CZ20003201A3 - Zapalovací svíčka se zlepšenými provozními charakteristikami - Google Patents

Description

Zapalovací ^čka se zlepšenými provozními charakteristikami

Oblast techniky

Vynález se týká zapalovacích svíček sloužících k zapálení náplně paliva ve spalovacím motoru, zvláště pak se týká zlepšené konstrukce zapalovací cívky, která přináší, ve srovnání se zapalovací svíčkou podle dosavadního stavu techniky, zvýšení tlaku při zapalování, zmenšení spotřeby paliva na ujetou jednotku vzdálenosti, a rovněž snížení škodlivých výfukových emisí.

Dosavadní stav techniky

Tento vynález s odvolává na následující patentové přihlášky, které zařazuje pro porovnání:

sériové číslo 60/076,669 registr 2.března 1998, sériové číslo 60/089,458 registr. ló.června 1998, sériové číslo 60/089,491 registr, ló.června 1998, sériové číslo 60/089,499 registr, ló.června 1998, sériové číslo 60/114,439 registr. 31 prosince 1998.

Zapalovací cívky podle dosavadního stavu techniky jsou dobře známé. Tyto zapalovací cívky zahrnují středovou elektrodu a uzemňovací elektrodu, která je od středové elektrody oddělena. Jestliže se přes vzniklou mezeru zavede dostatečně velké napětí, přeskočí přes zmíněnou mezeru jiskra. Tato jiskra se může využít k zapálení směsi paliva stlačené uvnitř spalovacího motoru.

U S. patent 5,051,651 upřesňuje „válcovitý otvor“, který je vytvořen okolo středové elektrody zastíněním vnější uzemňovací elektrody. U S. patent 5,051,651 tvrdí, že se uvnitř tohoto válcovitého otvoru vytváří mnohonásobné „zárodky zapalování“. Uzemňovací elektroda má ve všech příkladech „ v podstatě konkávní vnitřní povrch odpovídající radiálnímu Čelnímu povrchu středové elektrody“ (odstavec 8, řádek 33). Vytváří se tím soustředný zakřivený povrch, který má vnitřní poloměr jehož hodnota se rovná „velikosti poloměru středové elektrody, přičemž vzdálenost kontaktů elektrod (jiskriště) může mít stejnou hodnotu jako poloměr válcovitého otvoru“ (odst. 1, řádek 54).

Na obr, 13 patentu 5,051,651 a v popisu nezávislého nároku #18, vynález spoléhá konkrétně na plochy, na kterých dochází k vytvoření jiskry, přičemž „alespoň část každých /

-2• »·· * · • * ···· ·· • 4 «44 4 4 vnitřních kolmých stran zahrnuje konkávní povrch se zakřivením, které odpovídá (doplňuje) axiální čelní povrch středové elektrody“.

Jelikož jiskry se šíří po nejkratších drahách, a to od středové elektrody k uzemňovací elektrodě, jsou účinné povrchy, podle U.S. patentu 5,051,651 podobné jiným soustředným prstencovitým konstrukcím (patenty # 1,748,338, # 1,942,242, # 1,912,516, # 5,430,346, # 5,280,214), u kterých je uzemňovací elektroda tvarována odpovídajícím poloměrem středěným na stejné ose jako středová elektroda. U.S. patent 5,051,651 poskytuje u funkčního jádra, podobně jako u jiných, soustřednou prstencovou konstrukci.

Žadatel je přesvědčen, že soustředná prstencová konstrukce neposkytuje vůči standardní zapalovací svíčce, pokud jde o výkon, žádnou výhodu.

Odvoláváme se rovněž na U.S. patent 5,612,586, který klade důraz na omezení ohybu hrotu o 90°, který je obvyklý u standardních zapalovacích svíček.

Uvedené patenty, týkající se dosavadního stavu techniky rovněž zahrnují jisté pokrokové znaky. Objevuje se však stále potřeba zlepšené konstrukce svíčky, která by poskytovala zlepšenou palivovou účinnost a sníženou emisi škodlivin.

Podstata vynálezu

Vynález se týká použití zapalovací cívky s okrajovými rohy v tangenciálním vztahu ke středové elektrodě.

Cílem tohoto vynálezu je proto poskytnutí zlepšení zapalovací cívky.

Dalším cílem tohoto vynálezu je poskytnout zlepšenou uzemňovací elektrodu zapalovací cívky.

Dalším cílem tohoto vynálezu je poskytnout zapalovací cívku, která vykazuje zlepšenou palivovou účinnost.

Dalším cílem tohoto vynálezu je poskytnout zapalovací cívku, která vykazuje zlepšený tlak při hoření.

Dalším cílem tohoto vynálezu je poskytnout zlepšenou zapalovací cívku, která zajistí menší množství znečišťujících látek ve výfukových plynech.

Další cíle, znaky a výhody tohoto vynálezu budou zřejmé po přečtení následujícího podrobného popisu provedení, kterým se dává přednost, a to v závislosti na výkresech a přiložených nárocích.

9

-3* ··* * · • 999 ** í 4 · 9 9 9 9

9 999 9 9 ·· * • 9 9 9 9 « 9 «9 99 ·· 9»

Přehled obrázků na výkresech

Obr. 1 znázorňuje půdorys prvního provedení tohoto vynálezu, zobrazující celkový pohled na provedení z obr . 1, obr. 2 znázorňuje půdorys prvního provedení zapalovací cívky 10 z obr. 1, obr. 3 znázorňuje půdorys dvou elektrod, a to uzemňovací elektrody 51 a středové elektrody 20, které se používají u druhého provedení tohoto vynálezu,, které se považuje za „vidlicové“ uspořádání se dvěma tangenciálními vztahy a jedním vrcholem, obr.4 znázorňuje půdorys dvou elektrod, a to uzemňovací elektrody 52 a středové elektrody 20, které se používají u třetího provedení, které zahrnuje tři segmenty, tri tangenciální vztahy a tři vrcholy, obr. 5 znázorňuje půdorys dvou elektrod, a to uzemňovací elektrody 53 a středové elektrody 20, které se používají u čtvrtého provedení, které zahrnuje šest segmentů, alespoň čtyři tangenciální vztahy a pěti vrcholů, obr. 6 znázorňuje půdorys dvou elektrod, a to uzemňovací elektrody 60 a středové elektrody 20, které se používají u pátého provedení, které zahrnuje čtyři segmenty a Čtyři tangenciální vztahy, obr.7 znázorňuje půdorys dvou elektrod, a to uzemňovací elektrody 70 a středové elektrody 20, které se používají u šestého provedení, které může být povazováno za provedení v podobě „uzavřeného boxu“ se čtyřmi tangenciální vztahy a čtyřmi vrcholy, obr.8 znázorňuje půdorys dvou elektrod, a to uzemňovací elektrody 80 a středové elektrody 20, které se používají u sedmého provedení, které může být považováno za provedení v podobě „uzavřeného šestibokého boxu“ se šesti tangenciální vztahy a šesti vrcholy, obr, 9 znázorňuje půdorys dvou elektrod, a to uzemňovací elektrody 90 a středové elektrody 20, které se používají u osmého provedení, které může být považováno za provedení v podobě Jedné vyrovnané přímé elektrody“ s jedním tangenciálním vztahem, obr. 10 znázorňuje půdorys tří elektrod, a to dvou uzemňovacích elektrod Γ00,101 a středové elektrody 20, které se používají u devátého provedení, které může být považováno za provedení v podobě „dvojité vyrovnané přímé elektrody“ se dvěma tangenciální vztahy, obr, 11 znázorňuje půdorys tří elektrod, a to dvou uzemňovacích elektrod HO, 111 a středové elektrody 20, které se používají u desátého provedení, které může být považováno za provedení v podobě „dvojité T elektrody“ se dvěma tangenciální vztahy, φ φ * φ φ φ φ φ · »Φ Φ · · Φ 4 φ Φ Φ Φ Φ φφ Φ4 ·· ··

