CZ20011252A3

CZ20011252A3 - Stabilizační činidlo

Info

Publication number: CZ20011252A3
Application number: CZ20011252A
Authority: CZ
Inventors: Thomas Hjertberg; Jochen Kirchhoff; Udo Jegelka; Bill Gustafsson; Johan Linner; Annika Smedberg
Original assignee: Degussa Ag; Borealis A/S
Priority date: 1998-10-15
Filing date: 1999-10-13
Publication date: 2001-11-14
Also published as: SE9803511D0; DE69924298T2; JP2002527545A; EP1155058A1; SE9803511L; SE512919C2; EP1155058B1; SK4802001A3; US6887939B2; MXPA01003658A; DE69924298D1; ES2237171T3; ATE291044T1; WO2000022013A1; US20030125428A1; BR9914504A

Description

Vynález se týká stabilizačního činidla pro polymerni materiály a polymerního materiálu obsahujícího toto stabilizační činidlo.

Dosavadní stav techniky

Polymerni materiály, jakými jsou polyolefinové materiály například ethylenové polymery, mají zpravidla poměrně slabou odolnost proti vlivu různých okolních podmínek, jakými jsou například světlo, teplo a počasí.

Zlepšení fyzikálních vlastností polymerních materiálů a zvýšení jejich odolnosti proti vlivu okolních prostředí se zpravidla dosahuje přidáním různých stabilizačních aditiv v celkovém množství přibližně 0,05 % hmotn. až 5 % hmotn., výhodně přibližně 0,1 % hmotn. až 4 % hmotn. Tato aditiva zahrnují antioxidanty, jakými jsou například stericky bráněné fenoly, aromatické aminy, organické fosfity a thiosloučeniny, a světelné stabilizátory, jakými jsou bráněné aminové světelné stabilizátory (HALS). Zpravidla se do polymerního materiálu přidává „koktejl, alespoň dvou různých stabilizačních činidel, například HALS sloučeniny a bráněné fenolové sloučeniny. Známá stabilizační aditiva však často poskytují nedostatečný stabilizační účinek nebo se stávají nedostatečnými v důsledku oddělení od polyolefinového materiálu. Stabilizační aditivum, které účinně chrání polymerni

01-1236-01-Če • · • · materiály před vlivem okolního prostředí a které se nevylučuje z polymerního materiálu, je proto stále žádané.

Jedno takové stabilizační aditivum je popsáno v patentové přihlášce EP-A-0 468 418 a je tvořeno kopolymerem ethylenu (A) a vinylové sloučeniny (B) obecného vzorce

CH₂---C (CH₃)₂ ve kterém Ri a R₂ každý nezávisle znamená atom vodíku nebo methylovou skupinu, R3 znamená atom vodíku nebo alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku; poměr (B) ku součtu (A) a (B) je menší než 1 % mol.; množství vinylových sloučenin (B) , které nejsou postupně navázány na podobné jednotky (B) v řetězci, ale jsou navázány na jednotky (A) na obou stranách svého řetězce, ku celkovému množství (B) jednotek v kopolymeru je alespoň 83 %; a MFR kopolymeru se pohybuje v rozmezí od 0,1 do 200 g/10 min.

V patentové přihlášce EP-A-0 468 418 se uvádí, že snížení světelné stability aditiv na bázi bráněného kopolymeru je způsoben blokovou strukturou obsahující alespoň 2 postupně navázané vinylové zbytky, které mají bráněné aminy v bočním řetězci nebo které mají nezreagované residuální esterové skupiny. Nejdůležitějším znakem EP-A0 468 418 je tedy fakt, že množství vinylových sloučenin (B) , které nejsou postupně navázány na ostatní jednotky (B) v řetězci, ku celkovému množství (B) je alespoň 83 %. Z toho vyplývá, že poměr vinylové sloučeniny (B) ku součtu

01-1236-01-Če ethylenové (A) a vinylové sloučeniny (B) je menši než • ·

Patentová přihláška US-A-4,294,949 (Karrer) popisuje jako aditiva vhodná pro plasty homopolymerni akryláty a methakryláty, které nesou N-heterocyklické kruhy v boční poloze a jejichž kopolymery se sloučeninami obsahují alespoň jednu polymerovatelnou dvojnou vazbu. Tato přihláška však neuvádí žádné příklady, které by demonstrovaly ochranný účinek v případě kopolymerů ethylenu nebo propylenu a 2,2,6,6-tetramethyl-4-akryloyl piperidinu.

