CZ2000655A3 - Způsob přípravy vinylesterů z butenoligomerů - Google Patents

Způsob přípravy vinylesterů z butenoligomerů Download PDF

Info

Publication number
CZ2000655A3
CZ2000655A3 CZ2000655A CZ2000655A CZ2000655A3 CZ 2000655 A3 CZ2000655 A3 CZ 2000655A3 CZ 2000655 A CZ2000655 A CZ 2000655A CZ 2000655 A CZ2000655 A CZ 2000655A CZ 2000655 A3 CZ2000655 A3 CZ 2000655A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
vinyl esters
carboxylic acids
acid
butenoligomers
vinyl
Prior art date
Application number
CZ2000655A
Other languages
English (en)
Inventor
Klaus-Diether Dr. Wiese
Paul Dr. Olbrich
Jürgen Dr. Gabriel
Original Assignee
Oxeno Olefinchemie Gmbh
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Oxeno Olefinchemie Gmbh filed Critical Oxeno Olefinchemie Gmbh
Priority to CZ2000655A priority Critical patent/CZ2000655A3/cs
Publication of CZ2000655A3 publication Critical patent/CZ2000655A3/cs

Links

Landscapes

  • Organic Low-Molecular-Weight Compounds And Preparation Thereof (AREA)

Abstract

Řešení se týká způsobu přípravy vinylesterů z butenoligomerů tak, že buten oligomerizuje, butenoligomery se oddělí z oligomerizátu, butenoligomery reagují na karboxylové kyseliny delší o jeden atom uhlíku a takto získané karboxylové kyseliny reagují na odpovídající vinylestery. Butenoligomery jsou zejména di-, tri- a tetrabuteny. Dále se vynález týká použití vinylesterů jako změkčovadel nebo jako komonomerů v polymerizačních reakcích.

