CZ20032774A3

CZ20032774A3 - Kompozice obsahující deriváty 3,7-diazabicyklo[3.3.1]sloučenin, způsob jejich přípravy a jejich použití jako antiarytmických činidel

Info

Publication number: CZ20032774A3
Application number: CZ20032774A
Authority: CZ
Inventors: Christina Hovdal; Anna Lundgren
Original assignee: Astrazeneca Ab
Priority date: 2001-04-12
Filing date: 2002-04-12
Publication date: 2004-01-14
Also published as: ZA200307756B; BR0208828A; MXPA03009209A; US20050037067A1; WO2002083689A1; DE60213084D1; IS6989A; CN1514839A; PL366629A1; SK12562003A3; SE0101329D0; CA2443473A1; RU2003129230A; DE60213084T2; KR20030088498A; NZ528561A; HUP0303486A2; NO20034529L; TWI257391B; EE200300495A

Description

Kompozice obsahující deriváty 3,7-diazabicyklo[3.3.1] sloučenin, způsob jejich přípravy a jejich použití jako antiarytmických činidel

Oblast techniky

Předkláný vynález se týká nových farmaceutických kompozic vhodných pro léčení srdečních arytmií.

Dosavadní stav techniky

Obvykle je žádoucí formulovat farmaceuticky aktivní sloučeniny do formy prostředků pro perorální a/nebo parenterální podávání s okamžitým uvolňováním tak, aby se dosáhlo dostátčné koncentrace léčiva v plazmě po požadovanou dobu a tedy požadované terapeutické odezvy.

Okamžité uvolnění může být žádoucí zvláště v případech, kdy se například požaduje rychlá terapeutická odezva (například při léčení akutních potíží), nebo, v případě parenterálního podávání, pokud je perorální podávání neslučetené s gastrointestinálním traktem a není tedy možné dosáhnout dostátčné systémové absorpce v požadovaném časovém rámci.

V případě léčení nebo profylaxe srdečních arytmií může být okamžité uvolňování prostředku nezbytné, aby se zajistilo, že se do plazmy dostane v relativně krátkém čase dostátčné množství léčiva, například v případě rychlé změny atriální fibrilace (AF) do sinusového rytmu, nebo v případě prevence opětovného přechodu do AF u zraněných pacientů.

Je také snazší vyvinout prostředky s okamžitým uvolněním, než s modifikovaným uvolněním a lze také dosáhnout větší flexibility pokud jde o proměnlivost dávek, které se mají pacientům podávat.

Mezinárodní patentová přihláška WO 01/28992 se týká různých oxabispidinových sloučenin zahrnujících:

(a) 4-({3-[7-(3,3-dimethyl-2-oxobutyl)-9-oxa-3, 7-diazabicyklo [3.3 .1] non-3-yl]propyl}amino)benzonitril:

který se dále označuje jako sloučenina A. Sloučenina A je konkrétně popsaná v Mezinárodní patentové přihlášce WO 01/28992, a to jak ve formě volné báze, tak ve formě soli s benzensulfonátem;

(b) terc-butyl 2-{7-[3-(4-kyanoanilino)propyl]-9-oxa-3, 7-diazabicyklo [3.3.1]non-3-yl}ethylkarbamát:

« ·

ve formě volné báze, která je dále označovaná jako sloučenina B;

(c) terc-butyl-2-{7-[4-(4-kyanofenyl)butyl]-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3.1]non-3-yl}ethylkarbamát:

NC

ve formě volné báze, která se dále označuje jako sloučenina C;

a (d) terc-butyl-2-{7-((2S)-3-(4-kyanofenoxy)-2-hydroxypropyl]9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3.1]non-3-yl}ethylkarbamát:

ve formě volné báze, která se dále označuje jako sloučenina D.

Sloučeniny popsané v Mezinárodní patentové přihlášce WO 01/28992 jsou indikovány jako sloučeniny vhodné pro léčení srdečních arytmií.

Ačkoli se v Mezinárodní patentové přihlášce WO 01/28992 uvádí obecná informace pokud jde o formulování uvedených sloučenin a jejich podávání pacientům, není zde uvedena žádná zmínka o farmaceutických kompozicích s okamžitým uvolňováním konkrétních sloučenin A, B, C nebo D, ani jejich solí.

Nyní bylo zjištěno, že může být výhodné poskytnout sloučenu A, sloučeninu B, sloučeninu C a sloučeninu D a jejich farmaceuticky přijatelné soli v dávkovači formě s okamžitým uvolňováním.

Dále bylo zjištěno, že sloučeniny A, B, C a D a jejich soli, lze snadno formulovat jako farmaceutické kompozice (které jsou popsány dále), které mohou být stabilní během skladování a mohou se snadno podávat, například prostřednictvím perorálního a parenterálního podávání.

« ·

Podstata vynálezu

Podle prvního aspektu se předkládaný vynález týká farmaceutické kompozice s okamžitým uvolňováním, která obsahuje:

(a) jako aktivní složku sloučeninu A, sloučeninu B, sloučeninu C nebo sloučeninu D nebo jakoukoli farmaceuticky přijatelnou sůl těchto sloučenin; a (b) farmaceuticky přijatelné ředidlo nebo nosič, a tato kompozice se dále nazývá jako „kompozice podle předkládaného vynálezu.

Termín farmaceutická kompozice „s okamžitým uvolňováním bude odborníkům pracujícím v této oblasti lépe srozumitelný, pokud se definuje jako jakákoli kompozice, ve které začátek a/nebo rychlost uvolňování a/nebo absorpce léčiva nebude významně ani úmyslně zpomalen galenickou manipulací. V tomto případě může být okamžitého uvolnění dosaženo pomocí vhodného farmaceuticky přijatelného ředidla nebo nosiče, kdy toto ředidlo nebo nosič významně neprodlužuje začátek a/nebo rychlost uvolňování/absorpce léčiva. Tento termín tedy pro odborníky pracující v této oblasti znamená, že jsou vyloučeny kompozice, které jsou upraveny tak, aby poskytovaly „modifikované nebo „kontrolované uvolňování, včetně „udržovaného, „prodlouženého, „rozšířeného nebo „zpožděného uvolňování léčiva.

V této souvislosti zahrnuje termín „uvolňování zajištění (nebo dodání) léčiva z kompozice do gastrointestinálního traktu, do tělní tkáně a/nebo do systémového oběhu.

Kompozice podle předkládaného vynálezu mohou tedy uvolňovat nejméně 70 % (například 80 %) aktivní složky během 4 hodin, například během 3 hodin, s výhodou 2 hodiny, výhodněji během

1,5 hodiny a zvláště výhodně během 1 hodiny (například během minut), po podání, které se provádí perorápní nebo parenterální cestou.

Kompozice podle předkládaného vynálezu mohou být formulovány v souladu s různými technikami, které jsou odborníkům v této oblasti známé, například tak, jako je to popsáno v Μ. E. Aulton Pharmaceutics: The Science of Dosage Form Design (1988) (Churchill Livingstone), přičemž tuto publikaci zde uvádíme jako odkaz.

Kompozice podle předkládaného vynálezu mohou být upraveny pomocí známých technik, do formy pro perorální podávání, například do formy tablet nebo kapsulí s okamžitým uvolňováním, nebo jako kapalné dávkovači formy obsahující aktivní složku, kdy oba tyto typy kompozic jsou odborníkům pracujícím v této oblasti známé a mohou se připravit pomocí technik, které se v této oblasti běžně používají (viz. níže).

