CZ20001084A3

CZ20001084A3 - Způsob a zařízení pro kódování víceslových informací prokládáním slov, zařízení pro dekódování a paměťový nosič

Info

Publication number: CZ20001084A3
Application number: CZ20001084A
Authority: CZ
Inventors: Dijk Marten E. Van; Ludovicus M. G. M. Tolhuizen; Josephus A. H. M. Kahlman; Constant P. M. J. Baggen; Masayuki Hattori; Kouhei Yamamoto; Tatsuya Narahara; Susumu Senshu
Original assignee: Koninklijke Philips Electronics N. V.; Sony Corporation
Priority date: 1998-07-27
Filing date: 1999-07-19
Publication date: 2000-12-13
Also published as: KR20060085702A; DE69942960D1; EP1040583B1; ME01710B; CY1112002T1; AU766811B2; PL339437A1; US6367049B1; IL135253A0; MY125274A; NO326305B1; EP1940033A1; CA2304727C; BR9906648A; ES2355423T3; WO2000007300A1; ES2304066T3; BG63855B1; BR9906648B1; KR20010015621A

Description

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu podle úvodní části nároku 1.

Dosavadní stav techniky

US patenty 4 559 625 Berlekamp a kol. a US 5 299 208 Blaum a kol. popisují dekódování prokládaných a proti chybám chráněných informačních slov, kde chybový vektor nalezený v prvním slově může dát klíč k nalezení chyb v jiném slově stejné skupiny slov. Odkazy používají chybový model s vícesymbolovými chybovými bursty přes více slov. Chyba v určitém slově znamená vysokou pravděpodobnost, že nastane chyba na odpovídající symbolové pozici odkazované v dalším slově nebo slovech. Procedura může zvýšit množství opravených chyb. Klíč se ale objeví pouze jakmile bylo klíčové slovo úplně opraveno. Dále médium ukládá informace a také skupiny synchronizačních bitů, které představují znatelné množství redundance· k signalizaci chyb v cílových slovech, takže do jisté míry mohou být klíčová slova vyměněna za skupiny synchronizačních bitů. Část chyb je kvůli tzv. bitovým skluzům, které jsou častější dále od skupin syne bitů. Tudíž prokládání klíčových slov mezi klíčové sloupce a také prokládání cílových slov mezi cílové sloupce může dále vylepšit ochranu proti chybám.

79 600 • · fl · · · fl « flflfl flfl flfl · © · ♦ · · · ·· flfl flfl flfl

Podstata vynálezu

Proto je, mimo jiné, cílem tohoto vynálezu zajistit kódovací formát, umožňující spolupráci klíčových slov se skupinami synchronizačních bitů v systematickém formátu, a také vyhlazení eventuálních negativních účinků skluzu bitů rovnoměrněji mezi různými slovy. Nyní tudíž podle jednoho z jeho hledisek je vynález charakterizován podle význakové části nároku 1. Klíč může ukazovat na výmazový symbol. Odkaz může zlepšit účinnost opravy chyb. Mnoho kódů vlastně opraví nejvýše t chyb, pokud není známo žádné označení místa chyby. S danými místy výmazu lze opravit obecně větší počet e>t výmazů. Také ochrana vůči kombinaci burstů a náhodných chyb se může zlepšit. Vynález může být použit jak k ukládání, tak k přenosu.

Přednostně má způsob znaky podle nároku 2. To je relativně jednoduché uspořádání. Eventuálně počet synchronizačních sloupců může být větší než jedna a počet klíčových sloupců může být sudý, pokud je to upřednostňováno.

Přednostně má způsob znaky nároku 3. Při záznamu videa se bnrinn íiživetelská data týkat obrazu a doprovodného zvuku, který se má prezentovat uživateli, zatímco systémová data mohou udávat název programu, čas, adresy a různé jiné parametry, které mohou být užitečné bez odkazu na samotné video nebo zvuk. Tento znak umožňuje rychlý přístup k systémovým datům bez nutnosti dekódovat cílová slova .

Způsob má přednostně znaky podle nároku 4. Pokud je bez chyb, tento znak okamžitě indikuje uživatelskému zařízení,

» · · · · · · 1 ·· · 4 4 4 4 4 · 4 φ · 4 4 4 < 4» 44 «4 44

To je přímá

nároku 6. To se

• · · • 4 44 * · • · zda je zpracovávaný rámec informací správný.

Způsob má přednostně znaky nároku 5. organizace. Přednostně má způsob znaky podle ukázalo jako nejhorší případ průměrné úrovně dosažitelné pro tento formát kódu. Přednostně má způsob znaky nároku 7. Optický úložný prostor se ukázal jako šťastně zvolené médium.

Vynález se také týká způsobu dekódování informací takto zakódovaných, kódovacího a/nebo dekódovacího zařízení pro použití se způsobem a nosiče obsahujícího takto zakódované informace. Další výhodná hlediska vynálezu jsou uvedena v závislých nárocích.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže vysvětlen prostřednictvím konkrétních příkladů provedení znázorněných na výkresech, na kterých představuje obr. la, lb nosič záznamu

Q. prnb v* a 3, Z O Ti obr. 3 záznamové zařízení obr. 4 systém s kodérem, nosičem a dekodérem obr. 5 princip formátu kódování schématická reprezentace fyzického clusteru na nosiči • · ·· • · • * · ·

obr. 6 obr. 7 obr. 8 obr. 9 obr. 10 obr. 11 obr. 12 obr. 13 obr. 14 obr. 14A obr. 1.5 obr. 16 obr. 17 datový rámec složení datového sektoru ze dvou datových rámců přečíslování datových bajtů a vytvoření ECC sektoru přidáním parit složení ECC clusteru multiplexováním 16 ECC sektorů přečíslovaný ECC cluster před prokládáním prokládaný ECC cluster multiplexování BIS clusteru prokládaným ECC clusterem

BIS blok obsahující 24 BIS kódových slov mapování BIS bloku na BIS cluster struktura rámce pro pepic hlavního prouládání dat prokládání;

příklad částečného mapování BIS bajtů na prvních osm sektorů;

• 9 9 9 · »

999 9 » · ·

9999 999 ·

9 · · »· 999 99 99

9 9 9

99 obr. 18 příklad částečného mapování BIS bajtů na posledních osm sektorů obr. 19 schematická reprezentace celého procesu kódování.

Příklady provedení vynálezu

Obr. Ia	ukazuje	nosič	11 ve tvaru	disku	se stopou 19 a
centrálním	otvorem	10.	Stopa 19	je	uspořádána ve
spirálovitém	vzoru	závitů	tvořících	podstatně rovnoběžné
stopy na informační	vrstvě	. Nosič může	být	optický disk se

záznamovou nebo předem zaznamenanou informační vrstvou. CDR, CD-RW a DVD-RAM jsou záznamové, zatímco zvukové CD je příkladem předem zaznamenaného disku. Předem zaznamenaný typ může být vyroben známým způsobem nejdříve zaznamenáním hlavního (master) disku a pak lisováním spotřebitelských disků. Na záznamovém nosiči je stopa vyznačena předem vystouplou strukturou stop opatřenou během výroby prázdného nosiče. Stopa může být strukturována jako předem připravená drážka 14, aby se umožnilo čtecí/zapisovací hlavě sledovat stopu 19 při snímání. Informace jsou reprezentovány na informační vrstvě opticky detekovatelnými značkami, například pity a landy (prohlubně a rovné plošky).

