CZ115893A3

CZ115893A3 - Benzodiazepines, process for preparing thereof and medicaments based thereon

Info

Publication number: CZ115893A3
Application number: CZ931158A
Authority: CZ
Inventors: Ming-Chu Hsu; Donna Mary Huryn; Steve Yik-Kai Tam
Original assignee: Hoffmann La Roche
Priority date: 1992-06-16
Filing date: 1993-06-15
Publication date: 1994-01-19
Also published as: LT3028B; HUT64536A; JPH0656825A; KR940005612A; LTIP657A; IS4035A; UY23600A1; SI9300288A; IL105977A0; EP0574781A2; PL299312A1; NO932204D0; CA2098063A1; AU4123093A; FI932767L; EP0574781A3; FI932767A0; FI932767A7; SK61593A3; HU9301704D0

Description

Vynález se týká benzodiazepinu, způsobu jejich výroby, léčiv na jejich bázi a použití těchto benzodiazepinů pro výrobu léčiv.

Podstata vynálezu

Předmětem vynálezu jsou nové benzodiazepiny obecného vzorce I

kde

X a Y nezávisle představuje vždy vodík, halogen nebo nižší alkylskupinu;

R¹⁰ a R^1]-představuje vždy vodík nebo jeden z nich představuje vodík a druhý methylskupinu nebo oba dohromady představují skupinu vzorce -(CH2)_n, kde n znamená číslo 4 nebo 5;

představuje cyklický zbytek Z¹, Z² nebo Z³

(Z¹) (Z?) (Z³) přičemž jeden nebo více atomů uhlíku v cyklickém zbytku Z je popřípadě substituováno fluorem, chlorem nebo nižší alkylskupinou;

a jejich farmaceuticky vhodné adiční soli s kyselinami, karbamáty, močoviny a amidy.

Kromě sloučenin obecného vzorce I, jako takových, jsou předmětem vynálezu i tyto sloučeniny pro použití jako terapeuticky účinná činidla, zejména pro léčení nebo prevenci virových infekcí, zvláště infekcí, způsobených retroviry jako jsou infekce způsobené HIV 1 a/nebo HIV 2; nebo pro ochranu buněk proti těmto infekcím.

Předmětem vynálezu je dále způsob výroby těchto sloučenin a léků, které obsahují jednu z těchto sloučenin a popřípadě druhé protivirové činidlo, zejména inhibitor reversní transkriptázy jako je dideoxycytosin (ddC), azidothymin (AZT) nebo dideoxyinosin (ddl), TIBO deriváty, tricyklické diazepinony, inhibitor HlV-proteázy, α-, βa/nebo gamma-interferon, interleukin-2 a/nebo látku GM-CSF (faktor stimulující růst granulocyt-makrofágových kolonií).

Předmětem vynálezu je také použití těchto sloučenin pro výrobu léků, zejména pro' léčení nebo prevenci virových infekcí, zvláště infekcí, způsobených retroviry jako jsou infekce způsobené HIV 1 a/nebo HIV 2 nebo pro ochranu proti těmto infekcím.

Tento vynález zahrnuje všechny tautomerní a stereoisomerní formy sloučenin obecného vzorce I.

Farmaceuticky vhodné adiční soli s kyselinami mohou být soli farmaceuticky vhodných minerální kyselin, jako je kyselina chlorovodíková a sírová. Farmaceuticky vhodné amidy se mohou vytvořit neutralizací sloučenin podle tohoto vynálezu s organickými kyselinami, jako je kyselina mléčná, octová, jablečná nebo p-toluensulfonová. Farmaceuticky vhodné karbamáty se mohou utvořit reakcí sloučenin obecného vzorce I s produktem stechiometrické reakce mezi fosgenem a alifatickým nebo aromatickým alkoholem. Farmaceuticky vhodné močoviny se mohou vytvořit reakcí sloučenin podle tohoto vynálezu s produktem stechiometrické reakce mezi fosgenem a alifatickým nebo aromatickým aminem. Karbamáty, močoviny a amidy sloučenin obecného vzorce I jsou užitečné jako proléčiva.

Termín nižší alkyl v tomto vynálezu představuje zbytek odvozený od přímého nebo rozvětveného uhlíkového řetězce s jedním až sedmi, přednostně s jedním až čtyřmi, uhlíkovými atomy, což je například methyl-, ethyl-, propyla isopropylskupina. Termín acyl představuje organický radikál odvozený od organické kyseliny odstraněním hydroxyskupiny. Přednostními organickými kyselinami jsou alifatické a aromatické kyseliny, jako je například kyselina octová, sulfonoctová a benzoová.

Přednostní sloučeniny mají obecný vzorec I, v němž symbol Y představuje vodíkový atom a symbol X představuje halogen nebo nižší alkylskupinu, přičemž substituent X je umístěný zejména v poloze 7.

Zvláště přednostními sloučeninami obecného vzorce I jsou sloučeniny, v nichž symbol R¹⁰ představuje methylskupinu, symbol R¹¹ představuje vodíkový atom a symbol X značí bud atom chloru nebo methylskupinu, přičemž substituent X je umístěny zejména v poloze 7.

Nejvíce přednostními sloučeninami podle tohoto vynálezu jsou sloučeniny, I(c):

které mají vzorce I(a), I(b) a

Sloučeniny obecného vzorce I se mohou připravit reakcí 3H-1,4-benzodiazepin-2-(lH)-onu obecného vzorce II

postupné s pentasulfidem fosforečným a aminem obecného vzorce HN(R¹⁰, R¹¹) obvyklým způsobem nebo konverzí amidu obecného vzorce II různými způsoby, které jsou známé v tomto oboru. Například se sloučenina obecného vzorce II může míchat s aminem vzorce HN(R¹⁰, R¹¹) ve vhodném rozpouštědle, inertním pro tuto reakci, v přítomnosti vhodné

Lewisovy kyseliny, například takové Lewisovy kyseliny , jako je kyselina, popsaná v americkém patentu číslo 3 644 335. Vhodnými rozpouštědly, která jsou vzhledem k reakci inertní, jsou například tetrahydrofuran, toluen a dioxan, ale vynález se neomezuje jen na ně. Vhodnými Lewisovými kyselinami jsou například chlorid titaničitý, chlorid ciničitý a podobně, ale vynález se neomezuje jen na tyto Lewisovy kyseliny.

