uvedeného vynálezu bylo zjištěno, že do strukturovaných detergentů je možno přidávat relativně vysoká množství polyelektrolytů v kombinaci s uvedeným stabilizátorem, aniž by došlo k destabilizaci strukturního systému této povrchově aktivní látky. Tímto způsobem je možno získat stabilní produkty o dokonce nižší viskozité než jaká je dosažena pouze se samotným uvedeným stabilizátorem.

Jako příklad některých polymerů, které je možno vpravovat do těchto směsí, je možno uvést činidla proti zpětnému vydělování, jako je například sodná sůl karboxymethylcelulózy, protipěnící látky, jako jsou například silikonová protipěnící činidla, enzymové stabilizátory, jako jsou například polyvinylalkoholy a polyvinylpyrrolidony, dispergační činidla, jako jsou například ligninsulfonáty, a zapouzdřovací látky, jako jsou například gumovité látky a pryskyřice. Podle uvedeného vynálezu bylo zjištěno, že v případech kdy se do kompozice suspendují pevné látky, které vyžadují rozemletí, jako je tomu v případě formulací obsahujících barviva nebo pesticidní látky, je vhodné do těchto kompozic přidávat činidla napomáhající mletí, jako jsou například kondenzáty na bázi dimethylnaftalensulfonátu sodného a formaldehydu.

Množství přidávaného polymeru závisí na cíli, kterého se přídavkem tohoto polymeru má dosáhnout. V některých případech může být toto množství jen asi 0,01 % hmotnostní nebo podíl ještě nižší. Obvyklejší je ovšem přidávat polymer v množství v rozmezí od 0,1 % do 10 % hmotnostních, zejména v rozmezí od 0,2 % do 5 % hmotnostních, jako například v rozmezí od 0,5 % do 2 % hmotnostních.

Detergentové kompozice pro suspendování pevných látek podle uvedeného vynálezu mohou obsahovat běžná detergentová aditiva, jako jsou například činidla proti zpětnému rozdělování (obvykle je touto látkou sodná sůl karboxymethylcelulózy) , dále optické zjasňovače, maskovací činidla, protipěnící přísady, enzymy, enzymové stabilizátory, konzervační přísady, barviva, pigmenty, parfémovací přísady, kondicionéry používané pro úpravu tkanin, jako jsou například kat iontová změkčovadla používaná pro úpravu tkanin nebo bentonit, dále látky tvořící zákal (kalící látky) a bělící aktivátory a/nebo chemicky kompatibilní bělící činidla. Podle uvedeného vynálezu bylo zjištěno, že peroxygenní bělící činidla, jako je například peroxoboritan sodný, zejména bělící činidla, která byla chráněna například zapouzdřením, jsou mnohem stabilnější vůči rozkladu v prostředcích podle uvedeného vynálezu než v běžných kapalných detergentových prostředcích podle

I dosavadního stavu techniky. Všeobecně je možno uvést, že v kompozicích podle vynálezu je možno suspendovat všechna běžná známá detergentová aditiva, která jsou dispergovatelné v detergentových prostředcích ve formě částeček pevných látek nebo jako kapičky kapalin, v množství -ležícím nad rozpustností uvedených aditiv v těchto detergentových prostředcích, a která chemicky nereagují se složkami tohoto prostředku.

Kromě toho, že je možno stabilizovaných strukturovaných povrchově aktivních kompozic podle uvedeného vynálezu použít jako nových pracích detergentových látek, kondicionérů na úpravu tkanin a brusných krémů, je možno je rovněž použít jako toaletových prostředků, včetně šampónů, kapalných mýdel, krémů, mastí, plefových vod, balzámů, mastí, antiseptických prostředků, zubních čistících prostředků a styptických prostředků (prostředky k zabránění krvácení).

Tyto kompozice podle uvedeného vynálezu představuj i vhodné suspendační médium pro barviva a pigmentové koncentráty a dále pro tiskařské barvy, pesticidové koncentráty a vrtné kaly. V případě kombinování těchto kompozic s hutnými rozpuštěnými elektrolyty, jako je například bromid vápenatý, jsou tyto látky zejména vhodné jako plnící kapaliny na ropných polích (to znamená kapaliny, které se používají k plnění prostoru mezi vrtnou trubkou a vnitřkem vyvrtané díry ke chránění této trubky před mechanickými nárazy) a jako dokončovací vrtné kapaliny na ropných polích nebo jako řezná kapalina nebo mazivo.

Kompozice obsahující G-fázi podle uvedeného vynálezu jsou vysoce mobilní, přitom ale jsou vhodné jako systémy pro suspendování pevných látek. Tyto systémy se ve výhodném provedení podle vynálezu získají za použití uvedeného stabilizátoru, ovšem v alternativním provedení je možno je připravit za použití jiných deflokulantů, jako jsou například 'polymery uváděné v evropském patentu EP č.

0346995, v patentu Velké Británie č. 2287813 a v mezinárodní patentové přihlášce č. V09106622.

Podobně je možno uvést, že stabilizované -systémy, představující nové látky podle vynálezu je možno rovněž připravit za použití jiných deflokulantů než je uvedený stabilizátor. Tyto látky ovšem nejsou vhodné jako suspendační média a spíše poskytují řešení požadavku a poptávku po čistých kapalných detergentech a šampónech s vysokou úrovní povrchově aktivní látky a elektrolytu.

Podle uvedeného vynálezu bylo hlavně zjištěno, že v případě, že se kompozice obsahující relativně vysoké podíly neiontové povrchově aktivní látky smísí s velmi vysokými koncentracemi elektrolytu rozpustného ve vodě, j ako je například dif osf orečnan draselný, připraví se až dosud neznámá strukturovaná fáze, dosud neuváděná v publikacích podle dosavadního stavu techniky, která obsahuje isotropní dispergovanou fázi tvořenou částečkami obvykle o průměru v rozsahu od 1 do 50 mikronů, o které se předpokládá, že sestává z micelární fáze, pravděpodobně L₂ inverzní micelární fáze nebo v některých případech možná bezvodé kapalné povrchově aktivní činidlo, a ze spojité fáze, kterou je obvykle buďto isotropní fáze, pravděpodobně L-^-fáze nebo vodný elektrolyt, nebo mobilní mezofáze, jako je například zředěná anisotropní fáze, o které se předpokládá, že představuje lamelární G-fázi.

Podle uvedeného vynálezu bylo zjištěno, že při postupném přidávání dostatečně rozpustného elektrolytu ke kompozici obsahující relativně vysoký podíl neiontového povrchově aktivního činidla nejprve dojde k'tvorbě typické sférolitické kompozice, přičemž elektrická vodivost této kompozice prochází vrcholem a potom klesá na minimum, po kterém opět stoupá prudce do druhého maxima. V blízkosti minima nastává značná změna v souvislosti s tím, jak se dispergovaná fáze mění z malých, těsně uspořádaných anisotropních sférolitů na větší více oddělené isotropní kapičky v převážně isotropní nebo slabě anisotropní spojité fázi. Optimální systémy pro suspendování pevných látek byly pozorovány v prvním vodivos tni m sedle v blízkosti vodivostního minima.

V obvyklém provedení tento nový strukturovaný systém podle vynálezu obsahuje 15 % až 100 % neiontové povrchově aktivní látky, vztaženo na celkovou hmotnost povrchově aktivní látky, jako je například alkoholethoxylát nebo alkylfenolethoxylát, společně s aniontovým povrchově aktivním činidlem, jako je například alkylbenzensulfonát, alkylsulfát nebo alkylethoxysulfát, přičemž obvykleji je toto množství přinejmenším 30 % hmotnostních, jako například množství v rozmezí od 40 % do 90 % hmotnostních, zejména 50 % až 80 % hmotnostních. Tato kompozice podle vynálezu obsahuje vysokou hladinu rozpustného elektrolytu, jako je například difosforečnan draselný a/nebo citronan draselný, přičemž toto množství je například přinejmenším 15 % hmotnostních, zejména více než 18 % hmotnostních, výhodněji více než 20 % hmotnostních.

Tyto nové strukturované kompozice podle vynálezu maj i obvykle tendenci k flokulování a vyžadují přítomnost uvedeného stabilizátoru k tomu aby byla udržena jejich tekutost.

Příklady provedení vynálezu

Koncentrované vodné kompozice obsahující povrchově aktivní látku podle uvedeného vynálezu budou v dalším ilustrovány s pomocí konkrétních příkladů provedení, přičemž ovšem tyto příklady mají pouze ilustrační charakter a nijak neomezují rozsah tohoto vynálezu.

