CZ2001403A3

CZ2001403A3 - Tepelně akumulační těleso s vyuľitím latentního tepla s porézní strukturou a způsob jeho výroby

Info

Publication number: CZ2001403A3
Application number: CZ2001403A
Authority: CZ
Inventors: Klaus Fieback; Dirk Carsten Büttner; Lutz Kutzker; Andreas Laube
Original assignee: SCHÜMANN SASOL GmbH
Priority date: 1998-08-20
Filing date: 1999-07-06
Publication date: 2002-03-13
Also published as: CN1324446A; PL345893A1; ATE214152T1; WO2000011424A1; ES2170587T3; JP2002523719A; DK1108193T3; AU4908099A; NO20010696D0; CA2339728A1; AU753297B2; CN1174214C; NO20010696L; NZ510634A; TR200100556T2; EP1108193A1; PL193336B1; EP1108193B1

Description

Tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla s porézní strukturou a způsob jeho výroby

Oblast techniky

Vynález se týká tepelně akumulačního tělesa s latentního tepla s tepelně akumulačním materiálem s využitím využitím latentního tepla na bází například parafinu, který je uložen v úložných prostorech nosného materiálu.

Vynález se dále týká způsobu výroby tohoto tepelně akumulačního latentního tepla a různých předmětů na tělesa jeho základě s využitím vyrobených.

Dosavadní stav techniky

Z německého užitného vzoru č.

materiál známa porézní pěnová hmota, nelze dosáhnout strukturní pevnosti, jako nosný hmoty však která by vyhovovala i této

966 je pěnové v ohřátém stavu tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla. Kromě toho nelze tento porézní pěnový materiál bez dalších opatření nasytit tepelně akumulačním materiálem s využitím latentního tepla. Musí se použít zvláštní opatření, například mačkání tohoto porézního pěnového materiálu.

Z dosud nezveřejněného dokumentu PCT/EP98/01956 je rovněž známo tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla, u kterého je nosný materiál sestaven například slepením z jednotlivých prvků z nosného materiálu, přičemž v každém případě jsou mezi prvky z nosného materiálu vytvořeny kapilární úložné prostory pro tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla. Celý obsah tohoto dokumentu se zahrnuje do obsahu této přihlášky, a to i za účelem převzetí znaků tohoto dokumentu do • · ·

nároků této přihlášky.

Úkolem vynálezu je s přihlédnutím k uvedenému stavu techniky, jak je tento popsán v německém užitném vzoru č. 84 08 966, nalezení konstrukce tepelně akumulačního tělesa s využitím ' latentního tepla, které bude při jednoduché výrobě také vysoce účinné, to jest bude mít vysokou tepelněakumulační kapacitu a zároveň bude mít i v ohřátém stavu dostatečnou strukturní pevnost. Kromě toho má toto tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla vyhovovat zvýšeným statickým požadavkům. Dalším úkolem je, aby se nosný materiál plnil tepelně akumulačním materiálem s využitím latentního tepla pokud možno samočinně, popřípadě aby se tento tepelně akumulační materiál sám nasával. Je také žádoucí, aby se dosáhlo vysokého stupně zadržování tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla v nosném materiálu.

Podstata vynálezu

Uvedený úkol řeší a nedostatky známých řešení tohoto druhu do značné míry odstraňuje tepelně akumulační těleso s využitím - latentního tepla s tepelně akumulačním materiálem s využitím i

latentního tepla na bázi například parafinu, který je .uložen * v úložných prostorech nosného materiálu, podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že v nosném materiálu jsou vytvořeny kapilární úložné prostory pro tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla a nosný materiál obsahuje minerální látku s kapilární strukturou s otevřenými póry.

Minerální látkou je s výhodou sádrový materál a/nebo hlinitý materiál a/nebo vápencový pískovec a/nebo oxid křemičitý.

- 3 Nosný materiál může s výhodou obsahovat vláknité prvky.

Vláknité prvky jsou v nosném materiálu s výhodou rozptýleny.

Hmotnostní podíl tepelně akumulačního materiálu s využitím * latentního tepla na celkové hmotnosti tepelně akumulačního tělesa * s využitím latentního tepla činí 5 až 50%, s výhodou 25 % a zejména 40 až 50 %.

Je výhodné, jestliže v kapilárních úložných prostorech' jsou ‘ vytvořeny prázdné prostory pro pojmutí na teplotě závislých změn objemu tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla až do 10 % objemu tohoto tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla.

Prázdné prostory jsou v kapilárních úložných prostorech rozloženy s výhodou rovnoměrně.

Tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla může obsahovat zahušťovací prostředek.

- Je také výhodné, jestliže tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla obsahuje složku minerálních -olejů a ► polymerů.

Tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla může být opatřeno pláštěm.

Uvedený plášť sestává s výhodou z foliového materiálu.

Je výhodné, jestliže plášť je nepropustný pro tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla.

Nosný materiál může být proveden jako souvislá struktura.

··♦

Jiná výhodná varianta tepelně akumulačního tělesa podle vynálezu spočívá v tom, že toto tepelně akumulační těleso s využitím latentniho tepla obsahuje množství dílčích tepelně akumulačních těles s využitím latentniho tepla, z nichž každé obsahuje nosný materiál dílčího tepelně akumulačního tělesa s využitím latentniho tepla a v něm se nacházející kapilární úložné prostory, ve kterých je uložen tepelně akumulační materiál s využitím latentniho tepla a vytvořeny prázdné prostory.

Tepelně akumulační těleso s využitím latentniho tepla může mít tvar desky.

Předmětem vynálezu je rovněž tepelně akumulační plotna se základním tělesem ve tvaru desky a v něm vytvořeným lůžkem pro potraviny, zejména rýži, vyznačující se podle vynálezu tím, že základní těleso ve tvaru desky obsahuje tepelně akumulační těleso s využitím latentniho tepla podle vynálezu.

Lůžko je s výhodou tvořeno vybráním vytvořeným v horní • straně základního tělesa ve tvaru desky.

i * Předmětem vynálezu je také topení v podlaze, zejména elektrické topení v podlaze s topným tělesem uspořádaným mezi hrubým stropem a pláštěm. Toto topení v podlaze obsahuje tepelně akumulační těleso s využitím latentniho tepla podle vynálezu.

V případě topení v podlaze je výhodné, jestliže tepelně akumulační těleso má tvar desky a je uspořádáno mezi hrubým stropem a topným tělesem.

- 5 Na horní straně hrubého stropu je přitom s výhodou ·· ··· uspořádána tepelně izolační vrstva.

Je výhodné, jestliže mezi hrubým stropem a topným tělesem je uspořádána první vrstva s tepelně akumulačním tělesem s využitím latentniho tepla vytvořeným z dílčích tepelně akumulačních těles s využitím latentniho tepla podle vynálezu.

Mezi topným tělesem a pláštěm je pak s výhodou uspořádána druhá vrstva s tepelně akumulačním tělesem s využitím latentniho tepla vytvořeným z dílčích tepelně akumulačních těles s využitím latentniho tepla podle vynálezu.

Dílčí tepelně akumulační tělesa s využitím latentniho tepla první vrstvy a/nebo druhé vrstvy jsou s výhodou provedena jako granulát.

Je výhodné, jestliže dílčí tepelně akumulační tělesa s využitím latentniho tepla první vrstvy obsahují tepelně akumulační materiál s využitím latentniho tepla s teplotou fázového přechodu odlišnou od tepelně akumulačního materiálu s využitím latentniho

	tepla obsaženého užitím latentniho	v dílčích tepla druhé	tepelně vrstvy.	akumulačních tělesech s vy-
	Je zvláště	výhodné,	jestliže	tepiota fázového přechodu

tepelně akumulačního materiál s využitím latentniho tepla první vrstvy je vyšší než teplota fázového přechodu tepelně akumulačního materiál s využitím latentniho tepla druhé vrstvy.

Konkrétně je výhodné, jestliže teplota fázového přechodu tepelně akumulačního materiál s využitím latentniho tepla první vrstvy činí 52 °C a teplota fázového přechodu tepelně

• ·· ·· · akumulačního materiál s využitím latentního tepla druhé vrstvy činí 42 °C.

Předmětem vynálezu je rovněž transportní nádoba s vnějším pláštěm a v něm se vzájemným mezíprostorem uspořádaným vnitřním pláštěm, která se podle vynálezu vyznačuje tím, že v meziprostoru je uspořádáno tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla podle vynálezu.

V meziprostoru jsou uspořádána tepelně akumulační tělesa s využitím latentního tepla ve tvaru desek podle vynálezu, přičemž ve směru kolmém k rovině desek tepelně akumulačních těles s využitím latentního tepla ve tvaru desek jsou za sebou uspořádána nejméně dvě tepelně akumulační tělesa s využitím latentního tepla ve tvaru desek s navzájem odlišnými teplotami fázového přechodu v nich obsaženého tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla.

Předmětem vynálezu je dále způsob výroby tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla s tepelně akumulačním materiálem s využitím latentního tepla na bázi parafinu, uloženého v nosném materiálu s kapilárními úložnými prostory. Způsob podle vynálezu se vyznačuje tím, že . tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla se zkapalňuje, tento zkapalněný tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla se přivádí k samonásavným kapilárním úložným prostorům nosného materiálu a používá se přitom nosný materiál, který obsahuje minerální látku s kapilární strukturou s otevřenými póry.

K minerální látce se s výhodou přidávají vláknité prvky.

* *

- 7 Je výhodné, jestliže vláknité prvky se v minerální látce li i rovnoměrně rozptylují.

Jako minerální látka se s výhodou používá sádrový materiál a/nebo jíl a/nebo vápencový pískovec a/nebo oxid křemičitý.

Předtím zkapalněný tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla se k samonásavným kapilárním úložným prostorům nosného materiálu přivádí s výhodou beztlakově.

Uvedené přivádění zkapalněného tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla se může provádět tak, že nosný materiál se ponořuje do předtím zkapalněného tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla.

Teplota tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla se v průběhu jeho přivádění k samonásavným kapilárním úložným prostorům nosného materiálu s výhodou reguluje cíleným přiváděním a/nebo odváděním tepla.

K tepelně akumulačnímu materiálu s využitím latentního tepla se může přidávat zahušťovací prostředek a/nebo složka minerálních olejů a polymerů.

K samonásavným kapilárním úložným prostorům nosného materiálu se s výhodou přivádí takové množství tepelné akumulačního materiálu s využitím latentního tepla, které činí 5 až 50 % hmotn., s výhodou 25 % hmotn. a zejména 40 až 50 % hmotn. celkové hmotnosti tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla.

Nosný materiál se po ponoření do předtím zkapalněného tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla s výhodou nechává odkapat a/nebo se ochlazuje.

Dále je výhdné, jestliže tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla se opatřuje pláštěm.

Předmětem vynálezu je rovněž již popsané tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla, vyznačující se tím, že nosný materiál spolu s tepelně akumulačním materiálem s využitím latentního tepla uloženým v kapilárních úložných prostorech nosného materiálu je obklopen zalévací hmotou.

Předmětem vynálezu je dále tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla s nosným materiálem a v něm v jeho kapilárních úložných prostorech uloženým tepelně akumulačním materiálem s využitím latentního tepla na bázi například parafinu, přičemž tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla obsahuje množství dílčích tepelně akumulačních těles s využitím latentního tepla, z nichž každé obsahuje těleso z nosného materiálu a v něm v kapilárních úložných prostorech uložený tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla, podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že dílčí tepelně akumulační tělesa s využitím latentního tepla jsou -společně obklopena zalévací hmotou a nosný materiál obsahuje dřevěná vlákna a/nebo lepenku a/nebo granulát z oxidu křemičitého a/nebo diatomové pryskyřice.

V kapilárních úložných prostorech je s výhodou vytvořen prázdný prostor pro uloženi maximálně 10 % na teplotě závislé změny objemu tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla.

« 1 *

I

I 4 ·

Tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla s výhodou obsahuje vláknité prvky, s výhodou s rovnoměrným rozložením.

Tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla může obsahovat zahušťovací prostředek a/nebo složku minerálních olejů a polymerů.

Zalévaci hmota s výhodou obsahuje silikon, zejména silikonovou pryž a/nebo pryskyřici a/nebo beton.

Je přitom výhodné, jestliže podíl zalévaci hmoty na součtu jednotlivých hmotností nosného materiálu, tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla a zalévaci hmoty činí nejméně 50 % hmotn.

Podíl tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla vztažený ke společné hmotnosti tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla a nosného materiálu přitom s výhodou činí přibližně 40 až 80 % hmotn., s výhodou přibližně 60 % hmotn.

Je výhodné, jestliže těleso z nosného materiálu, popřípadě dílčí tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla má jako celek podobu granulátu nebo vláken a typické geometrické rozměry tělesa z nosného materiálu, popřípadě dílčího tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla jsou řádově několik málo milimetrů až několik málo centimetrů.

Další varianta tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního .tepla podle vynálezu spočívá v tom, že toto tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla obsahuje množství ·♦·

- 10 «4 konglomerátů, z nichž každý sestává z množství těles z nosného materiálu, ve kterých je uložen tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla a která jsou společně obklopena zalévací hmotou, přičemž konglomeráty jsou společně uloženy v úložné hmotě.

* Je přitom výhodné, jestliže podíl úložné hmoty na celkové hmotnosti tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla činí nejméně přibližně 50 % hmotn.

*

Úložná hmota s výhodou obsahuje silikon, zejména silikonovou pryž, a/nebo pryskyřici a/nebo beton.

Předmětem vynálezu je rovněž výše popsaný způsob, který se vyznačuje tím, že tepelně akumulačním materiálem s využitím latentního tepla nasycený nosný materiál se obklopuje zalévací hmotou.

Tepelně akumulačním materiálem s využitím latentního tepla nasycený nosný materiál se rozmělňuje v dílčí tepelně akumulační tělesa s využitím latentního tepla, přičemž jednotlivé dílčí - tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla obsahuje těleso z nosného materiálu a v něm uložený tepelně akumulační * materiál s využitím latentního tepla.

Zalévací hmotou se přitom s výhodou společně obklopuje množství dílčích tepelně akumulačních těles s využitím latentního tepla.

1*

Je výhodné, jestliže tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla se před zpevněním zalévací hmoty válcuje a/nebo odlévá do formy.

- 11 Z množství dílčích tepelně akumulačních těles s využitím latentniho tepla spolu s v nich uloženým tepelně akumulačním materiálem s využitím latentniho tepla se společným obklopením zalévací hmotou nebo uložením zalévací hmotě vytváří konglomerát a množství konglomerátů se společně ukládá v úložné hmotě.

Předmětem vynálezu je také způsob výroby tepelně akumulačního tělesa s využitím latentniho tepla s akumulačním materiálem s využitím latentniho tepla tepelně na 'bázi například parafinu, přičemž tepelně akumulační materiál s využitím latentniho tepla se zkapalňuje a předtím zkapalněný tepelně akumulační materiál s využitím latentniho tepla se přivádí k samonásavným kapilárním úložným prostorům nosného materiálu, jehož podstata spočívá v tom, že tepelně akumulačním materiálem s využitím latentniho tepla nasycený nosný materiál se obklopuje zalévací hmotou a používá se nosný materiál, který obsahuje dřevěná vlákna a/nebo lepenku a/nebo granulát z oxidu křemičitého a/nebo diatomovou břidlici.

