CZ20031888A3

CZ20031888A3 - Film, balení a způsob výroby filmu

Info

Publication number: CZ20031888A3
Application number: CZ20031888A
Authority: CZ
Inventors: Jonathan Hewitt; Peter Mills
Original assignee: Ucb, S.A.
Priority date: 2001-01-08
Filing date: 2002-01-07
Publication date: 2004-09-15
Also published as: ZA200305267B; DE60221963D1; HUP0401070A2; EA004961B1; WO2002053473A1; MY130494A; HK1072586A1; DE60221963T2; PL365740A1; TWI294890B; PL200018B1; CN1556767A; EA200300773A1; US7118792B2; US20040048081A1; CA2434074C; ES2292723T3; EP1351865A1; CA2434074A1; GB0100352D0

Description

Oblast techniky

Uvedený vynález se týká filmů a balíčků zhotovených, včetně prostředků pro usnadnění z nich jej ich otevírání a/nebo použití linky (linek) a/nebo obrazců k tomuto otevírání, právě tak jako způsobů výroby takových filmů.

Dosavadní stav techniky

Pružné polymerní filmy jsou široce používány jako balící materiály pro rozsáhlý sortiment zboží. Kromě toho jsou různé syntetické polymery používány pro výrobu takových balících materiálů, například filmů vyrobených ze syntetických polymerů, jako jsou polyolefiny (například polyethylen a/nebo polypropylen) polystyren a/nebo polyestery a/nebo přírodní polymery (jako jsou celulózové materiály a/nebo biopolymery například polymléčná kyselina).

Zvláštním obalovým použitím takových filmů je přebal pro různé zboží, například pro balíčky cigaret, videopásky, jemné pečivo atd., filmy jsou na zboží pevně utěsněny. Avšak mnoho vlastností, které propůjčují žádoucí parametry filmům jako balícím materiálům, například vysoká pevnost a odolnost proti natržení způsobuje, že se takové balení obtížně otevírá, protože používané filmy je těžké roztrhnout.

Aby se usnadnilo otevírání takových obalů, jsou používány tak zvané „trhací pásky, které sestávají z úzkého proužku polymerního filmu nalepeného na vnitřní stranu balícího filmu a k usnadnění jeho otevření je jazýček trhací

9 9 9 • 44

4 4

9 99 ·· ti·4 444 pásky volně položen na vnější straně balíčku. Balíček může být potom otevřen tažením trhací pásky skrz balící film.

Ačkoliv trhací pásky mohou být dobrou a účinnou cestou pro otevření balíčků, použití pásky k balícímu filmu zvyšuje celkovou cenu balíčků. Kromě toho může být ještě stále obtížné otevřít takové balíčky, protože je často těžké najít konec pásky. Bylo proto navrženo na místo toho připravit uvnitř filmu jiné prostředky k otevírání balíčku, jako je jedna nebo více linií zeslabení filmu. Dvěma liniím je obecně dávána přednost pro vymezení pásku filmu přiměřené šířky pro snadné uchopení, odstranění a tudíž otevření balíčku.

Předtím bylo známo použití laseru pro odstranění a/nebo vypálení vrstvy filmu k vytvoření zeslabené linky, podél které může být film roztržen. Například jsou takové techniky popsány v US patentu č. 3 909 582; US patentu č.5 630 308 (oba American Can). US patent č. 5 010 325 a US patent č. 5 010 231 (oba LPF) popisují způsoby používající laser, který může být vyladěn k vyzařování na vlnové délce lépe se hodící k rýhování filmu v důsledku radiace. Ale takové laditelné lasery zůstávají pouze výzkumnými nástroji, nejsou vhodné pro komerční výrobu jako technicky nepraktické, v průmyslovém měřítku také velmi drahé. Známé je také použití laseru nebo jiného způsobu pro vytvoření linie perforace ve filmu (například když se laser posunuje na různé body podél filmu nebo se vytváří otvory skrz celou tloušťku filmu nebo se některé podstatné rozměry materiálu formují jako prohlubně nebo zářezy na povrchu filmu). Tyto perforace mohou také sloužit jako trhací linky napomáhající otevření balíčku zabaleného do takového filmu.

Dosavadní stav techniky použití laserů pro rýhování a/nebo perforaci filmu mají mnoho nevýhod. Laser skutečně odděluje vrstvy z tloušťky filmu, aby došlo k jeho zeslabe• φ · · φ

• · • · ··

ní. Tedy jsou odstraněny vrchní povlaky nebo vrstvy, což má nepříznivý vliv na ostatní vlastnosti filmu v ošetřené ploše (například propustnost pro vodní páry a/nebo kyslík). Poněvadž povrch filmu je laserem přeměněn v páru, vznikají potenciálně nebezpečné a/nebo škodlivé páry polymeru, což vyžaduje drahé a složité přidružené zařízení pro extrakci jedovatých výparů. Řídit polohu laseru tak, aby řezal pouze přes dílčí část vždy velmi tenkého filmu může být obtížné.

Kromě toho fyzické odstranění významného množství materiálu s povrchu filmu může vést k jiné důležité nevýhodě. Za prvé zeslabené linky jsou tenčí než okolní film, čímž se vytváří rýha na povrchu filmu. Za druhé, během laserového odstranění je velké množství materiálu filmu navršeno na obě strany řezané linky a potom kondenzuje podél linky na filmu. Roztavení filmu může být také příčinou, že se polymer filmu roztěká po povrchu filmu v partiích přilehlých k lince. Oba tyto efekty mají za následek tvorbu výstupků paralelně na obou stranách každé vyryté linky.

Takže trhací linky vyrobené podle dosavadního stavu techniky mají výrazné rýhy a výstupky, když film pozorujeme v příčném řezu (například viz obr.2).

Takový nerovný příčný profil nemusí být nutně viditelný prostým okem na jednotlivém listu, nicméně je příčinou problémů, když je film navíjen na velké cívky pro vytvoření rolí zahrnujících mnoho tisíc listů filmu, uložených jeden na druhém. Průmyslové rozměry svitků filmu podle dosavadního stavu techniky, s takovými laserem vytvořenými rýhami trhacích linek vykazují velmi výrazné rýhy a výstupky na vnějším povrchu role (například viz obr. 3 v příloze). To odpovídá kumulativnímu účinku vespod ležících rýh a výstupků trhacích linek každého listu filmu a má mnoho nežádoucích důsledků.

Je těžké použít takové svitky v aplikacích, vyžadujících přesné polohování svitku filmu. Rýhy a výstupky vytváří

··· ··· φ

»· nerovný povrch pro další potahování, dokončování a potisk. Film je také napínán přes vystouplé plochy při navíjení kolem cívky, čímž se mohou vytvářet nežádoucí fyzikální změny v těchto plochách, protože některé vlastnosti filmu, jako je teplotní smršťování a optické vlastnosti se napínáním mění. Pro aplikace jako je přebal, kde film je teplotně smršťován okolo balíčku (například tabákové výrobky), jakékoliv různící se napětí ve filmu může vést k závadám, jako jsou plochy bez obalu kolem balíčku; špatné utěsnění; plochy s různým zákalem a/nebo nevzhledný balíček. Právě proudovým laserem rýhované filmy schopné trhání vykazují hrubost v rozsahu, který je nepřijatelný pro navíjení filmu do role.

Bylo by žádoucí nalézt metodu poskytující prostředky snadnějšího roztrhávání filmu, které jsou integrální součástí filmu a které vyloučí nebo omezí některé nebo všechny předchozí nevýhody filmů podle dosavadního stavu techniky.

Přihlašovatel s překvapením zjistil, že linka (linky) a/nebo obrazec (obrazce) schopné roztržení mohou být na filmu vytvořeny bez tvorby velkých nerovností v tloušťce filmu. Linka (linky) a/nebo obrazec (obrazce) ve filmu mohou být také vytvořeny pro jiné použití, stejně jako nebo místo k usnadnění roztržení filmu.

Podstata vynálezu

Podle předloženého vynálezu je poskytnut pružný, případně polymerní film, který má alespoň jednu linku (linky) a/nebo obrazec (obrazce) vyznačující se tím, že materiál filmu uvnitř linky (linek) a/nebo obrazce (obrazců) má podstatně jinou orientaci k materiálu ve zbytku filmu.

V tomto dokumentu použité rozdíly v orientaci mezi dvěma porovnávanými oblastmi filmu se mohou označovat jako rozdíl v rozsahu orientace [jako je stupeň uspořádání v materiálu (materiálech) filmu a/nebo rozdíl (rozdíly) ve směru (směrech) orientace (jako je směrování materiálu (materiálů) filmu, například polymerních řetězců a/nebo krystalů)] uvnitř filmu.

Výhodně linka (linky) a/nebo obrazec (obrazce) mají v podstatě stejnou tloušťku jako zbytek filmu.

Výhodně se film trhá v podstatě podél linky (linek) a/nebo obrazce (obrazců), je-li trhání zahájeno podélně.

Bude ale uznáváno, že bude-li rozdíl v orientaci mezi materiálem uvnitř linky (linek) a/nebo obrazce (obrazců) a materiálem ve zbytku filmu nedostačující k usnadnění pohodlného podélného trhání, může být taková linka (linky) a/nebo obrazec (obrazce) přesto vytvořena pro jiné účely, jako je vytvoření estetických a/nebo jiných vlastností. Například materiál filmu v podélném směru může být zhotoven jako způsobilejší a/nebo s větší odolností k budoucímu zpracování (budoucím zpracování) a/nebo povlaku (povlakům) na filmu a/nebo vizuální vzhled filmu podélně může být selektivně pozměněn, například následkem změn v zákalu, různém rozptylu vlnových délek atd.

V dalším znaku vynálezu je poskytován pružný, popřípadě polymerní film, který má alespoň jednu linku (linky) a/nebo obrazec (obrazce) umožňující trhání a vyznačující se tím, že linka (linky) a/nebo obrazec (obrazce) mají v podstatě stejnou tloušťku jako zbytek filmu.

