CZ20032626A3 - Mould for producing pre-cast concrete units - Google Patents

Description

Oblast techniky

Vynález se týká formy k výrobě betonových těles, zejména dlažebních kostek, se spodním formovacím dílem, který sestává z formovacího komorového bloku a z bočních dílů, které jsou s ním sešroubovány, přičemž formovací komorový blok vykazuje vnitřní oblast s formovacími komorami a okrajovou oblast, na níž jsou nejméně částečně uspořádána vybrání.

Dosavadní stav techniky

Takovéto formy jsou používány jako vratné formy ve formovacích strojích. Sestávají z vrchního formovacího dílu s lisovníkem a ze spodního formovacího dílu, který sestává z formovacího komorového bloku a bočních dílů, přičemž lisovníky lícují do komor vytvořených ve formovacím komorovém bloku.

Spodní formovací díl leží na formovacím stole, takže komory k plnění a následnému zhuštění jsou vespod uzavřeny. Ke zhuštění dochází prostřednictvím kmitání, které je od střásacího stroje přenášeno přes formovací komorový blok na betonová tělesa. Nadzvednutím spodního formovacího dílu při neměnné poloze lisovníku jsou vytvořená tělesa vyjmuta z formy. Boční díly slouží k držení a vedení formovacího komorového bloku a jako kolejnice pro plnicí vozík.

• · · ·

Ze stavu techniky jsou známy spodní formovací díly, které sestávají z formovacího komorového boku a bočních dílů, které jsou s ním bočně sešroubovány. Formovací komorový blok obsahuje vnitřní oblast s formovacími komorami a okrajovou oblast, která částečně vykazuje vybrání. Nevýhodné u takovýchto spodních formovacích dílů je, že mohou být pouze podmínečně vytvrzeny, neboť přitom ve formovacím komorovém bloku vznikají velká pnutí. Dále je pak pro sešroubování bočních dílů s formovacím komorovým blokem zapotřebí nákladných operací, jako je vrtání a řezání závitů.

Pomocí zkoušek bylo dále zjištěno, že dodatečné chvění formy po odpojení střásacího stroje vede k ovlivnění kvality povrchu betonového tělesa, doléhajícího na formu.

Podstata vynálezu

Vynález si klade za cíl vyvinout formu k výrobě betonových těles, která by byla vhodná k vytvrzení a bylo by ji možno vyrobit racionálním způsobem. Vynález si dále klade za cíl vyvinout formu k výrobě zlepšených betonových těles, u níž je zejména výrobní proces pozitivně ovlivněn formou. Obě úlohy směřují ke zvýšení životnosti formy a zlepšení kvality betonových těles, vyráběných ve formě.

Úloha podle vynálezu byla vyřešena vyvinutím formy k výrobě betonových těles, zejména dlažebních kostek, se spodním formovacím dílem, který sestává z formovacího komorového bloku a z bočních dílů, které jsou s ním sešroubovány, přičemž formovací komorový blok vykazuje vnitřní oblast s formovacími komorami a okrajovou oblast, na • · • · • · • · • · · · • · · · · · · • · · · · · · • ······ · · • · · · · · · ·· ·· · · ·· níž jsou nejméně částečně uspořádána vybrání, podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že

- formovací komorový blok má v podstatě konstantní tloušťku,

- okrajová oblast pro upevnění bočních dílů vykazuje vybrání, jejichž prostřednictvím jsou vytvořeny můstky s konstantní šířkou můstku,

- vybrání v okrajové oblasti k upevnění bočních dílů jsou v půdorysu nejméně částečně vytvořena jako podříznutá drážka s bočním otvorem, a

- sešroubování bočních dílů je provedeno napříč k průběhu podříznuté drážky.

Forma podle vynálezu k výrobě betonových těles má spodní formovací díl s formovacím komorovým blokem, který má po své délce a šířce v podstatě konstantní tloušťku nebo výšku. Okrajové oblasti formovacího komorového bloku vykazují vybrání, jejichž prostřednictvím jsou vytvořeny můstky s konstantní šířkou můstku, přičemž vybrání, respektive můstky slouží k upevnění bočních dílů. Vybrání jsou v půdorysu vytvořena nejméně částečně jako podříznutá drážka s bočním otvorem k okrajové oblasti a sešroubování bočních dílů je provedeno napříč k průběhu podříznuté drážky.

