CZ20003169A3

CZ20003169A3 - Vícepólový spínač

Info

Publication number: CZ20003169A3
Application number: CZ20003169A
Authority: CZ
Inventors: Karl Ing. Suchentrunk
Original assignee: Moeller Gebäudeautomation KG
Priority date: 1999-09-02
Filing date: 2000-08-31
Publication date: 2001-10-17
Also published as: DE50005867D1; EP1081726B1; AT411408B; ATA151599A; ATE263423T1; AU767299B2; AU5505800A; EP1081726A3; CZ300217B6; EP1081726A2

Description

(57) Anotace:

Vícepólový spínač, u kterého má každý pólový člen (12, 13) alespoň jednu vstupní svorku (14,14') ajednu výstupní svorku (15, 15'), které jsou elektricky spolu spojeny spojovacím vedením, a je upraveno alespoň jedno měřicí zařízení ke zjišťování proudu, tekoucího v tomto spojovacím vedení, přičemž je upraven alespoňjeden pólový člen (12), v jehož spojovacím vedení je zapojen spínací kontakt s pevným (8) a pohyblivým kontaktovým členem (9). Na kontaktové členy (8, 9) se připojují přípojnice (1, 2), které jsou elektricky vodivé a od kontaktových členů (8, 9) odvádějí elektrické oblouky (3), vznikající mezi kontaktovými členy (8, 9), přičemž spojovací vedení alespoň jednoho pólového členu (13), který leží v sousedství pólového členu (12), majícího spínací kontakt s kontaktovými členy (8, 9), je vedeno alespoň po úsecích tak, že magnetické pole vytvářené proudem, tekoucím v něm při provozu, zesiluje ono magnetické pole, které se vyvolává v ploše (A,), opsané kontaktovými členy (8, 9) a přípojnicemi (1,2), proudem při existenci elektrického oblouku (3) mezi kontaktovými členy (8, 9) popř. přípojnicemi (1, 2) v přípojnicích (1, 2) a elektrickém oblouku (3).

01-2410-00-Ce

Vícepólový spínač

Oblast, techniky

Vynález se týká vícepólového spínače, u kterého má každý pólový Clen alespoň jednu vstupní svorku a jednu výstupní svorku, které jsou elektricky spolu spojeny přes spojovací vedení a ke zjišťování proudu, tekoucího tomto spojovacím vedením, je upraveno alespoň jedno měřicí zařízení, přičemž je upraven alespoň jeden pólový člen, v jehož spojovacím vedení je zapojen spínací kontakt s pevným a pohyblivým kontaktovým členem, na které kontaktové členy se připojují elektricky vodivé přípojnice, které odvádějí pryč elektrické oblouky, vznikající mezi kontaktovými členy.

Dosavadní stav techniky

U spínačů s takovými přípojnicemi, fungujícími jako zařízení pro zhášení jisker, je třeba usilovat o co možná nejrychlejší pohyb pryč elektrického oblouku, vznikajícího při odděleni pohyblivého kontaktového členu od pevného. Díky toku proudu v kontaktových členech, přípojnicích a elektrickém oblouku, vzniká magnetické pole, které působí na elektrický oblouk takovými silami, které jím zkouší pohybovat v uvedeném případě pryč od kontaktových části. Aby se tento pohyb pryč urychlil, je již známo, že magnetické pole, vyvolávající tento pohyb, se zesiluje úpravou vodičů, protékaných proudem.

Úkolem předloženého vynálezu je uvést vícepólový spínač typu, uvedeného úvodem, u kterého je realizováno, se zvláště malými náklady, urychleni pohybu elektrického oblouku pomocí zesílení magnetického pole, vyvolávajícího tento pohyb • · · · elektrického oblouku.