Povrchově aktivní látka, která byla použita v následujících příkladech jako uvedený stabilizátor, přičemž touto povrchově aktivní látkou byl thiolpolyakrylát, byla připravena reakcí hexadekanthiolu a kyseliny akrylové ve hmotnostním poměru 24 : 76 v přítomnosti 0,005 hmotnostních dílů azobisdiisobutyronitrilu a získaný produkt byl rozpuštěn v acetonu v koncentraci 55 % hmotnostních všech reakčních složek, vztaženo na celkovou hmotnost roztoku. Takto získaná reakční směs byla potom zahřívána při teplotě varu pod zpětným chladičem po dobu jedné hodiny, přičemž byl aceton oddestilován a získaný zbytek byl rozpuštěn ve vodném roztoku hydroxidu sodného o koncentraci 17 % hmotnostních za vzniku roztoku povrchově aktivní látky o koncentraci 35 % hmotnostních. Rozpustnost tohoto produktu byla více než 5 % hmotnostních v roztoku citronanu draselného o koncentraci 18 % hmotnostních. Tento produkt je rovněž rozpustný ve 25 %-ním roztoku citronanu draselného a jeho rozpustnost je přinejmenším 1 % ve 35 %-ním roztoku chloridu draselného.

Příklad 1

Podle tohoto příkladu byla připravena kapalná prací detergentová kompozice, která obsahovala následující složky :

% hmot.

- alkylbenzensulfonát sodný 8

- triethanolaminalkylsulfát 2

- mastný alkoholethoxylát 11 (obsahující 3 moly ethoxylových skupin)

- trifosforečnan sodný 20

- difosforečnan draselný 20

- silikonové protipěnící činidlo 0,33

- maskovací činidlo, fosforitan sodný 1

- optický zjasňovač 0,05

- parfém 0,8

- voda zbytek

Tato kompozice byla připravena s různými koncentracemi thiolpolyakrylátového stabilizátoru, přičemž byla sledována viskozita, která byla měřena na viskozimetru Brookfield RVT , vřeteno 4, 100 otáček za minutu, teplota 20 °C. Výsledky jsou uvedeny v následující tabulce č. 1.

TABULKA č. 1

Stabilizátor (% hmot.)	Viskozita (Pa.s)
0	>4,0
0,1	1,31
0,26	1,17
0,52	1,39
0,78	1,6
1,25	2,8

Takto připravený produkt obsahoval isotropní kapičky, které se jevily jako L₂-fáze ve spojité fázi, která vypadala jako isotropní fáze.

Přiklad 2

Podle tohoto příkladu byla připravena řada vodných kompozic obsahujících povrchově aktivní látku, jejichž charakteristické složky jsou uvedeny v následující tabulce č. 2. Ke každé kompozici byl postupně přidáván citronan sodný až do koncentrace 16,3 % hmotnostních (měřeno jako monohydrát). Každá tato kompozice postupně procházela homogenní a stabilní oblastí, která byla ovšem viskózní, což nastávalo při určitých koncentracích citronanu sodného, přičemž při dosažení maximální koncentrace citronanu podlehla flokulaci a rozdělování. V každém případě bylo při přídavku 2 % hmotnostních vodného roztoku výše uvedeného thiolpolyakrylátu jako stabilizátoru o koncentraci 27 % hmotnostních za míchání dosaženo vzniku homogenní, deflokulováné, mobilní kapaliny, u která bylo při mikroskopickém prozkoumání zjištěno, že je sférolitická.

TABULKA č. 2

	^C12^C14 ^alky^1_benzensulfonát sodný	^12^14 alkoholethoxylát (3 moly ethoxylových j ednotek)	^Ci2^-Ci4 ^alky!ethoxysulfát (3 moly ethoxylových jednotek)
A	35,7	10,2	0
B	35,7	5,1	5,1
C	30,6	15,3	0
D	30,6	10,2	5,1
E	25,5	20,4	0
F	25,5	15,3	5,1
G	20,4	25,5	0
H	20,4	20,4	5,1
I	15,3	30,6	0
J	15,3	25,5	5,1
K	13,2	32,6	0
L	13,2	30,6	2,0
M	13,2	26,5	6,12
N	5,1	30,6	10,2
0	5,1	25,5	15,3
P	5,1	20,4	20,4
Q	5,1	15,3	25,5
R	5,1	10,2	30,6

Příklad 3

Podle tohoto příkladu byly připraveny kompozice uvedené v tabulce č. 3, přičemž všechny tyto kompozice představovaly stabilní, mobilní, sférolitické kapaliny.

V nepřítomnosti uvedeného stabilizátoru to byly viskózní, flokulované pasty, které se při stání rozdělovaly na tvarohovitou hmotu a asi 10 % objemových představovala čirá spodní vrstva.

Poznámka : všechny složky jsou vyjádřeny jako 100 % pevné látky.

TABULKA č. 3

Složka	A	B
- voda	do 100	do 100
- hydroxid draselný	1,64	1.9
- hydroxid sodný .. -·	--
- monoethanolamin	2,87	3,06
- optické zjasňovací činidlo	0,15	0,15
- chlorid vápenatý	0,2	0,2
- ethylendiamintetraacetát sodný	--
- C₂2~Cf4 alkylbenzensulfonová kyselina	19,0	22,0
- Ci2“Cf4 alkylethoxylát	7,0	7,0
(3 moly ethoxylových jednotek)
- ^12-^14 alkylethoxylát	--
(8 molů ethoxylových jednotek)
- Ci2~Cf4 alkylethoxysulfát sodný	--
- dihydrát citronanu sodného	--
- monohydrát citronanu draselného	12,5	12,5
- zeolit	18,0 '	18,0
- tetraboritan sodný	2,0	2,0
- metaboritan sodný	--
- uhličitan draselný
- diethylentriaminpentakis(methylen-
fosfonát) sodný	3,0	3,0
- enzym	0,4	0,4
- alkylpolyglykosid (dp = 1,35)	0,7	0,7
- thiolpolyakrylát
- trifosforečnan draselný
^12^-<318 ^masXné kyseliny (STPK)
Viskozita (Pa.s)	1,05	0,575

(Brookfield, sp. 4, 100 ot. min.“'’')

TABULKA č. 3 (pokračování)

Složka

- voda

- hydroxid draselný

- hydroxid sodný

- monoethanolamin

- optické zjasňovací činidlo

- chlorid vápenatý

- ethylendiamintetraacetát sodný

- C-£2-Cf4 alkylbenzensulfonová kyselina

- alkylethoxylát (3 moly ethoxylových jednotek)

- C-£2“C^4 alkylethoxylát (8 molů ethoxylových jednotek) ~ ^12“^14 alkylethoxysulfát sodný

- dihydrát citronanu sodného

- monohydrát citronanu draselného

- zeolit

- tetraboritan sodný

- metaboritan sodný

- uhličitan draselný

- diethylentriaminpentakis (methylenfosfonát) sodný

- enzym

- alkylpolyglykosid (dp = 1,35)

- thiolpolyakrylát

- trifosforečnan draselný

- C₃2^-Cfg mastné kyseliny (STPK)

Viskozita (Pa.s) (Brookfield, sp. 4, 100 ot. min^) do 100

1,7

2,6

0,15

0,2

0,55

27,6

9,0

14,5

4,0

1,4

0,25

0,6 do 100

1,7

2,6

0,15

0,2

0,55

27,6

2,0

14,5

3,0

1,4

4,3

0,85

TABULKA č. 3 (pokračování)

Složka	E	F
- voda	do 100	do 100
- hydroxid draselný	3,45	3,45
- hydroxid sodný	--
- monoethanolamin	2,8	2,8
- optické zjasňovací činidlo	0,15	0,15
- chlorid vápenatý	0,2	0,2
- ethylendiamintetraacetát sodný		--
^12“^14 alkylbenzensulfonová kyselina	20,0	20,0
- C₁₂-C₁₄ alkylethoxylát	5,0	5,0
(3 moly ethoxylových jednotek)
^12^_<214 alkylethoxylát	5,0	5,0
(8 molů ethoxylových jednotek)
- Ci2^-Ci4 alkylethoxysulfát sodný	--
- dihydrát citronanu sodného
- monohydrát citronanu draselného	12,5
- zeolit
- tetraboritan sodný	--
- metaboritan sodný	3,0	3,0
- uhličitan draselný	--
- diethylentriaminpehtakis (methylen-
- fosfonát) sodný	4,0	4,0
- enzym	0,4	0,4
- alkylpolyglykosid (dp = 1,35)
- thiolpolyakrylát	0,25	0,25
- trifosforečnan draselný	--	12,5
- C₁₂-C₁g mastné kyseliny (STPK)	10,0
Viskozita (Pa.s)	0,42	0,36

(Brookfield, sp. 4, 100 ot. min³·)

TABULKA č. 3 (pokračování)

Složka θ

- voda do 100

- hydroxid draselný · 1,0

- hydroxid sodný

- monoethanolamin

- optické zjasňovací činidlo 0,15

- chlorid vápenatý 0,2

- ethylendiamintetraacetát sodný

- Cf2“C^4 alkylbenzensulfonová kyselina

- Ci2“Ci4 alkylethoxylát 8,5 (3 moly ethoxylových jednotek)

- C₁₂Ci4 alkylethoxylát (8 molů ethoxylových jednotek)

- Cf₂“Cf4 alkylethoxysulfát sodný 9,0

- dihydrát citronanu sodného

- monohydrát citronanu draselného 12,0

- zeolit 24,0

- tetraboritan sodný

- metaboritan sodný

- uhličitan draselný , 1,0

- diethylentriaminpentakis (methylenf osf onát) sodný

- enzym 0,4

- alkylpolyglykosid (dp = 1,35)

- thiolpolyakrylát 0,25

- trifosforečnan draselný

- C₂₂-C₂g mastné kyseliny (STPK) 4,5

Viskozita (Pa.s) 1,26 (Brookfield, sp. 4, 100 ot. min^-^)

Příklad 4

Podle tohoto příkladu byl připraven prací prostředek pro použití ve velkých sociálních zařízeních, jako jsou například nemocnice, který byl ve formě pro automatické podávání, přičemž tento prostředek měl následuj ící složení % hmot.