Sloučeniny obecného vzorce II se mohou připravit způsobem, který je známý pro jejich přípravu, například způsoby, popsanými v amerických patentech číslo 3 405 122,

398 159, 3 407 211 a 3 400 128; v časopisech J. Org. Chem. 41, 1976, 2720; 35, 1970, 2455 a 46, 1981, 839; Acta Chem. Scan. B 31, 1977, 701; J. Hetereocyclic Chem. 12. 1975, 49 a 25, 1988, 1293; Synthesis 1988, 767; Syn Commun. 15, 1985, 1271 a J. A. C. S. 100, 1978, 4842 a také způsobem, který je podrobně popsaný v příkladech 1 až 3 dále v textu.

Sloučeniny obecného vzorce II se tedy mohou připravit cyklizací sloučeniny, jako je například sloučenina vzorce 6 v příkladu 1, za katalytického působení kyseliny. Tato cyklizace se může provést zahřátím sloučenin vzorce 6 s kyselinou, například s kyselinou pivalovou, v rozpouštědle, například v toluenu a tetrahydrofuranu nebo v n-butanolu, při teplotě, nepřesahující teplotu refluxu. Aminy, například amin vzorce 6 se mohou připravit z odpovídajících bromidů, například z bromidu vzorce 5, 10, 10 nebo 17 uvedených dále v textu, přičemž se vychází z ketonu vzorce 4, 9 nebo 15.

Sloučeniny podle tohoto vynálezu mají užitečnou antivirovou, zejména antiretrovirovou aktivitu, zvláště proti HIV viru, což je virus, způsobující rozvoj choroby AIDS a nemocí, s touto chorobou souvisejících, jako jsou ARC nemoci (AIDS related complex). Tyto sloučeniny také inhibují replikaci viru HIV inhibici důležitých funkcí viru HIV jako je TAT (transaktivačně transkripční^ aktivit^. Produkce TAT faktoru infikovanou buňkou výrazně aktivuje replikaci viru HIV v napadeném jedinci. Inhibici TAT aktivity sloučeniny podle tohoto vynálezu dramaticky snižují replikaci viru HIV a tímto způsobem by měly zmírnit destrukční účinky viru HIV na pacienta.

Sloučeniny obecného vzorce I, byly testovány na svou anti-HIV-TAT aktivitu, zkouškou, popsanou v americkém patentu číslo 5 070 010, která se skládá z následujících kroků:

a) jak gen pro expresi sekretované alkalické fosfatázy (SeA), tak gen pro virový transaktivátor TAT, se dají pod kontrolu promotoru LTR viru HIV, který je responsivní vůči působení transaktivátoru TAT viru HIV;

b) vypěstované savčí buňky se transfekují plazmidy, které obsahují genové konstrukty viz bod a), výše v textu, a tím se dosáhne buněčné produkce transaktivačního faktoru TAT a enzymu SeAP;

c) k tranfekovaným buňkám se přidá činidlo, které má být testováno, zde sloučeniny obecného vzorce I, a stanoví se množství vytvořeného enzymu SeAP měřením enzymové aktivity SeAP, přičemž inhibice produkce enzymu SeAp odpovídá inhibiční anti-TAT aktivitě testované látky.

Při této zkoušce inhibice produkce SeAP enzymu pozitivně koreluje s anti-TAT aktivitou. Čím větší je schopnost činidla inhibovat produkci enzymu SeAP, tím větší je jeho anti-TAT aktivita.

Konkrétně, s ohledem na výsledky, uvedené dále v textu, byla anti-HIV-TAT zkouška provedena následujícím způsobem:

hodin po transfekci se do kultivačního média COS buněk, transfekovaných dvěma plazmidy, jedním, obsahujícím reportér gen, který kóduje enzym SeAP, řízeným promotorem LTR viru HIV a druhým, obsahujícím TAT gen viru HIV, řízeným také promotorem LTR viru HIV, přidá takové množství testované sloučeniny obecného vzorce I, aby výsledná koncentrace v mediu byla 1, 10 a 50 μΜ/l. Hodnoty aktivity fosfatázy v médiu se stanoví za 48 hodin po přídavku testované sloučeniny kolorimetrickým stanovením s použitím p-nitrofenylfosfátu jako substrátu. Anti-TAT aktivita se vyjadřuje jako poměr inhibice (v %) exprese genu pro enzym SeAP, řízeného HIV-LTR a inhibice (v %) exprese genu pro enzym SeAp řízeného RSV-LTR, který neresponduje na TAT.

Výsledky v tabulce, dále v textu, ukazují, že sloučeniny obecného vzorce I jsou specifickými inhibitory exprese TAT genu viru HIV, které nemají nespecifické cytotoxické účinky.γ

Specifické působení sloučenin obecného vzorce I jako TAT inhibitorů se prokáže paralelní zkouškou, při které se exprese genu pro enzym SeAP vloží pod kontrolu promotoru LTR viru Rousova sarkomu (RSV), který nevykazuje odpověd na faktor TAT. Tato zkouška vylučuje možnost, že by sloučeniny obecného vzorce I byly bud obecně cytotoxickými činidly nebo že by inhibovaly aktivitu enzymu SeAP.

Hodnoty anti-HIV-TAT aktivity testovaných sloučenin se stanoví měřením množství alkalické fosfatázy v supernatantu kultivačního media buněk, v nichž exprese genu pro SeAP enzym je pod kontrolou promotoru LTR viru HIV. Hodnoty specifické inhibiční aktivity testovaných sloučenin se vypočítají podle vzorce:

100[(1-A/B)-(1-C/D)] ve kterém symbol A představuje aktivitu alkalické fosfatázy, vytvořené expresí genu pro enzym SeAP, řízeného promotorem LTR viru HIV, v přítomnosti a symbol B v nepřítomnosti testované sloučeniny. Symbol C představuje aktivitu alkalické fosfatázy, vytvořené expresí genu pro enzym SeAP, řízeného promotorem LTR viru RSV, v přítomnosti a symbol D v nepřítomnosti testované sloučeniny. Koncentrace testovaných sloučenin v mediu se mění od 1 do 50 μπιοί/ΐ. Udané výsledky jsou průměrem z alespoň tří stanovení. Aktivita, uvedená v tabulce jako vysoká odpovídá inhibici, nad 60 %, střední aktivita se pohybuje v rozmezí 40 až 60 %; nízká aktivita odpovídá inhibici 20 až 40 %. Testovaná sloučenina se přidává 24 hodin pro transfekci buněk plazmidy, kdy již mRNA a protein specifické pro enzym SeAP jsou v buňkách a mediu přítomné a protein je velmi stabilní. Při tomto zkušebním postupu není proto možné pozorovat inhibici 100%.