Tepelně akumulačním materiálem s využitím latentniho tepla nasycený nosný materiál se před obklopením zalévací hmotou s výhodou rozmělňuje v dílčí tepelně akumulační tělesa s -využitím latentniho tepla, přičemž jednotlivé dílčí tepelně akumulační těleso s využitím latentniho tepla obsahuje těleso z nosného materiálu a v něm uložený tepelně akumulační materiál s využitím latentniho tepla a jsou v něm vytvořeny prázdné prostory, přičemž množství dílčích tepelně akumulačních těles s využitím latentniho tepla se pro dosažení soudržnosti společně obklopuje zalévací hmotou.

Zalévací hmota se v průběhu obklopování tepelně akumulačním

materiálem s	využitím	latentního tepla	nasyceného	nosného
materiálu touto	zalévaci	hmotou	zpracovává	s výhodou v	tekutém
a/nebo hnětatelném stavu.
Zalévaci	hmota se	PO	obklopení	tepelně akumulačním
materiálem s	využitím	latentního tepla	nasyceného	nosného

materiálu touto zalévaci hmotou zpevňuje, zejména suší.

Tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla se před zpevněním zalévaci hmoty s výhodou válcuje a/nebo odlévá do formy.

Jiná varianta tohoto způsobu spočívá v tom, že z množství dílčích tepelně akumulačních těles s využitím latentního tepla spolu s v nich uloženým tepelně akumulačním materiálem s využitím latentního tepla se společným obklopením, popřípadě uložením v zalévaci hmotě vytváří konglomerát a množství těchto konglomerátů se společně ukládá v úložné hmotě.

Jako zalévaci hmota se s výhodou používá beton a/nebo silikon, zejména silikonová pryž.

Jako úložná hmota se s výhodou používá beton a/nebo -silikon, zejména silikonová pryž, a nebo pryskyřice a/nebo beton.

Úkol vynálezu je tedy vyřešen především tím, že v nosném materiálu jsou vytvořeny kapilární úložné prostory pro tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla a nosný materiál obsahuje minerální látku s kapilární strukturou s otevřenými póry. U této minerální látky se předpokládá pevná struktura se schopností . nasát tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla a může se s výhodou jednat o sádrový materiál • · • · · · · ♦ ··· ♦· ··· ·· ··· ···

- 13 nebo o jíl, nebo o vápencový pískovec nebo o oxid křemičitý, nebo také o libovolnou kombinaci těchto materiálů. Vhodnými výchozími polotovary jsou neupravené sádrové desky, sádrové granuláty a granuláty z oxidu křemičitého. Tyto polotovary kromě všeobecné dostupnosti a nízkých nákladů na suroviny vyhovují také vysokým statickým požadavkům a požadavkům na protipožární odolnost a mají také poměrně vysokou tepelnou vodivost. Tepelně akumulační tělesa s využitím latentního tepla s takovými pevnými strukturami mají ve srovnání s tepelně akumulačními tělesy s využitím latentního tepla s nosným materiálem sestávajícím z vláken zpravidla nižší, avšak pro četné aplikace přesto dostatečný hmotnostní podíl tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla, přičemž jako tento tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla se s výhodou použije parafin nebo také stearin, tuk nebo podobné látky. Ve srovnání s tepelně akumulačními tělesy s využitím latentního tepla s vyšším hmotnostním podílem tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla se u tepelně akumulačních těles s využitím latentního tepla podle vynálezu dosáhne snížení výrobních nákladů, které vyplývá zejména z nižší ceny surovin nosného materiálu. Stejně tak i u tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla podle vynálezu existuje možnost, aby nosný materiál přídavně obsahoval také vláknité prvky, které jsou v nosném materiálu s výhodou rozptýleny. Tyto vláknité prvky mohou být v zásadě také z organických a/nebo anorganických materiálů a mohou být zejména z materiálů uvedených v dokumentu PCT/EP98/01956. Jako příklady lze v této souvislosti uvést organické materiály jako jsou plasty, celuóza, popřípadě dřevo, keramika, minerální vata, plasty, bavlna nebo ovčí vlna. Vláknité prvky z plastu obsahují jako základní materiály zejména polyester, polyamid, polyurethan, polyakrylnitril nebo polyolefiny. Obecně se mohou v libovolné kombinaci použit také « ·

vláknité prvky z různých materiálů s velmi rozdílnými délkami vláken a také s velmi rozdílnými průměry. Nosný materiál, který přídavně k minerální látce s kapilární strukturou s otevřenými póry, to jest s nasákavou pevnou strukturou, obsahuje vláknité prvky, může mít vlastnosti, které lze pro dané aplikace optimalizovat zvolenými hmotnostními podíly jednotlivých složek. Přísada vláknitých struktur v tomto smyslu například zpravidla vede ke zvýšení akumulační kapacity tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla a ke snížení tepelné vodivosti. Poslední jev vede současně k prodloužení doby vydávání či přijímání tepla, to jest ke zpomaleni přenosu tepla, což může být v řadě aplikaci výhodou. Kromě toho se mohou minerální látka s kapilární strukturou s otevřenými póry a vláknité prvky lišit také ještě dalšími vlastnostmi, jako například měrnou hmotností, tepelněakumulační kapacitou, zbarvením a podobně, takže vhodnou volbou příslušných hmotnostních podílů jednotlivých složek je umožněno cílené přizpůsobení nosného materiálu danému účelu použiti. Jako celek je z uvedeného patrné, že taková kombinace značně rozšiřuje rozsah použití nosného materiálu.

Je zvláště výhodné, jestliže tepelně akumulačním materiálem s využitím latentního tepla je parafin nebo je parafin základní složkou tohoto tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla, jak je popsáno v dokumentu DE-OS 43 07 065. Celý obsah této zveřejněné patentové přihlášky je takto součástí této předkládané přihlášky, a to i za účelem převzetí znaků této zveřejněné patentové přihlášky do nároků nyní předkládané přihlášky. V jednom z výhodných provedení tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla činí hmotnostní podíl tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla na celkové'hmotnosti tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla 5 až 50%, s výhodou 25 % a zejména 40 až 50 %.

f f

- 15 <·« 'I i

Kapilární struktury s otevřenými póry, které jsou s přihlédnutím k jejich kapilárnímu sacímu účinku označovány také jako nasáklivé struktury, jsou v jednom z výhodných provedení provedeny tak, že v nich jsou vytvořeny prázdné prostory pro pojmutí na teplotě závislých změn objemu tepelně akumulačního materiálu s využitím latentniho tepla až do 10 % objemu tohoto tepelně akumulačního materiálu s využitím latentniho tepla. Tepelné dilatace tohoto řádu jsou odpovídají obvyklým maximálním přehřátím oproti tavné teplotě tep,elně akumulačního materiálu s využitím latentniho tepla o 30 až 40 °C, takže zásluhou uložení přebytečného tepelně akumulačního materiálu s využitím latentniho tepla, popřípadě kompenzace těchto na teplotě závislých změn objemu prázdnými prostory nedojde za těchto okolností k vypoceni tepelně akumulačního materiálu s využitím latentniho tepla z nosného materiálu. Tepelně akumulační těleso s využitím latentniho tepla podle vynálezu může být zároveň svým tepelně akumulačním materiálem s využitím latentniho tepla a v něm obsaženými přísadami, s výhodou zahušťovacími prostředky a/nebo složkou minerálních olejů a polymerů a/nebo dalšími přísadami, které jsou vyjmenovány v dokumentu PCT/EP98/01956 a/nebo DE-OS 43 07 065, přizpůsobeny speciálním případům použiti tak, že ani při vyšším než dříve uvedeném překročení teploty tavení, popřípadě teploty fázového přechodu, není možné žádné vypoceni tepelně akumulačního materiálu s využitím latentniho tepla z nosného materiálu. Tepelně akumulační těleso s využitím latentniho tepla může být alternativně opatřeno pláštěm, který s výhodou sestává z foliového materiálu, například z plastové nebo hliníkové folie. Je přitom vhodné uvažovat zejména o plášti nepropustném pro tepelně akumulační materiál s využitím latentniho tepla. Pro některé aplikace však může být také výhodné, jestliže plášť bude pro tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla záměrně propustný, popřípadě ve foliovém materiálu nepropustném pro tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla budou vytvořeny malé póry, takže je umožněno určité dýchání skrze tento plášť. Takové dýchání může být výhodné například tehdy, jestliže tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla přídavně obsahuje hygroskopický materiál, protože vznikne možnost, aby tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla absorbovalo vlhkost ze svého okolí. V této souvislosti je součástí této předkládané přihlášky také celý obsah dokumentu DE 198 36 048.7, a to i za účelem převzetí znaků této zveřejněné patentové přihlášky do nároků nyní předkládané přihlášky.

f

Primárně se uvažuje, že nosný materiál je v tepelně akumulačním tělese s využitím latentního tepla proveden jako souvislá struktura, to jest je tvořen minerální látkou s kapilární strukturou s otevřenými póry a v ní případně přídavně obsaženými vláknitými prvky a tvoří takto souvislé těleso, ve kterém jsou vytvořeny kapilární úložné prostory pro tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla. Nosný materiál, který sestává z minerální látky s kapilární strukturou s otevřenými póry a v ní případně přídavně obsaženými vláknitými prvky, může obsahovat kapilární úložné prostory tvořené pouze kapilární strukturou s otevřenými póry samotnou, a/nebo kapilární úložné prostory tvořené na sebe navzájem dosedajícími vláknitými prvky a/nebo kapilární úložné prostory tvořené minerální látkou ve spojení s vláknitými prvky. Pod kapilární strukturou s otevřenými póry se ve smyslu vynálezu rozumí porézní struktura, ve které jsou pro docílení otevřenosti vytvořeny spoje mezi jednotlivými • · póry a mezi okolím a póry nacházejícími se v blízkosti povrchu nebo okraje a která zásluhou kapilárních sil má samonásavný účinek na tepelně akumulační materiál s využitím Latentního tepla. Podle vynálezu se docílí kapilární struktury s otevřenými póry i v případě nosného materiálu, který přídavně k minerální látce obsahuje také vláknité prvky. Póry, popřípadě kapilární úložné prostory mohou být provedeny jako kanálky, také s proměnnými průřezy a/nebo mohou také obsahovat kukovité nebo podobné duté prostory. Lze si však přídavně představit také jiné další tvary.

Alternativně k souvislé struktuře nosného materiálu je v alternativním provedení tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla podle vynálezu použito opatření spočívající v tom, že toto tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla obsahuje množství dílčích tepelně akumulačních těles s využitím latentního tepla, z nichž každé obsahuje nosný materiál dílčího tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla a v něm se nacházející kapilární úložné prostory, ve kterých je uložen tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla a vytvořeny prázdné prostory. Tepelně akumulační tělesa s využitím latentního tepla mohou mít tvar desek, tvárnic, granulátu nebo jiné tvary a mohou být takto použita pro rozmanité účely. Je takto například možné, aby se desky nebo tvárnice použily samostatně nebo v konstrukční vazbě, například jako stěna. Další možností aplikace je například tepelně akumulační plotna pro potraviny, použití ve spojení s topením v podlaze a transportní nádoba, které budou ještě bíže popsány v příkladech provedení.

- 18 Předmětem vynálezu je dále způsob výroby tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla s tepelně akumulačním materiálem s využitím latentního tepla na bázi například parafinu, uloženého v nosném materiálu s kapilárními úložnými prostory. Druhově podobné způsoby jsou známy z nezveřejněného dokumentu PCT/EP98/01956 a z rovněž nezveřejněného dokumentu DE 198 36 048.7. Úkolem vynálezu je nalezení způsobu jednoduché a levné výroby popsaných tepelně akumulačních těles s využitím latentního tepla. Podstata vynálezu spočívá v tomto případě v tom, že tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla se zkapalňuje, tento zkapalněný tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla se přivádí k samonásavným kapilárním úložným prostorům nosného materiálu a používá se nosný materiál, který obsahuje minerální látku s kapilární strukturou s otevřenými póry. Nosný materiál, popřípadě minerální látka a rovněž tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla mohou přitom s výhodou nést jeden nebo více výše popsaných znaků. Zejména v tomto směru existuje možnost, aby se k minerální látce přidaly vláknité prvky, které rovněž mohou nést jeden nebo více výše popsaných znaků. Je výhodné, jestliže vláknité prvky se v minerální látce rozptylují rovnoměrně. Možnost jak toho dosáhnout spočívá například v tom, že se vyjde ze surového stavu minerální látky, ve kterém má tato minerální látka konzistenci kapaliny nebo kaše. Do takové minerální látky se vmíchají vláknité prvky, přičemž míchání se provádí tak dlouho, dokud se nedosáhne rovnoměrného rozptýlení těchto vláknitých prvků. V dalších fázích výroby se případně nejdříve zkapalněním a následným tepelným zpracováním, například vypálením, dosáhne požadované nasákavé pevné struktury, to jest kapilární struktury s otevřenými póry.