- hydroxid sodný 6,8

- nonylfenylethoxylát 13,4 (9 molů ethoxylových jednotek)

- Ci2~Ct4 lineární alkylbenzensulfonát sodný 14,0

- diethylentriaminpentakis(methylenf osf onát) sodný 7,0

- prostředek proti vydělování 7,0

- optický zjasňovač 0,05

- thiolpolyakrylát 0,4

V nepřítomnosti thiolpolyakrylátového stabilizátoru byl získaný produkt velice viskózní a měl tendenci se rozdělovat na zředěnou kapalnou fázi a tvarohovité hrudky. Po přídavku uvedeného stabilizátoru byla získána mobilní, stabilní, sférolitická kompozice. Při postupném přidávání thiolpolyakrylátu v přebytku bylo dosaženo maximální viskozity. Ovšem při přídavku celkově 3 % tohoto thiolpolyakrylátového povrchově aktivního činidla byla získána zředěná, mobilní, průsvitná G-fáze s dobrými vlastnostmi pokud se týče schopnosti suspendovat pevné látky. Při dalším přidávání stabilizátoru se získá čistý, opticky isotropní, nevtonský micelární roztok.

Příklad 5

Podle tohoto příkladu byl připraven vysoce koncentrovaný, kapalný prací detergent, který byl získán společným smícháním následujících složek v uvedeném pořadí.

Složka % hmot./hmotnost	Forma složky
(pořadí přidávání)	složek
- voda	zbytek
- hydroxid sodný	5,92	47 % roztok
- kyselina citrónová	6,47	prášek
- thiolpolyakrylát	0,4
- C12-C14 alkoholethoxylát	9,0
(9 molů ethoxylových
j ednotek)
- monoethanolamin	5,2
- lineární C₁₂-C₁₄ alkylbenzen-
sulfonová kyselina	27,6	96,5 %
- barvivo	0,025	1 % roztok
- optický zjasňovač	0,15
- chlorid vápenatý	0,2
- dihydrát ethylendiamin-
tetraacetátu sodného	0,55
- metaboritan sodný	4,0
- thiolpolyakrylát	0,6
- proteázová kapalina	0,05
- amylázová kapalina	1,4

Tímto produktem byla opakní, stabilní, mobilní sférolitická detergentová kompozice, jejíž viskozita byla

0,65 Pa.s při 21 s¹.

Příklad 6

Podle tohoto příkladu byla připravena následující kapalná prací kompozice.

Složka	% aktivní složky
A	B
- optické zjasňovače	0,5	0,5
- lineární C-£2^-<^14 alkylbenzensulfonát
sodný	12	12
- thiolpolyakrylát	0,75	0,5
- uhličitan draselný	6,0	6,0
- trifosforečnan draselný	14,0
- difosforečnan čtyřdraselný		7,5
- 0-^2-^24 alkylethoxysulfát sodný
(3 moly ethoxylových jednotek)	3,0	3,0
- ethoxylované mastné alkoholy*	8,0	4,5
- trifosforečnan sodný	20	23,5
- parfém	0,5	0,5
- barvivo	0,0075	0,0075
- voda	zbytek	zbytek

* obsahující ekvivalentní množství ethoxylátu s 3 moly a s 8 moly..ethoxylových jednotek

Příklad 7

Podle tohoto příkladu byla připravena koncentrovaná suspenze barviva, která měla následující hmotnostní složení :

- žluté barvivo (Terasil Gelb“) 35 %

- lineární Ci2^-<“T4 alkylbenzensulfonát sodný 6,5%

- alkylethoxysulfát sodný 3,25 %

- chlorid draselný 2 %

- kondenzát dimethylnaftalensulf onátu a formaldehydu 6 %

- 26 %-ní vodný roztok thiolakrylátového stabilizátoru 5 %

- voda 42,25 %

Takto získaná kompozice byla mobilní, stabilní a kromě toho byla k dispozici ve formě vodné kompozice.

V nepřítomnosti stabilizátoru byla tato kompozice viskózni a vysoce flokulovaná.

Příklad 8

- žluté barvivo (Terasil Gelb) 35 %

- 95 % aktivní isopropylamin-lineární

C₂2^-C^4 alkylbenzensulfát 5 %

- 30 % vodný thiolpolyakrylátový roztok stabilizátoru ' 5 %

- 40 % vodný kondenzát dimethylnaftalensulfonátu sodného a formaldehydu 6 %

- voda 49 %

Tato kompozice byla mobilní, stabilní a snadno dispergovatelná ve vodě. V nepřítomnosti uvedeného stabilizátoru se začala tato kompozice flokulovat za současného oddělování povrchově aktivní látky, což bylo doprovázeno sedimentací dispergovaného barviva.

Příklad 9

Podle tohoto příkladu byl připraven odmašfovač kovů, který měl následující hmotnostní složení.

- nonylfenylethoxylát 8,2 % (9 molů ethoxylových jednotek) “ ^12-^14 alkylethoxylát 10,3 % (3 moly ethoxylových jednotek)

- 30 % vodný roztok thiolakrylátu 1,5 %

- 40 % vodný roztok ethylhexylsulfátu sodného 6,8 %

- trifosforečnan sodný 24,0 %

- 15 % vodný roztok orthofosforečnanu sodného 47,9 %

- 25 .% vodný roztok hydroxidu sodného 1,3 %

Takto připravená kompozice byla mobilní a stabilní.

V nepřítomnosti stabilizátoru byla kompozice viskózní a při stání se rozdělovala.

Příklad 10

Podle tohoto příkladu byly připraveny vrtné kaly, které měly následující složení (v % hmotnostních) :

	A	B
Ci2^-Ci4 alkylethoxysulfát vápenatý	6,8	6,7
(3 moly ethoxylových jednotek)
- oxid vápenatý	0,8	0,8
- voda	54,5	53,6
- silikonová protipěnící látka	0,2	0,4
- dihydrát chloridu vápenatého	34,1	34,0
- C-£2^_<~Ů4 alkylbenzensulfonová kyselina	3,6	3,9
- C₁₂ ^-Cjl4 alkylethoxylát, stabilizátor
(20 molů ethoxylových jednotek)	0	1,2

Výše uvedený vzorek A byl vysoce flokulován, přičemž při jeho přípravě vznikla viskoelastická kapalina, která ihned zgelovatěla při střihovém namáhání při míchání za použití míchadla o 300 otáčkách za minutu. Před střihovým namáháním této kompozice měl produkt A počáteční mez kluzu 0,1 N a viskozitu 0,5 Pa.s při 21 s“¹. Při zvýšeném střihovém namáhání hodnota této viskozity klesla na v podstatě konstantní hodnotu 0,17 Pa.s.

Na rozdíl od vzorku A obsahoval vzorek B stabilizátor, přičemž tato kompozice byla stabilní tekutina, jejíž počáteční mez kluzu byla 0,1 N a viskozita 0,55 Pa.s při 21 s”\ přičemž tato hodnota stoupala se stoupajícím střihovém namáhání až na konstantní hodnotu 0,09 Pa.s.

Po promíchání této kompozice, prováděnému při 300 otáčkách za minutu po dobu 15 minut, měl takto získaný produkt počáteční mez kluzu 0,17 N a viskozitu 0,38 Pa.s při 21 s“l, přičemž při větším střihovém namáhání hodnota této viskozity klesla na konstantní hodnotu 0,087 Pa.s. Tato kompozice byla vhodná pro použití jako vrtný kal, jako vymezovací kapalina (k zabránění mechanického poškození vrtacích trubek), jako dokončovací kapalina nebo jako náplňová kapalina.

Příklad 11

Podle tohoto příkladu byl připraven vrtný kal, který měl následuj ící složení :

% hmot.

^12^14 alkylethoxysulfát vápenatý (3 moly ethoxylových jednotek) 6,7

- oxid vápenatý 0,8

- voda 51,8

- silikonová protipěnící látka 0,4

- dihydrát chloridu vápenatého 34,0

- alkylbenzensulfonová kyselina 3,9

- Póly AMPS, stabilizátor * 3,0 * Tímto stabilizátorem byl polymer 2-akrylamido-2methylpropansulfonové kyseliny, jehož střední stupeň polymerace byl 12.