Tím je v okrajové oblasti formovacího komorového bloku vytvořena okrajově otevřená struktura, která působí proti vzniku pnutí, respektive prostřednictvím bočních otvorů znemožňuje vznik povrchových pnutí. Dále pak umožňuje • · · · ·· · · · · · · ·· • · · · · · · · · · • · · · · ·· · · · · • · ··« ······ · · ···· ·· ·· ·· ·· ·· takováto konstrukce formovacího komorového bloku upevnění bočních dílů pomocí normalizovaných součástí, jako šroubů a vodicích vložek, aniž by bylo zapotřebí provádět na formovacím komorovém bloku vrtací a závitové operace.

Vyrovnání sešroubování bočních dílů napříč k průběhu drážky umožňuje vysoké zatížení bočních dílů, neboť tyto jsou velkými kontaktními plochami sešroubování přitlačovány na okrajovou oblast formovacího komorového bloku. Podříznuté drážky jsou drážky, které mají na dně drážky šířku, která je větší než šířka drážkového otvoru, takže drážka probíhá v průřezu k drážkovému otvoru klínovitě, stupňovitě nebo obloukově.

Sešroubováním a/nebo stažením bočních dílů s formovacím komorovým blokem prostřednictvím drážky a popřípadě přídavným svařením bočního dílu a formovacího komorového bloku je získán spoj s možností obzvláště vysokého zatížení.

Dále se ukázalo jako výhodné, když jsou boční díl a formovací komorový blok vzájemně vystředšny prostřednictvím kolíků a/nebo dosedacích ploch. Mohou tak být zvoleny hrubší tolerance pro sešroubování nebo stažení, neboť tyto nejsou pro vyrovnání bočních dílů na formovacím komorovém bloku určuj ící.

Dále je výhodné vytvořit vybrání, zejména v podobě T-drážky nebo L-drážky, s dutým prostorem, v průřezu hranatým a/nebo zaobleným, a s krčkem, spojujícím dutý prostor s okolím, přičemž dutý prostor a krček jsou s výhodou vytvořeny jako volný výřez. Tím je možné použít řezání kyslíkem, které se používá k vytvoření formovacích komor ve • · • · · 9 · · » · · * « • ··· · 4 • · · · · <

»··· · · H

9 9 9 • · I vnitřní oblasti formovacího komorového bloku, také pro vytvoření okrajové oblasti formovacího komorového bloku. To znamená, že vnitřní oblast a okrajová oblast formovacího komorového bloku mohou být opracovány na jednom stroji tím samým způsobem.

Výhodné provedení předmětu vynálezu dále předpokládá uspořádání drážek nebo vybrání v okrajové oblasti formovacího komorového bloku v pravidelných vzájemných odstupech. Tím vznikají mezi vybráními můstky o stejné šířce. Díky jim vykazuje celá okrajová oblast co se týče vytvrzovacího pochodu jednotné chování. Zejména se jedná o uspořádání, co se průřezu týče, T-drážek nebo L-drážek.

Podle výhodného provedení vynálezu je navrženo vytvořit podříznuté drážky s různými délkami krčků a zejména pak drážky s různými délkami krčků uspořádat střídavě vedle sebe. Tím je možné vytvořit širší okrajovou oblast s můstky jednotné šířky.

Použitím závitové tyče s klínovým upínadlem jakožto upevňovacím prostředkem je možné obzvláště rychlé upnutí bočního dílu na formovacím komorovém bloku.

Spojením formovacího komorového bloku a bočního dílu prostřednictvím drápovitých upínáků a/nebo kombinací závěsného šroubu a klínového šroubu lze tyto součásti obzvláště rychle vzájemně spojit, respektive uvolnit.

Podle výhodného provedení vynálezu je dále navrženo nejméně jedno z vybrání, ležících, ležících v okrajové oblasti formy, zaplnit tlumicím plnivem. Tím se ušetří • · • · · · ·· · · ·· · · • · · « · · · · « ···· · · · · · · ·· · « · ···«*« · ···· ·· ·· · · ·· nákladné přivařování víka, chránícího vybrání před vniknutím betonu, a zejména se vyloučí tepelné deformace, k nimž při přivařování dochází. Dále pak zaplněné vybrání působí během provozu střásacího stroje a po odpojení střásacího stroje na formu, takže jsou zejména chvění formy po odpojení střásacího stroje rychle utlumena a zamezí se tím vytvoření horizontálně probíhajících trhlin na bočních plochách betonových těles, která doléhají na formu. Prostřednictvím tlumení tak dochází k technickému a optickému zlepšení bočních povrchových ploch betonového tělesa.