ΦΦΦ φ φ

-4φ 4 φ

φ · ··· 44 obr. 12 znázorňuje půdorys tří elektrod, a to dvou uzemňovacích elektrod 120,121 a středové elektrody 20, které se používají u jedenáctého provedení, které může být považováno za provedení v podobě „ vyrovnané dvojité T elektrody“ se dvěma tangenciální vztahy, obr. 13 znázorňuje půdorys čtyř elektrod, a to tří uzemňovacích elektrod 130,131. 132 a středové elektrody 20, které se používají u jedenáctého provedení, které může být považováno za provedení v podobě „ trojúhelníkové trojnásobné T elektrody“ se třemi tangenciální vztahy, obr. 14 znázorňuje nárys typické středové elektrody 20 zobrazené pod příčným řezem Částí uzemňovací elektrody 140. zahrnující spodní rohový okraj směrovaný ke středové elektrodě v tangenciálním vztahu, obr. 15 znázorňuje uzemňovací elektrodu 150 poskytující jednoduchý konvexně zakřivený okraj umístěná u středové elektrody 20 s jedním okrajem v tangenciálním vztahu, kde příčný průřez uzemňovací elektrodou má pravoúhlý tvar, obr. 16 znázorňuje jednoduchý přímý okraj umístěný u středové elektrody, přičemž znázorněný je jeden okraj v tangenciálním vztahu, přitom příčný průřez uzemňovací elektrody má pravoúhlý tvar, obr. 17 znázorňuje použití čtyř uzemňovacích elektrod 170 které se spojují, aby vytvářely vícenásobné přímé okraje umístěné u středové elektrody 20, Není znázorněn žádný tangenciální vztah, ačkoliv čtyři okraje se mohou nacházet v zóně znázorněné na obr.26, přitom příčný průřez každé ze Čtyř uzemňovacích elektrod má pravoúhlý tvar, obr. 18 znázorňuje trojúhelníkovou uzemňovací elektrodu 180 se třemi okraji a třemi vrcholy umístěnými u středové elektrody. Znázorněny jsou tři okraje v tangenciálním vztahu, přitom příčný průřez každého lineárního segmentu uzemňovací elektrody je v podstatě pravoúhlý, obr. 19 znázorňuje provedení podobné provedení na obr. 11, zobrazuje trojúhelníkovou uzemňovací elektrodu 190 a trojúhelníkovou středovou elektrodou 195. přitom jsou zobrazeny tři tangenciální vztahy a tří vrcholy, obr.20 znázorňuje provedení konstrukce s otevřenými konci zahrnující uzemňovací elektrodu 200 se třemi zakřivenými okraji a dvěma vrcholy umístěnými u středové elektrody 20, Tři „zakřivené“ okraje s tangenciální vztahy jsou součástí tohoto provedení. Všimněte si, že tangenciální vztah může být „přímým tangenciálním vztahem“, nebo může zahrnovat , zakřivený tangenciální vztah“, • * * fcfcfc • · • fcfcfc fcfc

-5• fcfcfc · • ··«·*· • · · ·· fcfc ·· • · • · fc fc fcfc obr.21 znázorňuje konstrukci s otevřeným koncem zahrnující uzemňovací elektrodu 210 se třemi přímými okraji a dvěma vrcholy umístěnými u středové elektrody 20. přitom jsou zobrazeny tři okraje s tangenciálními vztahy a dva vrcholy, obr.22 znázorňuje konstrukci s otevřeným koncem,která se podobá konstrukci na obr.21, ale s tím rozdílem, že středová elektroda 20 sdílí tvar uzemňovací elektrody 220, který je v tomto případě čtvercový, přitom jsou zobrazeny tři tangenciální vztahy, obr. 23 znázorňuje „vidlicovou“ konstrukci, u které existují dva tangenciální vztahy a jeden vrchol, přitom je rovněž zobrazena uzemňovací elektroda 220 a středová elektroda 230, obr. 24 znázorňuje dvě uzemňovací elektrody 240. kdy každá z nich na konci zahrnuje „bodec“, který slouží k tomu, aby obklopoval vystupující část středové elektrody 20, přitom jsou na obrázku rovněž znázorněny čtyři přímé tangenciální vztahy a dva vrcholy, obr.25 znázorňuje jednoduchý konkávně zakřivený okraj umístěný u středové elektrody 20 uzemňovací elektrodou 250.

obr.26 znázorňuje boční pohled zobrazující různé polohy 1,2 a 3, ve kterých může být uzemňovací elektroda 260 umístěná vůči středové elektrodě, přičemž polohy 1,2 3 jsou uvnitř „zóny“ Tato poloha uvnitř zóny poskytuje to, že každá z těchto poloh vystavuje spodní okraj uzemňovací elektrody k vnějšímu okraji středové elektrody, což podle názoru vynálezce, v době podání přihlášky, může pro nasávané plyny vytvářet „komínový“ jev, obr.27 znázorňuje nárys příčného řezu provedením z obr. 1 (vedený podél středové podélné osy středové elektrody 20), se spodními okraji uzemňovací elektrody 270 umístěnými nad středovou elektrodou v tangenciálním vztahu s obvodovým výstupkem středové elektrody, obr.28 znázorňuje provedení podobné provedení z obr 27, s tím rozdílem, že příčný řez uzemňovací elektrodou 280 má aerodynamický tvar, který nabízí menší odpor proti čelnímu šíření plamene, obr.29 znázorňuje provedení podobné provedení z obr,28, s tím rozdílem, že uzemňovací elektroda má omezený počet okrajů pouze na jeden okraj podporovaný obloukem, tak jak je to vidět u konstrukce elektrody na obr.25. Taková konstrukce může rovněž vyhovovat pohledu na obr. 15. Příčný průřez může mít jakýkoliv tvar, který se liší od zobrazeného tvaru, který prezentuje okraj (přímý nebo jiný) jako nejbližší povrch k horním okrajům středové elektrody 20, obr.30 znázorňuje provedení zahrnující několik uzemňovacích elektrod 300,301. 302 (mohou se použít i čtyři uzemňovací elektrody - nejsou zobrazené), které poskytují několik přímých okrajů umístěných u vrcholu středové elektrody a jsou skloněné pod jistým