Takto získaný produkt byl stabilní, přičemž jeho počáteční hodnota meze kluzu byla 0,17 N, viškozita 1,7 Pa.s při 21 s^· a viskozita v ustáleném stavu 0,13 Pa.s. Po 15 minutách při střihovém namáhání 300 otáček za minutu byla hodnota počáteční meze kluzu 1,0 Pa.s, přičemž tato hodnota klesla při zvyšujícím se střihovém namáhání na hodnotu v ustáleném stavu 0,9 Pa.s

Příklad 12

Podle tohoto příkladu byl připraven následuj ící koncentrovaný povrchově aktivní systém, přičemž bylo použito chloridu draselného jako elektrolytu, a tento systém byl deflokulován přídavkem alkoholethoxylátu (s dvaceti moly ethoxylových jednotek).

- lineární alkylbenzensulfát sodný 12 %

- alkylethoxysulfát sodný 6 %

- chlorid draselný 18 %

- C^g-C^g alkoholethoxylát (20 EO) 0,5 %

- voda 63,5 %

Tato kompozice byla mobilní a stabilní, přičemž její viskozita byla 0,35 Pa.s (při střihové rychlosti 21 s^-1) .

V nepřítomnosti alkoholethoxylátového stabilizátoru byla tato kompozice viskózní a při stání se rozdělovala.

Příklad 13

Podle tohoto příkladu byl sledován deflokulační účinek stabilizátoru a viskozita deflokulovaného systému pomocí koncentrace přidávaného destabilizátoru. K deflokulování je zapotřebí určité minimální množství stabilizátoru, přičemž toto množství závisí na struktuře deflokulantu a na složení flokulovaného systému. Po provedené deflokulaci hodnota viskozity tohoto systému při stoupající koncentraci destabilizátoru prochází minimem a potom se zvyšuje na maximum.

Příklad 14

Předpokládá se, že u každé série flokulované povrchově aktivní látky existuje ostrý rozdíl, pokud se týče rozměru hlavni části, mezi těmi produkty, které mají hlavní část dostatečně velikou k deflokulování a mezi těmi, které maj i minimální deflokulační efekt.

Složka	A	B	C	D
voda monoethanolamin^ci2^_ci4 ^alky^1_benzensulf onová	45 %	44,99 %	45,99 %	45,75 %
kyselina Ci2“Ci4 alkylethoxylát (8 molů ethoxylových	30 %	30 %	30 %	30 %
jednotek)	10 %	10 %	10 %	10 %
monohydrát
citronanu draselného	15 %	15 %	15 %	15 %
alkylthiol-
polyakrylát	0 %	0,01 %	0,05 %	0,1 %
viskozita
(Pa.s) při 21 s^-3	floku1ováná	flokulovaná	0,11	0,08

100

Složka	E	F	G
voda	45,75 %	45,5 %	44 %
monoethanolamin^C12^_C14 ^alky¹benzensulfonová kyselina	30 %	30 %	30 %
^C12^-C14 alkylethoxylát (8 molů ethoxylových jednotek)	10 %	10 %	10 %
monohydrát citronanu draselného	15 %	15 %	15 %
alkylthiolpolyakrylát	0,25 %	0,5 %	1 %
viskozita (Pa.s) při 21 s^-1	0,89	1,28	gel

101

H	I	J	K
voda	45 %	44,95 %	44; 9 %	44,75 %
monohydrát citronanu draselného	25 %	25 %	25 %	25 %
C₂2C^4 aminoxid	7,5 %	7,5 %	7,5 %	7,5 %
oleát sodný	7,5 %	7,5 %	7,5 %	7,5 %
alkylethoxysulfát sodný	7,5 %	7,5 %	7,5 %	7,5 %
alkylthiolpolyakrylát	0 %	0,05 %	0,10 %	0,25 %
viskozita (Pa.s), při 21 s^-1	floku1ováná	0,05	0,10	0,59

102

	L	M	N
voda	44,5 %	44 %	43 %
monohydrát
citronanu
draselného	25 %	25 %	25 %
Cjl2“Ci4 aminoxid	7,5 %	7,5 %	7,5 %
oleát sodný	7,5 %	7,5 %	7,5 %
alkylethoxy-
sulfát sodný	7,5 %	7,5 %	7,5 %
alkylthiol-
polyakrylát	0,5 %	1 %	2 %
viskozita
(Pa.s), při 21 s~³	1	gel	gel

103

Tato skutečnost je ilustrována na následujícím povrchově aktivním systému, který je možno deflokulovat alkylpolyglykosidem. Symbol x znamená minimální procentuální množství (hmotnostní %) alkylpolyglykosidu, kterého je zapotřebí k deflokulování.

- monoethanolamin-C22-Ci4^_ alkylbenzensulfonát 30 %

- C^2-C-£4 alkylethoxylát 10 % (8 molů ethoxylových jednotek)

- monohydrát citronanu draselného 15 %

- alkylpolyglykosid x %

- voda zbytek

Stupeň polymerace (DP) alkylpolyglykosidu je možno definovat jako průměrný počet opakujících se glykosidových jednotek v alkylpolyglykosidové molekule, přičemž tuto hodnotu je možno stanovit metodou GLC nebo GPC.

Účinek velikosti hlavní části deflokulantu na deflokulaci je možno ilustrovat na pozorování účinku DP (stupně polymerace) alkylpolyglykosidu na deflokulaci.

V tomto výše uvedeném systému systému x znamená minimální množství APG, které je potřebné ke způsobení deflokulace.

104

DP x (stanoveno metodou GLC)

APG 1	1,27	4 %
APG 2	1,32	4 %
APG 3	1,50	3,0 - 4,0 %
APG 4	1,67	2,5 - 2,7 %
APG 5	1,71	1 %
APG 6	2,02	0,75 %

Příklad 15

Postup podle příkladu 14 byl opakován, přičemž bylo použito alkylpolyglykosidů s vyššími hodnotami DP (stupeň polymerace) za účelem určení, která složka alkylpolyglykosidových produktů se nejvíce podílí na deflokulaci.

V následující tabulce je uveden odhad rozdělení glykosidových oligomerů pro každý testovaný alkylpolyglykosid. V tomto povrchově aktivním systému byla pozorována účinná deflokulace u oligomerů se stupněm polymerace větším nebo rovným sedmi. Při nižších stupních polymerace bylo dosaženo pouze slabé deflokulace.

105

X	% mono	% di	% tri	% tetra
0,1 %	0,0	0,0	0,0	0,0
0,2%	θ, 2	1,1	2,6	5,9
1 %	1,1	6,6	15,1	20,2
2 %	16,0	16,0	14,6	12,7
» 2 %*	35,8	26,8	16,3	8,9
5 % *	0,0	100,0	0,0	0,0

	% penta	% hexa	% >/hepta
0,1 %	0,1	0,0	100,0
0,2 %	8,5	10,7	71,0
1 %	20,2	16,8	20,0
2 %	11,6	9,6	19,5
» 2 %*	5,3	3,2	3,7
5 % *	0,0	0,0	0,0

* pouze slabá deflokulace

106

Příklad 16

Důvod souvislosti mezi velikostí hlavní části a deflokulačním účinkem pravděpodobně částečně vyplývá ze vzájemného vztahu velikosti hlavní části a inter-lamelární vzdáleností sférolitů.

Podle vynálezu bylo pozorováno, že při menší vzdálenosti je potřebná menší velikost hlavní části k deflokulaci. Tato skutečnost je ilustrována v následujícím příkladu.

	systém 1	systém 2
- monoethanolamin-C]_2^-C^4-alkyl-
benzensulfonát	30 %	30 %
- Ci2^-Ci4 alkylethoxylát	10 %	10 %
(8 molů ethoxylových jednotek)
- monohydrát citronanu draselného	15 %	40 %
- alkylpolyglykosid DP 1,27	x %	x. %
- voda	zbytek	zbytek

Interlamělární vzdálenost (zjištěná rentgenovou difrakcí) se se stoupajícím obsahem elektrolytu podstatně snížila.

107

X %

viskozita systém

(21 s'¹) 1

viskozita systém

(21 s’¹) 2

1	flokulován.	flokulován
2	flokulován	deflokulován, 0,4 Pa.s
3	flokulován	deflokulován, 0,2 Pa.s
4	deflokulován, 0,8 Pa.s	def lokulován, 0,29 Pa.s
5	deflokulován, 1,0 Pa.s	def lokulován, 0,9 Pa.s

Příklad 17

Podle tohoto příkladu byly smíseny následující složky v uvedeném pořadí.

108

Složka	% hmot./hmot. pevných látek
- voda	zbytek do 100 %
- ^C12“^C14 alkylglykosid, dp 1,32	1,00
(přidaný jako 70 %-ní roztok)
- optický zjasftovač (Tinopal GBS/X)	0,15
- acetát vápenatý	0,20
- hydroxid draselný	1,64
(přidaný jako 50 %-ní roztok)
- monoethanolamin	2,87
- stripované mastné kyseliny z palmových jader 4,00
- monohydrát citronanu trojdraselého	11,50
- Ci2~Ci4 alkylbenzensulfonát sodný	19,00
- protipěnící látka	0,05
- zeolit	18,00
- parfém	1,30
- Ci2^_<“T4 alkoholethoxylát	7,00
(3 moly ethoxylových jednotek)
- borax	2,00
- protipěnící látka	0,05
- enzym (Savinase 16.OL EX)	0,40
- bakteriostatické činidlo (Proxel GXL)	0,05
- barvivo	0,002
- C-£2~^i4 alkylglykosid, dp 1,32	1,00
(jako 70 %-ní roztok)

Tinopal, Savinase a Proxel jsou chráněné obchodní značky.