Podle výhodného provedení vynálezu je navrženo jako plnivo použít zejména polymerbeton. Polymerbeton je v podstatě umělohmotná masa, v níž je uložen štěrčík a/nebo písek. Tento materiál je z hlediska zatížení působících na formu velice vhodný, neboť je odolný zejména vůči chemickým a mechanickým zatížením.

Dále je navrženo vytvořit otvorový průřez vybrání nepravidelně, respektive odchýlené od jednoduchého geometrického tvaru. Pomocí zúžení a/nebo rozšíření v průřezu vybrání je možno vedle tlakových zatížení, která jsou zachycována každým otvorem, přenášet na plnivo také tahová zatížení. Při takovémto vytvoření tedy plnivo zachycením a utlumením tahových zatížení v zejména jednom směru vykazuje přídavný účinek, aniž by k tomu byl zapotřebí přídavný prostor. Rovněž to vede k silnějšímu utlumení kmitavého napětí v ohybu, neboť pak nezávisle na směru ohybu působí tlumivě veškeré plnivo, když při každém ohybu dochází současně k tahovým i tlakovým zatížením.

• · • · · · ·· · · ·» ·· • · · · · « · · · · ···· · · · · · · · ·· · ♦ 9 ······ · · • · · · · · · · · · • · · · 9 · ·· 9 9 ·· ··

Podle dalšího výhodného provedení vynálezu jsou stěny vybrání spojeny pomocí nejméně jednoho zakotvení s nejméně dvěma kotvícími body. Takovéto sepětí stěn umožňuje udržet tvar také při větším počtu vybrání a/nebo při velkoobjemových vybráních stabilní a zatížení a kmity prostřednictvím zakotvení cíleně vést a koncentrovat.

Podle vynálezu je dále navrženo všechna kruhově uzavřená vybrání zaplnit plnivem. Tím je umožněno maximální utlumení kmitů nacházejících se ve formě.

Podle výhodného provedení vynálezu mohou být vybrání ve formovacím komorovém bloku orientována v libovolném prostorovém směru. Tím je možno působit na veškeré, ve formovacím komorovém bloku se vyskytující, kmity, respektive i na ohybová, tažná, tlaková a torzní zatížení, respektive i cíleně ovlivňovat určité směry kmitů nebo zatížení.

Vynález dále s výhodou navrhuje spojit nejméně dvě vybrání prostřednictvím nejméně jednoho spojovacího prostoru a tento vytvořit zejména jako vrtání. Takto je jednoduchým způsobem možné tlumicí prvky vzájemně sdružit nebo zesíťovat do účinného svazku.

S výhodou je navrženo vyplnit spojovací prostor plnicím materiálem. Tím je možno dosáhnout optimálního spolupůsobení vyplněných vybrání.

Rovněž je s výhodou navrženo uspořádat vybrání v rohové oblasti formovacího komorového bloku, aby se zde zabránilo sbíhání kmitů.

• · · · · · • 4 · · • « · • · 4 ·

4 4

4 4 ··»· · ·

• 4 • · 4 4 4

Podle výhodného provedení vynálezu je rovněž navrženo předem zhotovenou vložku z plnicího materiálu vložit nebo vlepit do vybrání. Tím může být vložka vyrobena racionálním způsobem.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je dále blíže popsán s pomocí příkladů provedení, znázorněných schematicky na výkresech, kde značí:

obr. 1 půdorys formovacího komorového bloku;

obr. 2 formovací komorový blok znázorněný na obr. 1 s našroubovanými bočními díly;

obr. 3 bokorys spodního formovacího dílu znázorněného na obr. 2 ve směru šipky III;

obr. 4 řez spodním formovacím dílem znázorněným na obr. 2 podél čáry řezu V-V;

obr. 5 řez spodním formovacím dílem znázorněným na obr. 2 podél čáry řezu V-V;

obr. 6 bokorys spodního formovacího dílu znázorněného na obr. 2 ve směru šipky VI;

obr. 7 řez spodním formovacím dílem znázorněným na obr. 2 podél čáry řezu VII-VII;

obr. 8 detail VIII spodního formovacího dílu znázorněného na obr. 2;

