CZ20002470A3 - Prostředek s trvalým uvolňováním, způsob jeho výroby a jeho použití - Google Patents

Abstract

Prostředek s trvalým uvolňováním, který obsahuje sůl hydroxynaftoové kyseliny biologicky aktivní látky a biologicky degradovatelný polymer, způsob jeho výroby a farmaceutický prostředek, který obsahuje prostředek s trvalým uvolňováním.

Description

Prostředek s trvalým uvolňováním, způsob jeho výroby a jeho použití

Oblast techniky

Předložený vynález se týká prostředku s trvalým uvolňováním biologicky aktivní látky a způsobu jeho výroby.

Dosavadní stav techniky

Japonský patentový spis č. 97334/1995, který neprošel průzkumem, popisuje přípravek s trvalým uvolňováním, vyznačující se tím, že obsahuje biologicky aktivní peptid nebo jeho sůl a biologicky degradovatelný polymer, který má na jednom konci volnou karboxylovou skupinu, a způsob jeho výroby.

Patentové spisy GB 2 209 937, GB 2 234 169, GB 2 234 896, GB 2 257 909 a evropská patentová přihláška bez rešeršní zprávy 626 170 A2 popisují prostředky na bázi biologicky degradovatelného polymeru, vyznačující se tím, že obsahují odděleně vyrobenou ve vodě nerozpustnou sůl, jako je pamoát [l,l'-methylen-bis(2-hydroxy-3-naftoát)] peptidu nebo proteinu nebo způsoby jejich výroby.

Patentový spis WO 05/15767 popisuje embonát (pamoát) cetrorelixu (LH-RH antagonista) a způsob jeho výroby a uvádí, že profil uvolňování peptidu tohoto pamoátu zůstává stejný jako při použití jeho samotného, i když je zahrnut v biologicky degradovatelném polymeru.

Problémy, které mají být vyřešeny tímto vynálezem:

Získat nový prostředek, který obsahuje biologicky aktivní látku ve vysokých množstvích a který je schopen regulovat rychlost jejího uvolňování.

Prostředky řešení problémů:

Po intenzivním výzkumu, který byl zacílen na vyřešení sho• · ra uvedeného problému, autoři předloženého vynálezu zjistili, že jestliže se biologicky aktivní látka zahrne ve vysokých množstvích do prostředku, při čemž se umožní, aby biologicky aktivní látka a kyselina hydroxynaftoová byly přítomny současně během výroby tohoto prostředku, a jestliže jsou obě tyto složky zahrnuty v biologicky degradovatelném polymeru, biologicky aktivní látka se uvolňuje v takových rychlostech, které se odlišují od rychlostí uvolňování biologicky aktivní látky z jiných

1' ’ prostředků biologicky aktivní látky a kyseliny hydroxynaftoové, které se vyrobí bez přítomnosti biologicky degradovatelného pov lymeru, při čemž rychlost uvolňování je regulovatelná výběrem vhodného druhu biologicky degradovatelného polymeru. Autoři tohoto vynálezu podnikli další výzkum založený na tomto zjištění a vyvinuli předložený vynález.

Předložený vynález tedy poskytuje:

1) prostředek s trvalým uvolňováním, vyznačující se tím, že obsahuje biologicky aktivní látku nebo její sůl, hydroxynaftoovou kyselinu nebo nebo její sůl a biologicky degradovatelný polymer nebo jeho sůl,

2) prostředek s trvalým uvolňováním podle shora uvedeného odstavce 1), v němž biologicky aktivní látka znamená biologicky aktivní peptid,

3) prostředek s trvalým uvolňováním podle shora uvedeného odstavce 2), v němž biologicky aktivní peptid znamená LH-RH derivát,

4) prostředek s trvalým uvolňováním podle shora uvedeného r

odstavce 1), v němž kyselina hydroxynaftoová znamená 3-hydroxy_ς -2-naftoovou kyselinu,

5) prostředek s trvalým uvolňováním podle shora uvedeného odstavce 1), v němž biologicky degradovatelný polymer znamená polymer α-hydroxykarboxylové kyseliny,

6) prostředek s trvalým uvolňováním podle shora uvedeného odstavce 5), v němž polymer α-hydroxykarboxylové kyseliny znamená polymer kyselina mléčná - kyselina glykolová,

7) prostředek s trvalým uvolňováním podle shora uvedeného odstavce 6), v němž poměr obsahu kyseliny mléčné a kyseliny • · φφφ φ < e <φ Φ »1 · glykolové je 100:09 až 40:60 % mol.,

8) prostředek s trvalým uvolňováním podle shora uvedeného odstavce 7), v němž poměr obsahu kyseliny mléčné a kyseliny glykolové je 100:0 % mol.,

9) prostředek s trvalým uvolňováním podle shora uvedeného odstavce 6), v němž vážený průměr molekulové hmotnosti polymeru je asi 3000 až asi 100 000,

10) prostředek s trvalým uvolňováním podle shora uvedeného odstavce 9), v němž vážený průměr molekulové hmotnosti polymeru je asi 20 000 až asi 50 000,

11) prostředek s trvalým uvolňováním podle shora uvedeného odstavce 3), v němž LH-RH derivát znamená peptid obecného vzorce

5-oxo-Pro-His-Trp-Ser-Tyr-Y-Leu-Arg-Pro-Z, v němž Y znamená DLeu, DAla, DTrp, DSer(tBu), D2Nal nebo DHis(ImBzl) a Z znamená NH-C_aH_s nebo Gly-NH^,

12) prostředek s trvalým uvolňováním podle shora uvedeného odstavce 6), v němž obsah koncové karboxylové skupiny polymeru je 50 až 90 mikromolů na jednotku hmotnosti (gram) polymeru,

13) prostředek s trvalým uvolňováním podle shora uvedeného odstavce 3), v němž molární poměr hydroxynaftoové kyseliny nebo její soli k LH-RH derivátu nebo jeho soli je od 3 ku 4 do 4 ku 3,

14) prostředek s trvalým uvolňováním podle shora uvedeného odstavce 13), v němž je LH-RH derivát nebo jeho sůl obsažen v množství 14 % hmotn. až 24 % hmotn.,

15) prostředek s trvalým uvolňováním podle shora uvedeného odstavce 1), v němž biologicky aktivní látka nebo její sůl je velmi mírně rozpustná ve vodě nebo je rozpustná ve vodě,

16) prostředek s trvalým uvolňováním podle shora uvedeného odstavce 1), který je určen pro injekci,

17) způsob výroby prostředku s trvalým uvolňováním podle shora uvedeného odstavce 1), vyznačující se tím, že zahrnuje odstranění rozpouštědla ze směsi biologicky aktivní látky nebo její soli, biologicky degradovatelného polymeru nebo jeho soli a hydroxynaftoové kyseliny nebo její soli, ♦ · · · • · * • · · · · ···· · ·· ·

18) způsob výroby prostředku s trvalým uvolňováním podle shora uvedeného odstavce 17), vyznačující se tím, že zahrnuje smíchání a dispergování biologicky aktivní látky nebo její soli v roztoku organického rozpouštědla, který obsahuje biologicky degradovatelný polymer nebo jeho sůl a hydroxynaftoovou kyselinu nebo její sůl, a následné odstranění organického rozpouštědla, » 19) způsob výroby prostředku s trvalým uvolňováním podle shora uvedeného odstavce 18), vyznačující se tím, že biologicky aktivní látka nebo její sůl je ve formě vodného roztoku,

20) způsob výroby podle shora uvedeného odstavce 17), v němž sůl biologicky aktivní látky znamená sůl s volnou bází nebo kyselinou,

21) farmaceutický přípravek, který obsahuje prostředek s trvalým uvolňováním podle shora uvedeného odstavce 1),

22) činidlo pro prevenci nebo léčení rakoviny prostaty, hypertrofie prostaty, endometriózy, hysteromyomu, metrofibromu, předčasné puberty, dysmenorey nebo rakoviny prsu nebo antikoncepční prostředek, které obsahuje prostředek s trvalým uvolňováním podle shora uvedeného odstavce 3),

23) prostředek s trvalým uvolňováním, který obsahuje hydroxynaftoát biologicky aktivní látky a biologicky degradovatelný polymer nebo jeho sůl,

24) způsob potlačení počátečního rychlého uvolnění biologicky účinné látky z prostředku s trvalým uvolňováním, vyznačující se tím, že zahrnuje použití hydroxynaftoové kyseliny nebo její soli,

25) způsob zvýšení účinnosti inkluze biologicky aktivní látky do prostředku s trvalým uvolňováním, vyznačující se tím, že se používá kyselina hydroxynaftoová nebo její sůl,

26) hydroxynaftoát biologicky aktivního peptidu,

27) hydroxynaftoát biologicky aktivního peptidu podle shora uvedeného odstavce 26), který je rozpustný ve vodě nebo je velmi mírně rozpustný ve vodě, a

28) prostředek s trvalým uvolňováním, který obsahuje hydroxynaftoát biologicky aktivního peptidu.

Předložený vynález dále poskytuje;

29) prostředek s trvalým uvolňováním podle shora uvedeného odstavce 28), v němž je obsah hydroxynaftoové kyseliny nebo její soli asi 1 až asi 7 molů, s výhodou asi 1 až asi 2 moly, na mol biologicky aktivního peptidů nebo jeho soli,

30) způsob výroby prostředku s trvalým uvolňováním podle shora uvedeného odstavce 17), vyznačující se tím, že zahrnuje výrobu emulze voda/olej s roztokem, který obsahuje biologicky aktivní látku nebo její sůl, jako vnitřní vodnou fázi, a roztokem, který obsahuje biologicky degradovatelný polymer a hydroxynaftoovou kyselinu nebo její sůl, jako olejovou fázi, a následující odstranění rozpouštědla,

31) způsob výroby prostředku s trvalým uvolňováním podle shora uvedeného odstavce 17), vyznačující se tím, že zahrnuje výrobu emulze voda/olej s roztokem, který obsahuje hydroxynaftoovou kyselinu nebo její sůl, jako vnitřní vodnou fázi, a roztokem, který obsahuje biologicky aktivní látku nebo její sůl a biologicky degradovatelný polymer nebo jeho sůl, jako olejovou fázi, a následující odstranění rozpouštědla,

32) způsob výroby prostředku s trvalým uvolňováním podle shora uvedeného odstavce 22), vyznačujíc! se tím, že zahrnuje smíchání a rozpuštění biologicky aktivního peptidů nebo jeho soli a hydroxynaftoové kyseliny nebo její soli a následující odstranění rozpouštědla, a

33) způsob výroby prostředku s trvalým uvolňováním podle kteréhokoliv ze shora uvedených odstavců 30) až 32), vyznačující se tím, že způsobem odstranění rozpouštědla je způsob vysušení z vody.

I když biologicky aktivní láká používaná v předloženém vynálezu není předmětem omezení, pokud je farmakologicky užitečná, může znamenat nepeptidovou látku nebo peptidovou látku. Mezi nepeptidovou látku patří agonista, antagonista a látka, která má aktivitu inhibující enzym. Mezi peptidové látky patří například biologicky aktivní peptidy, a výhodné jsou zvláště ty peptidy, které mají molekulové hmotnosti asi 300 až asi 40 000, s výhodou asi 400 až asi 30 000, výhodněji asi 500 až asi 20 000 « · · · • « · ·« · ·«·· • · · « · · * · · θ · · · » · ···· • · · · « · · » · · ·»

Mezi tyto biologicky aktivní peptidy patří například hormon uvolňující luteinizační hormon (LH-RH), inzulin, somatostatin, růstové hormony, hormon uvolňující růstový hormon (GH-RH), prolaktin, erythropoietin, adrenokortikotropní hormon, hormon stimulující melanocyt, hormon uvolňující hormon štítné žlázy, hormon stimujlcí štítnou žlázu, luteinizační hormon, hormon stimulující folikuly, vasopresin, oxytocin, kalcitonin, gastrin, sekretin, pankreozymin, cholecystokinin, angiotensin, lidský placentový laktogen, lidský chorionický gonadotropin, enkefalin, endorfin, kyotorfin, tuftsin, thymopoietin, thymosin, thymostimulin, tymický humorální faktor, krevní tymický faktor, nádorový nektrotický faktor, faktor stimulující kolonie, motilin, daynorfin, bombesin, neurotensin, kaerulein, bradykinin, faktor zvyšující atriální natriuresu, nervový růstový faktor, buněčný růstový faktor, neurotrofní faktor, peptidy antagonistické endothelinu, jejich deriváty, fragmenty těchto peptidů a deriváty těchto fragmentů.

Biologicky aktivní peptid používaný v předloženém vynálezu se může používat jako takový nebo se může používat jako farmakologicky přijatelná sůl.

Mezi tyto soli patří soli s anorganickými kyselinami (mohou se nazývat také anorganické volné kyseliny) (např. kyselina uhličitá, kyselina hydrogenuhličitá, kyselina chlorovodíková, kyselina sírová, kyselina dusičná, kyselina boritá) a organickými kyselinami (mohou se nazývat také organické volné kyseliny) (např. kyselina jantarová, kyselina octová, kyselina propionová, kyselina trifluoroctové) atd., jestliže uvedený biologicky aktivní peptid má bazickou skupinu, jako je aminová skupina.

Jestliže uvedený biologicky aktivní peptid má kyselou skupinu, jako je karboxylová skupina, mezi tyto soli patří soli s anorganickými bázemi (mohou se nazývat také anorganické volné báze) (např. alkalické kovy, jako je sodík a draslík, kovy alkalických zemin, jako je vápník a hořčík), organickými bázemi · · · · · « « « « ♦ · · ♦ · · · · · • 9 9999 999·· · ··· ···« ···· ♦ «· · ·· ·· ·· ···· (mohou se nazývat také organické volné báze) (např. organické aminy, jako je triethylamin, bazické aminokyseliny, jako je arginin) atd. Biologicky aktivní peptid může tvořit komplexní sloučeninu s kovem (např. komplex s mědí, komplex se zinkem).

Výhodnými příklady shora popsaného biologicky aktivního peptidu jsou LH-RH deriváty nebo jejich soli, které jsou účinné na onemocnění závislá na pohlavních hormonech, jako je rakovina prostaty, hypertrofie prostaty, endometrióza, hysteromyom, předčasná puberta a rakovina prsu, a jsou účinné pro antikoncepční prostředky.

Mezi příklady LH-RH derivátů nebo jejich solí patří například peptidy, které jsou popsány v Treatment with GnRH Analogs: Controversies and Perspectives (The Parthenon Publishing Group Ltd., publikováno 1996), japonském patentovém spisu č.

503 165/1991, který prošel průzkumem, japonských patentových spisech č. 101 695/1991, 97 334/1995 a 259 460/1996, které neprošly průzkumem, a jinde.

LH-RH deriváty mohou být LH-RH agonisté nebo LH-RH antagonisté; mezi užitečné LH-RH antagonisty patří například biologicky aktivní peptidy obecného vzorce I

X-D2Nal-D4ClPhe-D3Pal-Ser-A-B-Leu-C-Pro-DAlaNH₂ (I), [X znamená N(4H₂-furoyl)Gly nebo NAc, A znamená zbytek vybraný z NMeTyr, Tyr, Aph(Atz) a NMeAph(Atz), B znamená zbytek vybraný z DLys(Nic), DCit, DLys(AzaglyNic), DLys(AzaglyFur),

DhArg(Et)_a, DAph(Atz) a DhCi a C znamená Lys(Nisp), Arg nebo hArg(Et_a)] nebo jejich soli.

Mezi užitečné LH-RH agonisty patří například biologicky aktivní peptidy obecného vzorce II

5-oxo-Pro-His-Trp-Ser-Tyr-Y-Leu-Arg-Pro-Z (II) ♦ 9 9999

99 « «9 *

9 9 «

9999 • · • 99 9 · [Y znamená zbytek vybraný z DLeu, DAla, DTrp, DSer(tBu), D2Nal a DHis(lmBzl), Z znamená NH₂~C₂H_s, Gly-NH₂] nebo jejich soli. Zvláště výhodné jsou peptidy, v nichž Y znamená DLeu a Z znamená NH-C H (tj. peptid vzorce 5-oxo-Pro-His-Trp-Ser-Tyr-DLeu-Arg-Pro-NH-C₂H_s).