Jak je zde používáno, linka (linky) a/nebo obrazec (obrazce) umožňující trhání se vztahují k lince (linkám) a/nebo obrazci (obrazcům), které přednostně umožňují podélné trhání díky vlastnostem filmu v podélném směru, v porovnáním se β

«··· ® 4 · 4 4 4 • · « 4 4 4 · 4 » «444 44 444 444 <· ·* zbytkem filmu. Například linka nebo obrazec umožňující trhání může zahrnovat materiál, který je mechanicky slabší (například v důsledku zpracování) než je materiál ve zbytku filmu.

Výhodně má filmový materiál uvnitř linky (linek) a/nebo obrazce (obrazců) umožňujících trhání podstatně odlišnou orientaci vzhledem k materiálu ve zbytku filmu.

Nejvýhodnější filmy jsou ty, jejichž materiál má v lince (linkách) a/nebo v obrazci (obrazcích) podstatně odlišnou orientaci než materiál ve zbytku filmu a linka (linky) a/nebo obrazec (obrazce) mají v podstatě stejnou tloušťku jako zbytek filmu.

Když je v tomto dokumentu použit termín tloušťka, je tím označována tloušťka filmu (nebo specifikované oblasti filmu) měřená kolmo k povrchu filmu.

Výhodné filmy podle vynálezu zahrnují linku (linky) a/nebo obrazec (obrazce), které jsou v podstatě bez výstupků (nebo zahrnují pouze velmi malé výstupky) podél hran ve srovnání s hrubými výstupky, které lze vidět podél hran trhacích linek filmů podle dosavadního stavu techniky. Linka (linky) a/nebo obrazec (obrazce) umožňující trhání, připravené jak je zde popsáno, vykazují případně menší mechanickou pevnost (t. zn. slabost) ve směru linek, bez odstranění významného množství materiálu podél nich. Jestliže je odstraněno málo nebo žádný materiál, pak je vidět jen slabé nebo žádné rýhování a jakýkoliv potah povrchu může zůstat ve velké míře neporušený. Protože není uvolňováno velké množství výparů z polymeru, není také nutné zařízení pro jejich extrakci. Tak způsob podle předloženého vynálezu může být použit při využití hotově dodaného zařízení a bez požadavku na náročné úpravy stávajících výrobních linek pro filmové svitky.

V jenom ztělesnění předkládaného vynálezu bylo s překvapením nalezeno, že linka (linky) a/nebo obrazce (popřípadě umožňující trhání) může být vytvořena v orientovaném termoplastickém polymerním filmu, zaostřením konvenčního C0₂ laseru na svitek při nízké úrovni výkonu, nedostačujícímu k odstranění polymeru s povrchu. Aniž bylo přáním být omezováni nějakým mechanizmem, věří se také, že laser má dostatečný výkon pro ohřátí filmu podél linky a změnu orientace polymerního řetězce (například zvýšení orientace ve směru působení laseru například v podélném směru - MD). Bylo také pozorováno, že jestliže svitek filmu zůstane v podstatě uvnitř oblasti uzavřené ohniskovou rovinou laseru, dojde k dostatečným změnám v orientaci pro vytvoření použitelné linky umožňující trhání. Ve vzájemné poloze laseru vzhledem k svitku filmu jsou dovoleny přijatelné tolerance, které jsou užitečné, zabýváme-li se „odskakováním svitku, kde rovina svitku filmu je narušena malými částečkami, kolmými k povrchu filmu při procházení svitku strojem. Toto porovnání je příznivé vzhledem k dosavadnímu stavu techniky laserového rýhování, kde polohování laserového paprsku vzhledem ke svitku je mnohem kritičtější, je-li ubírán materiál pouze části tloušťky ze vždy velmi tenkého filmu.

Výhodné filmy podle vynálezu zahrnují orientovaný materiál, výhodněji orientovaný polymerní materiál a nejvýhodněji dvouose orientovaný polymer. Výhodně materiál zahrnuje linku (linky) a/nebo obrazec (obrazce) zde podstatně více orientované než popřípadě orientovaný materiál zahrnující zbytek filmu. Výhodněji je materiál filmu podélně více orientován v jednom směru (například v podélném směru - MD) ve srovnání s materiálem ve zbytku filmu. Alternativně linka (linky) a/nebo obrazec (obrazce) zde popsané mohou být méně orientovaný zbytek filmu, například zahrnující nahodile orientovaný a/nebo neorientovaný materiál.

• · · *

Také bude uznáno, že linka (linky) a/nebo obrazec (obrazce), jak je popsáno v předloženém vynálezu, mohou zahrnovat celé oblasti nebo části oblastí, které jsou v podstatě souvislé. Výhodně zde linka (linky) a/nebo obrazec (obrazce) jsou v podstatě napříč celé šířky filmu, například jak bylo změřeno v příčném směru (TD), jsou-li linka (linky) a/nebo obrazec (obrazce) vytvářeny v podstatě v podélném směru (MD). Avšak linka (linky) a/nebo obrazec (obrazce) zde zmiňované mohou také zahrnovat celky a/nebo části, jejichž oblasti jsou v podstatě nesouvislé. Výhodněji mohou zahrnovat množství bodů a/nebo čárek v pravidelných intervalech na filmu z materiálu, jehož orientace byla pozměněna tak, že linka (linky) a/nebo obrazec (obrazce) zde zmiňované jsou na filmu vykresleny. Souvislá linka (linky) a/nebo obrazec (obrazce) mohou například být tvořeny průběžným a/nebo impulsním laserem s vysokou frekvencí impulsů. Nesouvislá linka (linky) a/nebo obrazec (obrazce) mohou být například vytvářeny impulsním laserem, kde frekvence impulsů je vhodně přizpůsobená rychlosti, kterou se filmový svitek pohybuje kolem laseru.

Zde předložený vynález s výhodou zahrnuje linku (linky) , oblast (oblasti) a/nebo obrazec (obrazce), které usnadňují trhání (například zeslabením) a tudíž jsou speciálně použitelné jako trhací značky pro otevírání filmu a/nebo pro odstranění definovaných oblastí filmu pro vytvoření otevíracích tvarů. Právě tak jako nebo popřípadě namísto toho, tato trhací schopnost, vhodné prostředky (jako je laser s velmi nízkým výkonem) mohou být však také použity k určení linky (linek), oblasti (oblastí) a/nebo obrazce (obrazců) na filmu, které jsou více nebo méně schopné jejich jiného dodatečného zpracování a/nebo jejich potahování a/nebo povrstvení. Například potahování může mít různou přilnavost (nebo nepřilnavost) k upravované oblasti (oblastem) v porovnání se ·· • · · · · ·

• · · · * • · · • · ♦ · — 9 - ···♦·· · zbytkem filmu. To dovoluje tvorbu linky (linek) a/nebo obrazce (obrazců) na filmu s mnoha různými vlastnostmi.

Vynález dále poskytuje způsob pro vytváření alespoň jedné linky a/nebo obrazce v pružném, popřípadě polymerním filmu, takže film bude v podstatě trhatelný podél linky (linek) a/nebo obrazce (obrazců), bylo-li trhání iniciováno podélně; který se vyznačuje tím, že zahrnuje krok zaměřený na svitek filmu, prostředky k vytvoření linky (linek) a/nebo obrazce (obrazců), umožňujícími trhání podél nich, bez odstranění významného množství materiálu z něj, takže linka (linky) a/nebo obrazec (obrazce) mají v podstatě stejnou tloušťku jako zbytek filmu.

Jiný znak vynálezu poskytuje způsob pro vytvoření alespoň jedné linky a/nebo obrazce v pružném popřípadě polymerním filmu tak, že film podél linky (linek) a/nebo obrazce (obrazců) je náchylný nebo odolný k dalšímu zpracování; který se vyznačuje tím, že zahrnuje krok zaměřený na svitek filmu prostředky k rozdílně orientovanému materiálu podél linky (linek) a/nebo obrazce (obrazců) tak, že materiál podél má podstatně jinou orientaci (popřípadě je více uspořádán) než materiál ve zbytku filmy a linka (linky) a/nebo obrazec (obrazce) mají v podstatě stejnou tloušťku jako zbytek filmu.

Další znak vynálezu poskytuje způsob vytvoření alespoň jedné linky a/nebo obrazce v pružném, popřípadě polymerním filmu tak, že film bude v podstatě trhatelný podél linky (linek) a/nebo obrazce (obrazců), bylo-li trháni iniciováno podélně; který se vyznačuje tím, že zahrnuje krok (kroky):

(a) zaměřený na svitek filmu prostředky k rozdílně orientovanému materiálu podél linky (linek) a/nebo obrazce (obrazců) , takže materiál podélně má podstatně jinou orientaci (popřípadě je více orientován) než materiál ve zbytku filmu;

a/nebo (b) zaměřený na svitek filmu prostředky k vytvoření linky (linek) a/nebo obrazce (obrazců) umožňujících trhání podélně, bez odstranění významného množství materiálu z něj tak, že linka nebo linky mají v podstatě stejnou tloušťku jako zbytek filmu.

Ve způsobu vynálezu podle kroků (a) a (b) je výhodná jejich současnost spíše než postupnost; a ještě výhodnější je, že rozdílná orientace prostředky kroku (a) a trhání umožňující prostředky kroku (b) jsou stejné prostředky (t. zn. jedním způsobem se dosáhne obou efektů).

