CZ2001684A3 - Způsob výroby organosilylalkylpolysulfanů - Google Patents

Způsob výroby organosilylalkylpolysulfanů Download PDF

Info

Publication number
CZ2001684A3
CZ2001684A3 CZ2001684A CZ2001684A CZ2001684A3 CZ 2001684 A3 CZ2001684 A3 CZ 2001684A3 CZ 2001684 A CZ2001684 A CZ 2001684A CZ 2001684 A CZ2001684 A CZ 2001684A CZ 2001684 A3 CZ2001684 A3 CZ 2001684A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
added
reactor
comparative example
mixture
heated
Prior art date
Application number
CZ2001684A
Other languages
English (en)
Inventor
Rudolf Michel
Jörg Dr. Münzenberg
Werner Will
Gerd Rainhard Zezulka
Original Assignee
Degussa-Hüls Aktiengesellschaft
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Degussa-Hüls Aktiengesellschaft filed Critical Degussa-Hüls Aktiengesellschaft
Publication of CZ2001684A3 publication Critical patent/CZ2001684A3/cs

Links

Classifications

    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07F—ACYCLIC, CARBOCYCLIC OR HETEROCYCLIC COMPOUNDS CONTAINING ELEMENTS OTHER THAN CARBON, HYDROGEN, HALOGEN, OXYGEN, NITROGEN, SULFUR, SELENIUM OR TELLURIUM
    • C07F7/00—Compounds containing elements of Groups 4 or 14 of the Periodic Table
    • C07F7/02—Silicon compounds
    • C07F7/08—Compounds having one or more C—Si linkages
    • C07F7/18—Compounds having one or more C—Si linkages as well as one or more C—O—Si linkages
    • C07F7/1804—Compounds having Si-O-C linkages
    • C07F7/1872—Preparation; Treatments not provided for in C07F7/20
    • C07F7/1892—Preparation; Treatments not provided for in C07F7/20 by reactions not provided for in C07F7/1876 - C07F7/1888
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07F—ACYCLIC, CARBOCYCLIC OR HETEROCYCLIC COMPOUNDS CONTAINING ELEMENTS OTHER THAN CARBON, HYDROGEN, HALOGEN, OXYGEN, NITROGEN, SULFUR, SELENIUM OR TELLURIUM
    • C07F7/00—Compounds containing elements of Groups 4 or 14 of the Periodic Table
    • C07F7/02—Silicon compounds
    • C07F7/08—Compounds having one or more C—Si linkages
    • C07F7/18—Compounds having one or more C—Si linkages as well as one or more C—O—Si linkages

Landscapes

  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
  • Silicon Polymers (AREA)