Obr. lb je průřez přímkou b-b nosičem záznamu 11 záznamového typu, přičemž transparentní substrát 15 je opatřen záznamovou vrstvou 16 a ochrannou vrstvou 17. Předem připravená drážka 14 může být implementována jako vroubek nebo vyvýšení, nebo jako vlastnost materiálu odlišuj ící se od svého okolí.

Nosič záznamu může nést uživatelské informace, které • tete · · • te te te*· te ·« • ·· « ·· ·· byly kvůli výhodnosti pro uživatele dále rozděleny na menší položky, které mohou každá trvat několik minut, jako např. písně v albu nebo věty symfonie. Přístupové informace pro identifikaci záznamů mohou být také opatřeny na nosiči, např. v tzv. obsahu (TOC) nebo systému souborů jako je ISO 9660 pro CD-ROM. Přístupové informace mohou obsahovat dobu přehrávání a počáteční adresu pro každý záznam a dále informace jako název písně. Tyto informace mohou představovat systémové informace. Informace jsou zaznamenány digitálním způsobem po převodu z digitální formy na analogovou (A/D).

Obrázek 2 ukazuje přehrávací zařízení podle vynálezu pro čtení nosiče 11 záznamu, jako je např. ukázaný na obr. 1. Zařízení má jednotku 21 pro otáčení nosičem 2 záznamu, a čtecí hlavu 22 pro snímání stopy na nosiči záznamu. Zařízení má polohovací prostředky 25 pro hrubé radiální umísťování čtecí hlavy 22. Čtecí hlava obsahuje optický systém známého typu pro generování paprsku 24 vedeného optickými členy zaostřeného na vyzařovací bod 23 na stopě informační vrstvy. Paprsek 24 je generován známým zdrojem záření. Čtecí hlava dále má zaostřovací akční člen pro přesun zaměření vyzařovacího paprsku 24 podél optické osy paprsku a sledovací akční člen pro přesné umísťování bodu 23 v radiálním směru na středu stopy. Sledovací akční člen může obsahovat cívky pro radiální přesun optického členu nebo může být uspořádán pro změnu úhlu odrazového členu. Záření odrážené informační vrstvou je detekováno detektorem obvyklého typu, např. čtyřkvačrantovou diodou, ve čtecí hlavě 22 pro generování čtecího signálu a další signály detektoru obsahují signál chyby sledování a zaměření, připojené ke sledovacímu a zaměřovacímu akčnímu členu. Čtecí signál je zpracováván čtecími prostředky 27 pro ·

* 0000 000

0« «

0 0 0

000 0 0

0 0 *0 ·· získání dat, přičemž čtecí prostředky jsou běžného typu, např. obsahují kanálový dekodér a chybový korektor. Získaná data se pošlou na zařízení 28 pro výběr dat kvůli výběru jistých informací z přečtených dat a pošlou se do bufferu 29. Výběr je založen na indikátorech typu dat zaznamenaných na nosiči záznamu, např. záhlaví ve formátu s rámci. Komprimované informace se pošlou z bufferu 29 do dekompresoru 31 signálem 30. Tento signál může být také externě dostupný. Dekompresor 31 dekóduje data k obnovení původních informací na výstupu 32. Dekompresor může být upevněn odděleně, jak je znázorněno obdélníkem 33 na obrázku 2. Eventuálně může být buffer nastaven před výběrem dat. Řídící jednotka 20 dále přijímá řídící příkazy od uživatele nebo od hostitelského počítače řídícími linkami 26 jako například systémovou sběrnicí, spojujícím pohonem 21, polohovacími prostředky 25, čtecími prostředky 27 a prostředky 28 pro výběr dat a eventuálně také bufferem 29 pro řízení úrovně naplnění bufferu. Mimoto řídící jednotka 20 obsahuje řídící obvody, jako například mikroprocesor, programovou paměť a řídící hradla, nebo stavový stroj.

Komprese a dekomprese jsou dobře známy. Při dekompresi se aplikuje inverzní proces pro obnovení původního signálu. Pokud je původní digitalizovaný signál obnoven přesně, je (de) komp-rpse bezeztrátová, ale ve ztrátové (de) kompresi se neobnoví některé detaily z původního signálu. Takto vynechané detaily jsou lidským uchem nebo okem v podstatě nezjistitelné. Většina známých systémů, jako je MPEG, používají ztrátovou kompresi pro zvuk a video; bezeztrátová komprese se používá k ukládání počítačových dat.

Výběr informací dat je uspořádán pro získávání řídících z přečtených dat, a pro vyřazování všech

4 4

44 4 4 vyplňovacích dat, která byla přidána při záznamu. Rychlost rotace může být upravena pomocí průměrné úrovně naplnění bufferu 29, např. snížením rychlosti rotace jakmile je buffer průměrně plnější než z 50%.

« 4 I · ·4

Obr. 3 ukazuje záznamové zařízení pro zápis informací na (opakovaně)zapisovatelný nosič 11 záznamu. Při zápise jsou značky představující informace tvořeny na nosič záznamu. Značky mohou být v libovolné opticky čitelné formě, např. ve formě oblastí, jejichž odrazový koeficient se liší od svého okolí, záznamem do materiálů jako je například změnou barviva, příměsi nebo fáze, nebo ve formě oblastí se směrem magnetizace lišícím se oproti okolí, při záznamu do magneto-optického materiálu. Zápis a čtení informací pro záznam na optické disky a použitelné formátování, oprava chyb a pravidla kódování kanálu jsou v oboru dobře známy, např. ze systému CD. Značky mohou být tvořeny bodem 23 generovaným na záznamové vrstvě elektromagnetickým paprskem 24 z laserové diody. Záznamové zařízení obsahuje podobné základní členy jako zařízení pro čtení popsané výše na obrázku 2, tj. řídící jednotka 20, pohonné prostředky 21 a polohovací prostředky 25, ale má zapisovací hlavu 39. Informace jsou prezentovány na vstupu kompresních prostředků 35, které mohou být umístěny v odděleném krytu.

V 0ΠΊΤΛ rnwnvonió 2_ Π f O C C

ΛΑ ATVl Λ Λ Ji—, 4“ λ — w λ . * - - — I— Π — — j— — . — — jyx O. u v V U. J. Ll lid výstupu kompresních prostředků 35 se pošlou do bufferu 36. Z bufferu 36 se data pošlou do datových kombinačních prostředků 37 pro přidání vyplňovacích dat a dalších řídících dat. Výsledný datový tok, který se má zaznamenat, se pošle do zapisovacích prostředků 38. Zapisovací hlava 39 je připojena k zapisovacím prostředkům 38, které obsahují formátovač, chybový kodér a kanálový modulátor. Data přiváděná na vstup zapisovacích prostředků 38 jsou posílána

444 · 4

4 4

444 • 4 ·

4 4

4 ·

4 • 4 «

4 4

4 4 ·

44 logickými a fyzickými sektory podle níže popsaných formátovacích a kódovacích pravidel a převedena na zapisovaný signál pro zapisovací hlavu 39. Jednotka 20 je uspořádána k řízení bufferu 3_6, datových kombinačních prostředků 37 a zapisovacích prostředků 38 řídícími linkami 26 a k provádění polohovací procedury jak bylo popsáno výše pro čtecí zařízení. Záznamové zařízení může být uspořádáno pro Čtení znaky přehrávacího zařízení a kombinované zapisovací/čtecí hlavy.