Bude uznáno, že při určení, zda došlo k nějakým změnám v tloušťce filmu podél linky (linek) a/nebo obrazce (obrazců) zde (například vytvořených jak je popsáno), může být vzato v úvahu mnoho kriterií. Například jedno možné vyhodnocení právě tloušťky linky samotné (stupeň rýhování) a/nebo další možný pohled na hraniční oblast mezi linkou a zbytkem dávky filmu, poněvadž tam se mohou vytvářet nežádoucně velké výstupky. Výhodné filmy podle vynálezu mohou tedy vykazovat zmenšené (výhodněji v podstatě žádné) rýhy (ztenčení v samotné lince) a/nebo zmenšené (výhodněji v podstatě žádné) výstupky (špičky na obou stranách linky). Nejvýhodnější filmy vykazují efekt ve snížení a/nebo eliminaci obou, výstupků i rýh, nejen jednoho z nich. Výhodnější filmy podle vynálezu budou mít v podstatě zarovnaný příčný profil (tj . v podstatě jednotnou tloušťku napříč celou šířkou filmu) vezme-li se v úvahu běžné kolísání rozměru, v důsledku nevyhnutelné podstaty obvyklých procesů používaných k přípravě filmů a ignorování krajních hran svitku (kde například může být připevněna klapka), tak tyto hrany mohou být z výsledného filmu náležitě odřezány. Bude také uznáno, že výstupky a rýhy se mohou projevovat na jedné nebo obou stranách povrchu filmu. Nicméně je přednostní výhodou filmů podle předloženého vynálezu, že jestliže přítomnost i malých výstupků a rýh ·· ···· • · ·

4 4

4444 44 vede k jejich výskytu jen na jedné straně filmu, obecně strana filmu je důsledkem prostředků použitých k vytváření linky nebo linek. Způsoby vytváření trhacích linek podle dosavadního stavu techniky vedou k filmům, které mají mnohem větší výstupky a rýhy a které se obecně vyskytují na obou stranách filmu.

Mohou zde být použity jakékoliv vhodné prostředky ke zvýšení řádu (t. j. snížení entropie a/nebo zvýšení orientace) filmového materiálu podél linky (linek) a/nebo obrazce (obrazců). Alternativně, orientace může být skryta, snížena a/nebo znáhodněna podél linky a také vytvořena linka nespojitosti (změna fáze), která může také působit jako trhací linka, jestliže je vyžadována a/nebo vytvořena linka (linky) a/nebo obrazec (obrazce) rozdílně umožňující nebo odolávající dalšímu (dalším) působení vrstvy (vrstev) a/nebo potahu (potahům). Takové prostředky mohou zahrnovat například účelově zaměřené chemické nebo radiační působení (například tepelné), stejně jako infračervený laser. Obvyklý standardní průmyslový C0₂ laser o vlnové délce 10,6 mikronů (1 mikron = 1μ = = 1μπι=1χ 10'⁶ m) může být použit jako pohotově připravený. Třebaže určitými běžnými materiály filmů jako je polypropylen, není vlnová délka CO₂ laseru snadno absorbována, tak způsob podle předkládaného vynálezu vyžaduje velmi nízké úrovně výkonu standardního hromadně vyráběného CO₂ laseru, který je více než dostatečný. Je výhodné, že pro jedno provedení podle tohoto vynálezu může být použit takový levný a hotově použitelný laser. Ale bude uznáno, že pro způsob podle předkládaného vynálezu může být použit pro materiály filmů jakýkoliv vhodný laser s jinou optimálnější vlnovou délkou (vlnovými délkami) (a/nebo laditelné lasery), když se pak takové lasery stanou při rozumné ceně komerčně přijatelnější. Jestliže se zpracování a/nebo vytváření linky (linek) a/nebo obrazce (obrazců) podle vyná4 4

4 • 4 • 4

4 • 4 44

- 12 lezu provádí laserem, je na výkonu nedostačujícím k oddělení materiálu filmu (například odstraněním).

Jiné způsoby přípravy podle předkládaného vynálezu zahrnují krok:

se zaměřením na alespoň jednu linku a/nebo obrazec vybraný na svitku polymerního filmu orientovaného v alespoň jednom (s výhodou dvou) směru (směrech), pomocí prostředků umožňujících trhání, které selektivně změní (s výhodou zvýší) orientaci filmu podél linky (linek) a/nebo obrazce (obrazců), ale nezmění ji ve zbytku filmu; takové prostředky umožňující trhání neodstraňují významné množství z filmu;

k vytvoření trhací linky (linek) a/nebo obrazce (obrazců) schopné trhání ve výsledném filmu, které mají podél nich v podstatě stejnou tloušťku, jako zbytek filmu.

Jiné způsoby přípravy podle předkládaného vynálezu zahrnují kroky:

(i) se zaměřením na alespoň jednu linku a/nebo obrazec zvolený na svitku pružného, v podstatě neorientovaného polymerního filmu, pomocí prostředků umožňujících trhání, které selektivně blokují nebo v podstatě preventivně zamezují orientaci filmu podél linky (linek) a/nebo obrazce (obrazců), ale tak nečiní ve zbytku filmu; takže prostředky umožňující trhání neodstraňují podstatné množství z filmu; a (ii) následně orientují zbytek filmu tak, že film zůstává v podstatě neorientovaný nebo méně orientovaný podél linky (linek) a/nebo obrazce (obrazců), k vytvoření trhací linky (linek) a/nebo obrazce (obrazců) schopné trhání ve výsledném filmu, které mají podél nich v podstatě stejnou tloušťku, jako zbytek filmu.

Mohou být použity jakékoliv vhodné prostředky blokující nebo zabraňující orientaci podle požadavku. Fyzická překážka jako je kryt a/nebo povlak může být použita k blokování nebo • · ·· φφφφ

♦ · • φ zabránění následujícího působení na orientaci zbytku filmu a/nebo způsobí větší vnímavost filmu k následné orientaci. Jinak nebo stejně dobře, vybraná linka a/nebo obrazec na filmu může být zpracován, aby byl vyroben film s větší odolností k následné podélné orientaci.

Postup použitý k vytvoření linky (linek) a/nebo obrazce (obrazců) na filmu podle vynálezu, může být aplikován vhodnými přímými prostředky, jako je obrazová litografická maska, tryskami (například potahování nebo chemické zpracování aplikované inkoustovou tryskovou tiskárnou) a/nebo zářením [například elektromagnetickým, například infračerveným (IR), viditelným, ultrafialovým (UV) a/nebo částicemi, například elektronovým svazkem (EB)]. Zpracování, která smí být použita mohou být ta, která působí přímo na změnu (například zlepšení, zeslabení, nebo nahodilé uspořádání) orientace ve zpracovávaných zónách (například použitím ohřevu, s výhodou svazkem zaostřených laserových paprsků). Alternativně může být zpracování provedeno potlačením nebo růstem následné orientace materiálu filmu v selektivně zpracovaných zónách (například zesítěním nebo denaturací polymerního filmu). S výhodou by mohly být nastaveny parametry zpracování tak, že linka (linky) a/nebo obrazec (obrazce) umožňující trhání v konečném filmu mají v podstatě stejnou tloušťku jako zbytek filmu. Výhodnější linka (linky) a/nebo obrazec (obrazce) umožňující trhání jsou slabší než zbytek filmu.

Výhodou použití zaměřeného laseru směrovaného kolmo na povrch filmu je to, že rozměr fokálního paprsku je srovnatelný nebo menší, než tloušťka typického filmu svitku skrz který laserové paprsky procházejí, vlastnosti filmu jsou ovlivněny (t.j. orientace polymerního řetězce je změněna) současně v celé tloušťce filmu uvnitř vybrané línky (linek) a/nebo obrazce (obrazců), ne pouze jen na povrchu. Použití ···· laseru pro vytvoření velmi úzké linky omezuje' na minimum jakékoliv důsledky na celkovém provedení kusu použitého filmu. To také dovoluje zvětšení stupně dovolené odchylky v polohování filmového svitku v rovině kolmé k dopadajícímu laserovému paprsku (například se mohou vyskytnout nějaké ohyby filmu) bez podstatného vlivu na změny orientace polymeru uvnitř vybrané linky (linek) a/nebo obrazce (obrazců).

Je výhodné zlepšit, zvětšit nebo přesměrovat orientaci polymerního řetězce podél linky (linek) a/nebo obrazce (obrazců) na filmu, který byl předtím orientován, protože to vyvolává méně manipulačních problémů, než selektivně orientovaný materiál podél linky (linek) a/nebo obrazce (obrazců), zvláště když bylo orientace dosaženo napínáním, protože jinak se může film polámat nebo přetrhnout během zpracování. Avšak jestliže může být dosaženo orientace filmu jiným způsobem, který vyžaduje méně manipulace s filmem (jako chemické nebo radiační zpracování), pak může být účelné zvýšit orientaci podél linky (linek) a/nebo obrazce (obrazců) selektivní orientací materiálu podélně, před případnou orientací zbytku filmu.

Protože není v podstatě odstraňován žádný materiál z linky (linek) a/nebo obrazce (obrazců), jsou v podstatě bez rýh (tj. mají v podstatě hladký, nezbrázděný profil lícující s povrchem filmu, při pohledu na příčný řez filmem). Taková linka (linky) a/nebo obrazec (obrazce) mohou být vytvářeny jakýmikoliv vhodnými prostředky (jak bylo popsáno výše), výhodně kde materiál v lince (linkách) a/nebo obrazci (obrazcích) je více orientován než materiál ve zbytku filmu.

Filmy podle vynálezu mohou být zkoušeny jakýmikoliv vhodnými metodami k měření stupně a směru (směrů) orientace uvnitř linky (linek) a/nebo obrazce (obrazců), například polarimetrií a/nebo Ramanovou spektroskopií. S výhodou je výše uvedená linka (linky) a/nebo obrazec (obrazce) dostaorientovaná, může být deteko- 15 tečně rozdílně orientovaná, výhodněji více v porovnání se zbytkem filmu, takže rozdíl ván alespoň jednou z těchto vhodných metod

Jiný znak předloženého vynálezu poskytuje balíček zahrnující alespoň jeden předmět zabalený v pružném orientovaném polymerním filmu podle vynálezu.

Jiný znak předloženého vynálezu poskytuje alespoň jeden předmět zabalený v pružném orientovaném polymerním filmu podle vynálezu.

Jakmile je film utěsněn kolem předmětu, trhání filmu v podstatě podél linky a/nebo obrazce umožňujícího trhání se s výhodou vyskytuje s odloupnutím utěsnění. Film může být teplem nebo chladem utěsněn kolem předmětu.