φ ·

9 9

999

- 19 • · · ♦ ♦ · ·· ·♦· ♦ · 999

Zkapalněni tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla lze jednoduše docílit přívodem tepelné energie, dokud se nedosáhne požadovaného stupně, popřípadě pokud možno dokonalého zkapalnění tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla. Když se pak předtím zkapalněný tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla přivede k samonásavným kapilárním úložným prostorům nosného materiálu, pozoruje se zásluhou kapilárního sacího účinku kapilárních struktur s otevřenými póry nosného materiálu samočinně nastartované a pokračující nasávání tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla do kapilárních úložných prostorů nosného materiálu. Podstatná výhoda způsobu podle vynálezu spočívá v tom, že pro vpravení tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla není zapotřebí žádné mechanické působení na nosný materiál a tento tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla. Uložení předtím zkapalněného tepelné akumulačního materiálu s využitím latentního tepla v nosném materiálu se naopak dosáhne i tehdy, jestliže se předtím zkapalněný tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla bez tlaku přivede k samonásavným kapilárním úložným prostorům nosného materiálu. V jedné z výhodných variant způsobu podle vynálezu se tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla vloží do nádoby a tam se přívodem tepla zkapalní až na požadovaný stupeň. Nosný materiál se pak ponořuje do takto předem zkapalněného tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla. Ponořením se předtím zkapalněný tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla přivede k samonásavným kapilárním úložným prostorům nosného materiálu, takže je kapilárním sacím účinkem do těchto kapilárních úložných prostorů nasát. V další výhodné variantě způsobu podle vynálezu se teplota, tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla v průběhu jeho přivádění k samonásavným kapilárním úložným «*· ··« *· *

prostorům nosného materiálu reguluje cíleným přiváděním a/nebo odváděním tepla. Například existuje možnost, že při ponořování nosného materiálu do předtím zkapalněného tepelně akumulačního materiálu s využitím latentniho tepla se záměrným přívodem tepla dosáhne dalšího zkapalněni, popřípadě dalšího sníženi viskozity tepelně akumulačního materiálu s využitím latentniho tepla, čímž se podpoří vpravení tohoto tepelně akumulačního materiálu s využitím latentniho tepla do kapilárních úložných prostorů. Na druhé straně existuje také možnost, že při ponořování se odvodem tepla, popřípadě ochlazováním tepelně akumulačního materiálu s využitím latentniho tepla dosáhne opačného účinku, čímž se například po vhodně zvolené době ponoření dosáhne zpomalení nebo v případě potřeby dokonce zastavení dalšího ukládání tepelně akumulačního materiálu s využitím latentniho tepla. Dále existuje také možnost, že se k tepelně akumulačnímu materiálu s využitím latentniho tepla přidávají přísady, které vhodně ovlivňují jeho tečení nebo krystalovou strukturu po jeho ochlazení. K tepelně akumulačnímu materiálu s využitím latentniho tepla se takto může přidávat zahušťovací prostředek a/nebo složka minerálních olejů a polymerů. Dále se mohou použít také přísady, které jsou popsány v dokumentu DE-OS 43 07 065 a/nebo v dokumentu PCT/EP98/01956. K samonásavným kapilárním úložným prostorům nosného materiálu se s výhodou přivádí množství tepelně akumulačního materiálu s využitím latentniho tepla, které činí 5 až 50 % hmotn., s výhodou % hmotn. a zejména 40 až 50 % hmotn. celkové hmotnosti tepelně akumulačního tělesa s využitím latentniho tepla. Je-li například pro zvolený tepelně akumulační materiál s využitím latentniho tepla s určitým stupněm zkapalnění známo měrné množství ukládané do nosného materiálu za jednotku času, lze vhodnou volbou doby ukládání cíleně ovlivnit množství tepelně akumulačního materiálu s využitím, latentniho tepla, které se uloží do kapilárních úložných prostorů nosného materiálu. Po uplynutí této doby je pak

I 4 4

4* * 4 * možné, aby se proces ukládáni ukončil buď oddělením ještě vně nosného materiálu se nacházejícího tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla od tohoto nosného materiálu, popřípadě vyjmutím nosného materiálu z ponorné lázně předtím zkapalněného tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla. V této souvislosti je dále výhodné, jestliže nosný materiál se po ponoření do předtím zkapalněného tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla nechává odkapat a následně se v dalším možném kroku způsobu ochlazuje až na požadovanou, popřípadě okolní teplotu. Ve vztahu k 'výše popsanému ponořování lze ještě poznamenat, že přivedeni předtím zkapalněného tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla k nosnému materiálu se může provádět také jinými vhodnými způsoby, například skrápěním nosného materiálu tepelně akumulačním materiálem s využitím latentního tepla nebo nanášením podle uloženi zvolené nebo definované vrstvy tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla na nosný materiál. V dalším kroku způsobu podle vynálezu se tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla může opatřit pláštěm, který může nést jeden nebo více v tomto směru výše popsaných znaků.

Tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla podle vynálezu se může zásluhou jeho výše popsaných výhodných vlastností a variabilitě použít pro rozmanité účely. Tepelně akumulační tělesa s využitím latentního tepla se mohou použít například ve formě desek, tvárnic nebo granulátu samostatně nebo v konstrukční vazbě, například jako stěna. Dalšími možnými aplikacemi ve stavebnictví jsou tepelně akumulační stěny, střechy nebo také tepelně akumulační topeni v podlaze. Výhodným efektem přitom je, že ze stavebních hmot, které jsou z hlediska akumulace tepla lehké, se nasycením, popřípadě vpravením tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla získají těžké stavební hmoty, aniž by se přitom změnila jejich tlouštka. Kromě toho jsou, jak vyplyne také z navazujícího popisu výhodných příkladů provedení, četné další možnosti použití tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla podle vynálezu.

Vynález se dále týká tepelné akumulační plotny se základním tělesem ve tvaru desky a v něm vytvořeným lůžkem pro potraviny, zejména rýži. Základní těleso ve tvaru desky podle vynálezu obsahuje tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla, které sestává z nosného materiálu, v jehož kapilárních úložných prostorech je uložen tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla na bázi například parafinu, přičemž v nosném materiálu jsou vytvořeny kapilární úložné prostory pro tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla a nosný materiál obsahuje minerální látku s kapilární strukturou s otevřenými póry. Dále je možné, že tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla tepelně akumulační plotny nese jeden nebo více v tomto směru výše popsaných znaků. V jednom z dalších výhodných provedení je použito opatření spočívající v tom, že lůžko je tvořeno vybráním vytvořeným v horní straně základního tělesa ve tvaru desky. Výhodnost tepelně akumulační plotny podle vynálezu spočívá v levné a jednoduché konstrukci, která je přitom vysoce stabilní. Další výhodou jsou vynikající tepelně akumulační vlastnosti.

Vynález se dále týká topení v podlaze, zejména elektrického topení v podlaze, s topným tělesem uspořádaným mezi hrubým stropem a pláštěm, které se podle vynálezu • *4·· » · * t « ♦ * · · · · · « ·· ··· 4« ·· ·»*

- 23 vyznačuje tím, že obsahuje tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla s tepelně akumulačním materiálem s využitím latentního tepla na bázi například parafinu, který je uložen v kapilárních úložných prostorech uvnitř nosného materiálu, který obsahuje minerární látku s kapilární strukturou s otevřenými póry. Tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla může kromě toho nést jeden nebo více výše zmíněných znaků. Je zvláště výhodné, jestliže tepelně akumulační těleso má tvar desky a je uspořádáno mezi hrubým stropem a topným tělesem. V jednom z výhodných provedení je na horní straně hrubého stropu uspořádána tepelně izolační vrstva, například z pěnového polystyrenu. Dále je výhodné, jestliže mezi hrubým stropem a topným tělesem je uspořádána první vrstva s tepelně akumulačním tělesem s využitím latentního tepla vytvořeným z dílčích tepelně akumulačních těles s využitím latentního tepla, která může nést jeden nebo více výše popsaných znaků. V dalším výhodném provedení je mezi topným tělesem a pláštěm uspořádána druhá vrstva s tepelně akumulačním tělesem s využitím latentního tepla vytvořeným z dílčích tepelně akumulačních těles s využitím latentního tepla, která rovněž mohou nést jeden nebo více znaků, které byly popsány v souvislosti s tepelně akumulačním tělesem s využitím latentního tepla. Je zvláště výhodné, jestliže dílčí tepelně akumulační tělesa s využitím latentního tepla první vrstvy a/nebo druhé vrstvy jsou provedena jako granulát. Dále je také možné, aby dílčí tepelně akumulační tělesa s využitím latentního tepla první vrstvy obsahovala tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla s teplotou fázového přechodu odlišnou od tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla obsaženého v dílčích tepelně akumulačních tělesech s využitím lat.entního tepla druhé vrstvy. Zejména je výhodné, jestliže teplota fázového přechodu tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla první vrstvy je vyšší než teplota fázového přechodu tepelně akumulačního materiál s využitím latentního tepla druhé vrstvy. K výhodným vlastnostem topení v podlaze podle vynálezu náleží vysoká tepelně akumulační kapacita a s tím související rovnoměrné vydávání tepla do prostoru nacházejícího se nad tímto topením. Topení v podlaze podle vynálezu kromě toho zásluhou struktury v něm uložených tepelně akumulačních těles s využitím latentního tepla splňuje i vysoké požadavky na statickou zatížitelnost.

Vynález se dále týká transportní nádoby s vnějším pláštěm a v něm se vzájemným meziprostorem uspořádaným vnitřním pláštěm. Podle vynálezu je v meziprostoru uspořádáno tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla s tepelně akumulačním materiálem s využitím latentního tepla na bázi mapříklad parafinu, který je uložen v kapilárních úložných prostorech uvnitř nosného materiálu, který obsahuje minerární látku s kapilární strukturou s otevřenými póry. Tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla může nést jeden nebo více výše popsaných znaků. V jednom z výhodných provedení transportní nádoby jsou v meziprostoru rozebíratelně, popřípadě vyjímatelně uspořádána tepelně akumulační tělesa s využitím latentního tepla ve tvaru desek, přičemž ve směru kolmém k rovině desek tepelně akumulačních těles s využitím latentního tepla ve tvaru desek jsou za sebou uspořádána nejméně dvě tepelně akumulační tělesa s využitím latentního tepla ve tvaru desek s navzájem odlišnými teplotami fázového přechodu v nich obsaženého tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla.

Vynález se dále týká tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla s nosným materiálem a v něm v jeho kapilárních • * · · ·· · • · · · · * ·· · • · · · · *·· • · · · · · · ··· · ·

- 25 úložných prostorech uloženým tepelně akumulačním materiálem s využitím latentního tepla na bázi například parafinu, přičemž tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla obsahuje množství dílčích tepelně akumulačních těles s využitím latentního tepla, z nichž každé obsahuje těleso z nosného materiálu a v něm v kapilárních úložných prostorech uložený tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla. Takové tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla je známo z dokumentu WO 98/53264. Pokud je toto tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla složeno z množství dílčích tepelně akumulačních těles s využitím latentního tepla, stýkají se tato dílčí tepelně akumulační tělesa s využitím latentního tepla svými povrchy navzájem více nebo méně volně, přičemž může dojít i k uzavření vzduchu mezi těmito dílčími tepelně akumulačními tělesy s využitím latentního tepla. Vyjde-li se z tohoto stavu techniky, je dalším úkolem vynálezu zlepšení užitných vlastností tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla tohoto druhu.

Uvedený úkol je podle vynálezu vyřešen tím, že dílčí tepelně akumulační tělesa s využitím latentního tepla jsou společně obklopena zalévací hmotou a nosný materiál obsahuje dřevěná vlákna a/nebo lepenku a/nebo granulát z oxidu křemičitého a/nebo diatomovou břidlici. Analogicky se mohou použit také jiné pro řešení vhodné materiály, které obsahují kapilární úložné prostory, takže tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla se v každém případě může kapilárním sacím účinkem dobře nasát do kapilárních úložných prostorů v nosném materiálu. Je dále výhodné, jestliže v kapilárních úložných prostorech je vytvořen prázdný prostor pro uložení maximálně 10 % na teplotě závislé změny objemu tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla. Jak již bylo popsáno také v souvislosti s prvním provedením vynálezu, může tepelně akumulační materiál

I i »

- 26 s využitím latentního tepla kromě toho obsahovat vláknité prvky, s výhodou s rovnoměrným rozložením. Je také možné, aby tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla obsahoval zahušťovaci prostředek a/nebo složku minerálních olejů a polymerů.

Podobně jako v prvním provedeni je také možné, aby nosný materiál spolu s tepelně akumulačním materiálem s využitím latentního tepla, který je uložen v kapilárních úložných prostorech nosného materiálu, byl zvenčí obklopen zalévací hmotou. Nosný materiál může být přitom proveden jako souvislý nebo může mít podobu dílčích tepelně akumulačních těles s využitím latentního tepla, přičemž těleso z nosného materiál spolu s v něm uloženým tepelně akumulačním materiálem s využitím latentního tepla a popřípadě prázdnými vzduchovými prostory nacházejícími se v kapilárních úložných prostorech, tvoří dílčí tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla.

Zalévací hmota může obsahovat silikon, zejména silikonovou pryž a/nebo pryskyřici a/nebo beton, popřípadě cement, sádru, maltu nebo jiné materiály srovnatelných vlastností, přičemž se jako zalévací hmota mohou použít také směsi, popřípadě směsice těchto hmot. Volbu materiálu, případně materiálů, použitých jako zalévací hmota je výhodné provést tak, aby se s přihlédnutím k nosnému materiálu zvolenému pro danou aplikaci dosáhlo optimální celkové tvrdosti nebo celkové tuhosti tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla, požadované pro jeho použití. Podobně lze vzájemným sladěním zejména nosného materiálu a zalévací hmoty ovlivnit také celkovou poddajnost, celkovou měrnou hmotnost a jiné výsledné vlastnosti, jako je například tepelná vodivost, tepelně akumulační kapacita a podobně. Uložení, popřípadě obklopeni nosného materiálu spolu s v něm uloženým tepelně akumulačním materiálem s využitím latentního tepla zalévací hmotou se s výhodou provádí tak, že nosný materiál se s zalévací hmotou smísí, přičemž dojde k opláštění, popřípadě nasycení tohoto nosného materiálu zalévací hmotou, což vede k vytvoření kompaktního tělesa. Nosný materiál spolu s v něm uloženým tepelně akumulačním materiálem s využitím latentního tepla a zalévací hmotou uvnitř takového tělesa tvoří soudržnou strukturu, přičemž nosný materiál může být přítomen jako souvislé těleso nebo jako množství dílčích tepelně akumulačních těles s využitím latentního tepla, která drží při sobě navzájem. Takto vzniklé kompaktní těleso může mít tvar tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla určeného pro danou aplikaci. Takové tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla může také, jak bude podrobně vysvětleno později, sestávat z množství takových souvislých struktur, které jsou společně uloženy v úložné hmotě a jsou ve smyslu vynálezu nazývány také konglomeráty. Souvislá struktura, která vznikne zalitím v zalévací hmotě, je ve srovnání se známými tepelně akumulačními tělesy s využitím latentního tepla výhodná z hlediska užitných vlastností zejména proto, že při vytváření a zajišťováni soudržnosti tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla, které sestává z množství dílčích tepelně akumulačních těles s využitím latentního tepla, se nemusí použít vnější plášť, například folie. Další výhoda z hlediska užitných vlastností spočívá, jak již bylo naznačeno, také v tom, že cíleným sladěním použitého materiálu s nosným materiálem lze optimálně nastavit požadované výsledné vlastnosti tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla. Je výhodné, jestliže hmotnostní podíl zalévací hmoty na součtu jednotlivých hmotností nosného materiálu, tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla a zalévací hmoty činí nejméně přibližně 50 % hmotn., přičemž podle účelu použití jsou možné, popřípadě

4

4 4

4

I 4

I I

- 28 4*4 účelné také nižší hmotnostní podíly. Je dále výhodné, jestliže hmotnostní podíl tepelně akumulačního materiálu s využitím latentniho tepla vztažený ke společné hmotnosti tepelně akumulačního materiálu s využitím latentniho tepla a nosného materiálu činí přibližně 40 až 80 % hmotn., s výhodou přibližně 60 % hmotn. Hmotnostní podíl tepelně akumulačního materiálu s využitím latentniho tepla na celkové hmotnosti může s výhodou činit přibližně 15 % až 25 %. Těleso z nosného materiálu, popřípadě dílčí tepelně akumulační těleso s využitím latentniho tepla má jako celek podobu granulátu nebo vláken a typické geometrické rozměry tělesa z nosného materiálu, popřípadě dílčího tepelně akumulačního tělesa s využitím latentniho tepla, jsou řádově několik málo milimetrů až několik málo centimetrů. Protože tepelně akumulační materiál s využitím latentniho tepla se podle velikosti svého podílu zásluhou kapilárního účinku kapilárních úložných prostorů nachází převážně uvnitř nosného materiálu, popřípadě tělesa z nosného materiálu, není z hlediska vnějšího tvaru a rozměrů obecně žádný podstatný rozdíl mezi dílčím tělesem z nosného materiálu a dílčím tepelně akumulačním tělesem s využitím latentniho tepla.