• · ·

• · · · 4 · · · · 4 • ··· · 9 9 9 « 4 4 • 4 444 4 4 4 4 · 4 4 4

44 44 4 4444

4444 44 44 44 44 44 obr. 9 první variantu formovacího komorového bloku;

obr. 10 druhou variantu formovacího komorového bloku;

obr. 11 třetí variantu formovacího komorového bloku;

obr. 12 půdorys příčné strany čtvrté varianty formovacího komorového bloku;

obr. 13 perspektivní částečný pohled na formovací komorový blok s rozdílně vytvořenými vybráními;

obr. 14 půdorys formovacího komorového bloku z obr. 13;

obr. 15 řez formovacím komorovým blokem znázorněným na obr. 14 podél čáry řezu XV-XV;

obr. 16 řez formovacím komorovým blokem znázorněným na obr. 14 podle čáry řezu XVI-XVI;

obr. 17 řez formovacím komorovým blokem znázorněným na obr. 14 podél čáry řezu XVII-XVII;

obr. 18a - 18h schematicky znázorněné půdorysy vytvoření stěn u vybrání;

obr. 19 bokorys dalšího formovacího komorového bloku se šikmo probíhajícími vybráními;

obr. 20 půdorys dalšího formovacího komorového bloku; a •4 4444 ·· 44 ·· • 44 4 4 · 4 44 4

4444 4 44 4 4 4 4

4*4 <444·· 4 4

44 44 4 4444

4444 44 44 44 44 44 obr. 21 půdorys dalšího formovacího komorového bloku se spojovacími prostory mezi vybráními.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je znázorněn formovací komorový blok 2' který spolu s bočními díly 2 tvoří spodní formovací díl 2 (viz také obr. 2) . Formovací komorový blok 2 vykazuje vnitřní oblast 4. a obvodovou okrajovou oblast 5. Ve vnitřní oblasti 4. je uspořádáno 35 vybrání, respektive otvorů, které slouží jako formovací komory 7. Formovací komory 7. procházejí formovacím komorovým blokem 2 ve směru kolmém k nákresně. Formovací komory 7_ mají obrys 2' který odpovídá obrysu neznázorněného betonového tělesa, respektive dlažební kostky, která je ve formovacím komorovém bloku 1 formována.

Okrajová oblast 5 sestává ze dvou protilehlých podélných okrajů 9, 10 a dvou protilehlých příčných okrajů 11, 12. V okrajové oblasti 5 jsou okolo vnitřní oblasti ý vytvořena vybrání 22' která jsou částečně uzavřena víky 21· Víka 21 brání vstupu plnicího materiálu do vybrání 22· Dále obsahuje formovací komorový blok 2 na příčných okrajích 21' 12 vybrání 22' která jsou vytvořena jako podříznuté drážky 15 a rozkládají se rovnoběžně s otvory 6.

Ve formovacím komorovém bloku 2 znázorněném na obr. 1 jsou drážky 15 vytvořeny jako T-drážky 22· T-drážky 22 procházejí od vrchní strany 17 ke spodní straně 22 formovacího komorového bloku 2 ^a vykazují směrem k příčným stranám 19 formovacího komorového bloku 2 boční otvory 20. Prostřednictvím drážek 15 vzniká na příčných okrajích 21' 12 směrem k příčným stranám 19 otevřená okrajová struktura 21, ·

•

0000

00

0 0 0 0

00 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

00

·♦·· která při nedbání víka 14 tvoří v půdorysu můstkovou strukturu 22.

Můstky 24 vytvořené mezi okolím 23 a drážkami 15, respektive vybráními 13, mají přitom konstantní šířku můstku S. Můstková struktura 22 se v podstatě rozkládá přes šířku B formovacího komorového bloku jL. Podle neznázorněné varianty provedení obsahuje formovací komorový blok _1 také v oblasti podélných stran 25, 26, zejména po délce L formovacího komorového bloku .1 drážky, které vytvářejí obvodovou otevřenou strukturu.

Na obr. 2 je znázorněn formovací komorový blok 1, znázorněný již na obr. 1, a to spolu s našroubovanými bočními díly 2. Formovací komorový blok 1. a boční díly 2 tvoří dohromady spodní formovací díl s neznázorněnými lisovníky, které formovacím komorám 7_, představuje formu k výrobě tvarových těles, zejména betonových těles.

3, což společně jsou přizpůsobeny

Boční díly 2., respektive levý boční díl 2a a pravý boční díl 2b jsou s formovacím komorovým blokem 1 sešroubovány prostřednictvím T-drážek 16. V drážkách 16 jsou uspořádány vodicí vložky 27 nebo matice 28, které obsahují závitový otvor 29 a slouží jako opěrné ložisko pro šrouby 30 (viz také obr. 8). Dále jsou boční díly 2 spojeny s formovacím komorovým blokem 1^ pomocí kolíků 31, které slouží k vystředění bočních dílů 2 na formovacím komorovém bloku 1 (viz také obr. 7) .