Podstata vynálezu

Podle vynálezu se tohoto dosahuje vícepólovým spínačem, u kterého má každý pólový dlen alespoň jednu vstupní svorku a jednu výstupní svorku, které jsou elektricky spolu spojeny přes spojovací vedení, a ke zjišťování proudu, tekoucího tímto spojovacím vedením, je upraveno alespoň jedno měřicí zařízení, přičemž je upraven alespoň jeden pólový člen, v jehož spojovacím vedení je zapojen spínací kontakt s pevným a pohyblivým kontaktovým členem, na které kontaktové členy se připojují elektricky vodivé přípojnice, které odvádějí pryč elektrické oblouky, vznikající mezi kontaktovými členy, jehož podstatou je, že spojovací vedení alespoň jednoho pólového členu, které leží v sousedství pólového členu, majícího spínací kontakt, je vedeno alespoň po úsecích tak, že magnetické pole, vytvářené proudem, který jím teče při provozu, zesiluje to magnetické pole, které se v ploše, opsané kontaktovými členy a přípojnicemi, vyvolává proudem, při existenci elektrického oblouku mezi kontaktovými členy popř. přípojnicemi, tekoucím přípojnicemi a elektrickým obloukem.

Spojovací vedení mezi vstupní a výstupní svorkou pólového členu je tak jako tak existující součástí spínače, který se k realizování vynálezu musí jenom nepatrně modifikovat. Tato modifikace spočívá v připojení vodivého členu, jako např. splétaného vodiče, popř. také pokud takový ve spojovacím vedení již existuje, ve změně jeho prostorového uspořádání, které se v případě nutnosti může zavést nepatrným prodloužením tohoto splétaného vodiče. Všechna tato opatření ale celkově vedou k jenom nepatrným materiálovým vícenákladfim a mohou se bez problému zabudovávat do již existujících spínačů.

konstrukcí • ·

Jako zvláště příznivé se prokázalo, že spojovací vedení probíhá alespoň po úsecích přibližně rovnoběžně s plochou, opsanou kontaktovými členy a přípojnicemi, v oblasti jejího okraje.

Magnetické pole, vyvolané proudem ve spojovacím vedení, probíhá tedy ve stejném směru jako magnetické pole, vytvořené proudem v přípojnicích a elektrickém oblouku, takže zesílení tohoto magnetického pole, kterého chceme dosáhnout, se dosahuje zvláště efektivně.

Podle zvláště přednostně použitého provedení vynálezu mftže být upraveno, že spojovací vedení je provedeno v podobě vodičové smyčky a je uspořádáno tak, že ji vymezená plocha leží přibližně rovnoběžně s plochou, opsanou kontaktovými členy a přípojnicemi a tuto plochu alespoň částečně překrývá.

Tím se nechá s relativně nepatrnými materiálovými náklady dosáhnout zvláště dobré zesíleni magnetického pole, vytvořeného proudem v přípojnicích a v elektrickém oblouku.

V této souvislosti se prokázalo jako příznivé, že plocha, vymezená vodičovou smyčkou, překrývá plochu opsanou kontaktovými členy a přípojnicemi, alespoň v oblasti kontaktových členů a v oblasti úseků přípojnic, bezprostředně s těmito sousedících.

Aby se opotřebení kontaktových míst, vyvolané elektrickým obloukem, udrželo malé, je nutné elektrický oblouk vyvést ven z oblasti kontaktových míst, což se dosahuje tímto způsobem uspořádáním vodičové smyčky jednou do pohybu, k udržení nebo jenom velmi samo magnetické

Pokud se dal elektrický oblouk tohoto pohybu není třeba žádná, malá síla. Tuto malou sílu ale vykonává již pole, vytvořené proudem v přípojnicích a v elektrickém oblouku, takže s rovněž udaným způsobem • · · · · uspořádání se již dosahuje cíle brzkého zhasnutí elektrického oblouku.

Prokázalo se, že při béžném použití spínače v sítích nízkého a středně vysokého napětí postačuje/ provést vodičovou smyčku s jedním závitem/ protože intenzity proudu jsou zde dostatečně vysoké/ aby se při protékání vodičové smyčky s jenom jedním závitem vyvolalo podle vynálezu zesílení magnetického pole, kterého chceme dosáhnout. Další úkol předloženého vynálezu spočívá v tom, uvést vícepoólový spínač se dvěma pólovými členy, provedený jako kombinace ochranného spínače vedení a ochranného vypínače proti chybnému proudu, u kterého se realizuje způsob podle vynálezu, popisovaný dosud obecně a ne s omezením na určitý vícepólový spínač. U tohoto speciálního spínače má první pólový člen, upravený k připojení fázového vodiče jednoíázové napěťové napájecí sítě, měřicí zařízení ochranného spínače vedení (detektor přepětí a detektor zkratového proudu) jakož i spínací kontakt, ovládaný tímto měřicím zařízením přes spínací mechaniku, a elektricky vodivé přípojnice, připojující se na pevný popř. pohyblivý kontaktový díl tohoto spínacího kontaktu, a má druhý pólový člen, upravený k připojení nulovacího vodiče jednoíázové napěťové napájecí sítě komponenty identifikačního spínače chybového proudu (součtový měřicí transformátor proudu a vyhodnocovací zapojení, připojené na jeho sekundární vinutí). Spojovací vedení nejenom tohoto pólového členu neutrálního vodiče, ale také pólového členu fázového vodiče jsou vedena prstencovým jádrem součtového měřicího transformátoru a vyhodnocovací zařízení působí na spínací mechaniku, uspořádanou v pólovém členu fázového vodiče.