Dále existuje možnost, aby tepelně akumulační těleso s využitím latentniho tepla podle některého z výše popsaných provedeni obsahovalo množství konglomerátů, z nichž každý sestává z množství těles z nosného materiálu, ve kterých je uložen tepelně akumulační materiál s využitím latentniho tepla a která jsou společně obklopena zalévací hmotou, přičemž konglomeráty jsou společně uloženy v úložné hmotě, popřípadě jsou touto úložnou hmotou obklopeny. Vzájemná soudržnost těles z nosného materiálu, která příslušejí k jednotlivému konglomerátu, je zajištěna úložnou hmotou, ve které jsou tato tělesa z nosného materiálu společně uložena, popřípadě kterou jsou společně • · • · ♦ · · · · · φ ·♦ ··· ·· «·« 9« φφφ

- 29 obklopena, takže mohou být vytvořeny konglomeráty různé, dané aplikaci přizpůsobené velikosti, která koresponduje s počtem těles z nosného materiálu uzavřených v konglomerátu a velikostí těchto těles z nosného materiálu. Jako úložná hmota jsou vhodné zejména materiály obsahující silikon, zejména silikonovou pryž, pryskyřici, sádru, zement a beton, přičemž s výhodou lze použít také kombinaci těchto materiálů. Je přitom výhodné, jestliže jako úložná hmota se použije jiný materiál než pro zalévací hmotu. Individuální volbou nosného materiálu, zalévací hmoty a úložné hmoty a poměrem těchto materiálů lze dosáhnout výsledných vlastnosti tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla, které se požadují pro danou aplikaci. Zmíněné vlastnosti v této souvislosti, například pevnost, tvrdost, elastičnost, tepelnou vodivost, tepelně akumulační kapacitu a podobně, lze přitom cíleně nastavit. V jednom z výhodných provedení tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla podle vynálezu činí podíl úložné hmoty na celkové hmotnosti tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla nejméně přibližně 50 % hmotn.

V jednom z příkladů provedení mohou dílčí tepelně akumulační tělesa s využitím latentního tepla sestávat vždy z ústřižku lepenky, která je nasycena tepelně akumulačním materiálem s využitím latentního tepla, jehož hmotnostní podíl na - celkové hmotnosti dílčího tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla činí například 40 až 80 % hmotn., s výhodou 60 % hmotn. Konglomerát pak může obsahovat množství takových dílčích tepelně akumulačních těles s využitím latentního tepla, která jsou společně uložena v pryskyřici a jsou touto pryskyřicí obklopena, takže je zajištěna vzájemná soudržnost mezi dílčími tepelně akumulačními tělesy s využitím latentního tepla. Hmotnostní, podíl tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla na celkové hmotnosti konglomerátu může činit • * • · · · · · VI» ·· ··· ·· ··« ·* ··· například přibližně 30 % hmotn. Výše popsané konglomeráty se mouhou až přibližně v poměru 1 : 1 mísit s betonem, takže hmotnostní podíl tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla ve výsledném tepelně akumulačním tělese s využitím latentního tepla pak s výhodou činí až přibližně 15 % hmotn. Obměny tohoto příkladu provedení mohou spočívat v tom, že místo pryskyřice se použije silikon a/nebo tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla se vytvoří z granulátu oxidu křemičitého, který je nasycen tepelně akumulačním materiálem s využitím latentního tepla. U tohoto provedení se překvápivě ukázalo, že nedojde k nepříznivému ovlivnění strukturní pevnosti betonu, nýbrž že tato se podle okolností naopak dokonce zvýší. Je přitom podstatné, že nosný materiál zásluhou popsané velikosti dílčích tepelně akumulačních těles s využitím latentního tepla a kapilárních úložných prostorů vyvozuje na tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla výrazný sací účinek. Zatímco v případě použití práškového nosného materiálu by v něm uložený tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla byl v bezprostředním styku se zalévací hmotou, což by vedlo ke ztrátě pevnosti, je tomuto podle vynálezu účinně zabráněno výše popsaným uložením tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla v dílčích tepelně akumulačních tělesech s využitím latentního tepla. Výrazná výhoda tepelně akumulačního -tělesa s využitím latentního tepla, které sestává z nosného maeriálu, tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla a zalévací hmoty a případně také přídavné úložné hmoty, spočívá také v tom, že granulát, popřípadě vlákna nosného materiálu přídavně slouží jako armatura a tím zvyšují statickou stabilitu. Zalévací hmota a případně také úložná hmota mají před zesítěním, popřípadě vytvrzením, zpočátku určitou požadovanou tekutost, popřípadě jsou snadno tvarovatelné, takže směs s dílčími tepelně akumulačními tělesy s využitím latentního tepla lze tvarovat, ··· · · 0 · 0 0 ·♦* »0 000 00 000 například válcovat nebo odlévat do forem. Po zesítění, popřípadě vytvrzení, tato zalévaci hmota a případně také úložná hmota spolurčují výsledné, výše uvedené vlastnosti tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla. Obecně jsou funkce nosného materiálu, tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla, zalévaci hmoty a úložné hmoty navzájem odděleny, takže další výhodou je také skutečnost, že se navzájem neovlivňují. Vhodnou aplikací tepelně akumulačních těles s využitím latentního tepla podle vynálezu je například stavebnictví, kde se tato tepelně akumulační tělesa s využitím latentního tepla mohou použít jako součásti stěn, podlah nebo stropů, popřípadě jako kryty vozovek. Jinou oblastí použití jsou oděvy, například vložky a podešve bot, popřípadě jiné, také elatstické tenké prvky, například protézy. Podíl tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla na bázi mapříklad parafinu může podle aplikace činit 15 až 25 % hmotn. celkové hmotnosti tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla.

Předmětem vynálezu je rovněž způsob výroby tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla s tepelně akumulačním materiálem s využitím latentního tepla na bázi například parafinu, přičemž tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla se zkapalňuje a předtím zkapalněný tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla se přivádí k samonásavným kapilárním úložným prostorům nosného materiálu. Jako na stav techniky se rovněž poukazuje na dokument WO 98/53264, kde je jako další zdokonalení popsána možnost rozmělněni nosného materiálu, který obsahuje tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla, na množství dílčích tepelně akumulačních těles s využitím latentního tepla. Poukazuje se tam dále na možnost, že dílčí tepelně akumulační tělesa s využitím latentního tepla tepelně akumulačního tělesa s využitím •« € <. 1 latentního tepla mohou být společně obklopena pláštěm, například folií přiléhající na vnější povrch tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla. Tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla vyrobené podle WO 98/53264 pak ve svém vnitřku obsahuje množství dílčích tepelně akumulačních těles s využitím latentního tepla, která se svými povrchy navzájem, popřípadě s vnějším pláštěm, stýkají více nebo méně volně. Vyjde-li se z tohoto stavu techniky, je dalším úkolem vynálezu další zdokonalení tohoto známého způsobu výroby tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla.

Uvedený úkol je podle vynálezu vyřešen tim, že tepelně akumulačním materiálem s využitím latentního tepla nasycený nosný materiál se obklopuje zalévací hmotou a používá se nosný materiál, který obsahuje dřevěná vlákna a/nebo lepenku a/nebo granulát z oxidu křemičitého a/nebo diatomovou břidlici. Tento způsob se ukázal být výhodným mimo jiné proto, že se takto dosáhne určitého zacelení povrchu tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla, aniž by se toto tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla muselo opatřovat pláštěm, například z folie. Další výhodou je, že vyjde-li se z geometrického tvaru nosného materiálu, který je nasycen tepelně akumulačním materiálem s využitím latentního tepla, lze při zpracování zalévací hmoty dosáhnout také jiného požadovaného tvaru tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla, a to tak, že zalévací hmota se nanese ve vrstvě o vhodně přizpůsobené, popřípadě odlišné tlouštce. Zásluhou použití nosného materiálu podle vynálezu, který obsahuje dřevěná vlákna a/nebo lepenku a/nebo granulát z oxidu křemičitého a/nebo diatomovou břidlici, se požadovaným způsobem dosáhne vysokého kapilárního účinku nosného materiálu na tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla a současně ve spojení

- 33 • · · · · · » » • · · · » *·»· · • · · ♦ · · « * · ·· ··· ·· ··« ·· ··· s velkým měrným povrchem nosného materiálu bezproblémového uloženi zalévací hmoty na nosný materiál, který ve svých kapilárních úložných prostorech obsahuje tepelně akumulační materiál s využitím latentniho tepla. Způsobem podle vynálezu lze tepelně akumulační těleso s využitím latentniho tepla vyrobit z jednotlivých těles z nosného materiálu, to jest ze souvislého materiálu. Takové těleso z nosného materiálu může mít podobu tvarovky, která obsahuje výše zmíněný nosný materiál a jejíž tvar již byl v předchozím kroku způsobu do značné míry přizpůsoben požadovanému tvaru tepelně akumulačního tělesa s využitím latentniho tepla. Existuje například možnost, že taková tvarovka se vyrobí stmelením a/nebo slisováním dřevěných vláken a/nebo lepenky a/nebo diatomové břidlice. Alternativně existuje také možnost, že taková tvarovka se vyrobí přímo ze souvislého kusu lepenky, popřípadě oxidu křemičitého, popřípadě diatomové břidlice. Existuje také další alternativní možnost spočívající v tom, že nosný materiál, který je nasycen tepelně akumulačním materiálem s využitím latentniho tepla, se předtím, než se obklopí zalévací hmotou, rozmělní v dílčí tepelně akumulační tělesa s využitím latentniho tepla, přičemž jednotlivé dílčí tepelně akumulační těleso s využitím latentniho tepla obsahuje těleso z nosného materiálu a v něm uložený tepelně akumulační materiál s využitím latentniho tepla s případnými prázdnými prostory. Jako výchozí materiál pro toto rozmělňování se může použit nosný materiál na bázi výše popsaných nosných materiálů, který je nasycen tepelně akumulačním materiálem s využitím latentniho tepla. Rozmělnění se může docílit například rozvklákněním, rozsekáním nebo rozřezáním, nikoliv však rozemletím až na prášek. V dalším kroku se zalévací hmotou společně obklopuje množství dílčích tepelně akumulačních těles s využitím.latentniho tepla. Ve vztahu ke geometrickým rozměrům dílčích tepelně akumulačních těles s využitím latentniho tepla

• ·	• ·	•	9	•	•
·	• · ·	•	• ·	•	•
• · ·	• ·	«	•	•	•
«· ···	• ·	···	··	···

je podstatné, že tato se nerozmělňují až na velikost prášku, nýbrž že při rozmělňování se zachová velikost, při které také zůstanou zachovány sací účinky nosného materiálu. U zalévací hmoty je obecně výhodné, jestliže se tato v době, kdy je jí nosný materiál obklopován, zpracovává v tekutém a/nebo hnětatelném stavu, popřípadě se v tomto stavu udržuje. Obklopování nosného materiálu zalévací hmotou se s výhodou může provádět míšením, přičemž smísení dílčích tepelně akumulačních těles s využitím latentního tepla se zalévací hmotou lze dosáhnout například mícháním nebo hnětením. Dále je výhodné, jestliže zalévací hmota se, poté co jí byl obklopen tepelně akumulačním materiálem s využitím latentního tepla nasycený nosný materiál, zpevní. Tohoto zpevněni se s výhodou dosáhne sušením, podpořeným případně přívodem tepelné energie. Kromě toho existuje také možnost, aby se potřebného zesítění, popřípadě vytvrzení, zalévací hmoty dosáhlo fyzikálními a/nebo chemickými procesy. V jedné z výhodných variant způsobu podle vynálezu se tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla před zpevněním zalévací hmoty odlévá do formy, takže po následném zpevnění zalévací hmoty se získá tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla požadovaného tvaru. Alternativně nebo v kombinaci s předchozími opatřeními existuje také možnost, že tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla se před zpevněním zalévací hmoty válcuje, čímž se například mohou získat elastické tenké prvky.

Popsaný způsob výroby tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla se také může modifikovat tak, že z množství dílčích tepelně akumulačních těles s využitím latentního tepla spolu s v nich uloženým tepelně akumulačním materiálem s využitím latentního tepla se společným obklopením zalévací hmotou nebo uložením v zalévací hmotě vytváří konglomerát a množství konglomerátů se společně ukládá v úložné hmotě, přičemž pod t I * « <

- 35 konglomeráty se ve smyslu vynálezu rozumějí výše popsané shluky. Existuje přitom možnost, že jako úložná hmota se použijí v zásadě tytéž materiály, které již byly navrženy pro zalévací hmotu. Může se přitom s výhodou postupovat tak, že po zpracování zalévací hmoty a podle okoností potřebného tvarování konglomerátu se nejdříve provede zpevnění zalévací hmoty a v následném kroku způsobu se množství konglomerátů společně uloží do úložné hmoty. Je přitom opět výhodné, jestliže úložná hmota se zpracovává v tekutém a/nebo hnětatelném stavu, přičemž v následujících krocích způsobu může nejdříve proběhnout tvarování tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla, na které pak navazuje zpevnění úložné hmoty. V jedné z výhodných variant navrženého způsobu se postupuje tak, že jako zalévací hmota a úložná hmota se použiji navzájem odlišné materiály. V závislosti na jejich obecně navzájem rozdílných fyzikálních a chemických vlastnostech se mohou za zohlednění fyzikálních a chemických vlastností nosného materiálu a tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla vhodnou volbou podílů těchto materiálů vyrobit tepelně akumulační tělesa s využitím latentního tepla, jejichž vlastnosti obecně odpovídají podstatným vlastnostem použitých materiálů. Způsobem podle vynálezu lze takto například spojitě nastavit tvrdost tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla. Při výrobě tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla z nosného materiálu, tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla a zalévací hmoty se může postupovat například tak, že poměrně tvrdé kuličky z diatomové břidlice, které jsou nasyceny parafinem, se zapracují do zalévací hmoty, která je tvořena na způsob pryže měkkým silikonem, který zesíti za pokojové teploty, takže se získá jako celek pružná struktura. Jako opačný extrém se mohou parafinem napuštěná měkká vlákna lepenky, to jest tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla nasávající dřevěná vlákna, uložit v betonu jako

··· »·· zalévaci hmotě, čímž se získá tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla, které má jako celek tvrdost jako beton. V různých variantách popsaný způsob výroby se ukázal být výhodným zejména proto, že jednak před zpevněním zalévaci hmoty, popřípadě úložné hmoty, je zásluhou tekutosti, popřípadě hnětatelnosti možné prakticky libovolné tvarování tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla, zatímco na druhé straně zvolený tvar tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla zůstane po zpevnění zalévaci hmoty, popřípadě úložné hmoty, zachován i tehdy, když tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla za provozu tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla v důsledku přívodu tepla zkapalní. Při použití způsobu podle vynálezu je přitom výhodné, jestliže tepelně akumulačním materiálem s využitím latentního tepla nasycený nosný materiál je zalévaci hmotou obklopen úplně, popřípadě ze všech stran. Analogicky je výhodné, jestliže při použití úložné hmoty jsou konglomeráty obklopeny úplně, popřípadě ze všech stran. Při první inicializaci, to jest při prvním ohřevu tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla, se mohou na jeho povrchu roztavit zbytky parafinu, které pak přispějí k zacelení povrchu zalévaci hmoty, popřípadě úložné hmoty.

