CZ128196A3 - Aqueous with foreign substance emulsifiable emulsions of alkyd resins from growing raw materials and their use - Google Patents

Description

Vodné cizí látkou emulgované emulse alkydových pryskyřic z dorůstajících surovin a jejich použití

Oblast techniky

Vynález se týká vodných dispersí alkydových pryskyřic z výhradně dorůstajících surovin a jejich použití pro výrobu laků.

Dosavadní stav techniky

Vodou ředitelná pojivá pro laky získávají v posledních letech stále na významu. Tento trend se v současnosti ještě podstatně zesiluje. Rozhodující pro tento vývoj jsou především dvě hlediska : jednak problémy s životním prostředím při používání rozpouštědel a na druhé straně snižování množství surovin, které mohou vést k potížím se zneškodňováním. Pojivá, která se vyrábějí výhradně z dorůstajících surovin a jsou také prostá konvenčních rozpouštědel, počítají ideálně s výše popsanými myšlenkami, nebot mohou být nejen vyrobena obzvláště bez poškozování životního prostředí, ale jsou také biologicky odbouratelné a nejsou závislá na ropě jako primární surovině.

Z možných tříd pojiv se zdá, že alkydové pryskyřice nejlépe splňují uvedené podmínky, nebot v současné dobé obvyklé alkydové pryskyřice jednak sestávají již z až 30 % z dorůstajících surovin, jejich syntesa se provádí bez použití nebo odštěpování škodlivých vedlejších produktů a dají se na druhé straně převést relativně jednoduše porno2 cí vhodných emulgátorú do vodné fáze.

Alkydové pryskyřice jsou převážně hydrofobní substance, které samy o sobě netvoří stabilní disperse ve vodé. Proto se musí přidávat emulgátory. Emulgátory jsou všeobecně substance s amfipatickou stavbou molekuly, to znamená, že sestávají z hydrofobní a hydrofilní části molekuly,

V důsledku této stavby se hromadí molekuly emulgátoru ve hraniční vrstvě voda/pryskyřice, snižují povrchové napětí a umožňují tím tvorbu nej jemnějších kapiček pryskyřice ve vodné fázi.

Je již známá řada emulsí alkydových pryskyřic, které se liší použitými emulgátory. Takovéto systémy jsou popsané v US patentových spisech US-A 3 223 653 , 3 269 967 a 3 440 193 , patentovém spise DDR DD-88 833 a v německých patentových spisech DE-C 27 54 141 , 27 54 092 , 24 40 946 a 27 54 091 . S takovýmito emulgátory se dosáhne při přidaném množství 5 až 15 % , vztaženo na hmotnost pryskyřice, dispersí s použitelnou stabilitou. V německém vykládacím spise DE-A 34 04 558 jsou popsané emulgátory na basi alkylglykosidů, které se mohou použít v emulsích alkydových pryskyřic a které z větší části sestávají z dorůstajících surovin.

Všem systémů, známých z uvedených spisů, je společné, že pojivá a emulgátory mohou být sice z větší části vyrobené z dorůstajících surovin, ale že se také musí pro syntesu použít suroviny na petrochemické basi.

Podstata vynálezu

Úkolem předloženého vynálezu tedy je nalezení vodných emulsí alkydových pryskyřic, u kterých by byly jak alkydová pryskyřice, tak také emulgátor vytvořeny výhradně z dorůstajících surovin.

Tento úkol mohl být vyřešen nalezením alkydových pryskyřic a emulgátorů podle předloženého vynálezu a jejich použitím.

Předmětem předloženého vynálezu tedy jsou vodné emulse alkydových pryskyřic, obsahující

a) alkydovou pryskyřici, vyrobenou z al) mastné kyseliny nebo oleje, a2) alespoň jedné výšefunkční sloučeniny, jejíž funkční skupiny jsou zvolené z hydroxylových skupin a karboxylových skupin a

b) emulgátor , které se vynačují tím, že všechny suroviny, potřebné pro komponenty a) a b) mohou být vyrobené výhradně z dorůstajících výchozích substancí.

Předmětem předloženého vynálezu je také způsob výroby potahových prostředků, které sestávají z vodné emulse alkydové pryskyřice a popřípadě z pomocných prostředků a přísad, známých z lakařské technologie.

