CZ153193A3

CZ153193A3 - N-pyridylsulfonyl-n'-pyrimidinyl ureas, process of their preparation and herbicidal and plant growth inhibiting composition in which said ureas are comprised

Info

Publication number: CZ153193A3
Application number: CZ931531A
Authority: CZ
Inventors: Rolf Dr Schurter; Werner Dr Fory
Original assignee: Ciba Geigy Ag
Priority date: 1992-07-30
Filing date: 1993-07-28
Publication date: 1994-03-16
Also published as: ES2056700T3; LTIP757A; SK80693A3; ZA935468B; EP0582021B1; NZ248269A; DE59200283D1; ATE108447T1; MX9304574A; RU2103268C1; EP0582021A1; CA2101488A1; LT3052B; AU4429893A; JPH06166685A; DK0582021T3; MY109272A; US5369083A; BR9303038A; IL106527A0

Description

Oblast techniky

Vynález se týká nových herbicidně účinných N-pyridysulřonyl-N -pirymidinylmocovin, způsobu jejich přípravy, kompozic, kte re tyto močoviny obsahují jako účinnou látku, jakož i jejich použití pro hubení plevelu, především selektivně v užitkových plodinách, nebo regulaci a inhibici růstu rostlin.

Dosavadní stav techniky

Fenylsulfonylmočoviny s herbicidním účinkem jsou známé z evropské patentové přihlášky 0 103 543. Účinné látky popsané v této patentové přihlášce však vždy nesplňují požadavky týkající se míry účinku a spektra účinku. I nadále tedy trvá potřeba účinnějších a selektivnějších účinných látek. Nyní byly nalezeny nové sulfonylmočoviny mající zlepšené herbicidní vlastnosti.

Podstata vynálezu

Předmětem vynálezu jsou nové sulfonylmočoviny obecného vzorce I

o ve kterém

R^ znamená methylovou skupinu nebo methoxylovou skupinu a

R2 znamená atom vodíku nebo methylovou skupinu, a soli těchto sloučenin s aminy, bázemi alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin nebo kvartérními amoniovými bázemi.

Vynález tudíž zahrnuje i soli, které mohou sloučeniny obecného vzorce I tvořit s aminy, bázemi alkalických kovů a kovů alkalických zemin nebo kvartérními amoniovými bázemi.

Z hydroxidů alkalických kovů a kovů alkalických zemin ve funkci složky vytvářející sůl lze především uvést hydroxidy lithia, sodíku, draslíku, hořčíku nebo vápníku, zejména však hydroxid sodný nebo hydroxid draselný.

Jako příklady aminů vhodných pro vytvoření amoniového kationtu přichází v úvahu jak amoniak, tak i primární, sekundární a terciární alkylaminy obsahující 1 až 18 uhlíkových atomů, hydroxyalkylaminy obsahující 1 až 4 uhlíkové atomy a alkoxyalkylaminy obsahující 2 až 4 uhlíkové atomy, například methylamin, ethylamin, n-propylamin, isopropylamin, všechny čtyři isomerní butylaminy, n-amylamin, isoamylamin, hexylamin, heptylamin, oktylamin, nonylamin, decylamin, pentadecylamin, hexadecylamin, heptadecylamin, oktadecylamin, methylethylamin, methylisopropylamin, methyIhexylamin, methylnonylamin, methylpentadecylamin, methyloktadecylamin, ethylbutylamin, ethylheptylamin, ethyloktylamin, hexylheptylamin, hexyloktylamin, dimethylamin, diethylamin, di-n-propylamin, diisopropylamin, di-n-butylamin, di-n-amylamin, diisoamylamin, dihexylamin, diheptylamin, dioktylamin, ethanolamin, n-propanolamin, isopropanolamin, Ν,Ν-diethanolamin, N-ethylpropanolamin, N-butylethanolamin, allylamin, n-butenyl-2-amin, n-pentenyl-2-amin, 2,3dimethylbutenyl-2-amin, dibutenyl-2-amin, n-hexyl-2-amin, oropylendiamin, trimethylamin, triethylamin, tri-n-propylamin, triisopropylamin, triisopropylamin, tri-n-butylamin, triisobutylamin, tri-sek.butylamin, tri-n-amylamin, methoxyethylamin a ethoxyethylamin, heterocyklické aminy, jako například pyridin', chinolin, isochinolin, morfolin, piperidin, pyrrolidin,- indolin, chinuklidin a azepin, primární arylaminy, jako například anilin, methoxyanilin, ethoxyanilin, o-, m-, p-toluidin, fenylendiamin, benzidin, naftylamin a o-, m-, p-chloranilin, zejména však triethylamin, isopropylamin a diisopropylamin.