Způsob výroby tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla s tepelně akumulačním materiálem s využitím latentního tepla na bázi mapříklad parafinu, uloženého v nosném materiálu s kapilárními úložnými prostory, při kterém se tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla zkapalňuje, tento zkapalněný tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla se přivádí k samonásavným kapilárním úložným prostorům nosného materiálu a používá se nosný materiál, který obsahuje minerální látku s kapilární strukturou s otevřenými póry, může být dále zdokonalen tak, že tepelně akumulačním materiálem

- 37 • · · · · · « · ·«·* » • ♦ » · · «·· ·♦ ··· ·· ··« V· »·«

s využitím latentniho tepla nasycený nosný materiál se obklopuje zalévací hmotou. Analogicky k výše popsaným vývodům se tepelně akumulačním materiálem s využitím latentniho tepla nasycený nosný materiál může rozmělnit dílčí tepelně akumulační tělesa s využitím latentniho tepla, přičemž dílčí tepelně akumulační těleso s využitím latentniho tepla obsahuje těleso z nosného materiálu a v něm uložený tepelně akumulační materiál s využitím latentniho tepla a jsou v něm vytvořeny prázdné prostory, přičemž množství dílčích tepelně akumulačních těles s využitím latentniho tepla se pro dosažení soudržnosti společně obklopuje zalévací hmotou. Zalévací hmota se v průběhu obklopování tepelně akumulačním materiálem s využitím latentniho tepla nasyceného nosného materiálu touto zalévací hmotou zpracovává v tekutém a/nebo hnětatelném stavu. Zalévací hmota se po obklopení tepelně akumulačním materiálem s využitím latentniho tepla nasyceného nosného materiálu touto zalévací hmotou zpevňuje, zejména suší. Tepelně akumulační těleso s využitím latentniho tepla se před zpevněním zalévací hmoty válcuje a/nebo odlévá do formy.

Z množství dílčích tepelně akumulačních těles s využitím latentniho tepla spolu s v nich uloženým tepelně akumulačním materiálem s využitím latentniho tepla se společným obklopením, popřípadě uložením v zalévací hmotě vytváří konglomerát a množství těchto konglomerátů se společně ukládá v úložné hmotě. Jako zalévací hmota se používá beton a/nebo silikon, zejména silikonová pryž. Jako úložná hmota se používá beton a/nebo silikon, zejména silikonová pryž, a nebo pryskyřice a/nebo beton. Výhoda zde popsaného způsobu s použitím zalévací hmoty a případně také úložné hmoty spočívá také v tom, že tepelně akumulační těleso s využitím latentniho tepla lze bez problémů vyrobit beze ztráty statické pevnosti a bez použití emulgátorů.

O <í π <·

Přehled obrázků na výkresech

Podstata vynálezu je dále objasněna na příkladech jeho provedení, které jsou posány na základě připojených výkresů, které znázorňují:

- na obr. 1 perspektivní pohled na deskový konstrukční prvek se zaintegrovaným tepelně akumulačním tělesem s využitím latentního tepla;

na	obr.	2	zvětšený výřez tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla podle obr. 1 s prvním nosným materiálem;
na	obr.	3	zvětšený výřez tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla podle obr. 1 s druhým nosným materiálem;
na	obr.	4	perspektivní pohled na výřez elektrickým topením v podlaze, ve které jsou zaintegrována tepelně akumulační tělesa s využitím latentního tepla;
na	obr.	5	zvětšený výřez tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla složeného z dílčích tepelně akumulačních těles s využitím latentního tepla;
na	obr .	6	perspektivní pohled na tepelně akumulační plotnu pro potraviny v prvním provedení;
na	obr.	7	řez tepelně akumulační plotnou pro potraviny z obr. 6;

- 39 • « · ·· • · · 4 · « · * 4« • · · · · *44«

444 ·« 444 4·44*

na obr.	8	perspektivní pohled na tepelně akumulační plotnu pro potraviny v druhém provedení;
na obr.	9	řez tepelně akumulační plotnou pro potraviny z obr. 8;
na obr.	10	vodorovný řez transportní nádobou se zaintegrovanými tepelně akumulačními tělesy s využitím latentního tepla;
na obr.	11	perspektivní pohled na tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla podle vynálezu se zalévací hmotou;
na obr.	12	zvětšený dílčí řez tepelně akumulačním tělesem s využitím latentního tepla v rovině XII-XII z obr, 11;
na obr.	13	dílčí řez tepelně akumulačním tělesem s využitím latentního tepla se zalévací hmotou a úložnou hmotou;
na obr.	14	tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla ve tvaru podešve boty; a
na obr.	15	zvětšený dílčí řez tepelně akumulačním tělesem

s využitím latentního tepla v rovině XV-XV z obr.

14.

Příklady provedeni vynálezu

Na obr. 1 je znázorněn konstrukční prvek 1 ve tvaru desky,

	• · · * 4 4 · · · ♦ · 4 4 4 ·· 44	• • « ···	• 4 4 4 4 4 4 ··	• • • •4
40 -

který v podstatě sestává z tepelně akumulačního tělesa 2 s využitím latentního tepla podle vynálezu, které zde má rovněž deskový tvar. V případě znázorněného tepelně akumulačního tělesa 2 s využitím latentního tepla se konkrétně jedná o sádrovou desku, která je nasycena tepelně akumulačním materiálem s využitím latentního tepla. Na první straně, která leží v rovině desky, je tepelně akumulační těleso 2 s využitím latentního tepla opatřeno pláštěm 3 2 foliového materiálu, v tomto případě z papíru. První strana tepelně akumulačního tělesa 2 s využitím latentního tepla, která je opatřena pláštěm 3, je v zabudovaném stavu konstrukčního prvku 1 obrácena k prostoru, k jehož vymezeni, popřípadě obložení, je konstrukční prvek 1 použit. Protilehlá druhá strana tepelně akumulačního tělesa 2 s využitím latentního tepla nese rovněž po celé ploše ochrannou vrstvu 4 proti povětrnosti, která je rovněž vyrobena z foliového materiálu. Příslušného spojení mezi tepelně akumulačním tělesem s využitím latentního tepla a pláštěm 3, popřípadě ochrannou vrstvou 4 proti povětrnosti, je známým způsobem dosaženo lepidlem, naneseným na příslušné styčné plochy. Alternativně nebo v kombinaci se také může použít řešení spočívající v tom, že plášť 3 a ochranná vrstva 4 proti povětrnosti se na tepelně akumulačním tělese 2 s využitím latentního tepla fixuji vhodnými spojovacími prostředky, například svorkami, nýty nebo podobně, přičemž plášť 3 a ochranná vrstva 4 proti povětrnosti mohou být zhotoveny také z jiných vhodných materiálu, například z kovové folie.

Na obr. 2 je znázorněn zvětšený výřez tepelně akumulačního tělesa 2 s využitím latentního tepla podle obr. 1. Tepelně akumulační těleso 2 s využitím latentního tepla sestává v tomto provedení z nosného materiálu 5, ve znázorněném příkladu z minerálního materiálu s kapilární strukturou 8 s otevřenými póry, • ·

- 41 • · · r · • · · · · ♦ · ··· ··

	♦	♦	··
•	♦	♦	•
•	• ·	•	•
•	•	♦	Φ
		··	···

konkrétně ze sádrového materiálu. Tepelně akumulační těleso 2 s využitím latentního tepla má takto souvislou strukturu. Uvnitř nosného materiálu 5 se nacházejí kapilární úložné prostory 6 pro tepelně akumulační materiál 7 s využitím latentního tepla, které jsou v přikladu provedení podle obr. 2 tvořeny kapilární strukturou 8 s otevřenými póry sádrového materiálu, popřípadě z této kapilární struktury 8 s otevřenými póry vyplývají. Ze značně zjednodušeného a tudíž pouze schematického vyobrazeni na obr. 2 je patrné, že kapilární struktura 8 s otevřenými póry obsahuje kanálky 9 s výdutěmi 10, které společně jako labyrint probíhají v nosném materiálu 5. Jak kanálky 9, tak i vyduté 10 mají přitom takové rozměry, že působí na tepelně akumulační materiál 7 s využitím latentního tepla kapilárními účinky a představují tak kapilární úložné prostory 6 pro tento tepelně akumulační materiál 7 s využitím latentního tepla. Dosáhne se tím toho, že předtím zkapalněný tepelně akumulační materiál 7 s využitím latentního tepla je při výrobě tepelně akumulačního tělesa 2 s využitím latentního tepla z okolí nasát sacím účinkem nejdříve do kapilárních úložných prostorů 6 pro tepelné akumulační materiál 7 s využitím latentního tepla při povrchu tepelně akumulačního tělesa 2 s využitím latentního tepla a odtud sacím účinkem sousedních kapilárních úložných prostorů 6 postupně dovnitř tepelně akumulačního tělesa 2 s využitím latentního tepla, přičemž do kapilárních úložných prostorů 6 při povrchu tepelně akumulačního tělesa 2 s využitím latentního tepla v důsledku jejich propojení s okolím potřebné množství tepelně akumulačního materiálu 7 s využitím latentního tepla ještě doteče. Na obr. 2 je tedy znázorněn rovnovážný stav, ve kterém je tepelně akumulační materiál 7 s využitím latentního tepla v kapilárních úložných prostorech 6 rozložen rovnoměrně. Znázorněné . rozložení kapilárních úložných prostorů 6 v jedné rovině přitom znázorňuje také jejich kvalitativní rozložení

- 42 • Μ

♦ ·· v ostatních směrech prostoru. Jak je znázorněnými plošnými poměry naznačeno, činí přitom hmotnostní podíl tepelně akumulačního materiálu 7 s využitím latentního tepla, vztaženo k celkové hmotnosti tepelně akumulačního tělesa 2 s využitím latentního tepla, v příkladu, který je znázorněn na obr. 2, přibližně 25 %. Na obr. 2 je při pozornějším nahlédnutí také naznačeno, že kapilární úložné prostory 6 nejsou tepelně akumulačním materiálem 7 s využitím latentního tepla vyplněny úplně, nýbrž že zůstávají prázdné prostory 11, které jsou ve znázorněném příkladu provedení rozloženy rovněž rovnoměrně. Rozměry těchto prázdných prostorů 11 jsou přitom takové, že jsou v kapilárních úložných prostorech 6 pro tepelně akumulační materiál schopny pojmout až teplotou způsobené zvětšení objemu tepelně akumulačního materiálu 7 s využitím latentního tepla až o 10 %. Na obr. 1 jsou kanálky 9 schematicky naznačeny jen jednoduchými čarami.

Na obr. 3 je s odvoláním na obr, 1 znázorněn zvětšený výřez tepelně akumulačního tělesa 2' s využitím latentního tepla, které se od tepelně akumulačního tělesa 2 s využitím latentního tepla podle obr. 2 liší pouze vláknitými prvky 12, které jsou přídavně přítomny v nosném materiálu 5. Shodné prvky tepelně akumulačních těles 2, 2' s využitím latentního tepla jsou proto na obr. 2 a označeny shodnými vztahovými značkami. Z obr. 3, který je rovněž schematický, je patrné, nepravidelné podlouhlé tvary a rozloženy s náhodnou prostorovou rovnoměrně. Dále je patrné, že v že vláknité prvky 12 mají jsou v nosném materiálu 5 orientací a přitom v podstatě příkladu provedení podle obr.

nejsou kapilární úložné prostory 6 tvořeny pouze kapilární strukturou 8 s otevřenými póry minerálního sádrového materiálu, nýbrž že kanálky 9 a výdutě 10 jsou zčásti vymezeny také vláknitými prvky 12. Dále existuje na obr. 3 neznázorněná možnost, aby kapilární úložné prostory 6 byly přídavně vymezeny pouze vláknitými prvky 12.

Na obr. 4 je znázorněn perspektivní pohled na výřez elektrickým topením 13 v podlaze, které spočívá na hrubém stropu 14 z betonu a které je nahoře opatřeno pláštěm 15 z materiálu obvyklého pro tento účel, například suchého nátěru, na kterém se ještě případně nachází podlahová krytina. Mezi hrubým stropem 14 a pláštěm 15 jsou uspořádána schematicky naznačená topná tělesa 16, v předloženém případě se jedná o elektrická topná tělesa běžné konstrukce. Mezi hrubý strop 14 a topná tělesa 16 se přitom nejdříve vloží tepelně akumulační těleso 17 s využitím latentního tepla ve tvaru desky, které svými prvky a vnitřní konstrukcí odpovídá zvětšenému výřezu tepelně akumulačního tělesa 2 s využitím latentního tepla podle obr. 1 s prvním nosným materiálem

5. Příklad provedení podle obr. 4 může být také modifikován tak, že bezprostředně nad hrubým stropem 14 se přídavně uspořádá tepelněizolačni vrstva, například z pěnového polystyrénu. V příkladu provedení podle obr. 4 se mezi tepelně akumulačním tělesem s využitím latentního tepla ve tvaru desky a topným tělesem nachází první vrstva 18 s tepelně akumulačním tělesem s využitím latentního tepla, které sestává z dílčích tepelně akumulačních těles s

využitím latentního tepla ve formě granulátu. U první vrstvy se tedy jedná o násyp z . dílčích tepelně akumulačních těles s využitím latentního tepla ve formě granulátu, která na sebe navzájem dosedají a jako celek vytvářejí tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla.

Jak je podrobněji znázorněno na obr. 5, sestává jednotlivé dílčí tepelně akumulační těleso 19 s využitím latentního teplu z nosného materiálu 21, ve kterém jsou kapilární úložné prostory 6 pro tepelně akumulační materiál 7' s využitím latentního tepla

0Φ· «Φ· a také prázdné prostory 11, Z uvedeného vyplývá, že dílčí tepelně akumulační těleso 19 s využitím latentního tepla je uvnitř tvořeno souvislou strukturou, která obsahuje kapilární strukturu 8 s otevřenými póry, zatímco tepelně akumulační těleso 20 s využitím latentního tepla jako celek žádnou odpovídající souvislou strukturu neobsahuje a obsahuje naopak ve svém vnitřku meziprostory 22 me2i dílčími tepelně akumulačními tělesy 19 s využitím latentního tepla, přičemž tyto meziprostory 22 v závislosti na svém tvaru a velikosti rovněž mohou na zkapalněný tepelně akumulační materiál 7 s využitím latentního tepla vyvozovat kapilární sací účinek.