Vhodnými ředidly/nosiči (která mohou být také označována jako „plniva) pro použití v perorálních kompozicích podle předkládaného vynálezu, například ve formě tablet s okamžitým uvolňováním, jsou dihydrogenfosforečnan vápenatý (monobazický fosforečnan vápenatý), hydrogenfosforečnan vápenatý (včetně dihydrátu hydrogenfosforečnanu vápenatého a anhydrátu hydrogenfosforečnanu vápenatého), fosforečnan vápenatý, laktóza, mikrokrystalická celulóza, silicifikovaná mikrokrystalická celulóza, mannitol, sorbitol, škrob (kukuřičný, bramborový, rýžový), glukóza, mléčnan vápenatý, uhličitan vápenatý a podobně. Mezi výhodná ředidla/nosiče patří hydrogenfosforečnan vápenatý a mikrokrystalická celulóza.

Kompozice podle předkládaného vynálezu ve formě například tablet pro okamžité uvolňování mohou dále obsahovat jednu nebo • ·

více dalších přísad, které jsou odborníkům v této oblasti známé pro použití v takových kompozoicích, pro zlepšení fyzikálních a/nebo chemických vlastností finálních kompozic a/nebo pro usnadnění způsobu přípravy. Tyto přísady jsou běžné v kompozicích s okamžitým uvolňováním pro perorápní dodání léčiva a zahrnují jednu nebo více následujících látek: jeden nebo více následujících lubrikantů: stearát hořečnatý, kyselina stearová, stearát vápenatý, stearylalkohol, nebo s výhodou stearylfumarát sodný a podobně; kluzné látky, jako je mastek nebo koloidní silika; jedno nebo více následujících pojiv: polyvinylpyrrolidon, mikrokrystalická celulóza, polyethylenglykol (PEG), polyethylenoxid, hydroxypropylmethylcelulóza (HPMC) o nízké molární hmotnosti, methylcelulóza (MC) o nízké molární hmotnosti, hydroxypropylcelulóza (HPC) o nízké molární hmotnosti, hydroxyethylcelulóza (HEC) o nízké molární hmotnosti, škrob (kukuřičný, bramborový, rýžový), sodná sůl karboxymethylcelulózy o nízké molární hmotnosti, a podobně (s výhodou polyvinylpyrrolidon nebo HPMC o nízké molární hmotnosti); jedno nebo více následujících činidel kontrolujících pH: organické kyseliny (například kyselina citrónová a podobně) nebo jejich soli s alkalickými kovy (například se sodíkem), oxidy hořčíku, a také sulfáty, metabisulfáty, propionáty a sorbáty alkalických kovů, kovů alkalických zemin (například sodíku, vápníku, draslíku a podobně); jedno nebo více následujících rozvolňovadel: sodná sůl škrobového glykolátu, zesítěný polyvinylpyrrolidon, zesítěná sodná sůl karboxymethylcelulózy, škrob (kukuřičný, bramborový, rýžový), algináty a podobně; a také další přísady, včetně barviv, příchutí, látek modifikujících tonicitu, potahových činidel, konzervačních látek a tak dále.

Mohou se také použít kombinace výše uvedených přísad. Dále je třeba poznamenat, že některé z výše uvedených dalších přísad, které mohou být přítomny ve finální perorální kompozici s okamžitým uvolňováním podle předkládaného vynálezu, mohou mít více, než jednu z výše uvedených funkcí.

Alternativně mohou být, nebo s výhodou mohou být, kompozice podle předkládaného vynálezu upraveny podle běžných postupů tak, aby byly vhodné pro parenterální podávání. Termín „parenterální znamená podle předkládaného vynálezu jakýkoli způsob podávání, který nezahrnuje perorální podávání do gastrointestinálního traktu. Termínem se tedy rozumí podávání subkutánní, nitrožilní, intraarteriální, transdermální, intranasální, intrabukální, intrakutánní, intramuskulární, intralipomatózní, intraperitoneální, rektální, sublinguální, topické, inhalační nebo jakékoli jiné parenterální podávání.

Vhodné kompozice podle předkládaného vynálezu, které se mají podávat parenterálně, zahrnují kompozice, ve kterých sloučenina A, sloučenina B, sloučenina C, sloučenina D nebo farmaceuticky přijatelné soli sloučenin A, B, C a D, jsou přítomny společně s vodným nosičem, jako je voda.

Kompozice podle předkládaného vynálezu obsahující vodné nosiče mohou dále obsahovat jednu nebo více přísad, které jsou odborníkům v této oblasti známé pro použití ve vodných parenterálních kompozicích, jako jsou antimíkrobiální konzervační látky; látky upravující tonicitu (jako je chlorid sodný, mannitol, glukóza a podobně); činidla upravující pH (jako jsou obecně anorganické kyseliny a báze, včetně kyseliny chlorovodíkové, hydroxidu sodného a podobně); činidla kontrolující pH (tj . pufry, jako je kyselina vinná, kyselina octová, kyselina citrónová a podobně); surfaktanty (například Solutol™) ; kosol• · · venty, které mohou sloužitk další solubilizaci aktivní látky (jako je ethanol, polyethylenglykoly, hydroxypropyl-p-cyklodextrin a podobně); a/nebo antioxidanty.

Množství dalších přísad, které mohou být použity v perorálních a parenterálních kompozicích podle předkládaného vynálezu závisí na mnoha faktorech, mezi které patří povaha a množství aktivních látek a množství ředidla/nosiče (vodného rozpouštědla nebo jiné látky), ale obvykle je shodné, jako je množství, které se typicky používá ve farmaceutických kompozicích s okamžitým uvolňováním a/nebo může toto množství rutinně určit odborník pracující v této oblasti.

Kompozice podle předkládaného vynálezu, které mohou být například vhodné pro parenterální podávání, mohou být poskytovány ve formě suspenzí aktivní složky společně s vodným rozpouštědlem nebo, výhodněji (a zejména pokud se má kompozice podávat parenterálně, zvláště intravenózně) ve formě vodných roztoků (tj. roztoků aktivně složky v rozpouštědle obsahujícím vodu). V této souvislosti se termínem „vodný roztok rozumí, že zahrnuje kompozice, ve kterých nejméně 99 % aktivní látky je v roztoku při teplotě vyšší, než 5 °C a při atmosférickém tlaku, a termínem „suspenze se rozumí, že více, než 1 % aktivní látky není v roztoku za podmínek uvedených výše).

Kompozice podle předkládaného vynálezu, které je možné zmínit, zahrnují kompozice, které pokud obsahují sloučeninu A, paratoluensulfonát sloučeniny A, benzensulfonát sloučeniny A a vodný nosič, přičemž tyto kompozice neobsahují buď žádné další přísady jak bylo definováno výše, nebo ethanol jako jedinou další přísadu, pak je kompozice ve formě suspenze aktivní složky v nosiči, který je definovaný výše.

Mezi kompozice podle předkládaného vynálezu patří kompozice, ve kterých, pokud kompozice obsahuje sloučeninu A nebo benzensulfonát sloučeniny A, vodný nosič a ethanol jako jedinou další přísadu, potom není obsah ethanolu vyšší, než 10 % hmotnostních obsahu nosiče.

Mezi kompozice podle předkládaného vynálezu patří kompozice, ve kterých, pokud kompozice obsahuje benzensulfonát sloučeniny A a vodný nosič, potom je obsah vody v tomto nosiči nejméně 90 % hmotnostních.

