CZ20003688A3 - Způsob inhibice MRP1 - Google Patents

Abstract

Předkládaný vynález se týká sloučeniny vzorce I, kteráje použitelná pro inhibici resistentních nádorů, u kterých je resistence způsobená částečně nebo plně MRP-1.

Description

Způsob inhibice MRP1

Oblast vynálezu

Předkládaný vynález se týká sloučenin vzorce I, které jsou použitelné pro inhibici resistentních nádorů, u kterých je resistence způsobená částečně nebo plné MRP-1.

Dosavadní stav techniky

Společně s chirurgií a radioterapií je chemoterapie účinným způsobem léčby mnoha nádorů. Skutečně je v současnosti několik typů nádorů, které jsou považovány za kurabilní chemoterapií a patří mezi ně Hodgkinova nemoc, velkobuněčný lymfom, akutní lymfocytární leukemie, testikulární nádory a časná stadia karcinomu prsu. Další zhoubné nádory, jako je ovariální karcinom, malobuněčný karcinom plic a pokročilý karcinom prsu, nejsou dosud kurabilní, ale pozitivně reagují na kombinovanou chemoterapii.

Jedním z nejvýznamnějších nevyřešených problémů protinádorové terapie je léková resistence. Po selekci resistence na jedno cytotoxické léčivo se mohou buňky stát zkříženě resistentními na celou řadu léků různé struktury a buněčných cílů, například na alkylační činidla, antimetabolity, hormony, platinová léčiva a přirozené sloučeniny. Tento fenomén se označuje jako mnohotná léková resistence (MDR). U některých typů buněk je resistence vlastním rysem těchto buněk, u jiných, jako je například malobuněčný karcinom plic, je obvykle vlastností získanou.

Je známo, že taková resistence je multifaktoriální a že je způsobena nejméně dvěma proteiny: 170 kDa P-glykoproteinem (MDR-1) a později identifikovaným 190 kDa proteinem mnohotné

4

4

Λ • 4 4 « • 4 · 4

4 4 4 4

4 «

4 «4 lékové resistence (MRP-1). Ačkoliv patří jak MDRl, tak MRPÍ do superrodiny transportních proteinů vážících ATP, jedná se o strukturálně velmi odlišné molekuly a mají méně než 15% homologii aminokyselin. I přes strukturální odlišnosti mezi těmito dvěma proteiny nebyly v roce 1994 známy významné rozdíly v charakteru resistence MDRl a MRPÍ buněčných linií. Nicméně, asociace - nebo její chybění - MRPÍ a resistence na konkrétní onkolytika je známá. Viz Cole et al., Pharraacological Characterization of Multidrug Resistant MRPÍ-transfected Human Tumor Cells, Cancer Research 54: 5902-5910, 1994. Doxorubicin, daunorubicin, epirubicin, vincristin a etoposid jsou substráty MRPÍ, t.j. MRPÍ se může vázat na tato cytostatika a může je redistribuovat pryč z místa jejich účinku, z jádra a mimo buňku. Id. a Marquard, D. a Center, M.S. Cancer Research 52: 3157, 1992.

Doxorubicin, daunorubicin a epirubicin patří mezi anthracykliny. Jedná se o izoláty různých kmenů Streptomyces a působí prostřednictvím inhibice syntézy nukléových kyselin.

Tato činidla jsou užitečná při léčbě nádorů kostí, vaječníků, močového měchýře, štítné žlázy a zejména prsu. Jsou také užitečná pro léčbu akutní lymfoblastické a myeloblastické leukemie, Wilmsova tumoru, neuroblastomu, sarkomů měkkých tkání, Hodgkinských a non-Hodgkinských lymfomů a bronchogenního karcinomu.

Vincristin, náležící do třídy vinca-alkaloidů, je izolátem z běžné rostliny, barvínku (Vinca rosea Linn). Mechanismus účinku vincristinu se stále zkoumá, ale souvisí s inhibici tvorby mikrotubulů v mitotickém vřeténku. Vincristin je užitečný při léčbě akutní leukemie, Hodgkinovi nemoci, non-Hodgkinských maligních lymfomů, rhabdomyosarkomu, neuroblastomu a Wilmsova tumoru.

• ♦ · · * 9»

Etoposid, člen epipodophyllotoxinové třídy cytostatik, je semisyntetickým derivátem podophyllotoxinu. Etoposid působí jako inhibitor topoizomerázy a je použitelný pro léčbu nádorů varlat a plic.

V současnosti není známo, co způsobí vznik resistence buněčné linie prostřednictvím MDRl nebo MRP1 mechanismu. Vzhledem ke tkáňové specificitě těchto transportérů a/nebo v případech, kde převládá jeden z mechanismů, by bylo výhodné mít selektivní inhibitor pro jeden z těchto proteinů. Dále, při podání léku nebo léků, které jsou substráty pro jeden z proteinů, by bylo výhodné současné podání činidla, které by bylo selektivním inhibitorem tohoto proteinu. Proto je žádoucí vývoj sloučenin, které jsou selektivními inhibitory MDRl nebo MRP1.

Podstata vynálezu

Předkládaný vynález se týká sloučenin vzorce I:

kde:

m je celé číslo od 1 do 6;

R je vybrán z následujících skupin: COR^3-, amino, NH-Pg nebo NHCOR² ;

R¹ je vybrán z následujících skupin: hydroxy, C^-C*, alkoxy nebo NR³R⁴;

Pg je chránící skupina pro amino- skupinu;

• ·

R² je vybrán z následujících skupin: C^-C^alkyl, substituovaný C^-C^alkyl, aryl, substituovaný aryl, (CH₂)^-heterocyklus, (CH_,) ^-subs ti tuovaný heterocyklus ;

R³ je nezávisle vodík nebo C^-C alkyl;

R⁴ je vybrán z následujících skupin: C_x-C_ealkyl, norbornan-2-yl, aryl, substituovaný aryl, CH₂CH(CH₃)fenyl, (CH₂) -heterocyklus, (CH₂)substituovaný heterocyklus; a n je 0, 1 nebo 2; nebo jejich farmaceuticky přijatelných solí nebo solvatů.

Předkládaný vynález se dále týká způsobu inhibice MRP1 u savce, který obsahuje podání účinného množství sloučeniny vzorce I nebo její farmaceuticky přijatelné soli nebo solvatu savci, který potřebuje takovou léčbu.

V jiném provedení se předkládaný vynález týká způsobu pro inhibici resistentních nádorů nebo nádorů, u kterých by mohlo dojít ke vzniku resistence, při kterém je savci, který potřebuje takovou léčbu, podáno účinné množství sloučeniny vzorce I nebo její farmaceuticky přijatelné soli nebo solvatu, v kombinaci s účinným množství cytostatického činidla,

Předkládaný vynález se také týká farmaceutického prostředku obsahujícího sloučeninu vzorce I nebo její farmaceuticky přijatelnou sůl nebo solvat, v kombinaci s jedním nebo více cytostatickými činidly, farmaceutickými nosiči, ředidly a nebo přísadami.

Předkládaný vynález spočívá v objevu, že vybraná skupina sloučenin - sloučeniny vzorce I - jsou selektivními inhibitory proteinu mnohotné lékové resistence (MRP1) a jsou proto použitelné pro léčbu mnohotné lékové resistence (MDR) způsobené MRP1 u resistentních nádorů a u nádorů, u kterých by mohla • · · · 4 4 • · · · · 4

4 444 9 4 4 • · · · · « · * · * ·

vzniknout resistence.

Termín inhibice, jak je použit v souvislosti s MRPl, a inhibice MRPl, označuje zabránění, zmírnění, zastavení, omezení, zpomalení nebo obrácení progrese nebo snížení schopnosti MRPl redistribuovat cytostatikum z místa jeho působení, nej častěji z jádra nádorové buňky a mimo buňku.

Termín účinné množství sloučeniny vzorce I, jak je zde použit, označuje množství sloučeniny podle předkládaného vynálezu, které je schopné inhibovat MRPl. Termín účinné množství cytostatika označuje množství cytostatika účinné pro inhibici nádoru, resistence a podobně.

Termín inhibice resistentního nádoru nebo nádoru, u kterého by mohlo dojít ke vzniku resistence označuje zabránění, zmírnění, zastavení, omezení, zpomalení nebo obrácení progrese, zpomalení růstu nebo usmrcení resistentního nádoru nebo nádoru, u kterého by mohlo dojít ke vzniku resistence.

Termín resistentní nádor označuje nádor, který je resistentní na chemoterapii, kde tato resistence je částečně nebo plně způsobena MRPl. Mezi takové nádory patří, bez omezení, nádory močového měchýře, kostí, prsu, plic (malobuněčné), varlat a štítné žlázy, a také konkrétnější typy nádorů, jako je například akutní lymfoblastická nebo myeloblastická leukemie, Wilmsův tumor, neuroblastom, sarkom měkkých tkání, Hodgkinský a non-Hodgkinský lymfom a bronchogenní karcinom.

Nádor, u kterého by mohlo dojít ke vzniku resistence je nádor, kterému není resistence vlastní a u kterého není v současnosti přítomná, ale u kterého může vzniknout v důsledku « · působení MRP1 po zahájení chemoterapie. Proto zahrnují způsoby podle předkládaného vynálezu profylaktické a terapeutické podávání sloučenin vzorce I.

Termín chemoterapie označuje použití jednoho nebo více cytostatik, kde alespoň jedno cytostatikum je substrátem pro MRP1. Substrátem pro MRP1 je cytostatikum, které se váže na MRP1 a které je redistribuováno z místa svého účinku {jádra buňky) mimo buňku, což způsobuje menší účinnost terapie.

Termíny léčba nebo léčení mají své obvyklé významy, které zahrnují prevenci, zabránění, zmírnění, zlepšení, zastavení, omezení, zpomalení nebo obrácení progrese nebo zmenšení závažnosti lékové resistence způsobené MRP1 u tumorů s mnohotnou lékovou resistencí.

V obecných vzorcích předkládaného vynálezu mají obecné chemické termíny své obvyklé významy. Například, termín C^-C^alkyl označuje methyl, ethyl, propyl, isopropyl, cyklopropyl, butyl, cyklobutyl, s-butyl a t-butyl. Termín C_;L-C₆alkyl označuje monovalentní, přímé, rozvětvené nebo cyklické nasycené uhlovodíkové řetězce obsahující 5 nebo 6 atomů uhlíku a zahrnuje skupiny definované termínem C-C alkyl. Dále termín C^-C^alkyl zahrnuje také například cyklopentyl, pentyl, hexyl, cyklohexyl a podobně.

Termín aryl označuje fenyl, benzyl a naftyl.

Termín heterocyklus označuje monovalentní, nasycený, nenasycený nebo aromatický monocyklický nebo fušovaný kruhový systém obsahující celkem 5 až 7 nebo 8 až 10 atomů, v příslušném pořadí, který obsahuje 1 až 3 heteroatomy vybrané nezávisle ze skupiny skládající se z kyslíku, síry a dusíku.

Příklady heterocyklických skupin jsou furanyl, indolyl, thiofenyl, isoxazolyl, všechny jejich částečně nebo plně nasycené analogy, například tetrahydrofuran a podobně, kde kde místo vazby na heterocyklus je v jakékoliv pozici kruhu dostupné pro substituci.

Termín substituovaný heterocyklus označuje heterocyklický kruh substituovaný 1- až 2-krát nezávisle skupinami jako je C -C_salkyl, halogen, benzyl, fenyl, trifluormethyl nebo oxo-.

Termín substituovaný aryl označuje fenylovou, benzylovou nebo naftylovou skupinu, v příslušném pořadí, substituovanou 1- až 5-krát nezávisle halogenem, hydroxy- skupinou, trifluormethylem, N{R^X)2, ΝΗ-Pg, C^-C^alkoxy skupinou, benzyloxy- skupinou, CO2R^X, SO2NH₂, trifluormethoxy- skupinou nebo nitro- skupinou.

Termín substituovaný C^-C^alkyl označuje C^-C^alkylovou skupinu, ve které byly 1 až 3 vodíky nahrazeny stejným halogenem, jako je například trifluormethyl.

Termíny halogen nebo halogenid se týkají fluoru, chloru, bromu nebo jodu.

Termín C_i-C₄alkoxy označuje C_i-C₄alkylovou skupinu navázanou prostřednictvím kyslíkového atomu.