Tyto peptidy se mohou vyrábět způsoby popsanými ve shora uvedených odkazech nebo patentových spisech nebo podle způsobů, které jsou na nich založeny.

Zkratky, které se používají v tomto vynálezu, jsou definovány následovně:

Zkratka

N(4H₂-furoyl)Gly:

NAc:

D2Nal:

D4ClPhe:

D3Pal:

NMeTyr:

Aph(Atz):

NMeAph(Atz):

DLys(Nic):

Dcit:

DLys(AzaglyŇic): DLys(AzaglyFur): DhArg(Et₂): DAph(Atz): azolyl)]DhCi:

Lys(Nisp):

hArg(Et₂):

Název:

N-tetrahydrofuroylglycinový zbytek

N-acetylová skupina

D-3-(2-naftylJalaninový zbytek

D-3-(4-chlor)fenylalaninový zbytek

D-3-(3-pyridyl)alaninový zbytek

N-methyltyrosinový zbytek

N-[5'-(3·-amino-l’H-l’,2¹,4'-triazolyl)]fenylalaninový zbytek

N-methyl-[5'-(3’-amino-l’H-l’,2’,4'-triazolyl )]fenylalaninový zbytek D-(e-N-nikotinoyl)lysinový zbytek D-citrulinový zbytek

D-(azaglycylnikotinoyl)lysinový zbytek D-(azaglycylfuranyl)lysinový zbytek D-(N,N’-diethyl)homoargininový zbytek D-N-[5’-(3'-amino-l·H-l’,2',4'-trifenylalaninový zbytek,

D-homocitrulinový zbytek (e-N-isopropyl)lysinový zbytek (N,N¹-diethyl)homoargininový zbytek

Zkratky aminokyselin jsou založeny na zkratkách, které

9· » * 9 ·

9 0»« • 9 9 »9 9

0 · 0 · » « · · ·

9 « » • 9 0 9 9 ·· jsou specifikovány IUPAC-IUB komisí pro biochemickou nomenklaturu [European Journal of Biochemistry 1984, 138, 9 až 37.] nebo na zkratkách, které se běžně používají v odpovídajících oblastech. Jestliže může být aminokyselina přítomna jako optický isomer, jedná se o L-konfiguraci, pokud není jinak uvedeno.

Hydroxynaftoová kyselina pro předložený vynález sestává z naftalenového kruhu a jedné hydroxylové skupiny a jedné karboxylové skupiny, obě tyto skupiny jsou navázány na různé atomy uhlíku kruhu. Existuje tedy celkem 14 isomerů s hydroxylovou skupinou umístěnou v různých polohách vzhledem ke karboxylové skupině umístěné v polohách 1 a 2 naftalenového kruhu. Může se používat kterýkoliv z těchto isomerů a mohou se používat jejich směsi v jakýchkoliv poměrech. Jak bude popsáno později, je výhodné, aby disociační konstanta kyseliny byla velká nebo aby pKa (pKa = - log_ioKa, kde Ka znamená disociační konstantu kyseliny) byly malé. Výhodné jsou také ty isomery, které jsou velmi málo rozpustné ve vodě.

Výhodné jsou isomery, které jsou rozpustné v alkoholech (např. ethanolu, methanolu). Pojem rozpustný v alkoholech, jak se zde používá, znamená, že rozpustnost není menší než například 10 g/1 methanolu.

Pokud se týká hodnot pKa shora popsaných isomerů hydroxynaftoových kyselin, jedinou známou hodnotou je hodnota pro 3-hydroxy-2-naftoovou kyselinu (pKa = 2,708, Kagaku Binran Kisohen II, Chemical Society of Japan, publikováno 25. září 1969); užitečné informace se však získají srovnáním hodnot pKa tří isomerů hydroxybenzoové kyseliny. Konkrétně = pKa hodnoty m-hydroxybenzoové kyseliny a p-hydroxybenzoové kyseliny nejsou menší než 4, zatímco pKa hodnota o-hydroxybenzoové kyseliny (kyselina salicylová) (= 2,754) je mimořádně nízká. Ze shora uvedených 14 isomerů jsou tedy výhodné ty isomery, které obsahují naftalenový kruh a karboxylovou skupinu a hydroxylovou skupinu, obě navázané na sousedící atomy uhlíku kruhu, tj. 3-hydroxy-2• 4 4444 • 4 9444

-naftoová kyselina, l-hydroxy-2-naftoová kyselina a 2-hydroxy-1-naftoová kyselina. Dále pak je výhodná 3-hydroxy-2-naftoová kyselina, která sestává z naftalenového kruhu a hydroxylové skupiny navázané na atom uhlíku v poloze 3 kruhu a jedné karboxylové skupiny navázané na atom uhlíku v poloze 2 kruhu.

Hydroxynaftoová kyselina může znamenat sůl. Mezi soli patří například soli s anorganickými bázemi (např. alkalické kovy, jako je sodík a draslík, kovy alkalických zemin, jako je vápník a hořčík), organickými bázemi (např. organické aminy, jako je triethylamin, bazické aminokyseliny, jako je arginin) a soli a komplexní soli s přechodnými kovy (např. zinek, železo, měď).

Níže je uveden příklad způsobu výroby soli hydroxynaftoové kyseliny biologicky aktivní látky podle předloženého vynálezu.

1) Hydratovaný roztok organického rozpouštědla hydroxynaftoové kyseliny se nechá projít sloupcem slabě bazického iontoměniče, aby se adsorbovala kyselina a aby se kolona nasytila. Nadbytečná část hydroxynaftoové kyseliny se pak odstraní hydratovaným organickým rozpouštědlem. Potom se roztok hydratovaného organického rozpouštědla biologicky aktivní látky nebo její soli nechá projít kolonou, aby došlo k výměně iontů. Rozpouštědlo se ze získaného eluátu odstraní. Mezi užitečná organická rozpouštědla v uvedeném hydratovaném organickém rozpouštědle patří alkoholy (např. methanol, ethanol), acetonitril, tetrahydrofuran a dimethylformamid. Odstranění rozpouštědla kvůli vysrážení soli se dosáhne použitím obecně známého způsobu nebo způsobu, který je na něm založen. Mezi příklady těchto způsobů patří způsob, při němž se rozpouštědlo odpaří použitím rotačního odpařováku ve vakuu atd.

2) Kolonou slabě bazického iontoměniče, která byla předem podrobena výměně hydroxidovými ionty, se nechá projít roztok hydratovaného organického rozpouštědla biologicky aktivní látky nebo její soli, aby se bazické skupiny převedly na hydroxidový kyselina hydroxynaftoová v než molární ekvivalent, roz ·· «··♦ ·· ·» typ. K isolovanému eluátu se přidá takovém množství, které není větší pustí se a následuje zahuštění. Vysrážená sůl se promyje vodou, podle potřeby, a vysuší se.

Protože hydroxynaftoová kyselina biologicky aktivní látky je velmi mírně rozpustná ve vodě, i když to závisí také na použité biologicky aktivní látce, uvedená sůl biologicky aktivního peptidu samotná, vykazující potenciál trvalého uvolňování, se může použít pro přípravek biologicky aktivní látky s trvalým uvolňováním a může se použít také pro výrobu prostředku s trvalým uvolňováním.

Mezi biologicky degradovatelné polymery používané v předloženém vynálezu patří například polymery a kopolymery, které byly syntetizovány z jednoho nebo více druhů vybraných z a-hydroxymonokarboxylových kyselin (např. kyselina glykolová, kyselina mléčná), hydroxydikarboxylových kyselin (např. kyselina jablečná), hydroxytrikarboxylových kyselin (např. kyselina citrónová) atd., které mají volnou karboxylovou skupinu, nebo jejich směsí, esterů poly-a-kyanakrylové kyseliny, polyaminokyselin (např. poly-g-benzyl-L-glutamová kyselina) a kopolymerů anhydridu kyseliny maleinové (např. kopolymery styren - kyselina maleinová).

Způsob navázání monomeru může být náhodný, blokový nebo štěpem. Jestliže shora uvedené α-hydroxymonokarboxylové kyseliny, α-hydroxydikarboxylové kyseliny a a-hydroxytrikarboxylové kyseliny mají ve svých molekulových strukturách opticky aktivní centrum, mohou mít D-, L- nebo DL-konfiguraci. Z těchto polymerů kyselina mléčná - kyselina glykolová [zde dále označované také jako poly(laktid-koglykolid), poly(kyselina mléčná - ko-kyselina glykolová) nebo kopolymer kyselina mléčná - kyselina glykolová; genericky se týkají homopolymerů a kopolymerů kyselina mléčná - kyselina glykolová, pokud není jinak uvedeno; homopolymery kyseliny mléčné se označují také jako polymer kyseliny mléčné, polymléčné kyseliny, polylaktidy atd. a homopoly• Φ φφφφ φφ φ

φ .Ί φφ φφφφ

Φ • φφφ • φ φ φφ · mery kyseliny glykolové jako polymery kyseliny glykolové, polyglykolové kyseliny, polyglykolidy atd.] jsou výhodné poly(a-kyanakrylové estery) atd. Výhodnější jsou polymery kyselina mléčná - kyselina glykolová. Výhodněji se používají polymery kyselina mléčná - kyselina glykolová s volnou karboxylovou skupinou na jednom konci.

Biologicky degradovatelný polymer může znamenat sůl. Mezi soli patří například soli s anorganickými bázemi (např. alkalické kovy, jako je sodík a draslík, kovy alkalických zemin, jako je vápník a hořčík), organickými bázemi (např. organické aminy, jako je triethylamin, bazické aminokyseliny, jako je arginin) a soli a komplexní soli s přechodnými kovy (např. zinek, železo, měď).

Jestliže se jako biologicky degradovatelný polymer používá polymer kyselina mléčná - kyselina glykolová, poměr obsahu (% mol.) je s výhodou asi 100:0 až asi 40:60, výhodněji asi 100:0 až asi 50:50. S výhodou se používají také homopolymery kyseliny mléčné s poměrem obsahu 100:0.

Poměr optických isomerů kyseliny mléčné, jedné z minimálně opakujících se jednotek uvedneého polymeru kyselina mléčná kyselina glykolová, je s výhodou mezi asi 75:25 a asi 25:75, pokud jde o poměr (% mol.) D-konfigurace:L-konfigurace. Obecně se používají také polymery kyselina mléčná - kyselina glykolová s poměrem (% mol.) D-konfigurace:L-konfigurace mezi asi 60:40 a asi 30:70.

Vážený průměr molekulové hmotnosti uvedeného polymeru kyselina mléčná - kyselina glykolová je normálně asi 3000 až až asi 100 000, s výhodou asi 3000 až asi 60 000, výhodněji asi 3000 až asi 50 000 a ještě výhodněji asi 20 000 až asi 50 000.

Stupeň disperze (vážený průměr molekulové hmotnosti/číselně střední molekulová hmotnost) je normálně asi 1,2 až asi 4,0, výhodněji asi 1,5 až 3,5.

• 9 «··· • 9 ····

9

4444 4

44 • « 9 4 4 4 · • 4 4 · · · * • 9 9 9 9 9· 9 • 9 9 4 4 4 4

4 44 44

Obsah volné karboxylové skupiny uvedeného polymeru kyselina mléčná - kyselina glykolová je s výhodou asi 20 až asi 2000 gmolů, výhodněji asi 40 až asi 1000 /zmolů, na jednotku hmotnosti (gram) polymeru.

Vážený průměr molekulové hmotnosti, číselně střední molekulová hmotnost a stupeň disperze, jak jsou zde definovány, jsou založeny na molekulových hmotnostech a stupni disperze polystyrenu, jak byly stanoveny gelovou vytěsňovací chromatografií (GPC) s 15 polystyreny jako referenčními látkami s číselným průměrem molekulových hmotností 1 110 000, 707 000,

455 645, 354 000, 189 000, 156 055, 98 900, 66 437, 37 200,

100, 9830, 5870, 2500, 1303 a 504. Měření byla prováděna vysokorychlostním GPC zařízením (vyrobené firmou Toso, KCL-8120GPC, detekce: index lomu) a GPC kolonou KF804Lx2 (vyrobené firmou Showa Denko) s chloroformem jako mobilní fází.

Pojem obsah volné karboxylové skupiny, jak se zde používá, je definován tak, jak se ziská způsobem značení (zde dále uváděný jako obsah karboxylové skupiny, jak byl stanoven způsobem značení). Specifické postupy stanovení tohoto obsahu v polymléčné kyselině jsou popsány níže. Nejdříve se W miligramů polymléčné kyseliny rozpustí ve 2 ml směsi 5N kyselina chlorovodíková/acetonitril (4:96 obj. dílům); přidají se 2 ml 0,01M roztoku hydrochloridu o-nitrofenylhydrazinu (ONPH) (5N kyselina chlorovodíková/acetonitril/ethanol v poměru 1,02:35:15) a 2 ml 0,15M roztoku hydrochloridu l-ethyl-3-(3-dimethylaminopropyl)-karbodimidu (pyridin/ethanol v poměru 4:96 obj. dílům). Následuje třicetiminutová reakce při 40 °C. Potom se rozpouštědlo odstraní. Po promytí vodou (čtyřikrát) se zbytek rozpustí ve 2 ml acetonitrilu, přidá se 1 ml 0,5M ethanolického roztoku hydroxidu draselného a následuje třicetiminutová reakce při 60 °C. Reakční směs se zředí 1,5N vodným roztokem hydroxidu sodného na Y ml; stanoví se absorbance (/cm) při 544 nm s 1,5N vodným roztokem hydroxidu sodného jako kontrolou. Odděleně se vodným roztokem DL-mléčné kyseliny jako referenční hodnota stanoví alkalickou titrací obsah C mol/1 její volné karboxylové skupí99

9

9 ·

• 9 • · ··

9 ·

♦ · · • 9 •

«· ny. Odečtením absorbance B (/cm) při 544 nm hydrazidu DL-mléčné kyseliny způsobem značeni ONPH se může vypočítat molární obsah volných karboxylových skupin na jednotku hmotnosti (gram) polymeru použitím rovnice:

[COOH] (mol/g) = (AYC)/(WB)

I když uvedený obsah karboxylové skupiny může být získán také rozpuštěním biologicky degradovatelného polymeru ve směsi rozpouštědel toluen-aceton-methanol a titrováním tohoto roztoku na karboxylové skupiny alkoholickým roztokem hydroxidu draselného s fenolftaleinem jako indikátorem (hodnota získaná tímto způsobem je zde dále označována jako obsah karboxylových skupin, jak byl stanoven způsobem alkalické titrace), je žádoucí, aby kvantitativní vyhodnocení bylo získáno shora popsaným způsobem značení, jelikož je možné, že konečný bod titrace je nezřetelný jako důsledek kompetice hydrolytické reakce polyesterového hlavního řetězce během titrace.

Poměr rozklad/eliminace biologicky degradovatelného polymeru se mění v širokých mezích podle složení kopolymerů, molekulové hmotnosti nebo obsahu volných karboxylových skupin. Trvání uvolňování léčiva však může být prodlouženo snížením množství glykolové kyseliny nebo zvýšením molekulové hmotnosti a snížením obsahu volných karboxylových skupin, protože rozklad/ /eliminace je obvykle zpožděn, jak se snižuje množství kyseliny glykolové v případě polymerů kyselina mléčná - kyselina glykolová. Protože obsah volné karboxylové skupiny ovlivňuje rychlost inkorporace biologicky aktivní látky do přípravku, musí být však nad danou mezí. Z tohoto důvodu je výhodné při získání biologicky degradovatelného polymeru u přípravku s trvalým uvolňovánlm typu s dlouhou účinností (např. 6 měsíců nebo déle), aby se v případě polymeru kyselina mléčná - kyselina glykolová používala taková polymléčná kyselina (např. D-mléčná kyselina, L-mléčná kyselina, DL-mléčná kyselina, s výhodou DL-mléčná kyselina atd.), jejíž vážený průměr molekulové hmotnosti a obsah volných karboxylových skupin, jak byly stanoveny jak shora popsáno, byly asi 20 000 až asi 50 000 a asi 30 až asi 95 μιηοΐύ/

9

9 9

9 9

9

9·

9 9 9 9 • 999 9 99 9

9 9 9

9· 99 /gram, s výhodou asi 40 až asi 95 /zmolů/gram, výhodněji asi 50 až asi 90 μιηοΐύ/gram.