Konečně je předmětem předloženého vynálezu také použití kombinací pojiv podle předloženého vynálezu jako pojiv pro laky, potahové prostředky nebo těsnící hmoty.

Alkydové pryskyřice a) , vhodné podle předloženého vynálezu, jsou polyestery, které jsou modifikované mastnými kyselinami. Výroba alkydových pryskyřic se provádí z nasycených a/nebo nenasycených mastných kyselin nebo olejů, polyalkoholů, polykarboxylových kyselin nebo hydroxykarboxylových kyselin. Mastné kyseliny mohou být alespoň zčásti nahrazené jinými monokarboxylovými kyselinami.

Pod pojmem mastné kyseliny se rozumí všeobecně lineární nebo rozvětvené alifatické monokarboxylové kyseliny se 6 až 35 uhlíkovými atomy. Mastné kyseliny mohou být nevysy chající nebo vysychající. Jako příklady nevysychajících mastných kyselin je možno uvést výhodně nasycené a jednoduše nenasycené lineární nebo rozvětvené alifatické monokarboxylové kyseliny, jednotlivě nebo ve směsi, výhodně kyseliny se 6 až 18 uhlíkovými atomy.

Příklady vhodných vysychajících mastných kyselin jsou nenasycené mastné kyseliny nebo směsi mastných kyselin, které obsahují alespoň jednu vícenásobně nenasycenou, lix=eární nebo rozvětvenou monokarboxylovou kyselinu s alespoň dvěma isolovanými nebo konjugovanými dvojnými vazbami a které mají jodové číslo vyšší než 125 g/(100 g) . Výhodné jsou nenasycené mastné kyseliny s lineárním uhlíkovým řetězcem se 16 až 18 uhlíkovými atomy.

Specielní příklady vhodných nevysychajících mastných kyselin jsou kyselina 2-ethylhexanová, kyselina isononanuva kyselina versatiková, kyseliny kokosového tuku a kyselina olejová. Jako vysychající mastné kyseliny se rozumí například výhodně nenasycené monokarboxylové kyseliny s jodovým číslem vyšším než 125 g/(100 g) as 13 uhlíkovými atomy. Pod to spadají obzvláště nenasycené mastné kyseliny se dvěma nebo třemi isolovanými dvojnými vazbami různé stérické konfigurace nebo odpovídající vícenásobně nenasycené mastné kyseliny s konjugovanými dvojnými vazbami. Takovéto mastné kyseliny jsou například obsažené v přírodních olejích, jako je lněný olej, sojový olej, světlicový olej, olej z bavlníkových semen, ricinový olej, slunečnicový olej, podzemnicový olej, dřevný olej a ricinenový olej. Z nich získané nenasycené mastné kyseliny jsou mastné kyseliny lněného oleje, mastné kyseliny světlicového oleje, mastné kyseliny taliového oleje, mastné kyseliny oleje z bavlníkových semen, mastné kyseliny podzemnicového oleje, mastné kyseliny dřevného oleje, mastné kyseliny ricinenového oleje nebo mastné kyseliny slunečnicového oleje.

Aby se mastné kyseliny zabudovaly do alkydové pryskyřice, je možno jednak mastné kyseliny esterifikovat s alkoholovými komponentami, mohou se ale také zavést do alkydové pryskyřice reesterifikační reakcí olejů.

Mohou se použít také takzvané technické oleje jako mastné kyseliny, což jsou všeobecně směsi kyseliny cis-linolenové, kyseliny linolové, kyseliny olejové a kyseliny stearové. Technické oleje, popřípadě mastné kyseliny, se mohou použít jako takové, nebo se zabudují do alkydové pryskyřice reesterifikačními reakcemi nebo po dehydratační reakci (kyseliny z ricinenového oleje).

Při použití vícenásobné nenasycených mastných kyselin se obzvláště výhodně používají směsi z isolovaných a konju6 govaně nenasycených mastných kyselin, například s hmotnostním podílem 10 až 80 % konjugovaně nenasycených mastných kyselin.