Na obr. 3 je znázorněn bokorys spodního formovacího dílu 3 znázorněného na obr. 2, a to ve směru šipky III. V tomto «9 • · • 9 ····

9 9 9 «

9999 · 9

9 9 · 9 9

9 9 9 9 •999 ·9 99 ·

• · · 9 9

9··· · · · 9 9 9 • 9 9 9 9

99 ·9 pohledu lze spatřit průřez bočních dílů 2 ve tvaru L. Boční díly jsou vytvořeny vícedílné a sestávají z připojovacího profilu 32, na něj nasazené obrusné lišty 33 a výložníku 34. Přitom je obrusná lišta 33 s připojovacím profilem 32 sešroubována a může být případně podložena. Z bokorysu je dále patrné, že tloušťka D formovacího komorového bloku 1 je v podstatě po celé jeho délce konstantní.

Obr. 4 znázorňuje řez spodním formovacím dílem 2 podle čáry řezu IV-IV, naznačené v obr. 2. Vodicí vložka 27 je vytvořena jako vodicí lišta 35 s drážkou se dvěma nad sebou ležícími závitovými otvory 29, přičemž v oblasti výložníku 34 je využit pouze spodní závitový otvor 29. Na obr. 4 je drážka 16 stejně jako na obr. 2 zakryta víkem 36 v souladu s vrchní stranou 17 formovacího komorového bloku 1_.

Na obr. 5 je znázorněn řez spodním formovacím dílem 3 znázorněným na obr. 2 podél čáry řezu V-V. Tento pohled přibližuje sroubení 37, které spojuje obrusnou lištu 33 s připojovacím profilem 32.· Dále je znázorněno sešroubování připojovacího profilu 32 pomocí dvou nad sebou ležících šroubů 30 s formovacím komorovým blokem 1. pomocí vodicí lišty 35 s drážkou.

Obr. 6 znázorňuje bokorys spodního formovacího dílu 3 znázorněného na obr. 2 ve směru šipky VI. Je zde znázorněno uspořádání jednotlivých sroubení.

Co se týče obr. 7 a obr. 8 poukazuje se na popis k obr. 2.

·· «4 4« 44 44 4444

444 4444 44 4

4444 4 44 4 4 4 4

444 444444 4 4

44 44 4 4444 •444 44 44 44 44 44

Obr. 9 znázorňuje formovací komorový blok 40, který má na příčných okrajích 11, 12 vybrání 13, která jsou vytvořena jako podříznuté drážky 15 a vykazují směrem k příčným stranám 19 boční otvory 20. Drážky 15 obsahují duté prostory 41, které se prostřednictvím krčků 42 otvírají k příčným stranám 19. Drážky 15 jsou vytvořeny jako volné výřezy 4 3, které mohou být vyříznuty kolmo k nákresně probíhajícím pálicím paprskem stejně jako na podélných okrajích 9, 10 uspořádaná vybrání 13 a formovací komory 2·

Obr. 10 znázorňuje formovací komorový blok 50, který obsahuje směrem k příčné straně 19 podříznuté drážky 15, které mají krčky 42 s rozdílnými délkami li a 1₂. Drážky 15 dále vykazují drážková dna 51, která mají šířku b₂ a drážkové otvory 52, které mají šířku bi.

Obr. 11 znázorňuje formovací komorový blok 60, který obsahuje směrem k příčné straně 19 vybrání 13, z nichž dvě jsou vytvořena jako podříznuté drážky 15. Tyto vykazují drážkové dno šířkou bi vodicích _ šířkou b₂ a drážkový otvor 52 se

Podříznuté drážky 15 jsou vhodné pro vsazení vložek 27 (znázorněno čárkovaně) k upevnění se neznázorněných bočních dílů,

Obr. 12 představuje půdorys příčné strany 19 formovacího komorového bloku 70. Formovací komorový blok 70 vykazuje směrem k příčné straně tři podříznuté drážky 15, přičemž levá a pravá podříznutá drážka 15 jsou uspořádány šikmo ke svislici 71 a brání tak sklouznutí shora zavěšeného bočního dílu, když ještě nejsou šrouby utaženy.

·* ·· ·« ·· ··« · · · · ·· « • · · · · · · · · · · ·· ··· ······ 9 * • ♦ · » · · » « 9 9

9999 99 99 99 99 99 ·· ····

Obr. 13 znázorňuje perspektivní částečný pohled na formovací komorový blok _1 s různě vytvořenými vybráními 13. Formovací komorový blok 1 tvoří spolu s neznázorněnými bočními díly 2 spodní formovací díl 3. Formovací komorový blok 1^ má vnitřní oblast 4 a obvodovou okrajovou oblast 5. Ve vnitřní oblasti 4. jsou uspořádána vybrání, respektive otvory 6, které slouží jako formovací komory Ί_. Formovací komory 7 procházejí formovacím komorovým blokem .1 ve směru z kolmém k nákresně. Formovací komory Ί_ mají obrys 8, který odpovídá obrysu neznázorněného betonového tělesa, respektive dlažební kostky, která je ve formovacím komorovém bloku 1. formována.