109

Tímto způsobem	byla získána mobilní, stabilní, opakní,
sférolitická kapalina, která měla následující
charakteristiky :
pH (v koncentrovaném	stavu) 9,5
pH (1 %-ní roztok)	9,0
viskozita	1,0 Pa.s
(Brookfield RVT, sp.	4, 100 ot/minutu)
hustota	1,25 g.cm“³

/

V nepřítomnosti alkylpolyglykosidů byl tento produkt značně flokulován. Mírné zředění, které bylo pozorováno na konci procesu míšení, bylo zkorigováno konečným přídavkem alkylpolyglykosidů.

Příklad 18

Podle tohoto příkladu byla připravena kompozice smícháním dále uvedených složek v uvedeném pořadí.

:-ý íí !

*

110

Složka	% hmot./hmot. .pevných látek
- voda	zbytek do 100 %
- optický zjasňovač (Tinopal CBS/X)	0,1
- ethylendiamintetraacetát dvoj sodný	0,55
- dihydrát chloridu vápenatého	0,20
- barvivo	0,025
- hydroxid sodný	5,92
- monoethanolamin	5,20
- kyselina citrónová	9,47
- thiolpolyakrylát (stabilizátor)	0,0625
- lineární alkylbenzensulf onová kyselina	12,00
- metaboritan sodný	4,00
- thiolpolyakrylát (stabilizátor	0,1875
enzym	1,40

Tímto způsobem byl získán stabilní, mobilní, sférolitický kapalný produkt. V nepřítomnosti stabilizátor! byl tento produkt značně flokulován.

Příklady 19 až 21

Podle těchto příkladů byly připraveny kompozice smícháním následujících složek v uvedeném pořadí.

111

Složka % hmot./hmot.

Příklad 19 Příklad 20 Příklad 21

- voda -	zbytek	zbytek.	zbytek
- optický zjasňovač (Tinopal CBS/X) - ethylendiamintetra-	0,1	0,1	0,1
acetát sodný	0,55	0,55	0,55
- hydroxid sodný - lineární alkylbenzen-	8,75	6,14	6,14
sulfonová kyselina	25,48	18,65	18,65
- nonylfenylethoxylát (9 molů ethoxylových j ednotek)	12,00		6,0
⁽³12~^14 alkylethoxylát (12 molů ethoxylových jednotek)		8,0	6,0
- C₁₂-C₁₄ alkylethoxylát (9 molů ethoxylových j ednotek)		4,0
- metaboritan sodný	2,0	2,0	2,0
- chlorid vápenatý - bakteriostatické	0,2	0,2	0,2
činidlo (Proxel GXL)	0,05	0,05	0,05
- kyselina citrónová	9,15	6,53	6,53
- barvivo - thiolpolyakrylátový	0,025	0,025	0,025
stabilizátor	1,0	1,0	1,0

112

Takto získaný produkt byl tekutý, opakní, neobsahoval pevné látky, přičemž představoval stabilní kapalinu.

V nepřítomnosti uvedeného stabilizátoru byl tento produkt imobilní.

Příklady 22. a 23

113

Složky	% hmot./hmot.
Příklad 22	Příklad 23
- hydroxid draselný	3,38	3,38
- C-£2~Cf4 alkoholethoxylát	5,0	5,0
(8 molů ethoxylových jednotek)
- C^2~Ci4 alkoholethoxylát	5,0	5,0
(3 moly ethoxylových jednotek)
- mastné kyseliny z kokosu	10,0	10,0
- lineární C₁₂ ^_Cf4 alkylbenzen-
sulfonát	20,7	20,7
- trifosforečnan draselný	--	12,5
- monohydrát trifosforečnanu
draselného	12,5

- diethylentriaminpentakis (methylen.-

fosfonát) sodný	4,0	4,0
- bakteriostatické činidlo	0,05	0,05
(Proxel CGL)
- Enzym	0,4	0,4
(Savinase 16. Olex)
- optický zjasňovač	0,15	0,15
(Tinopal CBS/X)
- dihydrát chloridu vápenatého	0,2	0,2
- metaboritan sodný	3	3
- thiopolyakrylátový stabilizátor	1	1
- voda	zbytek	zbytek
- viskozita	0,38 Pa.s	0,6 Pa.s
(Brookfield RVT, sp. 4, 100 ot/min)
- měrná hmotnost	1,13 g.cm“3	1,13 g.cm~3
- -pH konc.	10,9	10,7

114

Takto připravené produkty představovaly mobilní kapaliny. Jestliže byly tyto stejné kompozice připraveny bez použití stabilizátoru, potom byl získán vysoce viskózní produkt s tvarohovitou strukturou.

Příklad 24

Podle tohoto příkladu byla připravena následuj ící kompozice, která byla stabilní a tekutá v nepřítomnosti aminofosfinátu. Aminofosfinát byl připraven postupem popsaným ve zveřejněné evropské patentové přihlášce č.

EP-A-0 419 264. Prací schopnost tohoto produktu byla podstatně zhoršena v porovnání s detergentovým prostředkem obsahujícím trifosforečnan jako plnivo (neboli upravovači látku). Přídavek aminofosfinátu podstatně zlepšil prací schopnost, ovšem při koncentraci vyšší než 2 % hmotnostní došlo ke značné flokulaci za současného rozdělení na zředěnou kapalnou fázi a viskózní tvarohovitou fázi.

Přídavek uvedeného stabilizátoru umožnil zvýšit hladinu aminof osf inátu na 5,75 % hmotnostních aniž by došlo k nepříznivému ovlivnění stability nebo viskozity tohoto produktu.

115

Složka % hmot. vztaženo
na	hmotnost kompozice
- optický, zjasňovač	* 0,13
- acetát vápenatý	0,09
- C-£2^_<-i4 alkoholethoxylát	2,65
(3 moly ethoxylových jednotek)
- silikonové odpěňovací činidlo	0,18
- triethanolamin	2,08
- monohydrát citronanu troj draselného	12,17
- zeolitový prášek	21,24
- diethylentriaminpentakis (methylen-
fosfonát) sodný	0,66
- sodná sůl C₁₀-C₁₈ mastných kyselin	4,25
- lineární ^alkylbenzensulfonát
sodný	2,78
- C₁₂ ^_C14 alkylethoxysulfát sodný	4,35
(3 moly ethoxylových jednotek)
- uhličitan draselný	1,77
- enzymy -- .	0,8
- pafrém	0,35
- aminofosfinát	5,75
- thiolpolyakrylát jako stabilizátor	0,25
- voda	zbytek

116

Příklady 25 a 26

Podle těchto příkladů byly připraveny následující směsi pro textilní kondicionér. V případě, že tyto směsi neobsahovaly alkylethoxylátový stabilizátor, byly viskózní a nestabilní, přičemž se při stání rychle rozdělovaly.

Po přídavku ethoxylátu byla potvrzena účinnost této látky při přípravě stabilní tekuté kompozice.

Aniontové povrchově aktivní látky, jako jsou například thiolpolyakryláty nebyly účinné.

Složka	% hmot./hmotnost pevných látek
Příklad 25	Příklad 26
l-methyl-l-tallowylamidoethyl-2tallowylimidazoliniummethosulfát (75 % aktivní látky ve vodném isopropanolu)	31,7	31,7
trifosforečnan sodný	2,5
dihydrát citronanu troj sodného	--	2,5
Ci2~Ci4 alkoholethoxylát (8 molů ethoxylových jednotek)	0,1
Cfg-Cfg alkoholethoxylát (50 molů ethoxylových jednotek)	zbytek	zbytek

tallowyl = zbytek mastných kyselin z loje.