Zmíněný úkol se u takového vícepólového spínacího přístroje řeší tím, že spojovací vedení pólového členu nulovacího vodiče je tvořeno splétaným vodičem, který je proveden v podobě vodičové smyčky a uspořádán tak, že plocha

jí vymezená leží kontaktovými členy alespoň v oblasti přípojnic, s těmito přibližně rovnoběžně k ploše, opsané a připojnicemi a překrývá tuto plochu kontaktových členů a v oblasti úseků bezprostředně soucedícími.

Jak již bylo uvedeno výše, dosahuje se tím zesílení magnetického pole, kterého chceme dosáhnout, zvláště efektivně s relativně malými náklady.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález se blíže popisuje vzhledem k připojeným výkresům, ve kterých jsou znázorněny zvláště přednostní příkladná provedení. Přitom ukazuje:

obr. 1: dvě přípojnice 1, 2 vedoucí proud, s elektrickým obloukem 3, hořícím mezi nimi, schématicky v půdorysu;

obr. 2: kontaktové členy 8, 9 spínače a dvě přípojnice 1, 2, připojující se na ně, s elektrickým obloukem 3, hořícím mezi nimi, schématicky v půdorysu;

obr. 3a-c: uspořádání podle obr. 2 právě ve stejném znázornění s právě odlišně uspořádaným vodičem 10 k zesílení magnetického pole, vytvářeném proudem v přípojnicích 1, 2 a v elektrickém oblouku 3;

obr. 4a: uspořádáni podle obr. 3a-b, přičemž tamější vodič 10 je nahrazen vodičovou smyčkou 11;

obr. 4b: uspořádání podle obr. 4a s vodičovou smyčkou 11, provedenou trochu větší;

obr. 5: půdorys dvoupólového spínače, provedeného jako kombinace ochranného spínače vedení a ochranného vypínače

proti chybnému proudu;

obr. 6: první pólový člen odstraněném bočním plášti;

spínače podle obr při obr. 7: druhý pólový člen odstraněném bočním plášti;

spínače podle obr při obr. 8: znázornění tohoto spínače ve znázornění podle obr. 6 při vypuštěné oddělovací stěně mezi oběma pólovými členy 12, 13;

obr. 9; znázornění tohoto spínače ve znázornění podle obr. 7 při vypuštěné oddělovací stěně mezi oběma pólovými členy 12, 13.

Příklady provedení vynálezu

Předmětný znázorněném na vynález je založen na obr. 1 a o sobě známém:

následujícím principu,

Jako i a 2. jsou na tomto obrázku označeny elektricky vodivé přípojnice, protékané proudem, mezi kterými hoři elektrický oblouk 3, obloukem 3 vytváří

Proud přípojnicemi 1, 2 a elektrickým elektromagnetické pole, jehož směr je znázorněn symboly 4 a 5.· Elektrickým obloukem 3. je vodič, protékaný proudem, nacházející se uvnitř tohoto pole, na které elektromagnetické pole působí síla £. Tato síla F posouvá elektrický oblouk 2 ve svém směru, tedy doprava v případě, znázorněném podle obr. 1.

Právě u spínačů (srovnej schématické znázornění na obr. 2) je žádoucí, elektrický oblouk mezi dvěma elektricky vodivými členy, které jsou u spínače tvořeny pevným a pohyblivým kontaktovým členem 8., 9. přerušovacího kontaktu, co možná

nejrychleji uhasit, aby se skutečně přerušilo elektrické spojení mezi oběma kontaktovými členy 8., 9.