Tabulka

1	Vzorek produktu číslo	-,-, \| Anti-HIV-TAT I \| aktivita \| 1 1
	1	\| vysoká
	2	] vysoká/střední
1	3	\| vysoká/střední l	1

Protože sloučeniny podle tohoto vynálezu účinně inhibují TAT protein, takže ovlivněné viry se nemohou samy replikovat v hostitelských buňkách, budou sloučeniny podle tohoto vynálezu účinné při léčení choroby AIDS. Vlastně se zjistilo, že sloučeniny podle tohoto vynálezu chrání CD4+ lymfocyty při kultivaci před cytopathologickými účinky viru HIV. Kromě toho se proteiny příbuzné faktoru TAT nacházejí v jiných retrovirech, jako je HLTV-I virus, a proto sloučeniny podle tohoto vynálezu budou podobně inhibovat aktivitu těchto proteinů, příbuzných faktoru TAT a tak budou užitečné také pro léčení těchto jiných infekčních chorob, způsobených retroviry. Tento vynález také umožňuje zmírňovat zhoubné účinky choroby, způsobené retroviry, včetně viru HIV, v lidském těle, léčením pacienta podáváním takového množství sloučeniny podle tohoto vynálezu nebo jejího biologicky aktivního metabolitu, které stačí zabránit rozvoji retrovirové infekce. Tento vynález zahrnuje léčení nebo terapii pacientů, napadených virem HIV, včetně pacientů s chorobou AIDS nebo chorobami ARC a pacientů se symptomatickými nebo asymptomatickými infekčními chorobami, způsobenými virem HIV. Sloučeniny podle tohoto vynálezu se mohou podávat parenteálně nebo orálně v jedné nebo více dávkách v různých intervalech, denné, přednostně se podávají orálně jednou za den. Je samozřejmostí, že pro pacienty s jaterními nebo ledvinovými obtížemi se dávkování a formy podávání mohou přizpůsobit těmto chorobám. Množství sloučeniny podle tohoto vynálezu, které je antivirově účinné a které se podává, se mění s ohledem na pacienta, například při orálním podávání se toto množství pohybuje v rozmezí od asi 0,5 do asi 40 mg/kg tělesné hmotnosti za den, přednostně od 1 do 15 mg/kg, nejlépe od 4 do 10 mg/kg tělesné hmotnosti za den. V jednotkové dávkovači formě, například v orální jednotkové dávkovači formě pro pacienta o hmotnosti 70 kg tak by toto množství odpovídalo od asi 35 do 2 800 mg za den, přednostně od asi 210 do asi 350 mg za den.

Použití více než jednoho účinného činidla může vést k lepšímu terapeutickému přípravku a to zejména platí v případě, kdy tato různá činidla působí různými způsoby.

Proto tento vynález zahrnuje také antivirové přípravky, obsahující sloučeninu podle tohoto vynálezu společně s jedním nebo více jiných antivirových činidel, jako je například dideoxycytosin (ddC), azidothymin (AZT), 2',3'dideoxyinosin (ddl), tetrahydroimidazobenzodiazepinové (TIBO) deriváty, inhibitory HIV proteázy a tricyklické diazepinony, HIV integrasu a inhibitory RNasy H a stejně tak modifikátory biologické odpovědi včetně například α-, βnebo gamma-interferonu, interleukinu-2, faktoru stimulujícího růst granulocyt-makrofágových kolonií (GM-CSF) a podobně.

Humánním pacientům se sloučeniny podle tohoto vynálezu mohou podávat v konvenčních dávkovačích formách jako jsou formy zde dále uvedené. Vhodné jsou bud sloučeniny, přípravky nebo farmaceuticky vhodné adiční soli sloučenin s kyselinami, karbamáty, močoviny nebo amidy.

Sloučeniny podle tohoto vynálezu se podávají v dále uvedených dávkách, tak dlouho, dokud nedojde ke zlepšení stavu pacienta a/nebo zmírnění virové choroby. Sloučeniny se mohou také podávat s jinými antivirovými činidly a/nebo modifikátory biologické odpovědi, jak je uvedeno výše v textu. Dávky činidel ddC a AZT, používané pro humánní pacienty s chorobou AIDS nebo chorobami ARC, již byly publikovány.

Při kombinované terapii se jiné anti-HIV sloučeniny mohou podávat současně se sloučeninou podle tohoto vynálezu nebo se léky mohou podávat střídavě podle přání. Dva (nebo více) léků se také může spojit do jednoho přípravku. Dávky každého léku mohou být nižší, když se léky užívají v kombinaci, než když se používají jako jednotlivá činidla.

Tento vynález se také zaměřuje na přípravky, obsahující terapeuticky účinné množství sloučeniny podle tohoto vynálezu ve farmaceuticky vhodném nosiči. Sloučeniny podle tohoto vynálezu se mohou podávat samotné v roztoku.

Avšak přednostním způsobem je podávání účinných látek ve farmaceutickém přípravku. Takové přípravky obsahují alespoň jednu účinnou látku podle tohoto vynálezu dohromady s jedním nebo více farmaceuticky vhodnými nosiči a excipienty a mohou popřípadě obsahovat další terapeutická činidla, například inhibitor HIV-RT nebo inhibitor HlV-proteasy. Termín vhodný znamená v kontextu tohoto vynálezu kompatibilní s ostatními látkami přípravku a nepoškozující léčený organismus nebo hostitelskou buňku. K těmto nosičům patří látky, dobře známé odborníkům v oboru, vhodné například pro orální, rektální nasální, topické, bukální, sublinguální, vaginální nebo parenteální podávání (včetně podkožního, intramuskulárního, intravenosního a intradermálního podávání). Přípravky se mohou vhodně vyrábět v jednotkové dávkovači formě způsoby, které jsou ve farmacii známé. Tyto způsoby zahrnují zapracování aktivní látky do nosiče, který může obsahovat přídavné léčebně aktivní složky například činidla ddC, AZT, ddl, interferon, IL-2 nebo inhibitor HIV-proteázy.