Film balíčků podle předloženého vynálezu může být potištěn a to s výhodou zahrnuje indikaci polohy pro zahájení trhání filmu pro jeho otevření.

Jestliže zde popisovaná linka (linky) a/nebo obrazec (obrazce) je náchylná k trhání, je výhodné, když alespoň jedna linka a/nebo obrazec sahá až k okraji filmu na balíčku, čímž pomáhá k podélnému trhání. Může být však také výhodou mít délku řezu rozšířenou od kraje filmu a tím pomoci k zahájení trhání podél linky (linek) a/nebo obrazce (obrazců).

Balíčky ve shodě s předloženým vynálezem mohou být snadno otevřeny jednoduchým postupem, používajícím odděleně uložené trhací pásky, ale potřeba takových trhacích pásek není.

Třebaže může být použita jediná, trhání umožňující linka, takže balíček může být otevřen odtržením v podstatě • · · ·

·· ·· podél této linky, je pro balíčky podle předloženého vynálezu všeobecně výhodné, aby zahrnovaly alespoň pár takových linek. Popřípadě pár takových linek je v podstatě vzájemně paralelní a definuje pásek filmu, který může být odtržen od zbytku filmu mnoha způsoby, kdy balíčky mají trhací pásku, ale jsou otevírány bez nutnosti takovou pásku mít.

Je-li použita více než jedna linka umožňující trhání, vzdálenost mezi jednotlivými linkami není omezena hodnocením vlastních nákladů, které byly vynaloženy na použití oddělených trhacích pásků, protože trhání filmů a balíčků podle předloženého vynálezu může být efektivní bez použití takových pásků. Ale je všeobecně preferováno, že při použití dvou linek jsou tyto alespoň asi jeden milimetr vzdáleny, aby se usnadnilo fyzické uchopení konce kraje filmu, má-li být balíček otevřen, a také aby se minimalizovalo riziko, že se trhání přenese ze dvou linek pouze na jednu, když je balíček otevírán. Bude uznáno, že neutěsněný jazýček přesahující z konce filmu na balíčku obvykle vše usnadňuje. Ačkoliv linky mohou být rozmístěny v podstatě odděleně, například asi 10 mm a více vzdáleny, je ale dávána přednost distanční vzdálenosti asi 2 až asi 6 mm.

Doposud bylo navrhováno použití barevných trhacích pásků, aby se usnadnilo nalezení konce pásky a tedy otevření balíčků. Předložený vynález dosahuje roztržení k otevření balíčků bez nutnosti trhací pásky, a tak ve výhodném ztělesnění předloženého vynálezu je obarvena alespoň část filmu mezi mnoha (s výhodou dvěma) linkami a/nebo obrazci, umožňujícími trhání, například obarvený trhací jazýček může být použit raději, než barvení celé oblasti filmu uvnitř. Ostatní vhodné prostředky by mohly být použity k indikaci polohy linek a/nebo obrazců, například prostředky použitými k jejich tvorbě mohou být upraveny (nebo vnitřně) změněny optické vlastnosti podél filmu; a/nebo následně nebo součas- 17 • · • · · · • · « • · « • · « ···· ·· ·· ···· ně mohou být použity jiné způsoby k označeni jedné nebo více oblastí definovaných mezi mnoha linkami a/nebo obrazci.

Bude uznáno, že otevření balíčku trháním podél linky (linek) a/nebo obrazce (obrazců) umožňujících odtržení všeobecně vyžaduje roztržení zahájené od obnaženého okraje filmu. Toho může být dosaženo odstupem alespoň částečně neutěsněné oblasti na hraně filmu a toho může být s výhodou dosaženo použitím jazýčku vyčnívájícího přes jednu hranu filmu. Ačkoliv linka (linky) a/nebo obrazec (obrazce) zde s výhodou přesahují kraj filmu, trhání může začít v nějaké vzdálenosti od kraje filmu, například se předpokládá drážka nebo vrub (například tvaru V nebo U) na okraji filmu, rozšířené k a snad až do linky (linek) a/nebo obrazce (obrazců).

Linky zde (popřípadě velmi úzké) neobsahují perforaci filmu, protože by to mohlo vážně snížit izolační vlastnosti filmu. Na rozdíl od dosavadního stavu techniky, může být film zpracován podél linky (linek) a/nebo obrazce (obrazců) způsobem postačujícím k usnadnění podélného trhání, bez snížení tloušťky filmu na všech nebo některých velkých úsecích. Jak je popsáno zde výše, mohou být použity různé způsoby, aby došlo k možnosti trhání filmu (například selektivní zeslabení) bez podstatného ztenčení, bylo-li nějaké. Výhodné způsoby mohou zahrnovat bezkontaktní (například tepelné) a/nebo mechanické prostředky, které vyvolávají buď větší orientaci podél linky (linek) a/nebo obrazce (obrazců) nebo naopak menší orientaci ve zbytku filmu. Linka (linky) a/nebo obrazec (obrazce) mohou být průběžné nebo přerušované, ale jsou-li přerušované, měly by být takové, že po zahájení se trhání bude šířit v podstatě podél linky (linek) a/nebo obrazce (obrazců) a tedy pohybem od jedné upravené oblasti (například zeslabené) k další.

Je všeobecně výhodné, že trhací schopnost vzniká, protože po zpracování (například jak bylo popsáno výše) materiál

9999 » 9 9 » · 9 »9 · » 9 9

9.9 ··

9 « zahrnuje linku (linky) a/nebo obrazec (obrazce) zeslabené (například mají menší mez pevnosti i v tahu) než materiál tvořící okolní film.

Příklad bezkontaktních prostředků pro vytváření linky (linek) a/nebo obrazce (obrazců) zde je laser neodstraňující materiál, který zpracovává film podélně. Příkladem mechanických prostředků je vhodně řízený nůž nebo váleček, který vyvíjí tlak na povrch filmu. Tyto prostředky ani nepropichují film, ani z něj neodstraňují podstatné množství materiálu. Má se za to, že jejich funkce je zcela nebo převážně ve změně orientace materiálu filmu mezi zpracovávanou linkou (linkami) a/nebo obrazcem (obrazci) tak, že film podél nich je namáhán teplotou nebo mechanickým tlakem. Lasery vhodného výkonu aktivují obzvlášť dobré trhání, dosažitelné podél linek zpracovaných laserem. Avšak použití nožů pro vyvíjení tlaku může přinést vyhovující výsledky, stejně jako váleček s vhodně tvarovanými drážkami. Výhodou použití laserů ve srovnání se způsoby jako je použití nožů a/nebo drážkovaných válečků je to, že vlastnosti zpracovávané linky (například stupeň změny orientace a/nebo zeslabení) jsou obvykle snadno řiditelné nastavením laseru (jako je výkon a poloha ohniskové roviny), kdežto mechanické tolerance vyžadované pro vytvoření změn v lince (linkách) a/nebo obrazci (obrazcích) mechanickými prostředky jsou často obtížněji řiditelné, zvláště je-li požadováno, aby nebyl během zpracování odstraněn žádný materiál filmu.

Směr linky (linek) a/nebo obrazce (obrazců) relativně k filmu samotnému je obecně nedůležitý, obzvláště u filmů, které mají vyvážené vlastnosti. Je však obvykle vhodné vytvořit tuto linku (linky) a/nebo obrazec (obrazce) podél směru, ve kterém je film vyráběn (MD) a toto může být obzvláště vhodně ovlivňováno během operací následujících po způsobu výroby filmu, například během rozřezávání velkých

9« 9999

9 9 • 99

9 9

9 9 9 • 9 99

9·· ·· «

9 9 ·

9 9 9 ·

- i9 - .:. .

rolí filmu k vytvoření cívek filmu, které budou použity v balících strojích.

Je také možné vytvářet linku (linky) a/nebo obrazec (obrazce) v jakémkoliv uspořádání (zejména s laserem nebo inkoustovou tryskovou hlavou). Například linka (linky) a/nebo obrazec (obrazce), které umožňují trhání, mohou být vytvářeny na filmu k určení oblasti a tvarů, které mají být předem odstřiženy, odlisovány, nebo jiným způsobem odstraněny, nebo odděleny (v celku nebo zčásti) koncovým uživatelem. Linka (linky) a/nebo obrazec (obrazce), které umožňují trhání, mají zde použití i v jiných oblastech, ne pouze v balení, například k vytváření složitých filmových tvarů a obrazců, bezpečnostní charakteristiky; linky umožňující trhání pro svazky dokumentů (jako jsou lístky) atd.

Film a/nebo vrstva ve kterém byla podle předloženého vynálezu vytvořena linka (linky) a/nebo obrazec (obrazce), může mít jakýkoliv vhodný podklad, jako je nějaký velmi známý vrstvový materiál (materiály), s výhodou materiál, který může být orientován alespoň v jednom směru, a proto také deorientován podél linky. Vhodné vrstvové materiály mohou zahrnovat některé z následujících materiálů: papír, syntetický papír, tkaninu, netkanou textilii, keramický list, list z kovového vlákna, pokovený list nebo film, kovovou folii, kovový plát; filmy z organických polymerů, s výhodou biopolymery, výhodněji filmy vyrobené z jednoho nebo více vhodných sacharidů; polysacharidy (jako je škrob, celulóza, glykogen, hemicelulóza, chitin, fruktaninulín; ligninové a/nebo pektinové látky); gumy; proteiny, popřípadě obilné, rostlinné a/nebo živočišné proteiny [jako je lepek (například z pšenice), syrovátkový protein, a/nebo želatina] ; koloidy (jako jsou hydrokoloidy, kupříkladu přírodní hydrokoloidy, například gumy); polymléčné, polygalaktové a/nebo celulózové filmy (například mikrobal a/nebo film z • · · · · • · · • · · · • · · • · · « · · ·

et· · · regenerované celulózy); termoplastické filmy; polymerní filmy (například filmy zahrnující: polyolefiny [například polypropylen a/nebo polyethylen], polyuretany, polyvinylhalogenidy [například PVC], polyestery [například polyethylentereftalát - PET], polyamidy [například nylony], a/nebo neuhlovodíkové polymery); a/nebo mnohovrstvé a/nebo kombinované vrstvy tvořené jakoukoliv jejich vhodnou kombinací a/nebo směsí.