Okrajová oblast 5 sestává ze dvou protilehlých podélných okrajů 10 (na obr. 13 je patrný pouze jeden podélný okraj) a dvou protilehlých příčných okrajů 12 (na obr. 13 je patrný pouze jeden příčný okraj). V okrajové oblasti 5 jsou okolo vnitřní oblasti 4 vytvořena vybrání 13, která jsou částečně zaplněna polymerbetonem 72.· Polymerbeton 72 brání při plnění otvorů 6 vstupu plnicího materiálu do vybrání 13 a má tlumicí účinek na formovací komorový blok 1, buzený formovacím střásacím strojem.

Dále obsahuje formovací komorový blok 1^ na příčných okrajích 12 vybrání 13 která jsou vytvořena jako podříznuté drážky 15 a rozkládají se rovnoběžně s otvory _6. Ve formovacím komorovém bloku 1. znázorněném na obr. 13 jsou drážky 15 vytvořeny jako T-drážky 16. T-drážky 16 procházejí od vrchní strany 17 ke spodní straně 18 formovacího komorového bloku _1 a vykazují směrem k příčným stranám 19 formovacího komorového bloku 1. boční otvory 20. Prostřednictvím drážek 15 vzniká na příčných okrajích 11, 12

9« 99 9« «99 9999 99 9

999* 9 99 9 9 9 9 »99 999999 9 9

99 «9 9 999« •999 99 99 99 99 99

9« 9999 směrem k příčným stranám 19 otevřená okrajová struktura 21, která při nedbání polymerbetonové náplně tvoří v půdorysu můstkovou strukturu 22.

Můstky 24 vytvořené mezi okolím 23 a drážkami 15, respektive vybráními 13, mají přitom konstantní šířku můstku S. Můstková struktura 22 se v podstatě rozkládá přes šířku B formovacího komorového bloku 1.. Podle neznázorněné varianty provedení obsahuje formovací komorový blok 1 také v oblasti podélných stran 26, zejména po délce L formovacího komorového bloku 1^ drážky, které vytvářejí obvodovou otevřenou strukturu.

Obr. 14 znázorňuje část půdorysu formovacího komorového bloku 1 znázorněného na obr. 13. V oblasti podélného okraje 10 vykazuje formovací komorový blok 1. v příkladném provedení řadu různých vybrání 13. Přitom se jedná o vybrání 13a, 13b, 13c. Tato mají různé otvorové průřezy 73a, 73b, 73c, které jsou vyznačeny zúženími 7 4 a rozšířeními 75. Stěny 76 vykazují nákružky 77 a výkružky 78. Protilehlé stěny 7 6 vybrání 13c, respektive můstkových úseků 24a, 24b, jsou spojeny pomocí zakotvení 7 9, která jsou v kotvicích bodech 80 tvarově spojena s můstkovými úseky 24a, 24b.

Všechna prstencovitě uzavřená vybrání 81 jsou podle neznázorněné varianty provedení zaplněna polymerbetonem. K dosažení maximálního tlumení chvění je navrženo rovněž bočně otevřená vybrání 82 (v obr. 1 až obr. 12 jsou označena vztahovými značkami 15 nebo 16) po přiložení zde neznázorněných bočních dílů zaplnit polymerbetonem.

9 9

9 99

Φ» Φ·*·

9

Obr. 15 znázorňuje řez formovacím komorovým blokem 1^ znázorněným na obr. 14 podle čáry řezu XV-XV v oblasti vybrání 13a, respektive 81. Stěny 7 6, jež jsou v řezu patrné, vykazují drážkovité výkružky 78, které probíhají rovnoběžně s vrchní stranou 17 nebo spodní stranou 18 formovacího komorového bloku K Neznázorněná polymerbetonová náplň, která se nachází ve vybrání 81, je v němž udržována tvarově prostřednictvím vytvarování stěn 7 6. Tímto nejsou zrychlovací síly, které při střásání působí ve směru šipek z, z' na polymerbetonovou náplň, přenášeny pouze přes lepený spoj mezi polymerbetonem a stěnou 76.