Jako příklady přípravků podle tohoto vynálezu je možno uvést roztoky účinné složky (složek) například ve vodě nebo ve fyziologickém solném roztoku; kapsle, například měkké želatinové kapsle; polštářky nebo tablety, obsahující vždy předem určené množství účinné látky např. jako granule, roztoky nebo suspenze ve vodné fázi nebo v emulzi olej ve vodě nebo v kapalné emulzi voda v oleji. Tablety mohou obsahovat jednu nebo více dalších látek jako je laktóza mikrokrystalická celulóza, koloidní oxid křemičitý, sodná sůl kroskarmelózy, stearát hořečnatý, kyselina stearová a jiné excipienty, barvidla a farmaceuticky kompatibilní nosiče. Přípravky vhodné pro orální podávání zahrnují pastilky obsahující aktivní složku s příchutí, obvykle se sacharózou a klovatinou nebo tragantem; pastilky obsahující účinou složku v inertní bázi, jako je želatina a glycerol nebo sacharóza a klovatina; a ústní vody, obsahující účinnou složku ve vhodném kapalném nosiči. Přípravky pro rektální podávání se mohou vyrábět jako čípky s vhodnou bází, obsahující kakaové máslo nebo salicylát. Přípravky vhodné pro vaginální podávání se mohou vyrábět jako pesary, tampóny, krémy, gely, pasty, pěny nebo spreje. Přípravky vhodné pro parenteální podávání zahrnují vodné a nevodné izotonické sterilní injekční roztoky, které mohou obsahovat antioxidanty, pufry, bakteriostatické látky a roztoky, které udržují tyto přípravky izotonické s krví vybraného příjemce; a vodné a nevodné sterilní suspenze, které mohou obsahovat suspenzní činidla a zahušťovadla. Přípravky se mohou dodávat v jednotkových dávkách nebo v uzavřených v baleních s více dávkami, například v lyofilizované podobě, kdy je zapotřebí přidat pouze sterilní kapalný nosič,například vodu pro injekce, těsně před použitím. Injekční roztoky a suspenze se mohou připravit z výše popsaného sterilního přášku, sterilních granulí a tablet, dodatečně, v době potřeby.

Vynález je blíže objasněn v následujících příkladech provedení. Tyto příklady mají výhradně ilustrativní charakter a rozsah vynálezu v žádném ohledu neomezují.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

(3) (4)

Cl

,nh-ch₃

Cl

r řJH

N=N

a) 75 ml tetrahydrofuranu se probublává acetylenem.

Po dobu jedné hodiny se ke směsi tetrahydrofuran/acetylen přidává 59ml ethylenmagnesiumbromidu tak, aby teplota reakční směsi nikdy nepřekročila 40 °C. Po tuto dobu se reakční směs stále probublává acetylenem. Směs se nechá míchat dalších 30 minut při teplotě místnosti a potom se přívod acetylenu zastaví a reakční směs se ochladí na teplotu 0 °C. Ke směsi se po kapkách přidá roztok obsahující

13,2 g 5-chlor-2-nitrobenzaldehydu, rozpuštěného v 70 ml tetrahydrofuranu. Reakční směs se nechá přes noc ohřát na teplotu místnosti a potom se rozloží nasyceným roztokem chloridu amonného a extrahuje se ethylacetátem. Po vysušení, filtraci a zahuštění se zbytek přečistí mžikovou (flash) kolonovou chromatografií (mobilní fáze směs 10% ethylacetát v hexanu), čímž se získá 12,26 g 5-chlor-a-ethinyl2-nitrobenzenmethanolu. IČ(KBr) 3290, 2120, 1525, 1338 cm“¹.

b) Roztok, 1,54 g 5-chlor-a-ethinyl-2-nitrobenzenmethanolu v 60 ml ledové kyseliny octové se zahřeje na teplotu 40 °C a působí se na něj oxidem chromovým v množství 1,44 g. Po míchání se roztok ochladí na teplotu místnosti a extrahuje se methylenchloridem. Organická frakce se extrahuje vodou a nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, potom se vysuší, přefiltruje a zahustí. Po přečištění kolonovou chromatografií s užitím gradientového elučního systému (směs 9 % ethylacetátu v hexanu, směs 17 % ethylacetátu v hexanu) se získá 0,945 g l-(5-chlor-2-nitrofenyl)-2-propin-l-onu, MS: vypočteno 208,9880, nalezeno 208,9872.

c) 0,03 g l-(5-chlor-2-nitrofenyl)-2-propin-l-onu se smíchá s 0,02 ml azidotrimethylsilanu a 5 ml acetonitrilu a směs se 3 hodiny zahřívá při teplotě 100 °C pod proudem argonu. Potom se roztok zahustí a následně čistí mžikovou kolonovou chromatografií s užitím gradientového elučního systému (5 % ethylacetátu v hexanu, 20 % ethylacetátu v hexanu, 50 % ethylacetátu v hexanu), čímž se získá 0,03 g (5-chlor-2-nitrof enyl) - (1H-1,2,3-triazol-5-yl) -methanonu,

MS 252 (M⁺).

d) Směs o složení 2,53 g (2-nitro-5-chlorfenyl)(1H-1,2,3-triazol-5-yl)-methanonu, 100 ml ethanolu a 50 mg katalyzátoru typu palladium na uhlí, o koncentraci palladia 10 %, se hydrogenuje 16 hodin za tlaku vodíku 275 kPa. Potom se roztok přefiltruje, zahustí a suspenduje v methylenchloridu. Výsledná tuhá látka se shromáždí, čímž se získá 1,64 g (2-amino-5-chlorf enyl) - (1H-1,2,3-triazol-5-yl) methanonu. Matečný louh se přečistí kolonovou chromatografií s použitím gradientového elučního systému (9 % ethylacetátu v hexanu, % ethylacetátu v hexanu, 33 % ethylacetátu v hexanu), čímž se získá dalších 0,48 g produktu o teplotě tání 148 až 150 °C.