Jedna možnost realizování tohoto rychlého uhašení spočívá v tom, nasměrovat připoj nice X, 2 přibližně na způsob V (srovnej obr. 2), takže se odstup mezi těmito přípojnicemi X, 2 zvětšuje s rostoucím odstupem kontaktových členů 2, 9. Při chodu, způsobeném silou E., elektrického oblouku 2 doprava, se tento prodlužuje a přetrhává se, když je dostatečně dlouhý.

Další, velmi často používaná možnost uhašení elektrického oblouku spočívá v upravení komory 6. pro zhášení oblouku, tak jak je znázorněno na obr. 1. Takové zařízení zahrnuje velký počet navzájem přibližně rovnoběžně probíhajících destiček 7, které směřují přibližně kolmo k elektrickému oblouku 2· Pokud vstupuje elektrický oblouk 2 do takové komory 6. pro zhášeni oblouku, dělí se destičkami 7 na velký počet dílčích elektrických oblouků, zapojených sériově za sebou, které vznikají mezi destičkami 7.

Aby mohl elektrický oblouk zůstat zachován, musí být udržovací napětí).

buzen určitým minimálním napětím Napětí, nutné k udržení sériového zapojení několika dílčích elektrických oblouků, je vyšší než ono napětí, které je zapotřebí k udržení jediného elektrického oblouku, majícího stejnou celkovou délku. Pokud je napětí mezi přípojnicemi X, 2 menší než součet udržovacích napětí dílčích elektrických oblouků, může se elektrický oblouk 2 v komoře 6 pro zhášeni oblouku uhasit a tím přerušit elektrické spojení mezi přípojnicemi X a 2- Pohyb elektrického oblouku směrem do komory 6 pro zhášení oblouku se dosahuje výše uvedeným fyzikálním jevem vzniku síly F na elektrický oblouk 3., způsobeným magnetickým polem toku proudu v přípojnicích X, 2V běžných spínačích se kombinují uvedené obě možnosti zhášení elektrického oblouku, tedy přípojnice X, 2. směřují rozbíhavým způsobem od sebe a v oblasti konců téchto přípojnic X, 2, odvrácených od kontaktových členů 8, 9, je upravena komora 6 pro zhášení oblouku, jak je toto na obr. 2 zakresleno čárkovanými čárami.

Aby se urychlil pohyb pryč elektrického oblouku 3. od kontaktových členů 8., 9 ve směru, od sebe dále vzdálených, konců přípojnic 1, 2, a/nebo pohyb elektrického oblouku 3. dovnitř· komory 6. pro zhášení oblouku, a aby se tím dosáhlo ješté rychlejšího uhašení elektrického oblouku, může se známým způsobem zesilovat magnetické pole, pohybující elektrickým obloukem 3.

K tomu se upravuje vodič 10 protékaný proudem, který probíhá po úsecích přibližné rovnoběžné k ploše Ai , opsané kontaktovými členy £, S a přípojnicemi X, 2. (srovnej obr. 3a, b, c). Tok proudu v tomto vodiči 10 vytváří magnetické pole, znázorněné symboly 4 , 5 > které se překládá přes magnetické pole, panující uvnitř plochy Ai . Pokud se zvolí směr proudu ve vodiči 10 způsobem, znázorněným na obr. 3a, b, c, dochází k zesílení magnetickěho pole v ploše Ai .

Přesný průběh vodiče 10 je třeba volit tak, že dostaneme uvedený efekt zesílení magnetického pole. Tento vodič 10 se může proto umisťovat kdekoliv v oblasti vně plochy Ai (srovnej obr. 3a, b, c). Čím blíže leží k ploše Ai , tím větší je přirozeně účinek, zesilující magnetické pole v této ploše Ai , proto se přednostně umisťuje v oblasti okraje, například ležící v malé vzdálenosti přesně nad jednou z přípojnic X, 2..