Obrázek 4 ukazuje úplný systém podle vynálezu, opatřený kodérem, nosičem a dekodérem. Provedení se používá ke kódování, ukládání a nakonec dekódování posloupnosti vzorků nebo vícebitových symbolů odvozených ze zvukového nebo video signálu, nebo z dat. Terminál 120 přijímá proud, který může mít osm bitových symbolů.

Rozdělovač 122 opakovaně a cyklicky vysílá první symboly určené pro klíčová slova na dekodér 124 a všechny ostatní symboly na kodér 126. V kodéru 124 jsou klíčová slova tvořena kódováním dat do kódových slov prvního vícesymbolového opravného kódu chyb. Tento kód může být Reed-Solomonův kód, produktový kód, prokládaný kód nebo kombinace. V kodéru 126 jsou cílová slova tvořena zakódováním do kódových slov úiuhéhu vícesymbolového KOdu s opravou chyb. Na obrázku 5, mají všechna kódová slova jednotnou délku, ale není to omezení. Klíčová slova mohou mít mnohem větší stupeň ochrany proti chybám. To může být ovlivněno větším počtem kontrolních symbolů, nižším počtem datových symbolů nebo jejich kombinací.

V bloku 128, jsou kódová slova přenesena na jeden nebo více výstupů, ze kterých byl označen libovolný počet, tak • « • ··· ♦··· ···· • » · · 9 9 9 9 a « 9 · · 9 9 · • 9 · 9 9 9 9 9 ·9 99 99 aby se sjednotilo později popisované rozdělení na médiu. Blok 130 symbolizuje jednotné médium, jako například pásku nebo disk, která přijímá zakódovaná data. To se může týkat přímého zápisu v kombinaci mechanismu zápisu a média. Eventuálně může být médium kopie z hlavního zakódovaného média jako například šablony. Úložný prostor může být optický a plně sériový, ale lze použít jiné konfigurace.

V bloku 132 jsou čtena různá slova opět z média. Pak se klíčová slova prvního kódu pošlou na dekodér 134, a -dekódují na základě svých vnitřních redundancí. Dále, jak bude dále zřejmé z popisu obrázku 5, může takové dekódování předem poslat klíče na místa chyb v jiném, než těchto klíčových slovech. Dále mohou být analyzovány informace ze sloupců synchronizačních bitů co se týče interferencí v nich, kvůli okamžitému vytvoření dalších klíčů pro cílová slova. Člen 13 přijme všechny klíče a obsahuje program pro použití jedné nebo více různých strategií pro přeložení těchto klíčů na výmazová místa. Cílová slova jsou dekódována v dekodéru 136.

S pomocí od výmazových míst, se zvýší ochrana vůči chybám cílových slov na vyšší úroveň. Nakonec jsou všechna dekódovaná slova demultiplexována pomocí členu 138 na výstup 140 odpovídající původnímu formátu. Kvůli přehlednosti byla vynechána elektromechanická rozhraní mezi různými subsystémy.

Obrázek 5 znázorňuje jednoduchý formát kódu. Kódované informace byly ukázány jako uspořádané v bloku 480 symbolů s 15 horizontálními řadami a 32 vertikálními řadami. Úložný prostor na médiu začíná vlevo nahoře a pokračuje podél vertikálních řad. šrafovaná oblast obsahuje kontrolní symboly: horizontální řady 4, 8, a 12 mají každá 8 kontrolních symbolů a tvoří klíčová slova. Ostatní řady obsahují každá 4 kontrolní součty a tvoří cílová slova. Celý • 00· · 0 • 0 · *

• 000 * *

<00· 0 · · · ·0 · • 0 00 blok má 408 informačních symbolů a 72 kontrolních symbolů. Později uvedený může být umístěn rozloženějším způsobem přes příslušná slova. Dále kromě toho obsahuje horní horizontální řada reprezentaci skupin synchronizačních bitů. 'Ty jsou přítomny na médiu pro synchronizaci čtecího zařízení na formát, ale obecně neobsahuje ani systémová data, ani uživatelská data a má předepsaný formát s hodně redundancí. Tudíž je často snadné detekovat interferenci, a výskyt jedné nebo více narušených skupin synchronizačních bitů, které jsou vzájemně fyzicky blízko nebo blízko distribuovaných klíčových symbolů, lze použít k signalizaci výskytu burst chyby. To vytvoří klíče podobně jako klíčová slova.

Reed-Solomonův kód umožňuje opravit v každém klíčovém slově až čtyři chyby v symbolech. Skutečné chyby v symbolech byly označeny křížky. Následkem toho mohou být všechna klíčová slova dekódována správně, pokud nemají více než čtyři chyby. Pozoruhodně slova 2 a 3 však nemusí být dekódována na základě jejich vlastní samotné redundance. Na obrázku představují všechny chyby, kromě 62, 66, 68 chybové řetězce. Pouze řetězce 52 a 58 překračují alespoň tři za sebou následující klíčová slova a považují se za chybové bursty, které spojují alespoň všechna mezilehlá místa symbolů kvůli získání výmazového příznaku. Také cílová slova právě před první chybou klíčového slova burstu a cílová slova právě za poslední chybou klíčového slova burstu mohou na tom místě získat výmazový příznak, podle aplikované strategie. Řetězec 54 se nepovažuje za burst, protože je příliš krátký.

Následkem toho dvě z chyb ve slově 4 vytváří výmazový příznak ve spojených vertikálních řádcích. To způsobí, že slova 2 a 3 jsou opravitelná, každé s jedním chybovým φ φ φ φ φ φ φ · · • φ φφ * φ φ * • φ φ · φ «φφ φ φ φ φ φ φφ φφ symbolem a dvěma výmazovými symboly. Avšak ani náhodné chyby 62, 68, ani řetězec 54 netvoří klíče pro slova 5, 6, 7, protože každé z nich obsahuje pouze jedno klíčové slovo. Někdy výmaz způsobí nulový chybový vektor, protože libovolná chyba v 8-bitovém symbolu má pravděpodobnost 1/256, že způsobí opět správný symbol. Podobně, dlouhý burst překračující určité klíčové slovo v něm může vytvořit správný symbol. Přemosťovací strategií mezi předchozím a následujícím klíčovým symbolem stejného burstu je tento správný symbol pak zahrnut do burstu a stejným způsobem jsou chybové klíčové symboly přeloženy na výmazové hodnoty pro příslušné cílové symboly. Výše uvedená rozhodnutí se mohou lišit podle pravidel dekódování. Klíče podle skupin syne bitů mohou být použity podobně jako klíče z klíčových slov.

Důležitost tohoto vynálezu je způsobena novějšími způsoby pro digitální optický úložný prostor. Zvláštní znak je ten, že v případě náhodného čtení substrátu je horní propustná vrstva tenká 100 mikronů. Kanálové bity mají velikost kolem 0,14 mikronů, takže datové bajty na rychlosti kanálu 2/3 bude mít délku pouze 1,7 mikronů. Na horním povrchu má paprsek průměr kolem 125 mikronů. Krabička (caddy) nebo obal pro disk sníží pravděpodobnost velkých burstů. Nevyhovující částice menší než 50 mikronů mohou πν·Μ^ΟΐΓ>Λ>ν>ΛττΛ^ b v A 4· ΙλΛ -, XI, λ 1 <! Á Ί _ _1 _ j_ _ Ί _ r

Cl _L J_ VyiidlCÓ JC LdAC vůči delším závadám. Byl použit chybový model, kde závady 50 mikronů šířením chyb může vést k burstům 200 mikronů, což odpovídá kolem 120 bajtů. Konkrétní model zlepšil velikost burstů 120 bajtů, ketré začínají náhodně s pravděpodobností na bajt 2,6*10’⁵, nebo průměrně jeden burst na 32kB blok. Vynález byl koncipován pro optický úložný prostor, ale jiné konfigurace, jako například vícestopá páska a jiné technologie, jako například magnetická a magnetooptická by «

• 444 « 44* 44444» 44 4

444 4 4 · 4 4

44*4 »44 44 44 44 4» také z vylepšeného přístupu mohly těžit.