Description

Oblast techniky
Vynález se týká způsobu výroby organosilylalkylpolysulfanů.
Dosavadní stav techniky
Je známé, že se organosilylalkylpolysulfany jako bis-(3-triethoxysilylpropyl)tetrasulfan ( DE 2 141 159 ) a disulfan používají jako adhezivní přísada nebo aktivní plnivo v oxidicky plněných kaučukových směsích. Kaučukové směsi se užívají mimo jiné pro technický gumárenský artikl a pro díly pneumatik aut, obzvláště pro běhouny pláště ( DE 2 141 159, DE 2 212 239, US 3 978 103, US 4 048 206).
Různé způsoby výroby organosilylalkylpoplysulfanů byly popsány v literatuře. Při tom představují způsoby hospodárnější a jednodušeji realizovatelnou alternativu, která vychází z technicky lehce dostupných organosilylalkylhalogenidů. Tyto organosilylalkylhalogenidy reagují s iontovými polysulfidy, přičemž se vymění nukleofilní substitucí halogenidových skupin dvou molekul za jednotky polysulfanu a tím se dohromady spojí.
Při tomto způsobu představuje výroba nukleofilního polysulfidu největší překážku. Sice jsou iontové polysulfidy ve vodné fázi relativně lehce dostupné známou cestou reakcí síry s hydráty alkylických sulfidů, hydráty alkalických hydrogensulfidů nebo louhem sodným a při tom vznikající vodné roztoky alkalických polysulfidů se nechají reagovat s organosilylalkylhalogenidy v katalytickém systému fázového přenosu na analogy polysulfanu ( EP 694552, EP 794186, EP 839816 ). Ale při známém způsobu existuje vždy nevýhoda, že se hydrolýzou a kondenzací převedou velké části výchozího materiálu - alkoxysilanu na neúčinný pevný polysiloxan. Známým způsobem připravené organosilanpolysulfidy vynikají kromě toho nadostatečnou stabilitou.
Těmto nevýhodám se dá předcházet, když se zpracují bezvodé popřípadě téměř bezvodé používané látky v organickém rozpouštědle. Z US 5399739 a EP 705838
jsou známy procesy, při kterých jsou vyrobeny iontové polysulfidy reakcí alkoholátů se sirovodíkem, které pak opět reagují se sírou a odpovídajícím organosilylalkyhalogenidem. Nevýhodné na těchto procesech je, že k přípravě bezvodých sulfidů se používají (z hlediska ) technické bezpečnosti a toxikologického velmi nepříznivý sirovodíkový plyn a málo stabilní alkoholáty.
Technicky lepší roztok k přípravě bezvodých popřípadě téměř bezvodých sulfidů je sušení komerčně ve velkém množství k dostání alkalických sulfidů, zvláště hydrátu sulfidu sodného. Z JP 7228588 je známé, že sušeni může být jak azeotropní tak i ve vakuu za ohřevu, a takto připravené bezvodé popřípadě téměř bezvodé sulfidy lze převést se sírou na alkalické polysulfidy. Tyto sulfidy opět reagují s organosilylalkylhalogenidy na odpovídající polysulfany.
Podobný způsob s variantou azeotropního sušení alkalického sulfidu je znám z EP 795558.
Nevýhodou tohoto způsobu je, že nejprve v prvním kroku výroby procesu musí být vyroben polysulfid z alkalického sulfidu a síry, že teprve po tom je převeden reakci s organosilylalkylhalogenidem na žádaný polysulfid.
V DE 19651849 je popsán způsob, při kterém se výroba polysulfidu děje právě během sušení. Tím se lze vyhnout kroku v procesu výroby polysulfidu a uspořit výdaje, což podstatně přispívá k hospodárnosti způsobu.
Další způsoby, kterými se připravují organosilylalkylpolysulfany rovněž z bezvodých popřípadě téměř bezvodých iontových sulfidů a kterými se zabrání předběžné výrobě polysulfidu, jsou popsány v DE 19734295 a EP 949263.
Všem citovaným způsobům je společné, že bezvodý polysulfid se předloží v polárním organickém rozpouštědle a k tomuto roztoku/suspenzi se přidá organosilylalkylhalogenid. Při takovémto postupu resultují silně zbarvené, často také nepříjemně páchnoucí produkty.
• · ·· ···· ·· • · · · ♦ · * · ·· • · · · · 9 9
Úlohou vynálezu je, dát k dispozici způsob, při kterém se vyrábí málo zbarvené a nepatrně čichově zatížené organosilanpolysulfidy.
Podstata vynálezu
Předmětem vynálezu je způsob výroby organosilylalkylpolysulfanů obecného vzorce I ( R1R2R3SiR4) 2 Sx (I), ve kterém znamenají
R1, R2, R3: stejné nebo od sebe rozdílné, rozvětvenou a nerozvětvenou alkyl- a/nebo alkoxyskupinu s délkou řetězce 1 až 8 atomů uhlíku, výhodně 1 až 3 atomy uhlíku, arylový zbytek, obzvláště fenyl, toluyl, benzyl, kde je nejméně jedna alkoxyskupina;
R4 je dvojmocný alkylenový zbytek s délkou řetězce 1 až 8 atomů uhlíku, výhodně 1 až 5 atomů uhlíku, zvláště výhodně methylen, ethylen, i-propylen, n-propylen, i-butylen, n-butylen, n-pentylen, 2-methylbutylen, 3-methylbutylen, 1,3dimethylpropylen a 2,3-dimethylpropylen, nebo
-(CH2)n-C6H4-(CH2)n- s n = 1 až 4;
x číslo > 1, výhodně mezi 2 a 6, reakcí organosilylalkylhalogenidu obecného vzorce II
R1R2R3SiR4X (II), ve kterém
R1, R2, R3 a R4 mají výše uvedený význam a
X : je atom chloru, bromu nebo jodu a bezvodého případně téměř bezvodého iontového sulfidu obecného vzorce III
M+ 2S2’ (III), ve kterém M+ je kationt alkalického kovu, s výhodou kationt sodný nebo draselný, amonium, polovina kationtu kovů vzácných zemin nebo polovina kationtu zinečnatého, a elementární síry, který je vyznačemý tím, že se v polárním organickém rozpouštědle předloží elementární síra a organosilylalkylhalogenid a k této suspenzi se přidá bezvodý případně téměř bezvodý iontový sulfid.
Po reakci lze izolovat organosilylalkylpolysulfan odfiltrováním vypadlého halogenidu a destilačním oddělením rozpouštědla.
Kvůli náchylnosti k hydrolýze organosilylalkylhalogenidu (II) musí být iontový sulfid (III) bezvodý popřípadě téměř bezvodý. Pod téměř bezvodým iontovým sulfidem (III) se představují sloučeniny podle vzorce (III) s maximálně 10 % hmotn., výhodně 0 až 5 % hmotn., zvláště výhodně 0 až 2 % hmotn. vody. Téměř bezvodé iontové sulfidy (III) lze získat různými způsoby (cestami):
Reakce alkalických alkoholátů se sirovodíkem ( EP 0 705 838 ).
Reakce plynného amoniaku se sirovodíkem ( DE 26 48 241 ).
Sušení hydrátů alkalických sulfidů ( DE 196 10 281, JP 7 228 588 a DE 196 51 849).
Při tom je nevýznamné, zda sušení hydrátů alkalických sulfidů se provádí azeotropně nebo ohřevem ve vakuu. Přednostně lze potřebný iontový sulfid připravit podle způsobu popsaném v DE 186 51 849.
Iontový sulfid (III) lze použít bez vlivu na výtěžek reakce jak ve formě mletého prášku tak ve formě destiček, jak se u obvyklých hydrátů alkalických sulfidů nabízí.
4 44 · · · · • · · 4 · 4 • · · · 4
Množství iontového sulfidu (III) nutného k reakci lze přidat jako celek nebo v částečném množství k tomu z rozpouštědla, organosilylalkylhalogenidu (II) a elementární síry sestávající suspenze. Iontový sulfid lze přidávat kontinuálně nebo diskontinuálně.
Síru lze použít v tuhém stavu, například jako obyčejný prášek síry nebo granulát, nebo v roztavené formě. K urychlení průběhu reakce lze použít síru v jemně rozptýlené formě, například jako jemně mletý prášek síry nebo taveninu dávkovanou v jemných kapkách.
Jako organické rozpouštědlo lze v principu použít všechny polární substance, ve kterých je iontový sulfid (III) alespoň částečně rozpustný, a který nereaguje s organosilylalkylhalogenidem (II).
Výhodně lze použít jako organická rozpouštědla lineární nebo větvené alkoholy s 1 až 8 atomy uhlíku, jako například methyl-, ethyl-, propyl-, butyl- nebo pentylalkohol, cykloalkylalkoholy s 5 až 8 atomy uhlíku, fenol nebo benzylalkohol.
Účelněji lze použít alkohol odpovídající právě skupinám R1, R2 a R3, aby se zabránilo transesterifikaci. Po případě může být také použití směsi těchto alkoholů výhodou, například, když jsou alkoxyskupiny R1, R2 a R3 ve sloučenině II různé.
Molární poměry jednotlivých reaktantů se řídí jeden k druhému podle toho, jaká střední délka řetězce síry v takto vyráběném organosilylalkylpolysulfanu (I) se nastaví a jaký zbytkový obsah organosilylalkylhalogenidu (II) v konečném produkktu má být k dispozici. Při tom řídí molární poměr iontového sulfidu vzorce (III) k použité elementární síře střední délku řetězce polysulfanu v konečném produktu. Při způsobu podle vynálezu lze použít iontový sulfid : síře v molárním poměru nejméně 1 . 0,1, výhodně 1 : 0,8 až 1 : 5,2.
Molární poměr mezi iontovým sulfidem a organosilylalkylhalogenidem určuje zbytkový obsah použité látky v konečném produktu. Při způsobu podle vynálezu lze použít poměr iontového sulfidu k organosilylalkylhalogenidu 1 :1 až 1 : 3, výhodně poměr 1 : 1,5 až 1 : 2,2.
·· ·♦··