Evropská patentová přihláška EP-A-0 063 544 definuje kopolymery ethylenu a 2,2,6,6-tetramethyl-4-akryloxypiperidinu (sloučenina (B)), které obsahují 1 % mol. až 50 % mol. kopolymerů (B) . Tyto kopolymery se syntetizují kopolymerací ethylenu a akrylátu a následnou esterifikací s N-heterocyklickou sloučeninou.

Podstata vynálezu

Nyní se překvapivě zjistilo, že i navzdory komentáři uvedenému v přihlášce EP-A- 468 418 je možné získat účinné stabilizační činidlo kopolymerů ethylenu nebo propylenu (A) a vinylové sloučeniny (B) obecného vzorce I, kde se poměr vinylové sloučeniny (B) ku součtu ethylenu nebo propylenu (A) a vinylové sloučeniny (B) pohybuje od 1 % mol. do 4 % mol. Toto stabilizační kopolymerní aditivum lze použít jako předsměs pro stabilizaci polymerních materiálů, a zejména polyolefinových materiálů, jakými jsou například ethylenové polymery, před vlivem kyslíku, světla a tepla.

01-1236-01-Če • ··· ·· ·· · · · · · • ······· «··· «· ·· ·· ·· ···

Vynález konkrétněji poskytuje stabilizační činidlo pro polymery, které je charakteristické tím, že je tvořeno kopolymerem ethylenu nebo propylenu (A) a vinylové sloučeniny (B) obecného vzorce I

Ri

ch₂---C (CH₃)₂

I, ve kterém X znamená atom kyslíku, iminoskupinu nebo NR₅; Ri, R₂ a R₃ každý nezávisle znamená atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 8 atomy uhlíku, alkenylovou skupinu s 1 až 8 atomy uhlíku nebo substituovanou arylovou skupinu s 1 až 8 atomy uhlíku; R₄ znamená atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 8 atomy uhlíku, cykloalkylovou skupinu se 6 až 12 atomy uhlíku, acylovou skupinu s 1 až 10 atomy uhlíku, acyloxyskupinu s 1 až 10 atomy uhlíku nebo alkyletherovou skupinu s 1 až 8 atomy uhlíku; R₅ znamená alkylovou skupinu s 1 až 8 atomy uhlíku; přičemž kopolymer obsahuje 1 % mol. až 4 % mol. (B); a má MFR₂ 1 až 1000 g/10 min.

Vynález rovněž poskytuje polymerní materiál obsahující výše definované stabilizační činidlo jako kombinované světelné a tepelné stabilizační činidlo.

Další výhody a znaky odlišující vynález od dosavadního stavu techniky budou zřejmé z následujícího popisu a přiložených nároků.

01-1236-01-Če

Výhodnými vinylovými monomerními sloučeninami (B) obecného vzorce I ve stabilizačním činidle podle vynálezu jsou sloučeniny, ve kterých X znamená atom kyslíku; R_x a R₂znamenají atom vodíku; R₃ znamená atom vodíku nebo methylovou skupinu; a R₄ znamená atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 8 atomy uhlíku, výhodně methylovou skupinu, nebo acylovou skupinu s 1 až 9 atomy uhlíku, výhodně acetylovou nebo acetoxylovou skupinu.

Nejvýhodnější vinylovou monomerní sloučeninou (B) v rámci vynálezu je

2,2,6,6-tetramethyl-4-piperidinylmethakrylát, tj . R_x a R₂ znamenají v obecném vzorci I atom vodíku a R₄ znamená atom vodíku nebo alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku a R₃ znamená methylovou skupinu.

Jak	již bylo	uvedeno výše, charakteristickým
vynálezu	je to,	že	kopolymerní	stabilizační
zahrnuj e	komonomer	(B)	v množství	1 % mo 1. až 4
výhodně	alespoň	1,2	% mol., a	nejvýhodněj i

znakem činidlo alespoň

Horní

1,5 % mol.

komonomeru hranice pro množství % mol., (B) je výhodně 4 % mol.

a zvláště výhodné je, pokud se množství (B) pohybuje v rozsahu od 1,5

To znamená, že v porovnání s EP-A-0 468 418 komonomeru % mol.

do % mol.

komonomeru (B) vyšší (B) je navázán na je a velký počet komonomerních další komonomerní jednotky množství j ednotek (Β), což představuje rozdíl oproti patentové přihlášce EP-A0 468 418, která uvádí, že alespoň 83 % komonomerních jednotek (B) musí být navázáno na jednotky (A). Ve skutečnosti se ukázalo, že při použití rozsahů definovaných podle vynálezu pro komonomer (B) se dosáhne v případě polyolefinového materiálu lepšího stabilizačního účinku při vyšším obsahu komonomeru (B) ve stabilizačním činidle. Tato skutečnost je ve světle citovaného dokumentu EP-A-0 468 418 zcela překvapující.