Pokud se aktivní sloučenina poskytuje ve formě soli, potom jsou výhodnými solemi kyselé adiční soli. Mezi vhodné anorganické kyseliny, které se mohou použít při přípravě takových solí, patří kyselina chlorovodíková, kyselina bromovodíková, kyselina sírová, a kyselina fosforečná. Vhodnými organickými kyselinami, které se mohou použít, jsou nižší alkylsulfonové kyseliny (jako je benzensulfonová kyselina, hydroxybenzensulfonová kyselina, toluensulfonová kyselina, naftalensulfonová kyselina, naftalendisulfonová kyselina, mesitylensulfonová kyselina, methansulfonová kyselina, ethansulfonová kyselina a 2-hydroxyethansulfonová kyselina), karboxylové kyseliny (jako je kyselina aspartová, jablečná kyselina, jantarová kyselina, malonová kyselina, octová kyselina, fumarová kyselina, benzoová kyselina, tereftalová kyselina, hippurová kyselina, 1hydroxy-2-naftoová kyselina, pamoová kyselina a hydroxybenzoová kyselina), hydroxykyseliny (jako je salicylová kyselina, glykolová kyselina, jablečná kyselina, askorbová kyselina, glukonová kyselina, octová kyselina a aminokyseliny (jako je L-lysin, nebo hydrochlorid L-lysinu, monohydrochlorid L-lysinu). mohou se použít mono i polyvalentní kyseliny.

citrónová kyselina, vinná kyselina) a

Výhodné adiční soli sloučeniny A jsou odvozené od l-hydroxy-2naftoové kyseliny, benzoové kyseliny, hydroxybenzensulfonové kyseliny (například parahydroxybenzensulfonové kyseliny), benzensulfonové kyseliny, toluensulfonové kyseliny (například para-toluensulfonové kyseliny), naftalensulfonové kyseliny (například 1,5-naftalensulfonové kyseliny), naftalendisulfonové kyseliny (například 1,5-naftalendisulfonové kyseliny) a mesitylensulfonové kyseliny (například 2-mesitylensulfonové kyseliny), a také od methansulfonové kyseliny, vinné kyseliny, jantarové kyseliny, citrónové kyseliny, octové kyseliny, hippurové kyseliny, a halogenovodíkových kyselin, jako je kyselina chlorovodíková a kyselina bromovodíková.

Výhodné kyselé adiční soli sloučeniny C mohou být odvozeny od toluensulfonové kyseliny, methansulfonové kyseliny, vinné kyseliny, jantarové kyseliny, citrónové kyseliny, octové kyseliny, hippurové kyseliny, a halogenovodíkových kyselin, jako je kyselina chlorovodíková a kyselina bromovodíková.

Výhodné kyselé adiční soli sloučeniny D mohou být odvozeny od monohydrochloridu L-lysinu, pamoové kyseliny a tereftalové kyseliny, a také od methansulfonové kyseliny, vinné kyseliny, jantarové kyseliny, citrónové kyseliny, octové kyseliny, hippurové kyseliny, a halogenovodíkových kyselin, jako je kyselina chlorovodíková a kyselina bromovodíková.

Odborníkům v této oblasti bude tedy zřejmé, že některá činidla kontrolující pH (pufry) a činidla upravující pH uvedená výše, se mohou také použít pro získání solí sloučenin A, B, C a D.

Výhodné kompozice podle předkládaného vynálezu zahrnují ty, které obsahují aktivní látku rozpustnou ve vodě.

« ·

Termínem „rozpustný ve vodě se rozumí, že rozpustnost aktivní složky ve vodném roztoku, například ve vodě, s nebo bez přítomnosti jakýchkoli dalších přísad uvedených výše (měřeno běžnými technikami) je nejméně 1 mg/ml, s výhodou nejméně 2 mg/ml, výhodněji nejméně 5 mg/ml a zvláště nejméně 10 mg/ml.

Farmaceuticky přijatelné soli sloučenin A, B, C a D , které jsou zvláště výhodné, tedy zahrnují soli s anorganickými a organickými kyselinami, kdy kyseliny mohou tvořit po přidání ke sloučeninám A, B, C a D ve vodě rozpustné soli. Odborníkům v této oblasti bude zřejmé, že rozpustnost solí, které mohou vzniknout mezi kyselinami a sloučeninou A, sloučeninou B, sloučeninou C a sloučeninou D, ve vodě, může záviset na a chemických vlastnostech kyseliny, mezi které jiné rozpustnost ve vodě (samotné fyzikálních patří mimo kyseliny) , lipofilita protiiontu a disociační konstanta kyseliny.

Sloučenina A, sloučenina B, sloučenina C, sloučenina D a farmaceuticky přijatelné soli sloučenin A, B, C a D, se mohou připravit pomocí běžných postupů, které se používají v organické chemii, za použití analogických postupů, které jsou popsány v Mezinárodní patentové přihlášce WO 01/28992 a/nebo tak, jak je to popsáno dále.

Kompozice podle předkládaného vynálezu, jako jsou parenterální kompozice, obsahující soli, se mohou připravit přidáním ředidla/nosiče k vhodně připravené soli. Soli se mohou připravit pomocí způsobu, který zahrnuje přidání vhodné kyseliny ke vhodné bázi )sloučenině A, sloučenině B, sloučenině C nebo sloučenině D) . Kyselina a báze se mohou spolu reagovat tímto způsobem pomocí převedení buď kyseliny nebo báze do formy roztoku ve vhodném rozpouštědle, nebo přidáním kyseliny přímo k bázi (kdy báze je popřípadě v roztoku), po kterém následuje izolace soli nebo (pokud je to vhodné) přidání vhodného rozpouštědla za získání roztoku nebo suspenze soli (podle toho zda je to potřeba) . Při přípravě kyselých adičních solí mohou být vhodné systémy rozpouštědel heterogenní nebo homogenní a mohou tedy obsahovat jedno nebo více organických rozpouštědel, jako jsou alkylacetáty (například lineární nebo rozvětvené alkylacetáty obsahující v alkylové části 1 až 6 atomů uhlíku, ethylacetát, iso-propylacetát a butylacetát) , nižší (například lineární nebo rozvětvené) alkylalkoholy obsahující 1 až 6 atomů uhlíku (například alkylalkoholy obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, jako je methanol, ethanol, iso-propanol a butanol), chlorovaná rozpouštědla (například dichlormethan), ethery (jako je diethylether), nižší alfatické alkany (například pentan, heptan) a/nebo s výhodou vodná rozpouštědla, jako je voda. Mohou se použít směsi jakýchkoli výše uvedených rozpouštědel.

Předkládaný vynález se týká způsobu přípravy kompozic podle předkládaného vynálezu, který zahrnuje uvedení sloučeniny A, sloučeniny B, sloučeniny C, sloučeniny D nebo farmaceuticky přijatelné soli jakékoli této sloučeniny, do styku s farmaceuticky přijatelným ředidlem nebo nosičem. Termín „uvedení do styku s zahrnuje například přidání jedné složky ke druhé, popřípadě s manuálním a/nebo mechanickým mícháním.

Kompozice podle předkládaného vynálezu, které jsou ve formě tablet s okamžitým uvolňováním, se mohou připravit uvedením aktivní látky do styku s ředidlem/nosičem za použití běžných technik a za použití standardního vybavení, které je odborníkům pracujícím v této oblasti známé, včetně granulace za vlhka nebo za sucha, přímého stlačení/lisování, sušení, mletí, míchání, tabletování a potahování, a také kombinací těchto postupů, například tak, jak je to popsáno dále.