Reakci lze provádět s vyloučením vzduchu a vody (vlhkosti), aby se potlačila tvorba vedlejších produktů popřípadě aby se zabránilo dalekosáhlé tvorbě vedlejších produktů. Reakci lze provádět za zvýšené teploty. Při tom je pro způsob podle vynálezu nepodstatné, zda se vně ohřáje reakční směs k dosažení reakční teploty nebo se sama ohřáje uvolněným teplem na základě exotermní reakce. Reakci lze provádět v rozmezí teplot teplota místnosti až 200 °C, výhodně v rozmezí 40 °C až teplota varu použitého rozpouštědla. Reakci lze provádět za sníženého tlaku, normálního tlaku nebo lehce zvýšeného tlaku.
Organosilanpolysulfidy vyrobené způsobem podle vynálezu mají výhodu, že jsou méně zbarvené a čichově zatížené než známé organosilanpolysulfidy.
Příklady provedení
Srovnávací příklad 1 : Výroba bis(triethoxysilylpropyl)disulfanu
17,8 kg téměř bezvodého sulfidu sodného se předloží do smaltovaného 500 I reaktoru ve 190 I ethanolu. K tomu se přidá jemnou tryskou 13,85 kg síry ve formě kapalné taveniny. Směs se ohřívá na 50 °C a při této teplotě se po dobu 10 min přidává 190 I 3-chlorpropyltriethoxysilanu. Na základě uvolněné exotermie se ohřeje obsah reaktoru na 74 °C. Při této teplotě se přidává dalších 4,45 kg téměř bezvodého sulfidu sodného. Tři další dávky sulfidu sodného se přidávají s časovou prodlevou právě 5 min, přičemž obsah reaktoru se ohřívá na 82 °C. Po ukončení přídavku sulfidu sodného se udržuje 1,5 h při 82 až 83 °C a po ochlazení se oddělí vypadlý chlorid sodný. Po zahuštění reakční směsi ve vakuu a obnovenou jemnou filtrací se získá žlutý produkt. HPLC ( vysokoúčinná kapalinová chromatografie ) analýza potvrdila existenci produktu o průměrné délce řetězce polysulfanu 2.
Příklad 1 : Výroba bis(triethoxysilylpropyl)disulfanu
V reaktoru srovnávacího příkladu 1 se dávkuje do směsi z právě 190 I ethanolu a 3
-chlorpropyltriethoxysilanu 13,85 kg síry ve formě kapalné taveniny jemnou tryskou. Hned potom se přidá 17,8 kg téměř bezvodého sulfidu sodného, přičemž se uvolněnou exotermií ohřeje obsah reaktoru na 60 °C. Od této teploty se přidaly další 4 dávky pokaždé 4,45 kg sulfidu sodného v časových prodlevách pokaždé 5 min. Při tom se ohříval obsah reaktoru dále na 82 °C. Po ukončení přídavku sulfidu sodného se udržuje 1,5 h při 82 až 83 °C a hned potom se ochladí. Zpracovává se jako ve srovnávacím příkladě 1. Získá se téměř čirý produkt. HPLC analýza potvrdila existenci směsi polysulfanu s sprůměrnou délkou řetězce 2.
Příklad 2 : Výroba bis(triethoxysilylpropyl)disulfanu
Do reaktoru srovnávacího příkladu 1 se předloží 129 I ethanolu. K tomu se dá 129 I 3-chlorpropyltriethoxysilanu. Do vzniklé směsi se dávkuje 13,85 kg síry ve formě kapalné taveniny jemnou tryskou. Hned potom se přidá 17,8 kg téměř bezvodého sulfidu sodného. Při tom se uvolněnou exotermií ohřeje obsah reaktoru na 60 °C. Od této teploty se přidaly další 4 dávky pokaždé 4,45 kg sulfidu sodného v časových prodlevách pokaždé 5 min. Při tom se ohřál obsah reaktoru na 82 °C. Ještě 1,5 h se držela teplota při 82 až 83 °C a hned potom se ochladil. Zpracovává se jako ve srovnávacím příkladě 1. Získá se téměř čirý produkt. HPLC analýza potvrdila opět existenci směsi polysulfanu s průměrnou délkou řetězce 2.
Příklad 3 : Výroba bis(triethoxysilylpropyl)disulfanu
Do reaktoru srovnávacího příkladu 1 se předloží 129 I 3-chlorpropyltriethoxysilanu. K tomu še dá 129 I ethanolu. Do vzniklé směsi se dávkuje 13,85 kg síry ve formě kapalné taveniny jemnou tryskou. Hned potom se přidá 17,8 kg téměř bezvodého sulfidu sodného. Při tom se uvolněnou exotermií ohřeje obsah reaktoru na 60 °C. Od této teploty se přidaly další 4 dávky pokaždé 4,45 kg sulfidu sodného v časových prodlevách pokaždé 5 min. Při tom se ohřál obsah reaktoru na 82 °C. Ještě 1,5 h se držela teplota při 82 až 83 °C a hned potom se ochladil. Zpracovává • · · · · J • · · · · · ♦ ί se jako ve srovnávacím příkladě 1. Získá se téměř čirý produkt. HPLC analýza potvrdila opět existenci směsi polysulfanu s průměrnou délkou řetězce 2.
Příklad 4 : Výroba bis(triethoxysilylpropyl)disulfanu
Do reaktoru srovnávacího příkladu 1 se předloží 129 I ethanolu. Ktomu se dávkuje
13,85 kg síry ve formě kapalné taveniny jemnou tryskou. Ke směsi se dá 12913-chlorpropyltriethoxysilanu. Hned potom se přidá 17,8 kg téměř bezvodého sulfidu sodného. Při tom se na základě exotermie ohřeje obsah reaktoru na 60 °C. Od této teploty se přidaly další 4 dávky pokaždé 4,45 kg sulfidu sodného v časových prodlevách pokaždé 5 min. Při tom se ohřál obsah reaktoru na 82 °C. Ještě 1,5 h se držela teplota při 82 až 83 °C a hned potom se ochladil. Zpracovává se jako ve srovnávacím příkladě 1. Získá se téměř čirý produkt. HPLC analýza potvrdila opět existenci směsi polysulfanu s průměrnou délkou řetězce 2.
Příklad 5 : Výroba bis(triethoxysilylpropyl)disulfanu
Do reaktoru srovnávacího příkladu 1 se předloží 129 I 3-chlorpropyltriethoxysilanu. K tomu se dávkuje 13,85 kg síry ve formě kapalné taveniny jemnou tryskou. Ke směsi se dá 129 I ethanolu. Hned potom se přidá 17,8 kg téměř bezvodého sulfidu sodného. Při tom se na základě exotermie ohřeje obsah reaktoru na 60 °C. Od této teploty se přidaly další 4 dávky pokaždé 4,45 kg sulfidu sodného v časových prodlevách pokaždé 5 min. Při tom se ohřál obsah reaktoru na 82 °C. Ještě 1,5 h se držela teplota při 82 až 83 °C a hned potom se ochladil. Zpracovává se jako ve srovnávacím příkladě 1. Získá se téměř čirý produkt. HPLC analýza potvrdila opět existenci směsi polysulfanu s průměrnou délkou řetězce 2.
Příklad 6 : Výroba bis(triethoxysilylpropyl)disulfanu
Do reaktoru srovnávacího příkladu 1 se předloží směs ze 129 I ethanolu a 129 I 3-chlorpropyltriethoxysilanu. K tomu se dávkuje 13,85 kg síry ve formě granulátu. Hned potom se přidá 17,8 kg téměř bezvodého sulfidu sodného. Při tom se na základě exotermie ohřeje obsah reaktoru na 60 °C. Od této teploty se přidaly další 4 dávky pokaždé 4,45 kg sulfidu sodného v časových prodlevách pokaždé 5 min. Při tom se ohřál obsah reaktoru na 82 °C. Ještě 1,5 h se držela teplota při 82 až 83 °C a hned potom se ochladil. Zpracovává se jako ve srovnávacím příkladě 1. Získá se téměř čirý produkt. HPLC analýza potvrdila opět existenci směsi polysulfanu s průměrnou délkou řetězce 2.
Příklad 7 : Výroba bis(triethoxysilylpropyl)disulfanu
Do reaktoru srovnávacího příkladu 1 se předloží 1291 ethanolu. K tomu se dá 1291 3-chlorpropyltriethoxysilanu. Ke vzniklé směsi se dávkuje 13,85 kg síry ve formě granulátu. Hned potom se přidá 17,8 kg téměř bezvodého sulfidu sodného. Při tom se na základě exotermie ohřeje obsah reaktoru na 60 °C. Od této teploty se přidaly další 4 dávky pokaždé 4,45 kg sulfidu sodného v časových prodlevách pokaždé 5 min. Při tom se ohřál obsah reaktoru na 82 °C. Ještě 1,5 h se držela teplota při 82 až 83 °C a hned potom se ochladil. Zpracovává se jako ve srovnávacím příkladě 1. Získá se téměř čirý produkt. HPLC analýza potvrdila opět existenci směsi polysulfanu s průměrnou délkou řetězce 2.
Příklad 8 : Výroba bis(triethoxysilylpropyl)disulfanu
Do reaktoru srovnávacího příkladu 1 se předloží 129 I 3-chlorpropyltriethoxysilanu. K tomu se dá 129 1 ethanolu. Ke vzniklé směsi se dávkuje 13,85 kg síry ve formě granulátu. Hned potom se přidá 17,8 kg téměř bezvodého sulfidu sodného. Při tom se na základě exotermie ohřeje obsah reaktoru na 60 °C. Od této teploty se přidaly další 4 dávky pokaždé 4,45 kg sulfidu sodného v časových prodlevách pokaždé 5 min. Při tom se ohřál obsah reaktoru na 82 °C. Ještě 1,5 h se držela teplota při 82 až 83 °C a hned potom se ochladil. Zpracovává se jako ve srovnávacím příkladě 1. Získá se téměř čirý produkt. HPLC analýza potvrdila opět existenci směsi polysulfanu s průměrnou délkou řetězce 2.
·· · ··
Přiklad 9 : Výroba bis(triethoxysilylpropyl)disulfanu
Do reaktoru srovnávacího příkladu 1 se předloží 129 I ethanolu. K tomu se dávkuje
13,85 kg síry ve formě granulátu. Ke směsi se dá 1291 3-chlorpropyltriethoxysilanu. Hned potom se přidá 17,8 kg téměř bezvodého sulfidu sodného. Při tom se na základě exotermie ohřeje obsah reaktoru na 60 °C. Od této teploty se přidaly další 4 dávky pokaždé 4,45 kg sulfidu sodného v časových prodlevách pokaždé 5 min. Při tom se ohřál obsah reaktoru na 82 °C. Ještě 1,5 h se držela teplota při 82 až 83 °C a hned potom se ochladil. Zpracovává se jako ve srovnávacím příkladě 1. Získá se téměř čirý produkt. HPLC analýza potvrdila opět existenci směsi polysulfanu s průměrnou délkou řetězce 2.