01-1236-01-Če

4 • 4 «4·· • 4 4· • 4·· • · ·· • · 4· • 4 • 44 • 4

Hodnota kopolymerniho stanoví „rychlosti stabilizačního tečeni hodnotě podle „tavného normy ISO 1133 indexu.

taveniny činidla podle vynálezu se a odpovídá dříve používané

Rychlost tečení (MFR) stanoví taveniny se při zatížení 2,16 kg (MFR₂) . stabilizačního činidla podle vynálezu 1 g/10 min. do 1000 g/10 min. a výhodně

400 g/10 min. Monomer (B) obecného vzorce I lze připravit

MFR₂ leží kopolymerniho v rozmezí od od 10 h/10 min. do známými postupy, viz například postupem popsaným v evropské patentové přihlášce EP-A-0 468 418. Kopolymerní stabilizační činidlo podle vynálezu lze rovněž připravit známými způsoby, například kopolymerací popsanou ve zmiňované patentové přihlášce EP-A-0 468 418.

Jak již bylo zmíněno dříve, jedním z aspektů vynález je polymerní materiál, do kterého bylo zabudováno výše definované stabilizační činidlo. Výraz „polymerní materiál zpravidla a v souvislosti s vynálezem označuje makromolekulám! materiály neboli materiály s vysokou molekulovou hmotností, které jsou přírodního původu nebo které jsou výhodně připraveny synteticky. Jako příklady těchto polymerních materiálů lze zmínit polyolefiny, zejména α-olefinové polymery, a zejména ethylenové a propylenové polymery; polyakrylátové polymery, jakými jsou například polymethyl(meth)akrylátové polymery; polyesterové polymery, jakými jsou například polyethylentereftalátové polymery; polyamidové polymery, jakými jsou například polyamid 6 a polyamid 6/6; polyurethany; polymery obsahující halogeny, jakými jsou například polyvinylchlorid a polyvinyliden chlorid; aromatické polymery, jako například polystyren; polykarbonátové polymery; atd. Úplnější seznam vhodných polymerních materiálů uvádí citovaná přihláška EP-A0 468 418.

01-1236-01-Ce

9 99 99 • · · · · 9 9

9 9 9 9 9

9999 9 9

Zvláště výhodnými polymernimi materiály, které lze stabilizovat zabudováním výše definovaného stabilizačního kopolymerů, jsou polyolefiny, například olefinové polymery s 1 až 8 atomy uhlíku, výhodně ethylenový polymer nebo propylenový polymer, a nejvýhodněji ethylenové polymery. Polymerem může být homopolymer olefinu nebo kopolymer olefinu s 1 nebo více komonomery, které lze kopolymerovat s olefinem. V uvedeném kopolymerů by měl tvořit hlavní část hmoty. Výraz „ kopolymer zahrnuje roubované kopolymery. Ethylenové polymery včetně ethylenových homopolymerů a ethylenových kopolymerů jsou zvláště výhodnými polyolefinovými materiály, které lze stabilizovat stabilizačním kopolymerem podle vynálezu. Kopolymery ethylenu mohou zahrnovat přibližně až 50 % hmotn., výhodně přibližně 1 % hmotn. až 35 % hmotn. jednoho nebo více komonomerů, které lze kopolymerovat s ethylenem. Tyto komonomery jsou odborníkům v daném oboru známy a není tedy předkládat jejich široký výčet, nicméně jako příklady lze zmínit vinylicky nenasycené monomery například a-olefiny se 3 až 8 atomy uhlíku, jakými jsou například propen, buten; vinylicky nenasycené monomery obsahující funkční skupiny, hydroxylové skupiny, alkoxyskupiny, karbonylové skupiny, karboxylové skupiny a esterové skupiny. Tyto komonomery mohou být například tvořeny kyselinou (meth)akrylovou a jejími alkylestery, jako například methyl(meth)akrylátem, ethyl(meth)akrylátem a butyl(meth)akrylátem; vinylicky nenasycenými hydrolyzovatelnými silanovými sloučeninami, jakými jsou například vinyltrimethoxysilan; vinylacetátem atd.