Ve sloučeninách obecného vzorce I obecný substituent výhodně znamená atom vodíku. Jako konkrétní výhodnou sloučeninu ze sloučenin obecného vzorce I lze jmenovat N-(3-diflluormethoxypyridin-2-yl-sulfonyl)-N -4-methyl-S-methoxypyrimidin-2-yl)močovinu .

Sloučeniny obecného vzorce I mohou být připraveny tak, že

a) se pyridylsulfonamid obecného vzorce II .OCHFo (II)

N SO₂NH₂ uvede v reakci v přítomnosti báze s N-pyrimidinylkarbamátem obec ného vzorce III

O r₂

II I ^L

R₃— 0 — C - N -

(III) ve kterém R_] a ^mají výše uvedený význam v souvislosti s obecným vzorcem I a R^ znamená fenylovou skupinu nebo 4-tolylovou skupinu, nebo

b) se sloučenina obecného vzorce IV

OCHF₂

SO_?-A ( IV)

H ve kterem A znamena skupinu R^-O-C-N- nebo skupinu O=C=N, přičemž R^ má výše uvedený význam, uvede v reakci v přítomnosti báz s 2-aminopyrimidinem obecného vzorce V

ve kterém R₁ má výše uvedený význam v souvislosti s obecným vzorcem I, nebo

c) se pyridylsulfonamid obecného vzorce II .OCHF·, (II)

N SO-,ΝΗ, uvede v reakci v přítomnosti pyrimidinylisokyanátu obecného vzore

VI

(VI) ve kterém R^ má výše uvedený význam v souvislosti s obecným vzorcem I, nebo

d) se sloučenina obecného vzorce VII .OCHF-, (Vil)

N SO₂C1 uvede v reakci v přítomnosti amoniové, fosfoniové nebo sulfoniové soli nebo kyanátu alkalického kovu obecného vzorce VIII

M⁺OCN~ (VIII) ve kterém M znamená alkalický kov nebo skupinu R^R.RgR^Q, kde R^, R^, Rg a R.? nezávisle znamenají alkylovou skupinu obsahující 1 až 18 uhlíkových atomů, benzylovou skupinu nebo fenylovou skupinu, příčenu celkový počet uhlíkových atomů není vyšší než 36, a Q znamená atom dusíku, atom síry nebo atom fosforu, se sloučeninou obec ného vzorce V

^R1 (V)

OCK₃ ve kterém R^ má výše uvedený význam v souvislosti s obecným vzorcem I.

Reakce vedoucí ke součeninám obecného vzorce I se výhodné provádí v aprotických, inertních organických rozpouštědlech. Takovými rozpouštědly jsou uhlovodíky, jako benzen, xylen nebo cyklohexan, chlorované uhlovodíky, jako dichlormethan, trichlormethan, tetrachlormethan nebo chlorbenzen, ethery, jako diethylether, ethylenglykoldimethylether, diethyle.nglykoldimethylether, tetrahydrofuran nebo dioxan, nitrily, jako acetonitril nebo propionitril, amidy, jako dimethylformamid, diethylformamid nebo N-methylpyrrolidon. Reakční teploty leží s výhodou mezi -20 a 120 °C. Tyto reakce mají obecné mírně exotermní průběh a mohou být prováděny při okolní teplotě. Za účelem zkrácení reakční doby nebo za účelem zahájení reakce se reakční směs vhodně zahřeje po krátkou dobu až na teplotu varu reakční směsi. Reakční doba může být rovněž zkrácena přidáním několika kapek reakčního katalyzátoru tvořeného bází. Jako báze jsou v tomto případě vhodné zejména terciární aminy, jako trimethylamin, triethylamin, chinuklidin, 1,4-diazabicyklo(2.2.2)oktan, 1,5-diazabicyklo(4.3.0)non-5-en nebo 1,5-diazabicyklo(5.4.0)undec-7-en. Jako báze však mohou být také použity anorganické báze, jako hvdridy, například hydrid sodný nebo hydrid vápenatý, hydroxidy, například hydroxid sodný a hydroxid draselný, uhličitany, například uhličitan sodný a uhličitan draselný, nebo hydrogenuhličitany, jako hydrogenuhličitan draselný nebo hydrogenuhličitan sodný.

Finální produkty obecného vzorce I mohou být izolovány zahuštěním a/nebo odpařením rozpouštědla a přečištěny rekrystalizací nebo rozetřením pevného zbytku v rozpouštědlech, ve kterých nejsou sloučeniny obecného vzorce I dobře rozpustné a kterými jsou například ethery, aromatické uhlovodíky nebo chlorované uhlovodíky .

Sloučeniny obecných vzorců II, III, IV, V, VI, VII a VIII jsou bu5 známými sloučeninami nebo mohou být připraveny postupy, které jsou analogické se známými postupy pro přípravu analogických sloučenin. Způsobová varianta a) je například popsána v EP-AO 103 543, zatímco způsobová varianta b) je například popsána v EPA-0 101 670. Způsobové varianty c) a d) jsou popsané v EP-A-0459949, popřípadě ve švýcarském patentu 662 348.