-6• · · · » ·«· · · ♦ · · • · · · · ·· ·· ·* úhlem směrem nahoru a dovnitř. Zmíněný úhel není tak důležitý jako konečná poloha okrajů hrotů prodloužených prvků, obr.31 znázorňuje nárys příčného řezu uspořádáním, které je podobné uspořádání například z obr. 1, ale s tím rozdílem, že příčný průřez uzemňovací elektrody 310 má kosočtverečný tvar prezentující okraje k hornímu kruhovému okraji středové elektrody 20. Tato konstrukce může zlepšit proud plamene po zapáleni směsi, a to vlivem skosení nad a pod okraji uzemňovací elektrody, obr.32 znázorňuje modifikaci provedení z obr. 1, s tím rozdílem, že na horním povrchu uzemňovací elektrody 320 je provedeno jednoduché skosení, což by mohlo přinést jistou výhodu vůči provedení z obr.31 a rovněž usnadnění výroby, obr. 3 3 znázorňuje provedení zahrnující uzemňovací elektrodu podobnou elektrodě z obr. 1, s tím rozdílem, že na středové elektrodě 335 byl vytvořen zářez, který zlepšuje účinek jiskry, obr, 34 znázorňuje nárys příčného řezu provedením, které je podobné provedení z obr. 1 s uzemňovací elektrodu 340, s tím rozdílem, Že je na horní části středové elektrody 345 vytvořena,/úžená“ sekce, která vytváří Jemný drátěný“ výbojový hrot na středové elektrodě, obr.35 znázorňuje okraj uzemňovací elektrody 350 umístěný shora, a to prostřednictvím jednoho dříku (je zobrazený) nebo několika dříků (nejsou zobrazené), které podpírají „důležitý“ okraj. Středová elektroda má rovněž na horní Části vytvořený zářez, obr. 36 znázorňuje uspořádání, které zahrnuje „maximalizované uspořádám vzdálenosti mezi okraji“ dvou okrajů definovaných středovou a uzemňovacími elektrodami 365.360. I když je toto uspořádání nákladnější, pokud jde o výrobu, než jiná uspořádání, uvedené uspořádáni představuje menší stínění jiskry mezi okraji ve spalovací komoře. Malé velikostí elektrod by rovněž měly sloužit k redukci blokace vstupujícího paliva a existujícího jádra plamene, obr.37 znázorňuje zapalovací cívku s uzemňovací elektrodou 370, která je podobná elektrodě na obr. 1 a 2, s tím rozdílem, že se použil a středová elektroda 375 s dlátovým hrotem, obr.38 znázorňuje zapalovací svíčku se středovou elektrodou s jedním hrotem 385 a s uzemňovací elektrodou 380, která je podobná elektrodě z obr,l a 2, obr.39 znázorňuje pohled na uspořádání série středových elektrod, které se mohou použít s jinými uzemňovacími elektrodami uvedenými v tomto popisu, zahrnující dlátový hrot 395-A, pyramidový hrot 395-B, hrot s V drážkou 395-C, hrot s dolíčkem 395-D.

mnohoúhelníkový hrot 395-E. jeden hrot 395-F, hrot s více okraji 395-G, zkosený hrot 395-H. dutý válec 395-1. dutý mnohoúhelník (polygon) 395-J a zúžené uspořádání 395-K.

obr.40A a 40B znázorňují půdorys a nárys uspořádání, které zahrnuje středovou elektrodu 405 ve tvaru T s konci ve tvaru T, které definují okraje, a dále pár uzemňovacích elektrod 400,401, kdy podobně každá definuje okraj, přitom okraje středové elektrody jsou umístěny u okrajů uzemňovacích elektrod vždy jedna vůči druhé, obr.41A a 41B znázorňují půdorys a nárys uspořádání, které zahrnuje středovou elektrodu 415 ve tvaru L a uzemňovací elektrodu 410 se zakřivenými tangenciálními okraji. Dva segmenty se mohou použít tak, jak je tomu u obr. 40A a 40B, nebo se může použít více segmentů s uspořádáním podle obr.40A/40B, obr.42A/42B znázorňují uspořádání zahrnující středovou elektrodu 425 a uzemňovací elektrodu 420 uspořádané tak, že vytváří tři tangenciální vztahy, obr.43 znázorňuje uspořádání zahrnující středovou elektrodu 20 a uzemňovací elektrodu 430, která poskytuje svislé a vodorovné mezery mezi označením G1 a G2. Přednost se dává tomu aby G1 mělo nulovou nebo větší hodnotu a G2 nulovou nebo hodnotu. Je to jiný způsob zobrazení “zónového“ pojetí, obr.44 znázorňuje půdorys ukázkové středové elektrody 20 a dvou ukázkových uzemňovacích elektrod 440,441, dále zobrazuje tangenciální vztah, který je znakem tohoto vynálezu. Jak je vidět, „tangenciální vztah nezahrnuje pouze „případ l“vztahu prvků 20,440. ale rovněž „případ 2“ vztahu prvků 20,241.

obr.45 znázorňuje půdorys ukázkové středové elektrody 20 a uzemňovací elektrody 450 se dvěma zuby, která je podobná elektrodě z obr. 3, ale má kratší zuby, které poskytují tangenciální vztah 453.454. tak jak je to zobrazeno v případu 2 příkladu z obr.44. Zobrazen je rovněž střední vrchol 455.

obr. 46 znázorňuje uspořádání ve formě „širokého boxu“, které je podobné uspořádání z obr. 1, s tou výjimkou, že místo čtyř tangenciálních vztahů jsou čtyři okraje uzemňovací elektrody 460 mimo výstupek středové elektrody a v „zóně“ z obr. 26. Podle vynálezce to v době plnění poskytuje další prostor při pojetí sání zobrazeném na obr. 26, obr.47 znázorňuje uspořádání ve tvaru „široké vidlice“, které se podobá uspořádání na obr.3 , s tou výjimkou, že místo dvou tangenciálních vztahů se dva okraje uzemňovací elektrody nachází mimo výstupek ukázkové středové elektrody 20 a v zóně na obr.26. Podle vynálezce to v době plnění poskytuje další prostor při pojetí sání zobrazeném na obr.26, obr.48 znázorňuje očekávaný rozdíl vlastností soustředné a nesoustředné elektrody, znázorňuje soustřednou uzemňovací elektrodu 480, „otevřenou“ uzemňovací elektrodu 481.