Ačkoliv to není na obr. 5 znázorněno, vzniká takto možnost, aby se tepelně akumulační materiál 7 s využitím latentního tepla nacházel v rovnovážném stavu také v meziprostorech 22 a takto přídavně přispíval ke vzájemné soudržnosti dílčích tepelně akumulačních těles 19 s využitím latentního tepla. V přikladu provedení, který je znázorněn na obr. 4 a 5, má tepelně akumulační materiál 7 s využitím latentního tepla, který je uložen v kapilárních úložných prostorech 6 v dílčích tepelně akumulačních tělesech 19 s využitím latentního tepla, teplotu fázového přechodu 52 °C.

Mezi topnými tělesy 16 a pláštěm 15 je dále uspořádána druhá vrstva 23 s tepelně akumulačním tělesem 25 s využitím laJsentniho tepla, složeným z dílčích tepelně akumulačních těles 24 s využitím latentního tepla. Druhá vrstva 23 se od první vrstvy 18 liší pouze druhem tepelně akumulačního materiálu 7*' s využitím latentního tepla, který je uložen v kapilárních úložných prostorech 6 pro tento tepelně akumulační materiál 7’ ^T s využitím latentního tepla. Zatímco v první vrstvě 18 je, jak již bylo uvedeno, uložen tepelně akumulační materiál 7' s využitím latentního .tepla s teplotou fázového přechodu 52 °C, je v druhé vrstvě 23 uložen tepelně akumulační materiál 7'' s využitím latentniho tepla s odlišnou nižší teplotou fázového přechodu, v daném případě 42 °C. Principiálně je zde však také možnost použit tepelně akumulační materiály 7', 7' ¹ s využitím latentniho tepla s jinými teplotami fázových přechodů.

Na obr. 6 je znázorněn perspektivní pohled na první provedeni tepelně akumulační plotny 26 pro potraviny, zejména pro rýži. Tepelně akumulační plotna 26 sestává ze základního tělesa 27, ve kterém jsou vytvořena dvě lůžka 28 pro potraviny 29. Vychází se přitom z toho, že základní těleso 27 obsahuje tepelně akumulační těleso 30 s využitím latentniho tepla podle vynálezu. Ve znázorněném příkladu provedení je dokonce celé základní těleso 27 tvořeno tepelně akumulačním tělesem 30 s využitím latentniho tepla, které je za tím účelem příslušně tvarováno.

Jak je naznačeno na řezu základním tělesem 27, který je znázorněn na souvisejícím obr. 7, odpovídá vnitřní konstrukce tepelně akumulačního tělesa 30 s využitím latentniho tepla konstrukci znázorněné schematicky na obr. 2. Tepelně akumulační těleso 30 s využitím latentniho tepla tedy rovněž obsahuje nosný materiál 5, který je tvořen sádrovým materiálem a ve kterém se nacházejí kapilární úložné prostory 6 pro tepelně akumulační materiál s využitím latentniho tepla. Jedná se o kanálky 9 a vyduté 10, které spolu tvoří kapilární strukturu 8 s otevřenými póry. Také v souvislosti s tepelně akumulační plotnou 26 se doporučuje, aby hmotnostní podíl tepelně akumulačního materiálu 7 s využitím latentniho tepla, vztaženo k celkové hmotnosti tepelně akumulačního tělesa 30 s využitím latentniho tepla, činil přibližně 25 %, přičemž rozměry rovnoměrně rozložených prázdných prostorů 11 jsou přitom takové, že jsou v kapilárních úložných prostorech 6 schopny pojmout až teplotou způsobené zvětšení objemu tepelně akumulačního materiálu 7 s využitím latentniho tepla až o 10 L Co se týká vlastní konstrukce tepelně akumulační plotny 26, je navrženo, že obě lůžka 28 jsou tvořena vybráními 32, vytvořenými v horní straně 31 základního tělesa 27, Tepelně akumulační plotna 26 se může používat tak, že se tato nejdříve v neznázorněné peci či kamnech předehřeje na teplotu nad teplotou fázového přechodu tepelně akumulačního materiálu 7 s využitím latentního tepla, přičemž prohřátí základního tělesa 27 by mělo být v zájmu maximálního využití tepelněakumulační kapacity pokud možno rovnoměrné. Po ukončení prohřívání může být tepelně akumulační plotna 26 z pece vyjmuta a do lůžek 28 se mohou vložit nádoby, například hrnce 33 znázorněné na obr. 6 a 7, ve kterých se nacházejí neznázorněné potraviny 29, jejichž teplota se má udržovat. Má-li hrnec 33 nižší vnější teplotu než povrch tepelně akumulační plotny 26, nebo klesne-li vnější teplota hrnce 33 pod teplotu povrchu tepelně akumulační plotny 26, začne probíhat přestup tepla z tepelně akumulační plotny 26 do hrnce 33 a z něj do v něm uložené potraviny 29, například na obr. 6 a 7 neznázorněné rýže. Jak je patrné zejména z obr. 7, jsou lůžka 28 přizpůsobena svými rozměry tvaru hrnce 33 tak, že je zajištěn bezprostřední vzájemný styk jak na dně 34, tak i na bočních stěnách 35 těchto lůžek 28. Přestup tepla tak může probíhat velkoplošně a téměř nerušeně probíhat vedením tepla. Aby se usnadnilo vkládáni hrnce 33 do lůžka 28, je na horním okraji lůžka 28 vytvořeno obvodové zaoblení 36. Protože potraviny 29 se v příkladu provedení podle obr. 6 a 7 nacházejí uvnitř samostatného hrnce 33 a mohou tak být ve styku s tepelně akumulační plotnou 26 pouze zprostředkovaně, může být tato tepelně akumulační plotna 26 i hygienického hlediska provedena velmi jednoduše. Zejména lze přitom zcela vypustit vnější plášť této tepelně akumulační plotny 26, protože zásluhou konstrukce tepelně akumulačního tělesa 30 s využitím latentního tepla podle vynálezu se také není třeba obávat vypocení tepelně akumulačního materiálu 7 s využitím latentního tepla přinejmenším při překročení teploty fázového přechodu tohoto tepelně akumulačního materiálu 7 s využitím latentního tepla o 30 až 40 °K.

Obr. 8 a 9 se týkají druhého provedení tepelně akumulační plotny 37 pro potraviny 29, zejména pro rýži. Tepelně akumulační plotna 37 sestává ze základního tělesa 38, které obsahuje tepelně akumulační těleso 39 s využitím latentního tepla. Toto tepelně akumulační těleso 39 s využitím latentního tepla se svými prvky a vnitřní konstrukcí neliší od tepelně akumulačního tělesa 30 s využitím latentního tepla, které je znázorněno na obr. 6 a 7. Jsou zde však rozdíly co se týká vnějšího tvaru, které spočívají v tom, že tepelně akumulační těleso 39 s využitím latentního tepla je obklopeno pláštěm 40 nepropustným pro tepelně akumulační materiál 7 s využitím latentního tepla. Tento plášť 40 je v konkrétním příkladu provedení tvořen kovovou folií s vysokou tepelnou vodivostí. Plášť 40 přitom sestává ze spodní části 41 a horní části 42, které jsou v oblasti svého vzájemného obvodového přesahu 43 navzájem spojeny lepicí vrstvou 44. Podstatný rozdíl ve srovnáni s tepelně akumulačním tělesem 30 s využitím latentního tepla v prvním provedení, které je znázorněno na obr. 6 a 7, spočívá tedy v tom, že potraviny 29, například rýže, se po vyhřátí tepelně akumulační plotny 37 v peci nebo , kamnech vkládají přímo do lůžek 28, která jsou integrálně vytvořena v horní straně 31 základního tělesa 38, takže není zapotřebí žádná přídavná nádoba. Plášť 40 zajišťuje jednak oddělení potravin 29 od tepelně akumulačního tělesa 39 s využitím latentního tepla a na druhé straně umožňuje jednoduché čištění tepelně akumulační plotny 37 bez nebezpečí poškození.

Na obr. 10 je znázorněn vodorovný řez transportní nádobou s vnějším pláštěm 46 a v něm uloženým vnitřním pláštěm 47, ··♦ ·>· ·· · mezi kterým a vnějším pláštěm 46 se nachází meziprostor. Vnější plášť 46 je přídavně vyložen tepelnou izolací 48, v tomto případě z pěnového polystyrénu. Ve zbylém meziprostoru jsou uspořádána tepelně akumulační tělesa 49, 50 s využitím latentního tepla. Ve znázorněném příkladu provedení máji tato tepelně akumulační tělesa 49, 50 s využitím latentního tepla tvar desek, přičemž roviny desek probíhají kolmo k rovině výkresu. V konkrétním případě jsou vždy z jednoho tepelně akumulačního tělesa 49 s využitím latentního tepla a jednoho tepelně akumulačního tělesa 50 s využitím latentního tepla vytvořeny čtyři dvojice plošně na sebe přiléhajících desek, přičemž tyto dvojice jsou v meziprostoru mezi vnitřním pláštěm 47 a vnějším pláštěm 46, popřípadě tepelnou izolací 48, uspořádány se vzájemnými přesahy. Tepelně akumulační tělesa 49 s využitím latentního tepla přitom vždy přiléhají k vnitřnímu plášti 47, zatímco tepelně akumulační tělesa 50 s využitím latentního tepla přiléhají vždy ke vnějšímu plášti 46. Dále je použito opatření spočívající v tom, že vždy sousední čelní strany 51, 52 tepelně akumulačních těles 49, 50 s využitím latentního tepla přiléhají k oblastem 53 sousedního tepelně akumulačního tělesa 49 s využitím latentního tepla, které přesahují přes vnitřní plášť 47, takže mezi dvojicemi tepelně akumulačních těles 49, 50 s využitím latentního tepla nejsou žádné průchozí volné prostory. Tepelně akumulační tělesa, 49, 50 s využitím latentního tepla mají ve znázorněném příkladu provedeni shodné prvky a shodné vnitřní konstrukce jako tepelně akumulační těleso 2 s využitím latentního tepla, které je znázorněno na obr. 2. Rozdíly mohou spočívat pouze v teplotách fázového přechodu jednotlivých tepelně akumulačních materiálů 54, 55 s využitím latentního tepla, takže v závislosti na okolní teplotě vnějšího pláště 46 a požadované teplotě ve vnitřním prostoru 56 vnitřního pláště 47 lze pomoci vícestupňového tepelného akumulátoru nastavit optimální akumulační účinek.

• · t ♦ · í * i * 9 9 9 ♦ * b 9

999 99 999 99 999

Transportní nádoba 45 je dále opatřena neznázorněným dnem a například na závěsech výkyvným víkem, přičemž rovněž v oblasti dna a víka se s výhodou nachází sendvičová struktura, která sestává z tepelné izolace a tepelně akumulačních těles s využitím latentního tepla. Znázorněná transportní nádoba 45 slouží k transportu materiálu 57, který je uložen ve vnitřním prostoru 56 a který si má v průběhu transportu zachovat pokud možno konstantní teplotu. Pokud má teplota materiálu 57 být nad okolní teplotou, mohou být tepelně akumulační tělesa 49, 50 s využitím latentního tepla před transportem zahřáta v peci a následně vložena do meziprostoru mezi vnějším pláštěm 46 a vnitřním pláštěm 47. Pokud má být naopak teplota ve vnitřním prostoru 56 za transportu být nižší než teplota okolí, mohou být tepelně akumulační tělesa 49, 50 s využitím latentního tepla před transportem náležitě ochlazena a poté opět vložena do již zmíněného mezprostoru. Transportní nádoba 45, která je znázorněna na obr. 10, tedy může být s výhodou použita pro různé účely, přičemž tepelně akumulační tělesa 49, 50 s využitím latentního tepla se volí tak, aby jejich tepelně akumulační materiály 54, 55 s využitím latentního tepla měly teploty fázového přechodu přizpůsobené konkrétním podmínkám transportu.

Lze ještě poznamenat, že tepelně akumulační tělesa s využitím latentního tepla, která jsou popsána v souvislosti s obr. 1 až 10, mohou alternativně nebo ve vzájemné kombinaci obsahovat znaky popsané v jednotlivých případech nebo jednotlivé další znaky, popřípadě více dalších znaků, jak jsou tyto popsány ve všeobecné části popisu.

Na obr. 11 je znázorněn perspektivní pohled na tepelně akumulační těleso 58 s využitím latentního tepla podle vynálezu, ve kterém je množství zjednodušeně znázorněných dílčích tepelně ·*« ·*♦ · · *

V*

akumulačních těles 59 s využitím latentniho tepla společně obklopeno zalévací hmotou 60. Jak je dále podrobněji patrné ze zvětšeného dílčího řezu na obr. 12, obsahuje každé dílčí tepelně akumulační těleso 59 s využitím latentniho tepla těleso 61 z nosného materiálu, které je ve znázorněném příkladu provedení tvořeno zrnem z diatomové břidlice. Těleso 61 z nosného materiálu má takové rozměry, že se v jeho vnitřku nachází množství kapilárních úložných prostorů 62, přičemž v praxi může být počet kapilárních úložných prostorů 62 v tělese 61 z nosného materiálu mnohonásobně vyšší, než mohlo být znázorněno na značně zjednodušeném výkresu obr. 12. Totéž analogicky platí i pro rozměry jednotlivých kapilárních úložných prostorů 62, které mohou být ve skutečnosti značně menší, než je znázorněno na obr. 12, ze kterého je také patrné, že uvnitř jednotlivých kapilárních úložných prostorů 62 je uložen tepelně akumulační 63 materiál s využitím latentniho tepla a kromě toho tam zůstávají prázdné prostory 64. Ve znázorněném příkladu provedení vytvářejí kapilární úložné prostory 62 uvnitř těles 61 z nosného materiálu labyrintovou strukturu, ve které je uložen tepelně akumulační 63 materiál s využitím latentniho tepla na bázi parafinu. Jednotlivá dílčí tepelně akumulační tělesa 59 s využitím latentniho tepla jsou společně obklopena zalévací hmotou 60, která je ve znázorněném příkladu provedení tvořena betonem. Touto -zalévací hmotou 60 je zajištěna trvalá vzájemná soudržnost dílčích tepelně akumulačních těles 59 s využitím latentniho tepla, která se zachová i při zkapalnění tepelně akumulačního materiálu 63 s využitím latentniho tepla. Deskového tvaru tepelně akumulačního tělesa 58 s využitím latentniho tepla, který je znázorněn na obr. 11, bylo při výrobě dosaženo tak, že směs dílčích tepelně akumulačních těles 59 s využitím latentniho tepla se zalévací hmotou 60 se ještě v tekutém celkovém stavu, to jest před ztuhnutím betonu, odlije do odpovídající formy. Z obr. 12 je dále

- 51 * * · t · » · » · · · · f « 9 * «· ··· ·· ··* ·· ··· patrné, že podíl zalévací hmoty 60 na celkové hmotnosti tepelné akumulačního tělesa 58 s využitím latentního tepla činí přibližně 50 %.