Pro použití sloučenin obecného vzorce I nebo kompozic, které tyto sloučeniny obsahují, připadají v úvahu různé metody a techniky, jejichž příklady jsou uvedeny v následujícím textu.

1) Moření semen

a) Moření semen účinnou látkou formulovanou jako popraš protřepáváním semen s tímto poprašem až do okamžiku, kdy se dosáhne rovnoměrného rozdělení popraše na povrchu semen (suché moření). Při tomto suchém moření se používá až 4 g účinné látky obecného vzorce I (při 50% formulaci až 8,0 g popraše) na 1 kg osiva.

b) Moření semen emulzním koncentrátem účinné látky nebo vodným roztokem účinné látky obecného vzorce I formulované jako popraš metodou podle odstavce a) (mokré moření).

c) Moření namáčením osiva do lázně obsahující až 1000 ppm účinné látky obecného vzorce I po dobu 1 až 72 hodin a případným následným sušením semen (moření máčením, seed soaking).

Moření osiva nebo ošetření naklíče.ných semenáčků jsou přirozeně výhodnými způsoby aplikace účinné látky, poněvadž působení účinné látky je v tomto případě zcela řízeno na požadovanou kulturu. Zpravidla se použije 0,001 až 4,0 g účinné látky na 1 kg osiva, přičemž je možné se od uvedeného rozmezí odchýlit jak na3 horu, tak i dolů v případě metodiky umožňující také přídavek dalších účinných látek nebo mikroživin (opakované moření).

2) Regulované uvolňování účinné látky

Roztok účinné látky se nanese na minerální granulovaný nosič nebo na polymerní granulát (močovina/formaldehyd) a ponechá uschnout. Granulát může být potom případně dodatečně opatřen povlakem (zapouzdřený granulát), který způsobí, že se účinná látka uvolňuje v určeném časovém rozmezí.

Sloučeniny obecného vzorce I mohou být použity v nezměněné formě, tzn. ve formě, ve které se získají jako finální produkt jejich syntézy. Výhodně se však zpracovávají obvyklým způsobem za použití obvyklých pomocných látek, například na přímo postřikovatelné nebo zředitelné roztoky, zředěné emulze, postřikovatelné prášky, rozpustné prášky, popraše, granuláty nebo mikrokapsle. Podle požadované účelu a daných podmínek se potom volí jak způsob aplikace, jakým je například postřikování, zamlžení, poprášení, zkrápění, rozsypání 'nebo zalití, tak i forma aplikované kompozice.

Formulace účinné látky, tzn. prostředky, přípravky nebo kompozice obsahující účinnou látku obecného vzorce I, popřípadě alespoň jednu účinnou látku obecného vzorce I a případně jednu nebo několik pevných nebo kapalných přísad, se připraví známým způsobem, například dokonalým smíšením a/nebo semletím účinné látky s přísadami, jakými jsou například rozpouštědla nebo pevné nosiče. Při přípravě uvedených formulací mohou být dále použity povrchově aktivní látky (tensidy).

Jako rozpouštědla přichází v úvahu: aromatické uhlovodíky, zejména frakce Οθ až C^z jako směsi alkvlbenzenů, například xylenové směsi nebo alkvlované naftaleny, alifatické a cykloalifatické uhlovodíky, jako parafiny, cyklohexan nebo tetrahydronaftaien, alkoholy·, jako ethanol, propanol nebo butanol, glykolv a jejich ethery a estery, jako propylenglykol nebo dipropylenglykolether, ketony, jako cyklohexanon, isoforon nebo diacetonalkohol, silně polární rozpouštědla, jako N-methyl-2-pyrrolidon, di9 methylsulfoxid nebo voda, rostlině oleje a jejich estery, jako řepkový olek, ricínový olej nebo sójový olej, a případně také silikonové oleje.

Jako pevné nosiče, například pro popraše a dispergovatelné prášky, se zpravidla používají kamenné moučky, jako kalcit, talek, kaolin, montmorillonit nebo attapulgit. Za účelem zlepšení fyzikálních vlastností mohou být také použity vysoce disperzní kyselina křemičitá nebo vysoce disperzní nasákiivé polymery. Jako zrněné adsorpční granulační nosiče přichází v úvahu porézní typy, jako například pemza, cihlová moučka, sepiolit nebo bentonit, zatímco jako nesorpční nosičové materiály přichází v úvahu například kalcit nebo písek. Kromě toho zle použít množinu předběžně granulovaných látek anorganického nebo organického původu, zejména dolomit nebo desintegrované zbytky rostlin.