4

-84 44« · · • 444 4· 44

4· obě ve spojení s typickou středovou elektrodou20, přitom jak je vidět, otevřené povrchy elektrody mají podle vynálezce tendenci podporovat šíření jádra plamenu.

Příklady provedení vynálezu

Tento vynález je podle obecného popisu směřován k využití zapalovací cívky s konvenční středovou elektrodou a jednou, nebo více uzemňovacími elektrodami, kdy každá definuje alespoň jeden rohový konec, který je orientován v podstatě tangenciálně vůči obvodu pod ni se nacházející kruhové elektrody.

Jedno uspořádání uvažované v rámci tohoto vynálezu lze nazvat uspořádání zapalovací cívky typu „box“ zobrazené na obr. 1 Svíčka typu „box“ používá elektrodu, která má obecně čtvercový tvar a obklopuje, při pohledu shora, středovou elektrodu. Ve skutečnosti (viz obr.2) box středovou elektrodu neobklopuje, jelikož zde existuje mezera (0,63 mm u jednoho testu) definovaná mezi horním kruhovým povrchem středové elektrody a rovinou, ve které leží směrem dolu směrované spodní povrchy rozdělených hrotů vidlice.

Jak lze vidět, elektroda 30 zahrnuje dva koncové hroty 32, které zpočátku divergují nakonec konvergují, Oba koncové hroty 32 zahrnují dva segmenty 34 stejné délky. Dva z těchto segmentů lze považovat za divergující segmenty 34 a ostatní za konvergující segmenty 34. Znamená to, že každý hrot zahrnuje jeden divergující segment a jeden konvergující segment. Za „loket,, lze považovat prvek spojující určitý divergující segment s odpovídajícím konvergujícím segmentem. Takové „lokty“ (dva na obr. 1) jsou znázorněny v podstatě svislé rovině táhnoucí se přes střední podélnou osu středového hrotu.

Uzemňovací elektroda zahrnuje tři vrcholy, a to hlavní vrchol 40 a dva vnitřní vrcholy 41 lokte. htofr

Příčné průřezy segmentů 34 mají pravoúhlý tvar, přičemž jedno provedení má šířku 1,27 mm a tloušťku rovněž 1,27 mm. Takový průřez poskytuje Čtyři ven směřující a v podstatě lineární (alespoň ne v blízkosti ohybu) rohové okraje (viz rovněž obr. 14). Dá se věřit tomu, že vztah alespoň jednoho spodního rohového okraje vůči středové elektrodě poskytuje zlepšený výkon. Takový vztah se nazývá „tangenciálním vztahem“ a na obr. 1 jsou zobrazeny čtyři takové tangenciální vztahy, a to jeden pro každý segment.

Je zřejmé, že středová elektroda z obr.2 je u této aplikace středovou elektrodou orientovanou směrem nahoru. Tento fakt však nemá být limitujícím provedením. V provozu může být taková elektroda orientována v různých směrech.

Jiná provedeni * «44 · ·

-9···« 4· «44 4 • 4 44

Podle tohoto vynálezu se uvažuje í o jiných provedeních uzemňovactch elektrod, obr. 3 znázorňuje půdorys dvou elektrod, a to uzemňovací elektrody 51 a středové elektrody 20, které se používají u druhého provedení tohoto vynálezu,, které se považuje za „vidlicové“ uspořádání se dvěma tangenciálními vztahy a jedním vrcholem, obr.4 znázorňuje půdorys dvou elektrod, a to uzemňovací elektrody 52 a středové elektrody 20, které se používají u třetího provedení, které zahrnuje tři segmenty, tři tangenciální vztahy a tři vrcholy, obr. 5 znázorňuje půdorys dvou elektrod, a to uzemňovací elektrody 53 a středové elektrody 20, které se používají u čtvrtého provedení, které zahrnuje Šest segmentů, alespoň čtyři tangenciální vztahy a pěti vrcholů, obr.6 znázorňuje půdorys dvou elektrod, a to uzemňovací elektrody 60 a středové elektrody 20, které se používají u pátého provedení, které zahrnuje čtyři segmenty a čtyři tangenciální vztahy, obr. 7 znázorňuje půdorys dvou elektrod, a to uzemňovací elektrody 70 a středové elektrody 20, které se používají u šestého provedení, které může být považováno za provedení v podobě „uzavřeného boxu“ se čtyřmi tangenciální vztahy a čtyřmi vrcholy, obr. 8 znázorňuje půdorys dvou elektrod, a to uzemňovací elektrody 80 a středové elektrody 20, které se používají u sedmého provedení, které může být považováno za provedení v podobě „uzavřeného šestibokého boxu“ se šesti tangenciální vztahy a šesti vrcholy, obr.9 znázorňuje půdorys dvou elektrod, a to uzemňovací elektrody 90 a středové elektrody 20, které se používají u osmého provedení, které může být považováno za provedení v podobě Jedné vyrovnané přímé elektrody“ s jedním tangenciálním vztahem, obr. 10 znázorňuje půdorys tří elektrod, a to dvou uzemňovacích elektrod 100,101 a středové elektrody 20, které se používají u devátého provedení, které může být považováno za provedení v podobě „dvojité vyrovnané přímé elektrody“ se dvěma tangenciální vztahy, obr. 11 znázorňuje půdorys tří elektrod, a to dvou uzemňovacích elektrod 110.111 a středové elektrody 20, které se používají u desátého provedení, které může být považováno za provedení v podobě „dvojité T elektrody“ se dvěma tangenciální vztahy, obr. 12 znázorňuje půdorys tří elektrod, a to dvou uzemňovacích elektrod 120.121 a středové elektrody 20, které se používají u jedenáctého provedení, které může být považováno za provedení v podobě „ vyrovnané dvojité T elektrody“ se dvěma tangenciální vztahy, obr. 13 znázorňuje půdorys čtyř elektrod, a to tří uzemňovacích elektrod 130,131. 132 a středové elektrody 20, které se používají u jedenáctého provedení, které může být • 9