' ^v ’ 1 ISJV--{*7

Claims

PATENTOVÉ

NÁROKY

1. Použití stabilizátoru obsahujícího hydrofobní skupinu rozpustnou v uhlovodíku, která je napojena svým jedním koncem na jeden konec přinejmenším jedné hydrofilní skupiny, která představuje polymerní řetězec s více než čtyřmi hydrofilními monomerními skupinami a/nebo skupinu s hmotností větší než 300 atomových hmotnostních jednotek amu ke snížení nebo zabránění flokulace systémů obsahuj ících flokulovatelné povrchově aktivní činidlo a kapalné médium, které je schopné flokulovat uvedenou povrchově aktivní látku, a ve kterém je uvedený stabilizátor schopen existovat ve formě micelárního roztoku.
2. Použití sloučeniny, která tvoří micely ve vodných roztocích citronanu draselného o koncentraci 18 % hmotnostních ke snížení viskozity viskózních strukturovaných systémů na bázi povrchově aktivní látky a/nebo k převedení nestabilních povrchově aktivních systémů na stabilní strukturované nebo micelární povrchově aktivní systémy, přičemž tyto systémy obsahují přinejmenším 10 % hmotnostních rozpuštěného elektrolytu rozpouštějícího povrchově aktivní látku, vztaženo na celkovou hmotnost tohoto systému, který má multivalentní anion,
3. Použití C5-C25 alkyl, alkenyl nebo alkylaryletherpolykarboxylátu, C5-C25 alkyl, alkenyl nebo alkylarylpolyglykosidu nebo polyelektrolytů obsahujícího více než 4 hydrofilní monomerní jednotky, jehož řetězec je zakončen Cg-C25 alifatickým alkoholem, thiolem, aminem, nebo alkylkarboxylovou skupinou, alkylfosforylovou skupinou, alkylfosfonylovou skupinou nebo alkylfosfinylovou skupinou

118 ;<· ke stabilizování nebo ke snížení viskozity vodných kompozic obsahujících povrchově aktivní látku, které obsahují rozpuštěný elektrolyt s multivalentním aniontem.
4. Vodná povrchově aktivní kompozice vyznačující se tím, že obsahuje v podstatě přinejmenším jednu povrchově aktivní látku, která je schopná tvořit flokulovaný systém ve >

vodě a/nebo v přítomnosti flokulantu, dále vodnou fázi obsahující dostatečné množství flokulantu v případě potřeby » k tvorbě flokulovaného systému s uvedenou povrchově aktivní látkou, a stabilizátor, kterým je sloučenina schopná tvořit micely v uvedené vodné fázi, přičemž uvedený stabilizátor obsahuje hydrofobní skupinu s 5 až 25 uhlíkovými atomy připojenou svým jedním koncem k jednomu konci přinejmenším jedné hydrofilní skupiny o hmotnosti větší než 300 atomových hmotnostních jednotek amu a/nebo polymerní skupinu obsahující více než čtyři hydrofilní monomerní jednotky, přičemž tento stabilizátor je přítomen v množství dostatečném k inhibování flokulace tohoto systému.
5. Vodná strukturovaná povrchově aktivní kompozice vyznačuj ící - se tím, že obsahuje vodu, přinejmenším jednu strukturotvornou povrchově aktivní látku, podíl rozpuštěného flokulačního činidla ke flokulování uvedené povrchově aktivní látky, vztaženo na hmotnost vody, dostatečný k tomu, aby se společně se strukturotvornou povrchově aktivní látkou a s vodou vytvořila :

(i) flokulovaná, (ii) nestabilní a/nebo (iii) viskózní kompozice se strukturovanou povrchově aktivní látkou, a stabilizátor, kterým je sloučenina tvořící micely obsahující Cg-C₂5 alkylovou skupinu, alkenylovou skupinu

119 nebo alkylarylovou skupinu připojenou svým jedním koncem k jednomu konci přinejmenším jedné hydrofilní skupiny, přičemž tato hydrofilní skupina má hmotnost větší než 300 atomových hmotnostních jednotek amu a/nebo obsahuje polymer s více než čtyřmi hydrofilními monomerními jednotkami, kde uvedený stabilizátor je schopen vytvářet micely ve vodném roztoku obsahujícím uvedené flokulační činidlo, ke flokulaci uvedené povrchově aktivní látky v uvedeném podílu, a dále je tento stabilizátor přítomen v množství dostatečném k získání :

(i) méně flokulované, (ii) více stabilní a/nebo (iii) méně viskózní kompozice se strukturovanou povrchově aktivní látkou,
6. Vodná strukturovaná povrchově aktivní kompozice vyznačující se tím, že obsahuje vodu, přinejmenším jednu strukturotvornou povrchově aktivní látku, podíl rozpuštěného elektrolytu rozpouštěj ícího uvedenou povrchově aktivní látku v množství větším než 10 % hmotnostních, vztaženo na hmotnost uvedené kompozice, přičemž uvedený podíl tohoto elektrolytu je dostatečný k tomu, aby se společně se strukturotvornou povrchově aktivní látkou a s vodou vytvořila :

(i) flokulovaná, (ii) nestabilní a/nebo (iii) viskózní kompozice se strukturovanou povrchově aktivní látkou, a stabilizátor obsahující sloučeninu tvořící micely obsahující Cg-C2Q alkylovou skupinu, alkenylovou skupinu nebo alkylarylovou skupinu připojenou svým jedním koncem k jednomu konci přinejmenším jedné hydrofilní skupiny, přičemž tato hydrofilní skupina má hmotnost větší než 300

120 atomových hmotnostních jednotek amu a/nebo obsahuje polymer s více než čtyřmi hydroflíními monomernimi jednotkami, kde uvedený stabilizátor je rozpustný v rozsahu přinejmenším 5 % hmotnostních ve vodném roztoku obsahujícím uvedený elektrolyt v uvedeném množství, a dále je tento stabilizátor přítomen v množství dostatečném k získání :

(i) méně flokulované, (ii) více stabilní a/nebo (iii) méně viskózní kompozice se strukturovanou povrchově aktivní látkou.
7. Vodná sférolitická kompozice, vyznačující se tím, že obsahuje přinejmenším 10 % hmotnostních povrchově aktivní látky, vztaženo na hmotnost této kompozice, a přinejmenším 10 % hmotnostních rozpuštěného elektrolytu, vztaženo na hmotnost uvedené kompozice, přičemž je schopná v nepřítomnosti uvedeného stabilizátoru tvořit :

(i) buďto kompozici, která se při stání rozděluje na dva podíly nebo více podílů, (ii) nebo stabilní kompozici, která má viskozitu, jak bylo definováno shora, větší než 0,8 Pa.s, a dostatečné množství uvedeného stabilizátoru, který byl definován výše k dosažení :

(i) zmenšení nebo zabránění uvedeného oddělování a/nebo (ii) snížení uvedené viskozity.
8. Stabilní, tekutá, sférolitická, strukturovaná povrchově aktivní kompozice, vyznačující se tím, že obsahuje vodu, dostatečné množství povrchově aktivní látky k vytvoření strukturovaného systému v přítomnosti elektrolytu, přinejmenším 10 % hmotnostních rozpuštěné soli s multivalentním aniontem rozpouštějící povrchově aktivní látku, přičemž koncentrace uvedené soli v uvedené kompozici

121 je dostatečná k tomu, aby společně s vodou a uvedenou povrchově aktivní látkou vznikla :

(i) nestabilní a/nebo (ii) flokulovaná, sférolitická kompozice se strukturovanou povrchově aktivní látkou, a stabilizátor, který obsahuje Cg-C20 alkylovou skupinu, ♦ alkenylovou skupinu nebo alkylarylovou skupinu připojenou svým jedním koncem k jednomu konci přinejmenším jedné i hydrofilní skupiny, jejíž hmotnost je větší než 300 atomových hmotnostních jednotek amu a obsahuje řadu hydroxylových, karboxylátových, sulf onát ových, fosfonátových, sulfátových nebo fosfátových skupin, přičemž uvedený stabilizátor je rozpustný ve vodném roztoku uvedené soli při uvedené koncentraci, a dále je tento stabilizátor přítomen v množství dostačujícím k vytvoření :

(i) více stabilní a/nebo (ii) méně viskózní sférolitické kompozice.
9. Vodná, strukturovaná povrchově aktivní kompozice, vyznačující se tím, že obsahuje vodu, dostatečné množství povrchově aktivní látky ke vzniku strukturovaného systému v přítomnosti elektrolytu, rozpuštěnou multivalentní kovovou sůl, která rozpouští uvedenou povrchově aktivní látku, přičemž koncentrace uvedené soli v této kompozici je dostatečná k tomu, aby se společně s uvedenou povrchově i aktivní látkou vytvořila :

(i) nestabilní a/nebo * (ii) flokulovaný sférolitický systém o viskozité větší než

0,8 Pa s, a stabilizátor obsahující sloučeninu tvořící micely, který obsahuje Cg-C₂Q alkylovou skupinu, alkenylovou skupinu nebo alkylarylovou skupinu a hydrofilní skupinu o hmotnosti větší než 300 atomových hmotnostních jednotek amu a dále řadu

122 ethoxylátových, hydroxylových, sulfonátových, fosfonátových, sulfátových a/nebo fosfátových skupin, přičemž tento stabilizátor je rozpustný v tomto vodném roztoku polyvalentní kovové soli o uvedené koncentraci v rozsahu přinejmenším 5 % hmotnostních, a tento stabilizátor je přítomen v množství dostatečném k vytvoření (i) stabilní a/nebo (ii) méně viskózní sférolitické kompozice.

