CZ2002308A3 - Isoxazolyl-a isoxazolinyl-substituované benzoylcyklohexandiony, způsob jejich výroby a jejich pouľití jako herbicidů a regulátorů růstu rostlin - Google Patents

Description

Isoxazolyl- a isoxazolinyl-substituované benzoylcyklohexandiony, způsob jejich výroby a jejich použití jako herbicidů a regulátorů růstu rostlin

Oblast techniky

Vynález se týká technické oblasti herbicidů a regulátorů růstu rostlin, obzvláště herbicidů pro selektivní hubení plevelů a plevelných travin v kulturách užitkových rostlin.

Dosavadní stav techniky

Z různých spisů je již známé, že určité benzoylcyklohexandiony, také takové, které jsou v poloze 3 fenylového kruhu například substituované heterocyklickým zbytkem, mají herbicidní vlastnosti. Tak jsou ve VO 98/42648 popsány benzoyIcyklohexandiony, které nesou v uvedené poloze přes dusíkový atom připojený heterocyklus. Jako výhodný heterocyklus je zde uveden morfolin. Ve VO 96/26200 jsou popisované benzoyIcyklohexandiony, které nesou v uvedené poloze různé pětičlenné nebo šestičlenné heterocykly. Ve VO 97/46530 jsou uvedeny pyridylkarbonylcyklohexandiony a benzoylcyklohexandiony, které mimo jiné nesou heterocyklický zbytek. Při tom je pro zde popisované benzoylcyklohexandiony dáno omezení, že fenylovy kruh musí nést jeste tri další substituenty, pokud se heterocyklický zbytek nachází v poloze 3 .

Použití z těchto spisů známých benzoylcyklohexandionů je však v praxi často spojené s nevýhodami. Tak není herbicidní nebo růstově regulační účinek známých sloučenin vždy dostatečný, nebo se při dostatečném herbicidním účinku pozorují nežádoucí poškozeni užitkových rostlin.

Úkolem předloženého vynálezu je příprava herbicidně a růstově regulačně účinných sloučenin, keré by překonaly ze stavu techniky známé nevýhody.

Podstata vynálezu

Uvedený úkol byl vyřešen nalezením benyoylcyklohexandionů, nesoucích v poloze 3 fenylového kruhu substituovaný isoxazolinový zbytek, obecného vzorce I

(1) ve kterém značí nasycený nebo jednou nebo několikrát nenasycený uhlovodíkový řetězec, obsahující až 8 uhlíkových atomů jako členů řetězce, který je popřípadě substituovaný jedním nebo více zbytky ze skupiny zahrnující atom halogenu, alkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, alkoxyskupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy a hydroxyskupinu a který je popřípadě přerušený jednou nebo dvěma divalentními jednotkami ze skupiny zahrnující atom kyslíku a síry a karbonylovou skupinu;

r! značí skupiny OrU , SR^, SOR^, SO2R , CO2R > CONR⁸R⁹, N(R⁸)COR⁹, N(R⁸)SO₂R⁹, N(R⁸)-CO-X a P(O)R⁸R⁹, kyanoskupinu, nitroskupinu, cykloalkylovou skupinu se 3 až 6 uhlíkovými atomy, cykloalkenylovou skupinu se 3 až 6 uhlíkovými atomy, fenylovou skupinu, fenoxyskupinu, fenylthioskupinu, heteroarylovou skupinu, heteroaryloxyskupinu, heterocyklylovou skupinu nebo heterocyklyloxyskupinu, přičemž devět posledně jmenovaných zbytků je jednou nebo vícekrát substituovaných, nebo

A a R¹ tvoří společně zbytek ze skupiny zahrnující heteroarylovou a heterocyklylovou skupinu, přičemž oba uvedené zbytky jsou popřípadě jednou nebo vícekrát substituované;

R^a, R^ a R^c značí nezávisle na sobě vodíkový atom, popřípadě jednou nebo vícekrát substituovanou alkylovou skupinu s 1 až 9 uhlíkovými atomy, skupinu OR¹¹, SR¹¹, SOR¹¹, SO2R¹¹, CONH₂ a CONR⁸R⁹, kyanoskupinu, nitroskupinu, atom halogenu nebo skupinu A-R^, nebo

R^a a R^c tvoří společně vazbu;

r2, p3, _a r5 _Značí nezávisle na sobě vodíkový atom, alky lovou skupinu, alkenylovou skupinu, alkinylovou skupinu, cykloalkylovou skupinu, cykloalkenylovou skupinu, cykloalkylalkylovou skupinu, arylovou skupinu, arylalkylovou skupinu, heteroarylovou skupinu, heteroarylaikylovou skupinu, heterocyklylovou skupinu, hydroxyskupinu, alkoxyskupinu, cykloalkoxy skupinu, aryloxyskupinu, heteroaryloxyskupinu, heterocyklyloxyskupinu, alkylthioskupinu, arylthioskupinu, heteroarylthioskupinu, heterocyklylthioskupinu, heterocyklylalkylthioskupinu, aminoskupinu, alkylaminoskupinu, dialkylaminoskupinu, arylaminoskupinu, diarylaminoskupinu, N-alkyl-N-arylaminoskupinu, cykloalkylaminoskupinu, alkylsulfonylovou skupinu, arylsulfonylovou skupinu, alkylsulfinylovou skupinu, aminosulfonylovou skupinu, alkylaminosulfonylovou skupinu, dialkylaminosulfonylovou skupinu, arylaminosulfonylovou skupinu, diarylaminosulfonylovou skupinu, N-alkyl-N-arylaminosulfonylovou skupinu, N-alkyl-N-heteroarylaminosulfonylovou skupinu, alkylsulfonylaminoskupinu, cykloalkylsulfonylaminoskupinu, arylsulfonylaminoskupinu, heteroarylsulfonylaminoskupinu, cykloalkylsulfony1-N-alkylaminoskupinu, arylsulfonyl-N-alkylaminoskupinu, heteroarylsulfony1-N-alkylaminoskupinu, heterocyklylsulfonyl-N-alkylaminoskupinu, alkylkarbonylovou skupinu, cykloalkylkarbonylovou skupinu, arylkarbonylovou skupinu, arylalkylkarbonylovou skupinu, heteroarylkarbonylovou skupinu, heterocyklylkarbonylovou skupinu, karboxyskupinu, alkoxykarbonylovou skupinu, aryloxykarbonylovou skupinu, arylalkoxykarbonylovou skupinu, alkylkarbonyloxyskupinu, arylkarbonyloxyskupinu, arylalkylkarbonyloxyskupinu, aminokarbonylovou skupinu, alkylaminokarbonylovou skupinu, dialkylaminokarbonylovou skupinu, N-alkyl-N-arylaminokarbonylovou skupinu, N-alkyl-N-heteroarylaminokarbonylovou skupinu, N-alkyl-N-arylaminokarbonyloxyskupinu, aminokarbonylaminoskupinu, alkylaminokarbonylaminoskupinu, dialky1aminokarbonylaminoskupinu, arylaminokarbonylaminoskupinu, diarylaminokarbonylaminoskupinu, heteroarylaminokarbonylaminoskupinu, dihereroarylaminokarbonylaminoskupinu, N-alkyl-N-arylaminokarbonylaminoskupinu, alkylkarbonylaminoskupinu, dialkylkarbonylaminoskupinu, arylkarbonylaminoskupinu, diarylkarbonylaminoskupinu, alkylkarbonyl-N-arylaminoskupinu, arylkarbonyl-N-alkylaminoskupinu, alkoxykarbonyloxyskupinu, cykloalkoxykarbonyloxyskupinu, aryloxykarbonyloxyskupinu, arylalkoxykarbonyloxyskupinu, alkoxykarbonylaminoskupinu, cykloalkoxykarbonylaminoskupinu, aryloxykarbonylaminoskupinu, alkoxykarbonyl-N-alkylaminoskupinu, formylovou skupinu, atom halogenu, halogenalkylovou skupinu, halogenalkenylovou skupinu, halogenalkinylovou skupinu, halogenalkoxyskupinu, halogenalkenyloxyskupinu, halogenalkinyloxyskupinu, halogenalkylthioskupinu, halogenalkenylthioskupinu, halogenalkinylthioskupinu, halogenalkylaminoskupinu, halogenalkenylaminoskupinu, halogenalkinylaminoskupinu, halogenalkylsulfonylovou skupinu, halogenalkenylsulfonylovou skupinu, halogenalkinylsulfonylovou skupinu, halogenalkylsulfinylovou skupinu, halogenalkenylsulfinylovou skupinu, halogenalkinylsulfinylovou skupinu, halogenalkylkarbonylovou skupinu, halogenalkenylkarbonylovou skupinu, halogenalkinylkarbonylovou skupinu, halohenalkoxykarbonylovou skupinu, halogenalkenyloxykarbonylovou skupinu, halogenalkinyloxykarbonylovou skupinu, halogenalkylaminokarbonylovou skupinu, halogenalkenylaminokarbonylovou skupinu, halogenalkinylaminokarbonylovou skupinu, halogenalkoxykarbonylaminoskupinu, halogenalkylaminokarbonylaminoskupinu, kyanoskupinu, nitroskupinu, arylalkoxyalkoxyskupinu nebo alkoxyalkoxyalkoxyskupinu;

R⁶ značí skupinu OR¹⁰, alkylthioskupinu, halogenalkyl- 6 thioskupinu, alkenylthioskupinu, halogenalkenylthioskupinu, alkinylthioskupinu, halogenalkinylthioskupinu, alkylsulfinylovou skupinu, halogenalkylsulfinylovou skupinu, alkenylsulfinylovou skupinu, halogenalkenylsulf inylovou skupinu, alkinylsulfinylovou skupinu, halogenalkylsulfinylovou skupinu, alkylsulfonylovou skupinu, halogenalkylsulfonylovou skupinu, alkenylsulf onylovou skupinu, halogenalkenylsulfonylovou skupinu, alkinylsulfonylovou skupinu, halogenalkinylsulfonylovou skupinu, popřípadě substituovanou fenyl* thioskupinu, kyanoskupinu, kyanátoskupinu, thiokyanátoskupinu nebo atom halogenu;

R⁷ značí vodíkový atom, 3-tetrahydropyranylovou skupinu, 4_tetrahydropyranylovou skupinu, 3-tetrahydrothiopy ranylovou skupinu, alkylovou skupinu, cykloalkylovou skupinu, alkoxyskupinu, alkoxyalkylovou skupinu, alky Ikar bony lovou skupinu, alkoxykarbonylovou skupinu, alkylthioskupinu a fenylovou skupinu, přičemž osm posledně jmenovaných skupin je popřípadě substituovaných jedním nebo více zbytky ze skupiny zahrnující atom halogenu, alkylthioskupinu a alkoxyskupinu, nebo dva na společném uhlíkovém atomu vázané zbytky R tvoří řetězec ze skupin 0CH₂CH₂0 , OCH₂CH₂CH₂O , SCH₂CH₂S a SCH₂CH₂CH₂S , přičemž tento je popřípadě substituovaný jednou až čtyřmi methylovými skupinami, nebo dva na přímo sousedících uhlíkových atomech vázané zbytky R⁷ tvoří vazbu nebo tvoří s je nesoucími uhlíkovými atomy tříčlenný až šestičlenný kruh, popřípadě substituovaný jedním nebo více, stejnými nebo různými zbytky ze skupiny zahrnující atom halogenu, alkylovou skupinu, alkylthioskupinu a alkoxyskupinu;

R⁸ a R⁹ značí nezávisle na sobě vodíkový atom, alkylovou skupinu, alkoxyskupinu, alkenylovou skupinu, alkenyloxyskupinu, alkinylovou skupinu, halogenalkylovou skupinu, cykloalkylovou skupinu, kyanoalkylovou skupinu, halogenalkenylovou skupinu, halogenalkinylovou skupinu, popřípadě substituovanou arylovou skupinu nebo popřípadě substituovanou arylalkylovou skupinu, nebo

R⁸ a R⁹ tvoří společně s je spojujícím atomem pětičlenný nebo šestičlenný nasycený, částečně nebo úplně nenasycený kruh, který popřípadě obsahuje jeden nebo dva další heteroatomy ze skupiny zahrnující kyslík a dusík a který je popřípadě substituovaný jedním až třemi zbytky ze skupiny zahrnující atom halogenu, alkylovou skupinu a oxoskupinu;

R¹⁰ značí vodíkový atom, alkylovou skupinu, halogenalkylovou skupinu, alkoxyalkylovou skupinu, formylovou skupinu, alkylkarbonylovou skupinu, alkoxykarbonylovou skupinu, alkylaminokarbonylovou skupinu, dialkylaminokarbonylovou skupinu, alkylsulfonylovou skupinu, halogenalkylsulfonylovou skupinu, benzoylovou skupinu nebo fenylsulfonylovou skupinu, přičemž obě posledně jmenované skupiny jsou popřípadě substituované jedním nebo více zbytky ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu, halogenalkylovou skupinu, alkoxyskupinu, halogenalkoxyskupinu, atom halogenu, kyanoskupinu a nitroskupinu;

R¹¹ značí skupinu R¹⁰, alkenylovou skupinu, alkinylovou skupinu, cykloalkylovou skupinu, cykloalkenylovou skupinu nebo cykloalkylalkylovou skupinu;

X značí zbytek ze skupiny zahrnující heteroarylovou a heterocyklylovou skupinu;

Y značí divalentní jednotku ze skupiny zahrnující kyslík, síru, skupinu N-H , N-alkylovou skupinu a skupinu C(R⁷)₂ .

Z značí divalentní jednotku ze skupiny zahrnující kyslík, síru, SO, S0₂, N-H, N-alkylovou skupinu a skupinu c(r⁷)₂ ;

v značí číslo 0 nebo 1 a w značí číslo 0, 1, 2, 3 nebo 4 , s tím opatřením, že alespoň dva zbytky z R , R , R a R značí vodíkový atom.

Mnohé sloučeniny podle předloženého vynálezu obecného vzorce I se mohou v závislosti na vnějších podmínkách, jako je přítomnost rozpouštědel a hodnota pH , vyskytovat v různých tautomerních strukturách.

V případě, že R⁶ značí hydroxyskupinu, je možných více následuj ících tautomerních struktur

Vždy podle druhu substituentů obsahují sloučeniny obecného vzorce I kyselý proton, který se může odstranit reakcí s basí. Jako base jsou vhodné například hydridy, hydroxidy a uhličitany lithia, sodíku, draslíku, hořčíku a vápníku, jakož i amoniak a organické aminy, jako je triethylamin a pyridin. Takovéto soli jsou rovněž předmětem předloženého vynálezu.

V obecném vzorci I a ve všech následujících vzorcích mohou být uhlík obsahující zbytky ve formě řetězce, jako je alkylová, alkoxylová, halogenalkylová, halogenalkoxylová, alkylaminová a alkylthio-skupina, jakož i odpovídající nenasycené a/nebo substituované zbytky v uhlíkové mřížce, jako je alkenylová a alkinylová skupina, vždy přímé nebo rozvětvené. Pokud není specielně uvedeno, jsou u těchto zbytků výhodné nižší uhlíkové mřížky, například s 1 až 6 uhlíkovými atomy, popřípadě u nenasycených skupin se 2 až

uhlíkovými atomy. Alkylové zbytky, také v souvisejících významech, jako je alkoxyskupina, halogenalkylová skupina a podobně, zančí například methylovou, ethylovou, n-propylovou, i-propylovou, n-butylovou, i-butylovou, t-butylovou nebo 2-butylovou skupinu, pentylové skupiny, hexylové skupiny, jako je n-hexylová, i-hexylová a 1,3-dimethylbutylová skupina, heptylové skupiny, jako je n-heptylová, 1-methyIhexylová a 1,4-dimethylpentylová skupina; alkenylové a alkinylové zbytky mají významy možných nenasycených zbytků, odpovídajících alkylovým zbytkům; alkenylová skupina značí například allylovou, methylprop-2-en-l-ylovou, 2-methyl-prop-2-en-l-ylovou, but-2-en-l-ylovou, but-3-en-l-ylovou, l-methyl-but-3-en-l-ylovou a 1-methyl-but-2-en-l-ylovou skupinu; alkinylová skupina značí například propargylovou, but-2-in-l-ylovou, but-3-in-l-ylovou a 1-methyl-but-3-in-l-ylovou skupinu. Vícenásobné vazby se mohou nacházet v libovolné poloze nenasyceného zbytku.

Cykloalkylová skupina značí karbocyklický nasycený kruhový systém se třemi až devíti uhlíkovými atomy, například cyklopropylovou, cyklopentylovou nebo cyklohexylovou skupinu. Analogicky značí cykloalkenylová skupina monocyklickou alkenylovou skupinu se třemi až devíti uhlíkovými členy kruhu, například cyklopropenylovou, cyklobutenylovou, cyklopentenylovou a cyklohexenylovou skupinu, přičemž dvojná vazba se může nacházet na libovolné poloze kruhu.

V případě dvojnásobně substituované skupiny, jako je dialkylaminoskupina nebo skupina C(R²)2 > mohou být oba tyto substituenty stejné nebo různé.

Atom halogenu značí atom fluoru, chloru, bromu nebo jodu. Halogenalkylová, halogenalkenylová a halogenalkinylo- 11 -

vá skupina značí halogenem, výhodně fluorem, chlorem a/nebo bromem, obzvláště fluorem nebo chlorem, částečně nebo úplně substituovanou alkylovou, alkenylovou, popřípadě alkinylovou skupina, jako je například CF₃, CHF2, CH₂F, CF₃CF₂, CH₂FCHC1, CC1₃, CHC1₂ a CH₂CH₂C1 ; halogenalkoxyskupina je například OCF₃, OCHF₂, OCH₂F, CF₃CF₂O, OCH₂CF₃ a OCH₂CH₂C1. Odpovídající platí pro halogenalkenylové skupiny a jiné halogenem substituované zbytky.