ΊΟ9 999

9

9999 9«

9 · · *

9 »»· · ·

9 9 9

9« považováno za provedení v podobě „ trojúhelníkové trojnásobné T elektrody“ se třemi tangenciální vztahy, obr. 14 znázorňuje nárys typické středové elektrody 20 zobrazené pod příčným řezem částí uzemňovací elektrody 140. zahrnující spodní rohový okraj směrovaný ke středové elektrodě v tangenciálním vztahu, obr. 15 znázorňuje uzemňovací elektrodu 150 poskytující jednoduchý konvexně zakřivený okraj umístěná u středové elektrody 20 s jedním okrajem v tangenciálním vztahu, kde příčný průřez uzemňovací elektrodou má pravoúhlý tvar, obr. 16 znázorňuje jednoduchý přímý okraj umístěný u středové elektrody, přičemž znázorněný je jeden okraj v tangenciálním vztahu, přitom příčný průřez uzemňovací elektrody má pravoúhlý tvar, obr. 17 znázorňuje použití čtyř uzemňovacích elektrod 170 které se spojují, aby vytvářely vícenásobné přímé okraje umístěné u středové elektrody 20. Není znázorněn žádný tangenciální vztah, ačkoliv čtyři okraje se mohou nacházet v zóně znázorněné na obr. 26, přitom příčný průřez každé ze Čtyř uzemňovacích elektrod má pravoúhlý tvar, obr. 18 znázorňuje trojúhelníkovou uzemňovací elektrodu 180 se třemi okraji a třemi vrcholy umístěnými u středové elektrody. Znázorněny jsou tři okraje v tangenciálním vztahu, přitom příčný průřez každého lineárního segmentu uzemňovací elektrody je v podstatě pravoúhlý, obr. 19 znázorňuje provedení podobné provedení na obr. 11, zobrazuje trojúhelníkovou uzemňovací elektrodu 190 a trojúhelníkovou středovou elektrodou 195. přitom jsou zobrazeny tři tangenciální vztahy a tři vrcholy, obr.20 znázorňuje provedení konstrukce s otevřenými konci zahrnující uzemňovací elektrodu 200 se třemi zakřivenými okraji a dvěma vrcholy umístěnými u středové elektrody 20, Tři „zakřivené“ okraje s tangenciální vztahy jsou součástí tohoto provedení Všimněte si, že tangenciální vztah může být „přímým tangenciálním vztahem“, nebo může zahrnovat „zakřivený tangenciální vztah“, obr.21 znázorňuje konstrukci s otevřeným koncem zahrnující uzemňovací elektrodu 210 se třemi přímými okraji a dvěma vrcholy umístěnými u středové elektrody 20, přitom jsou zobrazeny tři okraje s tangenciálními vztahy a dva vrcholy, obr. 22 znázorňuje konstrukci s otevřeným koncem,která se podobá konstrukci na obr.21, ale s tím rozdílem, že středová elektroda 20 sdílí tvar uzemňovací elektrody 220, který je v tomto případě Čtvercový, přitom jsou zobrazeny tři tangenciální vztahy,

-11• 4 * · « «»· · · 4 ··· « 4 · 4 · • »4 · · 4 ·· *♦ • 44 · • 4 4 ·

4 4 4 • 4 44 obr.23 znázorňuje „vidlicovou“ konstrukci, u které existuji dva tangenciální vztahy a jeden vrchol, přitom je rovněž zobrazena uzemňovací elektroda 220 a středová elektroda 230.

obr.24 znázorňuje dvě uzemňovací elektrody 240. kdy každá z nich na konci zahrnuje „bodec“, který slouží k tomu, aby obklopoval vystupující část středové elektrody 20, přitom jsou na obrázku rovněž znázorněny čtyři přímé tangenciální vztahy a dva vrcholy, obr, 25 znázorňuje jednoduchý konkávně zakřivený okraj umístěný u středové elektrody 20 uzemňovací elektrodou 250.

obr.26 znázorňuje boční pohled zobrazující různé polohy 1,2 a 3, ve kterých může být uzemňovací elektroda 260 umístěná vůči středové elektrodě, přičemž polohy 1,2 3 jsou uvnitř „zóny“ Tato poloha uvnitř zóny poskytuje to, že každá z těchto poloh vystavuje spodní okraj uzemňovací elektrody k vnějšímu okraji středové elektrody, což podle názoru vynálezce, v době podání přihlášky, může pro nasávané plyny vytvářet „komínový“ jev, obr.27 znázorňuje nárys příčného řezu provedením z obr, 1 (vedený podél středové podélné osy středové elektrody 20), se spodními okraji uzemňovací elektrody 270 umístěnými nad středovou elektrodou v tangenciálním vztahu s obvodovým výstupkem středové elektrody, obr. 28 znázorňuje provedení podobné provedení z obr 27, s tím rozdílem, že příčný řez uzemňovací elektrodou 280 má aerodynamický tvar, který nabízí menší odpor proti čelnímu Šíření plamene, obr.29 znázorňuje provedení podobné provedení z obr.28, s tím rozdílem, že uzemňovací elektroda má omezený počet okrajů pouze najeden okraj podporovaný obloukem, tak jak je to vidět u konstrukce elektrody na obr.25. Taková konstrukce může rovněž vyhovovat pohledu na obr. 15. Příčný průřez může mít jakýkoliv tvar, který se liší od zobrazeného tvaru, který prezentuje okraj (přímý nebo jiný) jako nejbližší povrch k horním okrajům středové elektrody 20, obr.30 znázorňuje provedení zahrnující několik uzemňovacích elektrod 300,301, 302 (mohou se použít i Čtyři uzemňovací elektrody - nejsou zobrazené), které poskytují několik přímých okrajů umístěných u vrcholu středové elektrody a jsou skloněné pod jistým úhlem směrem nahoru a dovnitř. Zmíněný úhel není tak důležitý jako konečná poloha okrajů hrotů prodloužených prvků, obr,31 znázorňuje nárys příčného řezu uspořádáním, které je podobné uspořádání například z obr. 1, ale s tím rozdílem, že příčný průřez uzemňovací elektrody 310 má kosočtverečný tvar prezentující okraje k hornímu kruhovému okraji středové elektrody 20.

- 12Tato konstrukce může zlepšit proud plamene po zapáleni směsi, a to vlivem skoseni nad a pod okraji uzemňovací elektrody, obr. 32 znázorňuje modifikaci provedeni z obr. 1, s tím rozdílem, že na horním povrchu uzemňovací elektrody 320 je provedeno jednoduché skosení, což by mohlo přinést jistou výhodu vůči provedení z obr.31 a rovněž usnadnění výroby, obr,33 znázorňuje provedení zahrnující uzemňovací elektrodu podobnou elektrodě z obr. 1, s tím rozdílem, že na středové elektrodě 335 byl vytvořen zářez, který zlepšuje účinek jiskry, obr.34 znázorňuje nárys příčného řezu provedením, které je podobné provedení z obr. 1 s uzemňovací elektrodu 340, s tím rozdílem, že je na horní části středové elektrody 345 vytvořena„zúžená“ sekce, která vytváří Jemný drátěný“ výbojový hrot na středové elektrodě, obr.35 znázorňuje okraj uzemňovací elektrody 350 umístěný shora, a to prostřednictvím jednoho dříku (je zobrazený) nebo několika dříků (nejsou zobrazené), které podpírají „důležitý“ okraj. Středová elektroda má rovněž na horní části vytvořený zářez, obr. 36 znázorňuje uspořádání, které zahrnuje „maximalizované uspořádání vzdálenosti mezi okraji“ dvou okrajů definovaných středovou a uzemňovacími elektrodami 365. 360. I když je toto uspořádání nákladnější, pokud jde o výrobu, než jiná uspořádání, uvedené uspořádání představuje menší stínění jiskry mezi okraji ve spalovací komoře. Malé velikosti elektrod by rovněž měly sloužit k redukci blokace vstupujícího paliva a existujícího jádra plamene, obr.37 znázorňuje zapalovací cívku s uzemňovací elektrodou 370, která je podobná elektrodě na obr. 1 a 2, s tím rozdílem, že se použil a středová elektroda 375 s dlátovým hrotem, obr.38 znázorňuje zapalovací svíčku se středovou elektrodou s jedním hrotem 385 a s uzemňovací elektrodou 380, která je podobná elektrodě z obr,l a 2, obr. 39 znázorňuje pohled na uspořádám série středových elektrod, které se mohou použít s jinými uzemňovacími elektrodami uvedenými v tomto popisu, zahrnující dlátový hrot 395-A, pyramidový hrot 395-B. hrot s V drážkou 395-C. hrot s dolíčkem 395-D, mnohoúhelníkový hrot 395-E. jeden hrot 395-F. hrot s více okraji 395-G. zkosený hrot 395-H, dutý válec 395-1. dutý mnohoúhelník (polygon) 395-J a zúžené uspořádám 395-K, obr.40A a 40B znázorňují půdorys a nárys uspořádání, které zahrnuje středovou elektrodu 405 ve tvaru T s konci ve tvaru T, které definují okraje, a dále pár uzemňovacích » 9 • ···