Pro parenterální kompozice podle předkládaného vynálezu je výhodné, aby se kompozice podle předkládaného vynálezu obsahující aktivní složku ve formě volné báze připravily přidáním volné báze (sloučeniny A, B, C nebo D) k vhodnému ředidlu/ nosiči (například systému rozpouštědel obsahujícímu vodu). Je výhodné, aby se kompozice podle předkládaného vynálezu obsahující aktivní složku ve formě kyselé adiční soli, připravily přidáním kyseliny (buď přímo nebo společně s ředidlem/nosičem, jako například ve formě roztoku (jako je vodný roztok) příslušné kyseliny) k bázi (sloučenině A, sloučenině B, sloučenině C nebo sloučenině D), kdy báze může být například ve spojení s ředidlem/nosičem, jako například ve formě roztoku (jako je vodný roztok), a potom přidáním dalšího ředidla/nosiče/rozpouštědla, pokud je to vhodné.

Odborníkovi v této oblasti bude zřejmé, že se mohou ve vhodném kroku přípravy kompozice podle předkládaného vynálezu přidat další přísady (tj. před, během nebo po procesu uvedení aktivní složky do styku s ředidlem/nosičem) . Napřikald pro parenterální kompozice podle předkládaného vynálezu ve formě vodných roztoků se může pH směsi sloučeniny A, B, C nebo D nebo jejich soli a ředidla/nosiče kontrolovat přidáním vhodného pufru aúnebo upravit pomocí činidla upravujícího pH,jak je například popsáno dále.

S výhodou kompozice podle předkládaného vynálezu obsahují sloučeninu D nebo její farmaceuticky přijatelnou sůl, nebo sloučeninu A nebo její farmaceuticky přijatelnou sůl. Zvláště výhodné kompozice podle předkládaného vynálezu obsahují sloučeninu D ve formě methansulfonátu, tartrátu, citrátu, acetátu nebo ve formě volné báze.

• ·

Kompozice podle předkládaného vynálezu (zvláště ty, které jsou vhodné pro parenterální podávání) ve formě suspenzí, nebo zejména roztoků, jako jsou vodné roztoky, se mohou připravit ve formě „k okamžitému použití, mezi které patří formy vhodné pro přímé podávání pacientovi, pomocí vhodné dávkovacího způsobu, bez nutnosti další úpravy nebo zpracování formulace.

Tyto kompozice (tj . kompozice ve formě suspenze nebo roztoku, zejména vodného roztoku) mohou však být také ve formě „koncentrátu aktivní složky a ředidla/nosiče. Kompozice v této formě, dále nazývané jako „koncentrované kompozice podle předkládaného vynálezu nebo „koncentráty se mohou použít pro přípravu odpovídajících kompozic podle předkládaného vynálezu vhodných například pro parenterální podávání přidáním dalšího ředidla/nosiče (a, pokud je to vhodné, dalších přísad) před podáváním pacientovi. Například vodné koncentráty, zejména pro použití v parenterálních kompozicích, se mohou připravit tak, aby byly připravené pro rekonstituci a/nebo zředění (například přidáním vody, fyziologického šalinu, roztoku glukózy nebo jakéhokoli jiného dalšího roztoku) před podáváním.

Koncentrované kompozice podle předkládaného vynálezu se mohou připravit přímo uvedením ředidla nebo nosiče (a, pokud je to vhodné, dalších přísad) do styku s aktivní látkou tak, jak je to popsáno výše. Koncentráty se mohou také připravit pomocí přípravy kompozice podle předkládaného vynálezu ve formě například vodného roztoku tak, jak je to popsáno výše, který může obsahovat další přísady, po kterém následuje odstranění farmaceuticky přijatelného ředidla nebo nosiče (například rozpouštědla, jako je vodné rozpouštědlo). Roztpouštědla se mohou odstranit pomocí různých technik, které jsou odborníkům v této oblasti známé, například odpařením (za sníženého tlaku nebo jinak). Kompozice podle předkládaného vynálezu (například • ·

parenterální kompozice) ve formě připravené pro použití mohou být tedy připraveny přidáním ředidla nebo nosiče (a, pokud je to vhodné, dalších přísad) ke koncentrované kompozici podle předkládaného vynálezu.

Množství ředidla/nosiče v perorálních kompozicích (například tablet s okamžitým uvolňováním) podle předkládaného vynálezu závisí na mnoha faktorech, jako je povaha a množství použité aktivní látky a povaha a množství dalších složek (například dalších přísad), které jsou přítomny v kompozici, ale typicky se pohybuje v množství do 40 % hmotnostních, s výhodou do 30 % hmotnostních, výhodněji do 20 % hmotnostních a zejména do 10 % hmotnostních finální kompozice. Množství dalších přísad v těchto perorálních kompozicícch podle předkládaného vynálezu také závisí na faktorech, jako je povaha a množství použité aktivní složky a také povaha a množství dalších složek (například ředidel/nosičů a/nebo dalších přísad), které jsou přítomny v kompozicích, ale u lubrikantů a kluzných látek je to množství do 5 % hmotnostních a u pojiv a rozvolňovadel je to typicky množství do 10 % hmotnostních finální kompozice.

Množství ředidla/nosiče v parenterálních kompozicích připravených pro použití podle předkládaného vynálezu, které jsou definované dále, závisí na mnoha faktorech, jako je povaha a množství aktivní látky, která se použije, a povaha a množství dalších složek (například dalších přísad), které jsou přítomny v kompozici, ale typicky se pohybuje v množství nejméně 50 % hmotnostních finální kompozice. V koncentrovaných kompozicích podle předkládaného vynálezu je množství ředidla/nosiče typicky nejméně 10 % hmotnostních koncentrátu, (je však třeba poznamenat, že ačkoli tyto dolní hranice množství ředidla/nosiče jsou typické, nemusí být vždy použitelné, například • · ··· · · · · · · v případech, kdy je rozpustnost aktivní složky v odpovídajícím ředidle/nosiči zvláště vysoká).

Kompozice obsahující aktivní složku mohou být také v pevné formě vhodné pro použití při přípravě kompozic podle předkládaného vynálezu (například roztoku, jako je vodný roztok, například pro parenterální podávání).

Tyto kompozice mohou být v pevné formě obsahující aktivní složku, popřípadě v přítomnosti jedné nebo více dalších přísad, které byly definovány výše a popřípadě až 10 % hmotnostních ředidlaa/nebo nosiče definovaného výše, přičemž tyto kompozice se dále nazývají jako „pevné kompozice podle předkládaného vynálezu.

Pevné kompozice podle předkládaného vynálezu se mohou připravit odstraněním ředidla/nosiče (například rozpouštědla) z kompozice podle předkládaného vynálezu, nebo koncentrováním kompozice podle předkládaného vynálezu, která může být například ve formě roztoku, jako je vodný roztok.

Předkládaný vynález se tedy týká způsobu přípravy pevné kompozice vhodné pro použití při přípravě kompozice podle předkládaného vynálezu (například roztoku, jako je vodný roztok), kdy způsob zahrnuje odstranění ředidla/nosiče (například rozpouštědla) z kompozice podle předkládaného vynálezu, nebo koncentrování kompozice podle předkládaného vynálezu.

Rozpouštědlo se může odstranit pomocí různých technik, které jsou odborníkům pracujícím v této oblasti známé, například odpařením (za sníženého tlaku nebo jinak), sušením za zmrazení, nebo odstraněním rozpouštědla (sušením), které sestává z odstranění rozpouštědla (jako je voda) za zachování integrity aktivní látky. Výhodné je sušení za zmrazení.

Další aspekt podle předkládaného vynálezu se tedy týká pevné kompozice sušené za zmrazení (lyofilizací) podle předkládaného vynálezu.