Příklad 10 : Výroba bis(triethoxysilylpropyl)disulfanu
Do reaktoru srovnávacího příkladu 1 se předloží 129 I 3-chlorpropyltriethoxysilanu. K tomu se dávkuje 13,85 kg síry ve formě granulátu. Ke směsi se dá 1291 ethanolu. Hned potom se přidá 17,8 kg téměř bezvodého sulfidu sodného. Při tom se na základě exotermie ohřeje obsah reaktoru na 60 °C. Od této teploty se přidaly další 4 dávky pokaždé 4,45 kg sulfidu sodného v časových prodlevách pokaždé 5 min. Při tom se ohřál obsah reaktoru na 82 °C. Ještě 1,5 h se držela teplota při 82 až 83 °C a hned potom se ochladil. Zpracovává se jako ve srovnávacím příkladě 1. Získá se téměř čirý produkt. HPLC analýza potvrdila opět existenci směsi polysulfanu s průměrnou délkou řetězce 2.
Příklad 11 : Výroba bis(triethoxysilylpropyl)disulfanu
Do reaktoru srovnávacího příkladu 1 se předloží směs ze 129 I ethanolu a 129 I 3-chlorpropyltriethoxysilanu. K tomu se dávkuje 13,85 kg síry ve formě prášku. Hned potom se přidá 17,8 kg téměř bezvodého sulfidu sodného. Při tom se na základě exotermie ohřeje obsah reaktoru na 60 °C. Od této teploty se přidaly další 4 dávky pokaždé 4,45 kg sulfidu sodného v časových prodlevách pokaždé 5 min. Při tom se ohřál obsah reaktoru na 82 °C. Ještě 1,5 h se držela teplota při 82 až 83 °C a hned • · 9 « 4· • 4 4 · · « «Z • 4 · · ·« •· * 44444 potom se ochladil. Zpracovává se jako ve srovnávacím příkladě 1. Získá se téměř čirý produkt. HPLC analýza potvrdila opět existenci směsi polysulfanu s průměrnou délkou řetězce 2.
Příklad 12 : Výroba bis(triethoxysilylpropyl)disulfanu
Do reaktoru srovnávacího příkladu 1 se předloží 129 I ethanolu. K tomu se dá 1291 3-chlorpropyltriethoxysilanu. Ke vzniklé směsi se dávkuje 13,85 kg síry ve formě prášku. Hned potom se přidá 17,8 kg téměř bezvodého sulfidu sodného. Při tom se na základě exotermie ohřeje obsah reaktoru na 60 °C. Od této teploty se přidaly další 4 dávky pokaždé 4,45 kg sulfidu sodného v časových prodlevách pokaždé 5 min. Při tom se ohřál obsah reaktoru na 82 °C. Ještě 1,5 h se držela teplota při 82 až 83 °C a hned potom se ochladil. Zpracovává se jako ve srovnávacím příkladě 1. Získá se téměř čirý produkt. HPLC analýza potvrdila opět existenci směsi polysulfanu s průměrnou délkou řetězce 2.
Příklad 13 : Výroba bis(triethoxysilylpropyl)disulfanu
Do reaktoru srovnávacího příkladu 1 se předloží 129 I 3-chlorpropyltriethoxysilanu. K tomu se dá 1291 ethanolu. Ke vzniklé směsi se dávkuje 13,85 kg síry ve formě prášku. Hned potom se přidá 17,8 kg téměř bezvodého sulfidu sodného. Při tom se na základě exotermie ohřeje obsah reaktoru na 60 °C. Od této teploty se přidaly další 4 dávky pokaždé 4,45 kg sulfidu sodného v časových prodlevách pokaždé 5 min. Při tom se ohřál obsah reaktoru na 82 °C. Ještě 1,5 h se držela teplota při 82 až 83 °C a hned potom se ochladil. Zpracovává se jako ve srovnávacím příkladě 1. Získá se téměř čirý produkt. HPLC analýza potvrdila opět existenci směsi polysulfanu s průměrnou délkou řetězce 2.
Příklad 14 : Výroba bis(triethoxysilylpropyl)disulfanu
Do reaktoru srovnávacího příkladu 1 se předloží 129 I ethanolu. K tomu se dávkuje
13,85 kg síry ve formě prášku. Ke směsi se dá 1291 3-chlorpropyltriethoxysilanu.
WFSsn'·.·;
Hned potom se přidá 17,8 kg téměř bezvodého sulfidu sodného. Při tom se na základě exotermie ohřeje obsah reaktoru na 60 °C. Od této teploty se přidaly další 4 dávky pokaždé 4,45 kg sulfidu sodného v časových prodlevách pokaždé 5 min. Při tom se ohřál obsah reaktoru na 82 °C. Ještě 1,5 h se držela teplota při 82 až 83 °C a hned potom se ochladil. Zpracovává se jako ve srovnávacím příkladě 1. Získá se téměř čirý produkt. HPLC analýza potvrdila opět existenci směsi polysulfanu s průměrnou délkou řetězce 2.
Příklad 15 : Výroba bis(triethoxysilylpropyl)disulfanu
Do reaktoru srovnávacího příkladu 1 se předloží 129 I 3-chlorpropyltriethoxysilanu. K tomu se dávkuje 13,85 kg siry ve formě prášku. Ke směsi se dá 129 I ethanolu. Hned potom se přidá 17,8 kg téměř bezvodého sulfidu sodného. Při tom se na základě exotermie ohřeje obsah reaktoru na 60 °C. Od této teploty se přidaly další 4 dávky pokaždé 4,45 kg sulfidu sodného v časových prodlevách pokaždé 5 min. Při tom se ohřál obsah reaktoru na 82 °C. Ještě 1,5 h se držela teplota při 82 až 83 °C a hned potom se ochladil. Zpracovává se jako ve srovnávacím příkladě 1. Získá se téměř čirý produkt. HPLC analýza potvrdila opět existenci směsi polysulfanu s průměrnou délkou řetězce 2.
Příklad 16 : Výroba bis(triethoxysilylpropyl)disulfanu
Do reaktoru srovnávacího příkladu 1 se předloží směs ze 1291 ethanolu a 129 I 3-chlorpropyltriethoxysilanu. K tomu se dávkuje jemnou tryskou 13,85 kg síry ve formě kapalné taveniny. Hned potom se přidá 35,6 kg téměř bezvodého sulfidu sodného. Při tom se na základě exotermie ohřeje obsah reaktoru na 82 °C. Ještě 1,5 h se držela teplota při 82 až 83 °C a hned potom se ochladil. Zpracovává se jako ve srovnávacím příkladě 1. Získá se téměř čirý produkt. HPLC analýza potvrdila opět existenci směsi polysulfanu s průměrnou délkou řetězce 2, kde byl sice zaznamenán vysoký obsah monosulfátu.
Příklad 17 : Výroba bis(triethoxysilylpropyl)disulfanu
Do reaktoru srovnávacího příkladu 1 se předloží směs ze 129 I ethanolu a 129 I 3-chlorpropyltriethoxysilanu. K tomu se dávkuje 13,85 kg síry ve formě granulátu. Hned potom se přidá 35,6 kg téměř bezvodého sulfidu sodného. Při tom se na základě exotermie ohřeje obsah reaktoru na 82 °C. Ještě 1,5 h se držela teplota při 82 až 83 °C a hned potom se ochladil. Zpracovává se jako ve srovnávacím příkladě 1. Získá se téměř čirý produkt. HPLC analýza potvrdila opět existenci směsi polysulfanu s průměrnou délkou řetězce 2, kde byl sice zaznamenán vysoký obsah monosulfátu.
Příklad 18 : Výroba bis(triethoxysilylpropyl)disulfanu
Do reaktoru srovnávacího příkladu 1 se předloží směs ze 129 I ethanolu a 129 I 3-chlorpropyltriethoxysilanu. K tomu se dávkuje 13,85 kg síry ve formě prášku. Hned potom se přidá 35,6 kg téměř bezvodého sulfidu sodného. Při tom se na základě exotermie ohřeje obsah reaktoru na 82 °C. Ještě 1,5 h se držela teplota při 82 až 83 °C a hned potom se ochladil. Zpracovává se jako ve srovnávacím příkladě 1. Získá se téměř čirý produkt. HPLC analýza potvrdila opět existenci směsi polysulfanu s průměrnou délkou řetězce 2, kde byl sice zaznamenán vysoký obsah monosulfátu.
Srovnávací příklad 2 : Výroba bis(triethoxysilylpropyl)tetrasulfanu
Do reaktoru srovnávacího příkladu 1 se předloží 23 kg téměř suchého sulfidu sodného ve 125 I ethanolu. K tomu se dávkuje jemnou tryskou 28,4 kg síry ve formě kapalné taveniny. Směs se ohřeje na 55 °C a při této teplotě se dávkuje po dobu 50 min 129 I 3-chlorpropyltriethoxysilanu. Na základě uvolněné exotermie se ohřeje obsah reaktoru na 77 °C. Ještě 1,5 h se držela teplota při 82 až 83 °C a hned potom se ochladil. Vypadlý chlorid sodný se oddělil. Po zahuštění reakční směsi ve vakuu a obnovené jemné filtraci se získal oranžový produkt. HPLC analýza potvrdila existenci produktu s průměrnou délkou řetězce polysulfanu 4.
·· ···* ·· ·· ·'
Příklad 19 : Výroba bis(triethoxysilylpropyl)tetrasulfanu
Do reaktoru srovnávacího příkladu 1 se dávkuje do směsi z pokaždé 129 I ethanolu a 3-chlorpropyltriethoxysilanu jemnou tryskou 28,4 kg síry ve formě kapalné taveniny. Hned potom se přidá 23,0 kg téměř bezvodého sulfidu sodného, přičemž se uvolněnou exotermií ohřeje obsah reaktoru na 83 °C. Ještě 1,5 h se držela teplota při 82 až 83 °C a hned potom se ochladil. Zpracovává se jako ve srovnávacím příkladě 1. Získá se žlutý produkt. HPLC analýza potvrdila existenci směsi polysulfanu s průměrnou délkou řetězce 4.
Příklad 20 : Výroba bis(triethoxysilylpropyl)tetrasulfanu
Do reaktoru srovnávacího příkladu 1 se předloží 129 I ethanolu. K tomu se přidá 129 I 3-chlorpropyltriethoxysilanu. Do vzniklé směsi se dávkuje jemnou tryskou 28,4 kg síry ve formě kapalné taveniny. Hned potom se přidá 23,0 kg téměř bezvodého sulfidu sodného. Při tom se na základě exotermie ohřeje obsah reaktoru na 83 °C. Ještě 1,5 h se držela teplota při 82 až 83 °C a hned potom se ochladil. Zpracovává se jako ve srovnávacím příkladě 1. Získá se žlutý produkt. HPLC analýza potvrdila opět existenci směsi polysulfanu s průměrnou délkou řetězce 4.