Description

ZPŮSOB PŘÍPRAVY VINYLESTERŮ Z BUTENOLIGOMERŮ
Vynález se týká způsobu přípravy vinylesterů na základě butenoligomerů, zejména na základě dibutenu a tributenu, a dále se týká použití těchto vinylesterů.
Vinylestery terciárních karboxylových kyselin již dlouho zaujímají pevné místo v technice jako komonomery, zejména jako vnitřní změkčovadla pro přípravu ekologicky nezávadných vodou ředitelných laků a barev na bázi vinylacetátu. Vedle účinku jako změkčovadlo poskytují kopolymery další výhodné vlastnosti, jako vysokou stabilitu zmýdelnění, která činí tyto kopolymery vhodnými pro použití za ztížených podmínek. Budiž zmíněny např. vnější nátěry a zateplovací omítky budov.
Změkčovací vlastnosti vinylesterů, zejména esterů terciárních kyselin, závisejí na délce jejich řetězce a na druhu a pozici rozvětvení. Mírou pro vnitřní změkčení kopolymerizátů je teplota skelného přechodu odpovídajícího homopolymerizátu. Srovnání změkčovacích vlastností vinylesterů různých délek řetězce pomocí teploty skelného přechodu Tg toho každého homopolymerizátu ukazuje jeho závislost na molární hmotnosti, respektive na stupni rozvětvení.
• · • · · · • ·
Délka řetězce karboxylové kyseliny Lineární vinylester Teplota skelného přechodu [°C] Terciární vinylester Teplota skelného přechodu [°C]
C2~vinylester vinylacetat +38 (33)*
C3-vinylester vinylpropionat - 7 (-7)*
C4-vinylester vinylbutýrat - 5
C5-vinylester _ i5*** 2,2-dimethyl- propanová kyselina 86 (70)*
C6-vinylester vinylhexanat - 20 2,2-dimethyl- butanová kyselina 42**
Cio-viny lester vinyldekanat - 60
C12 -vinyl ester vinyllaurat - 75 (-53)*
(Encyclopedia of Polymer Science and Engineering, Vol. 17, S. 439 (1989), J. Wiley & Sons. Inc.), (*Ullmann's Emcyclopedia of Industrial Chemistry, Vol. A22, S. 2,5. Ed. (1993), Verlag Chemie), (**C.E.L. Feeder, Surface Coatings Austral. 228, 1985), 8, S. 11-16). (***vlastni měření)
Tyto hodnoty se hodí jen jako srovnávací údaje, poněvadž je lze obměňovat se způsobem přípravy vzorku a se zkušební metodou. Ukazuje se však, že změkčovací vlastnosti vinylesterů (u lineárních řetězců až do alkylového zbytku s 12 uhlíkovými atomy) se zlepšují s rostoucí délkou řetězce. Velmi dobré změkčovací vlastnosti mají zejména vinylestery lineárních karboxylových kyselin, jsou však pro mnohá použití méně vhodné, jelikož jsou lehce zmýdelnitelné.
Mnohostranně použitelné jsou naproti tomu vinylestery terciárních karboxylových kyselin, poněvadž jsou stabilní vůči zmýdelnění, teplotě a oxidaci. Avšak terciární rozvětvení drasticky snižuje změkčovací účinek, a další • · · · · ·
rozvětvení v řetězci způsobuje další zhoršení, jak ukazují následující příklady homopolymerizátů vinylesterů terciárních Cg-karboxylových kyselin.
Terciární C9-karboxylové kyseliny Teplota skelného přechodu [°C]
2,3-dimethyl-2-isopropyl-butanová kyselina 119
2-ethyl-2,3,3-trimethyl-butanová kyselina 115
2,2,3,3-tetramethyl-pentanová kyselina 91
(VeoVa 9, Shell) 70 (60)*
2,4,4-tetramethyl-pentanová kyselina 55
2,2,4-trimethyl-hexanová kyselina 10
(H.P.H. Scholten, J. Vermeulen, W.J. van Recent Development in Latices based on Vinyl branched Monocarboxylic Acids, 7. International
Westrenen, Esters of
Conference
on „Water-Borne Coatings, 26.-28 .10.98, Penta Hotel,
London), (*W. Lau, VeoVa 0 , Vinyl Ester Monomer Polymers
DotCom Magazíne, Vol. 2., Nr. 2, Feb. 1996)
Technicky se dnes používáj í převážně vinylestery
připravené ze směsi izomerů terciárních Ci0-karboxylových kyselin, které tvoří homopolymerizáty o teplotě skelného přechodu -3°C. Tato směs je velmi vhodná a žádaná pro použití například k vnitřnímu změkčení polyvinylacetatu za současného zvýšení stability zmýdelnění.
Cio-karboxylová kyselina, používaná pro přípravu vinylesterů, se připravuje adicí oxidu uhelnatého a vody na tripropen za tlaku a katalýzy extrémně kyselými katalyzátory (hydroxykarboxylací, zejména tak zvanou Kochovou reakcí).
··· ···· ···· ·· · · · ·· · · 9 9
Nakonec se získá tripropen, směs izomerních C9-olefinů, ve směsi s jinými olefinickými frakcemi (C6-, C12~, C15olefiny), kysele katalyzovanou oligomerizací propenu. Jako katalyzátory zde přicházejí v úvahu například kyselé zeolity nebo kyselina fosforečná na pevném nosiči.