Při přípravě pevných kompozic podle předkládaného vynálezu bude odborníkům v této oblasti zřejmé, že se ve vhodném kroku před odstraněním ředidla/nosiče mohou přidat příslušné další přísady. Například v případě v případě vodných roztoků se může podle postupu popsaného výše kontrolovat a/nebo upravit pH. Dále se mohou během procesu odstranění rozpouštědla/ředidla přidat další vhodné přísady vhodné pro získání kompozice podle předkládaného vynálezu (například mannitol, sacharóza, glukóza, mannóza nebo trehalóza).

Je výhodné, když jsou pevné kompozice podle předkládaného vynálezu obsahující sloučeniny A, B, C nebo D, každou ve formě volné báze, sloučeninu A jako sůl s benzensulfonovou kyselinou, ve formě, ve které je v kompozici obsažena jedna nebo více dalších přísad, nebo až 10 % hmotnostních ředidla/nosiče.

Pevné kompozice sloučenin A, B, C nebo D nebo jejich solí tedy zahrnují ty, ve kterých není obsah rozpouštědla (například vody), jiného, než krystalizačního rozpouštědla, vyšší, než 10 %, například vyšší, než 2 % nevázaného rozpouštědla, jako je voda.

Kompozice podle předkládaného vynálezu se mohou sterilizovat například pomocí sterilní filtrace nebo pomocí autoklávu aúnebo plnit do primárních obalů, jako jsou viálky, patrony a předplněné stříkačky. Tyto zpracovávací kroky se mohou také provést před sušením do formy pevné kompozice podle předkládaného vynálezu.

Před podáváním se mohou pevné kompozice rekonstituovat a/nebo ředit například ve vodě, fyziologickém šalinu, roztoku glukózy nebo v jakémkoli jiném vhodném roztoku.

·· ·· · ·· ·*···« *··· · · · · · · · • · · · · · · · · · · · · • · · · · · ···· • · ·· · · · · · * · · ·

Kompozice podle předkládaného vynálezu jsou vhodné pro dodání sloučeniny A, sloučeniny B, sloučeniny C a sloučeniny D a farmaceuticky přijatelných solí těchto sloučenin, pacientovi. Protože jsou sloučeniny A, B, C a D a jejich farmaceuticky přijatelné soli vhodné jak pro profylaxi, tak pro léčbu srdečních arytmií, zejména atriálních a ventrikulárních arytmií (jako je fibrilace komor (například atriální flutter)), očekává se, že kompozice podle předkládaného vynálezu budou také vhodné pro léčení těchto onemocnění.

Kompozice (a samozřejmě koncentrované kompozice a pevné kompozice) podle předkládaného vynálezu jsou tedy indikovány pro léčení nebo profylaxi srdečních onemocnění, nebo při indikacích souvisejících se srdečními onemconěními, při kterých se předpokládá, že hrají arytmie hlavní úlohu, včetně ischemické choroby srdeční, náhlého srdečního záchvatu, infarktu myokardu, srdečního selhání, operací srdce a tromboembolických příhod. Tyto kompozice/koncentrované kompozice/pevné kompozice jsou také vhodné při takové léčbě, při které se například vyžaduje rychlá terapeutická odezva (například při léčení akutních potíží) nebo, v případě parenterálního podávání, když je perorální podávání do gastrointestinálního traktu neschopné poskytnou systémovou absorpci v požadovaném časovém rámci.

Podle dalšího aspektu se předkládaný vynález týká způsobu léčení arytmií, kdy způsob zahrnuje podávání kompozice podle předkládaného vynálezu pacientovi trpícímu nebo náchylnému k takovému onemocnění.

Aby se předešlo možným pochybnostem, termínem „léčení se rozumí terapeutická léčba a také profylaxe onemocnění.

Kompozice podle předkládaného vynálezu mají takovou výhodu, že mohou poskytnout okamžité uvolnění sloučeniny A, sloučeniny B, sloučeniny C, sloučeniny D nebo farmaceuticky přijatelné soli těchto sloučenin, přičemž sloučenina/sůl je účinná proti srdečním arytmiím.

Kompozice podle předkládaného vynálezu mohou mit také tu výhodu, že se mohou připravit pomocí zavedených farmaceutických postupů a použít materiály, které jsou osvědčené pro použití v potravinách nebo lécích nebo mají podobný regulační status.

Vhodná množství aktivní složky v kompozicích (perorálních nebo parenterálních), koncentrovaných kompozicích a pevných kompozicích podle předkládaného vynálezu závisí na mnoha faktorech, jako je povaha konkrétní aktivní složky (volné báze/soli a podobně), dávka, která je potřebná v perorálních kompozicích nebo ve finálních parenterálních kompozicích připravených pro použití, která se má připravit, a povaha a množství dalších složek kompozice. Typicky se však denní dávka sloučeniny A, sloučeniny B, sloučeniny C, sloučeniny D nebo jejich farmaceuticky přijatelných solí pohybuje v rozmezí 10 až 2000 mg, například 30 až 1200 mg, volné báze (tj . v případě soli s vyloučením hmotnosti vznikající přítomností protiiontu) , bez ohledu na počet jednotlivých dávek, které se podávají v průběhu dne. (odborníkovi v této oblastí bude zřejmé, že v případě parenterálních kompozic s okamžitým uvolňováním, jako jsou kompozice podle předkládaného vynálezu, může být podávání kontinuální (například pomocí infuze).) Výhodná denní dávka se pohybuje v rozmezí 50 až 1000 mg.

Příklady provedení vynálezu

Vynález bude dále ilustrován pomocí následujících příkladů.

Příprava A

Příprava sloučeniny a jejího benzensulfonátu (i) 4-[(3-Hydroxypropyl)amino]benzonitril

Varianta 1: Směs 12,0 g (99,1 mmol) 4-fluorbenzonitrilua a 59,6 g (793 mmol) 3-amino-l-propanolu se tři hodiny zahřívá v nertní atmosféře na 80 °C a potom se přidá 150 ml vody. Směs se nechá vychladnout na teplotu místnosti a potom se extrahuej diethyletherem. Organické vrstvy se oddělí, suší se nad síranem sodným, filtrují se a odpaří se ve vakuu a získá se 17 g (97 %) sloučeniny uvedené v podnázvu ve formě oleje, který krystalizuje stáním.

Varianta 2: 24,6 g (0,203 mol, 4-Fluorbenzonitrilu (Aldrich, 99%) se přidá k 122,0 g (1,625 mol, 8 ekvivalentů) 3-amino-lpropanolu (Aldrich 99%) a směs se v dusíkové atmosféře zahřívá 5 hodin na 80 °C. Roztok se nechá vychladnout na 22 °C a přidá se 300 ml vody. Zakalený roztok se extrahuje dvakrát dichlormethanem (300 ml a 200 ml) a spojené dichlormethanové extrakty se promyjí vodou (300 ml; GC analýza organické vrstvy poskytla asi 1,0 % plochy zbývajícího aminopropanolu).

Varianta 3: K 30,29 g (247,7 mmol, 1,0 ekvivalentu) 4-fluorbenzonitrilu se přidá 150 ml (148,8 g, 1981,5 mmol, 8,0 ekvivalentu) 3-amino-l-propanolu. Směs se míchá v dusíkové atmosféře při teplotě místnosti (27 °C) dokud se veškerá pevná látka nerozpustí. Roztok se zahřívá v olejové lázni na 77 °C 7 hodin a potom se míchá 14 hodin přes noc při teplotě místnosti. Přidá se 365 ml vody a získaný zakalený roztok se • · • * · · · · · · ··· · ·· · · · · ···· • · ·· · · · ·· ·· » · extrahuje dichlormethanem (365 ml a potom 245 ml) . Spojené organické vrstvy se promyjí 365 ml vody. Roztok produktu v dichlormethanu se suší pomoci destilace: oddestiluje se 200 ml rozpouštědla a nahradí se 200 ml čerstvého dichlormethanu. Oddestiluje se dalších 250 ml rozpouštědla a získá se tak celkový objem rozpouštědla 365 ml.