Bude uznáno, že v koncové jakékoliv vrstvě substrát může být použit k tvorbě vrstvy podle předloženého vynálezu za předpokladu, že linka (linky) a/nebo obrazec (obrazce) mohou být do něj vloženy bez podstatného odstranění materiálu z listu tak, že mohou být vyloučeny nebo podstatně eliminovány nevýhodné výstupky a rýhové efekty v lince nebo obrazci umožňujícím trhání (například linka nebo obrazec zeslabení). Takové výhodné substráty listů jsou ty, v nichž rozdílná orientace může být vyvolána mezi objemem vrstvy a linkou (linkami) a/nebo obrazcem (obrazci). Výhodnější vrstvy jsou ty, které zahrnují složku materiálu, která může původně být podstatně orientovaná v jednom nebo více směrech podél listu a pak následně celá nebo částečně přeorientovaná pomocí vhodných prostředků, jako je laser podél linky na listu, k vytvoření linky (linek) a/nebo obrazce (obrazců) bez významného odstranění materiálu.

Výhodné filmy podle předloženého vynálezu mohou být zhotoveny z různých syntetických polymerů, například to mohou být filmy založené na polyolefinu, například na základě polyethylenu, na základě polypropylenu nebo vyrobený z polystyrenu nebo mohou být z filmů založených na polyesteru. Kromě toho filmy podle předloženého vynálezu mohou být ve formě mnohovrstevného speciálního polymeru, ačkoliv výhodné filmy zahrnují dvě nebo více vrstev, které mohou být tvořeny současným vytlačováním a/nebo potahováním.

• 9 9 9 9 9

Filmy jsou s výhodou utěsňovány teplem a je obecně výhodné, že když byly teplem utěsněny, tepelné těsněni samo o sobě má odolnost proti odlupováni menši, než síla požadovaná k roztržení filmu podél linky (linek) a/nebo obrazce (obrazců) , aby se usnadnilo rozšíření těchto natržení přes tepelné těsnění a pak do neutěsněných oblastí filmu okolo zabaleného předmětu. Je-li to vyžadováno, může být použito k uzavření balíčků utěsnění za studená a opět je výhodné, když takové utěsnění by dovolilo trhání odlupováním podél linky (linek) a/nebo obrazce (obrazců), aby se rozšířilo přes toto utěsnění .

Podle předloženého vynálezu jsou dvousměrně orientované polypropylenové (BOPP) filmy výhodné při výrobě listů, filmů a/nebo balíčků. Ještě výhodnější je, že BOPP filmy mají v podstatě vyrovnané fyzikální vlastnosti, například tak mohou být vyráběny za použití v podstatě stejného poměru napětí ve směru stroje a v příčném směru. Ačkoliv může být použito postupné napínání, při kterém ohřívaný váleček vyvíjí napětí, na film ve směru stroje a rozpínací pec je poté použita k vyvolání napětí v příčném směru, je obecně dávána přednost použití dvousměrně orientovaných filmů, které mohou být vyráběny souběžným napínáním, například za použití tak zvaného dvojího probublávacího procesu nebo souběžným napínacím rámem. Podíly napětí ve směru stroje a v příčném směru jsou s výhodou v poměru od 4:1 do 10:1, výhodněji od 6:1 do 8:1.

Filmy používané podle předloženého vynálezu mohou být různé tloušťky podle požadavků balíčků, které mají být produkovány. Například mohou být od asi 10 pm do asi 120 pm tloušťky a s výhodou od asi 14 pm do asi 40 pm tloušťky.

Linka (linky) a/nebo obrazec (obrazce) schopné trhání, vytvořené podle vynálezu, mohou vykazovat vlastnosti (například stupeň podélného zeslabení), které jsou dostačující pro možnost zahájení trhání šířícího se v podstatě podél linky φ · · · · · e Φ φ φ · ·

(linek) a/nebo obrazce (obrazců) ve kterých začalo, bez podstatné odchylky od nich. Nedostatečná trhací schopnost bude dělat obtíže, jestliže nebude možné započít podélné trhání. Ale nadměrná trhací schopnost (například přílišné zeslabení) by mohla mít nežádoucí výsledek v nechtěném otevření balíčku při běžné manipulaci. Bude uznáno kvalifikovanými odborníky v oboru, že odlišné způsoby dosažení trhací schopnosti filmů mohou mít za následek odlišnou roztržitelnost.

Ačkoliv balíčky podle vynálezu mohou být otevřeny roztržením filmu v podstatě podél trhání umožňující linky (linek) a/nebo obrazce (obrazců) v balícím filmu bez použití trhací pásky, trhací páska může být použita v kombinaci s jednou takovou linkou a/nebo obrazcem nebo s více linkami a/nebo obrazci, například pro usnadnění odtržení filmů, které jsou jinak obtížně otvíratelné s trhací páskou, například obzvláště silných filmů nebo filmů vyrobených z polymerů, které jsou přirozeně odolné vůči trhání.

Pokud není uvedeno jinak, termíny „schopný a/nebo „vhodný použité v tomto dokumentu (například s odkazem na vrstvy, listy, filmy, potažení, tvorby, postupy, způsoby, použití, aplikace, výrobky, materiály, přísady, sloučeniny, monomery, oligomery, prekurzory polymerů, polymery a/nebo pryskyřice popsané v toto dokumentu a/nebo v něm použité, přidané a/nebo začleněné v předkládaném vynálezu) budou chápány s odvoláním na tyto sloučeniny, které jestliže jsou použity správným způsobem, poskytují požadované vlastnosti (jako je zlepšené nahrazení trhací pásky filmu) pro předložený vynález, jak zde bylo popsáno.

Rozumí se také, že jakékoliv případné substituenty, které mohou být přítomny v jakémkoliv opakujícím se článku některého polymeru popsaného v tomto dokumentu, mohou být vybrány ke zlepšení jejich slučitelnosti s libovolnými • 4 • 4

• •• <1 9 9 9·· »

4 4 4 · 4 4 4 4

4444 44 444 4 44 4 4 44 ostatními materiály, se kterými mají být připravovány a/nebo mají vstupovat do vytváření vynálezu zde popsaného. Tedy velikost a délka substituentů musí být vybrána tak, aby optimalizovala fyzikální provázání nebo rozložení uvnitř pryskyřice a mohou nebo nemohou zahrnovat jiné reakční celky, schopné chemicky reagovat a/nebo se zesíťovat s těmito pryskyřicemi.

Určité části, složky, skupiny, opakující se úseky, sloučeniny, oligomery, polymery, materiály, směsi, prostředky a/nebo preparáty, které zahrnují něco nebo všechno z vynálezu zde popsaného, mohou existovat jako jeden nebo více stereoizomerů (jako jsou enantiomery, diastereoizomery, geometrické izomery, tautomery a/nebo konformační izomery), soli, obojetné iony, komplexy (jako jsou cheláty, klatráty, korunové (crown) sloučeniny, kyptandy/kryptády, inkluzní sloučeniny, interkalátové sloučeniny, intersticiální sloučeniny, ligandové komplexy, nestechiometrické komplexy, organokovové komplexy, Π-adukty, solváty a/nebo hydráty); izotopicky substituované formy, polymerní konfigurace [jako jsou homopolymery nebo kopolymery, statistické, roubované nebo blokové polymery, lineární nebo rozvětvené polymery (například hvězdicově a/nebo bočně rozvětvené polymery), vysoce rozvětvené polymery a/nebo dendritické makromolekuly (jako jsou typy popsané ve dokumentu WO 93/17060), příčně vázané a/nebo zesíťované polymery, polymery získatelné z dvou- a/nebo třímocných opakujících se úseků, dendrimery, polymery různé takticity (například izostatické, syndiotaktické nebo ataktické polymery)]; polymorfy [jako jsou intersticiální formy, krystalické formy, amorfní formy, fáze a/nebo tuhé roztoky], jejich kombinace, kde je to možné a/nebo jejich směsi.

4 · · · 4

4 4 4 $ 4 4 4 4

4 4 • 4 4 4

4 4 • 444 44 4

4 4 4 4

4 4 ·

4 4 4 4

4 4 4 4 4 4

Listy podle předloženého vynálezu zahrnují a/nebo začleňují všechny takové způsoby, které jsou účinné a/nebo vhodné.

Je uznáno, že určité charakteristické znaky vynálezu, které jsou pro jasnost popsány v kontextu jednotlivých ztělesnění, mohou být také připraveny v kombinaci v jednoduchém ztělesnění. A naopak různé charakteristické znaky vynálezu, které jsou pro stručnost popsány v kontextu jednoduchého ztělesnění, mohou být také připraveny odděleně a/nebo v nějaké vhodné podsestavě.

Termínem „ zahrnující jak je používán v tomto dokumentu se rozumí to, že následující seznam není vyčerpávající a může nebo nemusí obsahovat nějaké jiné, dodatečné vhodné položky, například jeden nebo více charakteristických znaků, složek, příměsí a/nebo substituentů jak je náležité.

Další a/nebo jiné možné charakteristické znaky předloženého vynálezu jsou popsány v nárocích.

Ztělesnění filmů a balíčků podle předloženého vynálezu bude nyní popsáno pomocí příkladů s odkazem k doprovodným obrázkům. Charakteristické znaky v každém obrázku jsou dány číselným označením, s číslováním v každém obrázku začínajícím další stovkou (tj . 1, 101, 201 atd.). Stejné a/nebo podobné charakteristické znaky v každém náčrtu jsou označeny čísly odděleně pomocí celého čísla o násobku jednoho sta (například znak 1, 101 a 301 se každý vztahuje k základnímu filmu na obr. 1, obr. 2 a 4).