Jako povrchově aktivní sloučeniny přichází v úvahu podle druhu účinné látky určené k formulování neionogenni, kationtově a/nebo aniontové aktivní tensidy s dobrými emulgačními, dispergačními a smáčecími vlastnostmi. Pod tensidy je třeba rozumět také směsi tensidů.

Vhodnými aniontovými tensidy mohou být jak tzv. ve vodě rozpustná mýdla, tak i ve vodě rozpustné synthetické povrchově aktivní sloučeniny.

Jakožto mýdla lze uvést soli alkalických kovů a kovů alkalických zemin nebo případně substituované amoniové soli odvozené od vyšších mastných kyselin (C₁θ-C₂)· jako například sodně nebo draselné soli kyseliny olejové nebo kyseliny stearové, nebo soli odvozené od přírodních směsí mastných kyselin, které mohou být například získány z kokosového nebo talového oleje. Dále je možné zmínit také methyltaurinové soli mastných kyselin.

Častěji jsou však používaně tzv. syntetické tensidy, zejména sulfonáty mastných alkoholů, sulfáty mastných alkoholů, sulfonované benzimidazolové deriváty nebo alkylarylsulfonáty.

Sulfonáty nebo sulfáty mastných alkoholů jsou zpravidla k dispozici jako soli alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin nebo jako případně substituované amoniové soli a mají alkylový zbytek obsahující 8 až 22 uhlíkových atomů, přičemž alkyl také zahrnuje alkylovou část acylových zbytků, například jako sodná nebo vápenatá sůl kyseliny lignosulfonové, dodecylesteru kyseliny sírové nebo směsi sulfátů mastných alkoholů připravené z přírodních mastných kyselin. Sem patří také soli esterů kyseliny sírové a sulfonových kyselin odvozených od aduktú mastných alkoholů a ethylenoxidu. Sulfonované benzimidazolové deriváty výhodně obsahují dvě skupiny sulfonové kyseliny a jeden zbytek mastné kyseliny obsahující 8 až 22 uhlíkových atomů. Alkylarylsulfonáty jsou například sodnými, vápenatými nebo triethanolaminovými solemi kyseliny dodecylbenzensulfonové, kyseliny dibutylnaftalensulfonové nebo kondenzačního produktu kyseliny naftalensulfonové s formaldehydem.

Dále přichází v úvahu také odpovídající fosfáty, jako například soli esterů kyseliny fosforečné, aduktu p-nonylfenolu a 4-14-ethylenoxidů nebo fosfolipidů.

Jako neionogenní tensidy přichází v prvé řadě v úvahu polyglykoletherové deriváty alifatických nebo cykloalifatických alkoholů, nasycených nebo nenasycených mastných kyselin a alkylfenolů, které mohou obsahovat 3 až 30 glykoletherových skupin a 8 až 20 uhlíkových atomů v alifatickém uhlovodíkovém zbytku a 6 až 18 uhlíkových atomů v alkylovém zbytku alkylfenolů.

Dalšími vhodnými neionogenními tensidy jsou ve vodě rozpustné, 20 až 250 ethylenglykoletherových skupin a 10 až 100 propylenglykoletherových skupin obsahující polyethylenoxidové adukty polypropylenglykolu, ethylendiaminopolypropylenglykolu a alkylpolypropyle.nglykolu s 1 až 10 uhlíkovými atomy v alkylovém řetězci. Jmenované sloučeniny obvykle obsahují 1 až 5 ethylenglvkoloyých. jednotek na každou propylenglykolovou jednotku.

Jako příklady neionogenních tensidů lze zmínit nonylfenolpolyethoxyethanoly, polyglykolethery ricínového oleje, adukty polypropylenu a polyethylenoxidu, tributylfenoxypolyethoxyethanol, pólyethylenglykol a okty1fenoxypolyethoxyethanol.

Dále přichází v úvahu estery mastných kyselin odvozené od polyoxvethylensorbitanu, jako například polyoxyethylensorbitantrioleát.

U kationtových tensidú se především jedná o kvarterní amoniové soli, které jako N-substituenty obsahují alespoň jeden alkylový zbytek s 8 až 22 uhlíkovými atomy, přičemž jako další substituenty obsahují nižší, případně halogenované alkylové, benzy lové nebo nižší hydroxyalkylové zbytky. Tyto soli jsou k dispozici výhodně jako halogenidy, methylsulfáty nebo ethylsulfáty, jako například stearyltrimethylamoniumchlorid nebo benzyldi-( 2-chlorethyl)ethylamoniumbromid.