Pod pojmem heterocyklylová skupina se rozumí tříčlenné až devítičlenné, nasycené, částečně nebo úplně nenasycené heterocykleny, které obsahují jeden až tři heteroatomy, zvolené ze skupiny zahrnující kyslík, dusík a síru. Připojení může být provedeno, pokud je to chemicky možné, na libovolné poloze heterocyklu. Výhodně značí heterocyklylová skupina aziridinylovou, oxiranylovou, tetrahydrofuranylovou, tetrahydropyranylovou, tetrahydrothienylovou, pyrrolidinylovou, isoxazolinylovou, thiazolinylovou, thiazolidinylovou, pyrazolidinylovou, morfolinylovou, piperidinylovou, dioxolanylovou, dioxanylovou, piperazinylovou, oxepanylovou nebo azepanylovou skupinu. 3-tetrahydrofuranylovou,

Hereoarylová skupina značí zbytek heteroaromátu, který obsahuje vedle uhlíkových členů kruhu jeden až pět heteroatomů ze skupiny zahrnující dusík, síru a kyslík. Výhodně značí heteroarylová skupina furanylovou, thienylovou, pyrrolylovou, pyrazolylovou, imidazolylovou, oxazolylovou, thiazolylovou, isoxazolylovou, isothiazolylovou, 1,2,3-triazolylovou, 1,2,4-triazolylovou, 1,2,3-oxadiazolylovou, 1,2,4-oxadiazolylovou, 1,2,5-oxadiazolylovou, 1,3,4-oxadiazolylovou, 1,2,3-thiadiazolylovou, 1,2,4-thiadiazolylovou, 1,2,5-thiadiazolylovou, 1,3,4-thiadiazolylovou, tetrazolylovou, pyridylovou, pyridazinylovou, pyrimidinylovou, pyrazinylovou, 1,2,4-triazinylovou nebo 1,3,5-triazinylovou skupinu.

Pod pojmem tříčlenný až šestičlenný kruh se rozumí nasycený, částečně nebo úplně nenasycený nebo aromatický kruh, vystavěný z více uhlíkových atomů, který může obsahovat jeden až tři heteroatomy ze skzpiny zahrnující jeden až tři heteroatomy ze skupiny zahrnující dusík, kyslík a síru. Příklady pro to jsou cykloalifáty, jako je cyklopropan, cyklobutan, cyklopentan a cyklohexan, nenasycené kruhové systémy, jako je cyklohexen, jakož i aromatické uhlovodíky, heterocykleny a heteroaromáty. Výhodný je benzen, cyklopropan, cyklobutan, cyklopentan, cyklohexan, cykloheptan, cyklooktan, cyklohepten, cyklookten, cyklooktadien, furan, thiofen, pyrrol, pyrrolidin, imidazol, oxazol, tiazol, pyridin a pyrimidin.

Arylová skupina značí aromatický monocyklický nebo polycyklický uhlovodíkový zbytek, například fenylovou, naftylovou, bifenylovou a fenanthrylovou skupinu.

Údaj parciálně nebo úplně halogenovaný má vyjadřovat to, že v takto charakterisovaných skupinách mohou být vodíkové atomy zčásti nebo úplně nahrazené stejnými nebo různými atomy halogenu, uvedenými výše.

Když je skupina nebo zbytek vícenásobně substituovaný, rozumí se tomu tak, že při kombinaci různých substituentů je třeba brát v úvahu všeobecné zásady chemické stavby, to znamená, že se netvoří sloučeniny, o nichž odborníci vědí, že jsou chemicky nestabilní nebo nejsou možné. Toto platí logicky také pro spojení jednotlivých zbytků.

Když je skupina nebo zbytek vícekrát substituovaný jinými zbytky, tak mohou být tyto jiné zbytky stejné nebo různé.

Když je skupina nebo zbytek jednou nebo vícekrát substituovaný bez bližšího údaje o počtu a druhu substituentů, tak se pod tím rozumí, že tato skupina nebo tento zbytek je substituovaný jedním nebo více stejnými nebo různými zbytky ze skupiny zahrnující atom halogenu, hydroxyskupinu, kyanoskupinu, nitroskupinu, formylovou skupinu, karboxyskupinu, aminoskupinu, thioskupinu, alkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, alkoxyskupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, halogenalkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, halogenalkoxyskupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, alkenylovou skupinu se 2 až 6 uhlíkovými atomy, alkinylovou skupinu se 2 až 6 uhlíkovými atomy, alkenyloxyskupinu se 2 až 6 uhlíkovými atomy, alkinyloxyskupinu se 2 až 6 uhlíkovými atomy, cykloalkylovou skupinu se 3 až 6 uhlíkovými atomy, cykloalkoxyskupinu se 3 až 6 uhlíkovými atomy, alkylthioskupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy a halogenalkylthioskupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy.

Sloučeniny obecného vzorce I se mohou vyskytovat vždy podle druhu připojení substituentů jako stereoisomery. Když je přítomna například jedna nebo více alkenylovych skupin, tak se mohou vyskytovat diastereomery. Když je přítomen například jeden nebo více asymetrických atomů uhlíku, tak se mohou vyskytovat enantiomery a diastereomery. Stereoisomery se dají získat ze směsí, vzniklých při výrobě, pomocí obvyklých dělících metod, například chromatografickými dělícími postupy. Stejně tak se mohou stereoisomery selektivně vyrobit použitím stereoselektivnich reakcí za použiti opticky aktivních výchozích a/nebo pomocných látek. Vyná14 lez se týká také všech stereoisomerů a jejich směsí, které zahrnuje obecný vzorec I , avšak nejsou spedificky definovány .

Pro volbu významů Z a Y” by mělo platit, že Y* a Z neznačí současně heteroatomovou divalentní jednotku.

Obzvláště zajímavé jsou sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém

A značí nasycený nebo jednou nebo několikrát nenasycený uhlovodíkový řetězec, obsahující až 6 uhlíkových atomů jako členů řetězce, který je popřípadě substituovaný jedním nebo více zbytky ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, alkoxyskupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy a hydroxyskupinu a který je popřípadě přerušený jednou divalentní jednotkou ze skupiny zahrnující atom kyslíku a síry a karbonylovou skupinu;

r! značí skupiny OR^, SR^, SOR^ , SC^R^ , CO₂R , CONR⁸R⁹, N(R⁸)COR⁹, N(R⁸)SO₂R⁹, N(R⁸)-CO-X a P(O)R⁸R⁹, kyanoskupinu, nitroskupinu, cykloalkylovou skupinu se 3 až 6 uhlíkovými atomy, cykloalkenylovou skupinu se 3 až 6 uhlíkovými atomy, fenylovou skupí nu, fenoxyskupinu, fenylthioskupinu, heteroarylovou skupinu, heteroaryloxyskupinu, heterocyklylovou skupinu nebo heterocyklyloxyskupinu, přičemž devět posledně jmenovaných zbytků je jednou nebo vícekrát substituovaných, nebo

A a R¹ tvoří společně zbytek ze skupiny zahrnující heteroarylovou a heterocyklylovou skupinu, přičemž oba uvedené zbytky jsou popřípadě jednou nebo vícekrát substituované;

R^a, a R^c značí nezávisle na sobě vodíkový atom, popřípadě jednou nebo vícekrát substituovanou alkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, skupinu OR¹¹ SR¹¹, SOR¹¹, SO^R¹¹, C0NH₂ a CONR⁸R⁹, kyanoskupinu, nitroskupinu, atom halogenu nebo skupinu A-R , nebo

R^a a R^c tvoří společně vazbu a

R^, R⁸, R^ a R$ značí nezávisle na sobě vodíkový atom, alkylovou skupinu, alkenylovou skupinu, alkinylovou skupinu, cykloalkylovou skupinu, cykloalkenylovou skupinu, cykloalkylalkylovou skupinu, arylovou skupinu, arylalkylovou skupinu, heteroarylovou skupinu, heteroarylalkylovou skupinu, heterocyklylovou skupinu, hydroxyskupinu, alkoxyskupinu, cykloalkoxyskupinu, aryloxyskupinu, heteroaryloxyskupinu, heterocyklyloxyskupinu, alkylthioskupinu, arylthioskupinu, heteroarylthioskupinu, heterocyklylthioskupinu, heterocyklylaikyIthioskupinu, aminoskupinu, alkylamínoskupinu, dialkylaminoskupinu, arylaminoskupinu, diarylaminoskupinu, N-alkyl-N-arylaminoskupinu, cykloalkylaminoskupinu, alkylsulfonylovou skupinu, arylsulfonylovou skupinu, alkylsulfinylovou skupinu, aminosulfonylovou skupinu, alkylaminosulfonylovou skupinu, dialkylaminosulfonylovou skupinu, arylaminosulfonylovou skupinu, diarylaminosulfonylovou skupinu, N-alkyl-N-arylaminosulfonylovou skupinu, N-alkyl-N-heteroarylaminosulfonylovou skupinu, alkylsulfonyl aminoskupinu, cykloalkylsulfonylaminoskupinu, aryl sulfonylaminoskupinu, heteroarylsulfonylaminoskupinu, cykloalkylsulfony1-N-alkylaminoskupinu, arylsulfonyl-N-alkylaminoskupinu, heteroarylsulfony1-N-alkylaminoskupinu, heterocyklylsulfonyl-N-alkylaminoskupinu, alkylkarbonylovou skupinu, cykloalkylkarbonylovou skupinu, arylkarbonylovou skupinu, arylalkylkarbonylovou skupinu, heteroarylkarbonylovou skupinu, heterocyklylkarbonylovou skupinu, karboxyskupinu, alkoxykarbonylovou skupinu, aryloxykarbonylovou skupinu, arylalkoxykarbonylovou skupinu, alkylkarbonyloxyskupinu, arylkarbonyloxyskupinu, arylalkylkarbonyloxyskupinu, aminokarbonylovou skupinu, alkylaminokarbonylovou skupinu, dialkylaminokarbonylovou skupinu, N-alkyl-N-arylaminokarbonylovou skupinu, N-alkyl-N-heteroarylaminokarbonylovou skupinu, N-alkyl-N-arylaminokarbonyloxyskupinu, aminokarbonylaminoskupinu, alkylaminokarbonylaminoskupinu, dialkylaminokarbonylaminoskupinu, arylaminokarbonylaminoskupinu, diarylaminokarbonylaminoskupinu, heteroarylaminokarbonylaminoskupinu, dihereroarylaminokarbonylaminoskupinu, N-alkyl-N-arylaminokarbonylaminoskupinu, alkylkarbonylaminoskupinu, dialkylkarbonylaminoskupinu, arylkarbonylaminoskupinu, diarylkarbonylaminoskupinu, alkylkarbonyl-N-arylaminoskupinu, arylkarbonyl-N-alkylaminoskupinu, alkoxykarbonyloxyskupinu, cykloalkoxykarbonyloxyskupinu, aryloxykarbonyloxyskupinu, arylalkoxykarbonyloxyskupinu, alkoxykarbonylaminoskupinu, cykloalkoxykarbonylaminoskupinu, aryloxykarbonylaminoskupinu, alkoxykarbonyl-N-alkylaminoskupinu, formylovou skupinu, atom halogenu, halogenalkylovou skupinu, halogenalkenylovou skupinu, halogenalkinylovou skupinu, halogenalkoxyskupinu, halogenalkenyloxyskupinu, halogenalkinyloxyskupinu, halogenalkylthioskupinu, halo- 17 genalkenylthioskupinu, halogenalkinylthioskupinu, halogenalkylaminoskupinu, halogenalkenylaminoskupinu, halogenalkinylaminoskupinu, halogenalkylsulfonylovou skupinu, halogenalkenylsulfonylovou skupinu, halogenalkinylsulfonylovou skupinu, halogenalkylsulfinylovou skupinu, halogenalkenylsulfinylovou skupinu, halogenalkinylsulfinylovou skupinu, halogenalkylkarbonylovou skupinu, halogenalkenylkarbonylovou skupinu, halogenalkinylkarbonylovou skupinu, halohenalkoxykarbonylovou skupinu, halogenalkenyloxykarbonylovou skupinu, halogenalkinyloxykarbonylovou skupinu, halogenalkylaminokarbonylovou skupinu, halogenalkenylaminokarbonylovou skupinu, halogenalkinylaminokarbonylovou skupinu, halogenalkoxykarbonylaminoskupinu, halogenalkylaminokarbonylaminoskupinu, kyanoskupinu, nitroskupinu, arylalkoxyalkoxyskupinu nebo alkoxyalkoxyalkoxyskupinu.

Obzvláště zajímavé jsou také sloučeniny obecného vzorce I , ve kterém

R⁶ značí skupinu OR¹⁰, alkylthioskupinu, alkylsulfonylovou skupinu, popřípadě substituovanou fenylthioskupinu, kyanoskupinu, kyanátoskupinu, thiokyanátoskupinu nebo atom halogenu;

R⁷ značí vodíkový atom, alkylovou skupinu, cykloalkylovou skupinu, alkoxyskupinu, alkoxyalkylovou skupinu, alkylkarbonylovou skupinu, alkoxykarbonylovou skupinu, alkylthioskupinu nebo fenylovou skupinu, nebo dva na společném uhlíkovém atomu vázané zbytky R tvoří řetězec ze skupin OCH2CH2O a OCH2CH2CH2O , přičemž tento je popřípadě substituovaný jednou až čtyřmi methylovými skupinami, nebo dva na přímo sousedících uhlíkových atomech vázané zbytky R⁷ tvoří vazbu nebo tvoří s je nesoucími uhlíkovými atomy tříčlenný až šestičlenný kruh, popřípadě substituovaný jedním nebo více, stejnými nebo různými zbytky ze skupiny zahrnující atom halogenu, alkylovou skupinu, alkylthioskupinu a alkoxyskupinu;

R⁸ a R⁹ značí nezávisle na sobě vodíkový atom, alkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, alkylalkoxyskupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy v alkylu i alkoxylu, alkoxyskupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, alkenylovou skupinu se 2 až 6 uhlíkovými atomy, alkinylovou skupinu se 2 až 6 uhlíkovými atomy, cykloalkylovou skupinu se 3 až 6 uhlíkovými atomy, kyanoalkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, halogenalkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, popřípadě substituovanou arylovou skupinu nebo popřípadě substituovanou arylalkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy v alkylu, nebo

R$ a R⁹ tvoří společně s je spojujícím atomem pětičlenný nebo šestičlenný nasycený, částečně nebo úplně nenasycený kruh, který popřípadě obsahuje jeden nebo dva další heteroatomy ze skupiny zahrnující kyslík a dusík a který je popřípadě substituovaný jedním až třemi zbytky ze skupiny zahrnující atom halogenu, alkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy a oxoskupinu;

rIO značí vodíkový atom, alkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, halogenalkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, alkoxyalkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíko vými atomy v alkylu i alkoxylu, formylovou skupinu, alkylkarbonylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy v alkylu, alkoxykarbonylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy v alkoxylu, alkylaminokarbonylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy v alkylu, dialkylaminokarbonylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy v každém alkylu, alkylsulfonylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, halogenalkylsulfonylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, benzoylovou skupinu nebo fenylsulfonylovou skupinu, přičemž obe posledně jmenované skupiny jsou popřípadě substituované jedním nebo více, stej nými nebo různými zbytky ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, halogenalkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, alkoxyskupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, halogenalkoxyskupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, atom halogenu, kyanoskupinu a nitroskupinu a

R¹¹ značí skupinu R¹⁰, alkenylovou skupinu se 2 až 6 uhlíkovými atomy, alkinylovou skupinu se 2 až 6 uhlíkovými atomy, cykloalkylovou skupinu se 3 až 6 uhlíkovými atomy, cykloalkenylovou skupinu se 3 až 6 uhlíkovými atomy nebo cykloalkylalkylovou skupinu se 3 až 6 uhlíkovými atomy v cykloalkylu a s 1 až 6 uhlíkovými atomy v alkylu.

Výhodné jsou sloučeniny obecného vzorce I , ve kterém

A značí nasycený nebo jednou nebo několikrát nenasycený uhlovodíkový řetězec, obsahující jeden až 6 uhlíkových atomů jako členů řetězce, který je popřípadě substituovaný jedním nebo dvěma zbytky ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, alkoxy20 skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy a hydroxyskupinu a který je popřípadě přerušený jednou divalentní jednotkou ze skupiny zahrnující atom kyslíku a síry a karbonylovou skupinu;

R^a, R^b a R^c značí nezávisle na sobě vodíkový atom, popřípadě jednou nebo vícekrát substituovanou alkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, skupinu OR¹¹, SR¹¹, SO2R^1:L, CONH2 a CONR⁸R⁹, kyanoskupinu, nitroskupinu, atom halogenu nebo skupinu A-R^b, nebo

R^a a R^c tvoří společně vazbu;

Y značí divalentní jednotku ze skupiny zahrnující kyslík, skupinu N-H , N-alkylovou skupinu a skupinu C(R⁷)₂ ;

Z značí divalentní jednotku ze skupiny zahrnující kyslík, síru, S0₂, N-alkylovou skupinu a skupinu C(R )₂ a w značí číslo 0, 1, 2 nebo 3 .

Rovněž výhodné jsou sloučeniny obecného vzorce I , ve kterém

R¹ značí skupiny OR¹¹, SR¹¹, S02R^1:L, CONR⁸R⁹, N(R⁸)COR⁹, N(R⁸)SO2R⁹, kyanoskupinu, nitroskupinu, cykloalkylovou skupinu se 3 až 6 uhlíkovými atomy, cykloalkenylovou skupinu se 3 až 6 uhlíkovými atomy, fenylovou skupinu, fenoxyskupinu, fenylthioskupinu, heteroarylovou skupinu, heteroaryloxyskupinu, heterocyklylovou skupinu nebo heterocyklyloxyskupinu, přičemž devět posledně jmenovaných zbytků je jednou nebo vícekrát substituo21 váných, nebo

A a R¹ tvoří společně zbytek ze skupiny zahrnující heteroarylovou a heterocyklylovou skupinu, přičemž oba uvedené zbytky jsou popřípadě jednou nebo vícekrát substituované a r2 , p3 r4 _a r5 _Značí nezávisle na sobě vodíkový atom, alkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, halogenalkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, alkoxyskupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, halogenalkoxyskupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, alkylthioskupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, halogenalkylthioskupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, alkylsulfinylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, halogenalkylsulfinylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, alkylsulfonylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, halogensulfonylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, atom halogenu, nitroskupinu a kyanoskupinu.