Příklad 21 : Výroba bis(triethoxysilylpropyl)tetrasulfanu
Do reaktoru srovnávacího příkladu 1 se předloží 1291 3-chlorpropyltriethoxysilanu. K tomu se přidá 129 I ethanolu. Do vzniklé směsi se dávkuje jemnou tryskou 28,4 kg síry ve formě kapalné taveniny. Hned potom se přidá 23,0 kg téměř bezvodého sulfidu sodného. Při tom se na základě exotermie ohřeje obsah reaktoru na 83 °C. Ještě 1,5 h se držela teplota při 82 až 83 °C a hned potom se ochladil. Zpracovává se jako ve srovnávacím příkladě 1. Získá se žlutý produkt. HPLC analýza potvrdila opět existenci směsi polysulfanu s průměrnou délkou řetězce 4.
• • · · · · · • ·
• · • · · • · • ·
• • · ♦ • ·
• • · · · • · ·
• • · · • ·
• · • · · ·· · • · • ·
Příklad 22 : Výroba bis(triethoxysilylpropyl)tetrasulfanu
Do reaktoru srovnávacího příkladu 1 se předloží 129 I ethanolu. K tomu se dávkuje jemnou tryskou 28,4 kg síry ve formě kapalné taveniny. Do vzniklé směsi se přidá 129 I 3-chlorpropyltriethoxysilanu. Hned potom se přidá 23,0 kg téměř bezvodého sulfidu sodného. Při tom se na základě exotermie ohřeje obsah reaktoru na 83 °C. Ještě 1,5 h se držela teplota při 82 až 83 °C a hned potom se ochladil. Zpracovává se jako ve srovnávacím příkladě 1. Získá se žlutý produkt. HPLC analýza potvrdila opět existenci směsi polysulfanu s průměrnou délkou řetězce 4.
Příklad 23 : Výroba bis(triethoxysilylpropyl)tetrasulfanu
Do reaktoru srovnávacího příkladu 1 se předloží 129 I 3-chlorpropyltriethoxysilanu. K tomu se dávkuje jemnou tryskou 28,4 kg síry ve formě kapalné taveniny. Do vzniklé směsi se přidá 129 I ethanolu. Hned potom se přidá 23,0 kg téměř bezvodého sulfidu sodného. Při tom se na základě exotermie ohřeje obsah reaktoru na 83 °C. Ještě 1,5 h se držela teplota při 82 až 83 °C a hned potom se ochladil. Zpracovává se jako ve srovnávacím příkladě 1. Získá se žlutý produkt. HPLC analýza potvrdila opět existenci směsi polysulfanu s průměrnou délkou řetězce 4.
Příklad 24 : Výroba bis(triethoxysilylpropyl)tetrasulfanu
Do reaktoru srovnávacího příkladu 1 se předloží 129 I ethanolu. K tomu se přidá 129 I 3-chlorpropyltriethoxysilanu. Do vzniklé směsi se dávkuje 28,4 kg síry ve formě granulátu. Hned potom se přidá 23,0 kg téměř bezvodého sulfidu sodného. Při tom se na základě exotermie ohřeje obsah reaktoru na 83 °C. Ještě 1,5 h se držela teplota při 82 až 83 °C a hned potom se ochladil. Zpracovává se jako ve srovnávacím příkladě 1. Získá se žlutý produkt. HPLC analýza potvrdila opět existenci směsi polysulfanu s průměrnou délkou řetězce 4.
• · ······ ·· · • · ·· ·· · · · ··
Příklad 25 : Výroba bis(triethoxysilylpropyl)tetrasulfanu
Do reaktoru srovnávacího příkladu 1 se předloží 129 I 3-chlorpropyltriethoxysilanu. K tomu se přidá 129 I ethanolu. Do vzniklé směsi se dávkuje 28,4 kg síry ve formě granulátu. Hned potom se přidá 23,0 kg téměř bezvodého sulfidu sodného. Při tom se na základě exotermie ohřeje obsah reaktoru na 83 °C. Ještě 1,5 h se držela teplota při 82 až 83 °C a hned potom se ochladil. Zpracovává se jako ve srovnávacím příkladě 1. Získá se žlutý produkt. HPLC analýza potvrdila opět existenci směsi polysulfanu s průměrnou délkou řetězce 4.
Příklad 26 : Výroba bis(triethoxysilylpropyl)tetrasulfanu
Do reaktoru srovnávacího příkladu 1 se předloží 129 I ethanolu. Ktomu se dávkuje
28,4 kg síry ve formě granulátu. Do vzniklé směsi se přidál29 I 3-chlorpropyltriethoxysilanu. Hned potom se přidá 23,0 kg téměř bezvodého sulfidu sodného. Při tom se na základě exotermie ohřeje obsah reaktoru na 83 °C. Ještě 1,5 h se držela teplota při 82 až 83 °C a hned potom se ochladil. Zpracovává se jako ve srovnávacím příkladě 1. Získá se žlutý produkt. HPLC analýza potvrdila opět existenci směsi polysulfanu s průměrnou délkou řetězce 4.
Příklad 27 : Výroba bis(triethoxysilylpropyl)tetrasulfanu
Do reaktoru srovnávacího příkladu 1 se předloží 129 I 3-chlorpropyltriethoxysilanu. K tomu se dávkuje 28,4 kg síry ve formě granulátu. Do vzniklé směsi se přidál29 I ethanolu. Hned potom se přidá 23,0 kg téměř bezvodého sulfidu sodného. Při tom se na základě exotermie ohřeje obsah reaktoru na 83 °C. Ještě 1,5 h se držela teplota při 82 až 83 °C a hned potom se ochladil. Zpracovává se jako ve srovnávacím příkladě 1. Získá se žlutý produkt. HPLC analýza potvrdila opět existenci směsi polysulfanu s průměrnou délkou řetězce 4.
Příklad 28 : Výroba bis(triethoxysilylpropyl)tetrasulfanu
Do reaktoru srovnávacího příkladu 1 se předloží 129 I ethanolu. K tomu se přidál 29 I 3-chlorpropyltriethoxysilanu. Do vzniklé směsi se dávkuje 28,4 kg síry ve formě prášku. Hned potom se přidá 23,0 kg téměř bezvodého sulfidu sodného. Při tom se na základě exotermie ohřeje obsah reaktoru na 83 °C. Ještě 1,5 h se držela teplota při 82 až 83 °C a hned potom se ochladil. Zpracovává se jako ve srovnávacím příkladě 1. Získá se žlutý produkt. HPLC analýza potvrdila opět existenci směsi polysulfanu s průměrnou délkou řetězce 4.
Příklad 29 : Výroba bis(triethoxysilylpropyl)tetrasulfanu
Do reaktoru srovnávacího příkladu 1 se předloží 1291 3-chlorpropyltriethoxysilanu. K tomu se přidál29 I ethanolu. Do vzniklé směsi se dávkuje 28,4 kg síry ve formě prášku. Hned potom se přidá 23,0 kg téměř bezvodého sulfidu sodného. Při tom se na základě exotermie ohřeje obsah reaktoru na 83 °C. Ještě 1,5 h se držela teplota při 82 až 83 °C a hned potom se ochladil. Zpracovává se jako ve srovnávacím příkladě 1. Získá se žlutý produkt. HPLC analýza potvrdila opět existenci směsi polysulfanu s průměrnou délkou řetězce 4.
Příklad 30 : Výroba bis(triethoxysilylpropyl)tetrasulfanu
Do reaktoru srovnávacího příkladu 1 se předloží 129 I ethanolu. Ktomu se dávkuje
28,4 kg síry ve formě prášku. Do vzniklé směsi se přidál29 I 3-chlorpropyltriethoxysilanu. Hned potom se přidá 23,0 kg téměř bezvodého sulfidu sodného. Při tom se na základě exotermie ohřeje obsah reaktoru na 83 °C. Ještě 1,5 h se držela teplota při 82 až 83 °C a hned potom se ochladil. Zpracovává se jako ve srovnávacím příkladě 1. Získá se žlutý produkt. HPLC analýza potvrdila opět existenci směsi polysulfanu s průměrnou délkou řetězce 4.
Příklad 31 : Výroba bis(triethoxysilylpropyl)tetrasulfanu
Do reaktoru srovnávacího příkladu 1 se předloží 129 I 3-chlorpropyltriethoxysilanu. K tomu se dávkuje 28,4 kg síry ve formě prášku. Do vzniklé směsi se přidál29 I ethanolu. Hned potom se přidá 23,0 kg téměř bezvodého sulfidu sodného. Při tom se na základě exotermie ohřeje obsah reaktoru na 83 °C. Ještě 1,5 h se držela teplota při 82 až 83 °C a hned potom se ochladil. Zpracovává se jako ve srovnávacím příkladě 1. Získá se žlutý produkt. HPLC analýza potvrdila opět existenci směsi polysulfanu s průměrnou délkou řetězce 4.
Příklad 32 : Výroba bis(triethoxysilylpropyl)tetrasulfanu
Do reaktoru srovnávacího příkladu 1 se dávkuje směs z pokaždé 129 I ethanolu a 3-chlorpropyltriethoxysilanu, 28,4 kg síry jemnou tryskou ve formě kapalné taveniny . Hned potom se přidá 23,0 kg téměř bezvodého sulfidu sodného v 10 stejných dávkách s dobou prodlevy pokaždé 7 min. Při tom se na základě exotermie ohřeje obsah reaktoru na 83 °C. Ještě 1,5 h se držela teplota při 82 až 83 °C a hned potom se ochladil. Zpracovává se jako ve srovnávacím příkladě 1. Získá se žlutý produkt. HPLC analýza potvrdila opět existenci směsi polysulfanu s průměrnou délkou řetězce 4.
Příklad 33 : Výroba bis(triethoxysilylpropyl)tetrasulfanu
Do reaktoru srovnávacího příkladu 1 se předloží 129 I ethanolu. K tomu se přidá 129 I 3-chlorpropyltriethoxysilanu. Ke vzniklé směsi se dávkuje 28,4 kg síry jemnou tryskou ve formě kapalné taveniny . Hned potom se přidá celkem 23,0 kg téměř bezvodého sulfidu sodného v 10 stejných dávkách s dobou prodlevy pokaždé 7 min. Při tom se na základě exotermie ohřeje obsah reaktoru na 83 °C. Ještě 1,5 h se držela teplota při 82 až 83 °C a hned potom se ochladil. Zpracovává se jako ve srovnávacím příkladě 1. Získá se žlutý produkt. HPLC analýza potvrdila opět existenci směsi polysulfanu s průměrnou délkou řetězce 4.
Příklad 34 : Výroba bis(triethoxysilylpropyl)tetrasulfanu
Do reaktoru srovnávacího příkladu 1 se předloží 129 I 3-chlorpropyltriethoxysilanu.