Termín chránící skupina pro amino- skupinu, jak je zde použit, označuje substituent amino- skupiny běžně používaný pro blokování nebo chránění amino-skupiny během reakce jiných funkčních skupin sloučeniny. Příklady takových chránících skupin pro amino- skupinu jsou formylová skupina, tritylová skupina, ftalimidová skupina, acetylová skupina, trichloracetylová skupina, chloracetylová, bromacetylová a jodacetylová skupina, blokovací skupiny urethanového typu, jako je benzyloxykarbonyl, 9-fluorenylmethoxykarbonyl (FMOC) a podobně; a podobné chránící skupiny pro amino- skupinu. Typ chránící skupiny pro amino- skupinu není zásadní, pokud je derivátizovaná amino- skupina stabilní za podmínek následujících reakcí na jiných pozicích molekuly a pokud může být odstraněna ve vhodnou dobu bez narušení zbytku molekuly. Podobné chránící skupiny pro amino- skupinu používané v cephalosporinech, penicilinech a peptidech jsou také zahrnuty v tomto termínu. Další příklady skupin zahrnutých výše uvedenými termíny jsou popsány v T.W. Greene, Protéctive Groups in Organic Synthesis, John Wiley and Sons, New York, N.Y. 1991, kapitola 7, která je zde dále uváděna jako odkaz pod heslem Greene. Výhodnou chránící skupinou pro amino- skupinu je t-butylkarbonyl.

Termín aktivační skupina pro karbonyl označuje substituent na karbonylu, který způsobuje to, že karbonyl je náchylný k nukleofilní adici. Vhodnými aktivačními skupinami jsou ty skupiny, které způsobují odstranění elektronu z karbonylu.

Mezi takové skupiny patří například alkoxy, aryloxy, aromatické heterocykly obsahující dusík nebo amino- skupiny jako je oxybenztriazol, imidazolyl, nitrofenoxy, pentachlorfenoxy,

N-oxysukeinimid, N,N'-dicyklohexylisoure-O-yl,

N-hydroxy-N-methoxyamino a podobně; acetaty, mravenčnany, sulfonáty jako je methansulfonát, ethansulfonat, benzensulfonat nebo p-toluenylsulfonat a podobně; halogenidy, zejména chlorid, bromid nebo jodid.

Obecně znamená termín farmaceutický, když je použit jako přídavné jméno, v podstatě netoxický pro živý organismus. Například, termín farmaceutická sůl, jak je zde použit, • * označuje sůl sloučeniny vzorce I, která je v podstatě netoxická pro živý organismus. Viz například Berge, S.M., Bighley, L.D. a Monkhouse, D.C., Pharmaceutical Salts, J. Pharm. Sci. 66: 1, 1977. Mezi obvyklé farmaceutické soli patří soli připravené reakcí sloučenin vzorce I s anorganickými nebo s organickými kyselinami. Takové soli jsou známé jako adiční soli s kyselinami nebo bázemi. Tyto farmaceutické soli mají často zvýšenou rozpustnost ve srovnání s původními sloučeninami a proto jsou často vhodnější pro přípravu kapalných přípravků nebo emulz í.

Příklady farmaceutických edičních solí sloučeniny vzorce I s kyselinami jsou síran, pyrosíran, hydrosíran, siřičitan, hydrosiřičitan, fosforečnan, monohydrogenfosforečnanm dihydrogenfosforečnan, metafosforečnan, pyrofosforečnan, chlorid, bromid, jodid, octan, propionát, dekanoat, kaprylat, akrylat, mravenčnan, isobutyrat, kaproat, heptanoat, propiolat, štavelan, malonat, jantaran, suberat, sebaceat, fumarat, maleinan, butyn-1,4-dioat, hexyn-1,6-dioat, benzoát, chlorbenzoat, methylbenzoat, dinitrobenzoat, hydroxybenzoat, methoxybenzoat, ftalat, sulfonat, xylensulfonat, fenylacetat, fenylpropionat, fenylbutyrat, citrát, laktat, gamma-hydroxybutýrat, glykolat, vinan, methansulfonat, ethansulfonat, propansulfonat, naftalen-1-sulfonat, naftalen-2-sulfonat, mandlan a podobně.

Příklady farmaceutických adičních solí sloučenin vzorce I s bázemi jsou amonné, lithné, draselné, sodné, vápenaté, hořečnaté, methylaminové, diethylaminové, ethelendiaminové, cyklohexylaminové a ethanolaminové soli a podobně.

Termín solvát označuje agregát, který obsahuje jednu nebo více molekul rozpuštěného činidla, jako je sloučenina vzorce I, • · s jednou nebo více molekulami rozpouštědla.

Termín vhodné rozpouštědlo označuje rozpouštědlo, které je inertní ve vztahu k probíhajícím reakcím a které dostatečně rozpuští reaktanty pro průběh požadované reakce. Příklady vhodných rozpouštědel jsou dichlormethan, chloroform,

1.2- dichlorethan, diethylether, acetonitril, ethylacetat,

1.3- dimethyl-2-imidazolidon, tetrahydrofuran, dimethylformamid, toluen, chlorbenzen, dimethylsulfoxid, jejich směsi a podobně.

Termín aktivační činidlo pro karbonyl označuje činidlo, které mění karbonyl karboxylové kyseliny na skupinu náchylnější k nukleofilní adici a patří mezi ně, například, činidla uvedená v The Peptides, Gross and Meienhofer, Eds., Academie Press (1979), kapitola 2, a M.Bodanzsky, Principles of Peptide Synthesis, 2. vydání, Springer-Verlag Berlin Heidelberg, 1993, které jsou zde dále uváděny jako The Peptides a Peptide Synthesis, v příslušném pořadí. Konkrétně, mézi činidla aktivující karbonyl patří nukleofilní zdroje halogenů jako je thionylbromid, thionylchlorid, oxalylchlorid a podobně; alkoholy jako je nitrofenol, pentachlorfenol a podobně; aminy jako je N-hydroxy-N-methoxamin a podobně; halogenidy kyselin, jako jsou halogenidy kyseliny octové, mravenčí, methansulfonové, ethansulfonové, benzensulfonová nebo p-toluensulfonové a podobně; a sloučeniny jako je 1,

1'-karbonyldiimidazol, benztriazol, imidazol,

N-hydroxysukcinimid, dicyklohexylkarbodiimid a podobně.

Termín vhodná termodynamická bazeoznačuje bázi, která účinkuje jako zachycovací činidlo pro jakékoliv protony, které mohou být produkovány jako vedlejší produkty reakce, nebo baze, která umožňuje reversibilní deprotonaci kyselého substrátu a je dostatečně reaktivní pro provedení požadované reakce bez • · · · · • ♦ ♦ • · · · • · provádění jakékoliv nežádoucí reakce. Příklady termodynamických baží zahrnují například uhličitany, hydrogenuhličitaný a hydroxidy (například uhličitan lithný, sodný nebo draselný, hydrogenuhličitan nebo hydroxid), tri(C_x-C₄alkyl)aminy nebo heterocykly obsahující aromatický dusík (například pyridin).

Ačkoliv jsou všechny sloučeniny podle předkládaného vynálezu užitečné, některé sloučeniny jsou výhodnější než jiné. Následující seznam uvádí několik skupin výhodných sloučenin, prostředků a způsobů. Je třeba si uvědomit, že každá položka seznamu může být kombinována s ostatními položkami seznamu za vzniku dalších skupin výhodných provedení:

a) m je celé číslo od 2 do 6;

b) R je amino- skupina;

c) R je t-butyloxykarbonylamino;

d) R je trifluoracetylamino;

e) R je 3,4,5-trimethoxybenzoylamino;

f) R je karboxy- skupina;

g) R je 3,4,5-trimethoxyanilinylkarboxy-;

h) R je 3,4,5-trimethoxybenzylaminylkarboxy-;

i) sloučenina je vybrána z části Příklady provedení vynálezu;

j) sloučenina je farmaceutická sůl;

k) sloučenina je hydrochloridová sůl;

l) způsob, ve kterém je savcem člověk;

m) způsob, ve kterém je cytostatikem doxorubicin, daunorubicin, epirubicin, vincristin a etoposid;

n) způsob, ve kterém je nádorem Wilmsův tumor, nádor močového měchýře, kosti, prsu, plic (malobuněčný), varlat nebo štítné žlázy, nebo je jím akutní lymfoblastická nebo myeloblastická leukemie, neuroblastom, sarkom měkkých tkání, Hodgkinův a non-Hodgkinův lymfom nebo bronchogenní karcinom; a

o) prostředek, ve kterém je cytostatikem doxorubicin, daunorubicin, epirubicin, vincristin a etoposid.

·· ·♦ • ..··-♦

• ·

Sloučeniny podle předkládaného vynálezu mohou být připraveny různými postupy, z nichž některé jsou ilustrovány v následujících schématech. Konkrétní pořadí stupňů nutných pro přípravu sloučenin vzorce I závisí na konkrétní syntetizované sloučenině, výchozí sloučenině a na relativní labilitě substituovaných skupin.

Sloučeniny vzorce I mohou být připraveny ze sloučenin vzorce II způsobem popsaným ve schématu 1, ve kterém jsou R a m stejné, jak byly definovány výše.

Sloučeniny vzorce I mohou být připraveny rozpuštěním nebo suspendováním sloučeniny vzorce II ve vhodném rozpouštědlu a přidáním vhodné termodynamické baze. Obvyklým a výhodným rozpouštědlem je dimethylformamid. Obvyklou a výhodnou termodynamickou baží je hydroxid sodný přidaný jako 2N roztok v methanolu. Reaktanty jsou obvykle smíseny při teplotě okolí a výsledný roztok se obvykle nechá reagovat po dobu od 30 minut do 18 hodin. Výhodně se směs mísí po dobu přibližně 1 až 10 hodin a nejlépe se mísí po dobu 3,5 až 7 hodin. Baze se obvykle použije ve velkém molárním nadbytku, obvykle ve 4- až 8-násobném molárním nadbytku vzhledem ke sloučenině vzorce II. Výhodně se použije přibližně 5- až 7-násobný molární nadbytek.

• · ··

Některé meziprodukty sloučenin vzorce I, popsané dále, mohou být také připraveny způsobem popsaným výše.

Jakékoliv chránící skupiny pro amino- nebo hydroxy- skupinu obsažené v cyklizované sloučenině vzorce I mohou být volitelně odstraněny způsobem uvedeným v Green, za zisku sloučenin vzorce I obsahujících volnou amino- nebo hydroxy- skupinu. Výhodné chránící skupiny a způsoby pro jejich odstranění jsou uvedeny v části Příklady provedení vynálezu.

Sloučeniny vzorce I, kde R je COR¹, mohou být také připraveny ze sloučenin vzorce I(a), jak je popsáno ve schématu 2, kde R^s je aktivační skupina pro karboxylovou skupinu, R^s je C_i-C_salkoxy nebo NR³R⁴ a m je stejné, jak bylo definováno výše.

Sloučeniny vzorce I(a), připravené způsobem podle schématu I, mohou být přeměněny na jiné sloučeniny podle předkládaného vynálezu. Například, kyseliny vzorce I(a) mohou být aktivovány za vzniku aktivovaných karboxylových kyselin vzorce III za použití technik dobře známých v oboru. Viz The Peptides,

Peptide Synthesis a Příklady provedení vynálezu.

Sloučeniny vzorce I(b) mohou být potom připraveny rozpuštěním nebo suspendováním sloučeniny vzorce III ve vhodném rozpouštědlu, volitelně za přítomnosti vhodné termodynamické baze, a přidáním aminu vzorce IV. Obvyklým a výhodným rozpouštědlem je dichlormethan. Výhodnými bázemi jsou triethylamin a piperidinylmethylpolystyrenová pryskyřice. Amin se obvykle použije ve velkém molárním nadbytku, například ve 1,

5- až 3-násobném molárním nadbytku vzhledem ke sloučenině vzorce III. Výhodně se použije přibližně 1,8- až 2,2-násobný molární nadbytek. Reakce se obvykle provede při teplotě v rozmezí od 0 °C do teploty zpětného toku rozpouštědla při reakční době od 10 minut do 18 hodin. Výhodně se reakce provede při teplotě v rozmezí od 15 °C až 40 °C při reakční době od 5 minut do 2,5 hodin.

Alternativně může být sloučenina vzoorce I{a) aktivována a adice sloučeniny vzorce IV může být provedena v jedné nádobě, jak je popsáno v příkladech 26 a 38.

Sloučeniny vzorce I(b), kde R^s je C_i-C_galkoxy, t.j. estery, mohou být připraveny způsoby dobře známými v oboru. Pro popis přeměny aktivovaných karboxylových kyselin na estery viz Larock, Comprehensive Organic Transformations, str. 978-979,

VCH Publishers, New York, N.Y. 1989, který je zde dále označován jako Larock. Alternativně mohou být tyto sloučeniny vzorce I(b) připraveny přímo z kyselin vzorce I(a) způsobem uvedeným v Larock na stranách 966-972.