-13to 9 9 · toto·· » to·· 9 ♦ · · to

9 9 9 9 9 9 ·· ·* ·· elektrod 400,401, kdy podobné každá definuje okraj, přitom okraje středové elektrody jsou umístěny u okrajů uzemňovacích elektrod vždy jedna vůči druhé, obr.41A a 41B znázorňují půdorys a nárys uspořádání, které zahrnuje středovou elektrodu 415 ve tvaru L a uzemňovací elektrodu 410 se zakřivenými tangenciálními okraji. Dva segmenty se mohou použít tak, jak je tomu u obr. 40A a 40B, nebo se může použít více segmentů s uspořádáním podle obr.40A/40B, obr.42A/42B znázorňují uspořádání zahrnující středovou elektrodu 425 a uzemňovací elektrodu 420 uspořádané tak, že vytváří tři tangenciální vztahy, obr. 43 znázorňuje uspořádání zahrnující středovou elektrodu 20 a uzemňovací elektrodu 430. která poskytuje svislé a vodorovné mezery mezi označením G1 a G2 Přednost se dává tomu aby G1 mělo nulovou nebo větší hodnotu a G2 nulovou nebo hodnotu. Je to jiný způsob zobrazení “zónového“ pojetí, obr.44 znázorňuje půdoiys ukázkové středové elektrody 20 a dvou ukázkových uzemňovacích elektrod 440,441, dále zobrazuje tangenciální vztah, který je znakem tohoto vynálezu. Jak je vidět, „tangenciální vztah nezahrnuje pouze „případ l“vztahu prvků 20,440. ale rovněž „případ 2“ vztahu prvků 20,241, obr.45 znázorňuje půdorys ukázkové středové elektrody 20 a uzemňovací elektrody 450 se dvěma zuby, která je podobná elektrodě z obr.3, ale má kratší zuby, které poskytují tangenciální vztah 453,454. tak jak je to zobrazeno v případu 2 příkladu z obr.44. Zobrazen je rovněž střední vrchol 455.

obr. 46 znázorňuje uspořádání ve formě „širokého boxu“, které je podobné uspořádání z obr. 1, s tou výjimkou, že místo čtyř tangenciálních vztahů jsou čtyři okraje uzemňovací elektrody 460 mimo výstupek středové elektrody a v „zóně“ z obr.26. Podle vynálezce to v době plnění poskytuje další prostor při pojetí sání zobrazeném na obr.26, obr.47 znázorňuje uspořádání ve tvaru „široké vidlice“, které se podobá uspořádání na obr.3 , s tou výjimkou, že místo dvou tangenciálních vztahů se dva okraje uzemňovací elektrody nachází mimo výstupek ukázkové středové elektrody 20 a v zóně na obr.26. Podle vynálezce to v době plnění poskytuje další prostor při pojetí sání zobrazeném na obr.26,

Tangenciální vztah

V některých případech je žádoucí mít jeden nebo více přímých okrajů v tangenciálním vztahu s kruhovitým horním okrajem uzemňovací elektrody. Tento vztah se bude nazývat „tangenciální vztah přímého okraje“, a to proto, že přímý okraj definovaný φφφ* * φ φ φ φ φ φ φ φ φφ φφ • φ

-14• φφφ • · φ··· φφ • * φ φ φ φ φφφ • φ φ φφ φφ uzemňovací elektrodou je představován jedním nebo i více přímými okraji, přičemž každý okraj má tangenciální vztah s obvodovým výstupkem středové elektrody. Takové uspořádání je například znázorněno na obr. 1,3,4,9, ačkoliv je zobrazeno i mnoho jiných ).

Je nutné vzít na vědomí, že tangenciální vztah„zakřiveného“ okraje je rovněž uvažován rámci tohoto vynálezu, a je například na obr. 15,23,25.

Důležitým bodem, který je nutné připomenout, je skutečnost, že jiskra spojí středovou elektrodu s nejbližší uzemňovací elektrodou. Skutečné umístění hrotů uzemňovací elektrody může být realizováno kdekoliv poblíž vnějšího obvodu (který nemusí být kruhový) výstupku středové elektrody, a to ve vybrané výšce u, a nebo nad, vrcholem středové elektrody.

Je třeba si uvědomit, že podle jistých aspektů vynálezu se uvažuje o použití jistého posunutí tangenciálního vztahu, tak jak je to znázorněno na obr. 17 a 26.

Přímost okrajů

Jak to již bylo uvedeno, je v některých případech žádoucí, aby přímé okraje byly v tangenciálním vztahu se zkřiveným horním okrajem uzemňovací elektrody. Je třeba vzít v úvahu, že jisté aspekty vynálezu uvažují, při takových tangenciálních vztazích, o použití zakřivených okrajů.

Zónové pojetí

K ilustraci zónového pojetí se lze odvolat na obr.26, kde kterákoliv ze zobrazených poloh vystavuje okraj uzemňovací elektrody směrem k vnějšímu okraji středové elektrody (hornímu obvodovému okraji, který může mít kruhový tvar).

Existuje další související pojetí tohoto vynálezu, u kterého jsou okraje umístěny (nebo vystaveny) u sebe a nemusí být nutně tangenciální, ale jsou u sebe tak blízko, že jejich okraje jsou nejbližšími částmi obou elektrod, nebojsou alespoň tak blízko sebe jako každé jiné dvě části elektrod, a to v oblasti působení jiskry. Věří se, že v době sání (plnění) je „odstínění“ horní Části středové elektrody, umístěním uzemňovací elektrody mimo obvod, pokrokovým pojetím, a stojí nad a mimo tangenciálního pojetí a/nebo pojetí s vrcholem. Umístěním nej spodnější části „aktivního okraje“ uzemňovací elektrody u/nad středovou elektrodu, se umožní směsi paliva dostat se mnohem snadněji do oblasti činnosti jiskry.