Přednostně se, jak je znázorněno na obr. 4a, místo jediného, v podstatě přímého vodiče 10, používá vodičová smyčka XX, která je uspořádaná tak, že plocha Az, od ní vymezená, leží přibližně rovnoběžně s plochou Ai, opsanou • φ * · · · · · ·<* • « · · · ··· ·«·«· ·· ·· · • · - - · · ·· «· · ·· · kontaktovými Cleny 8., 9. a přípojnicemi .1, 2. a tuto plochu Ai alespoň částečně přikrývá. Vodičová smyčka 11 proto leží v jedné rovině nad plochou A-ι . V oblasti překrytí ploch Ai a A2 se zesiluje magnetické pole, pohybující elektrickým obloukem 3. ve směru komory 6. pro zhášení oblouku. Vně této oblasti překryti magnetické pole vytvořené vodičovou smyčkou 11 zeslabuje magnetické pole, vytvořené přípojnicemi 1, 2. a elektrickým obloukem, což o sobě vede k malé rychlosti chodu elektrického oblouku 3. v této oblasti. U uspořádání podle obr. 4 se tato oblast nachází vně oblasti překryti ploch Ά1 a již v komoře 6 pro zhášení oblouku, tedy v oblasti, ve které je elektrický oblouk 2 Již krátce před svým uhašením a proto se už nemusí dále pohybovat.

Příznivá varianta provedeni vodičové smyčky 11 spočívá při zohlednění právě uvedených poznámek přirozeně v tom, že se tato provádí tak, že překrývá celkovou plochu Ά1 (srovnej obr. 4b) .

Počet závitů vodičové smyčky 11 se může volit libovolně vysoký, protože ale k dalšímu pohybu vodičové smyčky 3. jsou třeba jenom malé síly, postačuje, jak je znázorněno na obr. 4a, b, upravit jediný závit.

Vynález se používá při upraveni uvedeného vodiče 10 popř.

uvedené vodičové smyčky 11 ke zvýšení rychlosti chodu elektrického oblouku 3. a a spočívá v tom, že se tento princip používá u vícepólového spínače. Na obr. 5-6 je znázorněn příklad pro takový vicepólový spínač, u kterého se v následujícím porovnání vychází z toho, že:

Tento vicepólový spínač je dvoupólový a je proveden jako kombinace z ochranného spínače vedení a ochranného vypínače proti chybnému proudu. Každý pólový člen 12, 13 má alespoň jednu vstupní svorku 14, 14' a výstupní svorku .15, 15 .

4« « » *·* · · * t 9 ♦ * 1*·* • · · · 9 · · · «« * • · * · Λ · * « «· · r « » * ·· »

Vstupní svorka 14. 14 každého pólového členu 12. 13 je elektricky spojena s výstupní svorkou 15., 15 tohoto pólového členu 12., 13 pomocí spojovacího vedení.

U pólového členu 12., znázorněného na obr. 6 při odstraněném bočním plášti, je vstupní svorka 14 spojena přes bimetalový pás 16 a přes a přes ohebný splétaný vodič 17 s kontaktovým můstkem 18., který nese pohyblivý kontaktový člen 9. V zapnutém stavu leží tento pohyblivý kontaktový člen 9 na pevném kontaktovém členu který je upevněn na nosiči 19 kontaktového členu. Tento nosič 19 je spojen s prvním koncem cívky 20., jejíž druhý konec je spojen přes další ohebný splétaný vodič 21 spojen s výstupní svorkou 15

Cívka 20 má kotvu, uloženou posuvně v jejím podélném směru, která je magnetickým polem cívky 20. pokud toto má v důsledku zkratového proudu silu pro to postačující, tlačena proti kontaktovému můstku 18., čímž se spínací mechanika 26 vybavuje a jí se otáčí kontaktový můstek 18. Nakonec se těmito procesy zdvíhá pohyblivý kontaktový člen 3 od pevného kontaktového členu Cívka 20 s pohyblivou kotvou tvoří detektor zkratového proudu členu ochranného spínače vedení předloženého spínače.

Bimetalový pás 16 se ohřívá proudem, který jím teče, a přitom se ohýbá tak, že jeho konec, spojený s ohebným splétaným vodičem 17, se otáčí doprava. Pokud existuje příliš vysoký trvalý proud, sahá toto ohnutí bimetalového pásu 16 tak daleko, že se kontaktový můstek 18 otáčí přes třmen 22 a že se pohyblivý kontaktový člen 3 zdvihá pevným kontaktovým členem Bimetalový pás 16 tím tvoří nadproudový detektor členu ochranného spínače vedení předloženého spínače.