Hmotnostní podíl zabudovaných nasycených a nenasycených mastných kyselin, vztaženo na hmotnost pevné pryskyřice, činí 20 až 80 % . Z hmotnosti nasycených a nenasycených mastných kyselin připadá obzvláště výhodné 10 až 60 % na nenasycené mastné kyseliny s konjugovanými dvojnými vazbami. Pro nežloutnoucí pryskyřice jsou výhodné nasycené monokarboxylové kyseliny nebo mastné kyseliny s jednou nebo dvěma isolovanými dvojnými vazbami. Získané mastné kyseliny se mohou chemicky optimalisovat frakcionovanou destilací, isomerací nebo konjugací. K modifikaci vlastností alkydové pryskyřice je možno nahradit až 15 % hmotnosti nenasycených mastných kyselin jinými monokarboxylovými kyselinami, jako je kyselina benzoová, benzoylglycin ( kyselina hippurová), kyselina mandlová, kyselina skořicová nebo kyselina abietová.

Výšefunkční v přírodě se vyskytující sloučeniny a2) obsahují alespoň dvé funkční skupiny, zvolené z hydroxylových skupin a karboxylových skupin. Do této skupiny spadají dikarboxylové skupiny, polykarboxylové skupiny, (póly)hydroxy(póly)karboxylové kyseliny a polyoly s alespoň dvěma až šesti hydroxylovými skupinami. Alifatické nebo aromatické (póly)hydroxy(póly)karboxylové kyseliny obsahují alespoň jednu karboxylovou skupinu a alespoň dvě, výhodně dvě až tři hydroxylové skupiny, nebo alespoň dvě karboxylové skupiny a alespoň jednu, výhodně jednu až tři hydroxylové skupiny. Je také možné použít část nebo všechny karboxyluvé kyseliny ve formě jejich anhydridú. Jednotlivé sloučeniny komponenty a2) a jejich množství se vždy volí tak, aby jejich střední funkcionalita ve směsi byla větší než .

Jako dikarboxylové kyseliny z dorůstajících surovin j možno použít jak nasycené dikarboxylové kyseliny, jako je například kyselina šůavelová, kyselina jantarová, kyselina malonová, kyselina glutarová a kyselina adipová, tak také nenasycené karboxylové kyseliny, jako je například kyselina fumarová.

Jako hydroxykarboxylové kyseliny je možno uvést kyselinu glykolovou, kyselinu mléčnou, kyselinu ricinolovou, kyselinu glukonovou, kyselinu glukuronovou, kyselinu salicylovou a kyselinu gallovou. Obzvláště výhodné jsou také hydroxypolykarboxylové kyseliny, jako je například kyselina jablečná, kyselina citrónová, kyselina vinná, cukrové kyseliny a kyselina slizová.

Jako polyoly je možno použít například glycerol a uhlohydráty nebo jejich deriváty, jako je adonit, arabit, sorbit, manit, glukosa a fruktosa.

Jako emulgátory se dají použít deriváty mastných kyselin, deriváty uhlohydrátů (cukrů) a polypeptidy, jakož i jejich deriváty. Vhodnými emulgátory jsou například soli mastných kyselin s alkalickými kovy nebo amoniem, alkylglykosidy, které jsou například popsané v DE-A 34 04 558, alkylpolysacharidy, sorbitanmonoestery, sorbitandiestery, ethoxylované sorbitanestery, sorbithexaestery, glukonamidy mastných kyselin, tauridy mastných kyselin, glykolipidy, lipopeptidy, fosfolipidy a polymerní biotensidy, jako je například lecitin, kasein nebo emulsan, komplex z proteinu a lipopolyheterosacharidu. Mohou se použít také směsi z takovýchto tensidů.

Výroba alkydových pryskyřic se může provádět polykondensací pomocí známých způsobů, jak je například popsáno v publikaci S. Paul, Surface Coatings, str. 70 až 139, John Wiley & Sons, New York, 1985 .

Polykondensace se může provádět zahříváním v tavenině nebo azeotropním postupem za odštěpování vody. Požadovaný počet hydroxylových a kyselinových skupin se může dosáhnout vhodnou volbou poměru ekvivalentů, vhodným vedením reakce a popřípadě stupňovitým postupem. Vhodné podmínky postupu a volba kriterií jsou pro odborníky běžné.

