CZ2002602A3 - Způsob regulace teploty vzduchu v místnosti - Google Patents
Způsob regulace teploty vzduchu v místnosti Download PDFInfo
- Publication number
- CZ2002602A3 CZ2002602A3 CZ2002602A CZ2002602A CZ2002602A3 CZ 2002602 A3 CZ2002602 A3 CZ 2002602A3 CZ 2002602 A CZ2002602 A CZ 2002602A CZ 2002602 A CZ2002602 A CZ 2002602A CZ 2002602 A3 CZ2002602 A3 CZ 2002602A3
- Authority
- CZ
- Czechia
- Prior art keywords
- temperature
- room air
- valve
- air temperature
- controlling
- Prior art date
Links
- 238000000034 method Methods 0.000 title claims description 15
- 238000010438 heat treatment Methods 0.000 claims abstract description 68
- 230000001419 dependent effect Effects 0.000 claims description 3
- 238000005259 measurement Methods 0.000 abstract 1
- 230000000694 effects Effects 0.000 description 5
- 238000010586 diagram Methods 0.000 description 2
- 230000035484 reaction time Effects 0.000 description 2
- XLYOFNOQVPJJNP-UHFFFAOYSA-N water Substances O XLYOFNOQVPJJNP-UHFFFAOYSA-N 0.000 description 2
- 230000003247 decreasing effect Effects 0.000 description 1
- 238000001914 filtration Methods 0.000 description 1
- 238000009499 grossing Methods 0.000 description 1
- 238000009434 installation Methods 0.000 description 1
- 238000005457 optimization Methods 0.000 description 1
- 230000000630 rising effect Effects 0.000 description 1
- 230000011664 signaling Effects 0.000 description 1
Classifications
-
- G—PHYSICS
- G05—CONTROLLING; REGULATING
- G05D—SYSTEMS FOR CONTROLLING OR REGULATING NON-ELECTRIC VARIABLES
- G05D23/00—Control of temperature
- G05D23/19—Control of temperature characterised by the use of electric means
- G05D23/1927—Control of temperature characterised by the use of electric means using a plurality of sensors
- G05D23/193—Control of temperature characterised by the use of electric means using a plurality of sensors sensing the temperaure in different places in thermal relationship with one or more spaces
- G05D23/1931—Control of temperature characterised by the use of electric means using a plurality of sensors sensing the temperaure in different places in thermal relationship with one or more spaces to control the temperature of one space
Landscapes
- Engineering & Computer Science (AREA)
- Remote Sensing (AREA)
- Physics & Mathematics (AREA)
- General Physics & Mathematics (AREA)
- Automation & Control Theory (AREA)
- Steam Or Hot-Water Central Heating Systems (AREA)
- Air Conditioning Control Device (AREA)
- Audible-Bandwidth Dynamoelectric Transducers Other Than Pickups (AREA)
- Chair Legs, Seat Parts, And Backrests (AREA)
- Control Of Combustion (AREA)
- Control Of Temperature (AREA)
- Adhesives Or Adhesive Processes (AREA)
- Flow Control (AREA)
Description
Vynález se týká způsobu regulace teploty vzduchu v místnosti pomocí prvního teplotního čidla pro měření teploty vzduchu v místnosti, druhého teplotního čidla pro měření počáteční teploty topného média přiváděného do topného tělesa a regulátoru pro ovládání ventilu pro průtok topného média.
Dosavadní stav techniky
Podle předpisu o topných zařízeních je třeba topná tělesa vybavovat zařízeními pro regulaci teploty v každé místnosti. Pro tento účel se obvykle používají ventily s termostatem. To jsou mechanická regulační zařízení měřící teplotu vzduchu v místnosti a v závislosti na rozdílu vzhledem k nastavené požadované hodnotě přepínají ventil do otevřené a uzavřené polohy. Tato technika se osvědčila a často se používá. Taková regulace teploty však pochopitelně není optimální. Vznikají při ní následující problémy podmíněné použitým systémem:
Charakteristika ventilu, to je hmotnostní průtok otevřenou částí optimálně lineárního ventilu, představuje přímku. Při provozu v hydraulickém směsném okruhu, například v topném zařízení, se však charakteristika ventilu přetváří v v
závislosti na kapacitě ventilu na tak zvanou provozní charakteristiku. Cím menší je kapacita ventilu, tím strmější je nárůst provozní charakteristiky v oblasti malých absolutních zdvihů, to znamená, že malé změny zdvihu ventilu zde způsobují poměrně velké změny hmotnostního průtoku. Při konstantních parametrech regulátoru tak nelze dosáhnout stejnoměrné kvality regulace po celé délce zdvihu ventilu. Při dimenzování regulačních parametrů pro velké kapacity ventilů a provozu regulátoru ventilu s malou kapacitou, bude mít systém v rozsahu malých zdvihů snahu kmitat. Naopak, při dimenzování parametrů regulátoru pro malé kapacity ventilů a malý provoz ventilu při jeho velké kapacitě, popřípadě v rozsahu velkých nastavení zdvihu, bude regulační chování ventilu málo aktivní.