Nevýhodou při způsobu přípravy vinylesterů z Ci0karboxylových kyselin je, že u propenu je zapotřebí relativně drahá surovina. U této kysele katalyzované oligomerizace je třeba dále počítat s významnými ztrátami surovin kvůli tvorbě vedlejších produktů. Nakonec je třeba poukázat na to, že už v tripropenové části oligomerizátů je počet izomerů tak vysoký, že samotná analytická kontrola je obtížná. Při reakci na karboxylové kyseliny nakonec vzniká tak vysoký počet izomerů, že vzniká směs produktů těžko definovatelných vlastností.
Vinylestery terciárních karboxylových kyselin s více jak 10 C-atomy byly částečně zkoumány (například WO 93/22353) . Mají změkčovací účinek, jak lze očekávat na základě jejich delšího uhlíkového řetězce. Avšak na jedné straně nejsou často nezbytné suroviny dostatečně levně k dispozici, na druhé straně s rostoucí délkou řetězce roste také takzvaná nesnášenlivost v kopolymerizátu.
Vinylestery terciárních karboxylových kyselin s méně než s 10 C-atomy jsou rovněž částečně známy a jejich vhodnost jako změkčovadel se zkoumá. Tak mají určitý technický význam vinylestery na bázi kyseliny pivalové (terciární Cs-kyselina) a na bázi terciárních Cg-kyselin (VeoVa 5/ 9) , v obou případech se však jedná ve srovnání s vinylacetatem o ztužovací komonomery.
• · • · · · • · • · · · • ·
Bylo by tudíž žádoucí nalézt jiné zdroje surovin než propen, respektive jeho oligomery, pro přípravu vinylesterů, které by vykazovaly stejné nebo lepší změkčovací vlastnosti než vykazuje vinylester, např. Ci0-karboxylové kyseliny na bázi tripropenu.
Překvapivě bylo objeveno, že terciární karboxylové kyseliny, které byly připraveny z buten-oligomerů, se výtečně hodí jako změkčovadla.
Předmětem předkládaného vynálezu je proto způsob přípravy vinylesterů, vyznačující se tím, že
a) buten oligomerizuje,
b) butenoligomery se oddělí z oligomerizátu,
c) butenoligomery reagují na karboxylové kyseliny delší o jeden uhlíkový atom a
d) karboxylové kyseliny reagují na odpovídající vinylestery.
Vinylestery připravené způsobem podle vynálezu se . _výtečně hodí jako komonomery pro přípravu vnitřně změkčovaných polymerů. Za zmínku stojí kopolymerizace vinylesterů C9-karboxylové kyseliny s vinylchloridem, nebo kopolymerizace s vinylacetatem. Rovněž terpolymery s akrylaty jsou potenciálně použitelné. Podíl vyrobeného vinylesterů lze přitom podle vynálezu obměňovat v širokých mezích, a to podle požadovaných vlastností. Rovněž je ho možno použít jako homopolymerizátu, když se například mají připravit obzvláště měkké filmy.
• · • · · · • ·
Ve způsobu podle vynálezu byly nejprve oligomerizovány buteny, čímž vzniká převážně dibuten (Cg-olefin). Vedle toho se tvoří trimerizací, respektive tetramerizací butenu tributen (C12-olefin) a tetrabuten (Ci6-olefin) . Jako surovina zde mohou být použity všechny technické proudy obsahující C4-olefiny jako například C4_frakce z krakování,
Fischera a Tropsche, butanu nebo z j iných
C4-olef iny C4-olefiny technických z postupu podle z dehydrogenování procesů.
Při způsobu podle vynálezu mohou být použity di-, tri-, tetrabuten nebo ještě vyšší oligomery než butenoligomery. Oddělení butenoligomerů z oligomerizátu lze provést technicky jednoduše a s vysokou čistotou destilací.
Způsob podle předkládaného vynálezu může být použit jak pro přípravu vinylesterů C9-karboxylových kyselin z dibutenu, respektive z odpovídajících C9karboxylových kyselin, tak i pro přípravu vinylesterů C13-karboxylových kyselin z tributenu, respektive z odpovídajících Ci3-karboxylových kyselin.
Pro získání málo rozvětvených vinylesterů by musely být samozřejmě prozíravě použity lineární C4proudy, to znamená takové, které mají vysoký podíl nbutenů pro oligomerizaci.
Obvykle se ze surového C4-produktu krakování nejprve odstraní extrakcí butadien nebo se převede selektivní hydrogenací na lineární buteny. Selektivní hydrogenace není v tomto případě nezbytně nutná, nýbrž • · · · • · · ·
obzvlášť výhodná, poněvadž značně zvyšuje podíl nbutenů pro oligomerizaci. V obou případech se získá C4frakce bez butadienu, rafinát I. V dalším kroku se může odstranit isobuten z C4-proudu, například přípravou methyl-terc.-butyleteru (MTBE) reakcí s methanolem. MTBE je žádaná komponenta pohonných látek. Jiné možnosti jsou reakce isobutenu z rafinátu I s vodou na TBA (terciární butanol) nebo kysele katalyzovaná oligomerizace isobutenu na diisobuten. Tato C4-frakce, již bez isobutenu, je rafinát II a obsahuje, jak bylo žádoucí, ještě jen 1-buten a 2-buten. Na přání lze destilací získat také ještě 1-buten; tato frakce bez 1butenu se pak označuje jako rafinát III.