Obzvláště výhodné jsou sloučeniny obecného vzorce I , ve kterém

R^a R^ a R^c značí nezávisle na sobě vodíkový atom, popřípadě jednou nebo vícekrát substituovanou alkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, skupinu OR¹¹ SR¹¹, SO^R¹¹, CONHo a CONR⁸R⁹, kyanoskupinu, nitroskupinu, atom halogenu nebo skupinu A-R ;

R² a R³ značí nezávisle na sobě vodíkový atom, alkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, halogenalkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, alkoxyskupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, halogenalkoxyskupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, alkylthioskupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, halogenalkylthioskupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, alkylsulfinylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, halogenalkylsulfinylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, alkylsulfonylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, halogensulfonylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, atom halogenu, nitroskupinu a kyanoskupinu;

r4 a R^ značí vodíkový atom;

R⁶ značí skupinu OR¹⁰, alkylthioskupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy nebo popřípadě substituovanou fenylthioskupinu;

R⁷ značí vodíkový atom, alkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, cykloalkylovou skupinu se 3 až 6 uhlíkovými atomy, alkoxyskupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, alkylthioskupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy nebo fenylovou skupinu,

R¹⁰ značí vodíkový atom, alkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, halogenalkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, alkylkarbonylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy v alkylu, alkoxykarbonylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy v alkoxylu, alkylsulfonylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, benzoylovou skupinu nebo fenylsulfonylovou skupinu, přičemž obě posledně jmenované skupiny jsou popřípadě substituované jedním nebo více, stejnými nebo různými zbytky ze skupiny zahrnuj ící alkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, halogenalkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, alkoxyskupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, halogenalkoxyskupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, atom halogenu, kyanoskupinu a nitroskupinu;

Y wznačí divalentní jednotku ze skupiny zahrnující N-alkylovou skupinu a skupinu C(R )₂ ^a •-J 7 značí divalentní jednotku C(R')2Zcela obzvláště výhodné jsou sloučeniny obecného vzorce I , ve kterém

A značí methylenovou nebo ethylenovou skupinu, která je popřípadě substituovaná jedním nebo dvěma zbytky ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy a hydroxyskupinu;

R¹ značí skupiny OR¹¹, SR¹¹, S02R^1:L, CONR⁸R⁹, N(R⁸)COR⁹, N(R⁸)CO-X, N(R⁸)SO2R⁹, kyanoskupinu, nitroskupinu, cykloalkylovou skupinu se 3 až 6 uhlíkovými atomy, cykloalkenylovou skupinu se 3 až 6 uhlíkovými atomy, fenylovou skupinu, fenoxyskupinu, fenylthioskupinu, heteroarylovou skupinu, heteroaryloxyskupinu, heterocyklylovou skupinu nebo heterocyklyloxyskupinu, přičemž devět posledně jmenovaných zbytků je jednou nebo vícekrát substituovaných, nebo

A a R¹ tvoří společně zbytek ze skupiny zahrnující heteroarylovou a heterocyklylovou skupinu, přičemž oba uvedené zbytky jsou popřípadě jednou nebo vícekrát substituované;

R^a, a R^c značí nezávisle na sobě vodíkový atom, popři24 pádě jednou nebo vícekrát substituovanou alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, skupinu OR¹¹ nebo atom halogenu;

R² a R² značí nezávisle na sobě vodíkový atom, alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, halogenalkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, halogenalkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkylthioskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, halogenalkylthioskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkylsulfinylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, halogenalkylsulfinylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkylsulfonylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, halogensulfonylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, atom halogenu, nitroskupinu a kyanoskupinu;

R⁶ značí skupinu OR¹⁰ nebo popřípadě substituovanou fenylthioskupinu;

R⁷ značí vodíkový atom nebo alkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy;

R¹⁰ značí vodíkový atom, alkylsulfonylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, benzoylovou skupinu nebo fenylsulfonylovou skupinu, přičemž obě posledně jmenované skupiny jsou popřípadě substituované jedním nebo více, stejnými nebo různými zbytky ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, halogenalkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, alkoxyskupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, atom halogenu, kyanoskupinu a nitroskupinu;

•η

Υ značí skupinu C(R )2 ’>

v značí číslo 1 a w značí číslo 0, 1 nebo 2 .

Ve všech v následujícím uváděných vzorcích mají substituenty a symboly, pokud není definováno jinak, významy, uvedené u vzorce I .

Sloučeniny podle předloženého vynálezu se mohou, vždy podle významu substituentů, vyrobit například způsoby, uvedenými v jednom nebo více z následujících schémat.

Reakcí sloučeniny obecného vzorce II se sloučeninou obecného vzorce III , ve kterém R značí hydroxyskupinu, atom chloru nebo bromu nebo kyanoskupinu, uvedenou ve schématu 1 , se získají sloučeniny obecného vzorce I podle předloženého vynálezu. K tomu se sloučenina obecného vzorce II v případě, že R = hydroxyskupina, nechá reagovat za přítomnosti prostředku odebírajícího vodu, jako je DCC, nebo v případě, že R = chlor nebo brom, se nechá reagovat za basické katalysy a za přítomnosti zdroje kyanidu, nebo v případě R = kyanoskupina za basické katalysy přímo se sloučeninou obecného vzorce III. Tyto metody jsou popsané například v EP-A 0 369 803 a EP-B 0 283 261.

Schema 1

(III)

Dikarbonylové sloučeniny obecného vzorce II jsou buď komerčně dostupné nebo se mohou vyrobit pomocí známých metod. Takovéto metody jsou známé například z EP-A 0 283 261, Tetrahedron Letí. 32, 3063 (1991), J. Org. Chem. 42, 2718, (1977), Helv. Chim. Acta. 75, 2265 (1992), Tetrahedron Lett. 28, 551 (1987), Tetrahedron Lett. 32, 6011 (1991, Chem. Lett. 551, 1981, Heterocycles 26, 2611 (1987).

Sloučeniny výše uvedeného obecného vzorce III se mohou vyrobit pomocí známých metod ze sloučeni obecného vzorce III, ve kterém značí R hydroxyskupinu nebo alkoxyskupinu. Sloučeniny obecného vzorce III , ve kterém R^ značí alkoxyskupinu, se mohou například vyrobit podle schamatu 2 ze sloučenin obecného vzorce IV , ve kterém Hal značí atom halogenu.

(IV)

R¹-H -------►· báze

2.1 Sloučeniny obecného vzorce III je možno získat basicky katalysovanou reakcí sloučenin vzorce IV se sloučeninami R¹-!! , jako jsou alkoholy, thioalkoholy, amidy, aminy, heteroaromáty a heterocykleny. Takovéto reakce jsou například známé z J. C. Chem. Res., Synop. 1994, 174, Tetrahedron Lett. 27, 279 (1986, J. Org. Chem. 55, 6037 (1990), J. Org. Chem. 54, 3757 (1989).

2.2 Sloučeniny obecného vzorce III je možno rovněž získat reakcí s organolithnými sloučeninami obecného vzorce R-*--Li . Takovéto reakce jsou například známé ze Synth. Commun. 18, 1035, (1988), J. Org. Chem. 46, 3132 (1981).

Ve schématu 3 uvedená reakce sloučeniny obecného vzorce la s halogenačním činidlem, jako je oxalylchlorid nebo oxylylbromid, vede ke sloučeninám obecného vzorce Ib podle předloženého vynálezu, které se mohou zreagovat, rovněž za basické katalysy, reakcí s nukleofily, jako jsou kyanidy alkalických kovů, kyanáty alkalických kovů, thiokyanáty alkalických kovů, alkyIthioalkoholy a thiofenoly, na další sloučeniny podle předloženého vynálezu obecného vzorce Ic , ve klterém R⁶ značí alkylthioskupinu, halogenalkytthio28 skupinu, alkenylthioskupinu, halogenalkenylthioskupinu, alkinylthioskupinu, halogenalkinylthioskupinu, kyanoskupinu, kyanatoskupinu, thiokyanatoskupinu nebo skupinu OR¹⁰. Takovéto reakce jsou například popsané v Synthesis 12, 1287 (1992). Reakcí s oxidačním činidlem, jako je kyselina peroxyoctová, peroxid vodíku, kyselina m-chlorperoxybenzoová a kaliumperoxymonosulfát, se získají sloučeniny podle předloženého vynálezu obecného vzorce Ic , ve kterém značí R⁶ alkylsulfinylovou skupinu, halogenalkylsulfinylovou skupinu, alkenylsulfinylovou skupinu, halogenalkenylsulfinylovou skupinu, alkinylsulfinylovou skupinu, halogenalkinylsulfinylovou skupinu, alkylsulfonylovou skupinu, halogenalkylsulf onylovou skupinu, alkenylsulfonylovou skupinu, halogenalkenylsulfonylovou skupinu, alkinylsulfonylovou skupinu, popřípadě substituovanou fenylthioskupinu nebo halogenalkinyIsulfonylovou skupinu. Takovéto reakce jsou například popsané v J. Org. Chem. 53, 532 (1988), tetrahedron Lett. 21, 1287 (1981).

Sloučeniny podle předloženého vynálezu obecného vzorce I maj i výbornou herbicidni účinnost vuci širokému spektru hospodářsky důležitých jednoděložných a dvouděložných škodlivých rostlin. Také těžko hubitelné vytrvalé plevely, které se množí ze rhizomu, kořenových výrůstků nebo jiných trvalých orgánů, se účinnými latkami dobře hubí. Při tom je zpravidla nepodstatné, zda se látky používají při postupu před sátím, před vzejitím nebo po vzejití. Jednotlivě je možno příkladně jmenovat některé zástupce jednoděložných a dvouděložných plevelu, kteří mohou být kontrolováni sloučeninami podle předloženého vynálezu, bez toho, že by mělo nastat tímto jmenováním omezení na určité druhy.

Na straně jednoděložných druhů plevelů jsou dobře hubeny například Avena, Alopecurus, Digitaria, Lolium, Echinochloa, Phalaris, Setaria, jakož i druhy Cyperus z annuelní skupiny a na straně perennujících druhů Agropyron, Cynodon, Imperata, jakož i Sorghum a take vytrvale druhy Cyperus. U dvouděložných druhů plevelů působí spektrum účinku na druhy, jako je například AbutiIon, Amaranthus, Galium, Ipomoea, Lamium, Matricaria, Sida, Sinapis, Stellaria, Veronica a Viola na anuelní straně, jakož i Convolvulus, Cirsium, Rumex a Artemisia u perennujících plevelů. Za specifických podmínek kultur v rýži přítomné škodlivé rošt liny, jako je například Echinochloa, Sagittaria, Alisma, Eleocharis, Scirpus a Cyperus, jsou rovněž účinnými látkami podle předloženého vynálezu výborně hubeny.

Když se sloučeniny podle předloženého vynálezu aplikují před klíčením na povrch půdy, tak se buď úplně potlačí vzejití klíčků plevelů, nebo plevely rostou do stadia vyklíčených lístků, potom se však jejich rust zastaví a rostliny po uběhnutí tří až čtyř týdnu úplně zahynou.

Při aplikaci účinné látky na zelené části rostlin při postupu po vzejití dochází velmi rychle po ošetření ke drastickému zastaveni růstu a rostliny plevelu zůstávají ve stadiu růstu, ve kterém byly v okamžiku aplikace, nebo po určité době zcela zahynou, takže tímto způsobem je pro kulturní rostliny velmi brzy a trvale odstraněna škodlivá konkurence plevelů.

Ačkoliv mají sloučeniny podle předloženého vynálezu výbornou herbicidní aktivitu vůči jednoděložným a dvouděložným plevelům, jsou kulturní rostliny hospodářsky významných kultur, jako je pšenice, ječmen, žito, rýže, kukuřice, cukrová řepa, bavlna a sója poškozovány pouze nepodstatně nebo nejsou poškozovány vůbec. Uvedené sloučeniny jsou vhodné z tohoto hlediska velmi dobře pro selektivní potlačování nežádoucího růstu rostlin v zemědělských užitkových rostlinách nebo v okrasných rostlinách.

Na základě svých herbicidních a růstově regulačních vlastností pro rostliny mohou být účinné látky také použity pro hubeni škodlivých rostlin ve známých kulturách rostlin nebo ještě vyvíjených tolerantních nebo genově technicky změněných kulturních rostlin. Transgení rostliny se vyzná31 čuj í zpravidla obzvláště výhodnými vlastnostmi, například resistencí vůči určitým pesticidům, především určitým herbicidům, resistencemi vůči onemocněním rostlin nebo původcům onemocnění rostlin, jako určitým hmyzům nebo mikroorganismům, jako jsou houby, bakterie nebo viry. Další zvláštní vlastnosti se týkají například sklizně se zřetelem na množství, kvalitu, skladovatelnost, složeni a specielní obsahové látky. Tak jsou známé transgení rostliny se zvýšeným obsahem škrobu nebo se změněnou kvalitou škrobu, nebo takové které mají jiné složení mastných kyselin.

Výhodné je použití sloučenin obecného vzorce I podle předloženého vynálezu nebo jejich soli v hospodářsky významných transgeních kulturách užitkových a okrasných rostlin, například obilí, jako je pšenice, ječmen, žito, oves, proso, rýže, maniok a kukuřice, nebo take v kulturách cukro vé řepy, bavlny, soj ΐ, řepky, brambor , raj cat, hrachu a jiných druhů zeleniny. Výhodně se sloučeniny obecného vzorce I mohou používat jako herbicidy v kulturách užitkových rostlin, které jsou resistentní vůči fytotoxickým účinkům herbicidů, popřípadě byly pomocí genové techniky učiněny resistentními.

Dosavadní cesty pro výrobu nových rostlin, které mají ve srovnání s dosud se vyskytujicimi rostlinami modifikované vlastnosti, spočívají například v klasických způsobech pěstování a výrobě mutantů. Alternativně se mohou vyrobit nové rostliny se změněnými vlastnostmi pomocí genově technických postupů (viz například EP-A-0221044 a EP-A-0131624). Popsány byly například v mnoha případech

- genově technické změny kulturních rostlin za účelem modifikace v rostlinách syntetisovaného škrobu (například VO

92/11376, VO 92/14827 a VO 91/19806),

- transgení kulturní rostliny, které mají resistenci proti určitým herbicidům typu glufosinate (viz například EP-A0242236, EP-A-242246) nebo glyphosate (VO 92/00377) nebo sulfonylmočovinám (EP-A-0257993, US-A-5013659),

- transgení kulturní rostliny, například bavlna, se schopností produkovat toxiny Bacillu thuringiensis (Bt-toxiny), které způsobují resistenci rostlin vůči určitým škůdcům (EP-A-0142924, EP-A-0193259),

- transgení kulturní rostliny s modifikovaným složením mastných kyselin (VO 91/13972).

Početné molekulárně biologické techniky, pomocí kterých je možno vyrobit nové transgení rostliny se změněnými vlastnostmi, jsou v principu známé; viz například Sambrook a kol., 1989, Molecular Cloning, A Laboratory Manual, 2. vyd. Cold Spring Harbor Laboratory Press, Cold Spring Harbor, NY; nebo Vinnacker Gene und Klone, VCH Veinheim 2. vydání 1996 nebo Christou, Trends in Plant Science 1 (1996) 423-431).

Pro takovéto genově technické manipulace se mohou zavést molekuly nukleových kyselin do plasmidů, které dovolí mutagenesi nebo změnu sekvence rekombinací DNA-sekvencí. Pomocí výše uvedeného standardního způsobu se mohou provádět například výměny basí, odstranění částí sekvencí nebo zavedení přírodních nebo syntetických sekvencí. Pro spojení DNA-fragmentů navzájem je možno na fragmenty připojit adaptory nebo linkery.

Výroby rostlinných buněk se sníženou aktivitou genového produktu se může například dosáhnout expresí alespoň jedné odpovídající antisense-RNA, jedné sense-RNA pro dosažení kosupresního efektu nebo expresí alespoň jednoho odpovídajícím způsobem konstruovaného ribozymu, který specificky štěpí transkripty výše uvedeného genového produktu.

K tomu se mohou použít jednak molekuly DNA , které zahrnují celkovou kódující sekvenci genového produktu včetně eventuelně přítomných bočních sekvencí, tak take molekuly DNA , které zahrnují pouze části kódujících sekvencí, přičemž tyto části musí být dostatečně dlouhé k tomu, aby v buňkách způsobily antisense-efekt. Možné je také použití DNA-sekvencí, které mají vysoký stupeň homologie ke kódovaným sekvencím genového produktu, ale nejsou úplně identické .

Pří expresi molekul nukleové kyseliny v rostlinách může být syntetisovaný protein lokalisován v každém libovolném kompartimentu rostlinné buňky. Aby se ale dosáhlo lokalisace v určitém kompartimentu, může se například spojit kódující region s DNA-sekvencemi, které zajišťují lokalisaci v určitém kompartimentu. Takovéto sekvence jsou pro odborníky známé (viz například Braun a kol., EMBO J. 11 (1992), 3219-3227; Volter a kol., Proc. Natl. Acad. Sci. USA 85 (1988), 846-850; Sonnewald a kol., Plant J. 1 (1991), 95106) .

Transgení rostlinné buňky se mohou pomocí známých technik regenerovat na cele rostliny. U transgenich rstlin se může principielně jednat o rostliny každého libovolného rostlinného druhu, to znamena jak o jednodelozne, tak také o dvouděložné rostliny.

Tak je možno získat transgení rostliny, které mají změněné vlastnosti, nadexpresí, supresí nebo inhibicí homologních (= přírodních) genů nebo genových sekvencí nebo expresí heterologních (= cizích) genů nebo genových sekvencí .

Výhodně se mohou sloučeniny podle předloženého vynálezu použít v transgeních kulturách, které jsou resistentní vůči herbicidům ze skupiny sulfonylmočovin, glufosinate-ammonium nebo glyphosate-isopropylammonium a analogickým účinným látkám.

Při použití účinných látek podle předloženého vynálezu v transgeních kulturách dochází vedle účinků vůči škodlivým rostlinám v j inych kulturách ocekavanych často k ucinkum, které jsou v odpovídajících transgeních kulturách specifické, například změněné nebo specielně rozšířené spektrum plevelů, které mohou být hubeny, změněná aplikovaná množství , která mohou být použita pro aplikaci, výhodně dobrá kombinovatelnost s herbicidy, vůči kterým je transgení kultura resistentní, jakož i ovlivnění rustu a výnosu transgeních kulturních rostlin. Předmětem předloženého vynálezu je tedy také použití sloučenin podle předloženého vynálezu jako herbicidů pro hubení škodlivých rostlin v transgeních kulturních rostlinách.

Kromě toho mají sloučeniny podle předloženého vynálezu výborné růstově regulační vlastnosti na kulturní rostliny. Zasahují regulačně do rostlinám vlastni látkové výměny a mohou se tím použít pro cílené ovlivnění obsahových látek v rostlinách a pro ovlivnění sklizně, například vyvoláním desikace a zastavením růstu. Dále jsou také vhodné pro základní řízení a inhibici nežádoucího vegetativního růstu, bez toho, že by se při tom rostliny usmrtily. Inhibice vegetativního růstu hraje u mnoha jednoděložných a dvouděložných kultur velkou roli, neboť tím může být potlačeno nebo zcela zamezeno skladování.