K tomu se přidá 129 I ethanolu. Ke vzniklé směsi se dávkuje 28,4 kg síry jemnou tryskou ve formě kapalné taveniny . Hned potom se přidá celkem 23,0 kg téměř bezvodého sulfidu sodného v 10 stejných dávkách s dobou prodlevy pokaždé 7 min. Při tom se na základě exotermie ohřeje obsah reaktoru na 83 °C. Ještě 1,5 h se držela teplota při 82 až 83 °C a hned potom se ochladil. Zpracovává se jako ve srovnávacím příkladě 1. Získá se žlutý produkt. HPLC analýza potvrdila opět existenci směsi polysulfanu s průměrnou délkou řetězce 4.
Příklad 35 : Výroba bis(triethoxysilylpropyl)tetrasulfanu
Do reaktoru srovnávacího příkladu 1 se předloží 129 I ethanolu. K tomu se dávkuje
28,4 kg síry jemnou tryskou ve formě kapalné taveniny. Ke vzniklé směsi se přidá 129 I 3-chlorpropyltriethoxysilanu. Hned potom se přidá celkem 23,0 kg téměř bezvodého sulfidu sodného v 10 stejných dávkách s dobou prodlevy pokaždé 7 min. Při tom se na základě exotermie ohřeje obsah reaktoru na 83 °C. Ještě 1,5 h se držela teplota při 82 až 83 °C a hned potom se ochladil. Zpracovává se jako ve srovnávacím příkladě 1. Získá se žlutý produkt. HPLC analýza potvrdila opět existenci směsi polysulfanu s průměrnou délkou řetězce 4.
Příklad 36 : Výroba bis(triethoxysilylpropyl)tetrasulfanu
Do reaktoru srovnávacího příkladu 1 se předloží 129 I 3-chlorpropyltriethoxysilanu.
K tomu se dávkuje 28,4 kg síry jemnou tryskou ve formě kapalné taveniny. Ke vzniklé směsi se přidá 129 I ethanolu. Hned potom se přidá celkem 23,0 kg téměř bezvodého sulfidu sodného v 10 stejných dávkách s dobou prodlevy pokaždé 7 min. Při tom se na základě exotermie ohřeje obsah reaktoru na 83 °C. Ještě 1,5 h se držela teplota při 82 až 83 °C a hned potom se ochladil. Zpracovává se jako ve ·· ···· ·· • · · · ♦ · • · · · · • · · · · · · · ··· ··· ·· · ·· ··· srovnávacím příkladě 1. Získá se žlutý produkt. HPLC analýza potvrdila opět existenci směsi polysulfanu s průměrnou délkou řetězce 4.
Příklad 37 : Výroba bis(triethoxysilylpropyl)tetrasulfanu
Do reaktoru srovnávacího příkladu 1 se dávkuje ve směsi z pokaždé 129 I ethanolu a 3-chlorpropyltriethoxysilanu, 28,4 kg síry ve formě granulí. Ke vzniklé směsi se přidá 129 I. Hned potom se přidá celkem 23,0 kg téměř bezvodého sulfidu sodného v 10 stejných dávkách s dobou prodlevy pokaždé 7 min. Při tom se na základě exotermie ohřeje obsah reaktoru na 83 °C. Ještě 1,5 h se držela teplota při 82 až 83 °C a hned potom se ochladil. Zpracovává se jako ve srovnávacím příkladě 1. Získá se žlutý produkt. HPLC analýza potvrdila opět existenci směsi polysulfanu se střední délkou řetězce 4.
Příklad 38 : Výroba bis(triethoxysilylpropyl)tetrasulfanu
Do reaktoru srovnávacího příkladu 1 se předloží 129 I ethanolu. Ktomu se přidá 129 I 3-chlorpropyltriethoxysilanu. Ke vzniklé směsi se dávkuje 28,4 kg síry ve formě granulátu. Hned potom se přidá celkem 23,0 kg téměř bezvodého sulfidu sodného v 10 stejných dávkách s dobou prodlevy pokaždé 7 min. Při tom se na základě exotermie ohřeje obsah reaktoru na 83 °C. Ještě 1,5 h se držela teplota při 82 až 83 °C a hned potom se ochladil. Zpracovává se jako ve srovnávacím příkladě 1. Získá se žlutý produkt. HPLC analýza potvrdila opět existenci směsi polysulfanu s průměrnou délkou řetězce 4.
Příklad 39 : Výroba bis(triethoxysilylpropyl)tetrasulfanu
Do reaktoru srovnávacího příkladu 1 se předloží 129 I 3-chlorpropyltriethoxysilanu. K tomu se přidá 129 I ethanolu. Ke vzniklé směsi se dávkuje 28,4 kg síry ve formě granulátu. Hned potom se přidá celkem 23,0 kg téměř bezvodého sulfidu sodného v 10 stejných dávkách s dobou prodlevy pokaždé 7 min. Při tom se na základě exotermie ohřeje obsah reaktoru na 83 °C. Ještě 1,5 h se držela teplota při 82 až 83 • · ·· ···· ·· ·♦ ♦· · · · · · ♦ • · · · · · · • · · · · · · · • 4« ··· ·· · ·· ··<
°C a hned potom se ochladil. Zpracovává se jako ve srovnávacím příkladě 1. Získá se žlutý produkt. HPLC analýza potvrdila opět existenci směsi polysulfanu s průměrnou délkou řetězce 4.
Příklad 40 : Výroba bis(triethoxysilylpropyl)tetrasulfanu
Do reaktoru srovnávacího příkladu 1 se předloží 129 I ethanolu. K tomu se dávkuje
28,4 kg síry ve formě granulátu. Ke vzniklé směsi se přidá 129 I 3-chlorpropyltriethoxysilanu. Hned potom se přidá celkem 23,0 kg téměř bezvodého sulfidu sodného v 10 stejných dávkách s dobou prodlevy pokaždé 7 min. Při tom se na základě exotermie ohřeje obsah reaktoru na 83 °C. Ještě 1,5 h se držela teplota při 82 až 83 °C a hned potom se ochladil. Zpracovává se jako ve srovnávacím příkladě
1. Získá se žlutý produkt. HPLC analýza potvrdila opět existenci směsi polysulfanu s průměrnou délkou řetězce 4.
Příklad 41 : Výroba bis(triethoxysilylpropyl)tetrasulfanu
Do reaktoru srovnávacího příkladu 1 se předloží 129 I 3-chlorpropyltriethoxysilanu. K tomu se dávkuje 28,4 kg síry ve formě granulátu. Ke vzniklé směsi se přidá 129 I ethanolu. Hned potom se přidá celkem 23,0 kg téměř bezvodého sulfidu sodného v 10 stejných dávkách s dobou prodlevy pokaždé 7 min. Při tom se na základě exotermie ohřeje obsah reaktoru na 83 °C. Ještě 1,5 h se držela teplota při 82 až 83 °C a hned potom se ochladil. Zpracovává se jako ve srovnávacím příkladě 1. Získá se žlutý produkt. HPLC analýza potvrdila opět existenci směsi polysulfanu s průměrnou délkou řetězce 4.
Příklad 42 : Výroba bis(triethoxysilylpropyl)tetrasulfanu
Do reaktoru srovnávacího příkladu 1 se dávkuje ke směsi z pokaždé 129 I ethanolu a 3-chlorpropyltriethoxysilanu, 28,4 kg síry ve formě prášku. Hned potom se přidá celkem 23,0 kg téměř bezvodého sulfidu sodného v 10 stejných dávkách s dobou prodlevy pokaždé 7 min. Při tom se na základě exotermie ohřeje obsah reaktoru na
·· ·· · · ·· • · · ♦ · · • · · · · ··· · °C. Ještě 1,5 h se držela teplota při 82 až 83 °C a hned potom se ochladil. Zpracovává se jako ve srovnávacím příkladě 1. Získá se žlutý produkt. HPLC analýza potvrdila opět existenci směsi polysulfanu s průměrnou délkou řetězce 4.
Příklad 43 : Výroba bis(triethoxysilylpropyl)tetrasulfanu
Do reaktoru srovnávacího příkladu 1 se předloží 129 I ethanolu. K tomu se přidá 129 I 3-chlorpropyltriethoxysilanu. Ke vzniklé směsi se dávkuje 28,4 kg síry ve formě prášku. Hned potom se přidá celkem 23,0 kg téměř bezvodého sulfidu sodného v 10 stejných dávkách s dobou prodlevy pokaždé 7 min. Při tom se na základě exotermie ohřeje obsah reaktoru na 83 °C. Ještě 1,5 h se držela teplota při 82 až 83 °C a hned potom se ochladil. Zpracovává se jako ve srovnávacím příkladě 1. Získá se žlutý produkt. HPLC analýza potvrdila opět existenci směsi polysulfanu s průměrnou délkou řetězce 4.
Příklad 44 : Výroba bis(triethoxysilylpropyl)tetrasulfanu
Do reaktoru srovnávacího příkladu 1 se předloží 129 I 3-chlorpropyltriethoxysilanu. K tomu se přidá 129 I ethanolu. Ke vzniklé směsi se dávkuje 28,4 kg síry ve formě prášku. Hned potom se přidá celkem 23,0 kg téměř bezvodého sulfidu sodného v 10 stejných dávkách s dobou prodlevy pokaždé 7 min. Při tom se na základě exotermie ohřeje obsah reaktoru na 83 °C. Ještě 1,5 h se držela teplota při 82 až 83 °C a hned potom se ochladil. Zpracovává se jako ve srovnávacím příkladě 1. Získá se žlutý produkt. HPLC analýza potvrdila opět existenci směsi polysulfanu s průměrnou délkou řetězce 4.
Příklad 45 : Výroba bis(triethoxysilylpropyl)tetrasulfanu
Do reaktoru srovnávacího příkladu 1 se předloží 129 I ethanolu. K tomu se dávkuje
28,4 kg síry ve formě prášku. Ke vzniklé směsi se přidá 129 I 3-chlorpropyltriethoxysilanu. Hned potom se přidá celkem 23,0 kg téměř bezvodého sulfidu sodného v 10 • · ·«···· · · • · ·· · · 9 · · · • · ♦ · · · · stejných dávkách s dobou prodlevy pokaždé 7 min. Při tom se na základě exotermie ohřeje obsah reaktoru na 83 °C. Ještě 1,5 h se držela teplota při 82 až 83 °C a hned potom se ochladil. Zpracovává se jako ve srovnávacím příkladě 1. Získá se žlutý produkt. HPLC analýza potvrdila opět existenci směsi polysulfanu s průměrnou délkou řetězce 4.
Příklad 46 : Výroba bis(triethoxysilylpropyl)tetrasulfanu
Do reaktoru srovnávacího příkladu 1 se předloží 129 I 3-chlorpropyltriethoxysilanu.
K tomu se dávkuje 28,4 kg síry ve formě prášku. Ke vzniklé směsi se přidá 129 I ethanolu. Hned potom se přidá celkem 23,0 kg téměř bezvodého sulfidu sodného v 10 stejných dávkách s dobou prodlevy pokaždé 7 min. Při tom se na základě exotermie ohřeje obsah reaktoru na 83 °C. Ještě 1,5 h se držela teplota při 82 až 83 °C a hned potom se ochladil. Zpracovává se jako ve srovnávacím příkladě 1. Získá se žlutý produkt. HPLC analýza potvrdila opět existenci směsi polysulfanu s průměrnou délkou řetězce 4.