Jednoduchá destilační separace isobutenu s následujícím dalším zpracováním není obvykle z frakce C4 možná, protože 1-buten a isobuten vykazují skoro stejný bod varu. Destilační separace 2-butenu a isobutenu je však možná. Převede-li se potom 1-buten hydroisomerizací na 2-buten, je tato jednoduchá destilační separace isobutenu schůdnou cestou, jak dospět k C4-proudům, které obsahují už jen lineární buteny.
Pro oligomerizaci butenu na dibuten se přednostně používá rafinát II nebo III. Rovněž jiné technické C4proudy jsou použitelné, když kromě lineárních butenů neobsahují žádné další nenasycené sloučeniny. Pro se jako vhodná n-buten, protože vinylestery terciárních karboxylových kyselin, jak doloženo příklady, vykazují lepší změkčovací vlastnosti.
butenoligomerizaci přednostně hodí vstupní látka takto vzniklé • · • · • · · ·
Hraje-li však změkčovací účinek vinylesterů podřízenou roli nebo je dokonce žádoucí ztužovací účinek, použijí se C4-proudy obsahující isobuten; pak se dává přednost použití rafinátu I.
Způsobem podle vynálezu lze technicky získané C4proudy, které dosud nebyly často chemicky vůbec využívány, použít jako hospodářské suroviny k přípravě vinylesterů.
Oligomerizace buten obsahujících C4-proudů na Cg-, C12- a směsi obsahující vyšší olefiny je v zásadě známa. V podstatě jde o tři varianty postupu:
Dlouho je známa oligomerizace na kyselých katalyzátorech, technicky se používají například zeolity nebo kyselina fosforečná na nosičích. Přitom se získají směsi izomerů rozvětvených olefinu. I za optimálních podmínek zůstávají hlavním produktem dimetylhexeny (WO 92/13818).
Jak je ukázáno v příkladech, mohou být Cg-olefiny, které se při tom separují, zpracovány na odpovídající terciární karboxylové kyseliny a jejich vinylestery. Získají se však jen homopolymery s vysokou teplotou skelného přechodu a tudíž špatně změkčující nebo dokonce ztužující komonomery.
Rovněž ve světě již známý a používaný způsob je oligomerizace s rozpustnými komplexy niklu, způsob známý jako metoda DIMERSOL (viz Yves Chauvin, Helene Olivier; v „Applied Homogeneous Catalysis with ·· ···· ·· ···· ·· ·· • · · · · · « ♦ » · ft·· ··· ····
Q ··· ·«· ··»···
-J ··· ···· ···· ·· · ·· ·· «· ··
Organometallic Compounds; ed. Boy Cornils, Wolfgang A. Herrmann; Verlag Chemie, 1996, 258-268). Vinylestery C9karboxylových kyselin připravené z C8-frakce mají podstatně lepší změkčovací účinek než ty, připravené předchozím postupem (viz příklady).
Nakonec je třeba se zmínit ještě o oligomerizaci na niklovém katalyzátoru s pevným ložem podle metody OXENO s.r.o. Tento postup vstoupil do literatury jako OCTOL-proces (Hydrokarbon Process., Int. Ed. (1986) 65 (2, Séct. 1, 31-33). Takto připravené terciární karboxylové kyseliny mohou reagovat na vinylestery, které v kopolymerizátech způsobují obzvláště dobré vnitřní změkčování.
Použití butenoligomerů, zejména dibutenu a tributenu, k přípravě vinylesterů vykazuje řadu za zmínku stojících předností: jako výchozí produkt mohou být použity levné technické C4~proudy, jako rafinát II, rafinát III nebo jiné suroviny obsahující C4-olefiny. Obzvláště se k přípravě komonomerů pro vnitřní změkčování hodí frakce obsahující především jen n-buten jako oligomerizovatelnou komponentu, jako rafinát II nebo III. Obzvlášť překvapivé a neočekávané bylo, že nastal vynikající změkčovací účinek vinylesteru připraveného podle vynálezu na bázi terciárních C9karboxylových kyselin získaných z dibutenu při kopolymerižací s vinylacetatem nebo vinylchloridem a byl tak minimálně rovnocenný standardnímu produktu na bázi tripropenu. Dalšího zlepšení je možno ještě dosáhnout vinylestery připravenými na bázi tributenu.
Ve způsobu podle vynálezu byly butenoligomery ··· ·
9 0 0 0 0 ··· *·»·· ···· «0 0 0 · «0 00 00 odděleny z oligomerizačního produktu a pokaždé reagovaly na odpovídající o jeden uhlík delší karboxylové kyseliny. Toto může nastat kysele katalyzovanou hydrokarboxylací (Kochovou reakci) nebo hydroformylací a následnou oxidací takto získaného oxoaldehydu. Kochova syntéza, jak popsáno v Falbe, New Synthesis with Carbon Monoxide, Springer Verlag, Berlin 1980, S. 372 a další, bude v praxi preferovanou metodou. Zde reagují olefiny s oxidem uhelnatým za přítomnosti silných kyselin jako kyseliny sírové nebo hydrátů borfluoridu na terciární karboxylové kyseliny. S Cu+ jako kokatalyzátorem probíhá reakce dokonce již za normálního tlaku a při pokojové teplotě (Y. Souma, H. Sáno; Bull. Chem. Soc. Jpn. 1974, 47,1717).