Uvedený polymer kyselina mléčná - kyselina glykoiová se může vyrábět například dehydratačním polymeračním kondenzačním způsobem bez katalyzátoru (japonský patentový spis číslo 28 521/1986, který neprošel průzkumem) z kyseliny mléčné a kyseliny glykolové nebo polymeraci s otevřením kruhu z laktidu a cyklické diesterové sloučeniny, jako je glykolid, pomocí katalyzátorů (Encyclopedic Handbook of Biomaterials and Bioengineering Part A: Materials, díl 2, Marcel Dekker, lne., 1995.).

I když polymer získaný podle shora známého uvedeného způsobu polymerace s otevřením kruhu ne vždy obsahuje na jednom konci volnou karboxylovou skupinu, může být použit také po modifikaci na polymer, který má dané množství karboxylových skupin na jednotku hmotnosti tak, že se podrobí hydrolytické reakci popsané v evropské patentové přihlášce A 0 839 525.

Shora popsaný polymer kyselina mléčná - kyselina glykolová s volnou karboxylovou skupinou na jednom konci se může bez problému vyrábět obecně známým způsobem (např. dehydratační polymerační kondenzaci bez katalyzátoru, japonský patentový spis č. 28 521/1986, který neprošel průzkumem) nebo níže popsaným způsobem.

1) Za prvé, v přítomnosti derivátu hydroxymonokarboxylové kyseliny (např. terc.butyl-D-laktátu, benzyl-L-laktátu) s jeho karboxylovou skupinou chráněnou nebo derivátu hydroxydikarboxylové kyseliny (např. dibenzyltartronátu (2-hydroxypropandioát), diterc.butyl-2-hydroethylmalonátu) s jeho karboxylovou skupinou chráněnou, se cyklický ester podrobí polymerační reakci za použití polymeračního katalyzátoru.

Jako shora popsaný derivát hydroxymonokarboxylové kyseliny s jeho karboxylovou skupinou chráněnou nebo derivát hydroxydikarboxylové kyseliny s jeho karboxylovou skupinou chráněnou lze uvést například deriváty hydroxykarboxylové kyseliny «9 9 99 9 9 9 9 9 • 9 ««9 9«·· • · «199 9 « · 9 9 «999 s jejich karboxylovou skupinou (-COOH) amidovanou (-CONH^) nebo esterifikovanou (-COOR), s výhodou deriváty hydroxykarboxylové kyseliny s jejich karboxylovou skupinou (-COOH) esterifikovanou (-COOR) atd.

Příkladem R pro ester jsou zde alkylové skupiny s 1 až 6 atomy uhlíku, jako je methylová, ethylová, propylová, isopropylová, butylová a terc.butylová skupina, cykloalkylové skupiny se 3 až 8 atomy uhlíku, jako je cyklopentylová a cyklohexylová skupina, arylové skupiny se 6 až 12 atomy uhlíku, jako je fenylová a α-naftylová skupina, a aralkylové skupiny se 7 až 14 atomy uhlíku, jako jsou fenyl-alkyl(s 1 až 2 atomy uhlíku)ové skupiny, jako je benzylová a fenethylová skupina, a a-naftyl-alkyl(s 1 až 2 atomy uhlíku)ové skupiny, jako je a-naftylmethylová skupina. Z těchto skupin jsou výhodné terc.butylové skupiny, benzylové skupiny atd.

Uvedená cyklická esterová sloučenina znamená cyklickou sloučeninu, která má alespoň jednu esterovou vazbu ve svém kruhu. Mezi tyto sloučeniny konkrétně patří cyklické monoesterové sloučeniny (laktony) nebo cyklické diesterové sloučeniny (laktidy).

Příkladem uvedené cyklické monoesterové sloučeniny jsou 4-členné cyklické laktony (B-propiolakton, B-butyrolakton, B-isovalerolakton, B-kaprolakton, B-isokaprolakton, B-methyl-B-valerolakton atd.), 5-členné cyklické laktony (gama-butyrolakton, gama-valerolakton atd.), 6-členné cyklické laktony (d-valerolakton atd.), 7-členné cyklické laktony (epsilon-kaprolakton atd.), p-dioxanon a 1,5-dioxepan-2-on.

Příkladem uvedené cyklické diesterové sloučeniny jsou sloučeniny obecného vzorce

O ιι

** **«« ·« • · « · · • · · · * · · · · * « · * ···» * *« «*«* ·· *· • « * · · • * « « · * » « · · · • · · · « » »· »♦ v němž R¹ a R², ať jsou stejné nebo nikoliv, znamenají atom vodíku nebo alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, jako je methylová, ethylová, propylová, isopropylová, butylová nebo terc.butylová skupina), s výhodou laktidy, v nichž R¹ znamená atom vodíku a R² znamená methylovou skupinu nebo R¹ i R² znamenají atom vodíku atd.

Mezi tyto sloučeniny specificky patří glykolidy, L-laktidy, D-laktidy, DL-laktidy, meso-laktidy a 3-methyl-1,4-dioxan-2,5-dion (včetně opticky aktivních konfigurací).

Příkladem uvedeného polymeračního katalyzátoru jsou organocínaté sloučeniny (např. oktylát cínu, di-butylcín-dilaurylát, tetrafenylcín), hliníkové katalyzátory (např. triethylaluminium) a zinkové katalyzátory (například diethylzinek).

Z hlediska snadnosti odstranění po reakci jsou výhodnými hliníkové katalyzátory a zinkové katalyzátory; z hlediska bezpečnosti v případě retence jsou výhodné zinkové katalyzátory.

Mezi užitečná rozpouštědla polymeračních katalyzátorů patří benzen, hexan a toluen, s výhodou hexan, toluen atd.

Způsob polymerace se týká způsobu blokové polymerace, který se provádí s reakčním produktem v roztaveném stavu, nebo způsobu polymerace v roztoku, který se provádí s reakčním produktem rozpuštěným v příslušném rozpouštědle (např. benzenu, toluenu, xylenu, dekalinu, dimethylformamidu). I když teplota polymerace není omezena, není nižší než teplota, při které je reakční produkt na počátku reakce v roztaveném stavu, normálně fc· fcfcfcfc fcfc fcfcfc • · · · fc’ · · · • fcfcfcfc fcfc • fc fcfcfcfc • fc fcfc fc fcfc·· fc fcfc · • · fcfc fc fc fcfcfcfc • ♦ ·♦ fcfc

100 až 300 °C u blokové polymerace, a normálně teplotou místnosti až 150 °C při polymeraci v roztoku; jestliže reakční teplota přesahuje teplotu varu reakčního roztoku, reakce se provádí varem pod zpětným chladičem nebo v reaktoru odolném vůči tlaku. Vhodnou dobou polymerace, stanovenou na základě toho, že se vezmou v úvahu teplota polymerace, další reakční podmínky, fyzikální vlastnosti žádaného polymeru atd., je například 10 minut až 72 hodiny. Po úplné reakci se polymerace ukončí kyselinou (např. kyselinou chlorovodíkovou, anhydridem kyseliny octové, kyselinou trifluoroctovou) s reakční směsí rozpuštěnou v příslušném rozpouštědle (např. acetonu, dichlormethanu, chloroformu), jestliže je to nutné, načež se reakční směs míchá v rozpouštědle, které žádaný produkt nerozpouští (např. alkoholu, vodě, etheru, isopropyletheru) nebo se jinak vysráží. Následuje isolace polymeru, který má na omega-konci chráněnou karboxylovou skupinu.

Způsob polymerace podle předložené přihlášky používá deriváty hydroxykarboxylové kyseliny (např. terc.butyl-D-laktát, benzyl-L-laktát) s chráněnou karboxylovou skupinou nebo deriváty hydroxydikarboxylové kyseliny (např. dibenzyl-tartronát, di-terc.butyl-L-2-hydroxyethylmalonát) s chráněným karboxylem místo konvenčních činidel přenášejících protonový řetězec, jako je methanol.

Použitím derivátů hydroxykarboxylové kyseliny (např. terč. butyl-D-laktátu, benzyl-L-laktátu) s chráněnou karboxylovou skupinou nebo derivátů hydroxydikarboxylové kyseliny (např. dibenzyl-tartronátu, di-terc.butyl-L-2-hydroxyethylmalonátu) s chráněným karboxylem jako činidel přenášejících protonový řetězec je možné 1) dosáhnout regulace molekulové hmotnosti složením výchozích materiálů a 2) uvolnit karboxylovou skupinu na omega-konci získaného biologicky degradovatelného polymeru reakcí odstraňující chránění po polymeraci.

2) Za druhé, podrobením polymeru, který se získá polymerační reakcí popsanou ve shora uvedeném odstavci 1) a který má «» • · • *

9999 9

99

9 · ·999 · 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9

9 9· 99 «» »·«· na omega-konci chráněnou karboxylovou skupinu, reakci, při které se odstraňuje chráněni, se může získat žádaný biologicky degradovatelný polymer, který má volnou karboxylovou skupinu.

Uvedená chránící skupina se může odstranit obecně známými způsoby. Mezi tyto způsoby patří všechny způsoby, které umožňují odstranění chránící skupiny aniž by ovlivňoval esterovou vazbu póly(hydroxykarboxylove kyseliny), specifickým příkladem je redukce a rozklad kyselinou.

Mezi tyto způsoby redukce patří například katalytická redukce s použitím katalyzátorů (např. paladia na uhlí, paladiové černě, oxidu platičitého), redukce použitím sodíku v kapalném amoniaku a redukce dithiothreitolem. Jestliže se polymer, který má karboxylovou skupinu na omega-konci chráněnu, podrobí katalytické redukci, odstranění chráněni se může dosáhnout například přidáním paladia na uhlí k roztoku polymeru v ethylacetátu, dichlormethanu, chloroformu nebo podobně, a dodáváním vodíku za teploty místnosti po dobu asi 20 minut až asi 4 hodin za intenzivního třepání.

Mezi tyto způsoby rozklady kyselinou patří například rozklad anorganickými kyselinami (např. fluorovodíkovou kyselinou, bromovodíkovou kyselinou, chlorovodíkovou kyselinou), organickými kyselinami (např. trifluoroctovou kyselinou, methansulfonovou kyselinou, trifluormethansulfonovou kyselinou) nebo jejich směsmi. Jestliže je to nutné, může se také jako vhodný přidat vychytávač kationtů (například anisol, fenol, thioanisol). Jestliže má polymer na omega-konci karboxylovou skupinu chráněnu terč.bytylovou skupinou, podrobí se rozkladu kyselinou. Odstranění chránění se může dosáhnout například přidáním vhodného množství kyseliny trifluoroctové k roztoku polymeru v dichlormethanu, xylenu, toluenu nebo podobně, nebo rozpuštěním polymeru v kyselině trifluoroctové a mícháním po dobu asi jedné hodiny za teploty místnosti.

S výhodou se uvedený rozklad kyselinou provádí ihned po

9 9 9 • 9 9 9

>9 9999

9· ·

9 • 9 polymerační reakci. V tomto případě může sloužit jako terminace polymerační reakce.

Navíc se tím, že se polymer, získaný shora popsanou reakcí odstraňující chráněni, podrobí hydrolytické reakci kyselinou, jak je nutné, může podle účelu regulovat vážený průměr molekulové hmotnosti, číselně střední molekulové hmotnosti nebo obsah koncových karboxylových skupin uvedeného polymeru. Konkrétně se toho může dosáhnout například způsobem popsaným v evropské patentové přihlášce A 0 839 525 nebo způsobem na něm založeným.

Biologicky degradovatelný polymer, získaný jak shora popsáno, se může použít jako základ pro výrobu přípravku s trvalým uvolňováním.

Vedle toho se polymer, který má danou volnou karboxylovou skupinu na jednom konci, může vyrábět známými způsoby výroby (např. viz patentový spis WO94/15587).

Polymer kyselina mléčná - kyselina glykolová s jedním koncem poskytujícím volnou karboxylovou skupinu chemickým ošetřením po polymeraci s otevřením kruhu může být také například komerčním výrobkem Boehringer Ingelheim KG.

Biologicky degradovatelný polymer může znamenat sůl (mezi soli biologicky degradovatelných polymerů patří například shora uvedené soli). Mezi užitečné způsoby jejich výroby patři například a) způsob, podle něhož se roztok shora popsaného biologicky degradovatelného polymeru, který má karboxylovou skupinu, v organickém rozpouštědle a vodný roztok obsahující ionty anorganických bází (např. alkalické kovy, jako je sodík a draslík, kovy alkalických zemin, jako je vápník a hořčík) nebo organických bází (např. organické aminy, jako je triethylamin, bazické aminokyseliny, jako je arginin) spolu smíchají, takže dojde k reakci výměny iontů, po které se isoluje polymer, nyní ve formě soli, b) způsob, v němž se sůl slabé kyseliny (např. acetát, glykolát) báze uvedené shora pod ad a) rozpustí v roztoku shora titi titi·· titi ti··· ti* ·· • ti · · · ti · · · ti

2i • · « ti ti titititi • tititi ti titi ti titi titi popsaného biologicky degradovatelného polymeru, který má karboxylovou skupinu, v organickém rozpouštědle, načež se polymer isoluje, nyní ve formě soli, a c) způsob, v němž se sůl slabé kyseliny (např. acetát, glykolát) nebo oxid transitního kovu (např zinku, železa, mědi) michá v roztoku shora popsaného biologicky degradovatelného polymeru, který má karboxylovou skupinu, v organickém rozpouštědle, načež se polymer isoluje, nyní ve formě soli.

Jako biologicky degradovatelný polymer pro přípravek s trvalým uvolňováním typu s dlouhým účinkem (např. 6 měsíců nebo déle) je výhodný polymer kyselina mléčná - kyselina glykolová s volnou karboxylovou skupinou na jednom konci, který je vyroben shora popsaným způsobem.

Hmotnostní poměr biologicky aktivní látky v prostředku podle předloženého vynálezu se mění podle druhu biologicky aktivní látky, podle žádaného farmakologického účinku, podle trvání účinku a podle dalších faktorů. V případě prostředku s trvalým uvolňováním obsahujícího tři složky (biologicky aktivní látka nebo její sůl, hydroxynaftoová kyselina nebo její sůl a biologicky degradovatelný polymer nebo jeho sůl) je hmotnostní množství biologicky aktivního peptidu nebo jeho soli například asi 0,001 až asi 50 % hmotn., s výhodou asi 0,02 až asi 40 % hmotn., výhodněji asi 0,1 až 30 % hmotn. a nejvýhodněji asi 14 až 24 % hmotn. vztaženo k sumě těchto tří složek. V případě nepeptidové biplogicky aktivní látky nebo její soli je toto množství asi 0,01 až 80 % hmotn., s výhodou asi 0,1 až 50 % hmotn. Jestliže je v prostředku obsažena sůl hydroxynaftoové kyseliny biologicky aktivní látky, jsou použitelné podobné hmotnostní poměry. V případě prostředku s trvalým uvolňováním, který obsahuje sůl biologicky aktivního peptidu (označovaného jako A)) s hydroxynaftoovou kyselinou (označovanou jako B)), je množství (hmotn.) sloučeniny A) normálně asi 5 až asi 90 % hmotn., s výhodou asi 10 až asi 85 % hmotn., výhodněji asi 15 až asi 80 % hmotn. a ještě výhodněji asi 30 až asi 80 % hmotn. vztaženo na součet sole A) s B).

• 4 44 ** ···· • · · • * ·· ···· • · · 4 4 4 » · ···· · • 4 · ·♦ 4 ··

V případě prostředku s trvalým uvolňováním, který obsahuje tři složky (biologicky aktivní látku nebo jeji sůl, hydroxynaftoovou kyselinu nebo její sůl a biologicky degradovatelný polymer nebo jeho sůl), množství hydroxynaftoové kyseliny nebo její soli v prostředku je s výhodou asi 1/2 až asi 2 moly, výhodněji asi 3/4 až asi 4/3 molu a ještě výhodněji asi 4/5 až asi 6/5 molu na mol biologicky aktivní látky nebo její soli.