(ii) 3-(4-Kyanoanilino)propyl-4-methylbenzensulfonát

Varianta I: Ochlazený roztok (0 °C) 17 g (96,5 mmol) 4—[(3— hydroxypropyl)amino]benzonitrilu (z kroku (i) (varianta 1) výše; v 195 ml acetonitrilu se reaguje s 9,8 g (96,5 mmol) triethylaminu a potom s 20,2 g (106 mmol) p-toluensulfonylchloridu. Směs se míchá 90 minut při 0 °C a potom se odpaří ve vakuu. Přidá se 200 ml vody a vodný roztok se extrahuje dichlormethanem. Organická fáze se suší nad síranem sodným, filtruje se odpaří se ve vakuu. Získaný zbytek se čistí pomocí krystalizace z isopropanolu a získá se 24,6 g (77 %) sloučeniny uvedené v názvu.

Varianta II: Roztok surového 4-[(3-hydroxypropyl)amino]benzonitrilu (z kroku (i) (Varianta 2) výše) se odpaří na objem asi 300 ml a přidá se dalších 200 ml dichlormethanu a redestiluje se na 300 ml (rozpuštěná voda podle Karl-Fischer 0,07 %).

K roztoku se přidá 20,55 g (0,203 mol) trietbylaminu, potom 248 mg (2,0 mmol) 4-(N,N-dimethylamino)pyridinu a roztok se ochladí na 0 °C. Během asi 30 minut se za intenzivního třepání přidá roztok 38,70 g (0,203 mol) tosylchloridu v 150 ml dichlormethanu, přičemž se nechá teplota vzrůst na 5 °C. Reakční směs se míchá v argonové atmosféře 23 hodin při teplotě 3 až 5 °C. (Po 5 hodinách se začne srážet hydrochlorid triethylaminu. Podle TLC je po 20 až 23 hodinách již téměř nedichází k další konverzi zbytkového kyanoalkoholu.) Přidá se

300 ml vody a vrstvy se intenzivně třepou 15 minut. Organický roztok se koncentruje pomocí destilace při 35 až 40 °C na objem asi 60 až 70 ml. Během 5 minut se přidá 100 ml isopropanolu. (V tomto stupni před přidáním iso-propanolu dochází ke srážení granulí produktu. Po přidání isopropanolu dochází k rychlejší krystalizaci.) Pokračuje se v destilace ve vakuu za účelem odstranění zbytků dichlormethanu. (Oddestiluje se dalších asi 30 ml a destilát se zkontroluje pomocí GS na nepřítomnost dichlormethanu.) Krystalická suspenze se během asi 1 hodiny ochladí za pomalého třepání na 0 až 5 °C a udržuje se asi 1 hodinu při teplotě 0 až 5 °C. Krystaly se odfiltrují na střední fritě a stlačený vlhký filtrační koláč se opatrně promyje studeným (0 °C) isopropanolem (80 ml). Filtrační koláč se suší ve vakuu a v proudu dusíku přes noc. Výtěžek: 52,6 g, 78,4 mol%; HPLC : 99,64 % plochy.

Elementární analýza: nalezeno (teorie) %C :61,60 (61,67); %H :5,41 (5,49); %N : 8,44 (8,47); %S : 9,71 (9,70).

(iii) Ν,Ν-Bis(2-oxiranylmethyl)benzensulfonamid

K 250 g (1 ekvivalent) benzensulfonamidu se přidá 2,5 1 (10 obj.) vody a potom 500 ml (4 ekvivalenty) epichlorhydrinu. Reaktanty se zahřejí na 40 °C. Přidá se roztok 130 g hydroxidu sodného v 275 ml vody tak, aby se teplota reakční směsi udržela mezi 40 °C až 43 °C. Tento krok trvá asi 2 hodiny. (Rychlost přidávání hydroxidu sodného musí být nižší na začátku přidávání, než na konci, aby se teplota udržela v požadovaném rozmezí.) Když je přidávání hydroxidu sodného u konce, reakční směs se míchá 2 hodiny při 40 °C, potom přes noc při teplotě místnosti. Přebytek epichlorhydrinu se odstraní jako azeotrop s vodou pomocí vakuové destilace (asi 40 mbar, vnitřní teplota 30 °C) . Přidá se 1 1 dichlormethanu a směs se intenzivně míchá • · • · · ♦ • ♦ «· · • · · • · · · • · · minut. Fáze se nechají oddělit (trvá to asi 10 minut, ačkoli se úplně čiré fáze získají po stání přes noc). Fáze se oddělí a v následujícím kroku se použije roztok v dichlormethanu.

^XH NMR (400MHz, CDCl₃) : δ 2,55-2, 65 (2H, m) , 2,79 (2H, t, J

4,4),3,10-3,22 (4H, m) , 3, 58-3, 73 (2H, m), 7,50-7,56 (2H, m) ,

7,58-7,63 (1H, m) , 7,83-7, 87 (2H, m) .

(iv) 5-Benzyl-3, 7-dihydroxy-l-fenylsulfonyl-l, 5-diazacyklooktan

2,5 1 (10 obj.) IMS se přidá k dichlormethanovému roztoku z kroku (iii) výše. Roztok se destiluje dokud vnitřní teplota nedosáhne 70 °C. Oddestiluje se asi 1250 ml rozpouštědlaPřidá se dalších 2,5 1 (10 obj.) IMS a potom najednou 120 ml (0,7 ekvivalentu) benzylaminu (nedochází k exotermní reakci) a roztok se zahřívá 6 hodin k varu pod zpětným chladičem (po 2 hodinách nedochází při testování k žádné změně). Přidá se dalších 15 ml benzylaminu a roztok se zahřívá další 2 hodiny. IMS se oddestiluje (asi 3,25 1) a přidá se 2,5 1 toluenu.

Oddestiluje se další rozpouštědlo (asi 2,4 1) a přidá se další toluen (asi 1 1) . Teplota v destilační hlavě je nyní 110 °C. Oddestiluje se dalších 250 ml rozpouštědla při 110 °C. Teoreticky se získá produkt asi v 2,4 1 toluenu při 110 °C. Tento roztok se použije v dalším kroku.

³Η NMR (400 MHz, CDC1₃) : δ 7,83-7,80 (4H, m, ArH), 7,63-7,51 (6H; m, ArH), 7,30-7,21 (10H, ArH), 3, 89-3, 80 (4H, m, CH(a) +CH(b)), 3,73 (2H, s, CH₂Ph(a)), 3,70 (2H, s, CH₂Ph(b)), 3,59 (2H, dd, CHHNS0₂Ar (a) ) , 3,54 (2H, dd, CHHNSO₂Ar (b) ) , 3,40 (2H, dd, CHHNSO₂Ar (b) ) , 3,23 (2H, dd, CHHNS0₂Ar (a) ) , 3,09-2, 97 (4H, • · · m, CHHNBn(a) + CHHNBn(b)), 2,83 (2H, dd, CHHNBn(b)), 2,71 (2H, dd, CHHNBn(a)) (Data byla naměřena na čištěné látce obsahující směs trans(a), a cis-diolu (b) 1:1) (v) 3-Benzyl-7-(fenylsulfonyl)-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3,3,1]nonan

Toluenový roztok z předchozího kroku (iv) výše se ochladí na 50 °C. Přidá se 0,2 ml methansulfonové kyseliny. To způsobí, že teplota vzroste z 50 °C na 64 °C. Po 10 minutách se přidá 1 1 methansulfonové kyseliny a reakční směs se zahřívá 5 hodin na 110 °C. Potom se z reakční směsi oddestiluje toluen; oddestiluje se 1,23 1. (Je třeba poznamenat, že vnitřní teplota by neměla být v žádném kroku vyšší, než 110 °C, jinak klesne výtěžek.) Reakční směs se potom ochladí na 50 °C a pomocí vakua se odstraní zbytek toluenu. Při 110 °C a tlaku 65 kPa (650 mbar) se odstraní dalších 0,53 1 rozpouštědla.