Sloučeniny podle předloženého vynálezu se mohou vyskytovat ve formě postřikových prášků, emulgovatelných koncentrátů, stříkatelných roztoků, poprašů nebo granulátů v obvyklých přípravcích. Předmětem předloženého vynálezu jsou tedy také herbicidy a prostředky pro regulaci růstu rostlin, které obsahují sloučeniny obecného vzorce I podle předloženého vynálezu.

Sloučeniny obecného vzorce I se mohou formulovat různými způsoby, vždy podle toho, jaké jsou předem dané biologické a/nebo chemicko-fyzikální parametry. Jako možnosti formulací přicházejí například v úvahu :

postřikový prášek (VP) , ve vodě rozpustný prášek (SP) , ve vodě rozpustné koncentráty (SL), emulgovatelné koncentráty (EC) , vodné roztoky (SL) , emulse (EV) , jako jsou emulse typu voda v oleji a olej ve vodě, stříkatelné roztoky nebo emulse, disperse na basi oleje nebo vody, suspoemulse, suspensní koncentráty, popraše (DP), mořidla, granuláty pro rozmetací a půdní aplikaci nebo ve vodě dispergovatelné granuláty (VG) , ULV-formulace, mikrokapsle a vosky. Tyto jednotlivé typy formulací jsou v principu známé a jsou například popsané v publikacích Vinnacker-Kúchler, Chemische Technologie, díl 7, C. Hauser Verlag Munchen, 4. vyd. 1986 ; Vade van Valkenburg, Pesticide Formulations, Marcel Dekker, N.Y., 1973 ; K. Martens, Spray Drying Handbook, 3. ed. 1979, G. Goodwin Ltd. London.

Nutné pomocné prostředky pro uvedené formulace, jako jsou inertní materiály, tensidy, rozpouštědla a další přísady, jsou rovněž známé a jsou popsané například v publikacích : Vatkiuns, Handbook of Insecticide Dust Diluent and Carries, 2 . ed. , Darland Books, Caldwell N.J. , H.v.Olphen, Introduction to Clay Colloid Chemistry, 2. ed., J. Viley & Sons, N.Y. ; C. Marsden, Solvents Guide, 2. ed., Interscience, N.Y. 1963 ; McCutcheon’s Detergents and Emulsifiers Annual, MC Publ. Corp., Ridgewood N.J. ; Sisley and Wood, Ecyclopedia of Surface Active Agents, Chern. Publ. Co. Inc., N.Y. 1964 ; Schonfeldt, Grenzflachenaktive Athylenoxidaddukte, Viss. Verlagsgesellschaft, Stuttgart 1976 ; Vinnacker-Kuchler, Chemische Technologie, díl 7, C. Hauser Verlag Munchen, 4. vyd. 1986.

Postřikové prášky jsou ve vodě rovnoměrně dispergovatelné preparáty, které vedle účinné látky obsahuji kromě zřeďovací nebo inertní látky ještě tensidy ionogenního a/nebo neionogenního typu (smáčedla, dis pergační činidla), například polyoxyethylované alkylfenoly, polyoxyethylované mastné alkoholy, polyoxyethyované mastné aminy, alkansulfonáty nebo alkylbenzensulfonáty, sodné soli ligninových kyselin, sodná sůl 2,2’-dinaftylmethan-6,6’-disulfonové kyseliny, sodná sůl kyseliny dibutylnaftalen-sulfonové nebo také sodná sůl kyseliny oleylmethyltaurové. Pro výrobu postřikových prášků se herbicidní účinná látka jemně rozemele v obvyklé aparatuře, jako je kladivový mlýn, perlový mlýn a mlýn se vzduchovým paprskem a současně nebo pozděj i se smísí s formulačními pomocnými prostředky.

Emulgovatelné koncentráty se vyrobí rozpuštěním účinné látky v organickém rozpouštědle, jako je například butylalkohol, cyklohexanon, dimethylformamid, xylen, nebo také výševroucí aromáty nebo uhlovodíky nebo směsi organických rozpouštědel za přídavku jednoho nebo více tensidu ionogenního a/nebo neionogenního typu (emulgátory) . Jako emulgátory se mohou například použít vápenaté soli alkylarylsulfonových kyselin, jako je dodecylbenzensulfonát vápenatý, nebo neionogenní emulgátory, jako jsou polyglykolestery mastných kyselin, alkylarylpolyglykolethery, polyglykolethery mastných alkoholů, kondensační produkty propylenoxidu a ethylenoxidu, alkylpolyethery, estery mastných kyselin a sorbitolu, estery mastných kyselin a polyoxyethylensorbitolu nebo polyoxyethylensorbitanestery.

Popraše se získají rozemletím účinné látky s jemně rozmělněnými pevnými látkami, jako je například mastek, přírodní zeminy, jako je kaolin, bentonit nebo pyrofyllit, nebo také křemelina.

Suspensní koncentráty mohou být na vodné nebo olej ové basi. Mohou se vyrobit například mokrým mletím za použití komerčně běžných perlových mlýnu a popřípadě za přídavku tensidů, jaké byly již: například uvedene u jiných typu formulací .

Emulse, například emulse olej-ve-vodě (EV), se dají například vyrobit pomocí míchadel, koloidních mlýnů a/nebo statických mísiců za použití vodných organických rozpouštědel a popřípadě tensidů, jaké byly již například uvedené u jiných typů formulací.

Granuláty se mohou vyrobit buď rozstřikováním účinné látky nebo účinných látek na adsorpce schopný, granulovaný inertní materiál, nebo nanesením koncentrátu účinné látky pomocí lepidel, například polyvinylalkoholu, polyakrylátu sodného nebo také minerálních olejů, na povrch nosných látek, jako je písek, kaolinit nebo granulovaný inertní materiál. Také se mohou vhodné účinné látky granulovat způsobem obvyklým pro výrobu granulovaných hnojiv, popřípadě ve směsi s hnojivý.

Ve vodě dispergovatelné granuláty se zpravidla vyrábějí pomocí obvyklých způsobů, jako je sprejové sušení, granulace ve vířivém loži, talířová granulace, míšení ve vysokorychlostních mísičích a extruze bez pevného inertního materiálu.

Pro výrobu talířových granulátů, granulátů získaných v pohyblivém loži, extrudovaných granulátů nebo vstřikovaných granulátů je možno poukázat na způsoby, popsané v publikaci Spray-Drying Handbook, 3. vyd. 1979, G. Goodwin Ltd., London; J. E. Browning, Agglomeration, Chemical and Engineering 1967, str. 147 a další; Perry’s Chemical Engineer’s Handbook, 5. vyd., McGraw-Hill, New York 1973, str. 8-57.

Další podrobnosti pro formulaci prostředků pro ochranu rostlin jsou popsané například v publikacích G.C. Klingman, Veed Control as a Science, John Viley and Sonc, lne., New York, 1961, str. 81-96 a J. D. Freyer, S. A. Evans, Veed Control Handbook, 5. vyd., Blackwell Scientific Publications, Oxford, 1968, str. 101-103.

Agrochemické přípravky podle předloženého vynálezu obsahují zpravidla 0,1 až 99 % hmotnostních, obzvláště 0,1 až 95 % hmotnostních účinné látky obecného vzorce I . V postřikových prášcích činí koncentrace účinné látky například asi 10 až 90 % hmotnostních, zbytek do 100 % hmotnostních sestává z obvyklých součástí formulací. U emulgovatelných koncentrátů může být koncentrace účinné látky asi 1 až 90 % hmotnostních, výhodně 5 až 80 % hmotnostních. Práškovíté formulace obsahují 1 až 30 % hmotnostních, výhodně většinou 5 až 20 % hmotnostních účinné látky. Stříkatelné roztoky obsahují asi 0,05 až 80 % hmotnostních, výhodně 2 až 50 % hmotnostních účinné látky. U ve vodě dispergovatelných granulátů závisí obsah účinné látky zčásti na tom, zda se účinná sloučenina vyskytuje v kapalném nebo pevném stavu a jaké se použije granulační pomocné činidlo a plnidlo.

U ve vodě dispergovatelných granulátů je obsah účinné látky zpravidla v rozmezí 1 až 95 % hmotnostních, výhodně 10 až 80 % hmotnostních.

Vedle uvedeného obsahují formulace účinných látek popřípadě odpovídající obvyklé látky zprostředkující přilnavost, smáčedla, dispergační činidla, emulgátory, penetrační činidla, konservačí prostředky, protimrazové prostředky a rozpouštědla, plnidla, nosiče, barviva, odpěňovadla, látky potlačující odpařování, látky ovlivňující hodnotu pH a viskosity.

Na basi těchto formulací se dají vyrobit také kombinace s jinými pesticidně účinnými látkami, jako jsou například herbicidy, insekticidy, fungicidy, akaricidy, jakož i antidota, safenery, hnojivá a/nebo růstové regulátory, například ve formě hotových přípravků nebo tankových směsí.

Jako kombinační partnery pro účinné látky podle předloženého vynálezu ve směsných formulacích nebo v tankových směsích je možno uvést například známé účinné látky, ktere jsou popsané v publikaci Veed Research 26, 441-445 (1986)

nebo The Pesticide Manual, 11. ed., The British Crop Protection Council and the Royal Soc. of Chemistry, 1997 a ve zde citované literature. Jako známé herbicidy, které je možno kombinovat se sloučeninami obecného vzorce I , je možno jmenovat následující účinné látky (poznámka : Sloučeniny jsou označeny buď pomocí tzv. common name podle mezinárodní organisace pro standardisaci (ISO), nebo pomocí chemického názvu, popřípadě s obvyklým číslem kódu) : acetochlor; acifluorfen; aclonifen; AKH 7088, tj. kyselina [[[1-[5-[2-chlor-4-(trifluormethyl)fenoxy]-2-nitrofenyl]-2-methoxyethyliden]-amino]-oxy]-octová a -methylester kyseliny octové; alachlor; alfoxydim; ametryn; amidosulfuron; amitrol; AMS, tj. Ammoniumsulfamat; anilofos; asulam; atrazin; azimsulfurone (DPX-A8947); aziprotryn; barban; BAS 516 H, tj. 5-fluor-2-fenyl-4H-3,l-benzoxazin-4-on; benazolin; benfluralin; benfuresate; bensulfuron-methyl; bensulide; bentazone; benzofenap; benzofluor; benzoylpropethyl; benzthiazuron; bialaphos; bifenox; bromacil; bromobutide; bromofenoxim; bromoxynil; bromuron; buminafos; busoxinone; butachlor; butamifos; butenachlor; buthidazole; butralin; butylate; cafenstrole (CH-900); carbetamide; cafentrazone (ICI-A0051); CDAA, tj. 2-chlor-N,N-di-2-propenylacetamid; CDEC, tj. 2-chlorallylester kyseliny diethyldithiokarbaminové chlomethoxyfen; chloramben; chlorazifop-butyl, chlormesulon (ICI-A0051); chlorbromuron; chlorbufam; chlorfenac; chlorflurecol-methyl; chloridazon; chlorimuron ethyl; chlornitrofen; chlorotoluron; chloroxuron; chlorpropham; chlorsulfuron; chlorthal-dimethyl; chlorthiamid; cinmethylin; cinosulfuroň; clethodim; clodinafop a jeho esterderiváty (např. clodinafop-propargyl); clomazone; clomeprop; cloproxydim; clopyralid; cumyluron (JC 940); cyanazine; cycloate; cyclosulfamuron (AC

104); cycloxydim; cycluron; cyhalofop a jeho esterderiváty (např. Butylester, DEH-112); cyperquat; cyprazine; cyprazole; daimuron; 2,4-DB; dalapon; desmedipham; desmetryn; di-allate; dicamba; dichlobenil; dichlorprop; diclofop a jeho estery wie diclofop-methyl; diethatyl; difenoxuron; difenzoquat; diflufenican; dimefuron; dimethachlor; dimethametryn; dimethenamid (SAN-582H); dimethazone, clomazon; dimethipin; dimetrasulfuron, dinitramine; dinoseb; dinoterb; diphenamid; dipropetryn; diquat; dithiopyr; diuron; DNOC; eglinazine-ethyl; EL 77, tj. 5-kyano-l-(1,1-dimethylethyl)-N-methyl-lH-pyrazol-4-karboxamid; endothal; EPTC; esprocarb; ethalfluralin; ethametsulfuron-methyl; ethidimuron; ethiozin; ethofumesate; F5231, tj. N-[2-chlor-4-fluor-5-[4-(3-fluorpropyl)-4,5-dihydro-5-oxo-lH-tetrazol-l-yl]-fenyl]-ethansulfonamid; ethoxyfen a jeho estery (např. ethylester, HN-252); etobenzanid (HV 52); fenoprop; fenoxan, fenoxaprop a fenoxaprop-P jakož i jeho estery, např. fenoxaprop-P-ethyl a fenoxaprop-ethyl; fenoxydim; fenuron; flamprop-methyl; flazasulfuron; fluazifop a fluazifop-P a jeho estery, např. fluazifop-butyl a fluazifop-P-butyl; fluchloralin; flumetsulam; flumeturon; flumiclorac a dessen Ester (např. Pentylester, S-23031); flumioxazin (S-482); flumipropyn; flupoxam (KNV-739); fluorodifen; fluoroglycofen-ethyl; flupropacil (UBIC-4243); fluridone; flurochloridone; fluroxypyr; flurtamone; fomesafen; fosamine; furyloxyfen; glufosinate; glyphosate; halosafen; halosulfuron a jeho estery (např. methylester, NC-319); haloxyfop a jeho estery; haloxyfop-P (= R-haloxyfop) a jeho estery; hexazinone; imazamethabenz-methyl; imazapyr; imazaquin a soli, jako je amonná sůl; imazethamethapyr; imazethapyr; imazosulfuroň; ioxynil; isocarbamid; isopropalin; isoproturon; isouron; isoxaben; isoxapyrifop; karbutilate; lactofen; lenacil; linuron; MCPA; MCPB;

mecoprop; inefcnacet; mef luidid; metamitron, inetazachlor , methabenzthiazuron; methain; methazole; methoxyphenone, methyldymron; inetabenzuron, methobenzuron, metobromuron, metolachlor; nietosulam (XRD 511) ; metoxuron, metribuzin, metsulfuron-methyl; MH; molinate; monalide; monocarbamide dihydrogensulfate; monolinuron; monuron; MT 128, tj. 6-chlor-N-(3-chlor-2-propenyl)-5-methyl-N-fenyl-3-pyridazinamin; MT 5950, tj . N-[3-chlor-4-(l-methylethyl)-fenyl]-2-methylpentanamid; naproanilide; napropamide; naptalam; NC 310, tj. 4-(2,4-dichlorbenzoyl)-1-methyl- 5-benzyloxypyrazol; neburon; nicosulfuron; nipyraclophen, nitralin; nitrofen; nitrofluorfen; norflurazon; orbencarb; oryzalin; oxadiargyl (RP-020630); oxadiazon; oxyfluorfen; paraquat; pebulate; pendimethalin; perfluidone; phenisopham; phenmedipham; picloram; piperophos; piributicarb; pirifenopbutyl; pretilachlor; primisulfuron-methyl; procyazine; prodiamine; profluralin; proglinazine-ethyl; prometon; prometryn; propachlor; propanil; propaquizafop a jeho estery, propazine; propham; propisochlor; propyzamide; prosulfalin; prosulfocarb; prosulfuron (CGA-152005); prynachlor; pyrazolinate; pyrazon; pyrazosulfuron-ethyl; pyrazoxyfen; pyridate; pyrithiobac (KIH-2031); pyroxofop a jeho estery (např. propargylester); quinclorac; quinmerac, quinofop a jeho esterové deriváty quizalofop a quizalofop-P a jeho esterové deriváty napr. quizalofop-ethyl, quizalofop-P -tefuryl a -ethyl; renriduron; rimsulfuron (DPX-E 9636);

S 275, tj. 2-[4-chlor-2-fluor-5-(2-propynyloxy)-fenyl]-4,5,6,7- -tetrahydro-2H-indazol; secbumeton; sethoxydim; siduron; simazine; simetryn; SN 106279, tj. kyselina 2-[[7-[2-chlor-4-(trifluor-methyl)-fenoxy)-2-naftalenyl]-oxy)propanová a -methylester; sulfentrazon (FMC-97285, F-6285); sulfazuron; sulfometuron-methyl; sulfosate (ICI-A0224); TCA; tebutam (GCP-5544); tebuthiuron; terbacil;

terbucarb; terbuchlor; terbumeton; terbuthylazine; terbutryn; TFH 450, tj. N,N-diethyl-3-[(2-ethyl-6-methylfenyl)-sulfonyl]-1H-1,2,4-triazol-l-karboxamid; thenylchlor (NSK-850); thiazafluron; thiazopyr (Mon-13200); thidiazimin (SN-24085); thifensulfuron-methyl; thiobencarb; tiocarbazil; tralkoxydim; tri-allate; triasulfuron; triazofenamide; tribenuron-methyl; triclopyr; tridiphane; trietazine; trifluralin; triflusulfuron a ester (např. Methylester, DPX-66037); trimeturon; tsitodef; vernolate; VL 110547, tj. 5-fenoxy-l-[3-(trifluormethyl)-fenyl]-IH-tetrazol; UBH-509; D-489; LS 82-556; KPP-300; NC-324; NC-330; KH-218; DPX-N8189; SC-0774; DOVCO-535; DK-8910; V-53482; PP-600; MBH-001; KIH-9201; ET-751; KIH-6127 aKIH-2023.

Pro aplikaci se přípravky, vyskytující se v komerčně obvyklé formě, popřípadě obvyklým způsobem zředí, například u postřikových prášků, emulgovatelných koncentrátů, dispersí a ve vodě dispergovatelných granulátu pomocí vody. Práškovité přípravky, granuláty pro aplikaci na půdu nebo poprášením, jakož i rozstřikovatelné roztoky se před aplikací obvykle již neředí dalšími inertními látkami.

Potřebné aplikační množství sloučenin obecného vzorce I se mění s vnějšími opodmínkami, jako je teplota, vlhkost, druh použitého herbicidu a podobně. Může se pohybovat v širokém rozmezí, například mezi 0,001 až 10,0 kg/ha nebo více aktivní látky, výhodně však je v rozmezí 0,005 až 5 kg/ha.

Následující příklady provedení slouží k objasnění předloženého vynálezu.