Sloučeniny vzorce I, kde R je amino- nebo NHCOR², mohou být připraveny ze sloučenin vzorce I(c), jak je popsáno ve schématu φ ·

Ϊ5 φφφ

3, kde m, Pg, R² a R^s jsou stejné, jak byly definovány výše.

Sloučeniny vzorce I(c) moohou být přeměněny na jiné sloučeniny podle předkládaného vynálezu. Například, ze sloučeniny vzorce I{c) může být odstraněna chránící skupina způsobem popsaným v Greene” nebo Příklady provedení vynálezu, za vzniku sloučeniny vzorce I(d). Tato sloučenina vzorce I(d) může být také přeměněna na jinou sloučeninu podle předkládaného vynálezu. Například, sloučenina vzorce I (d) rozpuštěná nebo suspendovaná ve vhodném rozpouštědle a volitelně za přítomnosti termodynamické baze, může reagovat se sloučeninou vzorce VI za vzniku sloučeniny vzorce I(e). Obvyklým a vhodným rozpouštědlem je dimethylformamid nebo směs dichlormethanu a dimethylformamidu. Pokud je použita baze, tak je obvykle výhodnou baží triethylamin nebo N-methylmorfolin. Dále, pokud je použita baze, tak jsou baze a sloučenina vzorce VI obvykle použity ve stochiometrickém množství nebo ve velkém molárním. Například je použit v 1,0- až 4-násobný molárním

4 4 • 4

4 4

4

4

W «v 4* • -4- · · 4 · • · « · 4 4

444444 4 • · 4 4 4 ·· ·· 44

Pokud není použita baze, nadbytku vzhledem ke sloučenině I(d) tak je sloučenina vzorce VI obvykle použita v relativně velkém stochiometrickém nadbytku. Je výhodné provést reakci v přítomnosti baze s přibližně 1,8 až 2,2 ekvivalenty sloučeniny vzorce VI. Reakce je obvykle provedena při teplotě v rozmezí od přibližně 0 °C do přibližně teploty zpětného toku rozpouštědla během 10 minut až 24 hodin. Výhodně je reakce provedena při teplotě přibližně 15-40 °C během 4 až 18.

Farmaceutické soli sloučenin podle předkládaného vynálezu jsou obvykle připraveny reakcí sloučeniny vzorce I s ekvimolárním množstvím nebo s nadbytkem kyseliny. Činidla jsou obvykle kombinována ve společném rozpouštědle, jako je diethylether, tetrahydrofuran, methanol, ethanol, isopropanol, benzen a podobně pro adiční soli s kyselinami, nebo voda, alkohol nebo chlorové rozpouštědlo jako je dichlormethan pro adiční soli s bázemi. Soli se obvykle vysráží z roztoku během přibližně jedné hodiny až přibližně deseti dnů a mohou být izolovány filtrací nebo jinými běžnými způsoby.

Kyselinami obvykle použitými pro přípravu farmaceutických adičních solí s kyselinami jsou anorganické kyseliny, jako je kyselina chlorovodíková, bromovodíková, jodovodíková, sírová, fosforečná a podobně, a organické kyseliny, jako je kyselina p-toluensulfonová, methansulfonová, ethansulfonová, šfavelová, p-bromfenylsulfonová, uhličitá, jantarová, citrónová, vinná, benzoová, octová a podobně. Výhodné farmaceutické adiční soli s kyselinami jsou soli vytvořené s anorganickými kyselinami jako je kyselina chlorovodíková, bromovodíková a sírová, a soli vytvořené s organickými kyselinami jsko je kyselina maleinová, vinná a methansulfonová.

Bázemi obvykle použitými pro přípravu farmaceutických adičních solí s bázemi jsou anorganické baze, jako jsou hydroxidy amonné nebo hydroxidy alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin, uhličitany, hydrogenuhličitany a podobně. Mezi takové baze vhodné pro přípravu solí podle předkládaného vynálezu patří hydroxid sodný, hydroxid draselný, hydroxid amonný, uhličitan draselný, uhličitan sodný, hydrogenuhličitan sodný, hydrogenuhličitan draselný, hydroxid vápenatý, uhličitan vápenatý a podobné. Zejména výhodné jsou draselné a sodné soli.

Je třeba si uvědomit, že konkrétní protiiont tvořící část soli podle předkládaného vynálezu není zásadní, pokud je sůl jako celek farmakologicky přijatelná a pokud protiiont nezpůsobuje nežádoucí kvality soli jako celku.

Výchozí materiály pro způsoby podle předkládaného vynálezu mohou být získány mnoha způsoby. Například, sloučeniny vzorce II, I(a) a l(c) mohou být připraveny způsobem podle schématu 4, kde jsou m a R stejné, jak byly definovány výše.

Schéma 4

Sloučeniny vzorce II mohou být připraveny rozpuštěním nebo suspendováním sloučeniny vzorce VIII a vhodné termodynamické baze. Obvyklým a vhodným rozpouštědlem je dichlormethan. Vhodnou termodynamickoou baží je obvykle triethylamin. Tato

• · »9

Ιδ reakce vytvářející amid obvykle probíhá za přítomnosti dimethylaminopyridinu (DMAP). Sloučenina vzorce VIII je obvykle a výhodně použita v ekvimolárním množství vzhledem ke sloučenině vzorce VII, ale malý nadbytek (přibližně 0,05 až přibližně 0,15-násoobný molární nadbytek) je přijatelný. Termodynamická baze je obvykle použita v mírném molárním nadbytku. Například je použit přibližně 1,01- až 1,2-násobný molární nadbytek vzhledem ke sloučenině vzorce VII. Výhodný je 1,05- až 1,15-násobný molární nadbytek. DMAP se použije katalytickým způsobem. Například se použije v množství přibližně 5-15 molárních procent vzhledem ke sloučenině vzorce VIII. Výhodné je použití 10 molárních procent.

Ačkoliv mohoou být transformace popsané ve schématech 2 a 3 provedeny před cyklizací popsanou ve schématu l, je pro přípravu sloučenin vzorce VII s plně zpracovaným R substituentem výhodné provést tyto reakce po cyklizací. Proto jsou výhodnými materiály pro reakce schématu 1 a 4 sloučeniny vzorce II a VII, kde R je NH-Pg nebo COR¹, kde R¹ je Cx-Cealkoxy. Dále, pokud je reakce schématu 1 provedena se sloučeninou vzorce II, kde R je COR¹, kde R¹ je Cx-C_galkoxy, za podmínek popsaných pro cyklizací, tak je ester štěpen na kyselinu, t.j. vzniknou sloučeniny vzorce I(a).

Sloučeniny vzorců IV, V, VI, VII a VIII jsou známé v oboru a pokud nejsou dostupné komerčně, mohou být snadno syntetizovány standardními postupy používanými v oboru.

Optimální čas reakcí schémat 1-4 může být stanoven podle sledování postupu reakce za použití běžných chromatografických technik. Dále, je výhodné provádět reakce podle předkládaného vynálezu v inertní atmosféře, jako je například argon, nebo lépe dusík. Volba rozpouštědla není obvykle zásadní, pokud je • 4 • * 4' • · 4 • 444 « • >

• 4 · 4 4 • * • 4 • 4 .·» . 4 « 4 · 4 « · 4

4 4 • ♦ 4 použité rozpouštědlo inertní k probíhajícím reakcím a pokud doostatečně rozpouští reaktanty, aby mohla proběhnout požadovaná reakce. Sloučeniny vzorce I(d) a II jsou výhodně izolovány a přečištěny před jejich použitím v další reakci.

Tyto sloučeniny mohou být krystalizovány z reakčního roztoku během jejich vzniku a potom mohou být získány filtrací, nebo může být reakční rozpouštědlo odstraněno extrakcí, odpařením nebo dekantováním. Tyto meziprodukty a konečné sloučeniny vzorce I mohou být dále přečištěny, pokud je to žádoucí, pomocí běžných technik, jako je rekrystalizace nebo chromatografie na pevných nosičích jako je silikagel nebo oxid hlinitý.

Následující Přípravy a Příklady jsou uvedeny pro lepší dokreslení provedení předkládaného vynálezu a neměly by být interpretovány jako omezení rozsahu vynálezu. Odborníků v oboru bude jasné, že existují různé modifikace, které se neodchylují od rozsahu či myšlenky předkládaného vynálezu. Všechny publikace uvedené v přihlášce jsou srozumitelné odborníkům v oboru, kterého se vynález týká. Použité termíny a zkratky mají své obvyklé významy, pokud není uvedeno jinak. Například, °C,

N, mmol, g, ml, M, IR, MS(FD) a MS(IS) označují stupně Celsia, normál nebo normalitu, milimol, gram, mililitr, molaritu, infračervenou spektrometrii, hmotnostní spektrometrii s desorpcí polem a hmotnostní spektrometrii s ionizací postřikem. Dále, absorpční maxima uvedená pro IR spektra jsou pouze vybraná maxima a ne všechna pozorovaná maxima.

Příklady provedení vynálezu

Přípravy

Příprava 1: N-t-butyloxykarbonyl-N'-(3-[2-chlor-6-fluorfenyl]-5-methylisoxazol-4-oyl)-1,2-diaminoethan

N-t-butyloxykarbonyl-1,2-diaminoethan (355 mg, 2,22 mmol), dimethylaminópyridin (27 mg, 0,222 mmol) a triethylamin (247 mg, 2,44 mmol) se smísí v 5 ml suchého dichlormethanu. Pomalu se přidá 3-(2-chlor-6-fluorfenyl)-5-methylisoxazol-4-oyl chlorid (607 mg, 2,22 mmol). Reakční směs se mísí po dobu 3 hodin při teplotě okolí pod atmosférou dusíku. Reakční směs se ředí ethylacetátem a vodou. Ethylacetát se separuje a promyje se třikrát každým z 25 ml IN vodného roztoku kyseliny chlorovodíkové á solanky, suší se přes síran sodný, filtruje se a koncetruje se ve vakuu. Zbytek se zpracuje hexany za krystalizace 794 mg titulní sloučeniny (90%). EA -vypočítaná pro: C_ieH_2xN₃O₄ClF: C, 54,34; H, 5,32; N, 10,56. Zjištěno: C, 54,30; H, 5,36; N, 10,44. MS (IS) m/z 398 (M+) .

Příprava 2: N-t-butyloxykarbonyl-N'-(3-[2-chlor-6-fluorfenyl]-5-methylisoxazol-4-oyl)-1,3-diaminopropan

N-t-butyloxykarbonyl-1,3-diaminopropan (574 mg, 3,29 mmol) a 3-(2-chlor-6-fluorfenyl)-5-methylisoxazol-4-oyl chlorid (903 mg, 3,29 mmol) se přemění na 1,36 g titulní sloučeniny postupem podle přípravy 1 (100%). EA vypočítaná pro: C_xsH₂₃N₃O₄C1F: C, 55,41; H, 5,63; N, 10,20. Zjištěno: C, 55,17; H, 5,71; N, 9,99. MS (IS) m/z 412 (M+).

Příprava 3: N-t-butyloxykarbonyl-N'-(3-[2-chlor-6-fluorfenyl]-5-methylisoxazol-4-oyl)-1,4-diaminobutan

N-t-butyloxykarbonyl-1,4-diaminobutan (985 mg, 5,23 mmol) a 3-(2-chlor-6-fluorfenyl)-5-methylisoxazol-4-oyl chlorid (1,43 g, 5,23 mmol) se přemění na 2,23 g titulní sloučeniny postupem podle přípravy 1, s výjimkou změny reakční doby na 18 hodin (100%). EA vypočítaná pro: C_2OH₂₅N₃0₄ClF: C, 56,41; H, 5, 92; N, 9,87. Zjištěno: C, 56,12; H, 5,75; N, 9,67. MS (IS) m/z φφφφ φ · · · ' · · • · · · I» · · · · · φφφ* · · · ·· • »····* · · · · · φφ φφ ·Φ φφφ ··

426 (Μ+).

Příprava 4: N-t-butyloxykarbonyl-N’-(3-[2-chlor-6-fluorfenyl]-5-methylisoxazol-4-oyl)-1,5-diaminopentan

N-t-butyloxykarbonyl-1,5-diaminopentan (1,04 g, 5,14 mmol) a 3-(2-chlor-6-fluorfenyl)-5-methylisoxazol-4-oyl chlorid (1,41 g, 5,14 mmol) se přemění na 2,14 g titulní sloučeniny postupem podle přípravy 1 (95%). MS (IS) m/z 412 (M+) .

IR(CHC1₃) 3496, 3012, 2936, 1708, 1663, 1611, 1510 cm¹.