Výhodným ethylenovým polymerem v rámci vynálezu je nízkohustotní polyethylen (LDPE) tj. polyethylen připravený radikálovou polymerací za vysokého tlaku.

01-1236-01-Če

Stabilizační činidlo by mělo být do polymerniho materiálu zabudováno homogenně, čehož lze dosáhnout smísením polymerniho materiálu a stabilizačního činidla ve formě předsměsi. Tato předsměs může být tvořena pouze kopolymerním kopolymerní stabilizačním činidlem nebo může obsahovat stabilizační činidlo společně s dalším předsměsovým polymerem, jakým je například polyethylen.

Předsměs může zahrnovat i další aditiva včetně dalších stabilizačních činidel, která se zabuduj i do polyolefinového materiálu.

Nicméně stabilizační činidlo podle vynálezu poskytuje kombinovanou světelnou a tepelnou/oxidační stabilizaci. To znamená, že stabilizační činidlo podle vynálezu nahradí stabilizační „koktejly, které se používaly doposud. Použití stabilizačního činidla podle vynálezu s sebou přináší určité výhody ve smyslu finančních nákladů a s ohledem na životní prostředí a lidské zdraví. Množství stabilizačního činidla v předsměsi není podstatným znakem vynálezu, ale vhodným množstvím je množství stabilizačního činidla, které poskytne 2 % hmotn.

až 25 % hmotn. komonomerních jednotek (B) ve směsi.

Pokud jde o množství kopolymerního stabilizačního činidla přidaného do polymerniho materiálu, jakým je například ethylenový polymer, toto množství závisí na obsahu komonomeru (B) ve stabilizačním činidle. Pro množství kopolymerního stabilizačního činidla je tedy rozhodující celkové množství komonomeru množství kopolymerního stabilizačního činidla jako takového.

Zpravidla je výhodné, pokud se do polymerniho materiálu zabuduj e takové množství kopolymerního stabilizačního činidla, které poskytne 0,01 % hmotn. až kopolymeru (B) .

0,80 % hmotn., a výhodněji 0,05 % hmotn. až 0,60 % hmotn.

• · 4

01-1236-01-Ce * 4 4 · • · 44

Stabilizační činidlo podle vynálezu lze sice použít jako stabilizační činidlo pro různé výše definované polymerní materiály, nicméně zvláště výhodné je jeho použití pro ethylenové polymery a propylenové polymery. Stabilizační činidlo se výhodně použije jako stabilizační činidlo pro ethylenové polymery, přičemž zvláště dobré výsledky se získaly při stabilizaci nízkohustotního (LDPE) a rovněž vysokohustotního polyethylenu (HDPE).

Nyní následují příkladná provedení vynálezu, která mají pouze ilustrativní charakter a nikterak neomezují rozsah vynález, který je jednoznačně vymezen přiloženými patentovými nároky.

Příklady provedeni vynálezu

Přiklad 1

Tento příklad ilustruje zvýšenou rezistenci proti tepelně oxidační degradaci, kterou poskytnou stabilizační činidlo podle vynálezu.

Základní pryskyřici použitou pro degradačni testy byl LDPE polymer s rychlostí tečení taveniny (MFR₂) 2 g/10 min., stanoveno podle normy ISO 1133, a s hustotou 0,920 g/cm³. Celkem se testovala tři stabilizační činidla, jedno stabilizační činidlo A podle vynálezu a dvě kontrolní stabilizační činidla B resp. C.

Stabilizačním činidlem A podle vynálezu byl kopolymer ethylenu a vinylové sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém X znamená atom kyslíku; R_x, R₂ a R₄ znamenají atom vodíku; a R3 znamená methylovou skupinu. Stabilizační činidlo A obsahovalo přibližně 1,4 % mol. vinylové sloučeniny

01-1236-01-Če

4 4

4·4 · obecného vzorce I, stanoveno pomoci NMR (6,3 jednotek vinylové sloučeniny/1000 atomů uhlíku). MFR₂ stabilizačního činidla A byl přibližně 200 g/100 min.