Výhodně mají alkydové pryskyřice podle předloženého vynálezu hydroxylové číslo 1 až 80 mg/g , číslo kyselosti 1 až 20 mg/g nebo mastnost (poměr oleje k pryskyřici) 10 až 80 % .

Obzvláště výhodně mají alkydové pryskyřice podle předloženého vynálezu hydroxylové číslo 20 až 70 mg/g , číslo kyselosti 2 až 15 mg/g nebo mastnost 50 až 70 % .

Pro výrobu emulsí alkydových pryskyřic se nejprve tyto alkydové pryskyřice smísí s výše popsanými emulgátory nebo dispersemi emulgátorů.

Ve směsích se vyskytuje 40 až 97 , výhodně 50 až 95 hmotnostních dílů uvedené hydrofobní alkydové pryskyřice ve směsi se 3 až 60 , výhodně 5 až 50 hmotnostními díly uvedeného emulgátorů. Výroba směsi se může provádět jednoduchým smísením syntetické pryskyřice s emulgátory.

Pro výrobu vodných dispersí alkydových pryskyřic podle předloženého vynálezu se směsi podle předloženého vynálezu dispergují ve vodě, což se může provádět jak jednoduchým vmícháním vody do předložené směsi syntetické pryskyřice s emulgátorem pomocí obvyklého dissolveru nebo michadla, tak také vlitím směsi do vody za silného míchání. Popřípadě se může nejprve přidat část vody k výše popsané směsi a potom se tato směs vlije za míchání do zbylého množství vody.

Tímto způsobem se mohou získat velmi stabilní emulse olej ve vodě.

Pro výrobu emulsí alkydových pryskyřic se může také nejprve vyrobit vodný roztok emulgátoru, do kterého se potom za silného působení střižných sil vmíchá uvedená alkydová pryskyřice.

Tímto způsobem získané vodné disperse jsou cennými vodnými pojivý pro potahové prostředky. Mohou se používat jako takové nebo mohou obsahovat jako v lakařské technologii známé pomocné prostředky a přísady například pigmenty, plnidla, rozpouštědla, sikkativa a prostředky pro zlepšení rozlivu. Používají se pro výrobu povlaků na libovolné substráty.

Jako pigmenty jsou vhodné obvyklé pigmenty, jaké jsou například popsány v DIN 55 944 . Jako výhodné je možno uvést saze, oxid titaničitý, jemně dispersní oxid křemičitý, křemičitan hlinitý, kovové prášky nebo destičky, organické a anorganické barevné pigmenty, pigmenty pro ochranu proti korosi, jako jsou sloučeniny železa a ohromu a pigmenty s kovovým efektem. Dodatečně k plnidlům a pigmentům se mohou použít popřípadě obvyklá organická barviva. Rovněž tak je možné přidat podíly zesítěných organických mikročástic .

Způsoby výroby potahových prostředků z jednotlivých komponent jsou známé. Například je možné dispergovat pigmenty v obzvláště vhodné třecí pryskyřici a popřípadě rozemlít na potřebnou jemnost. Další pracovní možností je rozemletí pigmentů v uvedené vodné dispersi pojivové komponenty ·

Při tom je třeba dbát na to, aby se během procesu mletí neovlivnila stabilita vodné disperse. Po dispergování pigmentu je možné přidat další podíly pojivá. Při tom se může jednat o cizí látkou emulgované alkydové pryskyřice podle předloženého vynálezu. Pro ovlivnění vlastností, jako je například dispergovatelnost, se mohou přidat další lakařsky technické pomocné prostředky.

Podle dalšího pracovního způsobu se smísí cizí látkou emulgovaná alkydová pryskyřice nebo popřípadě jiná obvyklá pastovítá pryskyřice nejprve s malým množstvím vody, popřípadě za přídavku plnidel, pigmentů, barviv a podobně a tato směs se disperguje na válcové stolici nebo v kulovém mlýně na pastu. Z této pasty se může naředěním další vodou a popřípadě za přídavku další emulse pryskyřice a additiv vyrobit již pro použití připravené lakové přípravky.

Potahové prostředky podle předloženého vynálezu se mohou nanášet na lakované materiály pomocí obvyklých technik, jako je například máčení, stříkání nebo válečkování. Potom se nanesený film zesítí oxidativním sušením.