-2····© · · · · © · • ♦ · · · · · ·· ·· ·«·· ·© ···«
Regulátor teploty vzduchu v místnosti v důsledku vlivu počáteční teploty topného média také zachycuje vyšší teplotu než je skutečná, ve střední části místnosti převážně panující teplota. Stanovení vlivu počáteční teploty topného média se provádí podle normy DIN EN 215 a činí u současných regulátorů asi 0,5 K/30 K, to znamená, že při změně počáteční teploty o 30 K se při stejné teplotě vzduchu v místnosti mění regulátorem zachycená teplota o 0,5 K. Kromě toho je do místnosti vyzařováno teplo topným tělesem. Toto vyzařované teplo je však také zachycováno regulátorem, který tak naměří zvýšenou teplotu. Toto zkreslení naměřené teploty prakticky závisí na provozní počáteční teplotě přiváděného topného média a na konkrétním uspořádání topení v místnosti. V důsledku provozní závislosti však zkreslení naměřené hodnoty není konstantní a podle aktuálního stavu tak má za následek více nebo méně kolísající teplotu vzduchu v místnosti.
Ze spisu DE 32 13 845 Al je znám způsob určování tepla vydávaného topnými tělesy nebo podlahovým topením a způsob regulace vydávaného tepla pomocí teplotních čidel pro zjišťování počáteční teploty přiváděného topného média, odváděného topného média a teploty vzduchu v místnosti, při kterém však je regulační zařízení řízeno jen naměřenou teplotou vzduchu v místnosti.
Způsob měření vydávané tepelné energie topných těles v místnosti pomocí tří teplotních čidel je rovněž popsán ve spisu EP 0 065 201 B1. Topný výkon, vystupující z topného tělesa, se zde zjišťuje pomocí předem nastavených topných konstant a také z teplot zjištěných za provozu, přičemž měnící se průtok topného média se bere v úvahu pomocí empirických vztahů. Není zde uvedeno, jak se provádí regulace teploty vzduchu v místnosti na základě zjištěných naměřených hodnot.
Způsob zjišťování relativní spotřeby tepla, popsaný ve spisu DE 32 43 198 Al, používá pro zjišťování relativní spotřeby tepla ke zjištěné teplotě přiváděného a odváděného topného média přídavně nastavený zdvih ventilu jako měřítko průtočného množství topného média. Používání nastaveného zdvihu ja-3·· 44 44 44 44 • 4 4 4 4 4 44 4 ··· 44« 4444 4 • 4 4 4 4 4 4 ·· 44 4444 44 4444 ko měřidla průtoku má však nevýhodu spočívající v tom, že zde nejsou zohledněny individuální vlivy ventilu, které výrazně ovlivňují souvislost mezi nastaveným zdvihem a průtokem. Zde se vychází z výkladu daného předpisy pro topná zařízení, což se však v praxi často nedodržuje. Stejně zde také nejsou použity přídavné signály pro regulaci.
Ve spisu DE 297 10 248 U1 je popsáno zařízení pro zjišťování spotřeby tepla, které kromě teplotního čidla pro zjišťování počáteční teploty přiváděného topného média, teploty odváděného topného média a teploty vzduchu v místnosti může přídavně také obsahovat čidlo pro zjišťování rozdílu tlaku na ventilu, což však vede k dalšímu zvýšení nákladů potřebného zařízení. Pro regulaci topného výkonu je určeno přídavné teplotní čidlo pro zjišťování teploty vzduchu v místnosti.
Konečně je také ve spisu DE 200 09 158 přihlašovatele tohoto vynálezu popsáno zařízení, u kterého se teplota vzduchu v místnosti měří v blízkosti odváděného topného média, čímž se alespoň redukuje zkreslení hodnoty naměřené u vyzařovaného tepla. Přitom se však nebere v úvahu nastavení zdvihu ventilu.
Podstata vynálezu
Úkolem vynálezu je navrhnout zařízení pro regulaci teploty vzduchu v místnosti, u kterého by kvalita regulace jednoduchým a levným způsobem byla dále zlepšena a odstranit nedostatky projevující se u známých řešení.