Přehled obrázků na výkresech

Obr. 1 je příčný řez balícího filmu podle dosavadního stavu techniky s nalepenou trhací páskou.

♦ A AAAAAA

A A · · A · A

A · AAA

A · A A A

A A AAAA

AAA AAA AA AA

Obr. 2 je příčný řez balícího filmu podle dosavadního stavu techniky s linkami umožňujícími trhání, na nichž jsou v příčném řezu výstupky a rýhy, vzniklé použitím metody laserového odstranění podle dosavadního stavu techniky.

Obr. 3 je svitek filmu z obr. 2 podle dosavadního stavu techniky, který byl navinut na buben, vykazující výrazné rýhy filmu na povrchu filmu.

Obr. 4 je příčný řez (TD) přes trhací část filmu v jednom ztělesnění podle vynálezu, kde trhací linka byla vytvořena laserem o nízkém výkonu a z filmu bylo odstraněno velmi málo materiálu.

Obr. 5 je příčný řez (TD) přes trhací část filmu v jiném ztělesnění podle vynálezu.

Obr. 6 je svitek filmu podle vynálezu uvedený v obr. 4, který byl navinut na buben vykazující v podstatě plochý vnější povrch na svitku filmu.

Obr. 7 ukazuje část filmu z obr. 4 tvarovaného pro přebalení cigaretového balíčku, s jazýčkem pro snadné vytažení podél pruhu definovaného dvěma linkami umožňujícími trhání.

Obr. 8 je pohled v perspektivě na cigaretový balíček přebalený filmem z obr. 4.

Obr. 9 až 12 jsou fotografie příčných řezů (TD) filmů s linkami umožňujícími trhání, které ukazují rozdíl mezi filmy skupiny A v tomto dokumentu, rýhovanými laserem podle dosavadního stavu techniky (obr. 9 a 10) a filmy z příkladu 1 z tohoto dokumentu (obr. 11 a 12) .

Obr. 13 je graf poměru intenzity (odvozený z Ramanova spektra jak je popsáno v tomto dokumentu) napříč šířkou

0 0 0 ► 0 0 «

0 «

0000

0 0' 0 00 00 linky usnadňující trhání podle předloženého vynálezu v polypropylenovém (PP) filmu, ukazující odlišnou orientaci polypropylenu uvnitř linek, ve srovnání s polypropylenem ve zbytku filmu.

Různá provedení předloženého vynálezu budou nyní popsána pouze podle ilustrací.

Pokud jde o obr. 1, teplotou utěsnitelný dvouose orientovaný polypropylenový film 1 má samostatnou trhací pásku 3 nalepenou v oblasti _5 na film 1 k vytvoření linky v podélném směru (MD) na filmu. Jazýček (není znázorněn) je přisedlý na jednom konci trhací pásky 3. Když je tento film jL použit k přebalení cigaretového balíčku (není znázorněn), je trhací páska 2 známým způsobem umístěna na vnitřní povrch filmu 1. Jazýček je položen volně, takže když je za něj taženo, páska 3 protrhne oběma boky film _1 v oblastech 7_, 9, aby se odstranil pásek filmu 5, ke kterému byla páska 2 připevněna.

To umožní odstranit film jL z balíčku a ten může být otevřen.

Obr. 2 ukazuje jiný, podle dosavadního stavu techniky teplotou utěsnitelný dvouose orientovaný polypropylenový film 101, který má linky 107, 109 vyryté ve filmu 101 ve směru MD za použití laseru podle dosavadního stavu techniky. Jak se ukazuje na obr. 2, film 101 má zmenšenou tloušťku podél vyrytých linek 107, 109, kde materiál byl odstraněn laserovým paprskem, ale to zvětšilo tloušťku na druhé straně 111, 113 těchto zeslabených linek 107, 109, kde v důsledku odstranění materiálu se zformovaly linky výstupků 111, 113. Část 105 filmu 101 mezi vyrytými linkami 107, 109 má stejnou tloušťku jako zbytek filmu 101, protože nebyl vystaven přímému působení laseru při zpracování. Jazýček (není znázorněn) může být podobně připojen k oblasti 105 filmu a ponechán volný. Tažení za jazýček vyvolá trhání šířící se podél vyrytých linek 107, 109 na filmu 101, aby se odstranil pásek

4 44 4 4 ► · · * 4 4 ι · V

4

4 9

9 9 ' ·

9 4

9 9 44 filmu 105. Tím může být otevřen balíček přebalený filmem 101, jak je popsáno v obr.l.

Obr.3 ukazuje svitek filmu 215. Svitek filmu 201 podle dosavadního stavu techniky, jak ukazuje obr. 2, je navinut na buben ve směru MD a vytvoří obvyklým způsobem roli 215 filmu. Část filmu 201 se zvětšenou tloušťkou 211, 313 i obě strany vyrytých linek 207, 209 se zmenšenou tloušťkou jsou navrstveny navzájem na sobě, což v délce svitku 215 zahrnuje mnoho stovek otáček filmu. Tím mohou být vidět výrazné výstupky 211, 213 a rýhy 207, 209 na povrchu tohoto svitku 215, podle dosavadního stavu techniky, na obou stranách pásu filmu 205. Tyto výstupky 211, 213 a rýhy 207, 209 jsou vysoce nežádoucí z důvodů výše popsaných a mohou být například příčinou distorzi a napětí ve filmu 1J (doslovná citace)

Obr. 4 ukazuje jedno ztělesnění teplotou utěsnitelného dvouose orientovaného polypropylenového filmu 301 podle předloženého vynálezu, který má na sobě linky 307, 309 umožňující trhání, které jsou slabší než zbytek filmu 301. Linky byly vytvořeny ve směru MD . s použitím laseru, způsobem podle vynálezu, kde bylo odstraněno pouze nevýznamné množství materiálu filmu. Na rozdíl od filmu podle dosavadního stavu techniky, ukázaného na obr. 2, film 301 má v podstatě jednotnou tloušťku podél linek 307, 309, kde byl materiál filmu zpracován laserovým paprskem s jen velmi malými hrboly 311, 313, viditelnými na jedné straně linek 307, 309. Místo orientace filmu 301 podél linek 307, 309, byla orientace zvětšena ve směru MD v důsledku účinku ohřevu laserovým paprskem. Toto zvýšení orientace bylo indikováno zastíněním těchto oblastí 307, 309. Díl 305 filmu 301 mezi zeslabenými, trhání umožňujícími linkami 307, 309 má v podstatě stejnou tloušťku, orientaci a sílu jako zbytek filmu 301, protože nebyl přímo vystaven účinkům laserového zpracování. Jazýček (není znázorněn) může být jednoduše připevněn k oblasti 305 • · φ φφφφ φφφ φφ ·« na filmu a zůstat volný. Tažení za jazýček vyvolá trhání šířící se podél linek 307, 309, aby se odstranil pásek filmu 305, jak bylo určeno. Tak může být balíček přebalený filmem 301 otevřen jednoduchým způsobem, popsaným u obr. 1. Bude také uznáno, že v jiném ztělesnění vynálezu bude nutné vložení pouze jedné linky umožňující trhání do filmu (raději než dvou linek 307, 309 ukázaných v obr. 4), tedy bude možné otevřít přebalený balíček, jestliže bude připevněn vhodný jazýček na konec jednotlivé linky.

Obr. 5 ukazuje jiné ztělesnění teplotou utěsnitelného dvouose orientovaného polypropylenového filmu 401 podle předloženého vynálezu, obdobně jako v obr. 4 má linky 407, 409, vytvořené na filmu způsobem podle vynálezu. Ale na rozdíl od filmu z obr. 4 orientace filmu 401 podél linek 407, 409 je skrytá (náhodná) v celé tloušťce filmu a tato dezorientace se projevuje jako zastínění těchto oblastí 407, 409.

Obr. 6 ukazuje svitek filmu 501 z obr. 4, navinutý na buben v podélném směru (MD), aby se obvyklým způsobem vytvořila role 515 filmu. Linky 507, 509 umožňující trhání (vytvořené jak bylo popsáno výše, ve směru MD podél filmu), mají v podstatě stejnou tloušťku jako zbytek filmu 501 i pásek filmu 505, definovaný mezi linkami 507, 509. Tedy, když je mnoho vrstev filmu nakumulováno jedna na druhé ve velkém svitku 515 zahrnující mnoho set otáček, vnější povrch role zůstává v podstatě hladký, protože podél linek 507, 509 je málo nebo žádné výstupky a rýhy. Tak byla pozorována malá nebo žádná distorze nebo napínání filmu 501 při navinutí svitku do svitku 515.

Obr. 7 ukazuje film 601 podle vynálezu, který na obr. 4 byl ukázán v příčném řezu, který byl vytvarován tak, aby byl snadněji použitelný pro přebal balíčku. Zvláště vrub 617 byl připraven na jednom konci pásku filmu 605, mezi dvěma linka• · 4 4

4 4 4 • 4 4

4 4

4444 44

4444 mi 607, 609 usnadňujícími trhání, aby dovolil snadnější zahájení trhání podél linek, jak bylo popsáno výše. Bude uznáno, že mohou být také použity další vhodné prostředky k podpoře zahájení podélného trhání, jako je jazýček 619 tvarovaný a/nebo připevněný na oblast 605. Ve výhodných filmech podle vynálezu mohou být použity k podpoře trhání jazýček nebo vrub, nebo oba.

Obr. 8 ukazuje cigaretový balíček 721, přebalený filmem 701 podle vynálezu, který má na sobě odtržitelný pásek 705, určený linkami 707, 709 umožňujícími trhání a jazýček 719 připevněný k pásku 705, aby se usnadnilo jeho oddělení a tudíž odmotání filmu 701 z balíčku 721.