>
10. Vodná, strukturovaná, povrchově aktivní kompozice, vyznačující se tím, že obsahuje vodu, dostatečné množství povrchově aktivní látky k vytvoření strukturované povrchově aktivní kompozice v přítomnosti elektrolytu, přinejmenším % hmotnostních soli alkalického kovu nebo amonné soli s monovalentním aniontem, přičemž tato sůl rozpouští uvedenou povrchově aktivní látku a koncentrace této soli je dostatečná k tomu, aby společně s uvedenou povrchově aktivní látkou vznikl :

(i) nestabilní sférolitický systém a/nebo (ii) flokulovaný systém, který má viskozitu větší než 0,8 Pa.s, a C₆-C₂₀ alkyl, alkenyl nebo alkylaryl-alkoxylátovou sloučeninu, která obsahuje přinejmenším 8 ethylenoxylových jednotek, a 0 až deset propylenoxylových jednotek na molekulu, přičemž tato sloučenina je přítomna v množství dostatečném k vytvoření :

(i) stabilní sférolitické kompozice a/nebo (ii) méně viskózní sférolitické kompozice. _Λ
11. Kompozice k úpravě tkanin, vyznačující setím, že obsahuje vodu, kationtový nebo amfoterní kondicionér k úpravě tkanin obsahující C^-C^ alkylové nebo alkenylové skupiny, dostatečné množství flokulantu k vytvoření

123 viskózního, flokulovaného a/nebo nestabilního systému společně s uvedeným kondicionérem a vodou, a dostatečné množství uvedeného stabilizátoru, definovaného výše, ke snížení viskozity a/nebo stupně flokulace uvedené kompozice a/nebo ke stabilizování uvedené kompozice.
12. Povrchově aktivní kompozice, vyznačující se tím, že obsahuje vodu, strukturotvornou povrchově aktivní látku, rozpuštěný elektrolyt v množství dostatečném v případě potřeby ke vzniku strukturovaného systému obsahuj ícího povrchově aktivní látku, dostatečném k flokulování rozpuštěného polymeru netvořícího micely, ke zvýšení viskozity strukturovaného povrchově aktivního systému a/nebo k destabilizování uvedeného strukturovaného povrchově aktivního systému, a dále dostatečné množství uvedeného stabilizátoru ke snížení stupně flokulace a/nebo viskozity a/nebo ke stabilizování uvedené kompozice.
13. Kompozice, vyznačující se tím, že obsahuje vodu, dostatečné množství strukturotvorné povrchově aktivní látky k vytvoření strukturního systému společně s touto vodou buďto samostatně nebo v přítomnosti elektrolytu, dále dostatečné množství elektrolytu v případě potřeby k vytvoření uvedeného strukturního systému s uvedenou vodou a uvedenou povrchově aktivní látkou, dostatečné množství polyelektrolytu netvořícího micely k flokulování uvedené struktury, přičemž tato kompozice dále obsahuje stabilizátor obsahující sloučeninu tvořící micely, která obsahuje C4-C2Q alkylovou skupinu nebo alkenylovou skupinu připojenou svým jedním koncem k jednomu konci přinejmenším jedné hydrofilní skupiny, přičemž tato hydrofilní skupina má hmotnost větší než 300 atomových hmotnostních jednotek amu a/nebo představuje polymer s více než čtyřmi hydrofilními

124 monomerními jednotkami, v množství dostatečném k vytvoř méně flokulované strukturované povrchově aktivní kompor
14. Kapalná detergentová kompozice vyznačující st že obsahuje vodu, strukturotvornou povrchově aktivní Ií dostatečné množství rozpuštěného elektrolytu, v připadl potřeby k tomu, aby byl společně s uvedenou povrchově aktivní látkou a vodou získán strukturovaný povrchově aktivní systém, dále suspendovanou zeolitovou upravova f

látku neboli plnivo, dále aminofosfinátovou sloučeninu obecného vzorce I :

RR¹NCR¹2P0 ( OH) CR¹2NRR³ (I nebo polymery nebo oligomery s opakující se jednotkou obecného vzorce II :

[-PO(OH)CR¹2NR(R²NR)_nCR¹2-] (13 ve kterých :

každá ze skupin R, které mohou být stejné nebo rozdílné, představuje případně substituovanou alkylovi skupinu, cykloalkylovou skupinu, alkenylovou skupinu, arylovou skupinu, arylalkylovou skupinu, alkylarylovoskupinu nebo alkoxyalkylovou skupinu obsahující 1 až atomů uhlíku, přičemž každá z těchto skupin může být případně substituovány jednou nebo více skupinami, každá ze skupin R³, které mohou být stejné neb_to rozdílné, představuje atom vodíku nebo skupinu R, kte definována výše,

O

R představuje dvoj vaznou alkylenovou skupinu, cykloalkylenovou skupinu, alkylarylenovou skupinu, alkylenovou skupinu případně přerušenou atomem kysli!

125 arylenovou skupinu, a n je nula nebo celé číslo od 1 do 10, a polymery nebo oligomery těchto látek, přičemž uvedená aminofosfinátová sloučenina je přítomna v množství dostatečném ke zvýšení viskozity uvedeného systému, ke flokulování tohoto systému a/netío k destabilizování tohoto systému, a dostatečné množství uvedeného stabilizátoru ke snížení viskozity této kompozice a/nebo stupně flokulace této kompozice a/nebo k stabilizování této kompozice.
15. Kompozice G-fáze, vyznačující se tím, že obsahuje vodu, povrchově aktivní látku a případně rozpuštěný elektrolyt a/nebo suspendované pevné látky, a která je takového typu, že v nepřítomnosti deflokulantu tvoří kompozici obsahující mezofázi, která se při stání rozděluje na dva nebo více podílů, a/nebo která vykazuje viskozitu, jak bylo shora definováno, větší než 0,8 Pa.s, a dále dostatečné množství deflokulantu k získaní stabilní kompozice G-fáze a/nebo G-fáze se sníženou viskozitou.
16. Strukturovaná povrchově aktivní kompozice, vyznačující se tím, že obsahuje vodu, strukturotvornou povrchově aktivní látku, která obsahuje přinejmenším 30 % hmotnostních neiontového povrchově aktivního činidla, vztaženo na celkovou hmotnost povrchově aktivní látky, a dále dostatečné množství ve vodě rozpustného elektrolytu k vytvoření strukturované disperze isotropní fáze povrchově aktivní látky a vody v lamelární spojité fázi.
18. Kompozice podle nároku 17, vyznačující se tím, že uvedená isotropní fáze povrchově aktivní látky a vody je L2~fáze.

126
19. Kompozice podle nároku 17, vyznačující se tím, že uvedená váze povrchově aktivní látky a vody obsahuje

I^-f ázi .
20. Strukturovaná povrchově aktivní kompozice, vyznačující se tím, že obsahuje vodu, strukturotvornou povrchově aktivní látku obsahující přinejmenším 30 % hmotnostních neiontové povrchově aktivní látky, a dostatečné množství ve vodě rozpustného elektrolytu k vytvoření strukturované disperze isotropní povrchově aktivní fáze ve spojité isotropní vodné fázi.
21. Kompozice podle nároku 20, vyznačující se tím, že uvedenou isotropní povrchově aktivní fází je L₂-fáze.
22. Kompozice podle některého z nároků 17 až 21, vyznačující se tím, že obsahuje účinné množství deflokulantu.
23. Kompozice podle některého z nároků 15, 16 a 22, vyznačující se tím, že uvedeným deflokulantem je uvedený stabilizátor definovaný výše.
24. Kompozice podle některého z nároků 4 až 15 a 17 až 23, vyznačující se tím, že obsahuje částečky pevné látky suspendované v této kompozici.
25. Kompozice podle některého z nároků 4 až 14 a 23 a 24, vyznačující se tím, že uvedená povrchově aktivní látka je přítomna jako sférolitická fáze.

127
26. Kompozice podle některého z nároků 4 až 8, 12, 17 a 23 až 25, vyznačující se tím, že uvedený stabilizátor obsahuje uvedený polyelektrolytový stabilizátor, definovaný výše.
27. Kompozice podle nároku 26, vyznačující se tím, že uvedený polyelektrolytjako stabilizátor obsahuje hydrofilní polymerní skupinu obsahující šest až osmdesát monomerních jednotek vybraných ze skupiny zahrnující akrylátové skupiny, methakrylátové skupiny, maleátové skupiny a krotonátové skupiny, spojenou svým jedním koncem s alkylovou, alkenylovou nebo alkylarylovou skupinou obsahující 6 až 25 atomů uhlíku.
28. Kompozice podle nároku 27, vyznačující se tím, že uvedená polymerní skupina je zakončena na jednom konci alkylthiolovou nebo alkenylthiolovou skupinou obsahující 8 až 20 atomů uhlíku.
29. Kompozice podle některého z nároků 26 až 28, vyznačující se tím, že uvedeným elektrolytovým stabilizátorem je polyakrylát zakončený alkylthiolovou skupinou.
30. Kompozice podle některého z nároků 4 až 25, vyznačující se tím, že uvedený stabilizátor obsahuje Cg-C₂Q alkyl-, alkenyl- nebo alkylaryl-polyglykosid, který má dostatečný podíl materiálu s více než čtyřmi glykosidovými zbytky k účinnému snížení viskozity a/nebo stupně flokulace uvedené kompozice a/nebo ke stabilizování uvedené kompozice.
31. Kompozice podle nároku 30, vyznačující se tím, že uvedený Cg-C₂g alkylpolyglykosid obsahuje účinné množství