Ve spojovacím vedení mezi vstupní svorkou 14 a výstupní svorkou 15 tohoto pólového členu 12 se tak nacházejí dvě

99

9 9

9* • ··· • « • · · 9 · • · ···J

měřicí zařízení , vedení, jakož i kontaktový člen měřicí zařízeni, zachycující proud pomocí tohoto spojovacího spínací kontakt (pevně stojící a pohyblivý

8, 9) , na které působí obě uvedená proudová tzn. mohou ho otevřít.

Dále jsou upraveny elektricky vodivé přípojnice 1., 2, které se připojují ke kontaktovým členům 8., 9 a slouží k tomu, aby elektrické oblouky, vznikající mezi kontaktovými členy 8, 9, odvedly od nich pryč. V prostoru mezi těmito přívodnicemi 1, 2 je upraven velký počet elektricky vodivých destiček 7, probíhajících v odstupu rovnoběžně vůči sobě, které tvoří komoru 6 pro zhášení oblouku, s již uvedeným principem íunkce.

U druhého pólového členu .13., který je znázorněn na obr. 7 při odstraněném bočním plášti, je spojovací vedení mezi vstupní svorkou 14 a výstupní svorkou 15 tvořeno průběžným ohebným splétaným vodičem 23. Tento ohebný splétaný vodič 23 a ohebný splétaný vodič 21, již před tím zmíněný a spojující cívku 20 prvního pólového členu 12 s jeho výstupní svorkou 15., jsou vedeny prstencovým jádrem 24 součtového měřicího transformátoru proudu. Sekundární vinutí součtového měřicího transformátoru proudu je spojeno s elektronikou (naznačeno obrysovou čarou 25 desky s plošnými spoji, nesoucí tuto elektroniku), která elektronika vyhodnocuje signál, poskytovaný součtovým měřicícm transformátorem proudu. Elektronika je dále spojena se spínací mechanikou, působící na pohyblivý kontaktový člen 9, takže při rozpoznání nepřípustně vysokého rozdílu mezi proudy v ohebných splétaných vodičích 21 a 23 může vyvolat rozevření přerušovacího kontaktu 8., 9. prvního pólového členu 12 Druhý pólový člen 13 tím zachoval složky ochranného vypínače proti chybnému proudu, tvořeného součtovým měřicím transformátorem a vyhodnocovacím zařízením, připojeným k jeho sekundárnímu vinuti. Toto vyhodnocovací zapojení samozřejmě může být realizováno v jiné formě.

například pomocí vybavovače z permanentního magnetu.

• ····· ·· · · · · • · · · · ··· • · · · · · · - ·· ··· je ohebný splétaný vodič vstupní svorkou 14 a

Jak zřetelné vyplývá, z obr. 7,

23. tvořící spojovací vedeni mezi výstupní svorkou 15 , proveden na způsob vodičové smyčky, která má jeden závit. Tato vodičová smyčka je přitom uspořádána tak, že jí vymezená plocha A2 leží přibližně rovnoběžně s plochou Ά1 , opsané kontaktovými členy 8, a přípojnicemi X, 2., a tuto plochu Ai částečně překrývá.

Toto částečné překrývání se nechá rozpoznat zejména na obr. 8a 9, u kterých byly vypuštěny všechny části krytu spínače, zejména také dělicí stěna, ležící mezi oběma pólovými členy 12. 13. Oblast, ve které se plochy Ai a Sz překrývají, zde leží v oblasti kontaktových členů 8., 9. a v oblasti úseků přípojnic. X, X, které s nimi bezprostředně sousedí.