Příprava 5: N-t-butyloxykarbonyl-N’-(3-[2-chlor-6-fluorfenyl]-5-methylisoxazol-4-oyl)-1,6-diaminohexan

N-t-butyloxykarbonyl-1,6-diaminohexan, hydrochloridová sůl (1,02 g, 4,03 mmol) a 3-(2-chlor-6-fluorfenyl)-5-methylisoxazol-4-oyl chlorid (1,11 g, 4,03 mmol) se přemění na 1,84 g titulní sloučeniny postupem podle přípravy 1 (100%). EA vypočítaná pro: C₂₂H₂₉N₃O₄C1F: C, 58,21; H, 6, 44; N, 9,26. Zjištěno: C, 57,97; H, 6,20; N, 9,43. MS (IS) m/z 454 (M+).

Příprava 6: Methyl-4-aminobutanoat, hydrochlorid

Kyselina N-t-butyloxykarbonyl-4-aminobutanová (1 g, 4,92 mmol) se rozpustí v 10 ml čerstvě připravené směsi kyseliny chlorovodíkové a methanolu (2,5 ml acetylchloridu v 35 ml methanolu). Reakční směs se mísí po dobu 2 hodin a potom se oddestiluje. Zbytek se vyjme v ethylacetátu, promyje se třikrát vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a třikrát solankou, suší se přes síran sodný a filtruje se a koncentruje se za zisku 708 mg titulní sloučeniny (94%). EA vypočítaná pro: C_sH_i2C1NO₂: C, 39,10; H, 7,87; N, 9,12. Zjištěno: C, 38,89;

H, 7,65; N, 8,94. MS (FD) m/z 118 (M+ pro volný amin).

Příprava 7: Methyl-5-aminopentanoat, hydrochlorid

Kyselina N-t-butyloxykarbonyl-5-aminopentanová (1 g, 4,60 mmol) se přemění na titulní sloučeninu postupem podle přípravy 6 za zisku 705 mg (91%). EA vypočítaná pro: C_eH_i4ClNO₂: C, 42, 99; H, 8,42; N, 8,36. Zjištěno: C, 43,02; H, 8,15; N, 8,18. MS (FD) m/z 132 (M+ pro volný amin).

Příprava 8: Methyl-6-aminohexanoat, hydrochlorid

Kyselina N-t-butyloxykarbonyl-6-aminohexanová (500 mg, 2,16 mmol) se přemění na titulní sloučeninu postupem podle přípravy 6 za zisku 357 mg (91%). EA vypočítaná pro: C₇H_i<sC1NO₂ : C, 46,28; H, 8,88; N, 7,71. Zjištěno: C, 46,04; H, 8,88; N,

7,51. MS (FD) m/z 146 (M+ pro volný amin).

Příprava 9: Methyl-7-aminoheptanoat, hydrochlorid

Kyselina N-t-butyloxykarbonyl-7-aminoheptanová (1 g, 4,08 mmol) se přemění na titulní sloučeninu postupem podle přípravy 6 za zisku 742 mg (93%). EA vypočítaná pro: C^H^CINO,,: C, 49,10; H, 9,27; N, 7,16. Zjištěno: C, 49,10; H, 9,18; N,

7,03. MS (FD) m/z 160 (M+ pro volný amin).

Příprava 10: Methyl-N-(3-E2-chlor-6-fluorfenyl]-5-methylisoxazol-4-oyl) - 4 -aminobutanoat

Methyl-4-aminobutanoat, hydrochlorid (668 mg, 4,34 mmol) a 3-(2-chlor-6-fluorfenyl)-5-methylisoxazol-4-oyl chlorid (1, 19 g, 4,35 mmol) se přemění na 1,60 g titulní sloučeniny postupem podle přípravy 1 s tou výjimkou, že se zbytek nezpracuje hexany (100%) . EA vypočítaná pro: C^H^N^O^CIF: C, 54,17; H, 4,55; N, 7,90. Zjištěno: C, 54,41; H, 4,58; N, 7,78.

MS (FD) m/z 355 (M+) .

Příprava 11: Methyl-N-(3-[2-chlor-6-fluorfenyl]-5-methylisoxazol-4-oyl)-5-aminopentanoat

Methyl-5-amínopentanoat, hydrochlorid (694 mg, 4,14 mmol) a 3-(2-chlor-6-fluorfenyl)-5-methylisoxazol-4-oyl chlorid (1,24 g, 4,52 mmol) se přemění na 1,36 g titulní sloučeniny postupem podle přípravy 10 (100%). EA vypočítaná pro: C_i7H_isN₂O₄C1F: C, 55,37; H, 4,92; N, 7,60. Zjištěno: C, 55,44; H, 5,00; N, 7,52. MS (FD) m/z 368 (M+).

Příprava 12: Methyl-N-(3-[2-chlor-6-fluorfenylJ-5-methylisoxazol-4-oyl)-6-amínohexanoat

Methyl-6-aminohexanoat, hydrochlorid (349 mg, 1,92 mmol) a 3-(2-chlor-6-fluorfenyl)-5-methylisoxazol-4-oyl chlorid (527 mg, 1,92 mmol) se přemění na 2,23 g titulní sloučeniny postupem podle přípravy 10 (100%). EA vypočítaná pro:

C Η N 0 C1F: C, 56,48; H, 5,27; N, 7,32. Zjištěno: C, 56,66;

IQ 20 2 4

H, 5,20; N, 7,07. MS (FD) m/z 382,2 (M+).

Příprava 13: Methyl-N-(3-[2-chlor-6-fluorfenyl]-5-methyli soxazol-4-oyl)-7-aminoheptanoat

Methyl-7-aminoheptanoat, hydrochlorid (733 mg, 3,75 mmol) a 3-(2-chlor-6-fluorfenyl)-5-methylisoxazol-4-oyl chlorid (1,03 g, 3,75 mmol) se přemění na 1,48 g titulní sloučeniny postupem podle přípravy 10 (100%). EA vypočítaná pro:

C Η N 0 C1F: C, 57,51; H, 5,59; N, 7,06. Zjištěno: C, 57,78;

ZL 9 2 2 2 4

H, 5,70; N, 6,80. MS (FD) m/z 396,1 (M+).

Příklady

Příklad 1: 1-(N-t-butyloxykarbonyl-2-aminoethyl)-isoxazolo[3,4-c]-1,2-dihydro-3-methyl- 6 -chlorchinolin-2 -on

N-t-butyloxykarbonyl-N' -(3-(2-chlor-6-fluorfenyl)-5methylisoxazol-4-oyl)ethylen-l,2-diamin (772 mg, 1,94 mmol) se rozpustí v 10 ml suchého dimethylformamidu a mísí se pod atmosférou dusíku při teplotě okolí. Přidá se vodný roztok hydroxidu sodného (5 ml) a vzniklý roztok se mísí po dobu 4 hodin. Reakční směs se rozdělí mezi 50 ml IN vodného roztoku kyseliny chlorovodíkové a ethylacetat. Ethylacetat se promyje třikrát 25 ml solanky a suší se přes síran sodný. Roztok se koncentruje ve vakuu za zisku 721 mg titulní sloučeniny (98%). EA vypočítaná pro: ^C1SH₂₀C1N₃0₄: C, 57,22; H, 5,34; N, 11,12. Zjištěno: C, 57,21; H, 5,23; N, 10,97. MS (IS) m/z 376 (M-H).

Příklad 2: 1-(N-t-butyloxykarbonyl-3-aminopropyl)-isoxazolo[3,4-c] -1,2-dihydro-3-methyl-6-chlorchinolin-2-on

N-t-butyloxykarbonyl-N'-(3-(2-chlor-6-fluorfenyl)-5methylisoxazol-4-oyl)-1,3-diaminopropan (1,31 g, 3,18 mmol) se přemění na 1,22 g titulní sloučeniny postupem podle příkladu 1 s tou výjimkou, že reakční doba je 6 hodin. EA vypočítaná pro: C H CÍN 0 : C, 58,24; H, 5,66; N, 10,72. Zjištěno: C, 58,48;

IL 9 2 2 3

H, 5,52; N, 10,73. MS (IS) m/z 392 (M-H).

Příklad 3: 1-(N-t-butyloxykarbonyl-4-aminobutyl)-isoxazolo[3,4-c]-1,2-dihydro-3-methyl-6-chlorchinolin-2 -on

N-t-butyloxykarbonyl-N'-(3-(2-chlor-6-fluorfenyl)-5methylisoxazol-4-oyl)-1,4-díaminobutan (2,23 g, 5,23 mmol) se přemění na 2,11 g titulní sloučeniny postupem podle příkladu • · • 9 • · · · 9 • •99 · • · · · · · · * · · · ·· 99 s tou výjimkou, že po koncentrování se zbytek azeotropuje s xyleny pro odstranění zbytkového dímethylformamidu. EA vypočítaná pro: C__nH CÍN O : C, 59,19; H, 5,96; N, 10,35. Zjištěno: C, 58,71; H, 5,92; N, 9,96. MS (FD) m/z 405 (M-H).

Příklad 4: 1-(N-t-butyloxykarbonyl-5-aminopentyl)-isoxazolo[3,4-c]-1,2-dihydro-3-methyl-6-chlorchinolin-2-on

N-t-butyloxykarbonyl-N'-(3-(2-chlor-6-fluorfenyl)-5methylisoxazol-4-oyl)-1,5-diaminopentan (2,11 g, 4,80 mmol) se přemění na 1,13 g titulní sloučeniny postupem podle příkladu 1 s tou výjimkou, že reakční doba je 6 hodin a po koncentrování se zbytek rekrystalizuje z dichlormethanu/hexanů. (56%). EA vypočítaná pro: C_aiH_2eClN₃O₄: C, 60,07; H, 6,24; N, 10,01. Zjištěno: C, 60,07; H, 6,30; N, 10,11. MS (IS) m/z 420 (M-H).

Příklad 5: 1-(N-t-butyloxykarbonyl-6-aminohexyl)-isoxazolo[3,4-c]-1,2-dihydro-3-methyl-6-chlorchinolin-2-on

N-t-butyloxykarbonyl-N'-(3-(2-chlor-6-fluorfenyl)-5methylisoxazol-4-oyl)-1,6-diaminohexan (1,84 g, 4,05 mmol) se přemění na 1,45 g titulní sloučeniny postupem podle příkladu 3. (82%). EA vypočítaná pro: C H CÍN 0 : C, 60,89; H, 6,50;

2 2 8 3

N, 9,86. Zjištěno: C, 61,19; H, 6,33; N, 9,51. MS (IS) m/z

434,6 (M-H).

Přiklad 6: 1-(2-aminoethyl)-isoxazolo[3,4-c]-1,2-dihydro-3-methyl-6-chlorchinolin-2-on, trifluoracetat

1-(N-t-butyloxykarbonyl-2-aminoethyl)-isoxazolo[3,4-c]-1,2-dihydro-3-methyl-6-chlorchinolin-2-on (687 mg, 1,82 mmol) se rozpustí v 10 ml dichlormethanu a přidá se kyselina trifluoroctová (3 ml). Směs se mísí pod atmosférou dusíku při

teplotě okolí po dobu 2 hodin. Rozpouštědla se odstraní a zbytek se vysráží ethylacetatem/hexany za zisku 830 mg titulní sloučeniny. (100%) . ES(FD) m/z 277 (M+ pro volný amin). IR(KBr) 3145, 1778, 1665, 1646, 1626 cm^-1.

Příklad 7: 1-(3-aminopropyl)-ísoxazolo[3,4-c]-1,2-dihydro-3-methyl-6-chlorchinolin-2-on, trifluoracetat

1-(N-t-butyloxykarbonyl-3-aminopropyl)-isoxazolo(3,4-c]-1,2-dihydro~3-methyl-6-chlorchinolin-2-on (922 mg, 2,35 mmol) se přemění na 837 mg titulní sloučeniny postupem podle příkladu 6 s tou výjimkou, že reakční doba je 3 hodiny. (88%). EA vypočítaná pro: C_xeH_isClF₃N₃O₄: C, 47,36; H, 3,73; N, 10,36. Zjištěno: C, 47,44; H, 3,70; N, 10,34. MS (IS) m/z 292 (M+ pro volný amin).

Příklad 8: 1-(4-aminobutyl)-isoxazolo[3,4-c]-1,2-dihydro-3-methyl-6-chlorchinolin-2-on, trifluoracetat

1-(N-t-butyloxykarbonyl-4-aminobutyl)-isoxazolo[3,4-c]-1,2-dihydro-3-methyl-6-chlorchinolin-2-on (3,14 g, 7,75 mmol) se přemění na 2,90 g titulní sloučeniny postupem podle příkladu

7. (89%). EA vypočítaná pro: Ο₃₇Η₁₇Ο1Ρ₃Ν₃Ο₄: C, 48,64; H, 4,08; N, 10,01. Zjištěno: C, 48,49; H, 3,95; N, 9,91. MS (IS) m/z 306 (M+ pro volný amin).