Tento úkol splňuje zařízení pro regulaci teploty vzduchu v místnosti pomocí prvního teplotního čidla pro měření teploty vzduchu v místnosti, druhého teplotního čidla pro měření počáteční teploty topného média přiváděného do topného tělesa a regulátoru pro ovládání ventilu pro průtok topného média, podle vynálezu, jehož podstatou je, že se použije třetí teplotní čidlo pro měření teploty odváděného topného média, přičemž z hodnot teploty vzduchu v místnosti, teploty přiváděného a odváděného topného média, naměřených teplotními čidly, se zjišťuje provozní charakteristika ventilu, a regulační parametry zařízení pro regulaci teploty vzduchu v místnosti se v závislosti na pracovním bodu ven-4*· *φ φφ φφ φφ • φφφφ φφφφ • φ · φφφ φ •φφφφ φ φ φ φ · · • φφφ φφφ ·· φφ φφφφ φφ φφφφ tilu přizpůsobují jeho provozní charakteristice. Z provozní charakteristiky ventilu je možno přesně zjistit průtok topného média při určitém nastavení zdvihu. V důsledku toho je při znalosti provozní charakteristiky pro regulaci také možno přesně přizpůsobovat regulační parametry pro potřebnou změnu zdvihu ventilu v závislosti na pracovním bodu k žádané změně průtoku topného média a tím také zabránit nadměrnému přestavení regulace. Tím se skutečná teplota vzduchu v místnosti velmi přesně nastavuje na požadovanou teplotu a kvalita regulace se značně zvyšuje.
Je výhodné, když se provozní charakteristika zjišťuje stanovením hmotnostního průtoku ventilem pri odpovídajícím nastavení jeho zdvihu tak, že hmotnostní průtok se určí z podílu normovaného topného výkonu a aktuálního topného výkonu topného tělesa nebo podlahového topení. Aktuální topný výkon lze přitom jednoduše zjišťovat ze středního rozdílu teploty mezi přiváděným a odváděným topným médiem a teplotou vzduchu v místnosti, přičemž je možno použít jak aritmeticky tak i logaritmicky zjištěného rozdílu teploty. Pri použití aritmeticky zjišťovaného rozdílu teploty by pro velká rozpětí teploty mezi přiváděným a odváděným topným médiem měl být použit další korekční faktor. Normalizovaný tepelný výkon vychází z hodnot normy pro topná zařízení, které jsou uváděny při zavádění regulace do provozu.
Provozní charakteristika se podle vynálezu zjišťuje v pravidelných časových intervalech, například jednou za rok, aby bylo možno brát v úvahu změny v hydraulické topné soustavě nebo ve změně ventilu, dané jeho opotřebením. Ukázalo se, že je pro regulaci vhodné zjišťovat provozní charakteristiku po dosažení stacionárního stavu. Zjišťování provozní charakteristiky je však také možno provádět na základě požadavků stanovených pro kvalitu regulace nebo pro kvalitu topného tělesa, a to v delších nebo kratších intervalech.
Aby bylo možno zjišťovat provozní charakteristiku v přibližně stacionárním stavu, stanoví se hmotnostní průtok pro nastavení zdvihu ventilu teprve po uplynutí určité doby relaxace, například po 15 minutách od provedené změny
zdvihu. Po této době se zase vyrovnaly krátkodobé dynamické výkyvy po změně průtoku topného média, takže lze spolehlivě zjistit naměřené hodnoty.
K vyrovnání krátkodobých výkyvů teploty, elektronických šumů a podobně, mohou být měrné signály teplotních čidel vyhlazovány elektronickým filtrem. Vestavbou takových filtrů se ještě dále zvyšuje kvalita regulace teploty vzduchu v místnosti. Pro tento účel je s výhodou možno použít filtr s dolní propustí.
Podle vynálezu může být regulační parametr pro zjišťování požadované hodnoty zdvihu ventilu závislý na vzestupu provozní charakteristiky jeho aktuálního zdvihu.
Vzestup provozní charakteristiky je měřítkem toho, jak rychle se při změně zdvihu ventilu mění skutečný hmotnostní průtok, takže v závislosti na jeho zvětšování může také být dobře odhadnut účinek změny zdvihu.
S výhodou se před provedením povelu k nastavení také určuje vzestup provozní charakteristiky na požadovaný zdvih ventilu a povel se realizuje jen v tom případě, když vzestup provozní charakteristiky leží v určitém rozmezí hodnot. Tím lze zejména u regulátorů pokojové teploty, ovládaných baterií, zabránit dlouhým dráhám zdvihu v oblasti pouze plochého stoupání provozní charakteristiky, ve které jsou vlivy i velké změny zdvihu na teplotu vzduchu v místnosti jen malé.