Popis upřednostňovaného formátu informací

Před záznamem jsou uživatelská data, která jsou přijata ze zdroje, což může být aplikace nebo uzel, zformátována v mnoha za sebou následujících krocích, které budou vysvětleny podrobněji s odkazem na obrázek 19, následovně: Datové rámce, datové sektory, ECC sektory, ECC cluster, BIS cluster, fyzický cluster a záznamové rámce.

Data se zaznamenají do 64k částí, nazývaných fyzické clustery, přičemž každý obsahuje 32 datových rámců se 2048 bajty uživatelských dat. Fyzický cluster je chráněn dvěma mechanismy opravy chyb:

- za prvé dálkový opravný kód (LDS) (248 216 33) ReedSolomon (RS);

- za druhé jsou data multiplexována indikačním subkódem burstů (BIS), který se skládá z kódových slov (62 30 33) Reed-Solomon (RS). Počet paritních symbolů je stejný pro tyto dvě kategorie kódování, což umožňuje použít stejný dekódovací hardware pro oba případy. BIS kód se používá k indikaci dlouhých burst chyb, podle něj může LDS kód účinněji provádět opravy výmazů. Všechna data jsou uspořádána v poli jak je ukázáno na obrázku 6. PovSimnčtc si, že horizontální a vertikální směry byly prohozeny oproti obrázku 5. Pole je čteno horizontálním směrem a je zaznamenáváno na disk po vložení synchronizačních vzorků a dodatečných d.c. řídících bitů, a po modulaci.

Opravné kódy chyb jsou použity ve vertikálním směru, což poskytuje dobré rozbití burst chyb na disku. Navíc byla kódová slova LDS proložena v diagonálním směru. Za účelem • « · · · * · · φ · τ φφφφ φ · · φ φ · · * « φφφ φφφφφφ · · φ • φ φ · φ · φ · » φ ·»·· «·( φφ φφ φφ φ* adresování je celý fyzický cluster dále rozdělen na 16 fyzických sektorů, přičemž každý se skládá ze 32 za sebou následujících řad.

Datový rámec se skládá z 2052 bajtů; 2048 bajtů uživatelských dat číslované do až d₂047 a 4 bajty kódu detekce chyb (EDC) očíslované e₂₀₄₈ až e₂osi- Bajty θ₂₀4β až e₂₀5i obsahují kód detekce chyb vypočtený přes 2048 bajtů datového rámce. Datový rámec se považuje za pole samostatných bitů, počínaje nejvýznamnějším bitem prvního bajtu do uživatelských dat a konče nejméně významným bitem posledního EDC bajtu e₂05i- Nej významnější bit je bi₆4i5 a nejméně významný bit je b₀. Každý bit bi EDC je ukázán následovně pro i = 0 až 31:

o

EDC(x) = ^b_ix'l(x)modG(x) i=31 kde /(x) = ^ž>₍x',G(x) = x³²+x³¹+x⁴+1 (1) (>16415

Dále, dva datové rámce (A, B) jsou umístěny v poli 19 sloupců po 216 řadách, nazvaném datový sektor. Vyplňování pole se provádí po sloupcích, počínaje nahoře v prvním sloupci bajtu do,_A a konče vespod v posledním sloupci bajtu ®205i,b z obrázku 8.

Dále na obrázku 9, jsou bajty v každém sloupci datového sektoru přečíslovány počínaje shora ve sloupci následovně: d_L,o/ d_Lfi.. až d_L,₂i₅, přičemž L je číslo sloupce (0 .. 18). ECC sektor je dokončen doplněním každého sloupce 32 paritními bajty RS kódu (248 216 33) na dlouhé vzdálenosti. Paritní bajty jsou: P_L(216, Pl,217/ · · ·. Pl,j až ^1,247 v»·· · fl· fl fl fl* * • flflfl · flflflflfl flfl fl • flflfl fl···· • flflfl ··· flflflfl fl* flfl

RS kód na delší vzdálenosti je definován přes konečné pole GF(2⁸) . Nenulové členy konečného pole GF(2⁸) jsou generovány primitivním členem a, který je kořenem primitivního polynomu p(X) = X⁸ + X⁴ + X³ + X² + 1. Symboly GF(2⁸) jsou reprezentovány 8-bitovými bajty, vyjádřením polynomickou bází, kde jako báze je (α⁷,α⁶,α⁵,α²,α,1) . Kořen a je vyjádřen jako α = 00000010. Každé LDS kódové slovo, reprezentované vektorem lds = (dL(0 . .dL(i. . dL,2is Pl,216 —Plj - ?l,247) , patří k Reed-Solomonovu kódu přes GF(2⁸), s 216 informačními bajty a 32 paritními bajty. Takové kódové slovo může být reprezentováno polynomickým lds(x) stupně 247, který může mít některé koeficienty nulové, přičemž nejvyšší stupně odpovídají části informací vektoru (dL(0 ·· atd.) a nejnižší stupně odpovídají části parity (P_lr2i6 · atd.).

Nyní, lds(x) je násobek polynomického generátoru g(x) LDS kódového slova. Polynomický generátor je:

₈μ=Π(χ-<?) j-0

LDS kód je symetrický: 216 infromačních bajtů se jeví nezměněné v pozicích vyšších řádů každého kódového slova. Matice kontroly parity kódu lds je taková, aby: Hms * lds^T = 0 pro všechna LDS kódová slova lds.

Druhá řádka H_ws2 matice Hld_S kontroly parity je dána Hlds2 = (α²⁴⁷ a²⁴⁶ ...a² a 1) a odpovídá nulovému α polynomického generátoru g(x), který definuje pozice kódových slov, které se mají použít pro místa chyb.

Po generování LDS kódových slov v ECC sektorech, je zkombinováno 16 za sebou následujících ECC sektorů do jednoho ECC clusteru multiplexováním 16 * 19 sloupců o výšce

248, 2 krát 2, včetně parit. Takto je vytvořeno 152 nových • · tt tt «· » · · tt • ··· * · tt • tt « « t · * • tt · • tttt tt tt· tttt sloupců s výškou 496 bajtů jak je vidět na obrázku 10. Číslování bajtů je podle d_L,M,N kde:

L = 0..18 je číslo LDS kódového slova v ECC sektoru

M = 0..247 je číslo bajtu v LDS kódovém slově

Ν = 0..15 je číslo ECC sektoru.

Pro další vylepšení schopností opravy burst chyb, je zavedeno další prokládání přečíslováním bajtů, které jsou v horizontálním směru všemi řadami ECC clusteru, podle obrázku 11. Nyní všechny řady ECC clusteru jsou posunuty po dvou o mod(k*3,152) bajtů vlevo, počínaje řadou 2 'kupředu, přičemž první řada je řada 0;k=div(číslo-řádku,2). Bajty, které se posouvají ven vlevo, vcházejí znovu do pole zprava, podle obrázku 12. Po tomto procesu jsou bajty přečíslovány ještě jednou v horizontálním směru ve všech řadách, což má za následek přečíslování D_o na D75391 jak je označeno na obrázku 6. Přečíslování bajtů způsobí neuniformní mapování logických adres na fyzické adresy. Následky toho budou popsány níže.