Nakonec takto získané karboxylové kyseliny reagují na příslušné vinylestery. Toto může být příkladně provedeno reakcí karboxylových kyselin s acetylenem, přednostně za přítomnosti zinečnaté soli té kyseliny, která se vinyluje, při normálním tlaku a 200-250 °C (např. podle Encyl, Polym. Sci Eng. 17, S. 426-434).
Alternativně lze získat vinylestery reesterifikací karboxylových kyselin s dalšími vinylestery jako například vinylester kyseliny octové nebo vinylester kyseliny propionové (např. popsáno v: Ullmann, 4. vyd., sv. 19, s. 368 a násl.).
Změkčovací vlastnosti vinylesterů jsou - jak bylo uvedeno - ovlivněny stupněm rozvětvení. Stupeň rozvětvení vinylesterů může naopak být ovlivněn stupněm rozvětvení výchozího olefinů. Ve zvláštních formách provedení předkládaného vynálezu mohou být tudíž ·· ···· • « li ··· ·«·· ···«
«. « ·· · · ·· «· použity dibuteny s podílem ne více než 35 % (hmotnostních), přednostně 25 % (hmotnostních) vícenásobně rozvětvených olefinů, jako například dimetylhexen.
Vinylestery připravené podle vynalezeného postupu mohou být použity jako komonomery v polymerizačních reakcích, například při přípravě polyvinylacetatu, kde se projeví účinkem vnitřního změkčení za současného zvýšení stability vůči hydrolýze. Kopolymerizace s ethylenem nebo příprava terpolymerů s akryláty jsou dalšími příklady nasazení při aplikaci vinylesterů připravených podle vynálezu jako komonomerů pro vnitřní změkčování.
Následující příklady mají vynález blíže objasnit, aniž by omezovaly jeho rozsah.
Příklad 1 až 3
V následujícím je uvedeno typické složení dibutenů, které vznikají podle tří rozdílných variant oligomerizace z n-butenů. Přitom složení produktů podstatně závisí jenom na způsobu oligomerace. Pro příklad byly nasazeny rafináty II nebo III nebo jiné proudy, obsahující n-buten, pokud neobsahovaly podstatná množství rozvětvených butenů. Pro následující příklad byl jako surovina použit rafinát III.
Olefin-A Dibuten, získaný oligomerizací rafinátu III na montmorillonitu (kyselá katalýza)
Olefin-B Dibuten, získaný oligomerizací rafinátu III podle způsobu DIMERSOL
Olefin-C Dibuten, získaný oligomerizací rafinátu III podle způsobu OCTOL
9 • ·
9·· 9 · · 999 99 9
999 ·99· 9999
9 99 <9 99 99
Příklad 1 Příklad 2 Příklad 3
Olefin A Olefin B Olefin C
n-okten - 0% ~ 6% ~ 13%
3-metyl-hepten ~ 5% ~ 59% ~ 62%
3,4-dimetyl-hexen ~ 70% ~ 34% ~ 24%
jiné C8-olefiny - 25% ~ 1% ~ 1%
Podíl lineárních a maximálně jednou rozvětvených olefinů obnáší pak u olefinu-A ca. 5%, u olefinu-B ca. 65% u olefinu-C ca. 75%. Všechny údaje jsou v % hmotnostních .
Příklad 4 až 6
Z olefinů A, B a C byly připraveny terciární karboxylové kyseliny s odvoláním na DE 23 39 947. Jako katalyzátor sloužil komplex fluoridu boru a vody, jako kokatalyzátor Cu+. Reakce se prováděly v míchaném autoklávu v teplotní oblasti 20-35 °C a při tlaku CO 30 barů. Po dobu 6 hodin byl rovnoměrně přidáván olefin. Dodávkováváním CO byl udržován konstantní tlak. Reakce byla ukončena, jakmile nebyl pozorován žádný příjem CO.
Po separaci katalysátorové fáze, promývací vody a destilačně zpracovaných surových karboxylových kyselin byly získány produkty následujícího složení, pokaždé z více vsádek ( hodnoty v % hmotnostních). (orig. Massen % ! ?)
Příklad 4 Příklad 5 Příklad 6
Isomerní -karboxylové kyseliny kyselina A kyselina B kyselina C
2,2-dimethylheptanová kyselina 0,5% 6,5% 7,4%
2-methyl-2 - ethylhexanová kyselina 3,7% 48,1% 55,2 %
• · ···« • · ··· ·
2-methyl-2- propylpentanová kyselina 0,5% 6,3% 7,2%
2,2-diethylpentanová kyselina 0,2% 3,0% 3,5%
2,2,5-trimethylhexanová kyselina 2,1% 1,1% 0,8%
2,2,4-trimethylhexanová kyselina 2,0% 1,0% 0,8%
2,4-dimethyl-2-ethyl- pentanová kyselina 4,4% 2,2% 1,6%
2,2,3 -trimethylhexanová kyselina 6,4% 3,2% 2,4%
2-methyl-2-isopropyl- pentanová kyselina 13,7% 6,9% 5,1%
2,3-dimethyl-2-ethyl- pentanová kyselina 37,5% 19,0% 13,8%
2-e thy1-2 -i s opropy1- butanová kyselina 3,0% 1,5% 1,1%
jiné neznámé kyseliny 25,8% 1,2% 1,3%
Příklad 7 až 9