První pólový člen 12 je upraven k připojení fázového vodiče L dvoupólové napěťové napájecí sítě, druhý pólový člen 13. k připojeni nulovacího vodiče N této napěťové napájecí sítě. Pokud při otevření spínacího kontaktu vzniká elektrický oblouk mezi jeho kontaktovými členy 8., £ popř. v dalším sledu mezi přípojnicemi X, X, připojenými k těmto součástem, tak tento elektrický oblouk zajišťuje, že proud teče nejdříve také ještě v nulovacím vodiči N a tím také v ohebném splétaném vodiči 23 Tento tok proudu tedy vede k, úvodem zmíněnému, zesílení toho magnetického pole, které se proudem, tekoucím přípojnicemi X, 2. a elektrickým obloukem, vyvolává v ploše, opsané kontaktovými členy 8., 9. a přípojnicemi 1, X při existenci elektrického oblouku mezi kontaktovými členy 8., 9 popř. přípojnicemi X, 2

Vynález se v žádném případě neomezuje na zvláště přednostní provedení, znázorněné na obr. 6-9. Princip, na kterém je založen, spočívá v tom, že ve vícepólovém spínači, provedeném libovolným způsobem, se realizuje, výše uvedený

podle obr. l-4b, princip zvýšení rychlosti pohybu elektrického oblouku s pomocí tak jako tak existujícího spojovacího vedení pólového Clenu, který leží v sousedství pólového Clenu, obsahujícího spínací kontakt s následovným zhášečím zařízením elektrického oblouku.

Z toho vyplývá nejprve, že spojovací vedení nemusí mít podobu vodičové smyčky s jenom jedním závitem, může existovat i několik závitů. Také ve smyslu obr. 3a-c ale stačí, upravit jenom jeden úsek vodičové smyčky, upravené na obr. 6-9. Ostatní úseky vodičové smyčky 23 se mohou klást libovolně. V této souvislosti je možno dodržet, že je běžné - na rozdíl od provedení, znázorněných na obr. 6-9 - uspořádat také vstupní svorku 14 pólového členu 13 nulovacího vodiče na spodním okraji přístroje, tedy vedle vstupní svorky 14 pólového členu 12 fázového vodiče. K ovlivnění zesílení magnetického pole, o kterém je řeč, přitom stačí, ohebný splétaný vodič 23 uložit na způsob horní větve, na obr. 9 označené jako 23 , nebo na způsob spodní větve vodičové smyčky, označené jako 23' .

Použití předmětného vynálezu dále není omezeno na spínače, u kterých jsou kombinovány funkce ochranného spínače vedení a ochranného vypínače proti chybnému proudu. Častěji je možné, princip podle vynálezu realizovat u vícepólového spínače, majícího jenom jednu z obou funkcí ochranného spínače (tří nebo čtyřpólový ochranný spínač vedení nebo čtyřpólový ochranný vypínač proti chybnému proudu, právě pro třífázovou soustavu střídavého proudu).

Přitom je přirozeně spínací kontakt se zhasínacím zařízením elektrického oblouku upraven nejenom v jednom z obou pólových členů, nýbrž přinejmenším ve všech pólových členech fázových vodičů, nejvíce také v pólovém členu nulovacího vodiče. To nebrání použití předmětného vynálezu, také zde se vede spojovací vedení jednoho 2 pólových členů jedním z výše uvedených způsobů tak, že tokem proudu v tomto spojovacím vedení se zesiluje to magnetické pole, které pohybuje elektrickým obloukem, existujícím mezi přípojnicemi 1, 2 sousedního pólového členu.

V této souvislosti je ohledné dvoupólového FI-LS spínače, znázorněného na obr. 6-9, možno dodržet, že také zde může být nulovací vodič N proveden bez přerušení, tzn. v jeho pólovém členu 13 může být zabudován spínací kontakt podle způsobu stavby prvního pólového členu 12.

U všech možných provedení je třeba uvážit, že požadované zesílení magnetického pole dostaneme jenom tehdy, když proud v úseku spojovacího vedení, pro to použitém, má správný směr proudění. Aby se zajistilo, že spínač podle vynálezu se spojuje pro toto nutným způsobem s napěťovou napájecí sítí popř. s dalšími vedeními ke spotřebičům, na krytu spínače v oblasti každé svorky 14, 15; 14 , 15 se vyznačuje potiskem, které vedení je třeba připojit na příslušné svorky 14, 15;