e) Dále se k roztoku o složení 1,0 g (2-amino-5chlorfenyl)-(1H-1,2,3-triazol-5-yl)methanonu ve 150 ml methylenchloridu a 60 ml tetrahydrofuranu, přidá 50 ml ledové vody a 2,0 g hydrogenuhličitanu sodného. K míchané dvou15 fázové směsi se přidá 0,98 ml bromacetylbromidu. Reakční směs se půl hodiny míchá. Vrstvy se oddělí a vodná fáze se extrahuje methylenchloridem. Organické extrakty se promyjí vodou a potom nasyceným roztokem chloridu sodného. Dále se extrakty vysuší a zahustí. Zbytek se přečistí filtrací s použitím směsi ethylacetátu a hexanu jako elučního činidla, čímž se získá 1,2 g 2-brom-4'-chlor-2'-[(lH-l,2,3triazol-5-yl)karbonyl Jacetanilidu, o teplotě tání 173 až 175 °C.

f) Ke 100 ml kapalného amoniaku v lázni ze suchého ledu se přidá roztok 1,2 g 2-brom-4'-chlor-2'(1H-1,2,3triazol-5-yl)karbonyl]acetanilidu ve 25 ml tetrahydrofuranu. Reakční směs se přes noc míchá a amoniak se nechá odpařit. Zbylý tetrahydrofuran se odpaří a spojené zbytky se míchají se 100 ml směsi 10% methanolu a ethylacetátu a 20 ml vody. Vodná fáze se extrahuje směsí 10% methanolu a ethylacetátu. Organické extrakty se promyjí nasyceným roztokem chloridu sodného, vysuší a zahustí. Zbytek se 16 hodin zahřívá při teplotě refluxu v 60 ml n-butanolu se 100 mg kyseliny pivalové. Butanol se odpaří a zbytek se vysuší za vysokého vakua. Frakční krystalizací zbytku ze směsi 8 % methanolu a dichlormetanu, po přečištění aktivním uhlím a rekrystalizaci z methanolu se získá 705 mg 7-chlor-5-(1H-1,2,3-triazol 5-yl)-1,3-dihydro-2H-l, 4-benzodiazepin-2-onu, o teplotě tání 246 až 249 °C.

g) Na směs 200 mg 7-chlor-l,3-dihydro-5-(lH1,2,3-triazol-5-yl)-2H-1,4-benzodiazepin-2-onu, 222 mg pentasulfidu fosforečného a 25 ml tetrahydrofuranu se 2 hodiny působí ultrazvukem při teplotě 20 až 40 °C. Rozpouštědlo se odpaří a zbytek se míchá ve směsi 200 ml ethylacetátu a 100 ml vody. Nerozpuštěná tuhá látka, žluté barvy se shromáždí a vysuší. Získaná látka se rozpustí v 15 ml tetrahydrofuranu a potom se přidá k 20 ml tetahydrofuranu, předem ochlazeného na teplotu -70 °C, který byl předem 10 minut probubláván methylaminem . Roztok se míchá při teplotě -70 °C a potom se nechá ohřát na teplotu místnosti. Tuhá látka, která se vysráží, se shromáždí,spojí s vodou a zahřívá na parní lázni. Po ochlazení se tuhá látka shromáždí a překrystaluje z methanolu, čímž se získá 89 mg 7-chlor-N-methyl5- (1H-1,2,3-triazol-5-yl) -3H-1,4-benzodiazepin-2-aminu o teplotě tání 232 až 235 °C.

Příklad 2

(8) 3.N^)H.THF,HP

(11) (Kb))

a) Směs 50,8 g 4-brom(lH)-pyrazolu, 1300 ml methylenchloridu, 99,5 g trifenylmethylchloridu a 35,3 g triethylaminu, se 24 hodin míchá při teplotě místnosti. Roztok se potom extrahuje vodou, vysuší, přefiltruje a zahustí. Krystalizací zbytku ze směsi methylenchlorid/hexan se získá bílá krystalická látka o teplotě tání 190 až 192 °C. Získá se také druhý podíl, takže celkový výtěžek je 117,3 g 4-brom-l-(trifenylmethyl)-lH-pyrazolu.

b) Směs 48 g 4-brom-l-(trifenylmethyl)-lH-pyrazolu, 100 ml diethyletheru a 500 ml tetrahydrofuranu se míchá za současného chlazení na teplotu -78 °C pod proudem argonu. Ke směsi se přidá 160 ml roztoku terciárního butyllithia a výsledný červený roztok se míchá 2,5 hodin při teplotě -78 °C. Potom se tento roztok přidá k roztoku, obsahujícímu 21 g 2-methyl-6-chlor-4H-3,l-benzoxazin-4-onu v 500 ml tetrahydrofuranu, který byl předem ochlazen na teplotu -78 °C. Směs se nechá přes noc ohřát na teplotu místnosti a potom se rozloží nasyceným roztokem chloridu amonného. Po zředění ethylacetátem se vrstvy od sebe oddělí a organická vrstva se promyje nasyceným roztokem chloridu sodného, vysuší, přefiltruje a zahustí. Získaná tuhá látka se spojí se 400 ml tetrahydrofuranu, 350 ml methanolu, 250 ml vody a 300 ml roztoku hydroxidu sodného o koncentraci 10 mol/1 a směs se 3 hodiny míchá při teplotě refluxu. Po ochlazení na teplotu místnosti se oddělí organická a vodná fáze. Vodná fáze se extrahuje diethyletherem a organické frakce se vysuší, přefiltrují a zahustí. Získaná pěna se spojí s methylenchloridem a přes noc míchá. Po filtraci se filtrát zahustí, čímž se získá 49 g sloučeniny vzorce 9, v podobě oleje.

c) K míchané směsi látky vzorce 9 , 450 ml tetrahydrofuranu, 450 ml methylenchloridu a 1400 ml roztoku hydroxidu sodného o koncentraci l mol/1, se při teplotě místnosti přidá po kapkách 10,5 ml bromacetylchloridu. Dvoufázová směs se míchá 20 minut při teplotě místnosti. Po oddělení vrstev se vodná fáze extrahuje methylenchloridem. Organické vrstvy se vysuší a odpaří do sucha. Zbytek se nechá krystalizovat z tetrahydrofuranu a hexanu, čímž se získá 23,5 g 2-brom-4'-chlor-2'-[(trifenylmethyl)-lHpyrazol-4-yl Jkarbonyl Jacetanilidu, o teplotě tání 197 až 200 °C.

d) K jednomu litru kapalného amoniaku v lázni ze suchého ledu se přidá roztok, obsahující 23,5 g 2-brom-4'chlor-2 ' - [ (1-trif eny lmethyl)-lH-pyrazol-4-yl ] karbonyl ] acetanilidu ve 200 ml tetrahydrofuranu. Reakční směs se přes noc míchá a amoniak se nechá odpařit. Zbylé rozpouštědlo se vydestiluje. Zbytek se míchá s ethylacetátem a vodou.