Směsi terciárních karboxylových kyselin, získané v příkladech 4 až 6, byly podrobeny reakci s acetylenem při normálním tlaku při teplotě od 190 - 220 °C v přítomnosti zinečnaté soli každé reagující kyseliny podle rovnice
R-COOH + HC=CH -4 R-COO-CH=CH2
Reakce probíhá podle G. Hubner, Fette, Seifen, Anstrichmittel, 68 (4), s. 290-292 (1966).
Po destilaci surového produktu byly získány vinylestery
0
0 · 00 ·
0 00 0 0000 »00 0 0 0 0000 0 00 00 0 000 00 0 o čistotě >=99,8%, které podle analýzy plynovou chromatografií v podstatě vykazuji srovnatelný nebo dokonce stejný stupeň rozvětvení jako karboxylové kyseliny. Takto získané vinylestery jsou dále označeny jako vinylester A (na bázi kyseliny A, příklad 7), vinylester B ( na bázi kyseliny B, příklad 8), vinylester C ( na bázi kyseliny C, příklad 9).
Příklad 10 až 14
Z vinylesterů podle příkladů 7 až 9 byly připraveny homopolymerizáty podle standardního předpisu (příklady 12 14) a byla zjištěna jejich teplota skelného přechodu jako míra vhodnosti použití jako kopolymerů pro vnitřní změkčování.
Použité látky
Monomer Hmotnostní zlomek
Vinylester C9-karboxylové kyseliny 100
Vodní fáze
VE-voda 70,00
Anionový tensid, např. MarlonR A 390 0,03
(85%-aktivní látky)
Neiontový tensid, např. MarlophenR 850 8,00
(25% roztok)
Kaliumperoxodisulf át (K2S20s) 0,10
Kaliumkarbonát 0,25
Hydroxyethylceluloza, např. Natrosol 250 L 2,00
(nebo LR)
Kyselina octová (100%) 0,20
Roztok iniciátoru
Kaliumperoxodisulfát 0,23
VE-voda 12,00
• 9
Provedení
Vodní fáze a asi 10% monomeru bylo zahříváno za míchání na 75 °C . Po 15 minutách byl při této teplotě přidávkováván zbývající monomer a roztok iniciátoru v oddělených tocích. Přidávání monomeru se provádělo rovnoměrně ve 120 minutách a přidávání roztoku iniciátoru ve 135 minutách. Během dávkování byla teplota udržována mezi 75 a 80 °C. Po dalších 120 minutách míchání při stejné teplotě byla vsádka ochlazena na teplotu místnosti. Ze vzniklé emulze byla v daném případě po filtraci - formována tělesa a analýzou jejich torsní vibrace (podle DIN 5345) byly stanoveny teploty skelného přechodu.
Kromě toho byly dva obchodně běžně dostupné vinylestery, jejichž teplota skelného přechodu je známa, podrobeny stejné proceduře, aby byla zajištěna srovnatelnost testovací procedury. Jednalo se jednak o vinylester z Ci0kyselin (VeoVaRÁ0, báze tripropen, srovnej příklad 10) , který je hojně používán jako vnitřní změkčovadlo pro například vinylacetat, dále byl použit obchodně běžně dostupný vinylester z terciárních C9-kyselin (VeoVc^, srovnej příklad 11), tedy vinylester se stejným sumárním vzorcem, avšak s jiným stupněm rozvětvení, než ty vinylestery, připravené podle předchozích příkladů.
Byly naměřeny následující údaje:
Příklad 10 Příklad 11 Příklad 12 Příklad 13 Příklad 14
Vsádka (srovnání) (srovnání) z kyseliny A z kyseliny B z kyseliny C
Teplota skelného přechodu -3 °C ~+60 °C ~+38 °C + 1 °C -3 °C
• fefefe ·· fefe • · · fefe · fefefefe • · · fefe · fe · · ·
Vinylester A na bázi kysele katalyzovaného oligomerizovaného butenu je tedy ztužovací komonomer. Vinylester B z oligomerizovaného butenu B připraveného podle dimersolového způsobu je již změkčovacím komonomerem. U vinylesterů C, připraveného z dibutenu podle octolového způsobu, bylo docíleno vynikajícího změkčovacího účinku, rovnocenného se srovnávacím produktem na bázi tripropenu (porovnávací příklad 10) . Budiž poukázáno i na srovnání příkladu 11 s příkladem 14. V obou příkladech byly použity vinylestery terciárních C9-karboxylových kyselin s 9 Catomy, tedy se stejným sumárním vzorcem. U vinylesterů připraveného podle vynálezu (příklad 14) bylo docíleno vynikajícího změkčovacího účinku, zatímco srovnávací příklad 11 ukazuje vysloveně ztužující komonomer.
Příklad 15
Rafinát III byl oligomerizován podle způsobu OCTOL (viz příklad 3) . Z oligomerizátů byl oddělen tributen a Kochovou synthesou (analogicky příkladům 4-6) byla připravena směs Cu-karboxylových kyselin. Tato směs reagovala, jak je popsáno v příkladech 7-9, s acetylenem na příslušné vinylestery. Z takto získané směsi vinylesterů byl analogicky jako v předpisu příkladů 10 až 14 připraven homopolymerizát, jehož teplota skelného přechodu činí -13 °C. Vinylester Cn-karboxylové kyseliny na bázi tributenu má i přes vysoký stupeň rozvětvení vysloveně dobrý změkčovací účinek.
• GSS
.. .. Τ'* ΔοΟΟ • · 9 9 9 9 9 9 9 9
9 9 9 9 9 9 9 9 9
9 9 9 9 · · 9 9 9 9 9
9 9 9 9 9 9 9 9 9 9
9 99 9 9 9 9 9 9 «· 9·« ·