Příklad 9: 1-(5-aminopentyl)-isoxazoloΪ3,4-c]-1,2-dihydro-3-methyl-6-chlorchinolin-2 -on, trifluoracetat

1-(N-t-butyloxykarbonyl-5-aminopentyl)-isoxazolo[3,4-c]-1,2-dihydro-3-methyl-6-chlorchinolin-2-on (1,08 g, 2,57 mmol) se přemění na 1,01 g titulní sloučeniny postupem podle příkladu

7. (89%). EA vypočítaná pro: C₁₈H₁₉C1F₃N₃O₄: C, 49,84; H, 4,41;

N, 9,69. Zjištěno: C, 50,08; H, 4,23; N, 9,69. MS (IS) m/z 320 (M+ pro volný amin).

Příklad 10: 1-(6-aminohexy1)-isoxazolo[3,4-c]-1,2-dihydro-3-methyl-6-chlorchinolin-2-on, trifluoracetat

1-(N-t-butyloxykarbonyl-6-aminohexyl)-isoxazolo[3,4-c]-1,2-dihydro-3-methyl-6-chlorchinolin-2-on (1,40 g, 3,23 mmol) se přemění na 1,30 g titulní sloučeniny postupem podle příkladu 7. (90%). EA vypočítaná pro: C₁₉ ^H21C1^F3N₃(\: C, 50,96; H, 4,73;

N, 9,38. Zjištěno: C, 51,20; H, 4,62; N, 9,31. MS (IS) m/z 334 (M+ pro volný amin).

Příklady 11 a 12: l-(N-trifluoracetat-2-aminoethyl)-isoxazolo[3,4-c]-1,2-dihydro-3-methyl-6-chlorchinolin-2-on a 1-(N-3,4,5-trimethoxybenzoyl-2-aminoethyl)-isoxazolo[3,4-c] -1,2-dihydro-3-methyl-6-chlorchinolin-2-on

1-(2-aminoethyl)-isoxazolo[3,4-c]-1,2-dihydro-3-methyl-6-chlorchinolin-2-on, trifluoracetat (50 mg, 0,128 mmol) se suspenduje ve 3 ml suchého dichlormethanu a N-ethylmorfolinu (12,9 mg, 0,128 mmol) a přidá se 1 ml suchého dimethylformamidu. Vzniklý roztok se mísí pod atmosférou dusíku při teplotě okolí a přidá se 3,4,5-trimethoxybenzoylchlorid (59 mg, 0,255 mmol) a vzniklá směs se mísí po dobu přibližně 18 hodin. Reakce pokračuje přidáním ethylacetátu a vody. Ethylacetat se separuje a promyje se třikrát IN vodným roztokem kyseliny chlorovodíkové, hydrogenuhličitanem sodným a solankou. Ethylacetat se suší přes síran sodný a filtruje se. Ethylacetat se odstraní a zbytek se zpracuje chromatografií (silikagel, 1:1 ethylacetat:hexany) za zisku 21 mg titulních sloučenin jako • · · · » · • · · ·· ·· «· trifluoracetat-amidů a 12 mg titulních sloučenin jako benzoyl-amidů. (20%) Trifluoracetat-amid: MS(IS) m/z 372 (M-H). Benzoyl-amid: MS(IS) m/z 472 (M+) .

Příklady 13 a 14: 1-(N-trifluoracetat-3-aminopropyl)-isoxazolo[3,4-c] -1,2-dihydro-3-methyl-6-chlorchinolin-2-on a 1-(N-3,4,5-trimethoxybenzoyl-3-aminopropyl)-isoxazolo13,4-c] -1,2-dihydro-3-methyl-6-chlorchinolin-2-on

1-(3-aminopropyl)-isoxazolo[3, 4-c]-1,2-dihydro-3-methyl-6-chlorchinolin-2-on, trifluoracetat (50 mg, 0,128 mmol) a 3,4,

5-trimethoxybenzoylchlorid (0,9 ekvivalentů) se přemění na titulní sloučeniny postupem podle příkladů 11 a 12 za zisku 6 mg titulních sloučenin jako trifluoracetat-amidů a 48 mg titulních sloučenin jako benzoyl-amidů. (65%)

Trifluoracetat-amid: MS(IS) m/z 388 (M-H). Benzoyl-amid:

MS(FD) m/z 485 (M+). IR(KBr) 3284, 1673, 1634, 1585, 1339 cm¹.

Příklad 15: 1-(N-3,4,5-trimethoxybenzoyl-4-aminobutyl)-isoxazolo[3,4-c]-1,2-dihydro-3-methyl-6-chlorchinolin-2-on

1-(4-aminobutyl)-isoxazolo[3,4-c]-1,2-dihydro-3-methyl-6-chlorchinolin-2-on, trifluoracetat (75 mg, 0,179 mmol) se rozpustí ve 2 ml suchého dimethylformamidu a mísí se pod atmosférou dusíku při teplotě okolí. Přidá se triethylamin (54 mg, 0,537 mmol) a roztok se zbarví do fialova. Potom se přidá

3,4,5-trimethoxybenzoylchlorid (62 mg, 0,268 mmol) a vzniklá směs se mísí po dobu přibližně 18 hodin. Reakční směs se ředí ethylacetátem a promyje se třikrát IN vodným roztokem kyseliny chlorovodíkové, vodným roztokem hydrógenuhličitanu sodného a solankou, suší se přes síran sodný a filtruje se a koncentruje se. Zbytek se zpracuje chromatografii (silikagel, ethylacetát) a vhodné frakce se rekrystalizují z dichlormethanu ·· ·· ·· , · ·· c ··..· · · · · · · · ·

J*~·· ······· · · • ······ · · · · 9 • · ·· ·· ··· · · · za zisku 40 mg titulní sloučeniny. (45%). MS(IS) m/z 500 (M+). IR (KBr) 1674, 1634, 1597, 1585, 1501 cm“³-.

Příklady 16 a 17: 1-(N-trifluoracetat-5-aminopentyl)-isoxazolo(3,4-c] -1,2-dihydro-3-methyl-6-chlorchinolin-2-on a l-(N-3,4,5-trimethoxybenzoyl-5-aminopentyl)-isoxazolo[3,4-c]-1,2-dihydro-3-methyl-6-chlorchinolin-2-on

1-(5-aminopentyl)-isoxazolo[3,4-c]-1,2-dihydro-3-methyl-6-chlorchinolin-2-on, trifluoracetat a

3,4,5-trimethoxybenzoylchlorid (0,9 ekvivalentů) se přemění na titulní sloučeniny postupem podle příkladů 11 a 12 za zisku 0, 7 mg titulních sloučenin jako trifluoracetat-amidů a 41 mg titulních sloučenin jako benzoyl-amidů. (51%)

Trifluoracetat-amid: MS(IS) m/z 416 (M-H). Benzoyl-amid:

MS(FD) m/z 513 (M+) . IR(KBr) 1667, 1629, 1597, 1580, 1500 cm“¹.

Příklady 18 a 19: 1-(N-trifluoracetat-6-aminohexyl)-isoxazolo(3,4-c] -1,2-dihydro-3-methyl-6-chlorchinolin-2-on a 1-(N-3,4,5-trimethoxybenzoyl-6-aminohexyl)-isoxazolo[3,4-c]-1,2-dihydro-3-methyl-6-chlorchinolin-2-on

1-(6-aminohexyl)-isoxazolo[3,4-c]-l,2-dihydro-3-methyl-6-chlorchinolin-2-on, trifluoracetat a

3,4,5-trimethoxybenzoylchlorid (0,9 ekvivalentů) se přemění na titulní sloučeniny postupem podle příkladů 11 a 12 za zisku

10,7 mg titulních sloučenin jako trifluoracetat-amidů a 36 mg titulních sloučenin jako benzoyl-amidů. (45%)

Trifluoracetat-amid: EA vypočítaná pro: C_xsH_isC1F₃N₃O₃: C, 53,09; H, 4,46; N, 9,78. Zjištěno: C, 53,34; H, 4,37; N,

9,72. MS (IS) m/z 430 (M+).

Benzoyl-amid: EA vypočítaná pro: C_2vH_3QClF₃N₃O_g: C, 61,42; H, 5,73; N, 7,96. Zjištěno: C, 61,25; H, 5,79; N, 7,69. MS (FD) • ·φ ·· • φ · · « • ΦΦΦΦ· « m/z 528 (Μ+).

Příklad 20: 1-(3-karboxypropyl)-isoxazolo[3,4-c]-1,2-dihydro-3-methy1-6-chlorchinolin-2-on

Methyl-N-(3-[2-chlor-6-fluorfenyl]-5-methyisoxazol-4-oyl)-4-aminobutanoat (1,54 g, 4,35 mmol) se přemění na 1,15 g titulní sloučeniny postupem podle příkladu 1 s tou výjimkou, že reakční doba je 3 hodiny. (82%). MS (FD) m/z 320 (M+). IR(KBr) 3145, 2925, 1740, 1732, 1651, 1627, 1598 cm’¹.

Příklad 21: 1-(4-karboxybutyl)-isoxazolo[3,4-c]-1,2-dihydro-3-methyl-6-chlorchinolin-2-on

Methyl-N-(3-[2-chlor-6-fluorfenyl]-5-methyisoxazol-4-oyl)-5-aminopentanoat (200 mg, 0,542 mmol) se přemění na 180 mg titulní sloučeniny postupem podle příkladu 20. (100%).

EA vypočítaná pro: C_x6H_;lsC1N_;2O₄ : C, 57,41; H, 4,52; N, 8,37. zjištěno: C, 57,43; H, 4,53; N, 8,08. MS (FD) m/z 334,1 (M+) .

Příklad 22: 1-(5-karboxypentyl)-isoxazolo[3,4-c]-1,2-dihydro-3-methy1-6-chlorchinolin-2-on

Methyl-N-(3-[2-chlor-6-fluorfenyl]-5-methyisoxazol-4-oyl)-6-aminohexanoat (735 mg, 1,92 mmol) se přemění na 499 mg titulní sloučeniny postupem podle příkladu 21. (74%).

EA vypočítaná pro C^H^CIN^O^: C, 58,54; H, 4,91; N, 8,03. Zjištěno: C, 58,51; H, 4,99; N, 7,89. MS (FD) m/z 348 (M+).

Příklad 23: l-(6-karboxyhexyl)-isoxazolo[3,4-c]-l,2-dihydro-3-methyl-6-chlorchinolin-2-on

Methyl-N-(3-[2-chlor-6-fluorfenyl]-5-methyisoxazol-4-oyl)*· ·· · ·« • · · · · ·· · ·· • ··· ··· · « · · « • ···» ··· ·· ·· ·· ··· ·· ···

-7-aminoheptanoat (1,49 g, 3,75 mmol) se přemění na 1,07 g titulní sloučeniny postupem podle příkladu 21. (79%).

EA vypočítaná pro ^cieH₁₉ClN₂O₄: C, 59,59; H, 5,28; N, 7,72. Zjištěno: C, 59,66; H, 5,49; N, 7,64. MS (FD) m/z 362 (M+).

Příklad 24: 1-(4-oxo-4-(3,4,5-trimethoxyfenylamíno)butyl)isoxazolo[3,4-c]-1,2-dihydro-3-methyl-6chlorchinolin-2-on

Kyselina 5-(isoxazolo[3,4-c]-1,2-dihydro-3-methyl-6-chlorchinolin-2-on-l-)butanová a 3,4,5-trimethoxyanilin se přemění na titulní sloučeninu postupem podle příkladu 26 za zisku 67 mg. (88%). EA vypočítaná pro C₂₄H₂₄C1N₃O₆: C, 59,32;

H, 4,98; N, 5,12. Zjištěno: C, 59,52; H, 5,12; N, 8,41. MS (FD) m/z 484,9 (M-H).

Příklad 25: 1-(4-oxo-4-(3,4,5-trimethoxybenzylamino)butyl)isoxazolo[3,4-c]-1,2-dihydro-3-methyl-6chlorchinolin-2-on

Kyselina 5-(isoxazolo[3,4-c]-1,2-dihydro-3-methyl-6-chlorchinolin-2-on-l-)butanová a 3,4,5-trimethoxybenzylamin se přemění na titulní sloučeninu postupem podle příkladu 26 za zisku 37 mg. (47%). EA vypočítaná pro C₂₄H₂₄C1N₃O₆: C, 60,06;

H, 5,24. Zjištěno: C, 60,20; H, 5,49. MS (FD) m/z 498,9 (M-H).