Tensidy použitelné při přípravě uvedených formulací, které mohou být použity také při přípravě kompozic podle vynálezu, jsou mimo jiné popsané v následujících publikacích:

Mc Cutcheon s Detergents and Emulsifiers Annual, Mc Publishing Corp.,Glen Rock, New Jersey, 1988,

M. and J.Ash, Encyclopedia of Surfactants, sv.I-ΣΙΙ, Chemical Publishing Co., New York, 1980-1981,

Dr.Helmut Stache Tensid-Taschenbuch, nakl. Carl Hanser, Mnichov/ Vídeň 1981.

Herbicidní kompozice zpravidla obsahují 0,1 až 99 %, zejména 0,1 až 95 %, účinné látky obecného vzorce I, 1 až 99 % pevné nebo kapalné přísady a 0 až 25 %, zejména 0,1 až 25 %, tensiau.

Komerčně dostupná kompozice podle vynálezu má výhodně koncentrovanou formu, zatímco finální uživatel této kompozice aplikuje zpravidla zředěnou formu této kompozice.

Kompozice podle vynálezu mohou obsahovat i další přísady, jakými jsou stabilizační přísady, například případně epoxidované rostlinné oleje (epoxidovaný kokosový, řepkový nebo sójový olej), odpěňovací přísady, například silikonový olej, konzervační prostředky, regulátory viskozity, pojivá, adheziva a hnojivá, jakož i další účinné látky pro dosažení dalších požadovaných účinků.

Výhodné kompozice mají zejména následující sloze ná ve hmotnostních procentech.

Popraše:

účinná látka:

pevný nosič:

Suspenzní koncentráty: účinná látka: voda:

povrchové aktivní činidlo:

Smáčitelný prášek: účinná látka: povrchově aktivní činidlo: pevný nosič:

Granuláty:

účinná látka:

pevný nosič:

0,1 až 50 %, výhodně 0,1 až 5 %, 99,9 až 90 %, výhodně 99,9 až 99 %.

až 75 %, výhodně 10 až 50 %, až 24 %, výhodně 88 až 30 %, až 40 %, výhodně 2 až 30 L

0,5 až 90 %, výhodně 1 až 80 %,

0,5 až 20 %, výhodně 1 až 15 %, až 95 %, výhodně 15 až 90 %.

0,1 až 30 %, výhodně 0,1 až 15 %,

99,5 až 70 %, výhodně 97 až 97 až 8 ****** *

Ucunne látky obecného vzorce I se zpravidla uspesne použijí v dávkách 0,001 až 1 kg/ha, zejména v dávkách 0,005 až 1 kg/ha. Dávky účinné látky, pomocí kterých se dosáhne požadovaného účinku, mohou být stanoveny předběžnými pokusy. Tyto dávky jsou závislé na druhu účinku, stádiu vývoje užitkové plodiny a plevele a aplikaci (místo, doba- a druh aplikace) a tyto faktory ovlivňují dávku účinné látky v rámci uvedených rozmezí.

Sloučeniny obecného vzorce I mají růst-inhibující a herbicidní vlastnosti, které tyto sloučeniny činí znamenité způsobilými pro použití v kulturách užitkových plodin, jakými jsou zejména obilí, bavlna, sója, řepka, cukrová třtina, plantážové kultury, kukuřice a rýže, přičemž obzvláště výhodným je použití v kukuřicných kulturách.

V následující Části popisu bude vynález blíže objasněn pomocí příkladu jeho konkrétního provedení, které mají pouze ilustrač ní charakter a nikterak neomezují rozsah vynálezu, který je jednoznačně vymezen formulací patentových nároků.

Příklady provedení vynálezu

Příklad H1

Příprava 2-isopropylthio-3-hydroxypyridinu

N SCH(CH₃)₂

K roztoku 16,4 g 2-merkapto-3-hydroxypyridinu (popsán v Tetrahedron 21, 2191 (1980)) ve 155 ml dimethylformamidu se při teplotě 5 °C po částech přidá 14 g terč.butoxidu draselného. Potom se při teplotě 0 až 2 °C přikape v průběhu 15 minut 12,5 ml isopropyljodidu. Po dvouhodinovém míchání při okolní teplotě se reakční směs extrahuje 400 ml ledové vody a 200 ml ethylacetátu.

Po nastavení pH na hodnotu 7 až 8 2N kyselinou chlorovodíkovou se vodná fáze čtyřikrát promyje 150 ml ethylacetátu. Sloučené organické fáze se třikrát promyjí 100 ml vody, zahustí za vakua na objem 100 ml a čtyřikrát extrahují při teplotě 0 °C 50 ml 2N vodného roztoku hydroxidu sodného. Potom se pH vodné fáze nastaví 2N kyselinou chlorovodíkovou na hodnotu 7 až 8 a vodná fáze se čtyřikrát extrahuje 50 ml ethylacetátu. Po vysušení organické fáze, filtraci přes 100 g silikagelu, čtyřnásobném promytí 50 ml ethylacetátu a odpaření se získá krystalický zbytek, kterv se rozetře s petroletherem a potom odfiltruje. Získá se 14,6 g 2-iso1 4 propylthio-3-hydroxypyridinu, majícího teplotu tání 64 °C.