- 44 Příklady provedení vynálezu

A. Chemické příklady

Pří k ladí.1

Výroba (2-chlor-3-(5-methoxymethyl-isoxazol-3-yl)-4-methylsulfonyl-benzoyl)-cyklohexan-1,3-dionu

Stupeň 1 : 2-chlor-6-methylthiotoluen

200 g (1,24 mol) 2,6-dichlortoluenu se rozpustí v 600 ml triamidu kyseliny hexamethylfosforečné a smísí se se 130,41 g (1,86 mol) natriumthiomethylátu, načež se míchá po dobu 3 h při teplotě 100 °C. Reakční směs se potom ochladí, přidá se 88,2 g (0,5 mol) jodmethanu a míchá se po dobu 0,5 hodin při teplotě místnosti. Potom se vsázka dá do 3,5 1 vody a extrahuje se ethylacetátem. Spojené organické fáze se promyji vodou, vysuší se pomocí bezvodého síranu horečnatého a na rotační odparce se úplně zahustí. Výtěžek: 208,85 g (97 % theorie) žluté olej ovité látky, ^XH NMR (CDC1₃) : δ 2,4 (s, 3H) , 2,42 (s, 3H) , 7,0 - 7,18 (m, 3H)

Stupeň 2 : 2-chlor-3-methyl-4-methylthio-acetofenon

47,36 g (0,60 mol) acetylchloridu ve 200 ml 1,2-dichlorethanu se při teplotě v rozmezí 15 až 20 °C přikape k suspensi 90,79 g (0,68 mol) chloridu hlinitého ve 200 ml 1,2-dichlorethanu, načež se přikape roztok 103,14 g (0,60 mol) 2-chlor-6-methylthiotoluenu ve 400 ml 1,2-dichlorethanu. Reakční směs se nechá míchat přes noc při teplotě místnosti a potom se dá do směsi 1 1 ledu a 300 ml koncentro45 váné kyseliny chlorovodíkové. Směs se extrahuje methylenchloridem, spojené organické fáze se promyjí vodou, vysuší se pomocí bezvodého síranu horečnatého a na rotační odparce se úplně zahustí. Získaný zbytek se destiluje ve vakuu. Výtěžek: 111,24 g (87 % theorie) bezbarvých krystalů, t.t.: 45,5 - 46 °C ¹H NMR (CDC1₃): δ 2,42 (s, 3H), 2,5 (s, 3H), 2,6 (s, 3H), 7,05 (d, 1H), 7,35 (d, 1H)

Stupeň 3 : 2-chlor-3-methyl-4-methylsulfonyl-acetofenon

223,48 g (1,04 mol) 2-chlor-3-methyl-4-methylthio-acetofenonu se rozpustí v 1,81 ledové kyseliny octové a smísí se se 27,47 g (0,08 mol) wolframanu sodného, načež se za chlazení přikape 203,83 g 30% roztoku peroxidu vodíku a míchá se po dobu 1,5 dne při teplotě místnosti. Potom se zředí 1,5 1 vody, vysrážená pevná látka se odsaje, promyje se vodou a usuší se.

Výtěžek: 123,35 g (48 % theorie) bezbarvé krystalické látky t.t.: 110 - 111 °C ¹H NMR (CDC1₃) : δ 2,62 (s, 3H) , 2,8 (s, 3H) , 3,12 (s, 3H) , 7,38 (d, 1H), 8,08 (d, 1H)

Stupeň 4 : Kyselina 2-chlor-3-methyl-4-methylsulfonyl-benzoová g (0,24 mol) 2-chlor-3-methyl-4-methylsulfonyl-acetofenonu se rozpustí v 510 ml dioxanu a smísí se s 870 g 13% roztoku chlornanu sodného, načež se zahřívá ještě po dobu jedné hodiny na teplotu 80 °C . Po ochlazení se spodní fáze oddělí, zředí se vodou a okyselí se kyselinou chlorovodíkovou. Vysrážená pevná látka se odsaje, promyje se vodou a usuší.

Výtěžek: 53,02 g (88 % theorie) bezbarvé krystalické látky, t.t. : 230 - 231 °C ^XH NMR (Me₂SO-d₆): δ 2,75 (s, 3H), 3,3 (s, 3H), 7,75 (d, 1H), 7,98 (d, 1H)

Stupeň 5 : Methyl 2-chlor-3-methyl-4-methylsulfonyl-benzoát

53,02 g (0,21 mol) kyseliny 2-chlor-3-methyl-4-methylsulfonyl-benzoové se rozpustí ve 400 ml methanolu a při teplotě varu pod zpětným chladičem se po dobu 3 h zavádí plynná kyselina chlorovodíková. Potom se rakční směs ochladí a na rotační odparce se úplně zahustí.

Výtěžek: 54,93 g (98 % theorie) bezbarvé krystalické látky, t.t.: 107 - 108 °C ¹H NMR (CDC1₃): δ 2,82 (s, 3H), 3,15 (s, 3H), 3,98 (s, 3H), 7,65 (d, 1H), 8,04 (d, 1H)

Stupeň 6 : Methyl 3-brommethyl-2-chlor-4-methylsulfonyl-benzoát

44,14 g (0,17 mol) methyl 2-chlor-3-methyl-4-methylsulfonyl-benzoátu se rozpustí v 600 ml tetrachlormethanu a smísí se se 29,91 g (0,17 mol) N-bromsuccinimidu a s 0,41 g dibenzoylperoxidu. Potom se nechá vařit pod zpětným chladičem a ozáří se lampou s příkonem 300 V . Reakční směs se přefiltruje, filtrát se zahustí a získaný zbytek se vyjme do diethyletheru. Roztok se smísí s n-heptanem, vysrážená pevná látka se odsaje a usuší se. Výtěžek: 38,82 g (67 % theorie) bezbarvé krystalické látky, t.t.: 74 - 75 °C ¹H NMR (CDC1₃): δ 3,35 (s, 3H), 4,00 (s, 3H), 5,3 (s,br, 2H), 7,8 (d, 1H), 8,15 (d, 1H)

Stupeň 7 : Methyl 2-chlor-3-formyl-4-methylsulfonyl-benzoát

89,2 g (0,26 mol) methyl 3-brommethyl-2-chlor-4-methylsulfonyl-benzoátu se rozpustí v 500 ml acetonitrilu a při teplotě místnosti se smísí s 52,0 g (0,444 mol) N-morfolin-N-oxidu. Vsázka se míchá po dobu 18 hodin při teplotě místnosti, odpaří se na rotační odparce, zbytek se vyjme do dichlormethanu a několikrát se promyje vodou. Po zahuštěni na rotační odparce se získá 57,3 g (80 % teorie) methyl 2-chlor-3-formyl-4-methylsulfonyl-benzoátu s teplotou tání 104 až 105 °C .

Stupeň 8 : Methyl 2-chlor-3-hydroxyiminomethyl-4-methylsulfonylbenzoát

55,23 g (0,199 mol) methyl 2-chlor-3-formyl-4-methylsulfonyl-benzoátu se suspenduje ve směsi 400 ml methylalkoholu a 100 ml vody a smísí se s 15,27 g (0,219 mol) hydroxylamoniumchloridu, načež se pomalu při teplotě místnosti přikapává 11,56 g (0,11 mol) uhličitanu sodného, rozpuštěného ve 100 ml vody. Po hodinách při teplotě místnosti se methylalkohol odpaří na rotační odparce, získaný zbytek se zředí vodou a třikrát se extrahuje dichlormethanem. Získá se takto 56,05 g (96 % teorie) methyl 2-clor-3-hydroxyiminomethyl-4-methylsulfonylbenzoátu s teplotou tání 126 až 130 °C .

- 48 Stupeň 9 : Methyl 2-chlor-3-(5-methoxymethyl-isoxazol-3-yl)-4-methylsulfonylbenzoátu

1,10 g (3,8 mmol) methyl 2-clor-3-hydroxyiminomethyl-4-methylsulfonylbenzoátu se rozpustí v 50 ml dimethylformamidu a při teplotě místnosti se smísí s 0,50 g (3,8 mmol) N-chlorsukcinimidu. Po 4 hodinách míchání se směs ochladí na teplotu 0 °C a smísí se s 0,53 g (7,5 mmol) methylpropargyletheru a potom s 0,38 g (3,8 mmol) triethylaminu. Po 16 hodinách míchání při teplotě místnosti se reakční směs zahustí, získaný zbytek se vyjme do dichlormethanu a promyje se roztokem hydrogenuhlicitanu sodného a vodou. Po odpaření na rotační odparce se získá 1,24 g (90,7 % teorie) methyl 2-chlor-3-(5-methoxymethyl-isoxazol-3-yl)-4-methylsulfonylbenzoátu ve formě bezbarvé olej ovité látky.

Stupeň 10 : Kyselina 2-chlor-3-(5-methoxymethyl-isoxazol-3-yl)-4-methylsulfonylbenzoová

1,23 g (3,4 mmol) methyl 2-chlor-3-(5-methoxymethyl- isoxeizoI“ 3“y 1) -4—iHcthylsulf onylb©nzoa“tu se rozpustí ve směsi 30 ml tetrahydrofuranu a 20 ml vody a smísí se s 0,15 g (3,8 mmol) hydroxidu sodného. Po 18 hodinách míchání při teplotě místnosti se reakční směs zahustí, hodnota pH se upraví pomocí 2 n kyseliny chlorovodíkové na 2 a extrahuje se dichlormethanem. Získá se takto 1,05 g (94,8 % teorie) kyseliny 2-chlor-3-(5-methoxymethyl-isoxazol-3-yl)-4-methylsulfonylbenzoové ve formě žlutavé olej ovité látky.

Stupeň 11 : (3-oxo-l-cyklohexenyl)-2-chlor-3-(5-mrthoxymethylisoxazol-3-yl)-4-methylsulfonyIbenzoát

1,04 g (3,0 mmol) kyseliny 2-chlor-3-(5-methoxymet hyl-isoxazol-3-yl)-4-methylsulfonylbenzoové se předloží společně s 0,37 g (3,3 mmol) cyklohexandionu v 50 ml dichlormethanu a smísí se s 0,68 g (3,3 mmol) dicyklohexylkarbodiimidu. Po 16 hodinách míchání při teplotě místnosti se vytvořená sraženina odsaje a filtrát se promyje vodou. Po odstranění rozpouštědla se získá 1,22 g (92 % teorie) (3-oxo-l-cyklohexenyl)-2-chlor-3-(5-methoxymethylisoxazol— 3 —yl)-4-methylsulfonylbenzoátu ve formě nažloutlé, částečně krystalické olej ovité látky.

Stupeň 12 : (2-chlor-3-(5-methoxymethyl-isoxazol-3-yl)-4-methylsulfonyl-benzoyl)-cyklohexan-1,3-dion

1,2 g (2,7 mmol) (3-oxo-l-cyklohexenyl)-2-chlor-3-(5-methoxymethylisoxazol-3-yl)-4-methylsulfonylbenzoátu se rozpustí společně s 0,5 g (4,9 mmol) triethylaminu v 50 ml acetonitrilu a smísí se se 4 kapkami acetonkyanhydrinu. Po 16 hodinách se reakční směs přefiltruje, filtrát se odpaří, získaný zbytek se vyjme do vody a hodnota pH se upraví pomocí 2 n kyseliny chlorovodíkové na 2 . Po odsátí se získá 1,2 g (100 % teorie) (2-chlor-3-(5-methoxymethyl-isoxazol-3-yl)-4-methylsulfonyl-benzoyl)-cyklohexan-1,3-dionu s teplotou tání 39 až 40 °C .

Příklad 1.2

Výroba 2-(2-chlor-3-(5-benzyl-isoxazolin-3-yl)-4-methylsulfonyl-benzoyl)-cyklohexan-1,3-dionu

Stupeň 1 : Methyl 2-chlor-3-(5-benzyl-isoxazolin-3-yl)-4-methylsulfonyl-benzoát

0,80 g (2,7 mmol) methyl 2-chlor-3-hydroxyiminomet50 hyl-4-methylsulfonyl-benzoátu se s 0,38 g (2,9 mmol) N-chlorsukcinimidu rozpustí ve 20 ml dimethylformamidu. Po 4 hodinách míchání při teplotě místnosti se při teplotě 0 °C při kape 0,49 g (2,9 mmol) ally1benzenu a potom 0,29 g (2,9 mmol) triethylaminu. Po 16 hodinách míchání při teplotě místnosti se reakční směs odpaří na rotační odparce, získaný zbytek se rozpustí v dichlormethanu a promyje se roztokem hydrogenuhličitanu sodného a vodou. Po vysušeni pomoci bezvodého síranu hořečnateho a odpařeni rozpouštědla se získá 1,1 g (100 % teorie) methyl 2-chlor-3-(5-benzyl-isoxazolin-3-yl)-4-methylsulfonyl-benzoátu ve formě bezbarvé olejovité kapaliny.

Stupeň 2 : Kyselina 2-chlor-3-(5-benzyl-isoxazolin-3-yl)-4-methylsulfonyl-benzoová

1,02 g (2,5 mmol) methyl 2-chlor-3-(5-benzyl-isoxazolin-3-yl)-4-methylsulfonyl-benzoátu se rozpustí ve 20 ml methylalkoholu a při teplotě místnosti se smísí s 0,15 g (3,7 mmol) hydroxidu sodného, rozpuštěného v 10 ml vody. Po 16 hodinách se methylalkohol destilativně odstraní, získaný zbytek se zředí vodou a po okyselení na hodnotu pH 2 se extrahuje dichlormethanem. Po zahuštění se získá 0,85 g (87 % teorie) kyseliny 2-chlor-3-(5-benzyl-isoxazolin-3-yl)-4-methylsulfonyl-benzoové ve formě žlutavé pryskyřičné látky.

Stupeň 3 : (3-oxo-l-cyklohexenyl)-2-chlor-3-(5-benzyl-isoxazoliri 3 - y 1) - 4 -me~thy1 sul f ony 1 -benzoat

0,83 g (2,1 mmol) kyseliny 2-chlor-3-(5-benzyl-isoxazolin-3-yl)-4-methylsulfonyl-benzoové se ve 20 ml dichlormethanu smísí s 0,26 g (2,3 mmol) cyklohexandionu, načež se při teplotě místnosti přikape 0,48 g (0,23 mmol) dicyklo51 hexylkarbodiimidu, rozpuštěných v 10 ml dichlormethanu. Po 16 hodinách se reakční směs přefiltruje, filtrát se promyje roztokem hydrogenuhličitanu sodného a vodou a po vysušení pomocí bezvodého síranu horečnatého se zahustí na rotační odparce. Získá se takto 0,94 g (92 % teorie) (3-oxo-l-cyklohexenyl)-2-chlor-3-(5-benzyl-isoxazolin-3-yl)-4-methylsulf onyl-benzoátu s teplotou tání 62 až 64 °C .

Stupeň 4 : 2-(2-chlor-3-(5-benzyl-isoxazolin-3-yl)-4-methylsulfonyl-benzoyl)-cyklohexan-1,3-dion

0,93 g (1,9 mmol) (3-oxo-l-cyklohexenyl)-2-chlor-3-(5-benzyl-isoxazolin-3-yl)-4-methylsulfonyl-benzoátu se společně s 0,35 g (3,4 mmol) triethylaminu rozpustí ve 20 ml acetonitrilu a smísí se se 4 kapkami acetonkyanhydrinu. Po 16 hodinách se reakční směs přefiltruje, filtrát se odpaří na rotační odparce a po vyjmutí do vody se hodnota pH nastaví pomocí 2 n kyseliny chlorovodíkové na 2 . Po odsátí a vysušení se získá 0,93 g (100 % teorie) 2-(2-chlor-3-(5-benzyl-isoxazolin-3-yl)-4-methylsulfonyl-benzoyl)-cyklohexan-1,3-dionu s teplotou tání 72 až 76 °C .

Příklady sloučenin, uvedených v následujících tabulkách, se vyrobí analogicky jako je uvedeno výše, popřípadě je možno je získat analogicky podle výše uvedených metod.

V tabulkách je použito následujících zkratek a označení :

Me = methyl

Bu = butyl Et = ethyl Ph = fenyl

Pr = propyl Py ⁼ pyridyl c = cyklo i = i s o t = terciární

Tabulka 1

Sloučeniny podle předloženého vynálezu obecného vzorce I , ve kterém mají substituenty a symboly následující významy:

(l)

Př.				fyzikální data (teplota tání)
1.3		CHrOMe	H	160° C

Př.	. ινί ί. ι-νψτ ί,.,ν ...„η:.; . . .ί:ύκ:>·. ”': T, ·· ·:: · -i·?; · ·!·Λ ·>«;·'”·; -·~·.;-:::--1 ·	R7	fyzikální data (teplota tání) j
1.4	CH2-0Et	H	155°C
1.5	CH2-0Pr	H	. 45°C
1.6	CH2-OBu	H	40°C
1.7	CH2-O(CH2)5CH3	H	40°C
1.8	CH2-0-c-Pr	H
1.9	CH2-OCH2-c-Pr	H	42-43° C
1.10	CH2-0-c-Bu	H	40°C
1.11	CH2-O-c-Pentyl	H	45°C
1.12	CH2-O-c-Hexyl	H	46°C
1.13	CH—o—	H	47°C
1.14	CH2~ O~~^	H	50°C
1.15	CH2-OCH=CH2	H
1.16	ch2-och2ch=ch2	H	60-62° C
1.17	ch2-och2ch=chch3	H
1.18	CH2-OCH2C(CH3)=CH2	H
1.19	CH2-OCH2C(CH3)=CH2	Me
1.20	CH2-OCH2CH-i-Pr	H
1.21	CH2-OCH2CH=C(CH3)2	H
1.22	CH^OCH^c-Pentyl	H	42°C
1.23	C H2-OC H^c-H exyí	H	40°C
1.24	CH2-OCH2CaCH	H	43°C
1.25	ΟΗ2-ΟΟΗ20=ΟΟΗ3	H	48°C

fiM-1	A-R1 “	: r7	,: fyzikální data (teplota tání)
1.26	CH2-O(CH2)2OMe	H
1.27	CH2-O(CH2)2OEt	H
1.28	CH2-O(CH2)2OPr	H
1.29	CH2-O(CH2)2O-i-Pr	H
1.30	CH2-O(CH2)2OCH2CH=CH2	H
1.31	CH2-O(CH2)2SMe	H
1.32	CH2-OCH2CF3	H	52°C
1.33	CH2-OCH2CHF2	H
1.34	CH2-OCH2CH2F	H
1.35	ch2-och2ch2ci	H
1.36	CH2-OCH2CH2Br	H
1.37	CH2-OCH2CCI3	H
1.38	ch2-och2ch2ch2f	H
1.39	ΟΗ2-ΟΟΗ2ΟΗ2ΟΗ2ΟΙ	H
1.40	CH2-OCH2CH2CH2Br	Me
1.41	CH2-O(CH2)3CF3	H
1.42	CH2-O(CH2)2CF3	H
1.43	CH2-OPh	Me	68-69° C
1.44	CH2-O-(4-Me-Ph)	H
1.45	CH2-O-(3-CF3-Ph)	H
1.46	CH2-O-(2-F-Ph)	H
1.47	CH2-O-(3-F-Ph)	Me
1.48	CH2-O-(4-F-Ph)	H
1.49	CH2-O-(4-NO2-Ph)	H