Příklad 26: 1-(5-oxo-5-(3,4,5-trimethoxyfenylamino)pentyl)isoxazolo[3,4-c]-1,2-dihydro-3-methyl-6chlorchinolin-2-on

1-(4-karboxybutyl)-isoxazolo[3,4-c]-l,2-dihydro-3-methyl-6chlorchinolin-2-on (46 mg, 0,137 mmol) se rozpustí ve 3 ml suchého dichlormethanu a mísí se při teplotě okolí pod ·· ·· ·· • · · · · · · • · · · · · • · ··· · · · atmosférou dusíku. Přidá se l-ethyl-3-[3-(dimethylamino)propyl]karbodiimid, hydrochlorid (EDCI, 26 mg, 0,137 mmol) a potom 3,4,5-trimethoxyanilin {25 mg, 0,137 mmol) a vzniklá směs se mísí po dobu přibližně 18 hodin. TLC (ethylacetát) ukazuje, že reakce není zcela dokončena, proto se přidá katalytické množství dimethylaminopyridinu a reakční směs se mísí po dobu dalších 18 hodin. Reakční směs se ředí ethylacetátem a promyje se třikrát každým IN vodným roztokem kyseliny chlorovodíkové, hydrogenuhličitanem sodným, solankou, suší se přes síran sodný, filtruje se a ethylacetát se odstraní za zisku 41 mg titulní sloučeniny (60%) . EA vypočítaná pro:

C H CÍN 0 : C, 60,06; H, 5,24; N, 8,41. Zjištěno: C, 59,94;

S 2 6 3 6

H, 5,47; N, 8,14. MS (FD) m/z 498,9 (M-H).

Příklad 27: 1- (5-oxo-5- (3,4,5-trimethoxybenzylami.no) pentyl) isoxazolo[3,4-c]-1,2-dihydro-3-methyl-6chlorchinolin-2-on

1-(4-karboxybutyl)-isoxazolo[3,4-c]-l,2-dihydro-3-methyl-6chlorchinolin-2-on (40 mg, 0,119 mmol) se suspenduje ve 3 ml suchého dichlormethanu a mísí se při teplotě okolí pod atmosférou dusíku. Přidá se EDCI (23 mg, 0,119 mmol) a reakční směs se stane roztokem. Potom se přidá 3,4,

5-trimethoxybenzylamin (23,6 mg, 0,119 mmol) a katalytitcké množství DMAP a vzniklá směs se mísí po dobu přibližně 18 hodin. TLC (ethylacetát) ukazuje, že reakce je dokončena. Reakční směs se ředí ethylacetátem a promyje se třikrát každým IN vodným roztokem kyseliny chlorovodíkové, hydrogenuhličitanem sodným, solankou, suší se přes síran sodný, filtruje se a ethylacetát se odstraní za zisku 43 mg titulní sloučeniny (70%). EA vypočítaná pro: C₂₆H₂₈ClN₃O_e: C, 60,76; H, 5,49; N, 8,18. Zjištěno: C, 60,89; H, 5,66; N, 7,93. MS (FD) m/z 512,8 (M-H) .

·· ·· 44 4 ·»

4 4' 4 » · ·· « *· • · · · · · * «· • 44···« 4 4 · 4 4 • · ···· · » ·· 4· 44 ··· *4 4

Příklad 28: 1-(6-ΟΧΟ-6-(3,4,5-trimethoxyfenylamino)hexyl)isoxazolo[3,4-c]-1,2-dihydro-3-methyl-6chlorchinolin-2 -on

Kyselina 5-(isoxazolo[3,4-c]-1,2-dihydro-3-methyl-6chlorchinolin-2-on-l-yl)hexanové a 3,4,5-trimethoxyanilin se přemění na titulní sloučeninu reakcí podle příkladu 26 za zisku 56 mg. (77%). EA vypočítaná pro: ^C26^H2S^C1N3°_S: C, 60,76; H, 5, 49; N, 8,17. Zjištěno: C, 60,18; H, 5,34; N, 7,82. MS (FD) m/z 513,0 (M-H).

Příklad 29: 1-(6-oxo-6-(3,4,5-trimethoxybenzylamino)hexyl)isoxazolo[3,4-c]-1,2-dihydro-3-methyl-6chlorchinolin-2-on

Kyselina 5-(isoxazolo[3,4-c]-l,2-dihydro-3-methyl-6chlorchinolin-2-on-1-yl)hexanové a 3,4,5-trimethoxyanilin se přemění na titulní sloučeninu reakcí podle příkladu 26 za zisku 63 mg. (83%) . EA vypočítaná pro: C₂₇H_3oClN₃O_g: C, 61,42; H, 5,73; N, 7,96. Zjištěno: C, 61,32; H, 5,67; N, 7,68. MS (FD) m/z 527,0 (M-H).

Příklad 30: 1-(7-oxo-7-(3,4,5-trimethoxyfenyIamino)heptyl)isoxazolo[3,4-c]-1,2-dihydro-3-methyl-6chlorchinolin-2-on

Kyselina 5-(isoxazolo[3,4-c]-1,2-dihydro-3-methyl-6chlorchinolin-2-on-l-yl)heptanová a 3,4,5-trimethoxyanilin se přemění na titulní sloučeninu reakcí podle příkladu 26 za zisku 52 mg. (71%). EA vypočítaná pro: C₂₇H_3oClN₃O_g: C, 61,42; H, 5,73; N, 7,96. Zjištěno: C, 61,34; H, 5,82; N, 7,68. MS (FD) m/z 526,9 (M-H).

*· » · · • 9 ·· ·* *· • * · » »44 • 944 44 • · ··· » 9 · • · 9 * · »· ·· ·« «

Příklad 31: 1-(7-oxo-7-{3,4,5-trimethoxybenzylamino)heptyl)isoxazolo[3,4-c]-1,2-dihydro-3-methyl-6chlorchinolin-2-on

Kyselina 5-(isoxazolo[3,4-c]-1,2-dihydro-3-methyl-6chlorchinolin-2-on-1-yl)heptanová a 3,4,5-trimethoxybenzylamin se přemění na titulní sloučeninu reakcí podle příkladu 26 za zisku 69 mg. (92%). EA vypočítaná pro: C_2eH₃₂ClN₃O_s: C, 62,05; H, 5,95; N, 7,75. Zjištěno: C, 61,78; H, 5,82; N, 7,49. MS (FD) m/z 541 (M-H).

Sloučeniny podle předkládaného vynálezu jsou inhibitory MRPl. Proto mohou být sloučeniny podle předkládaného vynálezu použity pro inhibici jakéhokoliv nádoru majícího vlastní nebo získanou resistencí na cytostatika způsobenou částečně nebo plně MRP1. Jinými slovy, léčba takových nádorů účinným množstvím sloučeniny podle předkládaného vynálezu způsobí větší citlivost nádoru na chemoterapii, která je méně účinná v důsledku působení MRPl.

Vincristin, epirubicin, daunorubicin, doxorubicin a etoposid jsou cytostatika, která jsou substráty MRPl. Viz Cole et al., Pharmacological Characterization of Multidrug Resistent MRP-transfected Human Tumor Cells, Cancer Research 54: 5902-5910, 1994. Protože je MRPl ubikvitní u savců, zejména u člověka (Nooter, K. et al., Expresion of the

Multidrug-Resistence Associated Protein (MRP) Gene in Hunam Cancers, Clin. Can. Res. 1: 1301-1310 (1995), může být účinnost chemoterapie použité pro inhibici nádorů využívající jakéhokoliv z těchto činidel snížena působením MRPl. Tak mohou být nádory močového měchýře, kostí, prsu, plic (malobuněčné), varlat a štítné žlázy, a také konkrétnější typy nádorů, jako je například akutní lymfoblastická nebo myeloblastická leukemíe,

Wilmsův tumor, neuroblastom, sarkom měkkých tkání, Hodgkinský a non-Hodgkinský lymfom a bronchogenní karcinom, inhibovány kombinací jednoho nebo více z výše uvedených cytostatik a sloučeniny podle předkládaného vynálezu.

Biologická aktivita sloučenin podle předkládaného vynálezu byla hodnocena za použití iniciálního vyšetřovacího testu, který rychle a přesně měří aktivitu testované sloučeniny v inhibici MRP1 nebo MDR1. Testy vhodné pro hodnocení této schopnosti jsou dobře známé v oboru. Viz například T. McGrath et al., Biochemical Pharmacology, 38: 3611, 1989; D. Marquardt and M.S. Center, Cancer Research 52: 3157, 1992; D. Marquardt et al., Cancer Research 50: 1426, 1990; a Cole et al., Cancer Research 54: 5902-5910, 1994.

Test na inhibici MRP-1 zprostředkované resistence na doxorubicin a MDR-1 zprostředkované resistence na vincristin.

HL60/ADR a HL60/VCR jsou kontinuální buněčné linie, které jsou selektovány pro resistenci na doxorubicin a vincristin, v příslušném pořadí, kultivací HL60, buněčné linie lidské akutní myeloblastické leukemie, ve stoupajících koncentracích doxorubicinu a vincristinu do získání vysoce resistentních variant.

HL60/ADR a HL60/VCR buňky byly kultivovány na RPMI 1640 (Gibco) obsahujícím 10% fetální hovězí sérum (FBS) a 250 ug/ml GENTAMICINU™ (Sigma); buňky byly odebrány; byly promyty testovacím mediem (stejné jako kultivační medium); byly spočítány a byly ředěny v koncentraci 2 x 10⁵ buněk/ml v testovacím mediu. 50 ul alikvoty buněk byly umístěny do jamek 96-jamkové tkáňové kultivační plotny. Jeden sloupec každé 96-jamkové plotny sloužil jako negativní kontrola a bylo do něj

• ·	• » * ·
•	• · · · «	• · · ·	• ·
β
tf	• · · W · · φ	• · · ·	•
Λ
• ·	« l> ··	» · · · ·	• · ·

umístěno kultivační medium neobsahující buňky.

Testované sloučeniny a referenční sloučeniny byly rozpuštěny v dimethylsulfoxidu (DMSO) v koncentraci 5 mM. Vzorky byly ředěny na 20 uM v testovacím mediu a 25 ul každé testované sloučeniny bylo přidáno do 6 jamek. Standardy pro test byly zpracovány ve 4 provedeních. 25 ul 0,4% DMSO bylo přidáno do 4 jamek jako kontrola (rozpouštědlo). Do všech jamek bylo přidáno testovací medium pro dosažení konečného objemu 100 ul na jamku.

Plotny byly inkubovány při 37 °C po dobu 72 hodin ve zvlhčovaném inkubátoru s atmosférou 5% oxidu uhličitého. Životaschopnost a vitalita buněk byly měřeny oxidací tetrazoliové soli za vhodných podmínek. Plotny byly inkubovány po dobu 3 hodin při 37 °C. Absorbance byla stanovena při 490 nm za použití čtečky mikroploten.

Schopnost testované sloučeniny inhibovat resistenci HL60/ADR a HL60/VCR buněk na doxorubicin byla stanovena srovnáním absorbance jamek obsahujících testovanou sloučeninu a cytostatikum (doxorubicin) s absorbancí jamek obsahujících cytostatikum bez testované sloučeniny. Kontroly byly použity pro vyloučení pozadí a pro ověření toho, že výsledky nejsou arteficiální. Výsledky tohoto testu jsou vyjádřeny jako procento inhibice růstu buněk. Cytostatikum samotné při použitých koncentracích obvykle neinhibuje růst HL60/ADR a HL60/VCR buněk.

Representativní sloučeniny vzorce I vykazovaly významný účinek v inhibici MRP1 mnohotné lékové resistence. Mnoho sloučenin vykazovalo statisticky významné zvýšení aktivity při kombinaci s cytostatikem ve srovnání s aktivitou cytostatika samotného. Kromě toho, většina testovaných sloučenin vykazovala

O i » · · · » tftf tf • tf · · · • tf · • tf · ·' • tf • tf • » • tf významný stupeň selektivní inhibice HL60/ADR buněčné linie ve srovnání s HL60/VCR buněčnou linií.

Při podání cytostatika ve způsobu podle předkládaného vynálezu může být dávka cytostatika různá. Je třeba si uvědomit, že skutečná dávka podaného cytostatika bude určena lékařem, podle relevantních okolností, jako je typ léčeného onemocnění, vybraný způsob podání, typ podaného cytostatika, věk, hmotnost a reakce konkrétního pacienta (savce) a závažnost příznaků u pacienta. Množství podaného cytostatika určí lékař a je sledováno lékařem. Pro určení dávky cytostatika je užitečným zdrojem The Physician's Desk Reference, publikovaná Medical Economics Coompany v Montvale, NJ 07645-1742, která je každoročně aktualizovaná.