Přehled obrázků na výkresech
Příkladné provedení vynálezu je znázorněno na výkrese, kde obr. 1 představuje diagram průběhu provozních charakteristik pro různé kapacity ventilů a obr. 2 schematické znázornění zařízení pro regulaci teploty vzduchu v místnosti.
Příklady provedení vynálezu
Na diagramu podle obr. 1 je v procentech znázorněn zdvih libovolného ventilu vzhledem k hmotnostnímu průtoku protékajícímu tímto ventilem v zá« e
• © vislosti na poloze jeho zdvihu. U ideálně lineárního ventilu je závislost velikosti hmotnostního průtoku na zdvihu dána přímkou o stoupání jedna (křivka a = 1). V tomto případě se také kapacita ventilu a, označující vztah ztráty tlaku při otevřeném ventilu vzhledem ke ztrátě tlaku při uzavřeném ventilu, rovná jedné. U reálných ventilů činí kapacita ventilu přibližně a = 0,3, na které jsou topná zařízení zpravidla dimenzována. K tomu příslušející provozní charakteristika (křivka a = 0,3) vykazuje ve srovnání s křivkou a = 1 strmější stoupání u menších zdvihů a plošší stoupání u větších zdvihů. U dále klesajících kapacit ventilů, znázorněných křivkami a = 0,1 a a = 0,01, je provozní charakteristika ventilu při malém zdvihu postupně strmější a při větších zdvizích se odpovídajícím způsobem dále zplošťuje.
Skutečná kapacita ventilu závisí na jeho konstrukci a kromě toho také výrazně na chování průtoku topného média v topném zařízení. Proto vede zpravidla jen k neuspokojivým výsledkům, vychází-li regulace ze střední kapacity ventilu a = 0,3. Zejména u ventilů o menší kapacitě se pak výrazně silněji mění skutečný hmotnostní průtok při změně zdvihu ventilu, než by se od regulace očekávalo. Z toho vyplývající vyšší hodnoty regulace je pak opět třeba vyrovnávat, což vede ke kolísání teploty vzduchu v místnosti okolo požadované hodnoty·
Aby se tomu zabránilo, je zařízení 1 pro regulaci teploty vzduchu v místnosti opatřeno prvním teplotním čidlem 2 pro měření teploty vzduchu v místnosti, druhým teplotním čidlem 3 pro měření počáteční teploty přiváděného topného média a třetím teplotním čidlem 4 pro měření teploty odváděného topného média. Všechna tri teplotní čidla 2, 3, 4 jsou spojena s ovládacím ústrojím 5 regulátoru 6 topného tělesa 8, uspořádaného pro nastavování zdvihu ventilu 7 na vstupu topného média do topného tělesa 8.
Druhé teplotní čidlo 3 pro měření počáteční teploty přiváděného topného média je uspořádáno na přívodním vedení 9 topného média a je integrováno s regulátorem 6 topného tělesa 8. Třetí teplotní čidlo 4 pro měření teploty odvádě9 *··········* • ···· ··· ··· ·· ·· ···· ·· ···· ného topného média je vhodně uspořádáno na odváděcim vedeni 10 topného média a společně s prvním teplotním čidlem 2 pro měření teploty vzduchu v místnosti je uloženo v samostatném pouzdru. Je samozřejmé, že všechna teplotní čidla 2, 3, 4 mohou být také jinak seskupena nebo uspořádána. Stejně je také možno uspořádat na zařízení přítlačné teplotní čidlo.
Naměřené hodnoty teplotních čidel 2, 3,4 se podle dané konstrukční situace dále převádějí kabelem 11 na ovládací ústrojí 5 regulátoru 6 topného tělesa 8, ve kterém se dále zpracovávají pomocí neznázorněné operační jednotky, například pomocí mikroprocesoru. Zjišťuje se teplota vzduchu v místnosti, aby se tak zjistil rozdíl mezi skutečnou a požadovanou teplotou vzduchu v místnosti. Dále se zjišťuje provozní charakteristika ventilu 7 na základě hodnot naměřených teplotními čidly 2,3,4.
K tomu se zjišťuje výkon topného tělesa 8 pomocí rovnice známé z normy DIN 4703 pro přepočet výkonu topného tělesa 8 z různých rozdílů teplot:
(rovnice 1) kde O je aktuální tepelný výkon topného tělesa 8, Qn je normovaný tepelný výkon topného tělesa 8, Jí je střední rozdíl počáteční teploty topného média a teploty vzduchu v místnosti, Jív je rozdíl normované teploty topného média a teploty vzduchu v místnosti a N je exponent topného tělesa 8.