Pro ilustraci a vysvětlení vynálezu byly připraveny následující příklady filmů podle vynálezu, které jej ale neomezují a (pro porovnání) filmy připravené podle dosavadního stavu techniky:

BOPP film

Třívrstvá polymerní trubka byla vytvarována vytlačováním jádrové vrstvy polypropylenového (rovněž zmíněno výše jako PP) homopolymeru s vrstvou polyethylenu na každé straně jádrové vrstvy. Trubka byla chlazena a následně znovu ohřátá před následným vyfukováním až k vytvoření třívrstvého dvouose orientovaného polypropylenového (rovněž zde zmiňovaného jako BOPP) filmu, který má jádrovou vrstvu silnou 18,7 pm a dvě vnější vrstvy o tloušťce 0,3 pm, film sám je tlustý 19,3 pm. Na tomto běžném BOPP filmu byly použity různé způsoby k vytvoření linek umožňujících trhání.

Srovnání A (Comp A)

Jako srovnávací příklad jednoduché, laserem odstraněné linky 107, byl ve směru stroje (MD) rýhován běžný BOPP film

101, připravený jak bylo popsáno výše, za použití obvyklých ,

» «

4 způsobů rýhování laserem s velkým výkonem. Když laserové paprsky dopadají na film 101, byly pozorovány jedovaté výpary odpařované z polypropylenu, které ukazují, že bylo spáleno významné množství polypropylenu s povrchu filmu 101 při tvorbě zeslabené linky 107 rýhy.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Svítek BOPP filmu 301, připravený jak bylo popsáno výše, byl přiváděn rychlostí 60,9 m/min přes 50W C0₂ laser o vlnové délce 10,6 pm. Laserový paprsek byl rozdělen do dvou, aby se zmenšil výkon laseru na svitek na asi 7 W. Jednotlivé laserové paprsky byly zaměřeny na svitek filmu, aby zahřály film 301 podél jednotlivých linek 307 ve směru MD v postupu dostačujícím k zakódování orientace polypropylenu podélně, bez vypálení významného množství polymeru. Výsledkem byly zeslabené linky 307 na filmu 301, které by mohly být podélně roztrženy tlakem ruky. Bylo zjištěno, že při tomto nastavení výkonu laseru mezi asi 40 % a asi 65 %, se vytváří použitelné trhliny ve filmu. Jestliže byl výkon příliš velký, začal být materiál odstraňován s povrchu filmu a bylli příliš malý, nedošlo k dostatečnému zakódování orientace filmu, aby se vytvořilo dostatečné zeslabení pro snadné trhání. Výše zmíněné filmy 301 byly vytvořeny s párem linek 307, 309 umožňujících trhání a takové filmy mohly být navinuty na velké cívky, bez jejich znatelného zvrásnění. Výsledky

Pokud jde o obr. 9 až 12, fotografie různých filmů podle dosavadního stavu techniky a filmy podle předloženého vynálezu byly zvětšeny. Film byl vložen mezi vhodný zalévací materiál a rozříznut v příčném (TD) směru, aby byl vidět příčný řez filmem.

9 9 9 9«

99 • · · · »· · · · · · • •9 9 9 999

9 9 · 9 99·· · ♦ ♦· 9 9 9999

9999 9· ··· 999 99 99

Obr. 9 je fotografie snímaná za normálního světla procházejícího filmem 801 Comp A, podle dosavadního stavu techniky BOPP, vloženým mezi zalévací materiál 823. Měřítko 825 délky 100 pm bylo položeno na fotografii, aby ukázalo míru zvětšení obrázku. Na jedné straně je vzduchová mezera 827 mezi filmem a zalévacím materiálem. Výrazné výstupky a drážky jsou viditelné na vrchním i spodním povrchu filmu podél laserem vyryté línky 807 zeslabení a je zde výrazné zeslabení filmu v podélném směru.

Obr. 10 je fotografií stejného vzorku filmu Comp A, při stejném zvětšení, snímaná pod křížově procházejícím polarizovaným světlem, (kde měřítko 925 označuje také délku 100 pm). Orientace materiálu uvnitř filmu 901 a linkou 907 usnadňující trhání je viditelně ve značné míře stejná, jako linka 907 jevící se jako šedá a má ve značné míře jednotnou intenzitu osvětlení napříč řezu filmu. Malý rozdíl mezi množstvím procházejícího polarizovaného světla skrz linku 907 umožňující trhání a zbytkem BOPP filmu 901 je dán tím, že polymerní řetězce uvnitř linky 907 a filmu 901 jsou orientovány v podstatě ve stejném směru vzhledem k rovině polarizace dopadajícího polarizovaného světla.

Obr. 11 je fotografií BOPP filmu z příkladu 1 tohoto dokumentu. Fotografie je snímaná za normálního procházejícího světla a ukazuje příčný řez filmu 1001, vloženého uvnitř zalévací hmoty 1023. Měřítko 1025 je 50 um dlouhé a bylo položeno na fotografii, aby ukázalo míru zvětšení obrázku. Tato fotografie ukazuje, že film má jen velmi nepatrné, téměř žádné výstupky a rýhy na povrchu linky 1007 umožňující trhání a pak hlavně jen na jedné straně, jako důsledek laserového paprsku.

Obr. 12 je fotografií stejného vzorku z příkladu 1, při stejném zvětšení jako v obr. 11, snímaná pod polarizovaným světlem. Je viditelné, že orientace materiálu uvnitř linky

1107 umožňující trhání je odlišná od orientace uvnitř zbytku • fr ···· • · · » · » • · · • frfr · frfr frfr filmu 1101, jak velmi málo polarizovaného světla je propouštěno skrz linku 1107 umožňující trhání, která se jeví téměř černá. Tento velký rozdíl je důsledkem většího stupně světelného rozptylu z polymerních řetězců uvnitř linky umožňující trhání, které mají odlišný úhel k rovině polarizace dopadajícího polarizovaného světla, než polymerní řetězce ve zbytku filmu. Tak když je osvětlení polarizovaným světlem, jeví se linky 1107 umožňující trhání mnohem tmavší, když zbytek BOPP filmu 1101 je světlý (a naopak).

Poznamenává se, že při porovnání charakteristických znaků jako jsou rýhy a výstupky, fotografie filmu podle předloženého vynálezu (obr. 10 a obr. 11) byly snímány při větším zvětšení (asi dvojnásobném) ve srovnání s fotografiemi filmů podle dosavadního stavu techniky (obr.

a obr. 9).

Měření orientace řetězce polypropylenu uvnitř linky

Stupeň polarizace některých pásem ve spektru získaném polarizovanou konfokální Ramanovou mikroskopií může být použit k indikaci směru výhodné orientace uvnitř vzorku a porovnán s relativními orientacemi mezi oblastmi vzorku.

Tato technika byla použita k demonstraci rozdílné orientace polypropylenového polymeru uvnitř linky umožňující trhání podle předloženého vynálezu, připravené na BOPP filmu obdobně jako v příkladech popsaných výše.

Jedno z Ramanových pásem je silnější, když je Ramanúv laser polarizován paralelně k rozšířenému hlavnímu řetězci (paralelnímu pásmu) a jiný je nejsilnější, když polymerní řetězce jsou orientovány kolmo k polarizaci laseru (kolmé pásmo). V Ramanovš spektru polypropylenu (PP) je mnoho pásem, které mohou být pro tento účel použity. Ramanovo pásmo je identifikováno vlnočtem, která označuje počet cyklů vlny v jednotce délky a je inverzní k vlnové délce. Poměrná intenzita může být změřena, když je intenzita paralelního » · · 9 · 9

9

9 »999 99 pásma [= Ij (vlnočet)] dělena intenzitou kolmého pásma [= Ir (číslo vlny)]. Z toho lze vyvodit vysokou hodnotu poměrné intenzity, když polymerní řetězce jsou přednostně orientovány ve směru polarizace laseru.

S odkazem na obr. 13, Ramanův polarizovaný laserový paprsek byl zaměřen na povrch filmu podle tohoto vynálezu, zahrnujícího BOPP film, na němž byla vytvořena linka umožňující trhání shodně se způsobem podle vynálezu, popsaném zde v příkladu 1. Linky pozorované vizuálně Ramanovou mikroskopií byly asi 25 až 30 pm široké. Byla použita 50x zvětšující čočka objektivu k získání příčného rozkladu asi 2 pm pro Ramanův laserový paprsek. Poměrná intenzita páru pásů v Ramanově spektru byla změřena během snímání zaostřeného bodu paprsku Ramanova laseru v délce intervalu 3 pm podél dráhy kolmé a napříč k lince umožňující trhání. Ramanův laserový paprsek byl polarizován paralelně se směrem této linky.

Na obr. 13 je získaný graf, kde druhá souřadnice označující poměr intenzity I|| (815 cm¹) / Ir (840 cm^-1) nemá rozměr a první souřadnice označuje polohu Ramanova laseru podél snímané dráhy jako vzdálenost v mikronech (pm) se zřetelem na dohodnutý počáteční bod na polypropylenovém filmu, přiléhající k lince umožňující trhání. Rozdíly v orientaci polymeru uvnitř této linky vzhledem ke zbytku filmu jsou viditelné. Vyšší poměr intenzity odpovídá řetězcům polypropylenu, které jsou výhodněji orientovány ve směru linky.