Navrženi prostředku podle předloženého vynálezu je zde dále popsáno pro prostředek s trvalým uvolňováním, který obsahuje tři složky: bazický biologicky aktivní systém, hydroxynaftoovou kyselinu a biologicky degradovatelný polymer. V tomto případě biologicky aktivní látka, jako báze, a hydroxynaftoová kyselina, jako kyselina, jsou v prostředku přítomny současně; ať jsou v prostředku ve formě volných konfigurací nebo ve formě solí, při výrobě prostředku existuje pro každou složku v hydratovaném stavu nebo v přítomnosti stopového množství vody disociační rovnováha. Protože se předpokládá, že sůl vytvořená jakoukoliv hydroxynaftoovou kyselinou, která je velmi mírně rozpustná ve vodě, s biologicky aktivní látkou bude velmi mírně rozpustná ve vodě, i když rozpustnost závisí také na vlastnostech uvedené biologicky aktivní látky, její disociační rovnováha je posunuta směrem k tvorbě soli velmi mírně rozpustné ve vodě.

Při výrobě prostředku s vysokými obsahy bazické biologicky aktivní látky je žádoucí, aby většina biologicky aktivní látky byla protonována. To vede k tomu, že sůl je velmi mírně rozpustná ve vodě, jak shora uvedeno, což lze posoudit ze shora popsané disociační rovnováhy. Pro tento účel je žádoucí, aby hydroxynaftoová kyselina nebo její sůl byla připravována v množství alespoň téměř ekvivalentnímu množství biologicky aktivní látky nebo její soli.

Dále pak je níže popsán mechanismus uvolňováni biologicky aktivní látky obsažené v prostředku. Ve shora popsané sestavě prostředku je biologicky aktivní látka většinou protonována přítomna spolu s protiiontem. Protiiontem je hlavně hydroxy·· ···· ·· ···· ·· ·· • · · ·· · · · * · / / . ί ί .¹ · ί ίί ί • · · · · · · · · • · · · · φφ φ φφ · · naftoová kyselina (s výhodou hydroxynaftoová kyselina). Po tom, co je prostředek podán živému tělu, časem se začnou díky rozkladu biologicky degradovatelného polymeru produkovat jeho oligomery a monomery. Jestliže je uvedeným polymerem polymer kyselina mléčná - kyselina glykolová, výsledný oligomer (oligomer kyselina mléčná - kyselina glykolová) a monomer (kyselina mléčná nebo kyselina glykolová) má vždy jednu karboxylovou skupinu, která také může sloužit jako protion pro biologicky aktivní látku. Biologicky aktivní látka se uvolňuje bez přenosu náboje nebo ve formě soli s protinábojem; přenositelné protiionty zahrnují hydroxynaftoové kyseliny, oligomery kyselina mléčná kyselina glykolová (s takovými molekulovými hmotnostmi, aby přenos byl možný) a monomery (kyselina mléčná nebo kyselina glykolová), jak shora popsáno.

Jestliže je současně přítomno více kyselin, obvykle se přednostně produkují soli silnějších kyselin, i když výsledek závisí také na poměru jejich množství. Pokud jde o pKa hodnoty hydroxynaftoových kyselin, je například známo, že 3-hydroxy-2-naftoová kyselina má hodnotu pKa 2,708 (Kagaku Binran Kisohen II, Chemical Society of Japan, publikováno 25. září 1969.). Na druhé straně však hodnoty pKa karboxylových skupin oligomerů kyselina mléčná - kyselina glykolová nejsou známy, ale mohou být vypočteny na základě hodnot pKa kyseliny mléčné nebo kyseliny glykolové (= 3,86, respektive 3,83) podle teorie, že změna množství volné energie díky zavedení substituentu může být přibližně vypočtena podle aditivního pravidla. Příspěvky substituentů k disociačním konstantám již byly stanoveny a mohou být pro tento účel použity (Tabulka 4.1 v pKa Prediction for Organic Acids and Bases, D. D. Perrin, B. Dempsey a E. P. Serjeant, 1981.). Jelikož následující data jsou aplikovatelná na hydroxylovou skupinu a esterovou vazbu:

delta pKa (OH) = -0,90, delta pKa (esterová vazba) = -1,7, lze stanovit hodnoty pKa karboxylové skupiny oligomerů kyselina mléčná - kyselina glykolová, v úvahu se při tom vezme příspěvek esterové vazby nejbližší k disociované skupině, jak je vidět

99999 ·· · «9 ·· z následujícího:

pKa = pKa (kyseliny mléčné nebo kyseliny glykolové) = delta pKa (OH) + delta pKa (esterové vazby) =

3,06 nebo 3,03.

Protože hydroxynaftoové kyseliny jsou tedy silnější kyseliny než kyselina mléčná (pKa = 3,86), kyselina glykolová (pKa = 3,83) a oligomery kyselina mléčná - kyselina glykolová, předpokládá se, že se ve shora popsaném prostředku s výhodou produkuje sůl hydroxynaftoové kyseliny s biologicky aktivní látkou? předpokládá se, že vlastnosti soli jsou převážně dány povahou trvalého uvolňování biologicky aktivní látky z prostředku. Příklady uvedené biologicky aktivní látky jsou shora popsané biologicky aktivní látky.

Skutečnost, že sůl vytvořená hydroxynaftoovou kyselinou s biologicky aktivní látkou je velmi mírně rozpustná ve vodě, spíše než nerozpustná ve vodě, slouží zde ve prospěch mechanismu s trvalým uvolňováním. Jinými slovy, jak je demonstrováno ve shora uvedené diskusi o disociačních konstantách kyselin, v počátečním stupni uvolňováni převládá sůl hydroxynaftoové kyseliny, silnější kyseliny než shora popsané oligomery a monomery kyselina mléčná - kyselina glykolová; systém počátečního uvolňování léčiva lze regulovat poměrem obsahu hydroxynaftoové kyseliny, protože rozpustnost a profil distribuce soli v tělesné tkáni slouží jako determinanty rychlosti uvolňování biologicky aktivní látky. Potom, jak se zvyšuje množství oligomerů a monomerů, díky redukci hydroxynaftoové kyseliny a hydrolýze biologicky degradovatelného polymeru, postupně převládá mechanismus uvolňování biologicky aktivní látky zahrnující oligomery a monomery jako protiionty; dokonce i když hydroxynaftoová kyselina v podstatě z uvedeného prostředku zmizí, dosáhne se stabilního uvolňování biologicky aktivní látky. Vysvětlit lze také zvýšenou účinnost inkorporace biologicky aktivní látky při výrobě prostředku s trvalým uvolňováním a možnost potlačení počátečního rychlého uvolněni po podání inkorporované biologicky aktivní látky.

·· ·· • · · · • · · ·

Shora popsaným mechanismem může být vysvětlena také úloha hydroxynaftoové kyseliny v prostředku s trvalým uvolňováním, který obsahuje sůl hydroxynaftoové kyseliny biologicky aktivního peptidů.

Pojem nerozpustný ve vodě, jak je zde používán, znamená to, že jestliže se uvedená látka míchá v destilované vodě po dobu 4 hodin za teploty nepřesahující 40 °C, hmotnost látky, která se rozpustí v jednom litru tohoto roztoku není vyšší než 25 mg.

Pojem velmi mírně rozpustný ve vodě, jak se zde používá, znamená, že shora popsaná hmotnost není menší než 25 mg a není vyšší než 5 g. Jestliže uvedená látka znamená sůl biologicky aktivní látky, shora uvedená definice se aplikuje na hmotnost biologicky aktivní látky, která se rozpustí při shora popsaném postupu.

I když prostředek s trvalým uvolňováním podle předloženého vynálezu není omezen, pokud jde o formu, výhodné jsou mikročástice, výhodnější jsou mikrokuličky (také označované jako mikrotobolky v případě prostředků s trvalým uvolňováním, které obsahují biologicky degradovatelné polymery). Pojem mikrokulička, jak je zde používán, je definován jako kulička, kterou je možno podávat injekčně a která může být dispergována v roztocích. Její tvar může být potvrzen například rastrovacím mikroskopem.

Způsoby provedení vynálezu;

Příklady způsobů výroby prostředků s trvalým uvolňováním podle předloženého vynálezu, které obsahují biologicky aktivní látku nebo její sůl, hydroxynaftoovou kyselinu nebo její sůl a biologicky degradovatelný polymer nebo jeho sůl, mikrokuličky, jsou uvedeny níže.

I) Způsob sušení z vody

i) Způsob O/W ··· • ·· ·

Podle tohoto způsobu se připraví roztok hydroxynaftoové kyseliny nebo její soli a biologicky degradovatelného polymeru nebo jeho soli v organickém rozpouštědle.

Příkladem uvedeného organického rozpouštědla jsou halogenované uhlovodíky (např. dichlormethan, chloroform, dichlorethan, trichlorethan, tetrachlormethan), ethery (např. diethylether, isopropylether), estery mastných kyselin (např. ethylacetát, butylacetát), aromatické uhlovodíky (např. benzen, toluen, xylen), alkoholy (např. ethanol, methanol) a acetonitril. Z nich je jako organické rozpouštědlo pro biologicky degradovatelný polymer nebo jeho sůl výhodný dichlormethan. Alkoholy jsou výhodnými organickými rozpouštědly pro hydroxynaftoovou kyselinu nebo její sůl. Tato rozpouštědla se mohou používat ve směsích ve vhodných poměrech. Z těchto rozpouštědel jsou výhodnými směsi halogenovaných uhlovodíků a alkoholů, výhodnější jsou směsi dichlormethanu a ethanolu.

Jestliže se jako organické rozpouštědlo používá směs dichlormethanu a ethanolu, poměr jejich koncentraci se normálně vybere tak, aby byl v rozmezí od asi 0,01 do asi 50 % (obj.), s výhodou od asi 0,05 do asi 40 % (obj.) a výhodněji od asi 0,1 do asi 30 % (obj.).

Koncentrace biologicky degradovatelného polymeru v roztoku organického rozpouštědla se mění podle molekulové hmotnosti biologicky degradovatelného polymeru a podle druhu organického rozpouštědla. Například jestliže se jako organické rozpouštědlo používá dichlormethan, koncentrace biologicky degradovatelného polymeru se normálně vybere tak, aby byla v rozmezí od asi 0,5 do asi 70 % hmotn., s výhodou od asi 1 do asi 60 % hmotn. a výhodněji od asi 2 do asi 50 % hmotn.

Koncentrace hydroxynaftoové kyseliny nebo její soli v roztoku organického rozpouštědla se normálně vybere například z rozmezí od asi 0,01 do asi 10 % hmotn., s výhodou od asi 0,1 do asi 5 % hmotn. a výhodněji od asi 0,5 do asi 3 % hmotn.

·· ·»·· • ·· ·

Biologicky aktivní látka nebo její sůl se přidává k takto získanému roztoku organického rozpouštědla, který obsahuje hydroxynaftoovou kyselinu nebo její sůl a biologicky degradovatelný polymer, a rozpustí se nebo se disperguje.

Takto získaný roztok organického rozpouštědla, který obsahuje biologicky aktivní látku nebp její sůl, hydroxynaftoovou kyselinu nebo její sůl a biologicky degradovatelný polymer, se pak přidá k vodné fázi, takže se vytvoří emulze olej (olejová fáze)/voda (vodná fáze), načež se z olejové fáze odpaří rozpouštědlo. Získají se tak mikrokuličky. U této operace se objem vodné fáze normálně vybere z rozmezí od asi l-násobku do asi 10 000-násobku, s výhodou od asi 5-násobku do asi 50 000-násobku a výhodněji od asi 10-násobku do asi 2000-násobku objemu olejové fáze.

Ke shora popsané vnější vodné fázi se může přidat emulgační činidlo. Uvedeným emulgačním činidlem může být jakékoliv činidlo, pokud je schopno tvořit stabilní emulzi olej/voda. Mezi tato emulgačni činidla patří například aniontová povrchově aktivní činidla (např. oleát sodný, stearát sodný, laurylsulfát sodný), neiontové povrchově aktivní činidla [např. estery mastných kyselin s polyoxyethylensorbitanem (Tween 80, Tween 60, Atlas Powder Company), polyoxyethylenové deriváty ricinového oleje (např. HCO-60, HCO-50, Nikko Chemicals)], polyvinylpyrrolidon, polyvinylalkohol, karboxymethylcelulosa, lecithin, želatina a kyselina hyaluronová. Tato emulgačni činidla se mohou používat buď samostatně nebo ve vzájemné kombinaci. Pokud jde o koncentraci, je výhodné, aby se používala v rozmezí od asi 0,01 % do 10 % hmotn., s výhodou od asi 0,05 % do asi 5 % hmotn.

Ke shora popsané vnější vodné fázi se může přidat regulátor osmotického tlaku. Uvedeným regulátorem osmotického tlaku může být jakýkoliv regulátor osmotického tlaku, pokud vykazuje osmotický tlak, jestliže se připraví jako vodný roztok.

99 9 ·· 99 ' ♦ 9 « ♦ · • 9

Příkladem uvedeného regulátoru osmotického tlaku jsou polyhydroxyalkoholy, monohydroxyalkoholy, monosacharidy, disacharidy, oligosacharidy, aminokyseliny a jejich deriváty.

Mezi užitečné polyhydroxyalkoholy patří například dihydroxyalkoholy, jako je glycerol, pentahydroxyalkoholy, jako je arabitol, xylitol a adonitol, a hexahydroxyalkoholy, jako je mannitol, sorbitol a dulcitol. Z těchto alkoholů jsou výhodné hexahydroxyalkoholy, výhodnější je mannitol.

Mezi užitečné mononydroxyalkoholy patří například methanol, ethanol a isopropylalkohol, výhodným je ethanol.

Mezi užitečné monosacharidy patří například pentosy, jako je arabinosa, xylosa, ribosa a 2-deoxyribosa, a hexosy, jako je glukosa, fruktosa, galaktosa, mannosa, sorbosa, rhamnosa a fukosa, výhodnými jsou pentosy.

Mezi užitečné oligosacharidy patří například trisacharidy, jako je maltotriosa a rafinosa, a tetrasacharidy, jako je stachyosa, výhodnými jsou trisacharidy.

Mezi užitečné deriváty monosacharidů, disacharidů a oligosacharidů patří například glukosamin, galaktosamin, kyselina glukuronová a kyselina galakturonová.

Mezi užitečné aminokyseliny patří například glycin, leucin a arginin, výhodným je L-arginin.

Tyto regulátory osmotického tlaku se mohou pužívat samostatně nebo ve vzájemné kombinaci.

Tyto regulátory osmotického tlaku se normálně používají v takových koncentracích, aby osmotický tlak vnější vodné fáze byl asi 1/50-násobek až asi 5-násobek, s výhodou asi 1/25-násobek až asi 3-násobek osmotického tlaku fysiologického solného roztoku.

Odstranění organického rozpouštědla se může dosáhnout obecně známými způsoby nebo způsoby na nich založenými. Mezi tyto způsoby patří například způsob, v němž se organické rozpouštědlo odpaří za normálního nebo postupně snižovaného tlaku za míchání použitím vrtulového michadla, magnetického míchadla nebo podobně, a způsob, podle něhož se organické rozpouštědlo odpař! na rotačním odpařováku, který je spojen s vakuem, nebo podobně.

Takto získané mikrokuličky se odstřeďují nebo odfiltrují, aby se oddělily, načež se několikrát promyjí destilovanou vodou, aby se odstranila volná biologicky aktivní látka, hydroxynaftoová kyselina, nosič léčiva, emulgačnl činidlo atd., které přilnuly k povrchu mikrokuliček, potom se opět dispergují v destilované vodě atd., a vysuší se vymražením.

Pro předcházení vzájemné agregace částic během procesu výroby se může přidat antikoagulační činidlo. Příkladem uvedeného antikoagulačního činidla jsou ve vodě rozpustné polysacharidy, jako je mannítol, laktosa, glukosa a škroby (např. kukuřičný škrob), aminokyseliny, jako je glycin, a proteiny, jako je fibrin a kolagen. Z těchto látek je výhodným mannítol.