Po proložení, je proložený ECC cluster rozdělen na 4 skupiny po 38 sloupcích. Mezi 4 skupinami se vloží 3 sloupce, kde každý má šířku jeden bajt. Tyto sloupce nesou informace o adrese týkající se dat obsažených v proloženém ECC clusteru. Skládají se z PS SIS (62 30 33) kódových slov se 30 bajty informací a 32 bajtů parity. Kvůli dobrým schopnostem oprav chyb a pokročilého schématu prokládání, mohou tyto sloupce také nabídnout spolehlivou indikaci burst chyb.

Pole bajtů 3 krát 496 tvořené 3 BIS sloupci z fyzického clusteru, se nazývá BIS cluster. Obsah BIS clusteru je tvořen umístěním všech BIS kódových slov z BIS clusteru do • ··· tf · · tf tftftf» • tftftf tftftftf·· tf* tf tf tftftf tftf··· ··· tftftf tftf tftf tftf ·· sloupců pole 24 krát 62 bajtů, podle obrázku 14.

BIS RS kód je definován přes konečené pole GF(2⁸) . Nenulové členy konečného pole GF(2⁸) jsou generovány primitivním členem a, což je kořen primitivního polynomu p(x)=X⁸ + X⁴ + X³ + X² + 1. Symboly GF(2⁸) jsou vyjádřeny 8bitovými bajty, pomocí reprezentace polynomické báze, kde báze je (a⁷, a⁶, ... a², a, 1). Kořen a je vyjádřen jako a=00000010.

Každé BIS kódové slovo je vyjádřeno vektorem bis=(b_e,o· .b_c,i. .b_C(29/Pb₀₍₃o. .Pb_Cíj. .Pb_Oj6i) v Reed-Solomonové kódu přes GF(2⁸), se 32 paritními bajty a 30 informačními bajty. Takové kódové slovo může být reprezentováno polynomickým bis(x) stupně 61, který může mít některé koeficienty nulové, přičemž nejvyšší stupně reprezentují část informací vektoru (b_c,₀ .. atd.) a nejnižší stupně paritní část vektoru (Pb_o,₃₀ .. atd.). Každé kódové slovo je násobkem polynomického generátoru g(x) BIS kódového slova:

1=0

BIS kód je systematický: 30 informačních bajtů se jeví jako nezměněné na pozicích nejvyšších řádů každého kódového slova. Matice kontroly parity kódu bis je taková, aby H_Bi_S*bis^T=0 pro všechna BIS kódová slova bis. Druhá řada h_Bi_S2 matice kontroly parity

Hbis2= (a⁶¹, a⁶⁰ ... a², a, 1). To polynomického generátoru g(x) a

H_Bi_S je dána odpovídá nulovému a definuje pozice kódových slov, které se mají použít pro umístění chyb.

Obrázek 15 ukazuje strukturu rámců pro vysvětlení • flflfl »··· « · * · ·«···· * • » · · * * ·« © ··© ·©· ·· *· #· ·· prokládání hlavních dat. Různé fyzické sektory a. sloupce nesou příslušné číslování. Existuje 304* [248 216 33] LDS kódových slov a 24*[62 30 33] BIS kódových slov.

2kB logický sektor obsahuje 9,5 LDS kódových slov, ve kterých bylo zakódováno 2048 bajtů uživatelských dat a 4 EDC bajty, a dále 22,5 BIS bajtů pro ukládání záhlaví, 4 ID+2EDC bajty, data o copyrightu a 6 informací o správě copyrightu CPRJMAI. Dále, 10,5 BIS bajtů bylo vyhrazeno pro možné další budoucí použití. 4 kB fyzický sektor se skládá ze 31 řad, kde bajty záhlaví dvou 2kB logických sektorů jsou uloženy na fyzicky předepsaných pozicích. Obrázek 16 ' ukazuje prokládání. Zde i-té LDS kódové slovo s 0 < i < 303, obsahuje 248 bajtů d__j, kde j je tvaru: j = [(i mod 2) + 2*a]*152 + {[(i div 2) - 3*a ] mod 152} pro jisté hodnoty 0 < a < 247. Pro umístění parit jsou vhodná různá umístění, jako například spodní část nebo permutovaná podle a + 31*i, a >22.. .

Dále bude popsáno generování BIS clusteru. Po generování BIS kódových slov, je BIS blok namapován prokládané na pole 496=(16 x 31) řad * 3 sloupce. Toto nové pole se nazývá BIS cluster ukázaný na obrázku 14A. Umístění bajtů z BIS bloku (obrázek 14) v BIS clusteru bude nejdříve dáno matematickými výrazy. K tomu účelu je BIS cluster dále rozdělen podle fyzických sektorů ukázaných na obrázku 6. Sektory jsou číslovány s=1...15, řady v takovém sektoru jsou číslovány r=0 ... 30 a sloupce jsou číslovány 6=0..2, podle obrázku 14a. Nyní bajt bH,c získá následující pozici: číslo sektoru s=mod{[div(N,2)+8-div(C,3)],8}+8*mod(N,2) číslo řady r=div(N,2) číslo sloupce e=mod{[C+div(N,2)],3} • 000 0 0 0 0 0 0 · · • 0 0 0 » 00» · · 0 0 · • 0 0 0 0 0 9 0 0 • 00 009 00 00 00 00

Číslo bajtu m dává pořadové číslo Ba při zápise fyzického clusteru na disk jak je ukázáno na obrázku 6 podle m=(s*31+r)*3 + e. Základní fakta schématu prokládání jsou popsána jako příklad na obrázcích 17, 18 a týkají se:

každá řada BIS bloku je rozdělena na 8 skupin po 3 bajtěch, přičemž tyto tříbajtové skupiny jsou každá umístěna do příslušné řady BIS clusteru.

sudé řady BIS bloku jsou namapovány na sektory 0 až 7, přičemž liché řady BIS bloku jsou namapovány na sektory až 15.

osm tříbajtových skupin ze sudé řady BIS bloku jsou každá umístěna ve stejné řadě osmi za sebou následujících sektorů, s použitím sektorů ve směru, který je opačný než je jejich číslování. Bylo zjištěno, že toto otočení je účinné pro lepší rozptýlení burst chyb. Počáteční sektor pro každou řadu BIS bloku je o jeden sektor výše, než pro předchozí řadu.

-	řada N =	0	BIS bloku	je	umístěna	na	řady r =	0
sektorů	0, 7, 6,	5,	... 2, 1.
-	řada N =	2	BIS bloku	je	umístěna	na	řady	r =	1
sektorů	1, 0, 7,	6,	... 3, 2.
-	řada N =	4	BIS bloku	je	umístěna	na	řady	r =	2
sektorů	2, 1, 0,	7,	... 4, 3.

N=6G tato procedura se cyklicky opakuje, Ld se uiuÍbLj. ne» rady i.—30 sektoru G, 5 dokud

A není řada

A -7 . 1 .

Nyní, v každém sektoru, se každá řada posune cyklicky napravo o mod(r,3) pozic: takže, řada r=0 není posunuta vůbec, řada r=l je posunuta o 1, řada r=2 je posunuta o 2, řada r=3 není posunuta, řada r=4 je posunuta o 1, atd. Pro liché řady BIS bloku se • ··· • tetel tetetete • ·«»· tetete · · ·· te tete· · · · · · ··«· «·· ·· ·· ·♦ ·· sleduje odpovídající procedura.