Tvar profilu na obr. 13 ukazuje, že pro toto ztělesnění linky umožňující trhání podle předloženého vynálezu, je orientace řetězců polypropylenu zřetelně vyšší uvnitř linky, než v okolním filmu. PP řetězce uvnitř linky jsou přednostně orientovány podélně, v porovnání s polypropylenem ve zbytku filmu. Jedno vysvětlení, aniž by bylo přáním být omezeni nějakým mechanizmem, protože vytvoření linky laserem, jak bylo popsáno v příkladech v tomto dokumentu je závislé na výkonu, který je dostatečně nízký, aby neodstraňoval, ale dostatečně vysoký aby vyžíhal film podél linky a tudíž změnil orientaci polypropylenových řetězců. K potvrzení, že nebyl pozorován optický artefakt (například v důsledku dichroizmu nástroje), byl experiment popisovaný výše opakován s filmem otočeným o 90 ⁰ ve spektrometru, dokud polarizace laseru nebyla ustálena. Byly pozorovány stejné výsledky.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Pružný popřípadě polymerní film, který má alespoň jednu linku (linky) a/nebo obrazec (obrazce), vyznačující se tím, že materiál filmu má uvnitř linku (linky) a/nebo obrazec (obrazce) s podstatně odlišnou orientací vzhledem k materiálu ve zbytku filmu.
2. Film podle nároku 1, vyznačující se tím, že linka (linky) a/nebo obrazec (obrazce) mají v podstatě stejnou tloušťku jako zbytek filmu.
3. Pružný popřípadě polymerní film, který má alespoň jednu linku (linky) a/nebo obrazec (obrazce) umožňující trhání, vyznačující se tím, že linka (linky) a/nebo obrazec (obrazce) mají v podstatě stejnou tloušťku jako zbytek filmu.
4. Film podle nároku 3, vyznačující se tím, že materiál filmu má uvnitř linku (linky) a/nebo obrazec (obrazce) s podstatně odlišnou orientací vzhledem k materiálu ve zbytku filmu.
5. Film podle některého z předcházejících nároků, v yznačující se tím, že materiál filmu má v lince (linkách) a/nebo obrazci (obrazcích) podstatně odlišnou orientaci vzhledem k materiálu ve zbytku filmu a linka (linky) a/nebo obrazec (obrazce) mají v podstatě stejnou tloušťku jako zbytek filmu.

·· • · · · • · · ·· ···· •

I

I 4 ··
6. Film podle nektereho z předcházejících nároku, v y značující se tím, že je v podstatě orientován alespoň v jednom směru.
7. Film podle některého z předcházejících nároků, v y značující se tím, že materiál v lince (linkách) a/nebo obrazci (obrazcích) je podstatně více orientován ve velikosti a/nebo směru,
8. Film podle některého 2 značující se tím, ál.
9. Film podle některého 2 značující se tím, polymer.
10. Film podle některého vyznačující se t a/nebo polyester.
11. Film podle některého vyznačující se t len.

než materiál ve zbytku filmu.

předcházejících nároků, v y že zahrnuje polymerní materipředcházejících nároků, v y že zahrnuje termoplastický z předcházejících nároků, í m, že zahrnuje polyolefin z předcházejících nároků, í m, že zahrnuje polypropy
12. Film podle některého z předcházejících nároků, v yznačující se tím, že je dvouose orientován v podstatě kolmém směru.
13. Film nárokovaný v některém z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že linka (linky) a/nebo obrazec (obrazce) v něm jsou tvořeny přímým chemickým a/nebo radiačním působením, které neodstraňuje podstatné množství materiálu z filmu.

·· ·· ····
14. Film podle některého z předcházejících nároků, v yznačující se tím, že linka (linky) a/nebo obrazec (obrazce) v něm jsou tvořeny přímým působením, vybraným z dávky záření skrz vzorkované litografické masky, umístěním chemikálie podél linky; a/nebo zaostřeným elektromagnetickým zářením a/nebo radiací částicemi.
15. Film podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že linka (linky) a/nebo obrazec (obrazce) v něm jsou tvořeny inkoustovou tryskovou tiskárnou vhodného materiálu podél nich.
16. Film podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že linka (linky) a/nebo obrazec (obrazce) v něm jsou tvořeny působením laseru.
17. Film podle nároku 16, vyznačující se tím, že laserem je C0₂ laser s vlnovou délkou okolo 10,6 nm.
18. Film podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že má na sobě potisk.
19. Film podle nároku 18, vyznačující se tím, že potisk indikuje polohu pro zahájení trhání filmu podél alespoň jedné linky (linek) a/nebo obrazce (obrazců).
20. Film podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že alespoň jedna linka (linky) a/nebo obrazec (obrazce) je prodloužena k okraji f ilmu.
21. Film podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že má odříznuté rozšíření od kraje filmu a/nebo na toto místo přilepený jazýček, k • · · 9 9 9

9999 *9 99 9

9 · · 9 9 9

9999 9 999

9 9 9 9 9 9

9999 99 999 999 usnadnění zahájení trhání podél alespoň jedné linky (linek) a/nebo obrazce (obrazců) na filmu.
22. Film podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že alespoň jedna linka (linky) a/nebo obrazec (obrazce) je dostatečně slabší než zbytek filmu, k usnadnění zahájení podélného trhání tlakem ruky.
23. Způsob vytvoření alespoň jedné linky (linek) a/nebo obrazce (obrazců) v pružném, popřípadě polymerním filmu tak, že film se trhá v podstatě podél linky (linek) a/nebo obrazce (obrazců), bylo-li trhání zahájeno podél nich, vyznačující se tím, že zahrnuje krok: prostředky zaměřenými na svitek filmu se vytvoří linka (linky) a/nebo obrazec (obrazce) umožňující podélné trhání, bez odstranění významného množství materiálu z něj tak, že linka (linky) a/nebo obrazec (obrazce) mají v podstatě stejnou tloušťku jako zbytek filmu.
24. Způsob vytvoření alespoň jedné linky a/nebo obrazce v pružném, popřípadě polymerním filmu tak, že film podél linky (linek) a/nebo obrazce (obrazců) umožňuje nebo odolává dalšímu zpracování, vyznačující se tím, že zahrnuje krok zaměřený na svitek filmu pomocí prostředků k rozdílné orientaci materiálu podél linky (linek) a/nebo obrazce (obrazců), takže materiál podélně má podstatně jinou orientaci (popřípadě je více uspořádán) než materiál ve zbytku filmu a linka (linky) a/nebo obrazec (obrazce) mají v podstatě stejnou tloušťku jako zbytek filmu.
25. Způsob vytváření alespoň jedné linky a/nebo obrazce v pružném, popřípadě polymerním filmu tak, že film se bude trhat v podstatě podél linky (linek) a/nebo obrazce (obrazců) , jestliže trhání bylo zahájeno podélně, vyznaču39 jící se tím, že zahrnuje krok(y):

a) zaměření prostředku na svitek filmu rozdílně orientovat materiál podél linky (linek) a/nebo obrazce (obrazců), takže materiál podélně má podstatně odlišnou orientaci (popřípadě je více orientován) než materiál ve zbytku filmu; a/nebo

b) prostředky zaměřenými na svitek filmu vytvořit linku (linky) a/nebo obrazec (obrazce) umožňující podélné trhání bez odstranění významného množství materiálu z něj tak, že linka nebo linky mají v podstatě stejnou tloušťku jako zbytek filmu.
26. Způsob podle nároku 25, vyznačující se tím, že kroky (a) a (b) jsou spíše současné než postupné; a popřípadě prostředky pro rozdílnou orientaci, z kroku (a) a prostředky pro usnadnění trhání z kroku (b) , jsou ty samé prostředky, takže jedním způsobem se dosahuje obou účinků.
27. Způsob pro vytvoření trhatelného filmu, vyznačující se tím, že zahrnuje krok:

zaměřený na alespoň jednu linku a/nebo obrazec vybrané na svitku polymerního filmu, orientovaného v alespoň jednom (výhodně ve dvou) směru (směrech) prostředku usnadňujícího trhání které selektivně změní (výhodněji zvýší) orientaci filmu podél linky (linek) a/nebo obrazce (obrazců), ale ne ve zbytku filmu; takže prostředky usnadňující trhání z něj neodstraní významné množství filmu;

vytvořit ve výsledném filmu linku (linky) a/nebo obrazec (obrazce) usnadňující trhání, které mají v podstatě stejnou tloušťku podél nich jako zbytek filmu.
28. Způsob pro vytvoření trhatelného filmu, vyznačující se tím, že zahrnuje kroky:

(i) zaměření na alespoň jednu linku a/nebo obrazec určené na svitku pružného, v podstatě neorientovaného polymerního filmu prostředku usnadňujícího trhání, které selektivně ···· ·· ·· ·· · • · · · · · · * ···· · 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9 9 9 9

9999 99 999 999 99 ·· zabrání nebo v podstatě předejdou orientaci filmu podél linky (linek) a/nebo obrazce (obrazců), ale ne ve zbytku filmu; takže prostředky usnadňující trhání z něj neodstraní významné množství filmu; a (ii) následné orientování zbytku filmu tak, že film zůstane v podstatě neorientován nebo málo orientován podél linky (linek) a/nebo obrazce (obrazců), pro vytvoření linky (linek) a/nebo obrazce (obrazců) usnadňujících trhání ve výsledném filmu, který má v podstatě stejnou tloušťku podél linek, jako ve zbytku filmu.
29. Film získaný a/nebo získatelný některým ze způsobů nárokovaných v některém z nároků 23 až 28.
30. Balíček zahrnující alespoň jeden předmět zabalený v pružném polymerním filmu, jak bylo nárokováno v některém z nároků 1 až 22 a/nebo 29.
31. Balíček podle nároku 30, vyznačující se tím, že je možno jej otevřít tlakem prstu, v podstatě podél linky (linek) a/nebo obrazce (obrazců), bylo-li trhání vyvoláno podélně.
32. Balíček podle nároku 30 nebo 31, vyznačující se tím, že film je utěsněn kolem předmětu a k trhání dochází s odloupnutím těsnění.
33. Balíček podle některého z nároků 30 až 32, vyznačující se tím, že film je utěsněn teplem kolem předmětu.

·· ··· ·
34. Balíček podle některého z nároků 30 až 33, vyznačující se tím, že potisk na něm ukazuje polohu pro zahájení trhání filmu k otevření balíčku.
35. Balíček podle některého z nároků 30 až 34, vyznačující se tím, že alespoň jedna linka a/nebo obrazec usnadňující otvírání přesahuje konec filmu na balíčku.
36. Balíček podle některého z nároků 30 až 35, vyznačující se tím, že má naříznuté rozšíření okraje filmu, aby se usnadnilo zahájení trhání podél trhání umožňující linky a/nebo obrazce na filmu.
37. Film, způsob a/nebo balení v podstatě jak jsou zde popsány, s odkazem k obrázkům a výkresům popisujícím ztělesnění podle předloženého vynálezu.