Na obr. 13 je znázorněn dílčí řez tepelně akumulačním tělesem 65 s využitím latentního tepla, které je oproti tepelně , akumulačnímu tělesu 58 s využitím latentního tepla z obr. 11 a modifikováno tak, že určitý malý počet jednotlivých dílčích i' tepelně akumulačních těles 59 s využitím latentního tepla se obklopí zalévací hmotou 66, ve znázorněném příkladu silikonem. Vzniknou tak převážně konglomeráty 67, z nichž každý sestává z více dílčích tepelně akumulačních těles 59 s využitím latentního tepla, která jsou společně obklopena zalévací hmotou 66. Ve znázorněném příkladu se použitím silikonu jako zalévací hmoty 66 po jeho zesítění do užitného stavu dosáhne trvalé a v jistých mezích poddajné, popřípadě pružné soudržnosti mezi dílčími tepelně akumulačními tělesy 59 s využitím latentního tepla v rámci konglomerátu 67. Je přitom nasnadě, že v praxi může počet dílčích tepelně akumulačních těles 59 s využitím latentního tepla v konglomerátu značně kolísat a zejména přitom může značné překročit počty znázorněné ve schematickém obr. 13. Je však také .* možné, jak je rovněž znázorněno na obr. 13, že zalévací hmotou bude obklopeno samotné dílčí tepelně akumulační těleso 59 ·* s využitím latentního tepla. Na obr. 13 je dále znázorněno, že konglomeráty 67 jsou společně obklopeny úložnou hmotou 68, která je ve znázorněném příkladu provedení tvořena betonem. Touto úložnou hmotou 68 je zajištěna soudržnost mezi konglomeráty 67, takže tepelně akumulační těleso 65 s využitím latentního tepla, které je znázorněno na obr. 13, se při pohledu zvenčí nemusí lišit nebo se jen nepodstatně liší od tepelně akumulačního tělesa 58 s využitím latentního tepla, které je znázorněno na obr. 11 a 12.

- 52 ··· · * · «*· ·· ·*· *· ♦·* · ···

Na obr. 14 je znázorněn další příklad provedení tepelně akumulačního tělesa 69 s využitím latentního tepla ve tvaru podešve boty. Při použití vztahových značek použitých již na obr. 11 a 12 obsahuje toto tepelně akumulační těleso 69 s využitím latentního tepla zalévací hmotu 60, která je však v tomto příkladu provedení tvořena silokonem. Tato zalévací hmota 60 obklopuje množství dílčích tepelně akumulačních těles 59 s využitím latentního tepla, přičemž hmotnostní podíl silikonu na celkové hmotnosti tepelně akumulačního tělesa 69 s využitím latentního tepla činí přibližně 50 %. Zásluhou silikonu použitého jako zalévací hmota 60 se dosáhne trvalé soudržnosti mezi dílčími tepelně akumulačními tělesy 59 s využitím latentního tepla, přičemž tepelně akumulační těleso 69 s využitím latentního tepla jako celek má vysokou poddajnost a zásluhou toho je snadno tvarovatelné a vyznačuje se pří použití vysokým komfortem.

Jak je patrné ze zvětšeného dílčího řezu tepelně akumulačním tělesem 69 s využitím latentního tepla na obr. 15, jsou zde dílčí tepelně akumulační tělesa 59 s využitím latentního tepla tvořena ústřižky lepenky, mezi kterými je v kapilárních úložných prostorech 62 uložen tepelně akumulační materiál 63 s využitím latentního tepla na bázi parafinu. Dále je patrné, že v kapilárních úložných prostorech 62 je ještě vytvořen prázdný, prostor 64. Materiál dílčích tepelně akumulačních těles 59 s využitím latentního tepla, který je obsažen v tepelně akumulačním tělese 69 s využitím latentního tepla podle obr. 14, to jest ústřižky lepenky, sestává z množství zjednodušeně znázorněných vláken 70 ze dřeva, popřípadě z celuózy, jejichž soudržnost je zajištěna pojivý běžnými při výrobě lepenky. Uvnitř dílčího tělesa 61 z nosného materiálu, v příkladu provedení ústřižku lepenky, jsou kromě toho .mezi vlákny 70 vytvořeny kapilární úložné prostory 62, ve kterých je uložen tepelně akumulační materiál 63 s využitím

- 53 * » · · » · ·» • ···· «»·· · • φ · · · · ··

9· ··· ·Φ ♦ ·· ····· latentního tepla na bázi parafinu a vytvořeny prázdné prostory 64. Ačkoliv to z vyobrazení není patrné, mohou být kapilární úložné prostory 62 mezi sebou navzájem s výhodou propojeny. Ústřižky lepenky, které jsou ve znázorněném příkladu provedení podlouhlé, mohou být vyrobeny předchozím rozmělněním lepenky, například roztrháním nebo rozřezáním, přičemž místo podlouhlých ústřižků se může použít také jiný jejich tvar, například kulatý tvar přibližně v podobě malé mince. Tělíska dílčích tepelně akumulačních těles 59 s využitím latentního tepla mohou mít také podobu vláken o tloušťce poněkud větší než tloušťka vlasu.

Podstatné přitom je, že nosný materiál je rozmělněn pouze natolik, popřípadě má takové rozměry, že obsahuje kapilární úložné prostory 62, takže je zajištěno dobré nasátí tepelně akumulačního materiálu 63 s využitím latentního tepla do tohoto nosného materiálu.

Všechny popsané znaky jsou z hlediska vynálezu významné. Do obsahu přihlášky v tomto smyslu náleží v plném rozsahu také obsah příslušných prioritních dokladů a obsah dokumentů PCT/EP98/01956, DE-198 36 048.7 a DE-OS 43 07 065, a to i za účelem převzetí znaků z těchto podkladů do nároků této přihlášky.

<·

•	« ·	•	•	•	9 9	9
•		• ·	9	•	9 9 9	9
•	•	·	•	9 9	9
*« «		··	999 9	99	99 9

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Tepelně akumulační těleso (1, 17, 20, 30, 39, 49, 50) s vy- užitím latentniho tepla s tepelně akumulačním materiálem (7, 7', 7'', 54, 55) s využitím latentniho tepla, například na bázi parafinu, který je uložen v úložných prostorech nosného materiálu (5), vyznačující se tím, že uvnitř nosného materiálu (5) jsou vytvořeny kapilární úložné prostory (6) pro tepelně akumulační materiál (7, 7', 7'', 54, 55) s využitím latentniho tepla a nosný materiál (5) obsahuje minerální látku s kapilární strukturou (8) s otevřenými póry.
2. Tepelně akumulační těleso (1, 17, 20, 30, 39, 49, 50) s využitím latentniho tepla podle nároku 1, vyznačující se tím, že minerální látkou je sádrový materál a/nebo hlinitý materiál a/nebo vápencový pískovec a/nebo oxid křemičitý.
3. Tepelně akumulační těleso (1, 17, 20, 30, 39, 49, 50) s využitím latentniho tepla podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že nosný materiál (5) obsahuje vláknité prvky (12).
4.

Tepelně akumulační těleso (1,

17, 20, 30, 39, 49, 50) s vy- užitím latentniho tepla podle některého z předchozích nároků, v y z n a č u ící se tím, že vláknité prvky (12) jsou v nosném materiálu (5) rozptýleny.

···

- 55 • · · • ·♦··
5. Tepelně akumulační těleso (1, 17, 20, 30, 39, 49, 50) s využitím latentniho tepla podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že hmotnostní podíl tepelně akumulačního materiálu (7, 7', 7'', 54, 55) s využitím latentniho tepla, například na bázi parafinu, na celkové hmotnosti tepelně akumulačního tělesa (1, 17, 20, 30, 39, 49, 50) s využitím latentniho tepla činí 5 až 50%, s výhodou 25 % a zejména 40 až 50 %.
6. Tepelně akumulační těleso (1, 17, 20, 30, 39, 49, 50) s využitím latentniho tepla podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že v kapilárních úložných prostorech (6) jsou vytvořeny prázdné prostory (11) pro pojmutí na teplotě závislých změn objemu tepelně akumulačního materiálu (7, 7', 7’’, 54, 55) s vy- užitím latentniho tepla, například na bázi parafinu, až do 10 % objemu tohoto tepelně akumulačního materiálu (7, 7',
7’’, 54, 55) s využitím latentniho tepla.

7.

Tepelně akumulační těleso (1, Π,

20, 30, 39,

49, 50) s využitím latentniho tepla podle některého z předchozích nároků, vyzná se t í m, že prázdné prostory (11) jsou v kapilárních úložných prostorech (6) rozloženy rovnoměrně.
8.

Tepelně akumulační těleso (1, 17,

20, 30, 39, 49, 50) s vy-

užitím latentniho tepla podle některého z předchozích nároků, vyzná č u j i c í se tím, že tepelně akumulační materiál (7, 7 ', 7' 54, 55) s využitím

latentního tepla, například na bázi parafinu, obsahuje zahušťovací prostředek.

• · ·

- 56 9.

Tepelně akumulační těleso (1, 17,

20, 30, 39,

49, 50) s vy-

užitím latentního tepla podle některého z předchozích nároků, vyzná č u j í c i se tím, že tepelně akumulační materiál (7, 7’, 7’ ', 54, 55) s využitím

latentního tepla, například na bázi parafinu, obsahuje složku minerálních olejů a polymerů.

10. Tepelně akumulační těleso (1, 17, 20, 30, 39, 49, 50) s vy- užitím latentního tepla podle některého z předchozích nároků, v y z n a č u j i c i se tím, že toto tepelně akumulační těleso (b 17, 20, 30, 39, 49, 50) s vy-

užitím latentního tepla je opatřeno pláštěm (40).

11. Tepelně akumulační těleso (1, 17, 20, 30, 39, 49, 50) s vy- užitím latentního tepla podle některého z předchozích nároků, vyzná čujíci se t i m, že plášť (40) sestává z foliového materiálu.
12. Tepelně akumulační těleso (1, 17, 20, 30, 39, 49, 50) S využitím latentního tepla podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že plášť (40) je nepropustný pro tepelně akumulační materiál (7, 7’,

7'', 54, 55) s využitím latentního tepla, například na bázi parafinu.
13. Tepelně akumulační těleso (1, 17, 20, 30, 39, 49, 50) s využitím latentního tepla podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že nosný materiál (5) je proveden jako souvislá struktura.
14. Tepelně akumulační těleso (1, 17, 20, 30, 39, 49, 50) s využitím latentního tepla podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že toto tepelně akumulační těleso (1, 17, 20, 30, 39, 49, 50) s využitím latentního tepla obsahuje množství dílčích tepelně akumulačních těles (19, 24) s využitím latentního tepla, z nichž každé obsahuje nosný materiál (21) dílčího tepelně akumulačního tělesa (19, 24) s využitím latentního tepla a v něm se nacházející kapilární

Úložné prostory (6), ve kterých je uložen tepelně akumulační materiál (7, 7' ! ¹ t 54, 55) s využitím latentního tepla, například na bázi parafinu, a vytvořeny prázdné prostory (11) . 15. Tepelně akumulační těleso (1, 17, 20, 30, 39, 49, 50)

s využitím latentního tepla podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že toto tepelně akumulační těleso (1, 17, 20, 30, 39, 49, 50) s využitím latentního tepla má tvar desky.

16. Tepelně akumulační plotna (26, 37) se základním tělesem (27, 38) ve tvaru desky a v něm vytvořeným lůžkem (28) pro potraviny (29), zejména rýži, vyznačující se tím, že základní těleso (27, 38) ve tvaru desky obsahuje tepelně akumulační těleso (30, 39) s využitím latentního tepla podle některého z předchozích nároků 1 až 15.

17. Tepelně akumulační plotna (26, 37) podle nároku 16, vyznačující se tím, že lůžko (28) je tvořeno vybráním (32) vytvořeným v horní straně (31) základního tělesa (27, 38) ve tvaru desky.

18. Topení v podlaze, zejména elektrické topení (13) v pod- laze s topným tělesem (16) uspořádaným mezi hrubým stropem (14) a pláštěm (15), vyznačující se tím, že obsahuje tepelně akumulační těleso (1, 17, 20, 30, 39, 49, 50) s využitím latentního tepla podle některého z nároků 1 až 15.

19. Topení v podlaze podle nároku 18, vyznačující se tím, že tepelně akumulační těleso (1, 17, 20, 30, 39, 49, 50) má tvar desky a je uspořádáno mezi hrubým stropem (14) a topným tělesem (16).

20. Topení v podlaze podle některého z nároků 18 a 19, vyznačující se tím, že na horní straně hrubého stropu (14) je uspořádána tepelně izolační vrstva.

21. Topení (13) v podlaze podle některého z nároků 18 až 20, vyznačující se tím, že mezi hrubým stropem (14) a topným tělesem (16) je uspořádána první vrstva (18) s tepelně akumulačním tělesem (20) s využitím latentního tepla vytvořeným z dílčích tepelně akumulačních těles (19) s využitím latentního tepla podle některého z nároků 1 až
15.

22. Topení (13) v podlaze podle některého z nároků 18 až 21, vyznačující se tím, že mezi topným tělesem (16) a pláštěm (15) je uspořádána druhá vrstva (23) s te- 59 - • 4« 4« ·444

4 444· 4 · 4 ·4444 * 4 444·44 • •4 4 44 ·4·« «*·♦· pelně akumulačním tělesem (25) s využitím latentního tepla vytvořeným z dílčích tepelně akumulačních těles (24) s využitím latentního tepla podle některého z nároků 1 až 15.

23. Topeni (13) v podlaze podle některého z nároků 21 nebo

22, vyznačující se t í m, že dílčí tepelně akumulační tělesa (19, 24) s využitím latentního tepla první vrstvy (18) a/nebo druhé vrstvy (23) jsou provedena jako granulát.

24. Topeni (13) v podlaze podle některého z nároků 22 nebo

23, vyznačující se t í m, že dílčí tepelně akumulační tělesa (19) s využitím latentního tepla první vrstvy (18) obsahují tepelně akumulační materiál (7') s využitím latentního tepla, například na bázi parafinu, s teplotou fázového přechodu odlišnou od tepelně akumulačního materiálu (7'') s využitím latentního tepla, například na bázi parafinu, obsaženého v dílčích tepelně akumulačních tělesech (24) s využitím latentního tepla druhé vrstvy (23) .

25. Topeni (13) v podlaze podle některého z nároků 22 až 24, vyznačující se tím, že teplota fázového přechodu tepelně akumulačního materiálu (7') s využitím latentního tepla, například na bázi parafinu, první vrstvy (18) je vyšší než teplota fázového přechodu tepelně akumulačního materiál (7' ’) s využitím latentního tepla, například na bázi parafinu, druhé vrstvy (23).

26. Topeni (13) v podlaze podle některého z nároků 22 až 25, vyznačující se tím, že teplota fázového přechodu tepelně akumulačního materiálu (7') s využitím latentního tepla, například na bázi parafinu, první vrstvy (18) činí 52 °C a teplota fázového přechodu tepelně akumulačního materiálu (7'') s využitím latentního tepla, například na bázi parafinu, druhé vrstvy (23) činí 42 °C.

27. Transportní nádoba (45) s vnějším pláštěm (46) a v něm se vzájemným meziprostorem uspořádaným vnitřním pláštěm (47), vyznačující se tím, že v meziprostoru je uspořádáno tepelně akumulační těleso (49, 50) s využitím latentního tepla podle některého z nároků 1 až 15.