Střední rozdíl teploty může přitom být vypočten jako aritmeticky zjištěný rozdíl teploty nebo jako logaritmicky zjištěný rozdíl teploty ln
-/A
kde ty je počáteční teplota přiváděného topného média, fa je teplota odváděného
V-i ‘ topného média a fa je teplota Vžduchu v místnosti. Při použiti aritmeticky zjišťovaného rozdílu teploty je pro velké rozpětí teplot ty - fa třeba brát v úvahu ještě korekční faktor.
Tepelný výkon topného tělesa 8 vyplývá ze souvislosti:
Q = cv m\ty-tR) (rovnice 2) kde Cfy je specifická tepelná kapacita topného média a m je hmotnostní průtok. Dosazením rovnice 2 do rovnice 1 se získá rovnice hmotnostního průtoku
O, /n =Δί
Λ—l (rovnice 3)
Normovaný tepelný výkon příslušného topného tělesa 8, příslušný normovaný teplotní rozdíl a exponent topného tělesa 8 musí v tomto případě být známy předem a zadávají se do regulátoru 6 topného tělesa 8 při jeho uvádění do provozu. Jako topné médium se zpravidla používá voda, jejíž specifická tepelná kapacita je známa.
Není-li znám normovaný tepelný výkon, může být místo hmotnostního průtoku m zjištěn relativní hmotnostní průtok mR, tedy hmotnostní průtok vztažený na normovaný hmotnostní průtok, z normovaného tepelného výkonu
Č.v = Gf · y (zw - /Λν) (rovnice 4) dosazením do rovnice 2:
Δ/ i-l (rovnice 5)
-9•99 9 9 9 · · 9 9 ·
9 9 9 9 9 · •9 ·· 9··· ·« «··« přičemž index N vždy odkazuje na normovanou veličinu. Pokud nejsou k dispozici žádné přesnější informace o normované veličině, je možno předpokládat, že normovaná počáteční teplota přiváděného topného média označená jako = 90 °C, normovaná teplota odváděného topného média, označená jako fov=70 °C, normovaná teplota vzduchu v místnosti, označená jako tLN = 20 °C, exponent topného tělesa je označen jako η = 1,3 a jako topné médium se předpokládá voda. Tím je předběžný faktor z rovnice 5 konstantní.
Pokud je znám hmotnostní průtok m, popřípadě mR a nastavení zdvihu h ventilu 7, je možno zjistit jeho provozní charakteristiku jako m =f(h), popřípadě mR =f(h). Tato charakteristika může podle kapacity ventilu probíhat více nebo méně strmě. Vzhledem k tomu, že kapacita ventilu je také závislá na aktuálním stavu kompletní hydrauliky, zjišťuje se výhodná provozní charakteristika příslušného ventilu 7 prostřednictvím algoritmu. Pro zjednodušení se provozní charakteristika zjišťuje výpočtem hmotnostního průtoku na různých opěrných bodech křivky s předem stanoveným rozdělením, načež se přepočte do tvaru kontinuální křivky.
Se znalostí této provozní charakteristiky lze parametry regulátoru 6 adaptovat na provozní charakteristiku ventilu 7, čímž se dosahuje zlepšení kvality regulace. Regulátor 6 topného tělesa 8 pak nezávisle na hydraulické situaci topného zařízení vykazuje předpokládané chování.
Výše popsané zjišťování provozní charakteristiky a přizpůsobování parametrů regulátoru se provádí opakovaně v pravidelných intervalech, popřípadě ve stacionárním stavu, aby bylo možno brát v úvahu změny hydraulického chování topných těles 8 nebo ventilů 7. Pro vyrovnání silných výkyvů může přitom být brána v úvahu předtím platná charakteristika například tak, že se na nově změřeném bodu zjistí opěrný bod nové provozní charakteristiky takto:
X (opěrný bod dosavadní provozní charakteristiky) + (l-X) (nově naměřená hodnota) - opěrný bod nové provozní charakteristiky,
- 10pričemž hmotnostní faktor JVje například 0,8.
Pro dostatečnou filtraci a vyhlazování teplot naměřených teplotními čidly
2, 3,4 je do ovládacího ústrojí 5 pro ovládání regulátoru 6 topného tělesa 8 integrováno neznázoměné signalizační zařízení sestávající prakticky z elektronického filtru s dolní propustí nebo podobného zařízení.