(Výhodné je, když se toluen může odstranit při nižší teplotě a tlaku) . Reakční směs se potom nechá ochladit na 30 °C a přidá se 250 ml deionizované vody. To způsobí, že teplota vzroste z 30 °C na 45 °C. Během 30 minut se přidá dalších 2,15 1 vody tak, aby teplota byla nižší, než 54 °C. Roztok se potom ochladí na 30 °C a potom se přidají 2 1 dichlormethanu. Za vnějšího chlazení a intenzivního míchání se reakční směs zalkalizuje přidáním 2 1 10M vodného roztoku hydroxidu sodného takovou rychlostí, aby vnitřní teplota nepřekročila 38 °C. Tato operace trvá 80 minut. Zastaví se míchání a fáze se rozdělí během 3 minut. Vrstvy se extrahují. K dichlormethanovému roztoku se přidají 2 1 IMS a zahájí se destilace. Než teplota vzroste na 70 °C, oddestiluje se 2,44 1 rozpouštědla. Teoreticky se tak získá produkt v 1,56 1 IMS. Roztok se potom • · nechá ochladit na teplotu místnosti přes noc za pomalého míchání. Vysrážený produkt se odfiltruje a promyje se 0,5 1 IMS a získá se žlutohnědý produkt, který se suší ve vakuu při 50 °C a získá se 50,8 g produktu (8,9 % po 3 krocích). 20,0 g tohoto produktu se rozpustí v 100 ml acetonitrilu za varu a získá se tak světle žlutý produkt. Po ochlazení na teplotu místnosti se vznikající krystaly odfiltrují a promyjí se 100 ml acetonitrilu. Produkt se suší ve vakuu při 40 °C 1 hodinu a získá se 17,5 g (87 %) sloučeniny uvedené v názvu.

'‘H NMR (400 MHz, CDC1₃) ; δ 7,18-7,23 (10H, m) , 3, 86-3,84 (2H, m) , 3,67 (2H, d) , 3,46 (2H, s) , 2,91 (2H, d) , 2,85 (2H, dd) , 2,56 (2H, dd) (vi) 3-Benzyl-9-oxa-3, 7-diazabicyklo [3,3,1] nonanl, 2 1 (3 rel.

obj.) koncentrované kyseliny bromovodíkové se přidají k 400 g 3-benzyl-7-(fenylsulfonyl)-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3,3,1]nonanu z kroku (v) výše v pevném stavu a směs se zahřívá k varu pod zpětným chladičem v atmosféře dusíku. Pevná látka se rozpustí v kyselině při 95 °C. Po 8 hodinách zahřívání reakční směsi se podle HPLC stanoví, že je reakce dokončená. Směs se ochladí na teplotu místnosti. Přidá se 1,2 1 (3 rel. obj.) toluenu a reakční směs se energicky míchá 15 minut. Míchání se ukončí a fáze se extrahují. Toluenová fáze se vyleje společně s malým množstvím mezifázového materiálu. Kyselá fáze se vrátí do původná reakční nádoby a najednou se přidá 1,4 1 10M (3,5 rel. obj.) hydroxidu sodného. Vnitřní teplota vzroste z 30 °C na 60 °C. Zkontroluje se pH, aby se zajistilo, že je vyšší, než 14. Přidá se 1,6 1 (4 rel. obj.) toluenu a teplota se sníží z 80 °C na 60 °C. Po 30 minutách intenzivního míchání se fáze extrahují. Vodná fáze se vyleje společně s malým množstvím mezifázového materiálu. Toluenová fáze se vrátí do původní reakční nádoby a přidají se 4 1 (10 rel. obj.) 2-propanolu.

• ·

Teplota se upraví na hodnotu 40 až 45 °C. Během 45 minut se přidá 200 ml koncentrované kyseliny chlorovodíkové tak, aby teplota zůstala mezi 40 až 45 °C. Vznikne bílá sraženina. Reakční směs se míchá 30 minut a potom se ochladí na 7 °C. Produkt se odfiltruje, promyje se 0,8 1 (2 rel. obj.) 2-propanolu, suší se za sání a potom se dále suší ve vakuové sušárně při 40 °C. Získá se 297 g produktu (91 %).

^ςΗ NMR (CD₃OD + 4 kapky D₂O) : δ 2,70 (šd, 2H) , 3,09 (d, 2H) , 3,47 (šs, 4H) , 3,60 (s, 2H) , 4,12 (šs, 211), 7,30-7,45 (m, 5H) .

API MS: m/z = 219 [C₁₃H₁₈N₂O+H] ⁺.

(vii) 3,3-Dimethyl-l-[9-oxa-7-(fenylmethyl)-3,7-diazabicyklo[3,3, l]non-3-yl]-2-butanon

K 114,2 g (4 ekvivalenty) hydrogenuhličitanu sodného se přidá 500 ml (5 obj.) vody a potom 45,8 ml (1 ekvivalent) 1chlorpinakolonu. Pomalu se přidá roztok 100 g ) 3-benzyl-9oxa-3,7-diazabicyklo[3,3,l]nonanu x 2 HCI (viz. krok (vi) výše) v 300 ml (3 obj.) vody tak, aby bylo pod kontrolou uvolňování oxidu uhličitého (20 minut). Reakční směs se zahřívá 4 hodiny na teplotu 65 až 7 0 °C. Po ochlazení na teplotu místnosti se přidá 400 ml (4 obj.) dichlormethanu a po 15 minutách míchání se fáze oddělí. Vodné fáze se promyjí 400 ml (4 obj.) dichlormethanu a organické extrakty se spojí. Roztok se destiluje a získá se 550 ml rozpouštědla. Přidá se 1 1 ethanolu a destilace pokračuje. Oddestiluje se dalších 600 ml rozpouštědla. Přidá se 1 1 ethanolu a destilace pokračuje. Oddestiluje se dalších 500 ml rozpouštědla (teplota v hlavě je nyní 77 °C) . Tento roztok teoreticky obsahující 1150 ml ethanolu se přímo použije při dalším kroku.

• ·

^ΧΗ NMR (400MHz, CDC1₃) : δ 1,21 (9H, s) , 2,01-2,59 (2H, m) ,

2,61-2,65 (2H, m) , 2,87-2, 98 (411, m) , 3,30 (2H, s), 3,52 (2H, s), 3,87 (2H, š s), 7,26 (2H, d, J 7,6), 7,33 (1H, dd, J 7,6,

7, 6) , 7,47 (2H, d, J 7,6).