Jestliže je to nutné, může po vysušení vymražením následovat zahřívání za sníženého tlaku, aby se z mikrokuliček odstranila voda a organické rozpouštědlo bez toho, aby toto zahřívání způsobilo vzájemnou adhezi mikrokuliček. Je výhodné, aby mikrokuličky byly zahřívány na teplotu mírně vyšší než je bezprostřední bod skelného přechodu biologicky degradovatelného polymeru, který se stanoví diferenciálním skanovacim kalorimetrem, jestliže se teplota zvyšuje rychlostí 10 až 20 °C za minutu. Výhodněji se mikrokuličky zahřívají na teplotu v rozmezí od bezprostředního bodu skelného přechodu biologicky degradovatelného polymeru do teploty o asi 30 °C vyšší než je teplota skelného přechodu. Jestliže se jako biologicky degradovatelný polymer používá polymer kyselina mléčná - kyselina glykolová, je zvláště výhodné, aby mikrokuličky byly zahřívány v teplotním ·♦ 44

4 4 4 9 9 4 4 9 9

4 4 4 4 9 4 9 9 «· ··<·

9

9 99 4 rozmezí od bezprostředního bodu skelného přechodu až do teploty o 10 °C vyšší než je teplota skelného přechodu, výhodněji v teplotním rozmezí od bezprostředního bodu skelného přechodu až do teploty o 5 °C vyšší než je teplota skelného přechodu.

I když se doba zahřívání může měnit v závislosti na množství mikrokuliček a na dalších faktorech, obvykle se pohybuje od asi 12 hodin do asi 168 hodin, s výhodou asi 24 hodin až asi 120 hodin a výhodněji asi 48 hodin až asi 96 hodin po tom, co mikrokuličky dosáhnou danou teplotu.

Lze použít jakýkoliv způsob zahřívání, pokud se agregáty mikrokuliček stejnoměrně zahřívají.

Mezi užitečné tepelné způsoby sušení patří například způsob, podle kterého se sušení teplem provádí v komůrce se stálou teplotou, v komůrce s fluidním ložem, v pojízdné komůrce nebo v peci, a způsob používající pro sušení teplem mikrovlny. Z těchto způsobů je výhodný takový způsob, při kterém se sušení teplem provádí v komůrce se stálou teplotou.

ii) Způsob voda/olej/voda (1)

Nejdříve se připraví roztok organického rozpouštědla, kte· rý obsahuje biologicky degradovatelný polymer nebo jeho sůl.

Koncentrace organického rozpouštědla a biologicky degradovatelného polymeru nebo jeho soli jsou stejné jako jsou koncentrace shora popsané v odstavci ad I) i).

Když se používají více než dva druhy rozpouštědel, poměry těchto rozpouštědel jsou stejné jako jsou poměry shora popsané v odstavci ad I) i). K takto získanému roztoku organického rozpouštědla, které obsahuje biologicky degradovatelný polymer, se přidá biologicky aktivní látka nebo její sůl, načež se rozpustí a disperguje.

«0 » 0 * 0 ♦

• 0 0 • * 0 · ·

J · 0 0 • 0· ♦ ·

·« 00*0 »»»·

Dále se k roztoku organického rozpouštědla (olejová fáze) biologicky aktivní látky a biologicky degradovatelného polymeru přidá roztok hydroxynaftoové kyseliny nebo její soli [příkladem tohoto rozpouštědla je voda, alkoholy (např. methanol, ethanol), pyridinový roztok, dimethylacetamidový roztok atd.]. Tato směs se emulguje známým způsobem, jako je homogenizace nebo působení ultrazvuku za vzniku emulze voda/olej.

Takto získaná emulze voda/olej, která obsahuje biologicky aktivní látku nebo její sůl, hydroxynaftoovou kyselinu nebo její sůl a biologicky degradovatelný polymer nebo jeho sůl, se pak přidá k vodné fázi za vzniku emulze voda (vnitřní vodná fáze)/olej (olejová fáze)/voda (vnější vodná fáze). Potom se rozpouštědlo z olejové fáze odpaří, takže se získají mikrokuličky. Pro tento postup se objem vnější vodné fáze normálně vybere tak, aby byl v rozmezí od asi 1-násobku do asi 10 000-násobku, s výhodou asi 5-násobku až asi 50 000-násobku a výhodněji od asi 10-násobku do asi 2000-násobku objemu olejové fáze.

Shora popsané emulgační činidlo a regulátor osmotického tlaku, které se mohou přidat k vnější vodné fázi, a následující postupy jsou stejné jako jsou ty, které jsou shora popsány v odstavci ad I) i).

ii) Způsob voda/olej/voda (2)

Nejdříve se připraví roztok organického rozpouštědla, který obsahuje hydroxynaftoovou kyselinu a biologicky degradovatelný polymer. Takto získaný roztok organického rozpouštědla se nazývá olejová fáze. Způsob přípravy je stejný jak je shora popsáno v odstavci ad I) i).

Nebo se také může odděleně připravit roztok organického rozpouštědla, který obsahuje hydroxynaftoovou kyselinu, a roztok organického rozpouštědla, který obsahuje biologicky degradovatelný polymer. Smícháním těchto roztoků se připraví olejová fáze.

• · • φφ · φφφφ ·· 94

9 9 9

9 9 « • Φ · Φ φ • · · 4

ΦΦ 94

9994

4 9

9 9 • ΦΦΦ * · * • 99

Koncentrace biologicky degradovatelného polymeru v roztoku organického rozpouštědla se mění podle molekulové hmotnosti biologicky degradovatelného polymeru a podle druhu organického rozpouštědla. Například, jestliže se jako organické rozpouštědlo použije dichloromethan, koncentrace biologicky degradovateiného polymeru se normálně vybere tak, aby byla v rozmezí od asi 0,5 do asi 70 % hmotn., s výhodou od asi 1 do asi 60 % hmotn. a výhodněji od asi 2 do asi 50 % hmotn.

Potom se připraví roztok biologicky aktivní látky nebo její soli [příkladem tohoto rozpouštědla je voda, alkoholy (např. methanol, ethanol)]. Takto získaný roztok se nazývá vnitřní vodná fáze. Koncentrace biologicky aktivní látky je normálně 0,001 mg/ml až 10 g/ml, s výhodou 0,1 mg/ml až 5 g/ml, výhodněji 10 mg/ml až 3 g/ml. Olejová fáze a vnitřní vodná fáze se emulgují známým způsobem, jako je homogenizace nebo působení ultrazvuku, za vzniku emulze voda/olej.

Pro tento postup se objem olejové fáze normálně vybere tak, aby byl v rozmezí od asi 1-násobku do asi 1000-násobku, s výhodou od asi 2-násobku do asi 100-násobku a výhodněji od asi 3-násobku do asi 10-násobku objemu vnitřní vodné fáze.

Viskozita emulze voda/olej se normálně vybere tak, aby byla v rozmezí od asi 0,01 do asi 10 Pa.s, s výhodou od asi 0,1 Pa.s do asi 5 Pa.s, výhodněji od asi 0,5 Pa.s do asi 2 Pa.s.

Takto získaná emulze voda/olej, která obsahuje biologicky aktivní látku nebo její sůl, hydroxynaftoovou kyselinu nebo její sůl a biologicky degradovatelný polymer, se pak přidá do vodné fáze za vzniku emulze voda (vnitřní vodná fáze)/olej (olejová fáze)/voda (vnější vodná fáze), načež se rozpouštědlo z olejové fáze odpaří za vzniku mikrokuliček. Pro tento postup se objem vnější vodné fáze normálně vybere z rozmezí od asi 1-násobku do asi 10 000-násobku, s výhodou od asi 2-násobku do asi 100-násobku a výhodněji od asi 3-násobku do asi 10-násobku objemu vnější vodné fáze.

*· ··· · ·♦ • » · * * ♦ • · · • « · * · · • * * • · · • » · • » · ·· *

Shora popsané emulgačnl činidlo a regulátor osmotického tlaku, které se mohou přidat k vnější vodné fázi, a následujíc! postupy jsou stejné, jako jsou ty, které jsou shora popsány v odstavci ad I) i).

II) Způsob děleni fázi

Při výrobě mikrokuliček podle tohoto způsobu se trošku po trošce přidává koacervační činidlo k roztoku organického rozpouštědla popsaného ve shora uvedeném odstavci I) při způsobu sušení z vody, při čemž toto rozpouštědlo obsahuje prostředek sestávající z biologicky aktivní látky nebo její soli, hydroxynaftoové kyseliny nebo její soli a biologicky degradovatelného polymeru nebo jeho soli, za míchání, takže se vysrážejí a ztuhnou mikrokuličky. Uvedené koacervační činidlo se přidává v objemovém množství od asi 0,01-násobku do asi 1000-násobku, s výhodou od asi 0,05-násobku do asi 500-násobku a výhodněji od asi 0,1-násobku do asi 200-násobku objemu olejové fáze.

Uvedené koacervační činidlo může znamenat jakoukoliv, pokud znamená polymer, sloučeninu minerálního oleje nebo rostlinného oleje, která je mísitelná s organickým rozpouštědlem a která nerozpouští komplex soli biologicky aktivní látky s hydroxynaftoovou kyselinou a biologicky slučitelným polymerem. Mezi užitečná koacervační činidla specificky patří například silikonový olej, sezamový olej, sojový olej, kukuřičný olej, olej ze lněných semen, olej z kokosového ořechu, lněný olej, minerální olej, hexan a heptan. Mohou se používat také v kombinaci.

Takto získané mikrokuličky se isolují, načež se opakovaně promyji heptanem atd., aby se odstranilo koacervační činidlo atd. jiné než prostředek biologicky aktivní látky, hydroxynaftoové kyseliny a biologicky degradovatelného polymeru. Následuje vysušení za sníženého tlaku. Mikrokuličky se také promyji stejným způsobem jako ve shora uvedeném odstavci I) i) způsobu sušení z vody, potom se vysuší vymražením působením tepla.

· 000 0 • 9 999· 99 99 • 9 9 09 9 9909 _Λ . ·9 990 9990 ♦ ♦ 0999 09999

0 990 0900 • 999 9 99 · 9· 09

III) Způsob sušení rozprašováním

Při výrobě mikrokuliček podle tohoto způsobu se roztok organického rozpouštědla, popsaný ve shora uvedeném odstavci I) způsobu sušení z vody, který obsahuje prostředek sestávající z biologicky aktivní látky nebo její soli, hydroxynaftoové kyseliny nebo její soli a biologicky degradovatelného polymeru nebo jeho soli, rozprašuje tryskou do sušicí komory sušárny sprejem tak, zby organické rozpouštědlo vytékalo ve velmi krátkém čase jako jemné kuličky. Získají se tak mikrokuličky. Příkladem uvedené trysky je dvojitá kapalinová tryska, tlaková tryska a rotační disková tryska. Mikrokuličky se pak mohou vysušit vymražováním a teplem, podle potřeby, po tom, co se promyjí stejným způsobem jako ve shora uvedeném odstavci I) způsobu sušení z vody.

U jiných dávkových forem než jsou shora popsané mikrokuličky se roztok organického rozpouštědla, popsaný ve shora uvedeném odstavci I) způsobu sušení z vody, který obsahuje prostředek sestávající z biologicky aktivní látky nebo její soli, hydroxynaftoové kyseliny nebo její soli a biologicky degradovatelného polymeru nebo jeho soli, může vysušit odpařením organického rozpouštědla a vody, při čemž stupeň vakua se upraví použitím rotačního odpařováku nebo podobného zařízení. Následuje rozemletí v tryskovém mlýnu nebo podobným způsobem, takže se získají mikročástice.

Rozemleté mikročástice se pak mohou vysušit vymražením a teplem po tom, co se promyjí stejným způsobem jako ve shora uvedeném odstavci I) způsobu sušení z vody při výrobě mikrokuliček.

Takto získané mikrokuličky nebo mikročástice umožňují uvolňování léčiva odpovídající rychlosti rozkladu použitého biologicky degradovatelného polymeru nebo polymeru kyselina mléčná - kyselina glykolová.

• 9 9999

99 < 9« 9 « 9 9 9 »9 9 « 9

9999 »

• 9 9999

9

9

9

9

IV) Dvoustupňový způsob

Biologicky účinná látka nebo její sůl se přidá k roztoku hydroxynaftoové kyseliny nebo jeji soli v organickém rozpouštěd le v takovém hmotnostním poměru, který spadá do shora popsaného rozsahu pro biologicky aktivní látky. Získá se tak roztok organického rozpouštědla hydroxynaftoové kyseliny biologicky aktivní látky.

Uvedené organické rozpouštědlo je stejné jako rozpouštědla popsaná shora v odstavci I) i). Jestliže se jako směs rozpouštědel používají více než dva druhy organických rozpouštědel, poměr směsi je stejný jako poměry popsané shora v odstavci I) i).

Odstranění organického rozpouštědla při vysrážení prostředku hydroxynaftoové kyseliny biologicky aktivní látky lze dosáhnout obvykle známými způsoby nebo způsoby na nich založenými. Mezi tyto způsoby patří například způsob, v němž se organické rozpouštědlo odpaří, při čemž stupeň vakua se upraví použitím rotačního odpařováku nebo podobným způsobem.

Takto získaný prostředek hydroxynaftoové kyseliny biologicky aktivní látky se může opět rozpustit v organickém rozpouštědle za vzniku prostředku s trvalým uvolňováním (mikrokuličky nebo mikročástice).

Příkladem uvedeného organického rozpouštědla jsou halogenované uhlovodíky (např. dichlormethan, chloroform, dichlorethan, trichlorethan, tetrachlormethan), ethery (např. diethylether, isopropylether), estery mastných kyselin (např. ethylacetát, butylacetát) a aromatické uhlovodíky (např. benzen, toluen, xylen). Tato rozpouštědla se mohou používat ve směsích v příslušných poměrech. Z těchto rozpouštědel jsou výhodné halogenované uhlovodíky, výhodnější je dichlormethan.

Roztok organického rozpouštědla obsahující hydroxynafto36 *· 9999 ♦ · 9 • 9

9 • 9 ♦ 9 >9 9· • *9 9

I 9 9 9 • ·9 9 » 9 9 9

9* «9 ovou kyselinu biologicky aktivní látky se pak přidá k vodné fázi za vzniku emulze olej (olejová fáze)/voda (vodná fáze). Rozpouštědlo se pak z olejové fáze odpaří. Získají se mikrokuličky. Pro tento postup sc objem vodná fázo normálně vybere z rozmezí od asi 1-násobku do asi 10 000-násobku, s výhodou od asi 5-násobku do asi 5000-násobku a výhodněji od asi 10-násobku do asi 2000-násobku objemu olejové fáze.

Emulgační činidlo, regulátor osmotického tlaku a následující stupeň jsou stejné jako ty, které jsou popsány v odstavci I) i).

Odstranění organického rozpouštědla se může dosáhnout obecně známými způsoby nebo způsoby na nich založenými. Mezi tyto způsoby patří například způsob, v němž se organické rozpouštědlo odpaří za normálního nebo postupně snižovaného tlaku za míchání použitím vrtulového míchadla, magnetického míchadla nebo podobně, a způsob, podle něhož se organické rozpouštědlo odpaří na rotačním odpařováku, který je spojen s regulovatelným vakuem, nebo podobným způsobem.

Takto získané mikrokuličky se odstřeďují nebo odfiltrují, aby se oddělily, načež se několikrát promyjí destilovanou vodou, aby se odstranila volná biologicky aktivní látka, hydroxynaftoová kyselina, emulgační činidlo atd., které přilnuly k povrchu mikrokuliček, potom se opět dispergují v destilované vodě atd. a vysuší se vymrazením.

Pro předcházení vzájemné agregace částic během procesu výroby se může přidat antikoagulační činidlo. Příkladem uvedeného antikoagulačního činidla jsou ve vodě rozpustné polysacharidy, jako je mannitol, laktosa, glukosa a škroby (např. kukuřičný škrob), aminokyseliny, jako je glycin, a proteiny, jako je fibrin a kolagen. Z těchto látek je výhodným mannitol.

Jestliže je to nutné, může po vysušení vymrazením následovat zahřívání za sníženého tlaku, aby se z mikrokuliček dále

99 ·« ···· »· t···

9

9999 9 odstranila voda a organické rozpouštědlo, aniž by to však způsobilo vzájemnou adhezi mikrokuliček.

když se doba zahřívání může měnit v závislosti na množství mikrokuliček a na dalších faktorech, obvykle se pohybuje od asi 12 hodin do asi 168 hodin, s výhodou asi 24 hodin až asi 120 hodin a výhodněji asi 48 hodin až asi 96 hodin po tom, co mikrokuličky dosáhnou danou teplotu.