Chvění formovacího komorového bloku _1, které způsobuje například prohnutí formovacího komorového bloku 1 v oblasti vybrání znázorněného na obr. 15 ve směru šipky z, je tlumeno pěchováním polymerbetonové náplně. Polymerbetonová náplň je přitom pěchována nebo lisována v oblasti ležící nad střední rovinou M.

Obr. 16 znázorňuje řez formovacím komorovým blokem 1^ znázorněným na obr. 14 podle čáry řezu XVI-XVI v oblasti vybrání 13b. Vybrání 13b vykazuje v oblasti výkružků 78 (viz obr. 14) nákružky 83. Tak je umožněno pouze prostřednictvím protilehlých stěn 76 znázorněných na obr. 16 tvarově udržet neznázorněný polymerbeton, který vyplňuje vybrání 13b, ve všech prostorových směrech x, x', y, y^z, z, z' (viz obr. 13).

Obr. 17 znázorňuje řez formovacím komorovým blokem 1 znázorněným na obr. 14 podél čáry řezu XVII-XVII v oblasti vybrání 13c. Zakotvení 79 je zašroubováno do můstkových úseků 24a, 24b, přičemž u můstkového úseku 24b se jedná o průchozí závit 84 a u můstkového úseku 24a o závit 85 ve slepém ·· ·· • · * • ··· • · • · •••9 ·» ·· • 9 · 9 • «9 9

• 9 «99·· ·· otvoru. Zakotvení 79 slouží jako tažený a tlačený prut ke stabilizaci formovacího komorového bloku £. Zakotvení 7 9 umožňuje pro tlumení chvění a k redukci hmotnosti použít velká vybrání 13c, aniž by tím utrpěla stabilita formovacího komorového bloku £. Chvění samotného zakotvení 79 je tlumeno neznázorněným polymerbetonem, který je obklopuje.

Obr. 18a až 18h znázorňují schematické půdorysy stěn 76, ohraničujících vybrání. Všem stěnovým průběhům je společné to, že obsahují nákružky 77 a výkružky 78, které vedou k tvarovému zachycení polymerbetonem s formovacím komorovým blokem. Takto je možné cíleně prostřednictvím polymerbetonu tlumit tažná napětí působící v podélném směru a stěny 76, neboť napětí jsou od stěn 76 přenášena přímo na něj.

Obr. 19 znázorňuje bokorys dalšího formovacího komorového bloku £ se šikmo probíhajícími vybráními 81. Levé vybrání 81 probíhá diagonálně od spodní strany 18 k vrchní straně 17 formovacího komorového bloku £. Pravé vybrání 81 je v průřezu vytvořeno ve formě Y a vykazuje ke spodní straně £8 a k vrchní straně 17 formovacího komorového bloku £ rozšíření 75, kterým je dosaženo tvarového uložení neznázorněné polymerbetonové výplně.

Obr. 20 znázorňuje půdorys dalšího formovacího komorového bloku £. V rohové oblasti 86 vykazuje formovací komorový blok £ bočně otevřené vybrání 82, do něhož je vsazeno polymerbetonové těleso 87. Toto je uspořádáno za účelem tlumení chvění sbíhajících se v rohové oblasti 86 a je na formovacím komorovém bloku £ drženo prostřednictvím nosů 88, zabírajících do drážek 89 formovacího komorového bloku 1.

• Λ • · · ·

Na obr. 21 je schematicky znázorněn výřez dalšího formovacího komorového bloku 1^. Formovací komorový blok 1 má vybrání 81, která jsou spojena prostřednictvím spojovacích prostor 22' otevřených k vrchní straně 17 formovacího komorového bloku ]L. Spojovací prostory 90 jsou jako vybrání 81 vyplněna polymerbetonem.

Vynález není omezen na znázorněné nebo popsané příklady provedení. V rámci nároků na ochranu zahrnuje řadu dalších vytvoření vynálezu. Zejména je podle vynálezu možno použít vybrání a drážky se zaoblenými rohy a hranami. Zaplnění vybrání polymerbetonem je použito jak pro sešroubované, tak také pro svařené formovací spodní díly.