V tomto ohledu ukazuje obrázek 17 příklad částečného mapování BIS bajtů na prvních osm sektorů a obrázek 18 příklad částečného mapování BIS bajtů na posledních osm sektorů, které jsou po předchozím popise sebevysvětlující.

Obrázek 19 znázorňuje jako shrnutí schematickou reprezentaci celkového procesu kódování. Uživatelská data jak byla přijata ze zdroje, který může být uzel nebo aplikace, jsou nejdříve dále rozdělena na datové rámce, přičemž každý je složen z 2048+4 bajtů; jak je ukázáno v bloku 200 na obrázku, 32 z těchto rámců se berou v úvahu pro další krok kódování. V bloku 202 je vytvořen datový blok a uspořádán do 304 sloupců po 216 řadách. V bloku 204 je vytvořen blok kódu na delší vzdálenost přidáním 32 řad parity. V bloku 206 je ECC cluster uspořádán podle 152 sloupců a 4 96 řad. Ten je uspořádán tak, aby vyplnil čtyři oddíly označené ECC v bloku 218 fyzického clusteru, což je celá entita kódovacího formátu.

Adresová a řídící data přidaná záznamovým systémem jsou převedena také v za sebou následujíccíh krocích. Nejdříve jsou logická adresa a řídící data' uspořádány do 32*18 bajtů

1*. Ί _Λ 4 O OlO -i by? V +· (¾ v A n 1 v iJXO JYU r V i U Vw) iXxnv jr J 'Jf i-/ · l. j I*WI J * uživatelské funkčnosti a mohou udávat hlediska, která se týkají doby trvání převodu uživatelského programu. Také fyzické adresy jsou uspořádány do 16*9 bajtů v bloku 210. Fyzické adresy se týkají fyzických vzdáleností na nosiči.

Díky opakovanému přečíslování a prokládání byl porušen vztah mezi fyzickými a logickými adresami. Položky, které za sebou v programu těsně následují, mohou být od sebe odděleny značnou fyzickou vzdáleností a naopak. také mapování

• · · · • · · « 4 · * »· ·· nepostupuje jednotně. V bloku 212 jsou adresy kombinovány v přístupovém bloku 24 sloupců po 30 řadách. V bloku 214, je přidáno 32 řad parity. V bloku 216 jsou tyto uspořádány do BIS clusteru o 3 sloupcích a 496 řádcích. Tyto vyplňují tři BIS sloupce v bloku 218. Také se přidá sloupec skupin syne bitů, takže se vytvoří fyzický cluster 155 sloupců po 496 řadách. Společně tyto tvoří 16 fyzických sektorů, které jsou seskupeny do 496 záznamových rámců jak je ukázáno.

Zastupuje:

Dr. Pavel Zelený v.r.

βανσκβτ

120 00 Praha 2, Hálkova 2

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob pro kódování víceslovných informací, který je založen na vícebitových symbolech uspořádaných vzájemně souvisle vzhledem k médiu, zajišťující funkce prokládání slov a ochrany proti chybám ve slovech, a tak zajišťující klíče k místům chyb přes víceslovné skupiny, vyznačující se tím, že tyto klíče vznikají jak v klíčových slovech s dobrou možností ochrany (BIS), které jsou proloženy mezi klíčovými sloupci, tak v synchronizačních sloupcích tvořených ze skupin synchronizačních bitů, a nalezením synchronizačních sloupců, kde jsou klíčové sloupce rozloženy relativně řidčeji, přičemž klíče jsou směřovány na cílová slova s nízkou možností ochrany (LDS) , která jsou proložena podstatně jednotným způsobem mezi cílovými sloupci, které tvoří skupiny sloupců s jednotnou šířkou mezi periodickými uspořádáními klíčových sloupců a synchronizačních sloupců.
2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se uspořádáním informací do fyzických clusterů o jednotné velikosti, přičemž každý má jeden synchronizační sloupec a lichý počet klíčových sloupců.
3. Způsob podle nároku 1, vyznačující se přiřazením uživatelských dat výlučně cílovým sloupcům a přiřazením systémových dat alespoň převážně klíčovým sloupcům.
4. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím,

09 79 600 • ··· · 4 · 4 4 4 4 4 • 4 · 4 4 44* 4φ »4 4 • 444 4444*

4444 444 44 44 44 44 že na nejnižší úrovni vícesymbolový datový rámec cílových symbolů obsahuje vícesymbolovou, ale bitové organizovanou skupinu bitů pro detekci chyb EDC
5. Způsob podle nároku 4, vyznačující se tím, že na další vyšší úrovni ECC sektor obsahuje množství datových rámců pro distribuci přes více cílových slov přidáním Reed-Solomon redundance.
6. Způsob podle nároku 5, vyznačující se před proložením, sekvenčním oddělením různých bloků kódových slov jako měřítko urychlení vzhledem k pozdějšímu dekódování (obrázek 11).
7. Způsob podle nároku 1, vyznačující se superponováním proložení na inkrementační rotaci cílových symolů po řadách v jejich clusteru.
8. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že je použitý na úložný prostor na optickém médiu.
9. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že všechna klíčová slova a cílová slova nesou jednotné množství redundance, ale cílová slova mají více datových symbolů, než klíčová slova.
10. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že klíčová slova úplného čísla clusteru fyzického úložného prostoru číslují násobek (24/3) počtu klíčových sloupců ve fyzickém clusteru; podobně očíslované symboly klíčových slov jsou rozděleny do skupin po tolika symbolech, kolik je klíčových sloupců ve fyzickém clusteru přes podobně zařazené záznamové rámce různých fyzických sektorů fyzického • 999 • 9 9 * 9 9 9 *

9 9999 ·99 9 9 «9

9 999 99999

9999 99# 99 99 99 99 clusteru, střídavým ale jinak jednotným prokládacím schématem mezi různými záznamovými rámci.
11. Způsob podle nároku 10, vyznačující se tím, že sudě očíslované řady klíčových symbolů jsou přiřazeny první souvislé skupině poloviny fyzických sektorů a liše očíslované řady klíčových symbolů jsou přiřazeny druhé souvislé skupině poloviny fyzických sektorů.
12. Způsob podle nároku 10, vyznačující se tím, že řady symbolů klíčového sloupce jsou podrobeny střídavému a systematickému rotování mezi různými klíčovými sloupci.
13. Způsob podle nároku 10, vyznačující se přiřazením klíčovým slovům jak logických, tak fyzických adres dat týkajících se aktuálního fyzického clusteru.
14. Způsob pro dekódování víceslovných informací, který je založen na vícebitových symbolech rozložených vzájemně souvisle vzhledem k médiu, který má funkčnosti prokládání slov a kódu opravy chyb ve slovech, a tak zajišťování klíčů určujících místa chyb přes skupiny více slov jako předběžné měřítko před skutečným dekódováním, vyznačující se odvozením takových klíčů jak z klíčových slov s dobrou možností ochrany, které jsou proložené mezi klíčovými sloupci, tak také ze synchronizačních sloupců tvořených ze skupin synchronizačních bitů přístupem k synchronizačním sloupcům, kde klíčové sloupce jsou relativně řidčeji rozloženy, přičemž klíče jsou směrovány na cílová slova se špatnou možností ochrany, která jsou proložena podstatně jednotným způsobem mezi cílovými sloupci, která tvoří skupiny, sloupců