Lze použít jakéhokoliv způsobu zahřívání, pokud se agregáty mikrokuliček stejnoměrně zahřívají.

Mezi užitečné způsoby sušení teplem patři například způsob, podle kterého se sušení teplem provádí v komůrce se stálou teplotou, v komůrce s fluidním ložem, v pojízdné komůrce nebo v peci, a způsob používající pro sušení teplem mikrovlny. Z těchto způsobů je výhodný takový způsob, při kterém se sušení teplem provádí v komůrce se stálou teplotou. Získané mikrokuličky mají relativně jednotný kulatý tvar a mají malou rezistenci pri injekčním podávání, takže ucpání jehly je nepravděpodobné. Možné použití tenkých injekčních jehel také zmírňuje bolest pacienta při injekčním podáváni.

V) Jednostupňový způsob

Biologicky aktivní látka nebo její sůl se přidá k roztoku hydroxynaftoové kyseliny nebo její soli v organickém rozpouštěd le v takovém hmotnostním množství, které spadá do shora popsaného rozsahu pro biologicky aktivní látky. Získá se tak roztok organického rozpouštědla hydroxynaftoové kyseliny biologicky aktivní látky. Potom se připraví přípravek (mikrokuličky nebo mikročástice) s trvalým uvolňováním.

Uvedené organické rozpouštědlo je stejné jako rozpouštědla popsaná shora v odstavci I) i). Jestliže se jako směs rozpouštědel používají více než dva druhy organických rozpouštědel, poměr směsi je stejný jako poměry popsané v odstavci I) i).

•0 0000 ·· 0000

Roztok organického rozpouštědla obsahující hydroxynaftoovou kyselinu biologicky aktivní látky se pak přidá k vodné fázi za vzniku emulze olej (olejová fáze)/voda (vodná fáze). Rozpouštědlo se pak z olejové fáze odpaří. Získají se mikrokuličky. Pro tento postup se objem vodné fáze normálně vybere z rozmezí od asi 1-násobku do asi 10 000-násobku, s výhodou od asi 5-násobku do asi 5000-násobku a výhodněji od asi 10-násobku do asi 2000-násobku objemu olejové fáze.

Shora popsané emulgační činidlo a regulátor osmotického tlaku, které se mohou přidat k vnější vodné fázi, a následující postupy jsou stejné jako jsou ty, které jsou shora popsány v odstavci IV).

Prostředek s trvalým uvolňováním podle předloženého vynálezu se může podávat jako takový nebo ve formě různých dávkových forem připravených jeho použitím jako výchozího materiálu, specificky jako intramuskulární, subkutánní, viscerální a další injektovatelné přípravky nebo implantační přípravky, nosní, rektální, uterinní a další transdermální přípravky, orální přípravky [např. pevné přípravky, jako jsou tobolky (např. tvrdé tobolky, měkké tobolky), granule a prášky; kapaliny, jako jsou sirupy, emulze a suspenze] atd.

Například prostředek s trvalým uvolňováním podle předloženého vynálezu se může připravovat jako injektovatelné přípravky tak, že se suspenduje ve vodě s dispergačním činidlem (např. povrchově aktivní činidla, jako je Tween 80 a HCO-60, polysacharidy, jako je hyaluronát sodný, karboxymethylcelulosa a alginát sodný), ochranným činidlem (např. methylparaben, propyl par aben) , činidlem upravujícím isotoničnost roztoku (např. chlorid sodný, mannitol, sorbitol, glukosa, prolin) atd. Získá se tak vodná suspenze. Nebo se může dispergovat v rostlinném oleji, jako je sezamový olej nebo kukuřičný olej. Získá se tak olejová suspenze. Tímto způsobem se získá prakticky užitečný přípravek s trvalým uvolňováním, který je možné podávat injekčně.

·« «»*« *» ·«*· • · ···· · • ♦ *»

Jestliže se prostředek s trvalým uvolňováním podle předloženého vynálezu používá ve formě suspenze, kterou lze podávat injekčně, průměr jeho částic se vybere tak, aby byl v takovém rozmezí, které vyhovuje požadavkům na stupeň disperze a průchod jehlou. Například střední průměr částic je normálně v rozmezí od asi 0,1 do 300 μτα, s výhodou od asi 0,5 do 150 Mm, výhodněji od asi 1 do 100 Mm.

Protředek s trvalým uvolňováním podle předloženého vynálezu se může vyrábět jako sterilní přípravek takovými způsoby, v nichž je celý způsob výroby aseptický, způsobem, který používá pro sterilizaci gama paprsky, a způsobem, v němž se přidává ochranné činidlo, při čemž tyto způsoby nejsou zkonstruovány jako omezující.

Vzhledem k nízké toxicitě se prostředek s trvalým uvolňováním podle předloženého vynálezu může používat jako bezpečný farmaceutický přípravek atd. u savců (např. lidí, skotu, sviní, psů, koček, myší, krys, králíků).

I když se dávka může pohybovat v širokých mezích podle druhu, množství a dávkové formy účinné složky biologicky aktivní látky, podle trvání uvolňování biologicky aktivní látky, cílového onemocnění, živočišného druhu a podle dalších faktorů, dávka prostředku s trvalým uvolňováním může být nastavena na jakoukoliv úroveň, pokud je biologicky aktivní látka účinná. Dávka účinné složky biologicky aktivní látky pro podávání se může s výhodou vybrat jako vhodná z rozmezí od asi 0,01 mg do 10 mg/kg tělesné hmotnosti, výhodněji od asi 0,05 mg do 5 mg/kg tělesné hmotnosti u dospělého v případě přípravku s jednoměsíčním uvolňováním.

Dávka prostředku s trvalým uvolňováním se pro podávání může s výhodou vybrat jako vhodná v rozmezí od asi 0,05 mg do 50 mg/kg tělesné hmotnosti, výhodněji od asi 0,1 mg do 30 mg/kg tělesné hmotnosti u dospělého.

♦ ti ··»» ♦ ti titititi ti* titi • ti ti titi ti titititi • ti tititi titititi titititi ti titi ti titi titi

Frekvence podávání může být vybrána jako vhodná podle dru hu, množství a dávkové formy účinné složky biologicky aktivní látky, podle trvání uvolňování biologicky účinné látky, podle cílového onemocnění, podle druhu živočicha a podle dalších faktorů, např. jednou za každých několik týdnů, jednou měsíčně nebo jednou za každých několik měsíců (např. 3 měsíce, 4 měsíce, 6 měsíců).

Prostředek s trvalým uvolňováním podle předloženého vynálezu je užitečný, podle biologicky účinné látky, která je v prostředku s trvalým uvolňováním obsažena, jako činidlo pro léčení nebo předcházení různých druhů onemocnění. Jestliže se jako biologicky aktivní látka používají LH-RH deriváty, prostředek s trvalým uvolňováním podle předloženého vynálezu je užitečný jako činidlo pro léčení nebo předcházení onemocnění závislých na hormonech, zvláště onemocnění závislých na pohlavních hormonech, jako je rakovina závislá na pohlavních hormonech (např. rakovina prostaty, hysterokarcinom, rakovina prsu, hypofysoma atd.), hypertrofie prostaty, endometrióza, hysteromyom, předčasná puberta, dysmenorea, amenorea, premenstruační syndrom a syndrom mnohomístného vaječníku. Prostředek s trvalým uvolňováním podle předloženého vynálezu je také užitečný pro antikoncepční činidlo. Jestliže je použit opětovný vazný účinek po léčení, prostředek s trvalým uvolňováním podle předloženého vynálezu je užitečný jako činidlo pro léčení

Prostředek s trvalým uvolňováním podle předloženého vynálezu je dále užitečný jako činidlo pro léčení nebo předcházení benigního nebo kakoetického novotvaru nezávislého na pohlavních hormonech ale citlivého na LH-RH.

Příklady provedení vynálezu

Předložený vynález je zde popsán podrobněji pomocí následujících příkladů, které nejsou zkonstruovány jako omezující.

94

4 4 4 9

4 4 4 4 ·« ··*· ♦ ♦ « 99 ·

4 4 9

9444 9 44

4 4 4 9

44 99

Příklad 1

3429,6 mg acetátu (vyrobeného TAP) N-(S)-tetrahydrofur-2-oyl-Gly-D2Nal-D4ClPhe-D3Pal-Ser-NMeTyr-DLys(Nic)-Leu-Lys(Nisp)-Pro-SAlaNH__ (zde dále označovaný jako peptid A) chemického vzorce

a 685,2 mg 3-hydroxy-2-naftoové kyseliny se rozpustí v 15 ml ethanolu. Tento roztok se postupně destiluje na rotačním odpařováku, aby se odpařilo organické rozpouštědlo. Zbytek se opět rozpustí v 5,5 ml dichlormethanu a nalije se do 400 ml 0,1% (hmotn.) vodného roztoku polyvinylalkoholu (EG-40, vyrobený The Nippon Synthetic Chemical Industry), předem upraveného na teplotu 18 °C; tento roztok se míchá rychlostí 8000 otáček za minutu turbinovým míchadlem. Získá se tak emulze olej/voda. Tato emulze olej/voda se míchá 3 hodiny za teploty místnosti, aby se odpařil dichlormethan a aby olejová fáze ztuhla. Následuje isolace mikrokuliček odstředivkou (05PR-22, Hitachi, Ltd.) při 2000 otáčkách za minutu. Mikrokuličky se opět dispergují v destilované vodě, potom se odstřeďují a volné léčivo atd. se opláchne. Isolované mikrokuličky byly opět dispergovány v malém množství destilované vody, potom byly vysušeny vymražením. Získal se tak prášek. Výtěžek byl 65 %. Množství peptidu A v mikrokuličkách bylo 75,4 % a molární poměr 3-hydroxy-2-naftoová kyselina/peptid A v mikrokulÍčkách byl 1,94.

• 9 »9

9 9 9 9 9 9

9 9 «994 «9 9« 9 9 ·

9 9 «999

9 99 99 • 4 ·99·

9 9 • · * 9 • 9

9999 9 ·* *···

Příklad 2

1785,1 mg acetátu peptidu A a 1370,4 mg 3-hydroxy-2-naftoové kyseliny se rozpustí v 15 ml ethanolu. Tento roztok se postupně destiluje na rotačním odpařováku, aby se organické rozpouštědlo odpařilo. Zbytek se opět rozpustí v 10 ml dichlormethanu a nalije se do 1000 ml 0,1% (hmotn.) vodného roztoku polyvinylalkoholu, jehož teplota byla předem upravena na 18 °C. Podle stejných postupů, jako jsou postupy v příkladu 1, se získají mikrokuličky. Bylo získáno 58 % hmotn., obsah peptidu v mikrokulÍčkách byl 54,3 % a molární poměr 3-hydroxy-2-naftoová kyselina/peptid A v mikrokulíčkách byl 6,15.

Příklad 3

1800 mg acetátu peptidu A, 173 mg 3-hydroxy-2-naftoové kyseliny a 2 gramy kopolymeru kyselina mléčná - kyselina glykolová (kyselina mléčná/kyselina glykolová = 50/50 (% mol.), vážený průměr molekulové hmotnosti 10 100, číselně střední molekulová hmotnost 5670, číselně střední molekulová hmotnost 3720, jak bylo stanoveno kvantifikací koncových skupin, vyroben Wako Pure Chemical Industries) byly rozpuštěny ve směsi 6 ml dichlormethanu a 0,2 ml ethanolu. Tento roztok byl nalit do 900 ml 0,1% (hmotn.) vodného roztoku polyvinylalkoholu obsahujícího 5 % mannitolu, jehož teplota byla předem upravena na 18 °C, a míchán turbinovým míchadlem rychlostí 7000 otáček za minutu. Získá se tak emulze olej/voda. Tato emulze olej/voda se míchá 3 hodiny za teploty místnosti, aby se odpařil dichlormethan a ethanol a aby olejová fáze ztuhla. Následuje isolace mikrokuliček odstředivkou při 2000 otáčkách za minutu. Mikrokuličky se opět dispergují v destilované vodě, potom se odstřeďují a volné léčivo atd. se opláchne. Isolované mikrokuličky byly opět dispergovány ve 250 mg mannitolu a malém množství destilované vody. Potom byly vysušeny vymražením. Získal se tak prášek. Výtěžek byl 76 %. Inkluze peptidu A do mikrokuliček byla 84,6 %, obsah peptidu A v mikrokulíčkách byl 34,7 % a molární poměr 3-hydroxy-2-naftoová kyselina/peptid A v mikrokulÍčkách byl fc · • · · < ·· ·« *··· » · · • ♦ ···· • · · 9 9 9 e

··«» · ··· ·· fc • ·· · * · · · • fc ·♦

1,19.

Přiklad 4

1900 mg acetátu peptidu A, 182 mg 3-hydroxy-2-naftoové kyseliny a 1,9 g kopolymerů kyselina mléčná - kyselina glykolová (stejný jako v příkladu 3) se rozpustí ve směsi 6 ml dichlormethanu a 0,2 ml ethanolu. Tento roztok se nalije do 900 ml 0,1% (hmotn.) vodného roztoku polyvinylalkoholu, který obsahuje 5 % mannitolu a 0,05 % L-argininu a jehož teplota byla předem upravena na 18 °C. Podle stejných postupů, jako jsou postupy v příkladu 3, se získají mikrokuličky. Bylo získáno 85 % hmotn., Inkluze peptidu A do mikrokuliček byla 88,9 %, množství peptidu A v mikrokuličkách bylo 38,6 % a molární poměr 3-hydroxy-2-naftoová kyselina/peptid A v mikrokuličkách byl 0,83.

Příklad 5

Mikrokuličky byly získány stejným způsobem jako v příkladu 4 až na to, že kopolymer kyselina mléčná - kyselina glykolová, použitý v příkladu 4, byl nahrazen kopolymerem kyselina mléčná - kyselina glykolová s poměrem kyselina mléčná/kyselina glykolová 75/25 (% mol.), vážený průměr molekulové hmotnosti 10 700, číselně střední molekulová hmotnost 6100, číselně střední molekulová hmotnost 3770, jak bylo stanoveno kvantifikací koncových skupin, a že množství dichlormethanu bylo změněno na 6,5 ml. Bylo získáno 87 % hmotn., inkluze peptidu A do mikrokuliček byla 88,3 %, množství peptidu A bylo 38,3 % a molární poměr 3-hydroxy-2-naftoová kyselina/peptid A v mikrokuličkách byl 0,92.

Příklad 6

K roztoku 1800 mg acetátu peptidu A a 1,8 g kopolymerů kyselina mléčná - kyselina glykolová (kyselina mléčná/kyselina glykolová = 50/50 (% mol.), vážený průměr molekulové hmotnosti 12 700, číselně střední molekulová hmotnost 7090, číselně střední molekulová hmotnost 4780, jak bylo stanoveno kvantifi···· ·· ·· • 2 · · · • .2 · · · • · 2 · · · * ·· «·

Industries) kácí koncových skupin, vyroben Wako Pure Chemical v 7,2 ml dichlormethanu se přidá roztok 196 mg sodné soli 3-hydroxy-2-naftoové kyseliny ve vodě (2,3 ml). Následuje emulgování homogenizérem. Získá se emulze voda/olej. Tato emulze se nalije do 800 ml 0,1% (hmotn.) vodného roztoku polyvinylalkoholu obsahujícího 5 % mannitolu, jehož teplota byla předem upravena na 18 °C, a míchán turbinovým míchadlem rychlostí 7000 otáček za minutu. Získá se tak emulze voda/olej/voda. Podle stejných postupů, jako jsou postupy v příkladu 3, se získají mikrokuličky. Výtěžek byl 79 %. Inkluze peptidů A do mikrokuliček byla 81,2 %, obsah peptidů A v míkrokulÍčkách byl 32,8 % a molární poměr 3-hydroxy-2-naftoová kyselina/peptid A v mikrokuličkách byl 0,91.