Produkt se promyje vodou a vysuší, čímž se získá 18,3 g tuhé látky. Suspenze této látky v 600 ml 1-butanolu, který obsahuje 300 mg kyseliny pivalové, se 8 hodin zahřívá na teplotu refluxu. Po třech a po pěti hodinách se přidá vždy dalších 300 mg kyseliny pivalové. Těkavé složky se odpaří a rozetřením zbytku se získá 6,5 g produktu. Ten se rozpustí v methanolu, roztok se přečistí aktivním uhlím, přefiltruje a zahustí. Vysrážený produkt se shromáždí, čímž se získá 5,25 g 7-chlor-l,3-dihydro-5-(lH-pyrazol-4-yl)-2H-l,4benzodiazepin-2-onu, o teplotě tání 289 až 291 °C.

e) Na směs 295 mg 7-chlor-l,3-dihydro-5-(lHpyrazol-4-yl)-2H-l,4-benzodiazepin-2-onu), 327 mg pentasulfidu fosforečného a 25 ml tetrahydrofuranu se 2 hodiny působí ultrazvukem při teplotě 20 až 40 °C. Rozpouštědlo se odpaří a zbytek se míchá ve směsi 200 ml ethylacetátu a 100 ml vody. Nerozpuštěná tuhá látka se shromáždí a vysuší. Tato látka se rozpustí v 15 ml tetrahydrofuranu a potom se vzniklý roztok přidá k 25 ml roztoku tetrahydrofuranu, který byl předem ochlazen na teplotu -70 °C a 10 minut probubláván methylaminem. Roztok se 15 minut míchá při teplotě -70 °C a potom se nechá ohřát. Po odpaření rozpouštědla se zbytek spojí s vodou a zahřívá na parní lázni. Vysrážená tuhá látka se shromáždí, rozpustí v ethylacetátu a roztok se vysuší a zahustí. Zbytek se čistí rekrystalizací ze směsi methanol19 acetonitril, čímž se získá 38 mg 7-chlor-N-methyl-5-(lHpyrazol-4-)-3H-l,4-benzodiazepin-2-aminu, o teplotě tání 287 až 289 °C.

Benzodiazepinový meziprodukt podle odstavce d) výše v textu se také připravuje následujícím způsobem:

1. tBuLi

HCI,EtOH

(14)

(15)

BrCOCH₂Br

NaHCO₃

2. BuOH,

Cl

a) 24 g sloučeniny vzorce 8 se spojí se 400 ml tetrahydrofuranu a 100 ml diethyletheru a směs se ochladí na teplotu -78 °C. Ke směsi se po kapkách přidá 80 ml terciárního buthyllithia a výsledný červený roztok se 2,5 hodiny míchá při teplotě -78 °C. K tomuto roztoku se po kapkách přidá roztok, obsahující 11,2 g 5-chlor-2-nitrobenzaldehydu ve 150 ml tetrahydrofuranu a výsledná směs se přes noc nechá ohřát na teplotu místnosti. Po rozkladu nasyceným roztokem chloridu amonného se směs zředí ethylacetátem a vrstvy se od sebe oddělí. Organická frakce se promyje nasyceným roztokem chloridu sodného, vysuší, přefiltruje a zahustí. Po čištění mžikovou chromatografií s použitím gradientového elučního systému (od směsi 10% ethylacetátu v hexanu) do směsi 75% ethylacetátu v hexanu) se získá 20,6 g a-(5-chlor-2-nitrofenyl)-1-(trifenylmethyl)lH-pyrazol-4-methanolu v podobě bílé pěny.

MS 495 (M⁺).

b) Směs, obsahující 27,1 g produktu podle odstavce

a) , 250 ml trichlormethanu a 20 g oxidu manganičitého, se 3 hodiny míchá při teplotě refluxu. Potom se přidá další alikvotní část oxidu manganičitého (5 g) a směs se dále míchá 5 hodin. Po ochlazení se směs přefiltruje a zahustí, čímž se získá 26,9 g (5-chlor-2-nitrofenyl) [l-(trifenylmethyl)-lH-pyrazol-4-yl]methanonu, MS 493 (M⁺).

c) Směs, obsahující 26,9 g produktu podle odstavce

b) , 400 ml ethanolu a 100 ml roztoku chloridu amonného se spojí a míchá tři hodiny při teplotě refluxu. Po neutralizaci přidáním 50 ml roztoku hydroxidu sodného o koncentraci 30 % při teplotě 0 °C se ethanol odpaří a výsledná vodná fáze se extrahuje ethylacetátem. Organické frakce se vysuší, přefiltrují a zahustí. Zbytek se čistí filtrací přes silikagel s použitím gradientového elučního systému (od směsi 30 % ethylacetátu v hexanu do 100% ethylacetátu) , čímž se získá (5-chlor-2-nitrofenyl) (lH-pyrazol-4-yl)methanon.

Ten se spojí s 250 ml ethanoiu a přidá se 100 mg katalyzátoru palladia na uhlí o koncentraci palladia 10 % a provádí se hydrogenace při tlaku 309 kPa. Po čištění mžikovou kolonovou chromatografií se získá 10 g (2-amino-5-chlorfenyl)-lH-pyrazol-4-yl-methanonu, MS 221 (M⁺).

K roztoku 10,5 g produktu podle odstavce c) ve 300 ml methylenchloridu se přidá 25 g hydrogenuhličitanu sodného a 300 ml směsi led-voda. Na tuto míchanou dvoufázovou směs se působí 37,2 ml bromacetylbromidu. Fáze se od sebe oddělí a vodná fáze se extrahuje methylenchloridem. Organická frakce se vysuší, přefiltruje a zahustí. Zbytek se rozpustí ve 100 ml tetrahydrofuranu a přidá ke 200 ml kapalného amoniaku, předem ochlazeného na teplotu -78 °C. Směs se nechá přes noc za míchání ohřát na teplotu místnosti.