Kontrolním stabilizačním činidlem B byl kopolymer podobný stabilizačnímu činidlu A s tou výjimkou, že obsahoval pouze 0,5 % mol. (2,3 jednotek vinylové sloučeniny/1000 atomů uhlíku) vinylové sloučeniny obecného vzorce I. MFR₂ stabilizačního činidla B byla rovněž přibližně 200 g/10 min. Kontrolním stabilizačním činidlem C bylo dobře známé oligomerní HALS stabilizační činidlo dostupné pod obchodním označením Chimassorb 944 od společnosti Ciba-Geigy. Množství stabilizačního činidla přidané do základní pryskyřice bylo takové, aby poskytlo základnímu polymeru ve všech případech stejnou molární koncentraci stabilizačních skupin.

Testované vzorky se připravily smísením dvou složek (základní pryskyřice a stabilizačního činidla) v plastifikátoru Brabender pracujícím při teplotě 140 °C a při frekvenci otáčení 40 min^-1. Při přípravě testovacích vzorků stabilizačního činidla C se nejprve připravila předsměs obsahující 1,2 % hmotn. stabilizačního činidla C a tato předsměs se potom naředila větším objemem základní pryskyřice na koncentraci 0,06 % hmotn. stabilizačního činidla C. Stejný postup se použil v případě stabilizačního činidla A resp. B, ačkoliv koncentrace, v % hmotn., se nastavila tak, aby se u všech tří testovaných vzorků získala stejná koncentrace stabilizačních skupin (% mol.).

Testovací vzorky se následně vylisovaly v horkém lisu (125 °C) do tenkých fólií s tloušťkou 0,1 mm až 0,2 mm, které se následně použily pro testy stárnutí. Stárnutí se provádělo při 90 °C v komorové peci Elastocon EB01. Pro

01-1236-01-Če v · • 9 testy stárnuti se použila rychlost proudění vzduchu

0,8 1/min.

Stárnutí se monitorovalo pomocí měření FT-IR a SEC (Size Exclusion Chromatography) . FT-IR měření se prováděla na přístroji Perkin-Elmer FT-IR-2000, který určil tepelně oxidační degradaci na základě karbonylového indexu (Cl) . Karbonylovým indexem je maximální absorpce při 1717 cm'¹vydělená maximální výškou vnitřního standardu při 2019 cm“¹. SEC měření se prováděla na zařízení typu Waters 150 CV pracujícím při teplotě 135 °C a s trichlorbenzenem jako mobilní fází. Přístroj se kalibroval pomocí úzkých polystyrénových standardů a lineárních polyethylenových vzorků podle principu univerzální kalibrace. Hodnoty hmotnostní průměrné molekulové hmotnosti (Mw) nebyly upraveny pro dlouhé větve řetězců.

Výsledky FT-IR měření jsou znázorněny na obr. 1 a výsledky SEC měření jsou znázorněny na obr. 2.

Jak je evidentní z obou obrázků, má stabilizační činidlo A podle vynálezu s největším množstvím HALS komonomeru vynikající výkon v porovnání se stabilizačním činidlem B a i se stabilizačním činidlem C.

Příklad 2

Tento příklad ilustruje zvýšenou rezistenci proti degradaci způsobené ultrafialovým zářením (UV zářením), kterou poskytuje stabilizační činido podle vynálezu.

Celkem se testovala tři stabilizační činidla: (i) stabilizační činidlo I podle vynálezu, které odpovídalo stabilizačnímu činidlu A z příkladu 1; (ii) stabilizační

01-1236-01-Če

	1«	♦ A	4·»
• c	• ·	«	•	t		•	A ·
•	Φ ·		•			•	A
•	··· ·	4	9	•	•	• ·	Φ
•	«	•	♦	•	•	•	•
• · » ·	4«						*4 Φ

činidlo II (kontrolní), které odpovídalo stabilizačnímu činidlu C z příkladu 1;

(iii) stabilizační činidlo III (kontrolní), kterým bylo HALS stabilizační činidlo s nízkou molekulovou hmotností, o němž je známo, že poskytuje dobrou stabilitu proti UV degradaci a které je komerčně dostupné pod obchodním označením Tinuin 770 od společnosti CibaGeigy.

Vzorky pro UV degradační test se připravily stejným způsobem jako v příkladu 1. UV degradační testy se prováděly při teplotě 65 °C na Atlas Wheatherometer opatřeném xenonovou lampou pracující v intervalu vlnových délek 290 nm až 400 nm při 50 % relativní vlhkosti. Udaná teplota je teplota, při které se černé těleso umístí do testovací komory a nikoliv skutečná teplota testovaných vzorů. Testy se prováděly podle normy ISO 4892-2.