Aplikované tloušťky vrstev se řídí podle účelu použití potahového prostředku. Například mají povlaky z čirého laku tloušťku vrstvy až 60 μπι , pigmentované základní nebo vrchní povlaky 10 až 50 μη . Povlaky ze tmelů nebo povlaky proti úderům kamenů mají tloušťku 30 až 100 μπι a povlaky jako základní vrstvy pro antikorosní ochranu mají tloušťku vrstvy 20 až 70 μπι .

Jako substráty jsou vhodné libovolné podklady, například kovové substráty, jako je železo, hliník nebo zinek, nekovové substráty,' jako jsou minerální substráty (například beton, sklo) , dřevo, papír, lepenka, textilie, substráty z plastických hmot, jako jsou polyolefiny, polykarbonáty a polyurethany, jakož i popřípadě předchozími povlaky opatřené substráty. Při aplikaci se může nanášet na již předem potažený substrát, jehož povlak byl před druhou aplikací vysušen nebo zesítěn..

Potahový prostředek podle předloženého vynálezu je vhodný také pro použití při vícevrstvém lakování. Při tom je možno zhotovit vždy podle pigmentace například potahové prostředky na basi čirého laku, potahové prostředky základního laku nebo vrchního laku, potahové prostředky proti nárazům kamení, tmely nebo primery.

Výhodné je použití potahových prostředků jako čirých laků, nanesených na základní vrstvu na basi vodného nebo rozpouštědla obsahujícího potahového prostředku. Obzvláště výhodné je použití jako pigmentovaného vrchního laku. Takto získané povlaky se vyznačují vysokou oddolností vůči poškrábání, vysokou schopností udržení lesku, jakož i zvýšenou oddolností.

Po odpaření vody se může provést zesítění a vytvrzení povlaků katalysované pomocí vzdušného kyslíku nebo (hydro)peroxidů s kovovými solemi sikkativních kyselin nebo jinýmni sikativy při teplotě v rozmezí teplota místnosti až 250 °C .

Příklady provedení vynálezu

Následující příklady provedení objasňují předložený vynález. Všechny údaje obsahů, dílů a číselných hodnot v procentech značí v následujícím hmotnostní podíly, pokud není uvedeno jinak.

Alkydové pryskyřice

Al

600 g sojového oleje a 170 g glycerolu se míchá s 0,05 g hydroxidu lithného a 0,3 g trifenylfosfitu po dobu 3 hodin při teploté 250 °C , dokud se vzorek 1:1 v ethylalkoholu nerozpustí na čirou kapalinu. Potom se za míchání při teplotě 250 °C přidá 105 g anhydridu kyseliny jantarové. Po dosažení čísla kyselosti pod 5 mg/g se přidá dalších 110 g anhydridu kyseliny jantarové. Když se opět dosáhne čísla kyselosti pod 5 mg/g , ochladí se směs na teplotu 160 °C a přidá se 100 g kolofonia. Po asi 4 hodinách při teplotě 250 °C , množství destilátu asi 41 g a čísle kyselosti 3 až 5 mg/g se var ukončí. Získá se 100% alkydová pryskyřice s mastností 60 % a s teoretickým hydroxylovým číslem 60 mg/g .

A2

600 g sojového oleje a 150 g glycerolu se míchá s 0,05 g hydroxidu lithného a 0,3 g trifenylfosfitu po dobu hodin při teplotě 250 °C , dokud se vzorek 1:1 v ethylalkoholu nerozpustí na čirou kapalinu. Potom se za míchání při teplotě 250 °C přidá 105 g anhydridú kyseliny jantarové. Po dosažení čísla kyselosti pod 5 mg/g se přidá dalších 110 g anhydridú kyseliny jantarové. Potom se směs pomalu zahřeje na teplotu 270 °C . Po asi 5 hodinách, množství destilátu asi 38 g a čísle kyselosti 6 až 8 mg/g se var ukončí. Získá se 100% alkydová pryskyřice s mastností 67 % a s teoretickým hydroxylovým číslem 42 mg/g ·