Těkavé látky se odpaří a zbytek se rozdělí mezi ethylacetát a vodu. Po oddělení vrstev se vodná frakce extrahuje ethylacetátem. Oganické frakce se vysuší, přefiltrují a zahustí. Zbytek se spojí se 100 ml 1-butanolu a 75 mg kyseliny pivalové a směs se zahřívá na teplotu refluxu. Rozpouštědlo se odstraní odpařením a produkt se přečistí mžikovou kolonovou chromatografií (eluční činidlo:směs

6,5 % methanolu v methylenchloridu), čímž se získá 5,5 g žádaného benzodiazepinonu.

Příklad

1. n- Bula

3. NaOH. CHjOH,

HjO, THF

a) 24,0 g brompyrazolu se suspenduje v 600 ml suchého tetrahydrofuranu a suspenze se ochladí v lázni, obsahující suchý led s acetonem za míchání v argonové atmosféře. Po kapkách se přidá roztok n-butyllithia v hexanu o koncentraci 2,5 mol/1. Po dvouhodinovém míchání za chlazení v lázni suchý led-aceton se tento tetrahydrofuranový roztok přidá k roztoku 8,76 g 2-methyl-6-methyl4H-3, l-benzoxazin-4-onu v 500 ml tetrahydrofuranu, který byl předem chlazen po dobu 10 minut na teplotu -50 °C. Po 20 minutách míchání se reakční směs rozloží přidáním 300ml roztoku chloridu amonného ve vodě o koncentraci 150 g/1 a potom se reakční směs nechá ohřát na teplotu místnosti. Reakční směs se zředí ethylacetátem a vrstvy se od sebe oddělí. Organická vrstva se promyje nasyceným vodným roztokem chloridu sodného. Vodné vrstvy se promyjí ethylacetátem. Organické vrstvy se spojí, vysuší, přefiltrují a zahustí. Vzniklá tuhá látka se suspenduje ve směsi 3 00 ml tetrahydrofuranu, 350 ml methanolu, 250 ml vody a 270 ml roztoku hydroxidu sodného o koncentraci 10 mol/1 a suspenze se zahřívá na teplotu refluxu, za míchání, po dobu 6 až 24 hodin. Výsledná směs se nechá ochladit na teplotu místnosti a rozdělí se mezi ether a vodu. Organické vrstvy se promyjí nasyceným vodným roztokem chloridu sodného, potom se spojí, vysuší, přefitrují a zahustí. Zbytek se suspenduje v methylenchloridu a zfiltruje. Filtrační koláč se promyje methylen· chloridem. Filtrát se zahustí a přefiltruje přes šilikagel s použitím směsi ethylacetát-methylenchlorid (1:9, objemový poměr) jako elučního činidla. Eluát se spojí a zahustí a výsledný zbytek se nechá vykrystalovat ze směsi methylenchlorid-hexan, čímž se získá 15,18 g 2-amino-5-methylfenyl) [ 1- (trif enylmethyl )-lH-pyrazol-4-yl Jmethanonu, MS vypočteno 443,1997; nalezeno: 443,1990.

b) 2,85 g produktu podle odstavce a) se rozpustí ve směsi 150 ml tetrahydrofuranu a 150 ml etheru a roztok se ochladí v ledové lázni. Potom se přidá 100 ml nasyceného vodného roztoku uhličitanu sodného. Potom se za míchání přidá čtyřikrát po 0,67 ml bromacetylbromidu. Po čtyřech hodinách se reakční směs zředí vodou a extrahuje ethylacetátem. Vytvořená sraženina se shromáždí filtrací a rozpustí v methylenchloridu. Ethylacetátové frakce se spojí s methylenchloridovým roztokem, vysuší, přefiltruje a odpaří se z ní rozpouštědlo. Zbytek se vykrystalizuje ze směsi methylenchlorid-hexan, čímž se získá 3,33 g 2-brom-N[ 4-methyl-2- [ [ 1- (trif eny lmethyl) lH-pyrazol-4-yl ] karbonyl ] fenylJacetamidu, MS vypočteno: 563,1208; nalezeno: 563,1188.

c) 2,26 g produktu podle odstavce b) se rozpustí ve 100 ml suchého methylenchloridu a ochladí v lázni, obsahující směs suchého ledu s acetonem. 50 ml kapalného amoniaku se zkondenzuje v reakční směsi. Výsledný roztok se míchá a nechá se přes noc ohřát na teplotu místnosti. Přidá se voda a rozpustí se zbylá sraženina. Po promísení se vrstvy oddělí od sebe. Organická vrstva se extrahuje nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného. Vodné vrstvy se promyjí methylechloridem. Methylchloridové vrstvy se spojí, vysuší, přefiltrují a zahustí. Zbytek se překrystaluje ze směsi methylenchlorid-hexan, čímž se získá 1,68 g 2-amino-N[ 4-methyl-2- [ [ 1- (trif eny lmethyl) -lH-pyrazol-4-yl ] -karbonyl ] fenyl]acetamidu, MS: vypočteno: 501,2291; nalezeno 501,2272.

d) Suspenze 15,02 g produktu podle odstavce c) ve 300 ml n-butanolu se za míchání zahřívá k refluxu po dobu 64 hodin. Po ochlazení na teplotu místnosti se reakční směs zahustí do sucha. Zbytek se suspenduje v tetrahydrofuranu a suspenze se zahřívá na teplotu refluxu. Výsledná suspnze se přefiltruje. Filtrační koláč se promyje tetrahydrofuranem. Filtrát se promyje, zahřeje k varu a zahustí. Výsledná směs se nechá ochladit na teplotu místnosti a potom se nechá tři hodiny stát. Výsledný produkt se promyje tetrahydrofuranem a vysuší se, čímž se získá (5,50 g 1,3-dihydro-7-methyl-5(lH-pyrazol-4-yl)-2H,l,4-benzodiazepin-2-onu, o teplotě tání 282-289 °C).