=.Př.	·.·;·:·· > ·. ··; .;ι··».ι - ,. lixf-i’;'1S.». :,>·« jlu..á.·..::.. ;:;· ·;·;:η.γ .^.71.::-(Λ! ''Ψ?::/-··'= 1- .^'··’-π^·:.:····.-·:·-* Jlr-	- R7	fyzikální data (teplota táni)
1.50	CH2-O-(2-Pyridyl)	H
1.51	CH2-O-(3-Pyridyl)	H
1.52	CH2-O-(4-Pyridyl)	H
1.53	/=N CH—O—< / ^-N	H
1.54	z=N CH2 O—Me N	Me
1.55	N=\ CH2~ O-^ //N	H
1.56	N=\ CH— 0—Me	H
1.57	Me Kn ch2—0-4 J	H
1.58	CH 2—o—4 J	Me
1.59	°> ch2—o—chj-4 J	H	63°C
1.60	°> CH—O—CH—/ J	H	52-56° C
1.61	CH2-O-(2-Py)	H
1.62	CH2-O-(3-Py)	H
1.63	CH2-O-(4-Py)	H
1.64	CH2-OEt	Me	108°C

5 PŽ . .6 Έίφ;!“.;* I^'lkifll?»			•fyzikální data ' (teplota tání) _
1.65	CH2-OMe	Me	112°C
1.66	CH2-OPr	Me	. 88°C
1.67	CH2-OPh	Me	56°C
1.68	CH2-OCH2CF3	Me	48°C
1.69	CH2-SMe	H	. 48-49° C
1.70	CH2-SEt	H	45°C
1.71	CH2-SPr	H	38°C
1.72	CH2-SCH2CH=CH2	H	42’C
1.73	CH2-SPh	H	48°C
1.74	CH2-SO2Me	H	' 75°C
1.75	CH2-S0Me	H	110°C
1.76	CH2-SO2Et	H	68°C
1.77	CH2-S-c-Pentyl	H
1.78	CH2-SCH2CF3	H	55Ό
1.79	ch2-nh-cho	H	88-89° C
1.80	CH2-NH-C0-Me	H
1.81	CHz-NH-CO-i-Pr	H
1.82	O Q II / π CH—NH--0--(xj	H	130°C
1.83	0 0-^ CH—NH—U-	H	110°C
1.84	CH2-NH-CO-(2-Py)	H
1.85	CH2-NH-CO-(3-Py)	H

>Př--.	,... λ. . ,;·..'...... A-R1	R7	fyzikální data ' - (teplota tání)
1.86	Me 0 M 1 / N CH—NH—U--< j]	H
1.87	CH2-NH-CO-CF3	H
1.88	CH2-NH-CO-CH2CI	H
1.89	CH2-NH-CO-CH2OMe	H
1.90	CH2-N(Me)-CHO	H
1.91	CH2-N(Me)-CO-Me	H
1.92	0 CH~	H
1.93	CH2-N(Et)-CHO	H
1.94	CH2-NH-SO2Me	H	122-124° C
1.95	CH2-NH-SO2Et	H	101°C
1.96	CH2-NH-SO2Pr	H	80°C
1.97	CH2-NH-SO2CH2CI	H
1.98	CH2-NH-SO2CH2CN	H
1.99	CH2-NH-SO2-c-Pr	H
1.100	CH2-NH-SO2-c-Pentyl	H
1.101	CH2-NH-SO2Ph	H
1.102	CH2-NH-SO2-(4-Me-Ph)	H
1.103	CH2-NH-SO2CF3	H	112°C
1.104	CH2-NH-SO2CHCI2	H
1.105	CHs-NH-CO-c-Pr	H
1.106	CHz-NH-CO-c-Bu	H
1.107	CH2-N H-CO-c-Pentyl	H

		- 58 -	• « · · · · ·· • · · · · • ·♦· · ·	• ·· ·· • · · · ·
				······· · ·	• · ·· ····
*			7- ................. - v --·
		R7	fyzikální data 1 _ (teglota tánx) . - -
	1.10Í	3 CH2-NH-CO-Ph ~	H
	1.10E	5 CH2-NH-CO-(2-C!-Ph)	H
	1.11C	CH2-N(Me)-CO-Ph	H
	1.111	CH2-CO2H	H
-	1.112	CH2-CO2Me	H	110°C
	1.113	CH2-CO2Et	H	102°C
-	1.114	CH2-CO2-i-Pr	H	95°C
	1.115	CH2-CO2-t-Bu	H
	1.116	CH2-CONH2	H	. 122-124° C
	1.117	CH2-CO2NHMe	H
	1.118	CH2-CO2N(Me)2 ~	H
	1.119	ČH2-CO2N(Et)2	H
	1.120	/Λ
	ch2—-U—nJ	H
	1.121	CH—LnQ	H
	1.122	CH2-CO-NH-OMe	H
	1.123	CH2-CO-NH-OEt ~	H
	1.124	CH2-CO-N(Me)-OMe	H
*·	1.125	o I M =o °0	H
«	1.126	CH2-CO-NH-OCH2CH=CH2	H
	1.127	ch2-cn	H	160°C
	1.128	(CH2)2-CN	H

’-Př.	A-R1	R_7	fyzikální data (teplota tání)
1.129	(CH2)3-CN	H
1.130	CH2-(2-Py)	H
1.131	CH2-(3-Py)	H
1.132	CH2-(4-Py)	H
1.133	CH CH2—	H
1.134	0ch2—ς J	H
1.135	o I	H
1.136	CH—N J	H
1.137	I t X Q	H
1.138	O I Mi Ů	H
1.139	/^N CH„—N I 2 \^N	H
1.140	CH~\ J	H
1.141	CH2— N J 0^^	H
1.142	0 CH—N J	H
1.143	2-Pyridyl	H	88°C

Př.		i/Oi	fyzikální data (teplota tání) - ...........
1.144	3-Pyridyl	H
1.145	4-Pyridyl	H
1.146	2-Furyi	H
1.147	2-T etrahyd rofuranyl	H
1.148	0	H
1.149	—N J Qť	H
1.150	/=^N —N\^J	H
1.151	/==·Ν —N I	H
1.152	-Ό	H
1.153	—	H
1.154	—/	H

Tabulka 2 : Sloučeniny podle předloženého vynálezu

	obecného stituenty	vzorce I , ve kterém maj i suba symboly následující významy
R2 = Cl	R3 = S02Me	R4 = H
R5 = H	R6 = OR10	R7 = R7a,R7b
Ra = H	Rb = H	Rc = H
Y = ch2	z = ch2	v = 1 w = 2

A--R¹ (O

	A-Rl /	r10 .:	R7a	.R7*	fyzikální data (teplota tání)
2.1	CH2-OMe	CO-Ph	H	H	30-34° C
2.2	CH2-OEt	CO-Ph	H	H	40°C
2.3	CH2-OMe	CO-Ph	H	Me	45°C
2.4	CH2-OPr	CO-Ph	Me	Me	52°C
2.5	CH—o—	SO2Me	H	H	66°C
2.6	CH—0—	SO2Et	H	H	60°C
2.7	CH2-OMe	SO2Ph	H	H	55°C
2.8	CH2-OCH2CH=CH2	SO2Ph	H	H
2.9	ch2-och2c^cch3	SO2Ph	H	H
2.10	CH2-OCH2CF3	SO2Ph	H	H	43°C
2.11	CH2-OEt	SO2(4-Me-Ph)	H	H	65°C
2.12	CHrO-c-Pr	SO2(4-Me-Ph)	H	H
2.13	CH2-O(CH2) 20Me	SO2(4-Me-Ph)	H	H
2.14	CH2-OCH2CF3	SO2(CH2)2Me	H	H
2.15	ch2-och2cf3	SO2(CH2)3Me	H	H
2.16	CH2-O(CH2) 2ci	SO2Ph	H	H

·ιιιι< ...........···	.......... ή-ΐ'Π'ί’Η ď. ik J .iT í’		R7a	R7b	fyzikální data (teplota tání)
2.17	CH2-O(CH2) 2Βγ	SO2Ph	H	Η
2.18	CH2-OPh	SO2Ph	H	Η
2.19	CH2-OPh	SO2Ph	Me	Me
2.20	CH2-OPh	SO2Ph	Me	Η
2.21	CH2-O-(4-F-Ph)	SO2Ph	Me	Η
2.22	CH2-S-Ph	SO2Ph	Η	Η

Tabulka 3 : Sloučeniny podle předloženého vynálezu obecného vzorce I , ve kterém mají substituenty a symboly následující významy:

(i)

Př. ;		ůůŘ?/				fyzikální data (teplota tání)
3.1	CHrOMe	Cl	SO2Me	H	Me	. 122-124° C
3.2	CH2-OMe	Br	SO2Me	H	H
3.3	CH2-OMe	Cl	Cl	H	H

|®3	..................-‘ΐ:ΐ:'·Ι<ι>Κ <.il ................. :ϋ·Λ :η ΐΓ 1 HHJi + μ) . + < !	I1K	_ R3	- Ra	Rc	....... fyzikální data ~ (teplota tání) .
3.4	CH2-OMe	Br	Br	H	Me
3.5	CH2-OMe	|	SO2Me	H	Η	88°C
3.6	CH2-OMe	NO2	SO2Me	H	Η	148° C
3.7	CH2-OMe	Me	SO2Me	H	Η
3.8	CHs-OMe	Me	Br	H	Η
3.9	CH2-OMe	Cl	SO2Me	Me	Η	75°C
3.10	CHz-OMe	Cl	SO2Me	Me	Me	66°C
3.11	CH2-OEt	Cl	SO2Me	Η	Me	. . 80-83° C
3.12	CH2-OEt	Cl	SO2Et	Η	Η	124° C
3.13	CH2-OEt	NO2	SO2Et	Η	Η
3.14	CH2-OEt	Cl	SO2Et	Η	Me	88-92° C
3.15	CH2-OEt	Br	Br	Η	Η
3.16	CH2-OEt	no2	SO2Et	Η	Me
3.17	CH2-OPr	Cl	SO2Et	Η	Η	. 60-63° C
3.18	CHrOPr	Cl	SO2Et	Η	Me	62°C
3.19	CH2-OPr	Cl	SO2Me	Η	Η	. 87-89° C
3.20	CH2-OBu	Cl	SO2Me	Η	Me	75°C
3.21	CH2-OBu	no2	SO2Me	Η	Me
3.22	CH^OBu	no2	SO2Me	Η	Η
3.23	CHrO-i-Pr	Cl	SO2Me	Η	Me	67°C
3.24	CH2-O-c-Pentyl	Cl	SO2Me	Η	Me	55°C
3.25	CHrOCH2CH=CH2	Cl	SO2Et	Η	Η	. 46° C
3.26	CH2-OCH2C=CH	Cl	SO2Me	Η	Me	52°C
3.27	CH2-O(CH2)2OMe	Cl	SO2Me	Me	Me	44°C

77'.' .. .. ,, Př.	A-R1	R2	R3	Ra	“Rc	. fyzikální data ? (teplota tání)
3.28	CH2-OCH2CF3	Cl	SO2Me	H	Me	37°C
3.29	ch2-och2ch2f	Cl	SO2Me	H	Me
3.30	CH2-O(CH2)2OMe	Cl	SO2Et	H	Η
3.31	CH2-O(CH2)2OMe	Cl	SO2Pr	H	Η
3.32	CH2-OCH2CF3	Cl	SO2Et	H	Η
3.33	CHrSMe	Cl	SO2Et	H	Η	80-82° C
3.34	CH2-SPr	Cl	SO2Me	H	Me
3.35	ch2-nh-cho	Cl	SO2Me	H	Me
3.36	ch2-nh-cho	Cl	SO2Me	Me	Η
3.37	ch2-nh-co-cf3	Cl	SO2Me	H	Me
3.38	CH2-NH-SO2Me	Cl	SO2Et	H	Η	125-126° C
3.39	CH2-N(Me)-SO2Me	Cl	SO2Me	H	Me	140°C
3.40	CH2-NH-CO-c-Pr	Cl	SO2Et	H	Η
3.41	CH2-CO2Me	Cl	SO2Me	H	Me	101°C
3.42	CH2-CO2Et	Cl	SO2Me	H	Me	88°C
3.43	CH2-CONH2	Cl	SO2Me	H	Me	110°C
3.44	CH2-CONH2	Cl	SO2Et	H	Η	77°C (Z.)
3.45	CH2-CONH2	Cl	SO2Me	H J	Me	108°C
3.46	CHrCN	Cl	SO2Me	H	Me	138-142° C
3.47	CHrCN	Cl	SO2Et	H	H	157° C
3.48	CHrCN	Cl	SO2Et	H	Me	102-104° C
3.49	CHrCN	Cl	SO2Pr	H	H
3.50	CHrCN	NO2	SO2Me	H	H
3.51	CHrCN	no2	SO2Et	H	H

- Př . ΐΠΤ.·?Π<ί4(·Η···;ίϊ·|>·Βφ. J| 4ÍiiíGÍi;jilV!lí‘ÍÍÍ, :!· ;’ή	. ίΟΙΙίΙ ||||ί |||g|	' 1 M	R3 _	Ra	Rc	fyzikální data (teplota táni)-----Ϊ
3.52	ch2-cn	no2	SO2Pr	H	H
3.53	CH2-CN	no2	S02Bu	H	H
3.54	ch2-cn	no2	S02Me	. Me	Me
3.55	CH2--\ J 0·^	no2	S02Me	H	H
3.56	D Z •cm T O	no2	S02Me	H	H	88°C
3.57	CH,— 2 \^N	no2	S02Me	H	H
3.58	CH2—N J QC	Br	Br	H	H
3.59	2-Pyridyl	Br	Br	H	H
3.60	2-Pyridyl	Cl	SO2Et	H	H	124-126° C
3.61	3-Pyridyl	Cl	SO2Et	H	H
3.62	—N J CC	Cl	SO2Et	H	H	164-166° C
3.63		Cl	SO2Et	H	Me
3.64	2-T etrahydrofuranyl	Cl	SO2Et	H	H
3.65	2-T etrahydrofuranyl	Cl	SO2Et	H	Me
3.66	CH2N(CH3)-SO2CH3	Cl	SO2Et	H	H	122°C
3.67	CH2-Ph	Cl	S02Me	H	H	110°C
3.68	CH2P(O)(OEt)2	Cl	SO2Et	H	ch3	88°C

,'Př. ji! ·:ι	A-R1	R2	R3	;'|ÍR|1	Rc	f yz íkální data :(teplota tání)
3.69	CH2N(CH3)COCH3	Cl	SO2Et	H	H	. 131°C
3.70	CH2N(H)COCH2CI	Cl	SO2Et	H	H	145°C
3.71	CH2OPh	Cl	SO2Et	H	H	' 73°C
3.72	CH2CH2Ph	Cl	SO2Et	H	H	. 78°C
3.73	O II____'0 CH< Q	Cl	SO2Et	H	H	88“C
3.74	CH2--	Cl	SO2Me	H	H	95°C
3.75	0 0 CH—	Cl	SO2Et	H	H	56°C
3.76	CH2-CO2H	Cl	SO2Et	H	H	85°C
3.77	H	Cl	SO2Et	H	H	88°C
3.78	CH2OH	Cl	SO2Et	H	CH3	89°C
3.79	ch2oh	Cl	SO2Me	H	ch3	95°C
3.80	ch2och3	Cl	SO2Et	H	ch3	87eC
3.81	ch2och3	Cl	SO2Me	H	ch3	75°C
3.82	CH2OEt	Cl	SO2Et	H	ch3	65°C
3.83	CH2OEt	Cl	SO2Me	H	ch3	72°C
3.84	ch2och2ch2cn	Cl	SO2Et	H	H	. 44°C
3.85	ch2och2ch2cn	Cl	SO2Me	H	H	48°C
3.86	ch2ch2cn	Cl	SO2Et	H	CN	’ 65°C
3.87	ch2ch2cn	Cl	SO2Et	H	CN	85°C .

|a?ř......1	WWlililiilliSSi SsiHíSSS	íflB			IfiS	(fyzikální data i (teplota tání)
3.88	CH2OCH2Ph	Cl	SO2Et	H	ch3	37°C
3.89	CH2OCH2Ph	Cl	SO2Me	H	ch3	42°C

Tabulka 4

Sloučeniny podle předloženého vynálezu obecného vzorce I , ve kterém mají substituenty a symboly následující významy:

	A-R1	R2	Ra	fyzikální data 1 (teplota tání) Λ
4.1	CH2OCH3	Cl	SO2Et	84°C
4.2	ch2och3	Cl	SO2Me	96°C
4.3	CH2NHC-N(CH3)2 o	Cl	SO2Me	110°C
4.4	o II Ό ch2nhc—< >	Cl	SO2Me	98°C
4.5	CH2N(CH3)-SO2CH3	Cl	SO2Me	~ 135°C

Př. ' _ 1 » 1	A-R1	Oí		fyzikální data: (teplota tání)
4.6	o ch2n-c-ch3 ch3	Cl	SO2Me	Fp. 122°C

B. Příklady formulací

1. Postřikový přípravek

Postřikový přípravek se získá tak, že se smísí 10 hmotnostních dílů sloučeniny obecného vzorce I podle předloženého vynálezu a 90 hmotnostních dílů mastku jako inertní látky a rozmělní se v kladivovém mlýnu.

2. Dispergovatelný prášek

Ve vodě lehce dispergovatelný, smáčitelný prášek se získá tak, že se smísí 25 hmotnostních dílů sloučeniny obecného vzorce I podle předloženého vynálezu, 64 hmotnostních dílů kaolin obsahujícího křemene jako inertní látky, 10 hmotnostních dílů ligninsulfonátu draselného a 1 hmotnostní díl oleylmethyltaurátu sodného jako smáčedla a dispergačního prostředku a tato směs se rozemele v kolíčkovém mlýnu.