Při přizpůsobování parametrů regulátoru se bere zejména v úvahu, že parametr regulátoru pro zjišťování hodnoty požadovaného zdvihu ventilu 7 závisí na stoupání provozní charakteristiky aktuálního nastavení zdvihu ventilu 2, která představuje míru změny hmotnostního průtoku při předem nastavené změně zdvihu. Tím je kromě jiného také možno optimalizovat reakční dobu zařízení i pro regulaci teploty vzduchu v místnosti, neboť tak lze přesně odhadnout účinek nastavené změny zdvihu. Další důležitý optimalizační bod spočívá například v minimalizaci pohybu při zdvihu při předem stanovené minimální kvalitě regulace. Vzhledem k tomu, že v rozmezí plochého stoupání provozní charakteristiky jsou účinky srovnatelně velké změny zdvihu na hmotnostní průtok jen malé, je také vliv na teplotu vzduchu v místnosti srovnatelně malý. Tím se také jen málo zlepšuje kvalita regulace. Proto je také účelné určovat zvyšování provozní charakteristiky na nastavované hodnotě zdvihu před provedením tohoto nastavení a nastavení provést jen v případě, leží-li stoupání provozní charakteristiky v určité oblasti příslušné hodnoty. To je důležité v zájmu úspory výkonu baterie zejména u regulátorů topných těles, které jsou napájeny baterií.
V jiném provedení se zařízení 1 také používá pro podlahové vytápění. V tomto případě je třeba normovaný tepelný výkon a veličinu n odpovídající exponentu topného tělesa zjistit například z předpisu DIN pro topná tělesa na vytápění ploch nebo z údajů výrobce.
Přizpůsobením regulačních parametrů na provozní charakteristiku ventilu topného tělesa je možno kvalitu regulace u zařízení i pro regulaci teploty vzduchu v místnosti jednoduše a levně zvýšit, neboť chování regulátoru 6 není předvídatelné na hydraulické situaci topného zařízení. V závislosti na tom je možné
optimalizovat reakční dobu regulátoru. Jinak lze při stanovené kvalitě regulace minimalizovat pohyby zdvihu a tím také snižovat spotřebu proudu. Provozní charakteristiku je také možno jednoduše a s malými náklady zjišťovat měřením teploty pomocí tří teplotních čidel.
Claims (8)
1. Způsob regulace teploty vzduchu v místnosti pomocí prvního teplotního čidla (2) pro měření teploty vzduchu v místnosti, druhého teplotního čidla (3) pro měření počáteční teploty topného média přiváděného do topného tělesa (8) a regulátoru (6) pro ovládání ventilu (7) pro průtok topného média, vyznačující se tím, že se použije třetí teplotní čidlo (4) pro měření teploty odváděného topného média, přičemž z hodnot teploty vzduchu v místnosti, teploty přiváděného a odváděného média, naměřených teplotními čidly (2, 3,
4), se zjišťuje provozní charakteristika ventilu (7), a regulační parametry zařízení (1) pro regulaci teploty vzduchu v místnosti se v závislosti na pracovním bodu ventilu (7) přizpůsobují jeho provozní charakteristice.
2. Způsob regulace teploty vzduchu v místnosti podle nároku 1, vyznačující se t i m , že provozní charakteristika se zjišťuje stanovením hmotnostního průtoku ventilem (7) při odpovídajícím nastavení jeho zdvihu tak, že hmotnostní průtok se určí z podílu normovaného topného výkonu a aktuálního topného výkonu topného tělesa (8) nebo podlahového topení.
3. Způsob regulace teploty vzduchu v místnosti podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že provozní charakteristika se zjišťuje v pravidelných časových intervalech, například jednou za rok.
4. Způsob regulace teploty vzduchu v místnosti podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že hmotnostní průtok pro zjišťování provozní charakteristiky nastaveného zdvihu ventilu (7) se stanoví teprve po uplynutí určité doby relaxace, například po 15 minutách od provedené změny zdvihu.
5. Způsob regulace teploty vzduchu v místnosti podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že měrné signály teplotních či- 13·· v* ·· ·· ·· ·· · · · · ····
9 9 9 9 9 19 9 · · · · · · • · · · 9 9 9
999 99 91 9199 Λ ♦ · · f 1 del (2,3,4) se vyhlazují elektronickým filtrem.
6. Způsob regulace teploty vzduchu v místnosti podle nároku 5, vyznačující se t í m , že se použije filtr s dolní propustí.
7. Způsob regulace teploty vzduchu v místnosti podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že regulační parametr pro zjišťování požadované hodnoty zdvihu ventilu (7) je závislý na vzestupu provozní charakteristiky jeho aktuálního zdvihu.
8. Způsob regulace teploty vzduchu v místnosti podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že vzestup provozní charakteristiky pro nastavení zdvihu ventilu (7) na požadovanou hodnotu se určuje před provedením povelu k nastavení, přičemž povel se realizuje jen v tom případě, kdy vzestup provozní charakteristiky leží v rozmezí daných hodnot.