Experimentální příklad 1

Asi 40 mg mikrokuliček získaných v každém z příkladů 1 a 2 nebo asi 60 mg mikrokuliček získaných v každém z příkladů 3 až 5 bylo dispergováno v 0,5 ml dispergačního činidla (destilovaná voda s 0,25 mg karboxymethylcelulosy, 0,5 mg Polysorbátů 80 a 25 mg mannitolu, vše v něm rozpuštěno) a subkutánně podáno do zad krysích SD samců ve stáří 8 až 10 týdnů injekční jehlou 22G. Po podání byla každá krysa usmrcena. Mikrokuličky zůstávající v místě podání byly odebrány a testovány na obsah peptidů

A. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 1.

Tabulka 1

	1 den	1 týden	2 týdny	3 týdny	4 týdny
příklad 1	73 %	30 %	11 %	6%	6 %
příklad 2	85 %	37 %	9 %	1 %
příkald 3	70 %	31 %	14 %	9 %
příklad 4	77 %	29 %	11 %	10 %	6 %
příklad 5	81 %	44 %	25 %	17 %	13 %

• · · · • ·· · φ ·

Pokusné výsledky z příkladů 1 a 2 ukazují, že rychlost uvolňování peptidu A z mikrokuliček sestávajících ze dvou složek, tj. peptidu A a 3-hydroxy-2-naftoové kyseliny, se mění podle jejich poměru; peptid A se uvolňuje rychleji, jestliže se zvyšuje obsah 3-hydroxy-2-naftoové kyseliny. Pokusné výsledky v příkladech 3, 4 a 5 také ukazují, že mikrokuličky, které sestávají ze tří složek, tj. dvou shora uvedených složek a kopolymeru kyselina mléčná - kyselina glykolové, vykazují odlišný profil uvolňování peptidu A při srovnání s mikrokuličkami, které sestávají ze dvou složek. Bylo také ukázáno, že uvolňování z mikrokuliček lze regulovat kombinováním různých prostředků kyselina mléčná - kyselina glykolová a vážených průměrů molekulových hmotností. Výsledky v příkladu 7 a v referenčním příkladu l ukazují, že 3-hydroxy-2-naftoová kyselina zvyšuje obsah peptidu B v mikrokuličkách.

Příklad 7

Roztok 0,8 g acetátu 5-oxo-Pro-His-Trp-Ser-Tyr-DLeu-Leu-Arg-Pro-NH-C H (zde dále označovaného jako peptid B, vyráběný fir

5 mou Takeda Chemical) v 0,8 ml destilované vody se smíchá s roztokem 3,08 g polymeru DL-mléčné kyseliny (vážený průměr molekulové hmotnosti 36 000, číselně střední molekulová hmotnost 18 000, obsah karboxylových skupin podle způsobu kvantitativního vyhodnoceni značením 70,4 gmolů/g) a 0,12 g 3-hydroxy-2-naftoové kyseliny ve směsi organických rozpouštědel sestávající z 5 ml dichlormethanu a 0,3 ml ethanolu. Tato směs se emulguje v homogenizéru. Získá se emulze voda/olej. Tato emulze voda/olej se injekcí přenese do 800 ml 0,1% (hmotn.) vodného roztoku polyvinylalkoholu (EG-40, vyrobený The Nippon Synthetic Chemical Industry), jehož teplota byla předem upravena na 15 °C, a míchá se turbinovým míchadlem rychlostí 7000 otáček za minutu. Získá se tak emulze voda/olej/voda. Tato emulze voda/olej/voda se míchá 3 hodiny za teploty místnosti, aby vytékal nebo difundoval do vnější vodné fáze dichlormethan a ethanol. Olejová fáze ztuhne. Potom se olejová fáze proseje sítem o velikosti pórů 75 μιη, následuje odstřeďování 5 minut při 2000 otáčkách/min v odstředivce (05PR-22, Hitachi, Ltd.), aby mikrotobolky sedimentovaly. Mikrotobolky se isolují, opět se dispergují v destilované vodě, potom se odstřeďují, následuje opláchnutí volného léčiva atd. a mikrotobolky se isolují. Mikrotobolky se opět dispergují v malém množství přidané destilované vody a pak se vysuší vymražením. Získá se tak prášek. Výtěžek mikrotobolek byl 46 % hmotn., obsah peptidů B v mikrotobolce byl 21,3 % a obsah

3-hydroxy-2-naftoové kyseliny byl 2,96 %. Účinnost inkluze, jak byla stanovena podělenímn těchto skutečných obsahů odpovídajícími množstvími náplně byla 106,6 % u peptidů B a 98,6 % u 3-hydroxy-2-naftoové kyseliny.

Příklad 8

Roztok 1,2 g acetátu peptidů B v 1,2 ml destilované vody byl smíchán s roztokem 4,62 g polymeru DL-mléčné kyseliny (vážený průměr molekulové hmotnosti 25 200, číselně střední molekulová hmotnost 12 800, obsah karboxylových skupin podle způsobu kvantitiativního vyhodnocení značením 62,5 μιηοΐύ/g) a 0,18 g 3-hydroxy-2-naftové kyseliny ve směsi organických rozpouštědel sestávající ze 7,5 ml dichlormethanu a 0,45 ml ethanolu. Tato směs se emulguje v homogenizéru. Získá se emulze voda/olej. Tato emulze voda/olej se pak injekcí přenese do 1200 ml 0,1% (hmotn.) vodného roztoku polyvinylalkoholu (EG-40, vyrobený The Nippon Synthetic Chemical Industry), jehož teplota byla předem upravena na 15 °C, a míchá se turbinovým míchadlem rychlostí 7000 otáček za minutu. Získá se tak emulze voda/olej/voda. Tato emulze voda/olej/voda se michá 3 hodiny za teploty místnosti, aby vytékal nebo difundoval do vnější vodné fáze dichlormethan a ethanol. Olejová fáze ztuhne. Potom se olejová fáze proseje sítem o velikosti pórů 75 pm, následuje odstřeďování 5 minut při 2000 otáčkách/min v odstředivce (05PR-22, Hitachi, Ltd.), aby mikrotobolky sedimentovaly. Mikrotobolky se isolují, opět se dispergují v destilované vodě, potom se odstřeďují, následuje opláchnutí volného léčiva atd. a mikrotobolky se isolují. Mikrotobolky se opětovně dispergují v malém množství destilované vody. Přidá se 0,3 g mannitolu a vše se rozpustí. Potom se roztok vysuší vymražením. Výtěžek mikrotobolek (stanovený odečtením množství přidaného manitolu) byl

55.2 % hmotn., obsah peptidu B v mikrotobolce byl 21,3 % a obsah 3-hydroxy-2-naftoové kyseliny 2,96 %. Účinnost inkluze, jak byla stanovena podělenímn těchto skutečných obsahů odpovídajícími množstvími náplně byla 99,7 % u peptidu B a 102,2 % u 3-hydroxy-2-naftoové kyseliny.

Příklad 9

Prášek mikrotobolk byl získán stejným způsobem jako v příkladu 8 až na to, že polymer DL-mléčné kyseliny popsaný v příkladu 8 byl nahrazen jiným polymerem DL-mléčné kyseliny (vážený průměr molekulové hmotnosti 28 800, číselně střední molekulová hmotnost 14 500, obsah karboxylových skupin podle způsobu kvantitativního vyhodnocení značením 78,1 gmolů/g). Výtěžek mikrotobolek (stanovený odečtením množství přidaného mannitolu) byl

50.2 % hmotn., obsah peptidu B v mikrotobolce byl 20,8 % a obsah 3-hydroxy-2-naftoové kyseliny 2,78 %. Účinnost inkluze, jak byla stanovena podělením těchto skutečných obsahů odpovídajícími množstvími náplně, byla 103,4 % u peptidu B a 92,7 % u 3-hydroxy-2-naftoové kyseliny.

Srovnávací příklad 1

Roztok 1,2 g acetátu peptidu B v 1,2 ml destilované vody byl smíchán s roztokem 4,8 g stejného polymeru DL-mléčné kyseliny jako v příkladu 9 v 7,8 ml dichlormethanu. Tato směs byla injekčně přenesena do 1200 ml 0,1% (hmotn.) vodného roztoku polyvinylalkoholu (EG-40, vyrobený The Nippon Synthetic Chemical Industry), jehož teplota byla předem upravena na 15 °C, a míchána turbinovým míchadlem rychlostí 7000 otáček za minutu. Získá se tak emulze voda/olej/voda. Tato emulze voda/olej/voda se zpracuje stejným způsobem jako v příkladu 8, aby se získal prášek mikrotobolek. Výtěžek mikrotobolek (stanovený odečtením množství přidaného manitolu) byl 53,6 % hmotn., obsah peptidu B v mikrotobolce byl 12,1 %. Účinnost inkluze peptidu B, jak • · ··· ·

byla stanovena podělením tohoto skutečného obsahu množstvím náplně, byla 60,6 %, účinnost mnohem nižší než jaká byla získána v příkladu 9. Je tedy zřejmé, že účinnost inkluze peptidu B byIn zvýftonn přidáním j-hydioxy-2-naltoov6 kyeollny.

Příklad 10

Roztok 1,00 g acetátu peptidu B v 1,00 ml destilované vody byl smíchán s roztokem 3,85 g polymeru DL-mléčné kyseliny (vážený průměr molekulové hmotnosti 49 500, číselně střední molekulová hmotnost 17 500, obsah karboxylových skupin podle způsobu kvantitativního vyhodnocení značením 45,9 £tmolů/g) a 0,15 g 3-hydroxy-2-naftoové kyseliny ve směsi organických rozpouštědel sestávající ze 7,5 ml dichlormethanu a 0,4 ml ethanolu. Tato směs byla emulgována homogenizérem. Získá se emulze voda/ /olej. Tato emulze voda/olej se pak nechá zreagovat stejným způsobem jako v příkladu 8 až na to, že množství 0,1% (hmotn.) vodného roztoku polyvinylalkoholu bylo změněno na 1000 ml a množství mannitolu na 0,257 g. Získá se tak prášek mirotobolek. Výtěžek mikrotobolek (stanovený odečtením množství přidaného mannitolu) byl 53,8 % hmotn., obsah peptidu B v mikrotobolce byl 18,02 % a obsah 3-hydroxy-2-naftoové kyseliny byl 2,70 %. Účinnost inkluze, jak byla stanovena podělením těchto skutečných obsahů příslušnými množstvími náplně byla 90,1 % u peptidu B a 90,1 % u 3-hydroxy-2-naftoové kyseliny.

Příklad 11

Roztok 1,202 g acetátu peptidu B v 1,20 ml destilované vody byl smíchán s roztokem 4,619 g polymeru DL-mléčné kyseliny (vážený průměr molekulové hmotnosti 19 900, číselně střední molekulová hmotnost 10 700, obsah karboxylových skupin podle způsobu kvantitativního vyhodnocení značením 104,6 μπιοΐύ/g) a 0,179 g 3-hydroxy-2-naftové kyseliny ve směsi organických rozpouštědel sestávající ze 7,5 ml dichlormethanu a 0,45 ml ethanolu. Tato směs byla emulgována homogenizérem. Získá se emulze voda/olej. Tato emulze voda/olej se pak nechá zreagovat stejným • · · · · · ·» ··· ·

způsobem jako v příkladu 8 až na to, že množství přidaného mannitolu bylo 0,303 g. Získá se tak prášek mikrotobolek. Výtěžek mikrotobolek (stanovený odečtením množství přidaného mannitolu) byl 61,4 % hmotn., obsah peptidu B v mikrotobolce byl 15,88 % a obsah 3-hydroxy-2-naftoové kyseliny byl 2,23 %. Účinnost inkluze, jak byla stanovena podělením těchto skutečných obsahů množstvími náplně, byla 77,75 % u peptidu B a 75,05 % u 3-hydroxy-2-naftoové kyseliny.

Příklad 12

Roztok 1,00 g acetátu peptidu B v 1,00 ml destilované vody byl smíchán s roztokem 3,85 g polymeru DL-mléčné kyseliny (vážený průměr molekulové hmotnosti 25 900, číselně střední molekulová hmotnost 7 100, obsah karboxylových skupin podle způsobu kvantitativního vyhodnocení značením 98,2 Mmolů/g) a 0,15 g

3-hydroxy-2-naftoové kyseliny ve směsi organických rozpouštědel sestávající z 5,5 ml dichlormethanu a 0,35 ml ethanolu. Tato směs byla emulgována homogenizérem. Získá se emulze voda/olej. Tato emulze voda/olej se pak nechá zreagovat stejným způsobem jako v příkladu 7. Získá se tak prášek mikrotobolek. Výtěžek mikrotobolek byl 48,8 % hmotn., obsah peptidu B v mikrotobolce byl 21,31 % a obsah 3-hydroxy-2-naftoové kyseliny byl 2,96 %. Účinnost inkluze, jak byla stanovena podělením těchto skutečných obsahů příslušnými množstvími náplně, byla 106,5 % u peptidu B a 98,7 % u 3-hydroxy-2-naftoové kyseliny.

Srovnávací příklad 2

Roztok 1,00 g acetátu peptidu B v 1,00 ml destilované vody byl smíchán s roztokem 4,00 g stejného polymeru DL-mléčné kyseliny jako v příkladu 12 ve 4,0 ml dichlormethanu. Tato směs byla emulgována homogenizérem. Získá se emulze voda/olej. Tato emulze voda/olej se pak nechá zreagovat stejným způsobem jako v příkladu 7. Získá se tak prášek mikrotobolek. Výtěžek mikrotobolek byl 48,7 % hmotn., obsah peptidu B v mikrotobolce byl 11,41 %. Účinnost inkluze, jak byla stanovena podělením tohoto φφ φφ φ φ φ • Φ ···« skutečného obsahu množstvím náplně, byla 57,1 %, byla tedy mnohem nižší než jaká byla získána v příkladu 12. Je tedy zřejmé, že účinnost inkluze peptidu B byla zvýšena přidáním 3-hydroxy-2-naftoové kyseliny.

Příklad 13

Roztok 89,2 g polymeru DL-mléčné kyseliny (vážený průměr molekulové hmotnosti 30 600, číselně střední molekulová hmotnost 14 400, obsah karboxylových skupin podle způsobu kvantitativního vyhodnocení značením 63,0 μπιοΐύ/g) ve 115,3 g dichlormethanu se smíchá se roztokem 3,45 g 3-hydroxy-2-naftoové kyseliny ve směsi organických rozpouštědel sestávající z 38,8 g dichlormethanu a 6,27 g ethanolu. Tato směs se upraví na teplotu 28,5 °C. Z tohoto organického rozpouštědla se odváží 224 g a smíchá se s vodným roztokem 22,3 g acetátu peptidu B ve 20 ml destilované vody, předem ohřátým na 44,9 °C. Pětiminutovým mícháním se získá surová emulze, která se pak emulguje 5 minut v homogenizátoru při 10 000 otáčkách za minutu. Získá se emulze voda/olej. Tato emulze voda/olej se pak ochladí na 16,3 °C a in jekčně se přenese do 20 litrů 0,1% (hmotn.) vodného roztoku polyvinylalkoholu (EG-40, vyrobený The Nippon Synthetic Chemical Industry), jehož teplota byla předem upravena na 15 °C, a míchána zařízením HOMOMIC LINE FLOW (vyráběným Tokushu Kika) rychlostí 7000 otáček za minutu. Získá se tak emulze voda/olej/ /voda. Tato emulze voda/olej/voda se míchá 3 hodiny za teploty 15 °C tak, aby vytékal nebo difundoval do vnější vodné fáze dichlormethan a ethanol. Olejová fáze ztuhne. Potom se olejová fáze proseje sítem o velikosti pórů 75 μηι, následuje odstřeďování při 2000 otáčkách/mín v odstředivce (H-600S, vyrobené Kokusan Enshinki). Mikrotobolky, které kontinuálně sedimentují, se isolují. Mikrotobolky se opět dispergují v malém množství destilované vody, potom se prošijí sítem o velikosti pórů 90 Mm a následuje vysuší vymražením. Získá se tak prášek. Výtěžek mikrotobolek (stanovený odečtením množství přidaného mannitolu) byl 66,5 % hmotn., obsah peptidu B v mikrotobolce byl 22,3 % a obsah 3-hydroxy-2-naftoové kyseliny 2,99 %. Účinnost inkluze,

0« 0000

0 0 0 0 00000 00 · jak byla stanovena podělením těchto skutečných obsahů příslušnými množstvími náplně, byla 104,5 % u peptidů B a 102,1 % u

3-hydroxy-2-naftoové kyseliny.