Vrcholy • fcfc· fc · · fc fc fcfc fc • fc fcfc fc «

-15• «fc· • * fcfcfc· fcfc • fcfc fc • fc ··· · fcfc · fc* fcfc

Vynálezce věří, že v době sání poskytují spojení tangenciálního vztahu a vrcholů, která se vyskytují u některých provedení vynálezu (například zobrazená na obr. 1,3,4,5,6 a jiných), určité zlepšení oproti dosavadnímu stavu techniky. Některé takové vrcholy poskytují svislé „otevření“ nebo „komínový efekt, poskytující zlepšení vlastností šíření plamene. Vynálezce věří, že v době sání taková spojení „zónového“ vztahu a vrcholů, která poskytují některá provedení vynálezu, poskytují jistá zlepšení oproti dosavadnímu stavu techniky.

Použité postupy

Jednoduché tvary uzemňovacích elektrod, popsaných v této přihlášce, lze vytvořit sekundárními a následnými operacemi na standardní elektrodě napájené kabelem, která je v současné době v průmyslu v používání. K vytvoření různých segmentů každé elektrody lze použít různé typy trnů a průbojníků. Alternativně lze elektrodu vyrobit lisováním ve formě, což umožňuje vytvářet konkrétní konfigurace. Vylisovaná elektroda se potom přívaří k základně zapalovací cívky. Místo lisováním lze tvar elektrody vytvořit řezáním laserem, řezáním vodním paprskem, chemickým leptáním, kováním, odléváním, formováním z kovového prášku atd. Každá elektroda vyrobená zmíněnými způsoby se nakonec při vaří k základně zapalovací cívky, a to v určeném místě .

Podle uspořádání na obr .9 a 10 lze tyto elektrody vytvořit malou změnou uspořádání přívodního drátu. Odsazení vzhledem ke středové elektrodě se dá vytvářet nastavením základního posunovacího zařízení drátu, nebo použitím sekundární operace, která vytváří specifické připojení konvenčního bočního drátu.

Různé poznámky

Například na obr. 1 má tloušťka uzemňovací elektrody zahrnující koncové části (včetně jejich segmentů) hodnotu, tak jak ji známe z dosavadního stavu techniky, nebo přibližně 1,27 mm, přičemž může mít i hodnotu 1,02 mm-1,65 mm, ale stejně tak 0,25 mm0,38 mm a jinou hodnotu, aniž by se to dotýkalo podstaty tohoto vynálezu. Šířka dříku může mít hodnotu 1,9 mm-0,32 mm, stejně tak 0,25 mm-0,38 mm, aniž by se to dotýkalo podstaty tohoto vynálezu

Vynálezce věří, že Šířka hrotů u vidlice není kritickou hodnotou, ale důležitá je ostrost okrajů. U provedení, kterému se dává přednost, má šířka hrotů hodnotu 1,27 mm a tloušťku 1,27 mm, oba rozměry však mohou mít hodnotu od 0,25 mm do 0,38 mm, ale i jiné rozměry, aniž by se to přitom dotklo podstaty tohoto vynálezu, • 9

4*

-16«

4« ·

Je nutné si uvědomit, že nelze věřit tomu, že by uzemňovací elektroda mohla mít tvar čtverce nebo pravoúhelníku, pokud ba měla ostrý roh, který představuje spodní rohový okraj orientovaný ke středové elektrodě (viz obr . 14 nebo 16).

Průměr středové elektrody může mít hodnotu 0,25 mm-0,38 mm. Tloušťka dříku elektrody může mít hodnotu 0,10 ,mm-l,65 mm, ale i 0,25 mm-0,38 mm a jiné rozměry, aniž by se to dotklo podstata tohoto vynálezu.

Použité materiály jsou v oboru známé, včetně dosud používaných jakostních materiálků (například platiny).

Srovnání s dosavadním stavem techniky

Na rozdíl od U S. patentu 5,051,651 je u tohoto vynálezu povrch uzemňovací elektrody, zasahovaný výbojem jiskry, tvarovaný do otevřené konkávní křivky, do přímé linie, nebo dokonce do konvexní křivky, aby se tím „vyčistila“ cesta pro jádro plamene, aby mohlo z místa vzniku jiskry expandovat. Děje se to na mikroskopické úrovni tak, že jakýkoliv náznak soustředného poloměru povrchu zasahovaného výbojem jiskry, má negativní vliv na růst jádra plamene. Tento objev extrémní citlivosti procesu hoření a spalování na poloměru zmíněného povrchu je jednou důležitou Částí jednoho z našich vynálezů.

Vynálezce věří, že konstrukce soustředného prstence, bez ohledu na to jakou minimální délku mají soustředné zakřivené části, si v praxi nevede lépe než konstrukce běžné zapalovací cívky. To je podstatný rozdíl mezi vynálezem p.Pyroteka a vynálezem popsaným v patentu #5,051,561. Poslední zmíněný patent spoléhá na „dutou válcovitou uzemňovací elektrodu, u které se spalovaný plyn může rozptylovat z..(odst.2 řádek 59)

Vzdálenost uzemňovací elektrody od středové elektrody podle #5,051,561 je dána mezerou. U vynálezu p.Pyroteka jsou tangenciální vztahy užitečné a to vlivem otevřené podstaty povrchu zasahovaného výbojem jiskry. Jakýkoliv soustředný poloměr zmíněného povrchu v tangenciálním vztahu, by silně omezoval vývoj jádra plamene.

Patent #5,051.651 zahrnuje dva montážní dříky, které poskytují jistý stínící efekt jádru plamene, konkrétně při srovnání a jedním dříkem u vynálezu p.Pyroteka.

Závěr

Zatímco byl popis tohoto vynálezu podrobně popsán u uvedených provedení, je zřejmé, že lze realizovat mnoho variací a modifikací tohoto vynálezu, aniž by se to dotklo jeho podstaty a rozsahu, tak jak je to popsáno v přiložených nárocích,

Claims (18)