Příklad H2

Příprava 2-isopropylthio-3-difluormethoxypyridinu .OCHF-, %· 'SCH(CH₃)₂

K roztoku 118,4 g 2-isopropylthio-3-hydroxypyridinu v 560 ml dioxanu se v průběhu 15 minut přidá 464 ml 30% vodného roztoku hydroxidu sodného. Potom se v průběhu dvou hodin zavede při teplotě 80 °C 121 g Freonu-22 a směs se míchá ještě po dobu 90 minut.

Po ochlazení reakční směsi na okolní teplotu se reakční směs extrahuje směsí 2500 ml ledové vody a 1000 ml methylenchloridu a získané fáze se čtyřikrát promyjí 50 ml methylenchloridu a jednou 100 ml ledové vody. Sloučené organické fáze se potom vysuší nad síranem sodným a zahustí za vakua. Po chromatografickém přečištění na silikagelu za použití eluční soustavy tvořené směsí ethylacetátu a hexanu v objemovém poměru 1:9 se získá 105,7 g 2-isopropylthio3-difluormethoxypyridinu ve formě oleje majícího n^¹ = 1,5088.

Příklad H3

Příprava 3-difluormethoxypyridin-2-ylsulfonamidu

OCHF₂

SO-,ΝΉ1 5

K roztoku 118,4 g 2-isopropylthio-3-hydroxypyridinu v 560 ml dioxanu se v průběhu 15 minut přidá 464 ml 30% vodného roztoku hydroxidu sodného, přičemž se tento přídavek děje po kapkách. Potom se zavede v průběhu dvou hodin při teplotě 80 °C 121 g Freonu-22 a směs se míchá ještě 90 minut. Po ochlazení reakční směsi na okolní teplotu se reakční směs extrahuje směsí 2500 ml ledové vody a 1000 ml methylenchloridu a získané ráze se čtyřikrát promyjí 50 ml methylenchloridu a jednou 100 ml ledové vody. Sloučené organické fáze se potom vysuší nad síranem sodným a odpaří za vakua. Po chromatografickém přečištění na silikagelu za použití eluční soustavy tvořené směsí ethylacetátu a hexanu v objemovém poměru 1:9 se získá 105,7 g 2-isooropylthio-3-difluormethoxypyridinu ve formě ole. . . 21* je majícího n_Q = 1,5088.

Příklad H4

Příprava N-(3-difluormethoxypyridin-2-y1-sulfonyl)-N'-(4-methy16-methoxypyrimidin-2-yl)močoviny (sloučenina č. 1.03)

K roztoku 4,03 g 3-difluormethoxypyridin-2-ylsulfonamidu ve 40 ml acetonitrilu se postupně přidá 4,97 g N-(4-methyl-6-methoxypyrimidin-2-yl)fenvlkarbamátu a 2,95 ml 1,5-diazabicyklo/5.4.O/undec-5-enu. Po 60 minutovém míchání se reakční směs zahustí ža vakua. Takto získaný olejový zbytek se potom rozetře s 10 ml vody. Krystalický produkt se odfiltruje a potom postupné promyje vodou a diethyletherem. Získá se N-(3-difluormethoxvpyridin-2-ylsulfonyl)-N -(4-methyl-6-methoxypyrimidin-2-yl)močovina (sloučenina 1.03) mající teplotu tání 151 až 154 °C.

Analogickým způsobem se připraví sloučeniny obecného vzorce I a jejich meziprodukty, uvedené v následující tabulce 1.

6

Tabulka 1

Sloučeniny obecného vzorce I:

Sloučenina č.	^R1	^R2	Teplota tání (°C)
1.01	OCH₃	H	137-139
1 .02	OCH₃	ch₃
1 .03	CH₃	H	151-154
1 .04	CH ^3	CH 3

Příklady formulací obsahujících účinnou (% = procenta hmotnosti) Příklad F1 Postřikovatelný orášek a)	látku obecného vzorce
b)	c)	d)
účinná látka podle tabulky I 1 %	4 %	25 %	50
lignosulžonát sodný 3 %	4 %	-	3
laurylsulfát sodný	-	3 %	1
diisóbutylnaftalensulfonát sodný	3 %	6 %	5
cktylfenol-pclyplvtolether (7-3 molů EO) 2 %	1 %	-	-
vysoce dispersní kyselina křemičitá 2 %	2 %	5 %	5
kaolin 42 %	35 %	61 %	36
chlorid sodnv 50 %	50 %	-	-

% %

7

Účinná látka a přísady se dobře semele ve vhodném mlýnu. Získá se post může býz zředěn vodou na suspenzi poža promísí a získaná ikovatelný prášek ováné koncentrace směs se který