Výhodné prostředky - a způsoby podle předkládaného vynálezu využívající tyto prostředky - jsou ty, které neobsahují cytostatikum. Je tedy výhodné podání sloučenin podle předkládaného vynálezu odděleně od cytostatika. Cytostatika uváděná v této přihlášce jsou komerčně dostupná a mohou být získána v předem připravených formách vhodných pro způsoby podle předkládaného vynálezu.

Sloučeniny vzorce I samostatně, nebo v kombinaci s cytostatikem, jsou obvykle podány ve formě farmaceutického prostředku. Tyto prostředky mohou být podány různými způsoby, včetně orálního, rektálního, transdermálního, subkutánního, intravenosního, intramuskulámího a intranasálniho. Takové prostředky j sou připraveny způsoby dobře známými ve farmacii a obsahují alespoň jednu aktivní sloučeninu vzorce I.

Předkládaný vynález také obsahuje způsoby použití farmaceutických prostředků obsahujících, jako aktivní složku,

sloučeniny vzorce I, a volitelně cytostatikum, v asociaci s farmaceutickými nosiči. Při výrobě prostředků podle předkládaného vynálezu je aktivní složka obvykle smísena s přísadou, naředěna přísadou nebo uzavřena v nosiči, který může být ve formě kapsle, prášku, papírku nebo jiného kontaineru. Pokud slouží přísada jako ředidlo, tak se může jednat o pevný, semi-solidní nebo kapalný materiál, který slouží jako vehikulum, nosič nebo medium pro aktivní složku. Prostředky mohou být tedy ve formě tablet, pilulek, prášků, medicínských oplatek, prášků, oplatek, elixírů, suspenzí, emulzí, roztoků, sirupů, aerosolů (jako pevné proostředky nebo v kapalném mediu), mastí obsahujících například až 10% hmotnostních aktivní sloučeniny, kapslí z měkké nebo tuhé želatiny, čípků, sterilních injekčních roztoků a sterilně balených prášků.

Při přípravě prostředku může být nezbytné rozemletí aktivní sloučeniny pro dosažení vhodné velikosti částic před tím, než jsou smíseny s dalšími složkami. Pokud je aktivní sloučenina v podstatě nerozpustná, je obvykle rozemleta na velikost částic nižší než 200 mesh. Pokud je aktivní složka rozpustná ve vodě, tak je velikost částic upravena mletím pro dosažení rovnoměrné distribuce v prostředku, například na velikost 40 mesh.

Příklady vhodných přísad jsou laktosa, dextrosa, sacharosa, sorbitol, manitol, škroby, arabská klovatina, fosforečnan vápenatý alginaty, tragant, želatina, křemičitan vápenatý, mikrokrystalická celulosa, polyvinylpyrrolidon, celulosa, voda, sirup a methylcelulosa. Prostředky mohou dále obsahovat: kluzná činidla jako je talek, stearan hořečnatý a minerální olej; smáčivá činidla; emulgační a suspendační činidla; konzervační činidla jako jsou methyl- a propyIhydroxybenzoaty; sladidla; a chuťová korigens. Prostředky podle předkládaného vynálezu mohou být připraveny tak, aby umožňovaly rychlé, zpomalené nebo • · ·· · · f ·· * • · · · *·*·*· ( · c·

S* · · · · · i*· • ··· · · · I · · · · ♦ · ·· ·· ··· ·· *·· oddálené uvolňování aktivní složky po podání pacientovi, za použití postupů dobře známých v oboru.

Prostředky jsou obvykle připraveny ve formě dávkoových jednotek, ve kterých každá dávka obsahuje od přibližně 5 do přibližně 100 mg, lépe od přibližně 10 do přibližně 30 mg každé aktivní složky. Termín dávková jednotka označuje fyzicky samostatnou jednotku vhodnou pro jedno podání lidskému jedinci a jiným savcům, kde každá jednotka obsahuje předem určené množství aktivního materiálu vypočítané pro dosažení požadovaného terapeutického efektu a vhodné farmaceutické přísady.

Sloučeniny vzorce I jsou účinné v širokém rozmezí dávek. Například, dávka na den je obvykle v rozmezí od přibližně 0,5 do přibližně 30 mg/kg tělesné hmotnosti. V léčbě dospělých je výhodnou dávkou dávka v rozmezí od přibližně 1 do přibližně 15 mg/kg/den, v jedné dávce nebo rozděleně do několika dávek. Nicméně, skutečné podané množství bude určeno lékařem, podle relevantních okolností, jako je typ léčeného onemocnění, vybraný způsob podání, typ podané sloučeniny, věk, hmotnost a reakce konkrétního pacienta a závažnost příznaků u pacienta, a proto uvedené rozmezí dávek neomezuje rozsah předkládaného vynálezu. Za některých okolností může být adekvátní dávka nižší než je uvedené rozmezí, zatímco za jiných okolností mohou být použity vyšší dávky bez způsobení nežádoucích účinků, pod podmínkou, že jsou takové vyšší dávky nejprve rozděleny do několika menších dávek pro podání během dne.

Pro přípravu pevných prostředků, jako jsou tablety, je hlavní aktivní složka smísena s farmaceutickou přísadou za vzniku materiálu obsahujícího homogenní směs sloučeniny podle předkládaného vynálezu. Termín homogenní, jak je zde použit, znamená, že aktivní složka je rovnoměrně přítomná v materiálu tak, že tento materiál může být rozdělen do stejně účinných dávkoových jednotek, jako jsou tablety, pilulky a kapsle. Tento pevný materiál je potom rozdělen do dávkových jednotek výše uvedeného typu, které obsahují od 0,1 do 500 mg aktivní složky podle předkládaného vynálezu.

Tablety nebo pilulky podle předkládaného vynálezu mohou být potaženy nebo jinak zpracovány pro získání dávkové formy mající prodloužený účinek. Například může tableta nebo pilulka obsahovat složku vnitřní dávky a vnější dávky, kde vnější složka tvoří obal vnitřní složky. Dvě složky mohou být separovány enterální vrstvou, která brání desintegraci v žaludku a umožňuje průchod vnitřní složky do duodena v intaktním stavu, nebo oddálení jejího uvolnění. Pro takové enterální vrstvy nebo potahy mohou být použity různé materiály, včetně mnoha polymerických kyselin a směsí polymerických kyselin s vhodnými materiály, jako je šelak, cetylalkohol a celulosaacetat.

Mezi nové prostředky v kapalných formách pro orální nebo injekční podání patří vodné roztoky, vhodně ochucené sirupy, vodné nebo olejové suspenze a ochucené emulze s jedlými oleji, jako je olej z bavlníkových semen, sesamový olej, kokosový olej nebo podzemnicový olej, stejně jako elixíry a podobná farmaceutická vehikula.

Prostředky pro inhalaci nebo insuflaci zahrnují roztoky a suspenze ve farmaceutických vodných nebo organických rozpouštědlech, nebo jejich směsích, a prášky. Kapalné nebo pevné prostředky mohou obsahovat vhodné farmaceutické přísady, jak byly popsány výše. Výhodně jsou prostředky podány orálním nebo nasálním způsobem do respiračního traktu pro dosažení lokálního nebo systémového účinku. Prostředky ve výhodných farmaceutických rozpouštědlech mohou být nebulizovány za použití inertních plynů. Nebulizované roztoky mohou být vdechnuty přímo z nebulizačního zařízení nebo může být nebulizační zařízení napojeno na obličejovou masku, stan nebo dýchací přístroj s přerušovaným pozitivním tlakem. Prostředky ve formě roztoků, suspenzí nebo prášků mohou být podány, výhodně orálně nebo nasálně, ze zařízení dodávajících prostředek vhodným způsobem.

Následující příklady prostředků jsou pouze ilustrativní a nijak neomezují rozsah vynálezu. Termín aktivní složka označuje sloučeninu vzorce I nebo její farmaceutickou sůl neboo solvat, volitelně s jedním nebo více cytostatiky.

Příklad prostředku 1

Připraví se kapsle z tuhé želatiny obsahující následující složky:

Složka

Aktivní složka Škrob

Stearan hořečnatý

Množství (mg/kapsli) 30,0

305,0

5,0

Výše uvedené složky se smísí a plní se do kapslí z tuhé želatiny v množství 340 mg.

Příklad prostředku 2

Za použití následujících složek se připraví tablety:

Složka

Množství (mg/kapsli)

	42	-'44 4· * · · 4 4 • 44 4 4 4 44 44 4 »44444 4 4 44 4 44 444« 4 · 44 44 44 444 4« 4
Aktivní složka		25,0
Celulosa, mikrokrystalická		200,0
Koloidní oxid křemičitý		10,0
Kyselina stearová		5,0

Složky se smísí a lisují se za vzniku tablet o hmotnosti 240 mg.

Příklad prostředku 3

Za použití následujících složek se připraví inhalační prostředek ve formě suchého prášku:

Složka Hmotnost (%)

Aktivní složka 5

Laktosa ⁹⁵

Aktivní složka se smísí s laktosou a směs se přidá pro zařízení pro inhalaci suchého prášku.

Příklad prostředku 4

Tablety, každá obsahující 30 mg aktivní složky, se připraví následujícím způsobem:

Množství

Složky (mg/tabletu)

Aktivní složka	30,0	mg
Škrob	45,0	mg
Mikrokrystalická celulosa	35,0	mg
Polyvinylpyrrolidon {jako 10% roztok ve vodě)	4,0	mg
Karboxymethyl škrob sodný	4,5	mg
Stearan hořečnantý	0,5	mg
Talek	1,0	mg

• · tf * 9 9

9 9

9 9 9.

9 tf

Celkem

120 mg

Aktivní složka, škrob a celulosa se prosejí přes U.S. síto č. 20 mesh a důkladně se promísí. Roztok polyvinylpyrrolidonu se smísí se získaným práškem a protlačí se přes U.S. síto č. 16 mesh. Takto připravené granule se suší při 50-60 °C prosejí se přes U.S. síto 16 mesh. Potom se ke granulím přidají karboxymethylcelulosa sodná, steran hořečnatý a talek, které byly předem prosety přes U.S. síto č. 30 mesh, a po promísení se granule lisují na tabletovacím přístrojí za zisku tablet o hmotnosti 120 mg.

Příklad prostředku 5

Kapsle, každá obsahující 40 mg aktivní složky, se připraví následujícím způsobem:

Složka	Množství (mg/kapsl
Aktivní složka	40,0 mg
Škrob	109,0 mg
Stearan hořečnatý	1,0 mg

Celkem 150,0 mg

Aktivní složka, celulosa, škrob a stearan hořečnatý se smísí, prosejí přes U.S. síto č. 20 mesh a plní se do kapslí z tuhé želatiny v množství 150 mg.

Příklad prostředku 6

Čípky, každý obsahující 25 mg aktivní složky, se připraví následujícím způsobem:

* · ·· · · · «· • · · · · · ·· · • <99999 9 · · · 9 * · ···· · 9 • 9 · · · * 9 » Λ 9 9 ·

Složka Množství

Aktivní složka 25 mg

Glyceridy nasycených mastných kyselin do 2000 mg

Aktivní složka se proseje přes U.S. síto č. 60 mesh a suspenduje se v glyceridech nasycených mastných kyselin, které byly předem roztaveny za použití minimálního nutného tepla. Směs se potom nalije do čípkové formy o nominální kapacitě 2,0 g a nechá se vychladnout.

Příklad prostředku 7

Suspenze, každá obsahující 50 mg aktivní složky na 5,0 ml, se připraví následujícím způsobem:

Složka Množství

Aktivní složka	50,0 mg
Xanthanová klovatina	4,0 mg
Karboxymethylcelulosa sodná (11%)/
mikrokrystalická celulosa (89%)	50,0 mg
Sacharosa	1,75 mg
Benzoat sodný	10,0 mg
Chuťové korigens a barvivo	q.s.
Přečištěná voda do	5,0 ml

Aktivní složka, sacharosa a xanthanová klovatina se promísí, prosejí se přes U.S. síto č. 10 mesh a potom se smísí s předem připraveným roztokem mikrokrystalické celulosy a karboxymethylcelulosy sodné ve vodě. Benzoat sodný, chuťová korigens a barvivo se naředí trochou vody a přidají se za stálého míšení. Potom se přidá voda pro získání dostatečného obj emu.