3. Dispersní koncentrát

Ve vodě lehce dispergovatelný dispersní koncentrát se získá tak, že se smísí 20 hmotnostních dílů sloučeniny obecného vzorce I podle předloženého vynálezu se 6 hmotnostními díly alkylfenolpolyglykoletheru (^Triton X 207), 3 hmotnostními díly isotridekanolpolyglykoletheru (8 EO) a 71 hmotnostními díly parafinického minerálního oleje (oblast teploty varu asi 255 °C až přes 277 °C) a tato směs se rozemele v kulovém mlýnu na jemnost pod 5 mikronů.

4. Emulgovatelný koncentrát

Emulgovatelný koncentrát se získá z 15 hmotnostních dílů sloučeniny obecného vzorce podle předloženého vynálezu, 75 hmotnostních dílů cyklohexanonu jako rozpouštědla a 10 hmotnostních dílů oxethylovaného nonylfenolu jako emulgátoru.

5. Ve vodě dispergovatelný granulát

Ve vodě dispergovatelný granulát se získá tak, že se

smísí

75 hmotnostních dílů sloučeniny obecného vzorce I

10 hmotnostních dílů ligninsulfonátu vápenatého,

5 hmotnostních dílů natriumlaurylsulfátu,

3 hmotnostní díly polyvinylalkoholu a

7 hmotnostních dílů kaolinu,

tato směs se rozemele v kolíčkovém mlýnu a získaný prášek se granuluje ve vířivém loži za postřikování vodou jako granulační kapalinou.

Ve vodě dispergovatelný granulát se získá také tak, že se

25 hmotnostních dílů	sloučeniny obecného vzorce I ,
5 hmotnostních dílů	sodné soli kyseliny 2,2’-dinaftylmethan-6,6’-disulfonové ,
2 hmotnostní díly 1 hmotnostní díl	oleylmethyltaurátu sodného , polyvinylalkoholu,
17 hmotnostních dílů	uhličitanu vápenatého a
50 hmotnostních dílů	vody,

homogenisuje v koloidním mlýnu a předběžně se rozmělní, potom se mele v perlovém mlýnu a takto získaná suspense se ve sprejové věži rozprašuje pomocí jednolátkové trysky a usuší se.

C. Biologické příklady

1. Působeni na plevely při postupu před vzejitím.

Semena jednoděložných a dvouděložných plevelných rostlin umístí v květináčích do hlinitopísčité půdy a půdou se překryjí. Prostředky, formulované ve formě smáčítelných prášků nebo emulsních koncentrátů, se potom aplikují jako vodné suspense, popřípadě emulse s aplikovaným množstvím vody v přepočtu 600 až 800 1/ha v dávce v přepočtu 1 kg aktivní látky nebo méně na hektar na povrch krycí půdy. Po ošetření se květináče umístí do skleníku a udržují se za dobrých růstových podmínek pro plevely. Optická bonita poškození rostlin, popřípadě vzejití se provádí po vzejití pokusných rostlin po pokusné době 3 až 4 týdnů ve srovnání s neošetřenými kontrolami. Při tom vykazují například sloučeniny z příkladů 1.3, 1.4, 1.22, 1.43, 1.77, 1.92 a 1.125 alespoň 80% účinek proti Stellaria media, Lolium multiflorum a Amaranthus retroflexus. Sloučeniny z příkladů 1.4, 1.9, 1.12 a 1.32 vykazují alespoň 90% účinek proti Amaranthus retroflexus, Stellaria media a Setaría viridis. Sloučeniny z příkladů 3.1, 3.11, 3.17, 3.38, 3.46 a 3.47 vykazují 100% účinek proti Amaranthus retroflexus a Sinapsis arvensis.

2. Působení na plevely při postupu po vzejití.

Semena jednoděložných a dvouděložných plevelů se umístí v květináčích do hlinitopísčité půdy, půdou se překryjí a uloží se do skleníku za dobrých růstových podmínek. Dva až tři týdny po vysetí se pokusné rostliny ve stadiu tří lístků ošetří sloučeninami podle předloženého vynálezu. Sloučeniny podle předloženého vynálezu, formulované jako postřikový prášek, popřípadě jako emulsní koncentrát, se nastříkají v dávkách v přepočtu 1 kg aktivní látky na hektar s aplikačním množstvím vody 600 až 800 1/ha na zelené části rostlin. Po asi 3 až 4 týdnech stání pokusných rostlin ve skleníku za optimálních růstových podmínek se hodnotí účinek preparátů ve srovnání s nezpracovanou kontrolou. Sloučeniny podle předloženého vynálezu mají také v postupu po vzejití dobrou herbicidní účinnost proti širokému spektru hospodářsky důležitých jednoděložných a dvouděložných škodlivých rostlin. Například vykazují sloučeniny z příkladů 1.4, 1.12, 1.32 a 1.43 alespoň 80% účinek proti Sinapsis arvensis a Amaranthus retroflexus. Sloučeniny z příkladů 2.3 a 2.10 vykazují alespoň 80% účinek proti Stellaria media a Amaranthus retroflexus. Sloučeniny z příkladů 3.1, 3.4, 3.11, 3.46 a 3.48 vykazují alespoň 90% účinek proti Sinapsis arvensis a Stellaria media.

3. Účinek na škodlivé rostliny v rýži

Typické škodlivé rostliny v kulturách rýže se umístí ve skleníku za podmínek Paddy-rýže (výška hladiny vody : 2 až 3 cm). Po ošetření formulovanými sloučeninami podle předloženého vynálezu v dávce, přepočteno na 1 kg aktivní substance nebo méně na hektar, se pokusné rostliny umístí za optimálních růstových podmínek a takto se ponechají během celé pokusné doby. Asi tři týdny po aplikaci se provede vyhodnocení pomocí optické bonifikace poškození rostlin ve srovnání s nezpracovanou kontrolou. Sloučeniny podle předloženého vynálezu mají velmi dobrý herbicidní účinek proti škodlivým rostlinám. Při tom vykazují například sloučeniny z příkladů 3.4, 3.6, 3.17, 3,18, 3.47 a 3.48 alespoň 80% účinek proti Cyperus iria a Echinocloa crus-galli.

4. Snášenlivost kulturními rostlinami

V dalších pokusech ve skleníku se semena velkého počtu kulturních rostlin a jednoděožných a dvouděložných plevelů dají do hlinitopísčité půdy a půdou se překryjí. Část květináčů se ihned zpracuje stejně, jako je popsáno v odstavci 1 , ostatní se umístí ve skleníku, dokud se u rostlin nevyvinou dva až tři pravé lístky a potom se postříkají v různých dávkách sloučeninami obecného vzorce I podle předloženého vynálezu, stejně jako je popsáno v odstavci 2 . Čtyři až pět týdnů po aplikaci a umístění ve skleníku se zjistí pomocí optické bonity, že sloučeniny podle předloženého vynálezu ponechávají kultury se dvěma vyklíčenými lístky, jako je například sója a cukrová řepa, v postupu před vzejitím a po vzejití, zpravidla i při vysokých dávkách účinné látky, nepoškozené nebo prakticky nepoškozené. Některé substance šetří kromě toho také gramineení kultury, jako je například ječmen, pšenice a rýže. Sloučeniny obecného vzorce I vykazují částečně vysokou selektivitu a jsou proto vhodné pro potírání nežádoucího růstu rostlin v hospodářských kulturách.

Claims (13)

1. Isoxazolyl- a isoxazolinyl-substituované benzoylcyklo- hexandiony obecného vzorce I

(I) ve kterém

A značí nasycený nebo jednou nebo několikrát nenasycený uhlovodíkový řetězec, obsahující až 8 uhlíkových atomů jako členů řetězce, který je popřípadě substituovaný jedním nebo více zbytky ze skupiny zahrnující atom halogenu, alkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, alkoxyskupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy a hydroxyskupinu a který je popřípadě přerušený jednou nebo dvěma divalentními jednotkami ze skupiny zahrnující atom kyslíku a síry a karbonylovou skupinu;

R¹ značí skupiny OR¹¹, SR¹¹, SOR¹¹, SC^R¹¹, CO2R⁸, CONR⁸R⁹, N(R⁸)COR⁹, N(R⁸)SO2R⁹, N(R⁸)-CO-X a P(O)R⁸R⁹, kyanoskupinu, nitroskupinu, cykloalkylovou skupinu se 3 až 6 uhlíkovými atomy, cykloalkenylovou skupinu se 3 až 6 uhlíkovými atomy, fenylovou skupinu, fenoxyskupinu, fenylthioskupinu, heteroarylovou skupinu, heteroaryloxyskupinu, heterocyklylovou skupinu nebo heterocyklyloxyskupinu, přičemž devět posledně jmenovaných zbytků je jednou nebo vícekrát substituovaných, nebo

A a R¹ tvoří společně zbytek ze skupiny zahrnující heteroarylovou a heterocyklylovou skupinu, přičemž oba uvedené zbytky jsou popřípadě jednou nebo vícekrát substituované;

R^a, R^b a R^c značí nezávisle na sobě vodíkový atom, popřípadě jednou nebo vícekrát substituovanou alkylovou skupinu s 1 až 9 uhlíkovými atomy, skupinu 0R¹¹, SR¹¹, SOR¹¹, SO2R¹¹, CONH₂ a CONR⁸R⁹, kyanoskupinu, nitroskupinu, atom halogenu nebo skupinu A-R^, nebo

R^a a R^c tvoří společně vazbu;

R², R³ , R⁴ a R³ značí nezávisle na sobě vodíkový atom, alkylovou skupinu, alkenylovou skupinu, alkinylovou skupinu, cykloalkylovou skupinu, cykloalkenylovou skupinu, cykloalkylalkylovou skupinu, arylovou skupinu, arylalkylovou skupinu, heteroarylovou skupinu, heteroarylalkylovou skupinu, heterocyklylovou skupinu, hydroxyskupinu, alkoxyskupinu, cykloalkoxyskupinu, aryloxyskupinu, heteroaryloxyskupinu, heterocyklyloxyskupinu, alkylthioskupinu, arylthioskupinu, heteroarylthioskupinu, heterocyklylthioskupinu, heterocyklylalkylthioskupinu, aminoskupinu, alkylaminoskupinu, dialkylaminoskupinu, arylaminoskupinu, diary laminoskupinu , N-alkyl-N-arylaminoskupinu, cykloalkylaminoskupinu, alkylsulfonylovou skupinu, arylsulfonylovou skupinu, alkylsulfinylovou skupinu, ami

- 75 nosulfonylovou skupinu, alkylaminosulfonylovou skupinu, dialkylaminosulfonylovou skupinu, arylaminosulfonylovou skupinu, diarylaminosulfonylovou skupinu, N-alkyl-N-arylaminosulfonylovou skupinu, N-alkyl-N-heteroarylaminosulfonylovou skupinu, alkylsulfonylaminoskupinu, cykloalkylsulfonylaminoskupinu, arylsulfonylaminoskupinu, heteroarylsulfonylaminoskupinu, cykloalkylsulfonyl-N-alkylaminoskupinu, arylsulfonyl-N-alkylaminoskupinu, heteroarylsulfonyl-N-alkylaminoskupinu , heterocyklylsulfonyl-N-alkylaminoskupinu, alkylkarbonylovou skupinu, cykloalkylkarbonylovou skupinu, arylkarbonylovou skupinu, arylaikyIkarbonylovou skupinu, heteroarylkarbonylovou skupinu, heterocyklylkarbonylovou skupinu, karboxyskupinu, alkoxykarbonylovou skupinu, aryloxykarbonylovou skupinu, arylalkoxykarbonylovou skupinu, alkylkarbonyloxyskupinu, arylkarbonyloxyskupinu, arylalkylkarbonyloxyskupinu, aminokarbonylovou skupinu, alkylaminokarbonylovou skupinu, dialkylaminokarbonylovou skupinu, N-alkyl-N-arylaminokarbonylovou skupinu, N-alkyl-N-heteroarylaminokarbonylovou skupinu, N-alkyl-N-arylaminokarbonyloxyskupinu, aminokarbonylaminoskupinu, alkylaminokarbonylaminoskupinu, dialkylaminokarbonylaminoskupinu, arylaminokarbonylaminoskupinu, diarylaminokarbonylaminoskupinu, heteroarylaminokarbonylaminoskupinu, dihereroarylaminokarbonylaminoskupinu, N-alkyl-N-arylaminokarbonylaminoskupinu, alkylkarbonylaminoskupinu, dialkylkarbonylaminoskupinu, arylkarbonylaminoskupinu, diarylkarbonylaminoskupinu, alkylkarbonyl-N-arylaminoskupinu, arylkarbonyl-N-alkylaminoskupinu, alkoxykarbonyloxyskupinu, cykloalkoxykarbonyloxyskupinu, aryloxykarbonyloxyskupinu, arylalkoxykarbonyloxyskupinu, alkoxykarbonylaminoskupinu, cykloal koxykarbonylaminoskupinu, aryloxykarbonylaminoskupinu, alkoxykarbonyl-N-alkylaminoskupinu, formylovou skupinu, atom halogenu, halogenalkylovou skupinu, halogenalkenylovou skupinu, halogenalkinylovou skupinu, halogenalkoxyskupinu, halogenalkenyloxyskupinu, halogenalkinyloxyskupinu, halogenalkylthioskupinu, halogenalkenylthioskupinu, halogenalkinylthioskupinu, halogenalkylaminoskupinu, halogenalkenylaminoskupinu, halogenalkinylaminoskupinu, halogenalkylsulfonylovou skupinu, halogenalkenylsulfonylovou skupinu, halogenalkinylsulfonylovou skupinu, halogenalkylsulfinylovou skupinu, halogenalkenylsulfinylovou skupinu, halogenalkinylsulfinylovou skupinu, halogenalkylkarbonylovou skupinu, halogenalkenylkarbonylovou skupinu, halogenalkinylkarbonylovou skupinu, halohenalkoxykarbonylovou skupinu, halogenalkenyloxykarbonylovou skupinu, halogenalkinyloxykarbonylovou skupinu, halogenalkylaminokarbonylovou skupinu, halogenalkenylaminokarbonylovou skupinu, halogenalkinylaminokarbonylovou skupinu, halogenalkoxykarbonylaminoskupinu, halogenalkylaminokarbonylaminoskupinu, kyanoskupinu, nitroskupinu, arylalkoxyalkoxyskupinu nebo alkoxyalkoxyalkoxyskupinu;

R$ značí skupinu ΟΚ^θ, alkylthioskupinu, halogenalkylthioskupinu, alkenylthioskupinu, halogenalkenylthioskupinu, alkinylthioskupinu, halogenalkinylthioskupinu, alkylsulfinylovou skupinu, halogenalkylsulfinylovou skupinu, alkenylsulfinylovou skupinu, halogenalkenylsulf inylovou skupinu, alkinylsulfinylovou skupinu, halogenalkylsulfinylovou skupinu, alkylsulfonylovou skupinu, halogenalkylsulfonylovou skupinu, alkenylsulfonylovou skupinu, halogenalkenylsulfonylovou skupinu, alkinylsulfonylovou skupinu, halogenalkinylsulfonylovou skupinu, popřípadě substituovanou fenylthioskupinu, kyanoskupinu, kyanátoskupinu, thiokyanátoskupinu nebo atom halogenu;

R značí vodíkový atom, 3-tetrahydropyranylovou skupinu, 4-tetrahydropyranylovou skupinu, 3-tetrahydrothiopyranylovou skupinu, alkylovou skupinu, cykloalkylovou skupinu, alkoxyskupinu, alkoxyalkylovou skupinu, alky Ikarbonylovou skupinu, alkoxykarbonylovou skupinu, alkylthioskupinu a fenylovou skupinu, přičemž osm posledně jmenovaných skupin je popřípadě substituovaných jedním nebo více zbytky ze skupiny zahrnující atom halogenu, alkylthioskupinu a alkoxyskupinu, nebo

2. Benzoylcyklohexandiony podle nároku 1 obecného vzorce I , ve kterém

A značí nasycený nebo jednou nebo několikrát nenasycený uhlovodíkový řetězec, obsahující až 6 uhlíkových atomů jako členů řetězce, který je popřípadě substituovaný jedním nebo více zbytky ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, alkoxyskupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy a hydroxyskupinu a který je popřípadě přerušený jednou divalentní jednotkou ze skupiny zahrnující atom kyslíku a síry a karbonylovou skupinu;

R¹ značí skupiny OR¹¹, SR¹¹, SOR¹¹, S02^r11, C02^r8, CONR⁸R⁹, N(^r8)COR⁹, N(^r8)SO₂R⁹, N(^r8)-CO-X a o Q

P(O)R R , kyanoskupinu, nitroskupinu, cykloalkylovou skupinu se 3 až 6 uhlíkovými atomy, cykloalkenylovou skupinu se 3 až 6 uhlíkovými atomy, fenylovou skupinu, fenoxyskupinu, fenylthioskupinu, heteroarylovou skupinu, heteroaryloxyskupinu, heterocyklylovou skupinu nebo heterocyklyloxyskupinu, přičemž devět posledně jmenovaných zbytků je jednou nebo vícekrát substituovaných, nebo

A a R¹ tvoří společně zbytek ze skupiny zahrnující heteroarylovou a heterocyklylovou skupinu, přičemž oba uvedené zbytky jsou popřípadě jednou nebo vícekrát substituované;

R^a, R^ a R^c značí- nezávisle na sobě vodíkový atom, popřípadě jednou nebo vícekrát substituovanou alkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, skupinu OR¹¹, SR¹¹, SOR¹¹, SO2R^1:L, CONH2 a CONR⁸R⁹, kyanoskupinu, nitroskupinu, atom halogenu nebo skupinu A-R^-, nebo