A3

600 g sojového oleje, 143 g glycerolu a 150 g 70% vodného roztoku sorbitu se míchá s 0,05 g hydroxidu lithného a 0,3 g trifenylfosfitu po dobu 3 hodin při teplotě 250 °C . Potom se za míchání při teplotě 270 °C přidá po částech 40 g anhydridú kyseliny jantarové, až je vsázka jednofázová. Potom se přidá dalších 100.g anhydridú kyseliny jantarové a znovu se míchá při teplotě 270 °C . Po dosažení čísla kyselosti pod 5 mg/g se přidá dalších 75 g anhydridú kyseliny jantarové. Po asi 6 hodinách, množství destilátu asi 82 g a dosažení čísla kyselosti 8 až 10 mg/g se var ukončí. Získá se 100% alkydová pryskyřice s mastností 63 % . .

A4

600 g sojového oleje a 160 g glycerolu se míchá s 0,05 g hydroxidu lithného a 0,3 g trifenylfosfitu po dobu 3 hodin při teplotě 250 °C pod dusíkovou atmosférou, dokud se vzorek 1:1 v et- hylalkoholu nerozpustí na čirou kapalinu. Potom se za míchání při teplotě 250 °C přidá

105 g anhydridu kyseliny jantarové. Po dosažení čísla kyselosti pod 5 mg/g se směs zahřeje na teplotu 160 °C a přidá se 140 g kyseliny jablečné. Po 3 hodinách při teplotě 160 °C se směs pomalu zahřeje na teplotu 240 °C . Po asi 5 hodinách při dosažení čísla kyselosti 6 až 8 mg/g se var ukončí. Získá se 100% alkydová pryskyřice s mastností 65 % .

A5

600 g sojového oleje, 520 g sorbitu 70% a 100 g anhydridu kyseliny jantarové se zahřívá s 0,05 g hydroxidu lithného a 0,3 g trifenylfosfitu pod dusíkovou atmosférou. Při teplotě až 230 °C se potom za destilace 245 g reakční vody kondensuje . Po dosažení čísla kyselosti pod 5 mg/g se přidá dalších 150 g anhydridu kyseliny jantarové a 155 g ^R0cenolu HD (nenasycený mastný alkohol). Další kondensa cí až do čísla kyselosti 5 mg/g při teplotě až 220 °C a destilaci dalších 27 g reakční vody se získá 100% alkydová pryskyřice.

Emulse alkydové pryskyřice

El

Ke 200 g alkydové pryskyřice z příkladu Al se přidá 16 g mastných kyselin ze sojového oleje a 3 g 25% čpavkové vody a reakční směs se míchá při teplotě 70 °C po dobu asi 60 minut, až je směs homogenní.

Potom se velmi pomalu (asi 4 hodiny) přikape za silného míchání 175 g E-vody (demineralisovaná voda) , zahřáté na teplotu 70 °C . Získá se takto mléčná, viskosní disperse s hmotnostním obsahem pevné látky 55 % .

E2

Ke 200 g alkydové pryskyřice z příkladu A2 se přidá 30 g C-12-glukamidu a 0,5 g 25% čpavkové vody a reakční směs se míchá při teplotě 70 °C po dobu asi 60 minut, až je směs homogenní.

Potom se velmi pomalu (asi 4 hodiny) přikape za silného míchání 210 g E-vody, zahřáté na teplotu 70 °C . Získá se takto mléčná, viskosní disperse s hmotnostním obsahem pevné látky 52 % .

E3

Ke 200 g alkydové pryskyřice z příkladu A3 se přidá 20 g mastných kyselin ze sojového oleje, 6 g sojaglukamidu a 19 g 25% čpavkové vody a reakční směs se míchá při teplotě 70 °C po dobu asi 60 minut, až je homogenní.

Potom se velmi pomalu (asi 4 hodiny) přikape za silného míchání 257 g E-vody, zahřáté na teplotu 70 °C . Získá se takto mléčná, viskosní disperse s hmotnostním obsahem pevné látky 45 % .

E4

Ke 200 g alkydové pryskyřice z příkladu A4 se přidá 16 g tauridu mastných kyselin ze lněného oleje a 0,5 g 25% čpavkové vody a reakční směs se míchá při tepioté 70 °C po dobu asi 60 minut, až je homogenní.