128 alkylpolyglykosidu s šesti až dvanácti glykosidovými zbytky.
32. Kompozice podle některého z nároků 4 až 8, 12 a 25, vyznačující se tím, že uvedený stabilizátor obsahuje polykarboxylovaný polyalkoxylát obecného vzorce V :

R(R¹)_xf

R²(R³), ,H (V) ve kterém znamená :

R alkylovou skupinu, alkylarylovou skupinu nebo alkenylovou skupinu s přímým nebo rozvětveným řetězcem nebo alkyl nebo alkenylkarboxylovou skupinu s rozvětveným řetězcem, které obsahují ve všech uvedených případech 6 až 25 atomů uhlíku, každá ze skupin R·¹· představuje skupinu OCH2CH2 nebo skupinu OCH(CH₃)CH2 , každá ze skupin R představuje skupinu OC2H₃ nebo oc₃h₅,

S 5 každá ze skupin R představuje skupinu C(R )₂C(R )₂> kde 1 až 4 R skupin v této R skupině představuj i skupiny CO2B a ostatní R³ skupiny jsou alkylové skupiny obsahující 1 až 2 atomy uhlíku, hydroxyalkylové skupiny nebo karboxyalkylové skupiny, nebo výhodně vodík,

R⁴ představuje skupiny OH, SO4B, SO₃B, OR,

A 7 sulfosukcinylovou skupinu, skupinu OCH2CO2B nebo R 2NR', r6 znamená alkylovou skupinu obsahuj ící 1 až 4 atomy uhlíku nebo hydroxyalkylovou skupinu,

R' představuje alkylovou skupinu obsahující 1 až 20 atomů uhlíku, benzylovou skupinu, skupinu CH2CO2B nebo —> O skupinu nebo PO4B2 skupinu,

B znamená kation schopný tvořit ve vodě rozpustné soli

129 s uvedenou karboxylovou kyselinou, z je 1 až 5, ve výhodném provedení 1,

X je přinejmenším 1, a (x + x) ®á průměrnou hodnotu od 1 do 50, přičemž a R² skupiny mohou být uspořádány nahodile nebo v libovolném uspořádání podél polyalkoxýlátového řetězce.
33. Kompozice podle nároku 32, vyznačující se tím, že uvedeným stabilizátorem je reakční produkt alkylpolyethoxylátu obsahujícího více než čtyři ethoxylové skupiny s nenasyceným karboxylátem získaný v přítomnosti radikálového iniciátoru.
34. Kompozice podle některého z nároků 32 a 33, vyznačující se tím, že uvedený stabilizátor obsahuje alkylpolyethoxylát obsahuj ící pět až třicet ethylenoxylových skupin, který zreagoval se třemi až dvaceti maleátovými skupinami.
35. Kompozice podle některého z nároků 4, 9 až 11 a 23 až 25, vyznačující se tím, že uvedený stabilizátor obsahuje polyalkoxylát obsahující hydrofobní skupinu, která obsahuje přinejmenším pět atomů uhlíku, a přinejmenším jednu polyalkylenoxy skupinu, která obsahuje přinejmenším šest ethylenoxylových skupin.
36. Kompozice podle nároku 36, vyznačující se tím, že uvedený stabilizátor obsahuje alkyl-, alkenyl- nebo alkylarylpolyethoxylát obsahující osm až šedesát ethylenoxylových skupin.

130
37. Kompozice podle některého z nároků 4 až 8 a 12 až 34, vyznačující se tím, že uvedená vodná fáze obsahuje rozpuštěný citronan, difosforečnan a/nebo trifosforečnan draselný a/nebo sodný.
38. Kompozice podle, nároku 9, vyznačující se tím, že uvedená multivalentni kovová sůl obsahuje halogenid kovu * alkalické zeminy.

i
39. Kompozice podle nároku 38, vyznačující se tím, že uvedený halogenid kovu alkalické zeminy obsahuje chlorid a/nebo bromid vápenatý a/nebo barnatý.
40. Kompozice podle nároku 10, vyznačující se tím, že uvedená monovalentní sůl obsahuje halogenid alkalického kovu.
41. Kompozice podle nároku 40, vyznačující se tím, že uvedeným halogenidem alkalického kovu je chlorid a/nebo bromid sodný a/nebo draselný.
42. Kompozice podle obou nároků 13 a 24, vyznačující se tím, že uvedenou suspendovanou pevnou látkou je pigment nebo pesticid a uvedeným polyelektrolytem je pomocný mlecí prostředek.
43. Kompozice podle nároku 24 pro použití jako prací detergent, přičemž uvedenou suspendovanou pevnou látkou je _t látka obsahující trifosforečnan sodný a/nebo zeolit.
44. Kompozice podle nároku 24 pro použití jako kondicionér tkanin, přičemž uvedená suspendovaná pevná látka obsahuje bentonit.

131
45. Kompozice podle nároku 24 pro použití jako čistící prostředek s tvrdým povrchem, přičemž uvedená suspendovaná pevná látka obsahuje brusnou látku.
46. Kompozice podle nároku 24 pro použití jako vrtná kapalina, přičemž uvedená suspendovaná pevná látka obsahuje zbytky hornin a/nebo zatěžovací činidlo.
47. Kompozice podle nároku 46, vyznačující se tím, že uvedená zatěžovací látka obsahuje kalcit, baryt, hematit, kyz železný nebo měďný, chlorid sodný a/nebo galenit.
48. Kompozice podle nároku 24 pro použití v toaletových prostředcích, přičemž uvedená suspendovaná pevná látka obsahuje mastek, exfoliant, perletizující látku, činidlo proti tvorbě lupů a/nebo změkčovadlo.
49. Kompozice podle nároku 24, vyznačující se tím, že uvedenou suspendovanou pevnou látkou je pesticid.
50. Kapalná detergentová kompozice, vyznačující se tím, že obsahuje vodu, 20 % hmotnostních až 60 % hmotnostních povrchově aktivních látek, vztaženo na celkovou hmotnost této kompozice, přičemž uvedené povrchově aktivní látky obsahují 0 až 80 % hmotnostních aniontového povrchově aktivního činidla, vztaženo na celkovou hmotnost povrchově aktivních látek, a 20 % až 100 % hmotnostních neiontového povrchově aktivního činidla, vztaženo na celkovou hmotnost povrchově aktivních látek, dále 8 % hmotnostních až 50 % hmotnostních rozpuštěné draselné soli, vztaženo na hmotnost kompozice, která je vybrána ze souboru zahrnujícího trifosforečnan, difosforečnan a citronan, přičemž celková

132 koncentrace rozpuštěného elektrolytu je dostatečná k tomu, aby společně s uvedenými povrchově aktivními látkami a vodou byl získán viskózní flokulovaný a/nebo nestabilní sférolitický systém a/nebo flokulovaná disperze isotropní kapalné povrchově aktivní fáze v isotropní nebo anisotropní vodné spoj ité fázi, a dále dostatečné množství stabilizátoru, definovaného shora, ke snížení viskozity uvedené kompozice a/nebo snížení stupně flokulace této kompozice a/nebo ke stabilizování této kompozice.
51. Kompozice podle nároku 50, vyznačující se tím, že obsahuje až 35 % hmotnostních suspendovaného pevného pojivá, vztaženo na hmotnost kompozice.
52. Kompozice podle libovolného z nároků 50 a 51, vyznačující se tím, že uvedená povrchově aktivní látka obsahuje 10 % hmotnostních až 75 % hmotnostních aniontového povrchově aktivního činidla, vztaženo na celkovou hmotnost této kompozice, které je zvoleno ze souboru zahrnujícího alkylbenzensulfonát, alkylsulfát, alkylethersulfát a mýdla.
53. Kompozice podle některého z nároků 50 až 52, vyznačující se tím, že uvedené neiontové povrchově aktivní činidlo obsahuje alkylethoxylát obsahující 1 až 10 ethoxylových skupin.
54. Kompozice podle některého z nároků 50 až 53, vyznačující se tím, že uvedený stabilizátor obsahuje uvedený polyelektrolytový stabilizátor.
55. Kompozice vyznačující se tím, že obsahuje v podstatě vodu, povrchově aktivní látku, která je schopná tvořit stabilní, sférolitický systém ve vodě, a která je

133 obsažena v koncentraci, při které by se normálně tvořil tento systém, flokulační množství polyelektrolytového pomocného mlecího prostředku, suspendovanou pevnou látku a účinné množství uvedeného stabilizátoru.
56. Kompozice podle nároku 55, vyznačújící se tím, že i uvedenou povrchově aktivní látkou je isopropylamin-C₁Q-C2Qalkylbenzensulfonát.

i
57. Kompozice podle některého z nároků 55 a 56, vyznačující se tím, že uvedenou pevnou látkou je pigment nebo pesticid.