Claims (14)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Forma k výrobě betonových těles, zejména dlažebních kostek, se spodním formovacím dílem (3), který sestává z formovacího komorového bloku (1, 40, 50, 60, 70) a z bočních dílů (2, 2a, 2b), které jsou s ním sešroubovány, přičemž formovací komorový blok (1, 40, 50, 60, 70) vykazuje vnitřní oblast (4) s formovacími komorami (6, 7) a okrajovou oblast (5), na níž jsou nejméně částečně uspořádána vybrání (13), vyznačující se tím, že

   - formovací komorový blok (1, 40, 50, 60, 70) má v podstatě konstantní tloušťku (D) ,

   - okrajová oblast (5, 11, 12) pro upevnění bočních dílů (2, 2a, 2b) vykazuje vybrání (13), jejichž prostřednictvím jsou vytvořeny můstky (24) s konstantní šířkou (S) můstku,

   - vybrání (13) v okrajové oblasti (5, 11, 12) k upevnění bočních dílů jsou v půdorysu nejméně částečně vytvořena jako podříznutá drážka (15, 16) s bočním otvorem (20), a

   - sešroubování bočních dílů (2, 2a, 2b) je provedeno napříč k průběhu podříznuté drážky (15, 16).
2. 2. Forma podle nároku 1, vyznačující se tím, že boční díl (2, 2a, 2b) je prostřednictvím podříznutých drážek (15, 16) sešroubován a/nebo upnut a zejména přídavně svařen s formovacím komorovým blokem (1, 40, 50, 60, 70) .

   • · ·· · · ·· ·· • · · · · · · • ··· · · · · ·
3. 3. Forma podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že boční díl (2, 2a,

   2b) a formovací komorový blok jsou vzájemně vyrovnány prostřednictvím kolíků (31) a/nebo dosedacích ploch.
4. 4. Forma podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že podříznutá drážka (15) je vytvořena zejména jako T-drážka (16) nebo Ldrážka a v průřezu vykazuje zejména hranatý a/nebo zaoblený dutý prostor (41) a krček (42), spojující dutý prostor (41) s okolím (23), a s výhodou je vytvořena jako volný výřez (43) .
5. 5. Forma podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že drážky (15, 16) a/nebo vybrání (13) jsou uspořádány v pravidelných vzájemných odstupech.
6. 6. Forma podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že drážky (15, 16) mají různé délky (li, I2) krčků a zejména T-drážky (16) jsou uspořádány vedle sebe střídavě s různými délkami (li, 1₂) krčků.
7. 7. Forma podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že upevňovací prostředek ke spojení formovacího komorového bloku (1, 40,

   50, 60, 70) s bočním dílem (2, 2a, 2b) je vytvořen jako závitová tyč s klínovým upínadlem.
8. 8. Forma podle vyznačuj ící jednoho z předcházejících nároků, se tím, že upevňovací • · • · • · • · · · • · · ···· ·· prostředek ke spojení formovacího komorového bloku (1, 40,

   50, 60, 70) s bočním dílem (2, 2a, 2b) je vytvořen jako stupňovitý drápovitý upínák, podobný hmoždince.
9. 9. Forma podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že upevňovací prostředek ke spojení formovacího komorového bloku (1, 40,

   50, 60, 70) s bočním dílem (2, 2a, 2b) je vytvořen jako závěsný šroub s klínovým šroubem.
10. 10. Forma podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že vybrání (13, 15,

    16, 81, 82) ležící v okrajové oblasti (5) formy (1 nebo 3) jsou zaplněna tlumicím plnivem.
11. 11. Forma podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že jako plnivo je uspořádán zejména polymerbeton (72).
12. 12. Forma podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že vybrání (13, 15,

    81, 82) má otvorový průřez se zúženími (74, 77) a rozšířeními (75, 78).

    13. Forma podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačuj í c í se t í m , že stěny (76) vybrání (13, 13a, 13b, 13c, 15 , 81, 82) jsou spojeny pomocí nejméně jednoho zakotvení (79) s nejméně dvěma kotvícími body (80) . 14. Forma podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačuj í c í se t í m , že všechna kruhově

    uzavřená vybrání (81) jsou zaplněna plnivem.

    • · • 9
13. 15. Forma podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že vybrání (81, 82) formovacího komorového bloku (1) probíhá v libovolném prostorovém směru.
14. 16. Forma podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že nejméně dvě vybrání (81, 82) jsou spojena prostřednictvím nejméně jednoho spojovacího prostoru (90), zejména vrtání.

    17. Forma podle jednoho z předcházej ících nároků, vyznačuj (90) je vyplněn í c í plnicím se tím materiálem. , že spojovací prostor 18. Forma podle jednoho z předcházej ících nároků, vyznačuj í c í se t í m , že vybrání (81 , 82) je uspořádáno v rohové oblasti bloku (1) . (86) formovacího komorového 19. Forma podle jednoho z předcházej ících nároků, vyznačuj í c í se t í m , že vybrání (81 , 82) je