1. PATENTOVÉ NÁROKY (Opravené nároky)

   1. Zapalovací svíčka poskytující jiskru v oblasti zapálení, a která ve vzpřímené poloze zahrnuje:

   nahoru směřující středovou elektrodu s výstupkem s průřezem a výškou, uzemňovací elektrodu definující prodloužený okraj, který je delší než hlavní rozměr středové elektrody, kde zmíněný prodloužený okraj se nachází v tangenciálním vztahu k průřezu výstupku nahoru směřující středové elektrody, kde prodloužený okraj uzemňovací elektrody má nejspodnější část u nejvyšší částí, nebo výše než je nejvyšší část zmíněné středové elektrody.
2. 2. Zapalovací svíčka podle nároku 1,vyznačující se tím, že zmíněný okraj je v podstatě přímým okrajem.
3. 3. Zapalovací svíčka podle nároku 1,vyznačující se tím, že zmíněný okraj leží podél zakřivené dráhy s větším poloměrem, než jaký má zmíněná středová elektroda, kdy střed poloměru se neshoduje se středem zmíněné středové elektrody.
4. 4. Zapalovací svíčka poskytující jiskru v oblasti zapalování, kde zmíněná cívka nacházející se ve vzpřímené poloze zahrnuje:

   nahoru směřující středovou elektrodu definující okraj středové elektrody, uzemňovací elektrodu definující prodloužený okraj uzemňovací elektrody, který je delší než hlavní rozměr středové elektrody, kde je zmíněný prodloužený okraj uzemňovací elektrody oddělený od okraje zmíněné středové elektrody, kde se prodloužený okraj uzemňovací elektrody nachází u nebo nad okrajem středové elektrody, přitom okraj středové elektrody je orientován směrem k prodlouženému okraji uzemňovací elektrody, a to tak, že se oba nachází mezi nejbližšími částmi svých příslušných elektrod uvnitř oblasti zapalování.
5. 5. Zapalovací svíčka poskytující jiskru v oblasti zapalování, kde zmíněná cívka nacházející se ve vzpřímené poloze zahrnuje:

   fc fcfc fc • fc fcfc nahoru směřující středovou elektrodu definující okraj středové elektrody, uzemňovací elektrodu definující prodloužený okraj uzemňovací elektrody, kde je zmíněný prodloužený okraj uzemňovací elektrody oddělený od okraje zmíněné středové elektrody, kde se prodloužený okraj uzemňovací elektrody nachází u nebo nad okrajem středové elektrody, kde se prodloužený okraj uzemňovací cívky nachází u nebo mimo okraje středové elektrody, kde prodloužený okraj středové a uzemňovací elektrody zahrnuje nesoustředné části, a to tak, že okraj středové elektrody a prodloužený okraj uzemňovací elektrody směřují k sobě tak, že se nachází mezi nejbližšími částmi obou příslušných elektrod uvnitř oblasti zapalování.
6. 6. Zapalovací svíčka poskytující jiskru v oblasti zapálení, a která ve vzpřímené poloze zahrnuje:

   nahoru směřující středovou elektrodu s průřezem a výškou, uzemňovací elektrodu definující prodloužený okraj, který je delší než je hlavní rozměr středové elektrody, kde zmíněný okraj se nachází mimo výstupek a má nejnižší část u nejvyšší Části zmíněné středové elektrody, nebo se nachází výše.
7. 7. Zapalovací svíčka poskytující jiskru v oblasti zapálení, a která ve vzpřímené poloze zahrnuje:

   nahoru směřující středovou elektrodu s kruhovým průřezem a průměrem, uzemňovací elektrodu definující prodloužený okraj, který je alespoň tak dlouhý jako je hodnota zmíněného průměru a je umístěný nad a mimo zmíněného výstupku, má nejnižší Část u nejvyšší Části zmíněné středové elektrody,nebo se nachází výše.
8. 8. Zapalovací svíčka poskytující jiskru v oblasti zapálení, a která ve vzpřímené poloze zahrnuje:

   nahoru směřující středovou elektrodu s kruhovým průřezem, uzemňovací elektrodu definující dva prodloužené okraje s tangenciálním vztahem vůči zmíněnému průřezu výstupku nahoru směrující středové elektrody, kde zmíněné okraje navzájem tvoří jeden mezilehlý vrchol mimo zmíněný výstupek * 4 4 4 4 4 · · 4 ** ·* ·* ’*
9. 9. Zapalovací svíčka poskytující jiskru v oblasti zapálení, a která ve vzpřímené poloze zahrnuje:

   nahoru směřující středovou elektrodu s kruhovým průřezem, uzemňovací elektrodu ve tvaru krabičky zahrnující koncovou část rozdělenou do dvou hrotů, kde každý hrot zahrnuje první část délky a druhou Část délky, přičemž první části délky jsou navzájem divergentní, druhé části délky jsou rovněž navzájem konvergentní, přitom každá délka má volný konec, přitom dva hroty se spojují a poskytují čtyři tangenciální vztahy vůči průřezu, a rovněž poskytují tři mezilehlé vrcholy.
10. 10. Zapalovací svíčka poskytující jiskru v oblastí zapálení, a která ve vzpřímené poloze zahrnuje:

    nahoru směřující středovou elektrodu definující prodloužený konec, uzemňovací elektrodu definující okraj, kde zmíněný okraj středové elektrody a okraj uzemňovací elektrody se nachází v nesoustredném vztahu, přičemž oba okraje jsou orientovány směrem k sobě, což mezi nimi umožňuje vznik jiskry.
11. 11. Zapalovací svíčka poskytující jiskru v oblasti zapálení, a která ve vzpřímené poloze zahrnuje:

    středovou elektrodu s obvodem definujícím obecně kruhový obrys, uzemňovací elektrodu s hlavní Částí vystupující nad středovou elektrodou a rozdělující se do dvou hrotů, kdy zmíněném hroty tvoří neúplný tvar boxu, přičemž zmíněný tvar boxu zahrnuje Čtyři sekce orientované tangenciálně ke kruhovému obrysu uzemňovací elektrody.
12. 12. Zapalovací svíčka podle nároku 11,vyznačující se tím, že zapalovací svíčka zahrnuje vrchol umístěný mimo obvod.
13. 13. Zapalovací svíčka podle nároku 12, vyznačující se tím, že zmíněný vrchol se nachází v místě divergence zmíněných dvou hrotů.
14. 14. Zapalovací svíčka podle nároku 13, vyznačující se tím, že první sekce je rovnoběžná s druhou částí.

    •-2ο-·· • ·· · · v · fc fc fcfcfc · ·· ♦* ·· ··
15. 15. Zapalovací svíčka podle nároku 14, vyznačující se tím, že zmíněná druhá sekce je rovnoběžná se čtvrtou sekcí.
16. 16. Zapalovací svíčka poskytující jiskru v oblasti zapálení, a která ve vzpřímené poloze zahrnuje:

    středovou elektrodu, uzemňovací elektrodu vybíhající nad středovou elektrodu, přičemž definuje alespoň tři tangenciální vztahy.
17. 17. Zapalovací svíčka poskytující jiskru v oblasti zapálení, a která ve vzpřímené poloze zahrnuje:

    středovou elektrodu, uzemňovací elektrodu vybíhající nad středovou elektrodu, přičemž definuje alespoň čtyři tangenciální vztahy.
18. 18. Zapalovací svíčka poskytující jiskru v oblasti zapálení, a která ve vzpřímené poloze zahrnuje.

    středovou elektrodu, uzemňovací elektrodu vybíhající nad středovou elektrodu, přičemž definuje alespoň pět tangenciálních vztahů.