Potom se velmi pomalu (asi 4 hodiny) přikape za silného míchání 200 g E-vody, zahřáté na teplotu 70 °C Získá se takto mléčná, viskosní disperse s hmotnostním obsahem pevné látky 52 % .

Claims (15)

1. Vodné emulse alkydových pryskyřic, obsahující

a) alkydovou pryskyřici, vyrobenou z al) mastné kyseliny nebo oleje, a2) alespoň jedné výšefunkční sloučeniny, jejíž funkční skupiny jsou zvolené z hydroxylových skupin a karboxylových skupin a

b) emulgátor , vyznačující se tím, že všechny suroviny, potřebné pro komponenty a) a b) mohou být vyrobené výhradně z dorůstajících výchozích substancí.

2. Vodné emulse alkydových pryskyřic podle nároku 1 , vyznačující se tím, že se pro výrobu alkydové pryskyřice použijí jako komponenta al) nasycené nebo jednoduše nenasycené, lineární nebo rozvětvené alifatické monokarboxylové kyseliny jednotlivě nebo ve směsi.

3. Vodné emulse alkydových pryskyřic podle nároku 2 , vyznačující se tím, že se použijí monokarboxylové kyseliny se 6 až 18 uhlíkovými atomy.

4. Vodné emulse alkydových pryskyřic podle nároku 1 , vyznačující se tím, že se pro výrobu alkydové pryskyřice použijí jako komponenta al) vícenásobně nenasycené, lineární nebo rozvětvené alifatické monokarboxylové kyseliny s alespoň dvěma isolovanými nebo konjugovanými dvojnými vazbami jednotlivě nebo ve směsi.

5. Vodné emulse alkydových pryskyřic podle nároku 4 , vyznačující se tím, že se pro výrobu alkydové pryskyřice použijí jako komponenta al) vícenásobně nenasycené mastné kyseliny se 16 až 18 uhlíkovými atomy.

6. Vodné emulse alkydových pryskyřic podle nároku 1 , vyznačující se tím, že se pro výrobu alkydové pryskyřice použijí jako komponenta al) směsi mastných kyselin ve formě přírodních olejů.

7. Vodné emulse alkydových pryskyřic podle nároku 1 , vyznačující se tím, že sloučeniny podle a2) jsou zvolené ze skupiny zahrnující vícefunkční alifatické hydroxysloučeniny s alespoň dvěma až šesti hydroxylovými skupinami, alifatické nasycené a nenasycené, jakož i aromatické dikarboxylové kyseliny a hydroxykarboxylové kyseliny s alespoň jednou hydroxyskupinou a jednou karboxylovou skupinou, přičemž střední funkcionalita komponenty a2) je větší než 2 .

8.

Vodné emulse alkydových pryskyřic podle nároku 7 , vyznačující se tím, že komponenta a2) obsahuje alifatické nebo aromatické hydroxykarboxylové kyseliny, které obsahují bud jednu karboxylovou skupinu a alespoň dvě hydroxylové skupiny, nebo dvě nebo více karboxylových skupin a alespoň jednu hydroxyskupinu.

9. Vodné emulse álkydových pryskyřic podle nároku 1 , vyznačující se tím, že emulgátory jsou zvolené ze skupiny zahrnující deriváty mastných kyselin, deriváty uhlohydrátů a deriváta polypeptidů.

10. Vodné emulse álkydových pryskyřic podle nároku 1 , vyznačující se tím, že alkydová pryskyřice má hydroxylové číslo 1 až 80 mg/g .

11. Vodné emulse álkydových pryskyřic podle nároku 1 , vyznačující se tím, že alkydová pryskyřice má hydroxylové číslo 1 až 20 mg/g .

12. Vodné emulse álkydových pryskyřic podle nároku 1 , vyznačující se tím, že alkydová pryskyřice má mastnost 40 až 80 % .

13. Potahový prostředek, obsahující vodné emulse alkydových pryskyřic podle nároku 1 .

14.

Použití potahového prostředku podle nároku 13 pro výrobu jednovrstvých nebo vrchních laků.

15. Použití potahového prostředku podle nároku 13 pro výrobu základních laků.