UV degradace se monitorovala na základě měření karbonylového indexu (Cl) a molární hmotnosti (Mw).

V případě UV degradačních testů je základem Cl hodnot pík při 1712 cm^-1 vydělený vnitřním standardem při 2019 cm¹”. Molární hmotnost (Mw) se určila stejným způsobem jako v příkladu 1. Výsledky jsou znázorněny na obr. 3 a obr. 4.

Jak je evidentní z obr. 3, vzorky stabilizované stabilizačním činidlem III (Tinuvin 770) dosáhly velmi vysoké Cl hodnoty a vykazovaly významné snížení Mw po 2500hodinovém stárnutí, tj. stabilizační účinek stabilizačního činidla III proti UV degradaci byl slabý. Stejné hodnocení lze uplatnit v případě stabilizačního činidla II (Chimassorb 944), ačkoliv v menším rozsahu.

01-1236-01-Če

Stabilizační činidlo I podle vynálezu vykazovalo, pokud jde o stabilizaci proti UV degradaci, vynikající výkon.

Výsledky příkladů 1 a 2 ukazují, že stabilizační činidlo podle vynálezu je vynikajícím kombinovaným světelným a tepelným stabilizačním činidlem.

Claims

1. Stabilizační činidlo pro polymery, kopolymerem ethylenu nebo propylenu sloučeniny (B) obecného vzorce I, které (A) a je tvořeno vinylové

Rj Rg O '3

R₁-C = C-C —X-/CH₂—C\(CH₃)₂

CH N—R₄ \ /

CH₂---C (CH₃)₂

I, nebo NR5;

alkylovou alkenylovou skupinu s 1 až ve kterém X znamená atom kyslíku, iminoskupinu Ri, R₂ a R3 každý nezávisle znamená atom vodíku, skupinu s 1 až 8 atomy uhlíku, atomy uhlíku nebo substituovanou arylovou skupinu s 1 až atomy uhlíku; R4 znamená atom vodíku, alkylovou skupinu s až 8 atomy uhlíku, uhlíku, acylovou acyloxyskupinu s skupinu s 1 až 8 s 1 až 8 atomy cykloalkylovou skupinu se 6 až 12 atomy skupinu s 1 až 10 atomy uhlíku, až 10 atomy uhlíku nebo alkyletherovou atomy uhlíku; R₅ znamená alkylovou skupinu uhlíku; přičemž kopolymer je připraven kopolymerací (A) a (B) a obsahuje 1 % mol. až 4 % mol. (B); a má MFR₂ 1 až 1000 g/10 min.

01-1236-01-Če .· ·· ·· ·· ,··. ,;

• « φ φ · ·· · · · φ · • φ φ φφφφ · · φ .· :

• ΦΦΦ φφ φφ ·· ·· ···

2. Stabilizační činidlo podle nároku 1, ve kterém X znamená atom kyslíku, Ri, R₂ a R₄ znamenají atom vodíku a R₃ znamená methylovou skupinu.

3. Stabilizační činidlo podle nároku 1 nebo 2, ve kterém kopolymer obsahuje 1,2 % mol. až 4 % mol. vinylové sloučeniny (B).

4. Stabilizační činidlo podle nároku 1 nebo 2, ve kterém kopolymer obsahuje 1,5 % mol. až 4 % mol. vinylové sloučeniny (B).

5. Stabilizační činidlo podle některého z nároků 1 až 4, ve kterém se MFR pohybuje v rozmezí od 10 g/10 min. do 400 g/10 min.

6. Polymerní materiál obsahující jako stabilizační činidla pouze kopolymery podle některého z nároků 1 až 4 jako kombinované světelné a teplé stabilizační činidlo.

7. Polymerní materiál podle nároku 6, ve kterém je množství stabilizačního činidla takové, že obsahuje 0,01 % hmotn. až 0,80 % hmotn. vinylové sloučeniny (B).

8. Polymerní materiál podle množství stabilizačního činidla • · • * 4 • · • · · · nároku

7, ve kterém je takové, že obsahuje

0,05 % hmotn. až 0,60 % hmotn. vinylové sloučeniny (B).

9. Polymerní materiál podle některého z nároků 6 až 8, kterým je polyolefin.