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Vícepólový spínač, u kterého má každý pólový člen (12, 13) alespoň jednu vstupní svorku (14, '14 ) a jednu výstupní svorku (15, 15 ), které jsou elektricky spolu spojeny přes spojovací vedeni, a ke zjišťování proudu, tekoucího tomto spojovacím vedením, je upraveno alespoň jedno měřici zařízeni, přičemž je upraven alespoň jeden pólový člen (12), v jehož spojovacím vedení je zapojen spínací kontakt s pevným (8) a pohyblivým (9) kontaktovým členem, na které kontaktové členy (8, 9) se připojují elektricky vodivé přípojnice (1, 2), které odvádějí pryč elektrické oblouky (3), vznikající mezi kontaktovými členy (8, 9),vyznačující se tím, že spojovací vedení alespoň jednoho pólového členu (13), který leží v sousedství pólového členu (12), majícího spínací kontakt (8, 9), je vedeno alespoň po úsecích tak, že magnetické pole, vytvářené proudem, který jím teče při provozu, zesiluje to magnetické pole, které se v ploše (Ai), opsané kontaktovými Členy (8, 9) a přípojnicemi (1, 2), vyvolává proudem, při existenci elektrického oblouku (3) mezi kontaktovými členy (8, 9) popř. přípojnicemi (1, 2) tekoucím přípojnicemi (1, 2) a elektrickým obloukem (3).
2. Vícepólový spínač podle nároku (1), vyznačující se tím, že spojovací vedení probíhá alespoň po úsecích přibližně rovnoběžně s plochou (Ai ), opsanou kontaktovými členy (8, 9) a přípojnicemi (1, 2) v oblasti jejího okraje.
3. Vícepólový spínač podle nároku (1), vyznačující se tím, že spojovací vedení je provedeno na způsob vodičové smyčky a tak uspořádáno, že jí vymezená plocha (As) leží přibližně rovnoběžně k ploše (Ai ), opsané kontaktovými členy (8, 9) a přípojnicemi (1, 2), a tuto plochu alespoň částečně překrývá.
4. Vicepólový spínač podle nároku 3, vyznačující se tím, že plocha (A2), vymezená vodičovou smyčkou, překrývá plochu (Ai), opsanou kontaktovými členy (8, 9) a přípojnicemi (1, 2), alespoň v oblasti kontaktových členů (8, 9) a v oblasti úseků přípojnic (1, 2), s nimi bezprostředně sousedícími.
5. Vicepólový spínač podle nároku (3), vyznačující závit.

tím, že vodičová smyčka má
6. Vicepólový spínač se dvěma pólovými členy (12, 13), provedený jako kombinace a ochranného vypínače proti ochranného spínače vedení chybnému proudu, přičemž první pólový člen (12), upravený k připojení fázového vodiče (L) jednoíázové napěťové napájecí sítě, má měřicí zařízení ochranného spínače vedení (detektor nadproudu a detektor zkratového proudu), jakož i spínací kontakt (8, 9), ovládaný těmito měřicími zařízeními přes spínací mechaniku (26), a elektricky vodivé přípojnice (1, 2), připojující se na pevný (8) popř. pohyblivý kontaktový člen (9) tohoto spínacího kontaktu (8, 9), a druhý pólový člen (13), upravený k k připojení nulovacího vodiče (N) jednoíázové napěťové napájecí sítě, který má součásti ochranného vypínače proti chybnému proudu (součtový měřicí transformátor proudu a vyhodnocovací zapojení, zapojené na jeho sekundární vinutí), přičemž spojovací vedení jak tohoto pólového členu (13) nulovacího vodiče, tak i pólového členu (12) fázového vodiče jsou vedena prstencovými jádry (24) transformátoru proudu a vyhodnocovací spínací mechaniku (26), uspořádanou v pólovém vinutí (12) fázového vodiče, vyznačující se tím, že spojovací vedení pólového členu (13) nulovacího vodiče je tvořeno ohebným splétaným vodičem (23), který je proveden na součtového měřicího zařízení působí na • · · · ···· ·· * • · · · ···· • · · · ♦ · · • ····· ·· · · · · • ···· ··· ····· ·· · ·· ··· způsob vodičové smyčky a uspořádán tak. že jím vymezená plocha íA2) leží přibližně rovnoběžně k ploše (Ai), opsané kontaktovými členy (8. 9) a přípojnicemi (1. 2) a tuto plochu (Ai) překrývá alespoň v oblasti kontaktových členů (8, 9) a v oblasti úseků přípojnic (1. 2), s nimi bezprostředně sousedících.