444494 4 Φ · 4 4

4 9 4 4 9 4

9 9 4 4 4 4 4 4

Příklad prostředku 8

Kapsle, každá obsahující 15 mg následujícím způsobem:

Složka

Aktivní složka

Škrob

Stearan hořečnatý

Celkem

Aktivní složka, celulosa, škrob prosejí přes U.S. síto č. 20 mesh želatiny v množství 425 mg.

aktitvní složky, se připraví

Množství (mg/kapsli) 15,0 mg

407,0 mg 3,0 mg

425,0 mg a stearan hořečnatý se smísí, a plní se do kapslí z tuhé

Příklad prostředku 9

Intravenosní prostředek se připraví následujícím způsobem:

Složka

Aktivní složka

Izotonický salinický roztok

Množství 250,0 mg

1000 ml

Příklad prostředku 10

Lokální prostředek se

Složka

Aktivní složka

Emulgační vosk

Kapalný parafin Bílý měkký parafin připraví následujícím způsobem:

Množství 1-10 g g

g do 100 g

4ο •4 44 4« 4 44 • 4'4 4 · 4 4 4 * 44 • 444 44 4 44 • *44444 4 4 · 4 4 • 4 444* 44

44 44 444 44 4

Bílý měkký parafin se zahřívá do roztavení. Za míšení se přidá kapalný parafin a emulgační vosk a míšení pokračuje do rozpuštění. Přidá se aktivní složka a míšení pokračuje do vzniku disperze. Směs se potom ochladí na teplotu, při které solidifikuje.

Příklad prostředku ll

Sublinguální nebo bukkální tablety, každá obsahující 10 mg aktivní složky, mohou být připraveny následujícím způsobem:

Složka Množství na tabletu

Aktivní složka	10,0	mg
Glycerol	210,5	mg
Voda	143,0	mg
Citrát sodný	4,5	mg
Polyvinylalkohol	26,5	mg
Polyvinylpyrrolidon	15,5	mg
Celkem	410,0	mg

Glycerol, voda, citrát sodný, polyvinylalkohol a polyvinylpyrrolidon se smísí dohromady za nepřetržitého míšení a udržováním teploty nad přibližně 90 °C. Jakmile přejdou polymery do roztoku, tak se roztok ochladí na přibližně 50-55 °C a pomalu se vmíchá aktivní složka. Homogenní směs se nalije do forem vyrobených z inertního materiálu za vzniku difusní matrice obsahující lék o tlouštce přibližně 2-4 mm. Tato difusní matrice se potom nastříhá za zisku jednotlivých tablet vhodné velikosti.

Jiným výhodným prostředkem použitým ve způsobech podle předkládaného vynálezu je transdermální prostředek (náplast).

Takové transdermální náplasti mohou být použity pro umožnění kontinuálního nebo diskontinuálního toku sloučeniny podle předkládaného vynálezu do těla v kontrolovaných množstvích. Příprava a použití transdermálních náplastí pro podání farmaceutických činidel je dobře známé v oboru. Viz například U.S. patent č. 5023252, udělený 11.6.1991, který je zde uveden jako odkaz. Takové náplasti mohou být připraveny pro kontinuální, pulsní nebo jiné vybrané dodání farmaceutických činidel.

Často je žádoucí nebo nutné podat farmaceutický prostředek do mozku, přímo nebo nepřímo. Přímé techniky obvykle vyžadují umístění katetru pro podání léku do komorového systému jedince, aby bylo možno překonat hematoencephalickou barieru. Jeden takový implantovatelný systém pro podání, používaný pro transport biologických faktorů do specifických anatomických oblastí těla, je popsán v U.S. patentu 5011472, uděleném 30.4.1991, který je zde uveden jako odkaz.

Nepřímé techniky, které jsou obvykle výhodnější, obvykle obsahují přípravu prostředků umožňujících púrůnik léku v důsledku konverse hydrofilních léků na léky nebo proléčíva rozpustná v lipidech. Toho je obvykle dosaženo pomocí blokování hydroxylových, karbnylových, sulfátových a primárních aminových skupin přítomných na léku, což zvýší rozpustnost léku v tucích a umožní jeho transport přes hematoencephalickou barieru. Alternativně, průnik hydrofilních léků může být zesílen intraarteriální infusí hypertonických roztoků, které mohou dočasně otevřít hematoencephalickou barieru.

Claims (13)

1. 3? t e n fc o θ nároky «· 9 9 ·♦ 9 ·· · • 9 9 9 ' · · »· · · 9 9 ······· 9 9 9 • · 999 9 9 9 ···« 9 • 9 9999 999

   99 99 «9 «99 99 999

   1. Sloučenina vzorce I kde:

   m je celé Číslo od 1 do 6;

   R je vybrán z následujících skupin: COR¹, amino, ΝΗ-Pg nebo NHCOR²;

   R¹ je vybrán z následujících skupin: hydroxy, C^-CgSlkoxy nebo NR³R⁴;

   Pg je chránící skupina pro amino- skupinu;

   R² je vybrán z následujících skupin: C -C_ealkyl, substituovaný C-C alkyl, aryl, substituovaný aryl, (CH₂)_n-heterocyklus, (CH_z)-subs t ituovaný heterocyklus;

   R³ je nezávisle vodík nebo C -C alkyl;

   R⁴ je vybrán z následujících skupin: C^-C^alkyl, norbornan-2-yl, aryl, substituovaný aryl, CH₂CH(CH₃)fenyl, (CH₂)_n-heterocyklus, (CH₂)substituovaný heterocyklus; a n je 0, 1 nebo 2; nebo její farmaceuticky přijatelná sůl nebo solvát.
2. 2. Sloučenina podle nároku 1, kde m je celé číslo od 2 do 6 a R je vybrán z následujících skupin: t-butyloxykarbonylamino, trifluoracetylamino, 3,4,5-trimethoxybenzylamino,
3. 3,4,5-trimethoxyanilinkarboxy, 3,4,5-trimethoxybenzylaminylkarboxy; nebo její farmaceuticky přijatelná sůl nebo solvat.

   3. Způsob inhibice MRP1 u savce vyznačující se tím, že savci, který potřebuje takovou léčbu, je podáno účinné množství sloučeniny vzorce I:

   kde:

   m je celé číslo od 1 do 6;

   R je vybrán z následujících skupin: COR^X, amino, NH-Pg nebo NHCOR²;

   R³- je vybrán z následujících skupin: hydroxy, C_x-C₆alkoxy nebo NR³R⁴;

   Pg je chránící skupina pro amino- skupinu;

   R² je vybrán z následujících skupin: C_x-C_ealkyl, substituovaný C-C alkyl, aryl, substituovaný aryl, (CH₂)_n-heterocyklus, (CH₂) -substituovaný heterocyklus;

   R³ je nezávisle vodík nebo C_x~C_ealkyl;

   R⁴ je vybrán z následujících skupin: C_x~C_salkyl, norbornan-2-yl, aryl, substituovaný aryl, CH₂CH(CH₃)fenyl, (CH )^-heterocyklus, (CH₂)substituovaný heterocyklus; a n je 0, 1 nebo 2; nebo její farmaceuticky přijatelné soli nebo solvatu.
4. 4. Způsob podle nároku 3vyznačující se tím, že savcem je člověk.
5. 5. Způsob podle nároku 4vyznačující se tím, že • · φφφ φφφ φ φ φ · * · φ φ · · φ φ φφ φφ φφ φφφ φφ φ sloučenina vzorce I je sloučenina, kde m je celé číslo od 2 do 6 a R je vybrán z následujících skupin: t-butyloxykarbonylamino, trifluoracetylamino, 3,4,

   5-trimethoxybenzylamino, 3,4,5-trimethoxyanilinkarboxy, 3,4,5-trimethoxybenzylaminylkarboxy; nebo její farmaceuticky přijatelná sůl nebo solvát.
6. 6. Způsob inhibice resistentních nádorů nebo nádorů, u kterých by mohlo dojít ke vzniku resistence, u savce vyznačující se tím, že savci, který potřebuje takovou léčbu, je podáno účinné množství sloučeniny vzorce I:

   kde :

   m je celé číslo od 1 do 6;

   R je vybrán z následujících skupin: COR^X, amino, NH-Pg nebo NHCOR²;

   r¹ je vybrán z následujících skupin: hydroxy, C_x-C_salkoxy nebo NR³R⁴;

   Pg je chránící skupina pro amino- skupinu;

   R² je vybrán z následujících skupin: C_x-C₆alkyl, substituovaný C_x-C₄alkyl, aryl, substituovaný aryl, (CH₂)heterocyklus, (CH₂)_n-substituovaný heterocyklus;

   R³ je nezávisle vodík nebo C_x-C₆alkyl;

   R⁴ je vybrán z následujících skupin: C^-C^alkyl, norbornan-2-yl, aryl, substituovaný aryl, CH₂CH(CH₃)fenyl, (CH ) -heterocyklus, (CH ) -substituovaný heterocyklus; a n je 0, 1 nebo 2; nebo její farmaceuticky přijatelné soli nebo solvatu;

   5 η * · 9 · 9 9 99 ♦ · ··

   -L ····«·» 9 9 9

   9 999999 9 9 99 9 9

   9 9 9 9 9 9 9 9 9

   99 99 99 999 99 999 v kombinaci s účinným množstvím jednoho nebo více cytostatických činidel.
7. 7. Způsob podle nároku Svyznačující se tím, že savcem je člověk.
8. 8. Způsob podle nároku 7vyznačující se tím, že sloučenina vzorce I je sloučenina, kde m je celé číslo od 2 do 6 a R je vybrán z následujících skupin:

   t-butyloxykarbonylamino, trifluoracetylamino, 3,4,

   5-trimethoxybenzylamino, 3,4,5-trimethoxyanilinkarboxy, 3,4,5-trimethoxybenzylaminylkarboxy; nebo její farmaceuticky přijatelná sůl nebo solvát.
9. 9. Způsob podle nároku 7vyznačující se tím, že cytostatikum je vybráno ze skupiny: doxorubicin, daunorubicin, epirubicin, vincristin a etoposid.
10. 10. Způsob podle nároku 7vyznačující se tím, že nádor je vybrán z Wilmsova tumoru, nádoru močového měchýře, kosti, prsu, plic (malobuněčného), varlat nebo štítné žlázy, nebo souvisí s akutní lymfoblastickou a myeloblastickou leukémií, neuroblastomem, sarkomem měkkých tkání, Hodgkinským a non-Hodgkinským lymfomem nebo bronchogenním karcinomem.
11. 11. Farmaceutický prostředek vyznačující se tím, že obsahuje sloučeninu vzorce I:

    £0 • Φ ·· ·· · - ·» ···· · · · · · · · • · · · ·· « · · • ······ 4 · · · · •· ·· 44 444 44 4 kde:

    m je celé číslo od 1 do 6;

    R je vybrán z následujících skupin: COR¹, amino, NH-Pg nebo NHCOR²;

    R¹ je vybrán z následujících skupin: hydroxy, C_x-C_galkoxy nebo NR³R⁴;

    Pg je chránící skupina pro amino- skupinu;

    R² je vybrán z následujících skupin: C_x-C_salkyl, substituovaný C -C₄alkyl, aryl, substituovaný aryl, (CH₂)^-heterocyklus, (CH ) -substituovaný heterocyklus;

    R³ je nezávisle vodík nebo C_i-C_salkyl;

    R⁴ je vybrán z následujících skupin: C_i-C_g.alkyl, norbornan-2-yl, aryl, substituovaný aryl, CH₂CH(CH₃)fenyl, (CH )_n-heterocyklus, (CH₂)substituovaný heterocyklus; a n je 0, 1 nebo 2; nebo její farmaceuticky přijatelnou sůl nebo solvát;

    v kombinaci s jedním nebo více farmaceutickými nosiči, ředidly nebo přísadami.
12. 12. Farmaceutický prostředek vyznačující se tím, že obsahuje:

    (a) sloučeninu vzorce I kde:

    m je celé číslo od 1 do 6;

    R je vybrán z následujících skupin: COR¹, amino, NH-Pg nebo NHCOR²;

    ·· ·· ·· · ·· • 9 9 9 · » · · 9 ··

    99·· ··· · · • ······ · 9 99 9

    R¹ je vybrán z následujících skupin: hydroxy, C^-Cgalkoxy nebo NR³R⁴;

    Pg je chránící skupina pro amino- skupinu;

    R² je vybrán z následujících skupin: C^-Cgalkyl, substituovaný C^-C^alkyl, aryl, substituovaný aryl, (CH₂)^-heterocyklus, (CH₂)substituovaný heterocyklus;

    R³ je nezávisle vodík nebo C-C alkyl;

    R⁴ je vybrán z následujících skupin: C^-Cgalkyl, norbornan-2-yl, aryl, substituovaný aryl, CH₂CH(CH₃)fenyl, (CH )_n-heterocyklus, (CH₂)substituovaný heterocyklus; a n je 0, l nebo 2; nebo její farmaceuticky přijatelnou sůl nebo solvat;

    (b) jedno nebo více cytostatických činidel; a (c) jeden nebo více farmaceutických nosičů, ředidel nebo přísad.
13. 13. Prostředek podle nároku 12 vyznačuj ící se tím, že cytostatikum je vybráno ze skupiny: doxorubicin, daunorubicin, epirubicin, vincristin a etoposid.