Β 000 0 · · * · 0 0 · 0 0 0 ♦ 0 ··· 0 00 0 0 000 00000 «000 000 00 00 00 00 ο jednotné velikosti mezi periodickými uspořádáními klíčových sloupců a synchronizačních sloupců.
15. Způsob podle nároku 14, vyznačující se přístupem k informacím podle fyzických clusterů o jednotné velikosti, přičemž každý má jeden synchronizační sloupec a lichý počet klíčových sloupců.
16. Způsob podle nároku 14, vyznačující se odvozením uživatelských dat výlučně z cílových sloupců a systémových dat alespoň podstatně výlučně z klíčových sloupců.
17. Způsob podle nároku 14, vyznačující se přístupem na nejnižší úrovni ve vícesymbolovém datovém rámci cílových symbolů k vícesymbolové ale bitové organizované skupině bitů detekujících chyby, jako předběžný krok dekódování.
18. Způsob podle nároku 17, vyznačující se na další vyšší úrovni přístupem v datovém sektoru k množství příslušných datových rámců rozložených přes množství cílových slov vyhodnocením přidané Reed-Solomonovy redundance.
19. Způsob podle nároku 14, vyznačující. se opravou, na proložení superponované inkrementální rotace po řadách, cílových symbolů v jejich clusteru.
20. Způsob podle nároku 14, vyznačující se tím, že je použit na úložný prostor na optickém médiu.
21. Způsob podle nároku 14, vyznačující se fcfcfcfc · • fcfcfc • fcfc · • fcfc · • fcfc · fcfc fcfc fc fc fc · fcfcfc fc · • fcfc fcfc dekódováním všech klíčových slov a cílových slov na základě jednotného množství redundance v nich, a současně .umožnění v cílových slovech více datových symbolů, než v klíčových slovech.
22. Způsob podle nároku 14, vyznačující se tím, že klíčová slova úplného clusteru fyzického úložného prostoru čísluje násobek (24/3) počtu klíčových sloupců ve fyzickém clusteru; podobně očíslované symboly klíčových slov jsou odvozeny ze skupin tolika symbolů, kolik je klíčových sloupců ve fyzickém clusteru přes podobně zařazené záznamové rámce jiných fyzických sektorů fyzického clusteru, ve střídavém ale jinak jednotném schématu inverzního prokládání mezi různými záznamovými rámci.
23. Způsob podle nároku 22, vyznačující se tím, že sudě očíslované řady symbolů jsou odvozeny od první souvislé skupiny poloviny fyzických sektorů, a liše očíslované řady symbolů jsou odvozeny od druhé souvislé skupiny poloviny fyzických sektorů.
24. Způsob podle nároku 22, vyznačující se tím, že řady symbolů klíčového sloupce jsou odvozeny od prostřídaných a systematicky rotovaných symbolů podél různých klíčových sloupců.
25. Způsob podle nároku 22, vyznačující se odvozením od klíčových slov jak dat logických adres, tak dat fyzických adres týkajících se aktuálního fyzického sektoru.
26. Zařízení pro kódování víceslovných informací, které je založeno na vícebitovýh symbolech rozložených relativně souvisle vzhledem k médiu, zajištěním prostředků • 44 ···» · « 4 » 4 444 4 44 4 4 44 4 • 4444 444 4 4 44 4 • 444 4444·

4444 444 ·4 44 44 44 prokládání slov a prostředků kódování s ochranou proti chybám ve slovech, aby se takto zajistily klíče určující místa chyb přes víceslovné skupiny, vyznačující se tím, že kódovací prostředky směrují tyto klíče jak na klíčová slova s dobrou možností ochrany, která jsou proložena mezi klíčovými slovy, tak také na synchronizační sloupce tvořené ze skupin synchronizačních bitů vyhledávacími prostředky pro vyhledávání synchronizačních sloupců, kde klíčové sloupce jsou relativně řidčeji rozmístěny, přičemž všechny klíče jsou směrovány na cílová slova s horší možností ochrany, která jsou prokládána podstatně jednotně mezi cílové sloupce, které tvoří skupiny sloupců o jednotné velikosti mezi periodickými uspořádáními klíčových sloupců a synchronizačních sloupců.
27. Zařízení podle nároku 26, vyznačující se tím, že má uspořádány prostředky pro uspořádání informací do fyzických clusterů o jednotné velikosti, který má každý jeden synchronizační sloupec a lichý počet klíčových sloupců.
28. Zařízení podle nároku 26, vyznačující se tím, že je uspořádáno pro přiřazení uživatelských dat výlučně cílovým sloupcům a systémových dat alespoň podstatně výlučně klíčovým sloupcům.
29. Zařízení podle nároku 26, vyznačující se tím, že má generátorové prostředky pro na nejnižší úrovni ve vícesymbolovém datovém rámci cílových symbolů také generování vícesymbolové ale bitové organizovné skupiny bitů detekující chyby.
30. Zařízení podle nároku 29, vyznačující s e • 4 4

4 444

4 4 » 4 W 4 V 4

4 4 4 * 4 4 4 « • 4 444 4 4 « 4 4

4 4 4 4 4 4 4

44 44 44 44 tím, že je uspořádáno pro na další vyšší úrovni vytvoření datového sektoru, který má obsahovat množství datových rámců pro rozloženou přes více cílových slov přidanou Reed-Solomon redundancí.
31. Zařízení podle nároku 26, vyznačující se tím, že má superpoziční prostředky pro superponování proložení na inkrementační rotaci po řadách cílových symbolů v jejich clusteru.
32. Zařízení podle nároku 26, vyznačující se tím, že má prostředky rozhraní pro tvorbu rozhraní s optickým úložným médiem.
33. Zařízení podle nároku 26, vyznačující se tím, že kódovací prostředky jsou uspořádány pro přiřazení všem klíčovým slovům a cílovým slovům, aby nesly jednotné množství redundance, ale cílovým slovům větší množství datových symbolů, než klíčovým slovům.
34. Zařízení podle nároku 26, vyznačující se tím, že klíčová slova úplného clusteru fyzického úložného prostoru číslují násobek (24/3) počtu klíčových sloupců ve fyzickém clusteru: zařízení má distribuční prostředky pro rozložení podobně očíslovaných symbolů klíčových slov do skupin po tolika symbolech, kolik je klíčových sloupců ve fyzickém clusteru, přes podobně zařazené záznamové rámce různých fyzických sektorů fyzického clusteru střídavým, ale jinak jednotným prokládacím schématem mezi různými záznamovými rámci.
35. Zařízení podle nároku 26, vyznačující se tím, že má přiřazovací prostředky pro přiřazování sudě