Experimentální příklad 2

Disperze asi 45 mg mikrotobolek, jak byly popsány v příkladu 8, v 0,3 ml dispergačního činidla (destilovaná voda, která obsahuje 0,15 mg karboxymethylcelulosy, 0,3 mg polysorbátu 80 a 15 mg mannitolu; vše v ní rozpuštěno) se subkutánně podává do zad krysích SD samců ve stáří 7 týdnů pomocí injekční jehly 22G. Po daných dobách byly krysy usmrceny a mikrotobolky zůstávající v místě injekce byly odebrány a kvantitativně byly vyhodnoceny peptid B a 3-hydroxy-2-naftoová kyselina. Retenční množství, která byla stanovena podělením získaných hodnot příslušnými počátečními množstvími, a vlastnosti profilů použitého polymeru DL-mléčné kyseliny jsou uvedeny v tabulce 2.

• » 9 99· ·

9999 ·· 99 • 9 9 9 • 9 9 9 • 9 9 9 • 9 9 9

99

Tabulka 2

Vlastnosti mikrotobolek s polymerem DL-mléčné kyseliny popsaným v příkladu 8 mol. hmotn. 25 200 [COOH] (/xmolů/gram polymeru) 62,5

Retenční množství:

peptid B 3-hydroxy-2-naftoová kyselina

1	den	93,1	%	91,0
2	týdny	84,2	%	54,1
4	týdny	75,7	%	34,5
8	týdnů	63,0	%	5,1
12	týdnů	46,9	%	0,0
16	týdnů	31,7	%	0,0
20	týdnů	24,0	%	0,0

Jak je vidět z tabulky 2, mikrotobolka popsaná v příkladu 8 vykazuje dramaticky vysoké množství retence biologicky aktiv ní látky ne menší než 90 % jeden den po podání, přestože obsah biologicky aktivní látky byl vysoký. Je tedy zřejmé, že 3-hydroxy-2-naftoová kyselina je účinná nejen tím, že umožní inkor poraci biologicky aktivní látky do přípravků s trvalým uvolňováním ve vysokých množstvích, ale také velmi dobře potlačeným počátečním rychlým uvolněním biologicky aktivních látek. Tato mikrotobolka je schopna uvolňovat biologicky aktivní látku kon stantní rychlostí po velmi dlouhou dobu. Navíc, i když byla 3-hydroxy-2-naftoová kyselina z tobolky po 12 týdnech úplně odstraněna, zachovává se stejná rychlost uvolňování biologicky aktivní látky, což ukazuje na účinnost přípravku s trvalým uvolňováním.

*··«

0« ···· • · · ♦ · • 9

9

0 0 0 9

9 9

9 ·· 99 • 9 * ♦ • 0 0 0

9 9 9

9 99

Experimentální příklad 3

Po tom, co byly mikrotobolky získané v příkladech 7, 9 až 12 a ve srovnávacím příkladu 1 podány a zpětně isolovány stejným způsobem jako v experimentálním přikladu 2, byl v nich kvan titativně stanoven protein B. Retenční množství, která byla sta novena podělením získaných hodnot příslušnými počátečními množstvími, a vlastnosti profilů použitého polymeru DL-mléčné kyseliny jsou uvedeny v tabulce 3.

Tabulka 3

Vlastnosti polymerů DL-mléčné kyseliny

	Př. 7	Př. 9	Př. 10	Př. 11	př. 12	srovn. př. 1
mol. hmotn.	36000	28800	49500	19900	25900	28800
[COOH]
(pmolů/g
polymeru)	70,4	78,1	45,9	104,6	98,2	78,1

retenční množství:

1	den	92,9	%	94,6	%	93,0	%	92,3	%	89,4	%	83,1	%
2	týdny	82,2	%	82,2	%	80,4	%	37,5	%	34,3	%	73,0	%
4	týdny	69,6	%	69,2	%	58,3	%	30,7	%	29,7	%	65,3	%
8	týdnů	62,1	%	56,0	%	36,6	%	24,6	%	20,8	%
12	týdnů	47,9	%	39,4	%	30,8	%	18,6	%
16	týdnů	32,2	%			28,0	%
20	týdnů	(nestanoveno)		22,9	%

týdnů 11,6 % týdnů 4,1 %

Jak je vidět z tabulek 2 a 3, mikrotobolky popsané v příkladech 7 až 12 vykazují dramaticky vyšší retenční množství kolem 90 nebo více % jeden den po podání při srovnání se srovnávacím příkladem 1. Je tedy zřejmé, že 3-hydroxy-2-naftoová ky• ti titititi »· 9999 ti ti ti · · ti • ti ti • ti ti

99

9 9 9

9 9 9 ti · ti ti • titi ti titi titi selina je účinná nejen v tom, že umožňuje inkorporaci biologicky aktivní látky ve vysokých množstvích do přípravků s trvalým uvolňováním, ale také v tom, že velmi dobře potlačuje počáteční rychlé uvolňování biologicky aktivních látek. Zvláště pokusy, které používají mikrotobolky popsané v příkladech 7 až 9, demonstrují, že jestliže se používají DL-mléčné kyseliny s váženým průměrem molekulových hmotností od asi 20 000 do asi 50 000 a obsahy f karboxylové skupiny asi 50 až 90 Mmolů/g, jak bylo kvantitativně stanoveno způsobem značení, je možné uvolňovat biologicky aktivní látku konstantní rychlostí po velmi dlouhou dobu.

Experimentální přiklad 4

Po tom, co byla mikrotobolka získaná v příkladu 7 subkutánně podána krysám podle způsobu popsaného v experimentálním příkladu 2, byla isolována krev a byly stanoveny koncentrace peptidu B a testosteronu v seru. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 4.

Tabulka 4

	12 týdnů	16 týdnů	24 týdnů	26 týdnů	28 týdnů
peptid B
(ng/ml)	1,10	1,65	1,46	2,73	1,30
testosteron
(ng/ml)	0,18	0,45	0,68	0,41	0,71

Jak je vidět z tabulky 4, koncentrace biologicky aktivní látky v krvi byla udržována na konstantních hladinách až 28 týdnů po podání, což znamená, že biologicky aktivní látka byla kontinuálně uvolňována z mikrotobolky během období 28 týdnů. Bylo ukázáno, že farmakologicky aktivní koncentrace testosteronu byly během této doby konstantně potlačovány pod normální hladiny a že biologicky aktivní látka byla v mikrotobolce sta• fc fc··· fcfc fcfcfcfc fc· fcfc • fc · fcfc · · * · fc • fc ·♦· · · · · fc · fcfcfcfc fcfc··· fc · fc·· · · · fc • fcfcfc fc ·· · fc· fcfc bilně přítomna a uvolňována z této mikrotobolky po dlouhou dobu bez ztráty své aktivity, i když 3-hydroxy-2-naftoová kyselina byla v přípravku obsažena.

Příklad 14

0,5N vodný roztok směsi hydroxid sodný/methanol (1:5 obj. dílům) byl nechán projít kolonou se silně bazickým ionexem (SeP-Pak Plus QMA náplň, vyrobený firmou Waters), aby se odstranily chloridové ionty. Po tom, co eluát neodpovídal na přidání roztoku dusičnanu stříbrného okyseleného kyselinou dusičnou tak, že by se bíle zakalil, byla nechána procházet směs voda/methanol (1:5 obj. dílům), aby se odstranil nadbytek alkalií. Po potvrzení neutrality eluátu bylo 18,8 mg octanu peptidu B rozpuštěno ve 2 ml směsi voda/methanol (1:5 obj. dílům) a necháno projít kolonou, která byla předem ošetřena jak shora uvedeno. Tento eluát a další eluát, pocházející z prolití 6 ml směsi samotné, byly spojeny. Tato směs byla smíchána s roztokem 5,91 mg 3-hydroxy-2-naftoové kyseliny v 1 ml směsi vody/methanol (1:5 obj. dílům). Následuje zahuštění na rotačním odpařováku. Po vzniku bílého zakalení ve směsi se přidají 2 ml vody a následuje míchání. Po odstřeďování (3000 otáček za minutu, 15 minut, 20 °C) byl supernatant odstraněn, následovalo několik cyklů promytí vodou, načež byla sraženina vysušena ve vakuu (přes noc, 40 °C). Bylo získáno 4,09 mg soli 3-hydroxy-2-naftoové kyseliny peptidu B.

K této soli se přidá 0,5 ml vody, následuje míchání 4 hodiny za teploty místnosti. Potom se kapalina zfiltruje 0,2gm filtrem a kvantitativně se vyhodnotí HPLC. Koncentrace peptidu B byla 2,37 g/1 a 3-hydroxy-2-naftoové kyseliny 0,751 g/1. Sůl zůstala částečně nerozpuštěna, dokonce i po míchání. Předpokládá se, že shora uvedené hodnoty představují rozpustnost ve vodě soli 3-hydroxy-2-naftoové kyseliny peptidu B, ne více než o 1/100 nižší než rozpustnost ve vodě, ne menší než 1000 g/1, acetátu peptidu B. To ukazuje, že sůl 3-hydroxy-2-naftoové kyseliny peptidu B lze použít jako přípravek peptidu B s trvalým ·· • 9 9 9

9 9 9 • 9 •

9999

9999

9 9 9 9

9 9 9

99 uvolňováním.

Účinek vynálezu;

Prostředek s trvalým uvolňováním podle předloženého vyná lezu obsahuje biologicky aktivní látku ve vysokých množstvích a je schopen regulovat rychlost jejího uvolňování.

Claims (28)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Prostředek s trvalým uvolňováním, vyznačující se tím, že obsahuje biologicky aktivní látku nebo její sůl, hydroxynaftoovou kyselinu nebo nebo její sůl a biologicky degradovatelný polymer nebo jeho sůl.
2. 2. Prostředek s trvalým uvolňováním podle nároku 1, vyznačující se tím, že biologicky aktivní látka znamená biologicky aktivní peptid.
3. 3. Prostředek s trvalým uvolňováním podle nároku 2, vyznačující se tím, že biologicky aktivní peptid znamená LH-RH derivát.
4. 4. Prostředek s trvalým uvolňováním podle nároku 1, vyznačující se tím, že kyselina hydroxynaftoová znamená 3-hydroxy-2-naftoovou kyselinu.
5. 5. Prostředek s trvalým uvolňováním podle nároku 1, vyznačující se tím, že biologicky degradovatelný polymer znamená polymer α-hydroxykarboxylové kyseliny.
6. 6. Prostředek s trvalým uvolňováním podle nároku 5, vyznačující se tím, že polymer a-hydroxykarboxylové kyseliny znamená polymer kyselina mléčná - kyselina glykolová.
7. 7. Prostředek s trvalým uvolňováním podle nároku 6, vyznačující se tím, že poměr obsahu kyseliny mléčné a kyseliny glykolové je 100:0 až 40:60 % mol.
8. 8. Prostředek s trvalým uvolňováním podle nároku 7, vyznačující se tím, že poměr obsahu kyseliny mléčné a kyseliny glykolové je 100:0 % mol.
9. 9. Prostředek s trvalým uvolňováním podle nároku 6, • 0 ····

   0« 0000

   0 0 0 0 0 0 0

   0 0 0 0 0 0 0

   000 00 00 0

   0 0 0 0 0 0 0

   00 0 00 00 vyznačující se tím, že vážený průměr molekulové hmotnosti polymeru je asi 3000 až asi 100 000.
10. 10. Prostředek s trvalým uvolňováním podle nároku 9, vyznačující se tím, že vážený průměr molekulové hmotnosti polymeru je asi 20 000 až asi 50 000.
11. 11. Prostředek s trvalým uvolňováním podle nároku 3, vyznačující se tím, že LH-RH derivát znamená peptid obecného vzorce

    5-oxo-Pro-His-Trp-Ser-Tyr-Y-Leu-Arg-Pro-Z, v němž Y znamená DLeu, DAla, DTrp, DSer(tBu), D2Nal nebo DHis(ImBzl) a Z znamená NH-C H nebo Gly-NH .
12. 12. Prostředek s trvalým uvolňováním podle nároku 6, vyznačující se tím, že obsah koncové karboxylové skupiny polymeru je 50 až 90 mikromolů na jednotku hmotnosti (gram) polymeru.
13. 13. Prostředek s trvalým uvolňováním podle nároku 3, vyznačující se tím, že molární poměr hydroxynaftoové kyseliny nebo její soli k LH-RH derivátu nebo jeho soli je od 3 ku 4 do 4 ku 3.
14. 14. Prostředek s trvalým uvolňováním podle nároku 13, vyznačující se tím, že LH-RH derivát nebo jeho sůl je obsažen v množství 14 % hmotn. až. 24 % hmotn.
15. 15. Prostředek s trvalým uvolňováním podle nároku 1, vyznačující se tím, že biologicky aktivní látka nebo její sůl je velmi mírně rozpustná ve vodě nebo je rozpustná ve vodě.
16. 16. Prostředek s trvalým uvolňováním podle nároku 1, vyznačující se tím, že je určen pro injekci.

    ♦ · *··ι • ♦ * · · • · · · • · 9 9 9

    9 9 9 9

    999 9 9 99 ♦ * ·*··

    99 99 • 9 « · 9

    9 9 9 9 9

    9 9 9 9 9 9

    9 9 9 9 9

    9 99 99
17. 17. Způsob výroby prostředku s trvalým uvolňováním podle nároku 1,vyznačující se tím, že zahrnuje odstranění rozpouštědla ze směsi biologicky aktivní látky nebo její soli, biologicky degradovatelného polymeru nebo jeho soli a hydroxynaftoové kyseliny nebo její soli.
18. 18. Způsob výroby prostředku s trvalým uvolňováním podle nároku 17,vyznačující se tím, že zahrnuje smícháni a dispergování biologicky aktivní látky nebo její soli v roztoku organického rozpouštědla, který obsahuje biologicky degradovatelný polymer nebo jeho sůl a hydroxynaftoovou kyselinu nebo jeji sůl, a následné odstranění organického rozpouštědla.
19. 19. Způsob výroby prostředku s trvalým uvolňováním podle nároku 18,vyznačující se tim, že biologicky aktivní látka nebo její sůl je ve formě vodného roztoku.
20. 20. Způsob výroby prostředku s trvalým uvolňováním podle nároku 17,vyznačující se tím, že sůl biologicky aktivní látky znamená sůl s volnou bází nebo kyselinou.
21. 21. Farmaceutický přípravek, vyznačující se tím, že obsahuje prostředek s trvalým uvolňováním podle nároku 1.
22. 22. Činidlo pro prevenci nebo léčení rakoviny prostaty, hypertrofie prostaty, endometriózy, hysteromyomu, metrofibromu, předčasné puberty, dysmenorey nebo rakoviny prsu nebo antikoncepční prostředek, vyznačující se tím, že obsahuje prostředek s trvalým uvolňováním podle nároku 3.
23. 23. Prostředek s trvalým uvolňováním, vyznačující se tím, že obsahuje hydroxynaftoát biologicky aktivní látky a biologicky degradovatelný polymer nebo jeho sůl.
24. 24. Způsob potlačeni počátečního rychlého uvolnění biolo94 4449

    94 9499

    99 »9 • 9 9 4 9 9 ·

    4 · 9 9 9 9 9

    9 99 99 99 9 • 9 9 9 9 9 9

    99 9 49 49 gicky účinné látky z prostředku s trvalým uvolňováním, vyznačující se tím, že zahrnuje použití hydroxynaftoové kyseliny nebo její soli.
25. 25. Způsob zvýšení účinnosti inkluze biologicky aktivní látky do prostředku s trvalým uvolňováním, vyznačující se t í m, že se používá kyselina hydroxynaftoová nebo její sůl.
26. 26. Hydroxynaftoát biologicky aktivního peptidu.
27. 27. Hydroxynaftoát biologicky aktivního peptidu podle nároku 26, který je rozpustný ve vodě nebo je velmi mírně rozpustný ve vodě.
28. 28. Prostředek s trvalým uvolňováním, vyznačující se tím, že obsahuje hydroxynaftoát biologicky aktivního peptidu.