Claims (13)

  1. PATENTOVÉ NÁROKY
    1. Způsob přípravy vinylesterů z butenoligomerů, vyznačující se tím, že
    a) buten oligomerizuje,
    b) butenoligomery se oddělí z oligomerizátu,
    c) butenoligomery reagují na karboxylové kyseliny delší o jeden uhlíkový atom a
    d) karboxylové kyseliny reagují na odpovídající vinylestery.
  2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že reakce butenoligomerů na karboxylové kyseliny delší o jeden uhlíkový atom se provede kysele katalyzovanou hydrokarboxylací.
  3. 3. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že reakce butenoligomerů na karboxylové kyseliny delší o jeden uhlíkový atom se provede hydroformylací a následnou oxidací takto získaného aldehydu.
    ,_
  4. 4. Způsob podle nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že vinylestery se získají reakcí karboxylových kyselin s acetylenem.
  5. 5. Způsob podle nároku 4, vyznačující se tím, že vinylestery se získají reakcí karboxylových kyselin s acetylenem za přítomnosti zinečnaté soli karboxylové kyseliny.
  6. 6. Způsob podle nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že vinylester se získá reesterifikací dalších tl 999 9
    99 9 99 9
    99 99
    9 9 · · · 4 44·« • · 9 9 9 9 9 9 9 9 d O ··· · · · 9 9 9 9 9 9
    13 · · · ♦··· · ·· ·
    9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 vinylesterů s karboxylovými kyselinami.
  7. 7. Způsob podle nároku 6, vyznačující se tím, že další vinylestery jsou vinylester kyseliny octové nebo vinylester kyseliny propionové.
  8. 8. Způsob podle nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že butenoligomery jsou dibuteny, které reagují na C9karboxylové kyseliny a odpovídající vinylestery.
  9. 9. Způsob podle nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že butenoligomery jsou tributeny, které reagují na C13karboxylové kyseliny a odpovídající vinylestery.
  10. 10. Způsob podle nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že dibuteny neobsahují více než 35 % (hmotnostních) vícenásobně rozvětvených olefinů.
  11. 11. Způsob podle nároku 10, vyznačující se tím, že dibuteny neobsahují více než 25 % (hmotnostních ) vícenásobně rozvětvených olefinů.
    . _
  12. 12. Použití vinylesterů připravených podle nároků 1 až 11 jako komonomerů v polymerizačních reakcích.
  13. 13. Použití vinylesterů připravených podle nároků 1 až 11 jako změkčovadel.
CZ2000655A 2000-02-23 2000-02-23 Způsob přípravy vinylesterů z butenoligomerů CZ2000655A3 (cs)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ2000655A CZ2000655A3 (cs) 2000-02-23 2000-02-23 Způsob přípravy vinylesterů z butenoligomerů