0 00« * · φ · 0 ♦ · · • Φ 0 · · 00« 0 0 0 · 0

0 0 00 00000

000« 000 00 00 00 00 očíslovaných řad symbolů první souvislé skupině poloviny fyzických sektorů, a liše očíslovaných řad symbolů druhé souvislé skupině poloviny fyzických sektorů.
36. Zařízení podle nároku 26, vyznačující se tím, že má rotační prostředky pro podrobení řad symbolů klíčového sloupce střídavé a systematické rotaci mezi různými klíčovými sloupci.
37. Zařízení podle nároku 26, vyznačující se tím, že má přiřazovací prostředky adresy pro přiřazování klíčovým slovům jak logických, tak fyzických adresových prostředků, týkajících se aktuálního fyzického clusteru.
38. Zařízení pro dekódování víceslovných informací, které je založeno na vícebitových symbolech rozložených relativně souvisle vzhledem k médiu, ovlivněním funkčností slovního prokládání a kódu ochrany slov vůči chybám, a tak zajištěním klíčů určujících místa chyb přes víceslovné skupiny, vyznačující se tím, že je uspořádán pro odvozování těchto klíčů jak z klíčových slov s dobrou možností ochrany, která jsou prokládána mezi klíčovými sloupci, tak také ze synchronizačních sloupců tvořených ze supin synchronizačních bitů, přístupovými prostředky pro přístup k synchronizačním sloupcům, kde jsou klíčové sloupce relativně řidčeji rozloženy, přičemž všechny klíče jsou směrovány na cílová slova s horší možností ochrany, která jsou prokládána podstatně jednotně mezi cílovými sloupci, které tvoří skupiny sloupců o jednotné velikosti mezi periodickými uspořádáními klíčových sloupců a synchronizačních sloupců.
39. Zařízení podle nároku 38, vyznačující se tím, že má přístupové prostředky pro přístup k informacím podle fyzických clusterů o jednotné velikosti, přičemž každý má jeden synchronizační sloupec a lichý počet klíčových sloupců.
40. Zařízení podle nároku 38, vyznačující se tím, že je uspořádáno pro odvození uživatelských dat výlučně z cílových sloupců a systémových dat alespoň podstatně výlučně z klíčových sloupců
41. Zařízení podle nároku 38, vyznačující se tíjn, že má přístupové prostředky pro přístup na nejnižší úrovni v datovém rámci k vícesymbolové ale . bitové organizované skupině bitů detekující chyby, aby se z ní odvodil chybu detekující signál.
42. Zařízení podle nároku 41, vyznačující se tím, že přístupové prostředky jsou uspořádány pro na další vyšší úrovni přístup v datovém sektoru k množství příslušných datových rámců rozdělených přes množství cílových slov vyhodnocením přidané Reed-Solomon redundance.
43. Zařízení podle nároku 38, vyznačující se tím, že má opravné prostředky pro superponování na proložení inkrementální zpětné rotace po řadách cílových symbolů v jejich clusteru.
44. Zařízení podle nároku 38, vyznačující se tím, že má prostředky rozhraní pro tvorbu rozhraní s optickým úložným médiem.
45. Zařízení podle nároku 38, vyznačující s e

9 « «

9 999 9 *

9 ♦ 9 · * 9 9 I • 9 9 9

9< 99 tím, že dekódovací prostředky jsou uspořádány pro dekódování všech klíčových slov a všech cílových slov jednotným množstvím redundance, ale pro odvození z cílových slov většího množství datových symbolů, než z klíčových slov.
46. Zařízení podle nároku 38, vyznačující se tím, že klíčová slova a úplný cluster fyzického úložného prostoru čísluje násobek (24/3) počtu klíčových sloupců ve fyzickém clusteru; a je uspořádán pro odvození podobně očíslovaných symbolů klíčových slov tak jak jsou rozdělovány do skupin o tolika symbolech, kolik je klíčových sloupců ve fyzickém clusteru z podobně zařazených záznamových rámců z jiných fyzických sektorů fyzického clusteru, střídavým ale jinak jednotným schématem prokládání mezi různé záznamové rámce.
47. Zařízení k provádění způsobu podle nároku 46, vyznačující se tím, že je uspořádáno pro odvozování sudě očíslovaných řad symbolů z první souvislé skupiny poloviny fyzických sektorů, a liše očíslovaných řad symbolů ze druhé souvislé skupiny poloviny fyzických sektorů,
48. Zařízení podle nároku 46, vyznačující se tím, že je uspořádáno pro odvozování řad symbolů klíčového sloupce střídavou a systematickou zpětnou rotací přes různé klíčové sloupce.
49. Zařízení podle nároku 38, vyznačující. se tím, že je uspořádáno pro odvození jak dat logické, tak fyzické adresy z klíčových sloupců co se týče aktuálního fyzického clusteru.

I φ · · · · · » • I · ♦ ··· * · * · * ; · · · ··»· _r «· ·* 0« ··
50. Jednotný úložný nosič vyrobený způsobem podle nároku 1 a ukládající víceslovné informace, které jsou založeny na vícebitových symbolech rozložených na něm relativně souvisle, s funkčnostmi slovního prokládání a kódu ochrany proti chybám ve slovech, která zajišťuje klíče určující místa chyb přes víceslovné skupiny, vyznačující se tím, že tyto klíče mají původ jak v klíčových slovech s dobrou možností ochrany, která jsou proložena mezi klíčovými sloupci, tak také v synchronizačních sloupcích tvořených ze skupin synchronizačních bitů a nalezení synchronizačních sloupců, kde jsou klíčové sloupce relativně řidčeji rozloženy, přičemž všechny klíče jsou směrovány na cílová slova s horší možností ochrany, která jsou proložena podstatně jednotně mezi cílovými sloupci, které tvoří skupiny sloupců o jednotné velikosti mezi periodickými uspořádáními klíčových sloupců a synchronizačních sloupců.
51. Nosič podle nároku 50, vyznačující se tím, že má uspořádány informace do fyzických clusterů o jednotné velikosti, přičemž každý má jeden synchronizační sloupec a lichý počet klíčových sloupců.
52. Nosič podle nároku 50, vyznačující se tím, že má uživatelská data výlučně obsažena v cílových sloupcích a systémová data alespoň podstatně výlučně obsažena v klíčových sloupcích.
53. Nosič podle nároku 50, vyznačující se tím, že na nejnižší úrovni vícesymbolový datový rámec cílových symbolů také obsahuje vícesymbolovou ale bitové organizovanou skupinu bitů detekujících chyby.
54. Nosič podle nároku 53, vyznačující se tím, že na další vyšší úrovni obsahuje datový sektor množství datových rámců rozložených přes množství cílových slov přidanou Reed-Solomon redundancí.
55. Nosič podle nároku 54, vyznačující se tím, že má superponované prokládání na inkrementální rotaci po řadách cílových symbolů v jejich clusteru.
56. Nosič podle nároku 50, vyznačující se tím, že je založen na optickém úložném médiu.
57. Nosič podle nároku 50, vyznačující se tím, že všechna klíčová slova a cílová slova nesou jednotné množství redundance, ale cílová slova mají více datových symbolů, než klíčová slova.
58. Nosič podle nároku 50, vyznačující se tím, že klíčová slova úplného clusteru fyzického úložného prostoru číslují násobek (24/3) počtu klíčových sloupců ve fyzickém clusteru; podobně očíslované symboly klíčových slov jsou rozloženy do skupin po tolika symbolech, kolik je klíčových sloupců ve fyzickém clusteru přes podobně zařazené záznamové rámce jiných fyzických sektorů fyzického clusteru, střídavým ale jinak jednotným schématem prokládání mezi různými záznamovými rámci.
59. Nosič podle nároku 58, vyzná že sudě očíslované řady symbolů jsou souvislé skupině poloviny fyzických očíslované řady symbolů jsou přiřazeny skupině poloviny fyzických sektorů.

čující se tím, přiřazeny k první sektorů, a liše ke druhé souvislé
60. Nosič podle nároku 58, vyznačující se tím, že řady symbolů klíčových sloupců jsou nalézány při podrobování střídavé a systematické rotaci mezi různými klíčovými sloupci.
61. Nosič podle nároku 58, vyznačující se tím, že klíčové sloupce obsahují jak data logické, tak fyzické adresy co se týče aktuálního fyzického clusteru.