Příklad F2

Zapouzdřený granulát	a)	b)	c)
účinná lázka podle tabulky 1	0,1 %	5 %	1 5
vysoce dispersní kyselina křemičitá	0,9 %	2 %	2
anorganický nosič (průměr
částic 0,1-1 mm), jako na-
příklad CaCO^ nebo S±C>2	99,0 %	93 %	83

Účinná látka se rozpustí v methylenchloridu,	získaný
roztok se nastříká na nosič a rozpouštědlo se potom vakua.	odpaří	za
Příklad F3
Zapouzdřený granulát a) b)	c	)
účinná látka podle tabulky I 0,1% 5 %	1 5	%
polyethylenglykol MG 200 1,0 % 2 %	3	%
vysoce dispersní kyselina křemičitá 0,9 % 1 % anorganický nosič (průměr částic 0,1-1 mm), jako na-	2	%
příklad CaCO^ nebo SiO₂ 93 % 92 %	80	%

Jemně rozemletá účinná látka se rovnoměrně nanese na nosič zvlhčený poIvethýlenaivkolem a toto nanesení se provádí ve vhodném směšovacím září zení. Získá seneprašný zapouzdřený granulát

Příklad F4

Vytlačovaný granulát_a )_b)_c_)_d) účinná látka podle tabulky 1 0,1% 3 % lignosulfonát sodný 1,5 % 2 % karboxymethylcelulóza 1,4 % 2 % kaolin 97,0 % 93 % % 3 % 2 % %

% 4 % 2 % %

Účinná látka a přísady se promísí, rozemelou a zvlhčí vovou. Takto získaná směs se potom vytlačuje a vysuší proudem vzduchu .

Příklad F5

Popraš_a]b)c) účinná látka podle tabulky 1 0,1% talek 39,9 % kaolin 60,0 % %

% %

% 35 % 60 %

Popraš, který je bezprostředně připraven k použití, se zís ká tak, že se účinná látka a nosičové látky prosísí a získaná směs se semele na vhodném mlýnu.

Příklad F6

Suspenzní koncentrát_a)b) c) d) účinná látka podle tabulky 1 3 % ethylenglykol 5 % nonylfenol-pclyglykolather .( 1 5 molů EO)· lignosulfonát sodný 3 % karboxymethylcelulóza 1 %

37% vodný roztok formaldehvdu 0,2 % % 25 % % 5 % % 2 % % 4 % % 1 %

0,2 % 0,2 % %

% %

% % 0,2 %

Suspenzní koncentrát (pokračování) a )_bj_oj_d ) emulze silikonového oleje 0,8 % 0,3 % 0,3 % 0,3 % voda 37% 79% 62% 37%

Jemně rozemletá účinná látka se dokonale dami. Tímto způsobem se získá suspenzní koncent může být zředěním vodou připravena suspenze s 1 vanou koncentrací.

promísí s přísaát, ze kterého bovolnou oožadcBiologické příklady

Příklad B1

Herbicidní účinek před vzejitím rostlin

Do kořenáčů z umělé hmoty se naplní expandovaný vermiculit (hustota: 0,135 g/cm^, schopnost absorpce vody: 0,565 1/1). Po nasycení neadsorpčního vermiculitu vodnou emulzí účinné látky v deionizované vodě, která obsahuje účinnou látku v koncentraci 70 ppm se na povrch zasejí semena následujících rostlin: Nasturtium officinalis, Agrostis tenuis, Stellaria media a Digitaria sanguinalis. Kořenáče s pokusnými rostlinami se potom přechovávají v klimatizační komoře při teplotě 20 °C, osvětlení asi 20 kLux a relativní vlhkosti 70 %. V průběhu klíčení se kořenáče za účelem zvýšení lokální vlhkosti překryjí po dobu 4 až 5 dnů materiálem propouštějícím světlo a zalévají deionizovanou vodou. Po 5. dnu se k zalévací vodě přidá 0,5 % komerčně dostupného kapalného hnojivá. 12 dnů po vysazení rostlin se pokus vyhodnotí, přičemž se účinek na pokusné rostliny ohodnotí podls následující stupnice:

rostlina nevyklíčila nebo zcela uhynula

2-3 velmi silný účinek

4-6 střední účinek

7-8 slabý účinek žádný účinek (jako neošetřené kontrolní rostlinv).

Tabulka 1

Preemergentní účinek (koncentrace emulze účinné láoky: 70 ppm)

Testovaná rostlina: Nasturtium Stellaria Agrostis Digitaria Účinná látka č.