e) K suspenzi 0,24 g produktu podle odstavce d) v 50 ml tetrahydrofuránu se přidá 0,5 g pentasulfidu fosforečného. Na tuto směs se 1 hodinu působí ultrazvukem a potom se směs zahustí do sucha. Zbytek se rozdělí mezi 150 ml směsi tetrahydrofuran - ethylacetát (1:2, objemový poměr) a zpolanasycený roztok hydrogenuhličitanu sodného. Organická vrstva se promyje 100 ml nasyceného roztoku chloridu sodného. Vodné vrstvy se promyjí směsí tetrahydrofuranu s ethylacetátem a organické vrstvy se zahustí a nechají se přes noc stát ve vakuovém exsikátoru. Zbytek se rozpustí v tetrahydrofuránu a roztok se ochladí na teplotu -40 °C. Tetrahydrofuranovým roztokem se 10 minut probublává plynný methylamin. Nárůst hmotnosti je 6 g. Reakční směs se nechá ohřát na teplotu místnosti a dvě hodiny se míchá. Po zahuštění se zbytek rozpustí ve 100 ml směsi tetrahydrofuran - ethylacetát (1:2, objemový poměr) a extrahuje se 100 ml nasyceného roztoku hydrogenuhličitanu sodného a 100 ml nasyceného roztoku chloridu sodného. Vodné vrstvy se promyjí směsí tetrahydrofuran - ethylacetát a organické vrstvy se vysuší, přefiltrují a zahustí. Zbytek se chromatograficky čistí na silikagelu, s použitím směsi methanol - trichlormethan (1:9, objemový poměr)· jako elučního činidla. Po rekrystalizací ze směsi methanol - trichlormethan - hexan se získá 0,22 g N,7-dimethyl-5-(lH-pyrazol-4-yl)-3H-1,4benzodiazepin-2-aminu o teplotě tání 262 až 270 °C.

Dále uvedené lékové přípravky, obsahující výše definovanou sloučeninu podle tohoto vynálezu, jako účinnou složku, se mohou připravit o sobě způsobem.

a) Kapalný přípravek pro orální podávání:

složky	obsah (mg/přípravek)
účinná složka	20,0
methylparaben sacharóza	20,0 q.s.
ochucovadlo	q.s.
citrátový pufr přečištěná voda q.s.	q.s. 5,0 ml

b) přípravek ve formě tablet

složky	obsah (mg/tabléta)
účinná složka	20,0
škrob	40,0
avicel	80,0
laktosa	274,0
stearát hořečnatý	2,0 416,0

c) přípravek ve formě měkké želatinové kapsle

složky	obsah (mg/kapsle)
účinná složka etoxylované mastné kyseliny	20,0 500,0

polyethylenglykol 4000 100,0 rostlinné oleje q.s. do 1 ml

Z1U-00

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Benzodiazepiny obecného vzorce I kde

X a Y nezávisle představuje vždy vodík, halogen nebo nižší alkylskupinu;

R¹⁰ a R¹³-představuje vždy vodík nebo jeden z nich představuje vodík a druhý methylskupinu nebo oba dohromady představují skupinu vzorce “(^CH2^n^{z n}znamená číslo 4 nebo 5;

Z představuje cyklický zbytek Z¹, Z² nebo Z³, (Z>) (Z²) (Z3) přičemž jeden nebo více atomů uhlíku v cyklickém zbytku Z je popřípadě substituováno fluorem, chlorem nebo nižší alkylskupinou;

a jejich farmaceuticky vhodné adiční soli s kyselinami, karbamáty, močoviny a amidy.
2. Benzodiazepiny podle nároku 1, kde symbol Y představuje vodíkový atom a symbol X představuje halogen nebo nižší alkylskupinu, přičemž zbytek X je přednostně umístěný v poloze 7.
3. Benzodiazepiny podle nároku 2, kde symbol R¹⁰představuje methylskupinu, symbol R¹¹ představuje vodíkový atom a symbol X představuje chlor nebo methylskupinu, přičemž zbytek X je přednostně v poloze 7.

' j ednomu
4. Benzodiazepiny podle nároku 3, ze vzorců I(a), I(b) nebo I(c):

odpovídající

NH-CH₃

I(b)
5. Sloučenina podle kteréhokoliv z nároků 1 až 4 pro použití jako terapeuticky účinné činidlo, zejména jako antivirové činidlo, zvláště pro léčení nebo profylaxi choroby AIDS nebo chorob, souvisejících s chorobou AIDS.
6. Způsob výroby benzodiazepinů podle nároku 1, vyznačující se tím, že se sloučenina obecného vzorce II kde X, Y a Z mají výše uvedený význam, nechá postupně reagovat s pentasulfidem fosforečným a aminem obecného vzorce HN(R^{7 * * 10}, R¹¹) nebo že se sloučenina obecného vzorce II nechá reagovat s aminem obecného vzorce HN(R¹⁰, R¹¹) v rozpouštědle, které je pro tuto reakci inertní, za přítomnosti Lewisovy kyseliny a je-li žádán amid sloučeniny obecného vzorce I, tak se neutralizuje sloučenina obecného vzorce I organickou kyselinou a je-li žádán karbamát nebo močovina sloučeniny obecného vzorce I, nechá se sloučenina obecného vzorce I reagovat s produktem stechiometrické reakce mezi fosgenem a alifatickým nebo aromatickým alkoholem, v případě karbamátu nebo mezi fosgenem a alifatickým nebo aromatickým aminem, v případě močoviny.
7. Léčivo, zejména pro léčení nebo profylaxi virových infekcí, zvláště retrovirových infekcí jako jsou infekce způsobené virem HIV 1 a/nebo virem HIV 2 nebo pro ochranu buněk před takovými infekcemi nebo pro zmírnění cytopathologických ničivých účinků retrovirové choroby v pacientovi, napadeném retrovirem, vyznačuj ící se t í m, že obsahuje jako farmaceuticky účinnou složku sloučeninu podle nároku 1 a popřípadě další antivirové činidlo, zvláště inhibitor reverzní transkriptasy, jako je dideoxycytosin, azidothymin, inhibitor HlV-proteasy, α, βa/nebo gamma-interferon, interleukin-2 a/nebo faktor stimulující růst granulocytmakrofágových kolonií (GM-CSF).
8. Použití sloučeniny pode nároku 1, pro výrobu léčiva, zejména pro léčení nebo profylaxi virových infekcí, zvláště retrovirových infekcí, jako jsou infekce, způsobené virem HIV 1 a/nebo HIV 2 nebo pro ochranu buněk před takovými infekcemi nebo pro zmírnění cytopathologických ničivých účinků retrovirové choroby v pacientovi napadeném retrovirem.