Applications Claiming Priority (1)
| Application Number | Priority Date | Filing Date | Title |
|---|---|---|---|
| DE10108852A DE10108852C1 (de) | 2001-02-23 | 2001-02-23 | Raumtemperaturregelung |
Publications (1)
| Publication Number | Publication Date |
|---|---|
| CZ2002602A3 true CZ2002602A3 (cs) | 2002-10-16 |
Family
ID=7675303
Family Applications (1)
| Application Number | Title | Priority Date | Filing Date |
|---|---|---|---|
| CZ2002602A CZ2002602A3 (cs) | 2001-02-23 | 2002-02-19 | Způsob regulace teploty vzduchu v místnosti |
Country Status (7)
| Country | Link |
|---|---|
| EP (1) | EP1235131B1 (cs) |
| AT (1) | ATE332524T1 (cs) |
| CZ (1) | CZ2002602A3 (cs) |
| DE (2) | DE10108852C1 (cs) |
| HU (1) | HUP0200691A2 (cs) |
| PL (1) | PL206213B1 (cs) |
| SK (1) | SK18632001A3 (cs) |
Families Citing this family (10)
| Publication number | Priority date | Publication date | Assignee | Title |
|---|---|---|---|---|
| DE102005012597A1 (de) * | 2004-10-07 | 2006-04-27 | Techem Energy Services Gmbh & Co. Kg | Verfahren zur Bestimmung eines Heizflächen-Versorgungszustands und Versorgungszustandsregelung |
| DE102005045198C5 (de) * | 2005-09-21 | 2009-06-25 | Techem Energy Services Gmbh | Verfahren und Vorrichtung zur Bestimmung von Wärmekenndaten eines Heizkörpers |
| DE102011011965A1 (de) | 2011-02-22 | 2012-08-23 | Johann Preininger | Selbstlernendes Regelverfahren zur Regelung der Temperatur in Räumen |
| CH705804A1 (de) * | 2011-11-28 | 2013-05-31 | Belimo Holding Ag | Verfahren zur Regelung der Raumtemperatur in einem Raum oder einer Gruppe von mehreren Räumen sowie eine Vorrichtung zur Durchführung des Verfahrens. |
| DE102012112710A1 (de) | 2012-10-12 | 2014-04-17 | Kieback & Peter Gmbh & Co. Kg | System und Verfahren zur Regelung eines Ventils |
| WO2015142879A1 (en) | 2014-03-18 | 2015-09-24 | Imi Hydronic Engineering, Inc. | Retrofit smart components for use in a fluid transfer system |
| DE102015103604B4 (de) * | 2015-03-11 | 2023-09-14 | Minebea Mitsumi Inc. | Verfahren zur Ermittlung des Regelbereichs eines Ventilstellers |
| EP3246782B1 (en) * | 2016-05-19 | 2021-02-24 | Danfoss A/S | Control means for a valve arrangement, valve arrangement, and method for monitoring temperatures with a control means for a valve arrangement |
| EP3545239A2 (en) | 2016-11-22 | 2019-10-02 | Belimo Holding AG | Hydronic system and method for operating such hydronic system |
| DK180732B1 (en) * | 2020-02-19 | 2022-02-10 | Danfoss As | Control system and method for controlling a control valve of a hydrodynamic system using an actuator |
Family Cites Families (8)
| Publication number | Priority date | Publication date | Assignee | Title |
|---|---|---|---|---|
| US4455095A (en) * | 1980-05-08 | 1984-06-19 | Werner Bleiker | System for measuring the heat energy emission of room heating elements |
| DE3213845A1 (de) * | 1982-04-15 | 1983-10-27 | Rump, Hanns, 4750 Unna-Massen | Vorrichtung zur erfassung der von heizkoerpern oder fussbodenheizungen abgegebenen waermemenge zum zwecke der heizkostenverteilung und zur gleichzeitigen regelung der heizkoerperleistung |
| DE3243198A1 (de) * | 1982-11-23 | 1984-05-24 | Hanns 4750 Unna-Massen Rump | Verfahren zur ermittlung des waermeverbrauchs von heizkoerpern und vorrichtung zur durchfuehrung des verfahrens zum zwecke der heizkostenverteilung |
| DE4022935C1 (en) * | 1990-07-19 | 1991-12-19 | Preh-Werke Gmbh & Co Kg, 8740 Bad Neustadt, De | Regulating heating of single room, in hotel - using electronic control unit to operate electrically adjustable valves in hot water supply of respective radiators |
| FI964522L (fi) * | 1996-11-11 | 1998-05-12 | Rettig Laempoe Oy | Laite nestekierrolla toimivan lämpöpatterin ohjaamiseksi |