1.03 4 3 2 2

Příklad B2

Postemergentní herbicidní účinek (kontaktní herbicid)

Množina jak jednoděložných, tak i dvouděložných plevelu byla po vzejití (stádium 4 až 6 listu) podrobena postřiku vodnou disperzí účinné látky podle příkladu F6 v dávce 8 až 500 g účinné látky na hektar rostlin a tyto rostliny byly udržovány při teplotě 24 až 26 °C a relativní vlhkosti 45 až 60 %. 15 dnú po ošetření rostlin se pokus vyhodnotí. Herbicidní účinek se ve srov nání s neošetřenou kontrolní skupinou ohodnotí pomocí devítistupňové stupnice (1 = úplné poškození. 9 = žádné poškození). Známky 1 až 4 (zejména 1 až 3) stupnice znamenají dobrý až velmi dobrý herbicidní účinek. Známky 6 až 9 (zejména 7 až 9) stupnice znamenají dobrou snášenlivost (zejména u užitkových plodin).

Při tomto testu byl u sloučenin obecného vzorce I prokázán silný herbicidní účinek. Stejných výsledků bylo dosaženo v případech, kdy se sloučeniny obecného vzorce I formulují jako v příkladech F1 až F5.

Claims

1. N-Pyridylsulfonyl-Ν -pyrimidinvImočcviny obecného vzorce

I ve xzerem

R₁ znamená methylovou skupinu nebo methoxylovou skupinu a

R₂ znamená atom vodíku nebo methylovou skupinu, a soli těchto sloučenin s aminy, bázemi alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin nebo kvartérními amcniovými bázemi.

2. Sloučeniny podle nároku 1 obecného vzorce I, ve kterém R₂ znamená atom vodíku.

3. N-(3-Difluormethoxypvridin-2-yl-sulfonyl)-N'-(4-methy1-6methoxypyrimidin-2-yl)močovina podle nároku 1.

4. Způsob přípravy sloučenin obecného vzorce I podle nároku 1,vyznačený tím, že

a) se pyridylsulfonamid vzorce II .OCHFo (II

N SO-,ΝΗο uvede v reakci v přítomnosti báze s N-pyrimidinylkarbamátem obec ného vzorce III (III) ve kterém R^ a R₂ mají významy uvedené pro obecný vzorec I a R^ znamená fenylovou nebo 4—tolylovou skupinu, nebo

b) se sloučenina obecného vzorce IV

SOtA ochf₂ (IV)

0 H , , , II I ve kterem A znamena skupinu R^-O-C-Mnebo skupinu O=C=N-, kde R má výše uvedený význam, uvede v reakci v přítomnosti báze s 2aminopvrimidinem obecného vzorce V (V) ve kterém R^ má význam uvedený pro obecný vzorec I, nebo

c) se pyridylsulfonamid vzorce II ockf₂ so₂nh₂ (II) uvede v reakci v přítomnosti báze s pyrimidinyiisokyanátem obec ného vzorce VI ve kterem R^ má význam uvedený pro obecný vzorec I, nebo

d) se sloučenina vzorce VII .OCHF-, (VII)

Ν' so-,α uvede v přítomnosti amoniové, fosfoniové nebo sulfoniové soli nebo kyanátu alkalického kovu obecného vzorce VIII

M⁺ OCN (VIII) ve kterém M znamená alkalický kov nebo skupinu R.R_R^R_Q, ve které R^, Rg, Rg a R.? nezávisle znamenají alkylovou skupinu obsahující 1 až 18 uhlíkových atomů, benzylovou skupinu nebo fenylovou skupinu, přičemž celkový počet uhlíkových atomů není vyšší než 36, a Q znamená atom dusíku, síry nebo fosforu, v reakci se sloučeninou obecného vzorce V ve kterém má význam uvedený pro obecný vzorec I.

5. Herbicidní a růst rostlin inhibující kompozice, vyznačená tím, že obsahuje jednu nebo několik sulfonvlmočovin obecného vzorce I podle nároku 1.

6. Herbicidní a růst rostlin inhibující kompozice podle nároku

- 25 5, vyznačená tím, že obsahuje 0,1 až 95 % účinné látky obecného vzorce I podle nároku 1.

7. Způsob hubení nežádoucí vegetace, vyznačený tím, že se na vegetaci nebo její životní prostředí aplikuje v účinném množství účinná látka obecného vzorce I podle nároku 1 nebo kompozice tuto účinnou látku obsahující.

3. Způsob podle nároku 7, vyznačený t i m , že se aplikuje 0,001 až 2 kg účinné látky na hektar.

9. Způsob inhibice růstu rostlin, vyznačený tím, že se na rostliny nebo jejich životní prostředí aplikuje v účinném množství účinná látka obecného vzorce I podle nároku 1 nebo kompozice tuto účinnou látku obsahující.

10. Způsob podle nároku 8,vyznačený tím, že se použije k pre- nebo postemergentnímu hubení plevelů v kulturách užitkových plodin.