28. Transportní nádoba (45) podle nároku 27, vyzná uspořádána čující se tím, že v meziprostoru jsou tepelně akumulační tělesa (49, 50) s využitím latentního tepla ve tvaru desek podle některého z nároků 1 až 15, přičemž ve směru kolmém k rovině desek tepelně akumulačních těles s využitím tvaru desek jsou za sebou uspořádána tepla ve nejméně dvě tepelně latentního akumulační tělesa s využitím latentního tepla ve tvaru desek s navzájem přechodu v nich obsaženého odlišnými tepelně i teplotami akumulačního fázového materiálu (54, 55) s využitím latentního tepla, například na bázi parafinu.

29. Způsob výroby tepelně akumulačního tělesa (1, 17, 20, 30,

39, 49, 50) s využitím latentního tepla s tepelně akumulačním materiálem (7, 7’, 7’’, 54, 55) s využitím latentního tepla na bázi například parafinu, uloženého v nosném materiálu (5) s kapilárními úložnými prostory (6), vyznačující se tím, že tepelně akumulační materiál (7, 7', 7'', 54, 55) s využitím latentního tepla, například na bázi parafinu, se zkapalňuje, tento zkapalněný ···»

- 61 * « * · * • ···· · · · tepelně akumulační materiál (7, 7', 7'', 54, 55) s využitím latentního tepla, například na bázi parafinu, se přivádí k samonásavným kapilárním úložným prostorům (6) nosného materiálu (5) a používá se nosný materiál (5), který obsahuje minerální látku s kapilární strukturou (8) s otevřenými póry.

30. Způsob výroby podle nároku 29, vyznač u j i c i s e tím, že k minerální látce se přidávají vláknité prvky (12) . 31. Způsob výroby podle některého z nároků 29 a 30, vyznačujíc i s e t i m, že vláknité prvky (12) se v minerální látce rozptylují rovnoměrně. 32. Způsob výroby podle některého z nároků 29 až 31, vyznačuj ic í s e t i m, že jako minerální látka

se používá sádrový materiál a/nebo hlinitý materiál a/nebo vápencový pískovec a/nebo oxid křemičitý.

33. Způsob výroby podle některého z nároků 29 až 32, vyznačující se tím, že předtím zkapalněný tepelně akumulační materiál (7, 7’, 7'', 54, 55) s využitím latentního tepla, například na bázi parafinu, se k samonásavným kapilárním úložným prostorům (6) nosného materiálu (5) přivádí beztlakově.

34, Způsob výroby podle některého z nároků 29 až 33, vyznačující se tím, že nosný materiál (5) se ponořuje do předtím zkapalněného tepelně akumulačního materiálu (7, 7', 7’’, 54, 55) s využitím latentního tepla, například na bázi parafinu.

*44

- 62 « · * * ♦··· · • · ·*« · • · ♦

4 4 4 4 4* * · * · « • 4 **·» *4

35. Způsob výroby podle některého z nároků 29 až 34, vyznačující se tím, že teplota tepelně akumulačního materiálu (7, 7’, 7'', 54, 55) s využitím latentního tepla, například na bázi parafinu, se v průběhu jeho přivádění k samonásavným kapilárním úložným prostorům (6) nosného materiálu (5) reguluje cíleným přiváděním a/nebo odváděním tepla.

36. Způsob výroby podle některého z nároků 29 až 35, vyznačující s e t i m, že k tepelně akumulačnímu materiálu (7, 7', 7”, 54, 55) s využitím latentního tepla, například na bázi parafinu, se přidává zahušťovací prostředek a/nebo složka minerálních olejů a polymerů.

37. Způsob výroby podle některého z nároků 29 až 36, vyznačující se tím, žek samonásavným kapilárním úložným prostorům (6) nosného materiálu (5) se přivádí množství tepelně akumulačního materiálu (7, 7',

7’’, 54, 55) s využitím latentního tepla, například na bázi parafinu, které činí 5 až 50 % hmotn., s výhodou 25 % hmotn. a zejména 40 až 50 % hmotn. celkové hmotnosti tepelně akumulačního tělesa (1, 17, 20, 30, 39, 49, 50) s využitím latentního tepla.

38. Způsob výroby podle některého z nároků 29 až 37, vyznačující se tím, že nosný materiál (5) se po ponoření do předtím zkapalněného tepelně akumulačního materiálu (7, 7’, 7'', 54, 55) s využitím latentního tepla, například na bázi parafinu, nechává odkapat a/nebo se ochlazuj e.

···

- 63 ··· ·· · ·· • ···· · · · · · ·í • · * · · ·· ·· ·· »··· ·

39. Způsob výroby podle některého z nároků 29 až 38, vyznačující se tím, že tepelně akumulační těleso (1, 17, 20, 30, 39, 49, 50) s využitím latentniho tepla se opatřuje pláštěm (40).

40. Tepelné akumulační těleso (1, 17, 20, 30, 39, 49, 50) s vy- užitím latentniho tepla podle některého z nároků 1 až 15, vyznačující se tím, že nosný materiál (5) spolu s tepelně akumulačním materiálem (7, 7’, 7'*, 54, 55) s využitím latentniho tepla, například na bázi parafinu, uloženým v kapilárních úložných prostorech (6) nosného materiálu (5) je obklopen zalévací hmotou (60).

41. Tepelně akumulační těleso s využitím latentniho tepla s nosným materiálem (5) a v něm v jeho kapilárních úložných prostorech (62) uloženým tepelně akumulačním materiálem (7, 7', 7*', 54, 55) s využitím latentniho tepla na bázi například parafinu, přičemž tepelně akumulační těleso (58, 65, 69) s využitím latentniho tepla obsahuje množství dílčích tepelně akumulačních těles (59) s využitím latentniho tepla, z nichž každé obsahuje těleso (61) z nosného materiálu a v něm v kapilárních úložných prostorech (62) uložený tepelně akumulační materiál (63) s využitím latentniho tepla, například na bázi parafinu, vyznačující se tím, že dílčí tepelně akumulační tělesa (59) s využitím latentniho tepla jsou společně obklopena zalévací hmotou (60, 66) a nosný materiál obsahuje dřevěná vlákna a/nebo lepenku a/nebo granulát z oxidu křemičitého a/nebo diatomovou břidlici.

42. Tepelně akumulační těleso s využitím latentniho tepla podle některého z nároků 40 nebo 41, vyznačující se «« · · · 9 · • · · · · · · · • ·«·· · · ♦ ♦ · · ♦ • · · · · · · ··· · ·· ···· ·· tím, že v kapilárních úložných prostorech (62) je vytvořen prázdný prostor (64) pro uložení maximálně 10 % na teplotě závislé změny objemu tepelně akumulačního materiálu (63) s využitím latentního tepla, například na bázi parafinu.

43. Tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla podle některého z nároků 40 až 42, vyznačující se tím, že tepelně akumulační materiál (63) s využitím latentního tepla, například na bázi parafinu, obsahuje vláknité prvky (12), s výhodou s rovnoměrným rozložením.

44. Tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla podle některého z nároků 40 až 43, vyznačující se tím, že tepelně akumulační materiál (63) s využitím latentního tepla, například na bázi parafinu, obsahuje zahusťovací prostředek a/nebo složku minerálních olejů a polymerů.

45. Tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla podle některého z nároků 41 až 44, vyznačující se t i (n, že zalévaci hmota (60, 66) obsahuje silikon, zejména silikonovou pryž a/nebo pryskyřici a/nebo beton.

46. Tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla podle některého z nároků 41 až 45, vyznačující se tím, že podíl zalévaci hmoty (60, 66) na součtu jednotlivých hmotností nosného materiálu, tepelně akumulačního materiálu (63) s využitím latentního tepla, například na bázi parafinu, a zalévaci hmoty (60, 66) činí nejméně 50 % hmotn.

• • · • · • • » • • ···« • · * • « · · • • • · • « · • ♦·· • ♦ · ·♦·

47. Tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla podle některého z nároků 1 až 15 nebo 40 až 46, vyznačující se tím, že podíl tepelně akumulačního materiálu (63) s využitím latentního tepla, například na bázi parafinu, vztažený ke společné hmotnosti tepelně akumulačního materiálu (63) s využitím latentního tepla, například na bázi parafinu, a nosného materiálu činí přibližně 40 až 80 % hmotn., s výhodou přibližně 60 % hmotn.

48. Tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla podle některého z nároků 1 až 15 nebo 40 až 47, vyznačující se tím, že těleso (61) z nosného materiálu, popřípadě dílčí tepelně akumulační těleso (59) s využitím latentního tepla má jako celek podobu granulátu nebo vláken a typické geometrické rozměry tělesa (61) z nosného materiálu, popřípadě dílčího tepelně akumulačního tělesa (59) s využitím latentního tepla jsou řádově několik málo milimetrů až několik málo centimetrů.

49. Tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla podle některého z nároků 1 až 15 nebo 40 až 48, vyznačující se tím, že tepelně akumulační těleso (65) s využitím latentního tepla obsahuje množství konglomerátů (67), z nichž každý sestává z množství těles (61) z nosného materiálu, ve kterých je uložen tepelně akumulační materiál (63) s využitím latentního tepla, například na bázi parafinu, a která jsou společně obklopena zalévací hmotou (60, 66), přičemž konglomeráty (67) jsou společně uloženy v úložné hmotě (68).

50. Tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla podle ··· · * · · • ··«· · · · ·«·* · • · · · * * · · «·· · ·* *··· ·· ··· některého z nároků 1 až 15 nebo 40 až 49, vyznačující se tím, že podíl úložné hmoty (68) na celkové hmotnosti tepelně akumulačního tělesa (65) s využitím latentního tepla činí nejméně přibližně 50 % hmotn.

51. Tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla podle nároku 50, vyznačujíci se tím, že úložná hmota (68) obsahuje silikon, zejména silikonovou pryž, a/nebo pryskyřici a/nebo beton.

52. Způsob podle některého z nároků 29 až 39, vyznačující se tím, že tepelně akumulačním materiálem (63) s využitím latentního tepla, například na bázi parafinu, nasycený nosný materiál se obklopuje zalévací hmotou (60, 66) .

53. Způsob podle některého z nároků 29 až 39 nebo podle nároku

52, vyznačující se tím, že tepelně akumulačním materiálem (63) s využitím latentního tepla, například na bázi parafinu, nasycený nosný materiál se rozmělpuje v dílčí tepelně akumulační tělesa (59) s využitím latentního tepla, přičemž jednotlivé dílčí tepelně akumulační těleso (59) s využitím latentního tepla obsahuje těleso (61) z nosného materiálu a v něm uložený tepelně

akumulační například na materiál (63) s bázi parafinu. využitím latentního tepla, 54. Způsob podle nároku 53, v y z n a č u j ící se tím, že zalévací hmotou (60, 66) se společně obklopuje množství dílčích tepelně akumulačních těles (59) s využitím

latentního tepla.

* · *

·« ·

- 67 • · ·· · · « ···· · · · · • ·· · · ··· · ·· a ·♦· • · • · ··

55. Způsob podle některého z nároků 29 až 39 nebo 53,54, vyznačující se tím, že tepelně akumulační těleso (58, 65, 69) s využitím latentního tepla se před zpevněním zalévací hmoty (60, 66) válcuje a/nebo odlévá do formy.

56. Způsob podle některého z nároků 29 až 39 nebo 53 až 55, vyznačující se tím, že z množství dílčích tepelně akumulačních těles (59) s využitím latentního tepla spolu s v nich uloženým tepelně akumulačním materiálem (63) s využitím latentního tepla, například na bázi parafinu, se společným obklopením zalévací hmotou (60, 66) nebo uložením v zalévací hmotě (60, 66) vytváří konglomerát (67) a množství konglomerátů (67) se společně ukládá v úložné hmotě (68).

57. Způsob výroby tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla s tepelně akumulačním materiálem s vy užitím latentního tepla, například na bázi parafinu, přičemž tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla, například na bázi parafinu, se zkapalňuje a předtím zkapalněný tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla, například na bázi parafinu, se přivádí k samonásavným kapilárním úložným prostorům nosného materiálu, vyznačující se tím, že tepelně akumulačním materiálem (63) s využitím latentního tepla, například na bázi parafinu, nasycený nosný materiál se obklopuje zalévací hmotou (60, 66) a používá se nosný materiál, který obsahuje dřevěná vlákna a/nebo lepenku a/nebo granulát z oxidu křemičitého a/nebo diatomovou břidlici.

- 68 58.

59.

60.

61.

Způsob podle nároku 57, vyznačující se tím, že tepelně akumulačním materiálem (63) s využitím latentního tepla, ' například na bázi parafinu, nasycený nosný materiál se před obklopením zalévací hmotou rozmělňuje v dílčí tepelně akumulační tělesa (59) s využitím latentního tepla, přičemž jednotlivé dílčí tepelně akumulační těleso (59) s využitím latentního tepla obsahuje těleso (61) z nosného materiálu a v něm uložený tepelně akumulační materiál (63) s využitím latentního tepla, například na bázi parafinu, a jsou v něm vytvořeny prázdné prostory (64), přičemž množství dílčích tepelně akumulačních těles (59) s využitím latentního tepla se pro dosažení soudržnosti společně obklopuje zalévací hmotou (60, 66) .

Způsob podle některého z nároků 57 nebo 58, vyznačující se tím, že zalévací hmota (60, 66) se v průběhu obklopování tepelně akumulačním materiálem (63) s využitím latentního tepla, například na bázi parafinu, nasyceného nosného materiálu touto zalévací hmotou (60, 66) zpracovává v tekutém a/nebo hnětatelném stavu.,

Způsob podle některého z nároků 57 až 59, vyznačující se tím, že zalévací hmota (60, 66) se po obklopení tepelně akumulačním materiálem (63) s využitím latentního tepla, například na bázi parafinu, nasyceného nosného materiálu touto zalévací hmotou (60, 66) zpevňuje, zejména suší.

Způsob podle některého z nároků 57 až 60, vyznačující se tím, že tepelně akumulační

• · · · · • • • • * ···* · · · • • · • • « · · · • « * •

těleso (58, 65, 69) s využitím latentního tepla se před zpevněním zalévaci hmoty (60, 66) válcuje a/nebo odlévá do formy.

62. Způsob podle některého z nároků 57 až 61, vyznačující se tím, že z množství dílčích tepelně akumulačních těles (59) s využitím latentního tepla spolu s v nich uloženým tepelně akumulačním materiálem (63) s využitím latentního tepla, například na bázi parafinu, se společným obklopením, popřípadě uložením v zalévaci hmotě (60, 66) vytváří konglomerát (67) a množství těchto konglomerátů (67) se společně ukládá v úložné hmotě (68).

63. Způsob podle některého z nároků 57 až 62, vyznačující se tím, že jako zalévaci hmota (60, 66) se používá beton a/nebo silikon, zejména silikonová pryž.

64. Způsob podle některého z nároků 62 nebo 63, vyznačující se tím, že jako úložná hmota (60, 66) se používá beton a/nebo silikon, zejména silikonová pryž, a nebo pryskyřice a/nebo beton.