| DE29710248U1 (de) * | 1997-06-12 | 1998-10-15 | Raab Karcher Energy Services GmbH, 45131 Essen | Vorrichtung zur Wärmeverbrauchserfassung und zur Regelung der Heizleistung eines einzelnen Heizkörpers für die Raumtemperaturregelung |
| DE10011558A1 (de) * | 2000-03-09 | 2001-09-27 | Danfoss Iwk Regler Gmbh | Regelventil |
| DE20009158U1 (de) * | 2000-05-20 | 2000-08-24 | Techem Service AG & Co. KG, 60528 Frankfurt | Vorrichtung zur Erfassung der Wärmeabgabe eines Heizkörpers und Regelung der Raumtemperatur |
-
2001
- 2001-02-23 DE DE10108852A patent/DE10108852C1/de not_active Expired - Fee Related
- 2001-12-14 SK SK1863-2001A patent/SK18632001A3/sk unknown
- 2001-12-24 EP EP01130807A patent/EP1235131B1/de not_active Expired - Lifetime
- 2001-12-24 DE DE50110392T patent/DE50110392D1/de not_active Expired - Lifetime
- 2001-12-24 AT AT01130807T patent/ATE332524T1/de active
-
2002
- 2002-01-11 PL PL351667A patent/PL206213B1/pl not_active IP Right Cessation
- 2002-02-19 CZ CZ2002602A patent/CZ2002602A3/cs unknown
- 2002-02-22 HU HU0200691A patent/HUP0200691A2/hu unknown
Also Published As
| Publication number | Publication date |
|---|---|
| DE10108852C1 (de) | 2002-08-29 |
| HU0200691D0 (en) | 2002-04-29 |
| EP1235131A2 (de) | 2002-08-28 |
| EP1235131B1 (de) | 2006-07-05 |
| SK18632001A3 (sk) | 2002-09-10 |
| EP1235131A3 (de) | 2005-01-26 |
| ATE332524T1 (de) | 2006-07-15 |
| DE50110392D1 (de) | 2006-08-17 |
| HUP0200691A2 (en) | 2002-09-28 |
| PL206213B1 (pl) | 2010-07-30 |
Similar Documents
| Publication | Publication Date | Title |
|---|---|---|
| DK2641027T3 (en) | Device and method for controlling the opening of a valve in a heating, ventilation and air conditioning system (VVLK system) | |
| US10801737B2 (en) | Method for adapting a heating curve | |
| US9488379B2 (en) | Method for adjusting several parallel connected heat exchangers | |
| US20180094809A1 (en) | Regulating Turbulent Flows | |
| US9958883B2 (en) | Method for operating and/or monitoring an HVAC system | |
| CZ2002602A3 (cs) | Způsob regulace teploty vzduchu v místnosti | |
| CN109764243B (zh) | 用于控制通过阀的流体流动的方法 | |
| CN103673201B (zh) | 一种变温差自适应空调末端控制系统和控制方法 | |
| WO2014183868A2 (en) | Device and method for controlling opening of a valve in an hvac system | |
| MX2008008486A (es) | Sistema de modulacion de caldera. | |
| EP2229558A2 (en) | Device for control room temperature of each room adapted to heating environment and its method | |
| KR20200047684A (ko) | 유동 제어 밸브를 위한 자기 조절 조정 장치, 이를 갖는 온도 제어 시스템 및 분배 장치, 및 관련된 방법들 | |
| WO2009024746A2 (en) | Thermostatic control device | |
| EP1933220B1 (de) | Verfahren zur Bestimmung eines Heizkreis- oder Gebäudeversorgungszustands und Versorgungszustandsregler | |
| HUE027364T2 (en) | A method for controlling a single pipe heat supply system | |
| CN111322447B (zh) | 动态流量平衡和能量控制一体化的阀门控制方法及阀门 | |
| DK3101352T3 (da) | Fremgangsmåde til brug af et varmeanlæg og reguleringsindretning med differenstryksensor | |
| JPH05157327A (ja) | ユニットベンチレータのカスケード式制御方法及び装置 | |
| US11609019B2 (en) | Device and method for controlling an orifice of a valve in an HVAC system | |
| IT201800005057A1 (it) | Dispositivo termostatico ed impianto di distribuzione e/o erogazione di acqua sanitaria comprendente tale dispositivo termostatico | |
| EP3587932B1 (en) | Pulse modulated heating, ventilation, and air conditioning (hvac) control | |
| GB2514629A (en) | Boiler control system | |
| KR100683610B1 (ko) | 보일러를 이용한 난방제어 방법 및 장치 | |
| DE3838005C2 (cs) | ||
| DK180732B1 (en) | Control system and method for controlling a control valve of a hydrodynamic system using an actuator |