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ2000655A CZ2000655A3 (cs) 2000-02-23 2000-02-23 Způsob přípravy vinylesterů z butenoligomerů

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CZ2000655A3 true CZ2000655A3 (cs) 2000-10-11

Family

ID=5469706

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ2000655A CZ2000655A3 (cs) 2000-02-23 2000-02-23 Způsob přípravy vinylesterů z butenoligomerů

Country Status (1)

Country Link
CZ (1) CZ2000655A3 (cs)

Similar Documents

Publication Publication Date Title
US6281372B1 (en) Process for synthesis of vinyl esters from butene oligomers
KR100966395B1 (ko) 올레핀의 올리고머화
US6433242B1 (en) Process for fractionating dibutene
US5369162A (en) Decyl alcohol mixtures, phthalic esters obtainable therefrom and their use as plasticizers
TWI487692B (zh) 由2-乙基己醇製造異壬酸之製法和製品及其衍生物之製法
CZ20031097A3 (cs) Nonylester kyseliny benzoové a jeho použití
KR20020010899A (ko) 아디프산 또는 프탈산의 이성질체 노난올 디에스테르의혼합물
HUT64936A (en) Method for producing alcohol
JPH06279335A (ja) 異性体のノナノール類およびデカノール類の混合物、それの製造方法、それから得られるフタル酸エステルおよび可塑剤としてのその用途
CA2414731C (en) Method for producing blends of phthalic acid diesters, decanols and tridecanols
KR100902694B1 (ko) 개선된 연성의 에스테르를 제공하는 α,α-분지 알칸카르복시산의 합성을 위한 제조방법
TW201500343A (zh) 由2-乙基己醇製造包含三級異壬酸混合物之製法及其衍生物之製備
JP3017876B2 (ja) オレフイン精製方法
JPH0672924A (ja) デシルアルコール混合物、これから得られるフタル酸エステル及び可塑剤としての該エステルの用途
EP0445859B1 (en) Process for obtaining sec-butyl acrylate
US9695100B1 (en) Method for the production of mixtures containing tertiary isononanoic acids based on 2-ethylhexanol
HK1031866B (en) Process for preparing vinyl esters from butene oligomers
CN102666454B (zh) 铈催化的仲醇生产和基于所述仲醇的增塑剂
KR20130137240A (ko) 알파,알파-분지형 카르복시산 비닐 에스테르의 제조방법
MXPA00001451A (en) Process for fractionating dibutene
PL207000B1 (pl) Sposób wytwarzania estrów tert-butylowych wyższych kwasów tłuszczowych
JPH06157376A (ja) 高級2級アルコールの製造方法

Legal Events

Date Code Title Description
PD00 Pending as of 2000-06-30 in czech republic