Claims (3)

  1. PATENTOVÉ NÁROKY
    1. Způsob výroby organosilylalkylpolysulfanů obecného vzorce I ( R1R2R3SiR4) 2 Sx (I), ve kterém znamenají
    R1, R2, R3: stejné nebo od sebe rozdílné, rozvětvenou a nerozvětvenou alkyl- a/nebo alkoxyskupinu s délkou řetězce 1 až 8 atomů uhlíku, arylový zbytek, kde je nejméně jedna alkoxyskupina;
    R4 je dvojmocný alkylenový zbytek s délkou řetězce 1 až 8 atomů uhlíku nebo -(CH2)n-C6H4-(CH2)n- sn = 1 až4;
    x je číslo > 1 reakcí organosilylalkylhalogenidu obecného vzorce II
    R1R2R3SiR4X (II), ve kterém
    R1, R2, R3 a R4 mají výše uvedený význam a
    X : je atom chloru, bromu nebo jodu a bezvodého případně téměř bezvodého iontového sulfidu obecného vzorce III
    M+ 2S2’ (III) • «· ·*· ··♦« ·· • t · · · « · « ·· • · · · · ·· to · to · · * to · • · · «to · · · · to · t · · ve kterém M+je kationt alkalického kovu, amonium, polovina kationtu kovů vzácných zemin nebo polovina kationtu zinečnatého, a elementární síry, vyznačující se tím, že se v polárním organickém rozpouštědle předloží elementární síra a organosilylalkylhalogenid a k této suspenzi se přidá bezvodý případně téměř bezvodý iontový sulfid.
  2. 2. Způsob výroby organosilylalkylpolysulfanů podle nároku 1 vyznačující se tím, že se použije iontový sulfid s maximálně 10 % hmotn. vody.
  3. 3. Způsob výroby organosilylalkylpolysulfanů podle nároku 1 vyznačující se tím, že se jako organické rozpouštědlo použije lineární nebo větvený alkohol s 1 až 8 atomy uhlíku.
CZ2001684A 2000-03-01 2001-02-22 Způsob výroby organosilylalkylpolysulfanů CZ2001684A3 (cs)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
DE10009790A DE10009790C1 (de) 2000-03-01 2000-03-01 Verfahren zur Herstellung von Organosilylalkylpolysulfanen