R^a a R^c tvoří společně vazbu a

R², R² , R^ a R² značí nezávisle na sobě vodíkový atom, alky lovou skupinu, alkenylovou skupinu, alkinylovou skupinu, cykloalkylovou skupinu, cykloalkenylovou skupinu, cykloalkylalkylovou skupinu, arylovou skupinu, arylalkylovou skupinu, heteroarylovou skupinu, heteroarylalkylovou skupinu, heterocyklylovou skupinu, hydroxyskupinu, alkoxyskupinu, cykloalkoxyskupinu, aryloxyskupinu, heteroaryloxyskupinu, heterocyklyloxyskupinu, alkylthioskupinu, arylthioskupinu, heteroarylthioskupinu, heterocyklylthioskupinu, heterocyklylalkylthioskupinu, aminoskupinu, alkylaminoskupinu, dialkylaminoskupinu, arylaminoskupinu, diary laminoskupinu , N-alkyl-N-arylaminoskupinu, cykloalkylaminoskupinu, alkylsulfonylovou skupinu, arylsulfonylovou skupinu, alkylsulfinylovou skupinu, ami nosulfonylovou skupinu, alkylaminosulfonylovou skupinu, dialkylaminosulfonylovou skupinu, arylaminosulfonylovou skupinu, diarylaminosulfonylovou skupinu, N-alkyl-N-arylaminosulfonylovou skupinu, N-alkyl-N-heteroarylaminosulfonylovou skupinu, alkylsulfonylaminoskupinu , cykloalkylsulfonylaminoskupinu, arylsulfonylaminoskupinu, heteroarylsulfonylaminoskupinu, cykloalkylsulfony1-N-alkylaminoskupinu, arylsulfonyl-N-alkylaminoskupinu, heteroarylsulfony1-N-alkylaminoskupinu, heterocyklylsulfonyl-N-alkylaminoskupihu, alkylkarbonylovou skupinu, cykloalkylkarbonylovou skupinu, arylkarbonylovou skupinu, arylalkylkarbonylovou skupinu, heteroarylkarbonylovou skupinu, heterocyklylkarbonylovou skupinu, karboxyskupinu, alkoxykarbonylovou skupinu, aryloxykarbonylovou skupinu, arylalkoxykarbonylovou skupinu, alkylkarbonyloxyskupinu, aryIkarbonyloxyskupinu, arylalkylkarbonyloxyskupinu, aminokarbonylovou skupinu, alkylaminokarbonylovou skupinu, dialkylaminokarbonylovou skupinu, N-alkyl-N-arylaminokarbonylovou skupinu, N-alkyl-N-heteroarylaminokarbonylovou skupinu, N-alkyl-N-arylaminokarbonyloxyskupinu, aminokarbonylaminoskupinu, alkylaminokarbonylaminoskupinu, dialkylaminokarbonylaminoskupinu, arylaminokarbonylaminoskupinu, diarylaminokarbonylaminoskupinu, heteroarylaminokarbonylaminoskupinu, dihereroarylaminokarbonylaminoskupinu, N-alkyl-N-arylaminokarbonylaminoskupinu, alkylkarbonylaminoskupinu, dialkylkarbonylaminoskupinu, aryIkarbony1aminoskupinu, diaryIkarbonylaminoskupinu, alkylkarbony 1-N- ary laminoskupinu , aryIkarbony1-N-alkylaminoskupinu, alkoxykarbonyloxyskupinu, cykloalkoxykarbonyloxyskupinu, aryloxykarbonyloxyskupinu, arylalkoxykarbonyloxyskupinu, alkoxykarbonylaminoskupinu, cykloal82 koxykarbonylaminoskupinu, aryloxykarbonylaminoskupinu, alkoxykarbonyl-N-alkylaminoskupinu, formylovou skupinu, atom halogenu, halogenalkylovou skupinu, halogenalkenylovou skupinu, halogenalkinylovou skupinu, halogenalkoxyskupinu, halogenalkenyloxyskupinu, halogenalkinyloxyskupinu, halogenalkylthioskupinu, halogenalkenylthíoskupínu, halogenalkinylthioskupinu, halogenalkylaminoskupinu, halogenalkenylaminoskupinu, halogenalkinylaminoskupinu, halogenalkylsulfonylovou skupinu, halogenalkenylsulfonylovou skupinu, halogenalkinylsulfonylovou skupinu, halogenalkylsulfinylovou skupinu, halogenalkenylsulfinylovou skupinu, halogenalkinylsulfinylovou skupinu, halogenalkylkarbonylovou skupinu, halogenalkenylkarbonylovou skupinu, halogenalkinylkarbonylovou skupinu, halohenalkoxykarbonylovou skupinu, halogenalkenyloxykarbonylovou skupinu, halogenalkinyloxykarbonylovou skupinu, halogenalkylaminokarbonylovou skupinu, halogenalkenylaminokarbonylovou skupinu, halogenalkinylaminokarbonylovou skupinu, halogenalkoxykarbonylaminoskupinu, halogenalkylaminokarbonylaminoskupinu, kyanoskupinu, nitroskupinu, arylalkoxyalkoxyskupinu nebo alkoxyalkoxyalkoxyskupinu.

3 obecného vzorce I , ve kterém

A značí nasycený nebo jednou nebo několikrát nenasycený uhlovodíkový řetězec, obsahující jeden až 6 uhlíkových atomů jako členů řetězce, který je popřípadě substituovaný jedním nebo dvěma zbytky ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, alkoxyskupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy a hydroxyskupinu a který je popřípadě přerušený jednou divalentní jednotkou ze skupiny zahrnující atom kyslíku a síry a karbonylovou skupinu;

R^a, R^b a R^c značí nezávisle na sobě vodíkový atom, popřípadě jednou nebo vícekrát substituovanou alkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, skupinu OR¹¹, SR¹¹, SO2R¹¹, CONH₂ a CONR⁸R⁹, kyanoskupinu, nitroskupinu, atom halogenu nebo skupinu A-R^b, nebo

R^a a R^c tvoří společně vazbu;

Y značí divalentní jednotku ze skupiny zahrnující kyslík, skupinu N-H , N-alkylovou skupinu a skupinu C(R⁷)₂ ;

Z značí divalentní jednotku ze skupiny zahrnující kys7 lík, síru, S0₂, N-alkylovou skupinu a skupinu C(R )₂ a w značí číslo 0, 1, 2 nebo 3 .

3. Benzoylcyklohexandiony podle nároku 1 nebo 2 obecného vzorce I , ve kterém

R$ značí skupinu OR¹®, alkylthioskupinu, alkylsulfonylovou skupinu, popřípadě substituovanou fenylthioskupinu, kyanoskupinu, kyanátoskupinu, thiokyanátoskupinu nebo atom halogenu;

R značí vodíkový atom, alkylovou skupinu, cykloalkylovou skupinu, alkoxyskupinu, alkoxyalkylovou skupinu, alkylkarbonylovou skupinu, alkoxykarbonylovou skupinu, alkylthioskupinu nebo fenylovou skupinu, nebo dva na společném uhlíkovém atomu vázané zbytky R? tvoří řetězec ze skupin OCH2CH2O a OCH2CH2CH2O , přičemž tento je popřípadě substituovaný jednou až čtyřmi methylovými skupinami, nebo dva na přímo sousedících uhlíkových atomech vázané η zbytky R' tvoří vazbu nebo tvoří s je nesoucími uhlíkovými atomy tříčlenný až šestičlenný kruh, popřípadě substituovaný jedním nebo více, stejnými nebo různými zbytky ze skupiny zahrnující atom halogenu, alkylovou skupinu, alkylthioskupinu a alkoxyskupinu; o n

R a značí nezávisle na sobě vodíkový atom, alkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, alkylalkoxyskupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy v alkylu i alkoxylu, alkoxyskupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, alkenylovou skupinu se 2 až 6 uhlíkovými atomy, alkinylovou skupinu se 2 až 6 uhlíkovými atomy, cykloalkylovou skupinu se 3 až 6 uhlíkovými atomy, kyanoalkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, halogenalkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, popřípadě substituovanou arylovou skupinu nebo popřípadě substituovanou arylalkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy v alkylu, nebo

R a R^y tvoří společně s je spojujícím atomem pětičlenný nebo šestičlenný nasycený, částečně nebo úplně nenasycený kruh, který popřípadě obsahuje jeden nebo dva další heteroatomy ze skupiny zahrnující kyslík a dusík a který je popřípadě substituovaný jedním až třemi zbytky ze skupiny zahrnující atom halogenu, alkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy a oxoskupinu;

R¹⁰ značí vodíkový atom, alkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, halogenalkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, alkoxyalkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy v alkylu, i alkoxylu, formylovou skupinu, alkylkarbonylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy v alkylu, alkoxykarbonylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy v alkoxylu, alkylaminokarbonylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy v alkylu, dialkylaminokarbonylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy v každém alkylu, alkylsulfonylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, halogenalkyl sulfonylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, benzoylovou skupinu nebo fenyIsulfonylovou skupinu, přičemž obě posledně jmenované skupiny jsou popřípadě substituované jedním nebo více, stejnými nebo různými zbytky ze skupiny'zahrnující alkýlovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, halogenalkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, alkoxyskupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, halogenalkoxyskupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, atom halogenu, kyanoskupinu a nitroskupinu a

R¹¹ značí skupinu R¹®, alkenylovou skupinu se 2 až 6 uhlíkovými atomy, alkinylovou skupinu se 2 až 6 uhlíkovými atomy, cykloalkylovou skupinu se 3 až 6 uhlíkovými atomy, cykloalkenylovou skupinu se 3 až 6 uhlíkovými atomy nebo cykloalkylalkylovou skupinu se 3 až 6 uhlíkovými atomy v cykloalkylu a s 1 až 6 uhlíkovými atomy v alkylu.

4. Benzoylcyklohexandiony podle některého z nároků 1 až

5. Benzoylcyklohexandiony podle některého z nároků 1 až 4 obecného vzorce I , ve kterém r! značí skupiny 0R^b^, SR^bb, S0₂R^^b, CONR⁸R⁹, N(R$)COR ,

N(R⁸)SO₂R⁹, kyanoskupinu, nitroskupinu, cykloalkylovou skupinu, se 3 až 6 uhlíkovými atomy, cykloalkenylovou skupinu se 3 až 6 uhlíkovými atomy, fenylovou skupinu, fenoxyskupinu, fenylthioskupinu, heteroarylovou skupinu, heteroaryloxyskupinu, heterocyklylovou skupinu nebo heterocyklyloxyskupinu, přičemž devět posledně jmenovaných zbytků j© jednou nebo vícekrát substituovaných, nebo

A a R¹ tvoří společně zbytek ze skupiny zahrnující heteroarylovou a heterocyklylovou skupinu, přičemž oba uvedené zbytky jsou popřípadě jednou nebo vícekrát substituované a

R², R³, R⁴ a R³ značí nezávisle na sobě vodíkový atom, alkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, halogenalkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, alkoxyskupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, halogenalkoxyskupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, alkylthioskupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, halogenalkylthioskupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, alkylsulfinylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, halogenalkylsulfinylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, alkylsulfonylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, halogensulfonylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, atom halogenu, nitroskupinu a kyanoskupinu.

6. Benzoylcyklohexandiony podle některého z nároků 1 až 5 obecného vzorce I , ve kterém

R^a, ^Rb a R^c značí nezávisle na sobě vodíkový atom, popřípadě jednou nebo vícekrát substituovanou alkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, skupinu

OR¹¹, SR¹¹, SO2R¹¹, C0NH₂ a CONR⁸R⁹, kyanoskupinu, nitroskupinu, atom halogenu nebo skupinu A-R⁴ ;

R² a R³ značí nezávisle na sobě vodíkový atom, alkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, halogenalkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, alkoxyskupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, halogenalkoxyskupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, alkylthioskupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, halogenalkylthioskupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, alkylsulfinylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, halogenalkylsulfinylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, alkylsulfonylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, halogensulfonylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, atom halogenu, nitroskupinu a kyanoskupinu ;

R⁴ a R$ značí vodíkový atom;

R$ značí skupinu OR¹®, alkylthioskupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy nebo popřípadě substituovanou fenylthioskupinu;

R⁷ značí vodíkový atom, alkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, cykloalkylovou skupinu se 3 až 6 uhlíkovými atomy, alkoxyskupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, alkylthioskupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy nebo fenylovou skupinu,

R¹⁰ značí vodíkový atom, alkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, halogenalkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, alkylkarbonylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy v alkylu, alkoxykarbonylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy v alkoxylu, alkylsulfonylor vou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, benzoylovou skupinu nebo fenylsulfonylovou skupinu, přičemž obě posledně jmenované skupiny jsou popřípadě substituované jedním nebo více, stejnými nebo různými zbytky ze skupiny zahrnuj ící alkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, halogenalkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, alkoxyskupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, halogenalkoxyskupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, atom halogenu, kyanoskupinu a nitroskupinu;

Y wznačí divalentní jednotku ze skupiny zahrnující

7. Benzoylcyklohexandiony podle některého z nároků 1 až 6 obecného vzorce I , ve kterém

A značí methylenovou nebo ethylenovou skupinu, která je popřípadě substituovaná jedním nebo dvěma zbytky ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy a hydroxyskupinu;

R³ značí skupiny OR³⁴, SR⁴^, SC^R^⁴, CONR⁸R⁹, N(R )COR , N(R⁸)CO-X, N(R⁸)SO₂R⁹, kyanoskupinu, nitroskupinu, cykloalkylovou skupinu se 3 až 6 uhlíkovými atomy, cykloalkenylovou skupinu se 3 až 6 uhlíkovými atomy, fenylovou skupinu, fenoxyskupinu, fenylthioskupinu, heteroarylovou skupinu, heteroaryloxyskupinu, heterocyklylovou skupinu nebo heterocyklyloxyskupinu, přičemž devět posledně jmenovaných zbytku je jednou nebo vícekrát substituovaných, nebo

A a R¹ tvoří společně zbytek ze skupiny zahrnující heteroarylovou a heterocyklylovou skupinu, přičemž oba uvedené zbytky jsou popřípadě jednou nebo vícekrát substituované;

R^a, R^ a R^c značí nezávisle na sobě vodíkový atom, popřípadě jednou nebo vícekrát substituovanou alky11 lovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, skupinu OR nebo atom halogenu;

R² a R³ značí nezávisle na sobě vodíkový atom, alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, halogenalkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, halogenalkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkylthioskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, halogenalkylthioskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkylsulfinylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, halogenalkylsulfinylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkylsulfonylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, halogensulfonylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, atom halogenu, nitroskupinu a kyanoskupinu ;

R⁶ značí skupinu OR¹⁰ nebo popřípadě substituovanou fenylthioskupinu;

R² značí vodíkový atom nebo alkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy;

R¹⁰ značí vodíkový atom, alkylsulfonylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, benzoylovou skupinu nebo fenylsulfonylovou skupinu, přičemž obě posledně jmenované skupiny jsou popřípadě substituované jedním nebo více, stejnými nebo různými zbytky ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, halogenalkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, alkoxyskupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, atom halogenu, kyanoskupinu a nítroskupinu;

Y značí skupinu C(R )2 J v značí číslo 1 a w značí číslo 0, 1 nebo 2 .

7 Z značí divalentní jednotku C(R')₂·

7 N-alkylovou skupinu a skupinu C(R')2 ^a

7 dva na společném uhlíkovém atomu vázané zbytky R tvoří řetězec ze skupin OCH2CH2O , OCH2CH2CH2O , SCH2CH2S a SCH2CH2CH2S , přičemž tento je popřípadě substituovaný jednou až čtyřmi methylovými skupinami, nebo dva na přímo sousedících uhlíkových atomech vázané zbytky R tvoří vazbu nebo tvoří s je nesoucími uhlíkovými atomy tříčlenný až šestičlenný kruh, popřípadě substituovaný jedním nebo více, stejnými nebo různými zbytky ze skupiny zahrnující atom halogenu, alkylovou skupinu, alkylthioskupinu a alkoxyskupinu;

R& a R$ značí nezávisle na sobě vodíkový atom, alkylovou skupinu, alkoxyskupinu, alkenylovou skupinu, alkenyloxyskupinu, alkinylovou skupinu, halogenalkylovou skupinu, cykloalkylovou skupinu, kyanoalkylovou skupinu, halogenalkenylovou skupinu, halogenalkinylovou skupinu, popřípadě substituovanou arylovou skupinu

R⁸ a rIO

R¹¹ nebo popřípadě substituovanou arylalkylovou skupinu, nebo

R⁹ tvoří společně s je spojujícím atomem pětičlenný nebo šestičlenný nasycený, částečně nebo úplně nenasycený kruh, který popřípadě obsahuje jeden nebo dva další heteroatomy ze skupiny zahrnující kyslík a dusík a který je popřípadě substituovaný jedním až třemi zbytky ze skupiny zahrnující atom halogenu, alkylovou skupinu a oxoskupinu;

značí vodíkový atom, alkylovou skupinu, halogenalkylovou skupinu, alkoxyalkylovou skupinu, formylovou skupinu, alkylkarbonylovou skupinu, alkoxykarbonylovou skupinu, alkylaminokarbonylovou skupinu, dialkylaminokarbonylovou skupinu, alkylsulfonylovou skupinu, halogenalkylsulfonylovou skupinu, benzoylovou skupinu nebo fenylsulfonylovou skupinu, přičemž obě posledně jmenované skupiny jsou popřípadě substituované jedním nebo více zbytky ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu, halogenalkylovou skupinu, alkoxyskupinu, halogenalkoxyskupinu, atom halogenu, kyanoskupinu a nitroskupinu ;

značí skupinu , alkenylovou skupinu, alkinylovou skupinu, cykloalkylovou skupinu, cykloalkenylovou skupinu nebo cykloalkylalkylovou skupinu;

značí zbytek ze skupiny zahrnuj ící heteroarylovou a heterocyklylovou skupinu;

značí divalentní jednotku ze skupiny zahrnující kyslík, síru, skupinu N-H , N-alkylovou skupinu a skupinu

C(^r7)₂ .

Z značí divalentní jednotku ze skupiny zahrnující kyslík, síru, SO, S0₂, N-H, N-alkylovou skupinu a skupinu C(R⁷)₂ ;

v značí číslo 0 nebo 1 a w značí číslo 0, 1, 2, 3 nebo 4 , s tím opatřením, že alespoň dva zbytky z R⁷, R⁸ , R^ a R$ značí vodíkový atom.

8. Herbicidní prostředek, vyznačující se tím, že obsahuje herbicidně účinný obsah alespoň jedne sloučeniny obecného vzorce I podle některého z nároků 1 až 7 .

9. Herbicidní prostředek podle nároku 8 ve směsi s formulačními pomocnými činidly.

10. Způsob hubení nežádoucích rostlin, vyznačující se tím, že se účinné množství alespoň jedné sloučeniny obecného vzorce I podle některého z nároků 1 až 7 nebo herbicidního prostředku podle nároku 8 nebo 9 aplikuje na rostliny nebo místo nežádoucího růstu rostlin.

11. Použití sloučenin obecného vzorce I podle některého z nároků 1 až 7 nebo herbicidních prostředků podle nároku 8 nebo 9 pro hubení nežádoucích rostlin.

12.

Použití podle nároku 11 vyznačující se t i m > ze se sloučeniny obec ného vzorce I používají k hubeni nežádoucích, rostlin v kulturách užitkových rostlin.

13. Použiti podle nároku 12 , vyznačující se t i m , ze užitkové rostliny jsou transgení rostliny.