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CZ2001684A3 true CZ2001684A3 (cs) 2001-10-17

Family

ID=7632984

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ2001684A CZ2001684A3 (cs) 2000-03-01 2001-02-22 Způsob výroby organosilylalkylpolysulfanů

Country Status (18)

Country Link
US (1) US6465672B2 (cs)
EP (1) EP1130023B1 (cs)
JP (1) JP4669139B2 (cs)
KR (1) KR100728512B1 (cs)
CN (1) CN1186347C (cs)
AT (1) ATE273311T1 (cs)
BR (1) BR0100803A (cs)
CZ (1) CZ2001684A3 (cs)
DE (2) DE10009790C1 (cs)
ES (1) ES2222279T3 (cs)
HU (1) HU222433B1 (cs)
IL (1) IL141711A (cs)
MX (1) MXPA01002158A (cs)
MY (1) MY133849A (cs)
PL (1) PL346194A1 (cs)
RU (1) RU2259374C2 (cs)
TW (1) TWI232864B (cs)
UA (1) UA68389C2 (cs)

Families Citing this family (16)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
DE10009790C1 (de) 2000-03-01 2001-09-20 Degussa Verfahren zur Herstellung von Organosilylalkylpolysulfanen
DE102004030737A1 (de) 2004-06-25 2006-01-12 Degussa Ag Verfahren und Vorrichtung zur Extraktion von Stoffen aus silanmodifizierten Füllstoffen
DE102005052233A1 (de) 2005-03-07 2006-09-21 Degussa Ag Verfahren zur Herstellung von Organosilanen
ZA200601910B (en) * 2005-03-07 2006-11-29 Degussa Process for the preparation of organosilances
RU2391291C2 (ru) * 2005-03-07 2010-06-10 Эвоник Дегусса Гмбх Способ получения органосиланов
DE102005020535B3 (de) 2005-05-03 2006-06-08 Degussa Ag Verfahren zur Herstellung von Mercaptoorganyl(alkoxysilanen)
DE102005037690A1 (de) * 2005-08-10 2007-02-15 Degussa Ag Verfahren zur Herstellung von Organosiliciumverbindungen
DE102005038791A1 (de) 2005-08-17 2007-02-22 Degussa Ag Organosiliciumverbindungen, ihre Herstellung und ihre Verwendung
JP2007091677A (ja) * 2005-09-30 2007-04-12 Shin Etsu Chem Co Ltd スルフィド鎖含有有機珪素化合物の製造方法
DE102005060122A1 (de) 2005-12-16 2007-06-21 Degussa Gmbh Verfahren zur Herstellung von (Mercaptoorganyl)alkylpolyethersilanen
DE102006027235A1 (de) 2006-06-09 2008-01-17 Evonik Degussa Gmbh Kautschukmischungen
DE102006041356A1 (de) * 2006-09-01 2008-03-20 Evonik Degussa Gmbh Verfahren zur Herstellung von Organosilanen
DE102008035623A1 (de) 2008-07-31 2010-02-04 Evonik Degussa Gmbh Verfahren zur Herstellung von Organosilanen
DE102012108096A1 (de) 2012-08-31 2014-03-06 Continental Reifen Deutschland Gmbh Verfahren zur Regenerierung von schwefelvernetzten Gummivulkanisaten zu Regeneraten
EP3838905A1 (de) 2019-12-18 2021-06-23 Evonik Operations GmbH Verfahren zur herstellung von polysulfansilanen mittels phasentransferkatalyse
EP3862359B1 (de) 2020-02-06 2024-04-03 Evonik Operations GmbH Verfahren zur herstellung von polysulfansilanen

Family Cites Families (22)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US3978103A (en) * 1971-08-17 1976-08-31 Deutsche Gold- Und Silber-Scheideanstalt Vormals Roessler Sulfur containing organosilicon compounds
DE2212239C3 (de) 1972-03-14 1984-03-15 Degussa Ag, 6000 Frankfurt Verfahren zur Herstellung von Schwefel enthaltenden Organosiliciumverbindungen
DE2141159C3 (de) 1971-08-17 1983-11-24 Degussa Ag, 6000 Frankfurt Schwefel enthaltende Organosiliciumverbindungen
BE787691A (fr) * 1971-08-17 1973-02-19 Degussa Composes organosiliciques contenant du soufre
US4048206A (en) 1975-04-22 1977-09-13 Mikhail Grigorievich Voronkov Process for the production of 1-organylsilatranes and carbofunctional derivatives thereof
US4125552A (en) 1975-12-29 1978-11-14 Dow Corning Corporation Preparation of alkyl polysulfides
BE893168A (fr) * 1982-05-13 1982-11-16 Vesuvius Internat Corp Orifice d'injection d'un gaz de protection dans un tube de coulee
JP3543352B2 (ja) * 1994-02-16 2004-07-14 信越化学工業株式会社 含硫黄有機珪素化合物の製造方法
US5399739A (en) 1994-04-18 1995-03-21 Wright Chemical Corporation Method of making sulfur-containing organosilanes
US5468893A (en) 1994-07-08 1995-11-21 The Goodyear Tire & Rubber Company Preparation of sulfur-containing organosilicon compounds
US5489701A (en) * 1994-09-28 1996-02-06 Osi Specialties, Inc. Process for the preparation of silane polysulfides
US5583245A (en) 1996-03-06 1996-12-10 The Goodyear Tire & Rubber Company Preparation of sulfur-containing organosilicon compounds
DE19610281A1 (de) 1996-03-15 1997-09-18 Bayer Ag Verfahren zur Herstellung von polysulfidischen Silylethern
US5663396A (en) 1996-10-31 1997-09-02 The Goodyear Tire & Rubber Company Preparation of sulfur-containing organosilicon compounds
DE19651849A1 (de) * 1996-12-13 1998-06-18 Degussa Verfahren zur Herstellung von Bis(silylorganyl)-polysulfanen
DE19734295C1 (de) 1997-08-08 1999-02-25 Degussa Verfahren zur Herstellung von Organosiliciumdisulfanen hoher Reinheit
JP3498559B2 (ja) * 1997-12-01 2004-02-16 信越化学工業株式会社 短鎖ポリスルフィドシラン混合物の製造方法
JP3501008B2 (ja) * 1998-04-10 2004-02-23 ダイソー株式会社 含硫黄有機珪素化合物の製造方法およびその合成中間体の製造方法
DE19819373A1 (de) * 1998-04-30 1999-11-04 Degussa Verfahren zur Herstellung von Gemischen von Organosiliciumoligosulfanen mit einem hohen Anteil an Organanosiliciumdisulfanen
JPH11349594A (ja) * 1998-06-08 1999-12-21 Shin Etsu Chem Co Ltd 短鎖ポリスルフィドシラン混合物の製造方法
DE19930495C1 (de) * 1999-07-01 2000-11-09 Degussa Verfahren zur Herstellung von polysulfidischen Silanverbindungen
DE10009790C1 (de) 2000-03-01 2001-09-20 Degussa Verfahren zur Herstellung von Organosilylalkylpolysulfanen

Also Published As

Publication number Publication date
HUP0100921A3 (en) 2002-05-28
IL141711A (en) 2004-02-19
DE10009790C1 (de) 2001-09-20
HUP0100921A2 (hu) 2001-12-28
IL141711A0 (en) 2002-03-10
CN1311187A (zh) 2001-09-05
JP2001270886A (ja) 2001-10-02
US6465672B2 (en) 2002-10-15
BR0100803A (pt) 2001-11-06
HU222433B1 (hu) 2003-07-28
TWI232864B (en) 2005-05-21
EP1130023B1 (de) 2004-08-11
ES2222279T3 (es) 2005-02-01
ATE273311T1 (de) 2004-08-15
PL346194A1 (en) 2001-09-10
MY133849A (en) 2007-11-30
EP1130023A2 (de) 2001-09-05
US20010037034A1 (en) 2001-11-01
KR20010086591A (ko) 2001-09-13
UA68389C2 (en) 2004-08-16
EP1130023A3 (de) 2002-09-11
CN1186347C (zh) 2005-01-26
MXPA01002158A (es) 2002-11-29
DE50103173D1 (de) 2004-09-16
HU0100921D0 (en) 2001-05-28
RU2259374C2 (ru) 2005-08-27
JP4669139B2 (ja) 2011-04-13
KR100728512B1 (ko) 2007-06-15

Similar Documents

Publication Publication Date Title
US5892085A (en) Process for the preparation of high-purity organosilicon disulphanes
CZ2001684A3 (cs) Způsob výroby organosilylalkylpolysulfanů
US6534668B2 (en) Preparation of sulfur-containing organosilicon compounds using a buffered phase transfer catalysis process
EP1401843B1 (en) Process for the preparation of sulfur-containing organosilicon compounds
EP1404688A1 (en) Process for the preparation of sulfur-containing organosilicon compounds
JP4763164B2 (ja) オルガノシリルアルキルポリスルファンの製法
EP1659127A1 (en) Preparation of sulfide chain-bearing organosilicon compounds
EP1661902A1 (en) Preparation of sulfide chain-bearing organosilicon compounds
JPH11116583A (ja) ビス（シリルオルガニル）ポリスルファン及びシリルオルガニルチオシアネートからなる混合物、その製造及び加硫可能なプラスチック−及びゴム混合物の製法
KR20110130433A (ko) 오르가노실란의 제조 방법