(viii) 3, 3-Dimethyl-l-(9-oxa-3,7-diazabicyklo[3,3, l]non-3-yl)2-butanon

Palladium na uhlí (44 g, 0,4 hmotnostního ekvivalentu 61% vlhkého katalyzátoru, Johnson Matthey Type 440L) se přidá k ethanolovému roztoku z předchozího kroku (vii) výše. Směs se hydrogenuje při 400 kPa (4 bar). Reakce se považuje za 5 hodin za dokončenou. Katalzátor se odstraní filtrací a promyje se 200 ml ethanolu. Spojené ethanolové filtráty se použijí (nebo mohou použít) v kroku (ix) níže. Roztok podle testu obsahuje 61,8 g sloučeniny uvedené v názvu v ethanolu (teoreticky 1,35 1; naměřeno 1,65 1). Část produktu se izoluje a čistí.

Analyzuje se čištěný produkt.

^ΧΗ NMR (300MHz, CDC1₃) : δ 1,17 (9H, s), 2,69 (2H, dt, J 11,4, 2,4), 2,93 (2H, d, J 10,8), 3,02 (2H, d, J 13,8), 3,26 (2H, s), 3,32 (2H, dt, J 14,1), 3,61 (2H, šs) .

Tato reakce se může také provádět za použití nižšího hmotnostního poměru katalyzátoru k benzylované výchozí látce. Může se provést několika různými způsoby, například za použití různých katalzátorů (jako je palladium na uhlí s nanesením kovu, které je odlišné od katalyzátoru typu 440L použitého výše, nebo rhodium na uhlí) a/nebo zlepšením vlastností přenosu hmoty reakční směsi (odborníkům v této oblasti bude zřejmé, že zlepšeného přenosu hmoty se může dosáhnout například prováděním hydrogenace v měřítku vyšším, než je popsáno u reakce výše). Za použití těchto technik se může hmotnostní poměr katalyzátoru, k výchozí látce snížit pod 4:10 (například

4:10 až 1:20).

(ix) Sloučenina A, monohydrát soli s benzensulfonovou kyselinou

Metoda 1

56,6 g (1,5 ekvivalentu) uhličitanu draselného a 90,3 g (1 ekvivalent) 3-(4-kyanoanilino)propyl-4-methylbenzensulfonátu (viz. krok (ii) výše) se přidá k ethanolovému roztoku 61,8 g z testu v 1,65 1 3,3-dimethyl-l-(9-oxa-3,7-diazabicyklo[3,3,1]non-3-yl)-2-butanonu (viz. krok (viii) výše). Reakční směs se zahřívá 4 hodiny na 80 °C. Podle testu směs obsahuje ještě 8,3 g reaktantu, takže se přidá dalších 12,2 g 3-(4kyanoanilino)propyl-4-methylbenzensulfonátu a získaná směs se zahřívá 4 hodiny na 80 °C. Oddestiluje se 1,35 1 rozpouštědla, potom se přidá 2,5 1 isopropylacetátu. Oddestiluje se 2,51 1 rozpouštědla. Přidá se 2,5 1 isopropylacetátu. Oddestiluje se 0,725 1 rozpouštědla. Vnitřní teplota je nyní 88 °C. Oddestiluje se 0,825 1 rozpouštědla a získá se produkt rozpuštěný v isopropylacetátu (teoreticky v 2,04 1). Po ochlazení na °C se přidá 0,5 1 vody. Získá se černá suspenze zřejmě obsahující palladium ve směsi. pH vodné fáze je 11. Přidá se 0,31 1 IM roztoku hydroxidu sodného tak, aby byla teplota nižší, než 25 °C a směs se energicky míchá 5 minut. pH vodné fáze je 12. Fáze se oddělí a vodná fáze se vyleje. Přidá se dalších 0,5 1 vody a fáze se oddělí. Vodná fáze se vyleje. Zbývající roztok esteru se filtruje za odstranění suspendovaných částeček a objem filtrátu se upraví přesně na 2 1. Roztok se potom rozdělí na 2 části po 1 1.

(Aby se zabránilo získání sloučeniny uvedené v podnázvu obsahující velké množství palladia, může se provést následující • · zpracování: Kil roztoku volné báze se přidá 12,5 g (25 % hmotnostních) pryskyřice Deloxan® a směs se zahřívá k varu za intenzivního míchá 5 hodin. Roztok se potom ochladí na teplotu místnosti a míchá se 2 dny. Pryskyřice se odfiltruje.)

Provede se test, aby bylo možné vypočítat potřebné množství benzensulfonové kyseliny potřebné pro přípravu benzensulfonátu.

Roztok 20,04 g (1 ekvivalent, předpokládá se, že kyselina je čistý monohydrát) benzensulfonové kyseliny v 200 ml isopropylacetátu se během 5 minut (lepší je přidávat pomaleji) přidá za intenzivního míchání k roztoku 1 1 volné báze a vznikne světle žlutá sraženina. Teplota vzroste z 18 °C na 22 °C. Po 10 minutách se směs ochladí na 10 °C a produkt se odfiltruje. Produkt se promyje 250 ml isopropylalkoholu, suší se za sání na filtru a potom se suší ve vakuu při 40 °C 2 dny a získá 59,0 g produktu (61 % z 3-benzyl-9-oxa-3,7díazabicyklo[3,3,1]nonanu x 2 HCI) .

(Surový benzensulfonát se alternativně připraví přidáním 70% (hmotnostně) vodného roztoku benzensulfonové kyseliny k ethanolickému roztoku volné báze.)

Sloučenina uvedená v podnázvu se izoluje jako monohydrát.

500 ml ethanolu a 250 ml vody se přidá k 50,0 g sloučeniny uvedené v podnázvu. Roztok se zahřívá na 75 °C. Veškerá látka se rozpustí při 55 °C. Roztok se 5 minut zahřívá na 75 °C, potom se 1 hodinu chladí na 5 °C. Srážení začne při 18 °C. Studený roztok se filtruje a filtrát se promyje směsí ethanol: voda (2:1, 150 ml), suší se za sání na filtru a potom se suší ve vakuu při 40 °C a získá se 41,2 g (82 %) sloučeniny uvedené v podnázvu.

• · • · · · • ·

(Tato rekrystalizace se může provádět s vyššími objemy rozpouštědla pokud je potřeba upravit reakční nádobu, například

EtOH : voda 2:1, 45 obj. (získá se 62 % produktu)

EtOH : voda 6:1, 35 obj. (získá se 70 % produktu).)

Sloučenina uvedená v podnázvu se izoluje jako monohydrát po rekrystalizaci (což se určí pomocí jednoho krystalu při difrakci rentgenového záření).

Metoda 2 (a) 3-(4-Kyanoanilino)propylbenzensulfonát

K roztoku 4-[(3-hydroxypropyl)amino]benzonitrilu (z kroku (i), varianta 3 výše, předpokládané množství 43,65 g, 247,7 mmol, 1,0 ekvivalentu) v dichlormethanu (celkové množství roztoku 360 ml) se postupně přidá 52 ml (37,60 g, 371,55 mmol, 1,5 ekvivalentu) a v jedné dávce 11,89 g (123,85 mmol, 0,5 ekvivalentu) hydrochloridu trimethylarainu. žlutý roztok se ochladí na -20 °C (pomocí lázně aceton/suchý led nebo chladící desky) a reaguje se s 32 ml (43,74 g, 247,7 mmol, 1,0 ekvivalent) roztoku benzenesulfonylchloridu v 220 ml dichlormethanu (5 obj. vzhledem k kyanoalkoholu) pomocí přikapávací nálevky s vyrovnávačem tlaku. Roztok se přidává po částech tak, aby vnitřní teplota nepřekročila -14 °C. Přidávání trvá 25 minut. Směs se potom míchá 35 minut při teplotě mezi -15 až -10 °C. Přidá se 365 ml vody a teplota vzroste na 10 °C. Směs se ochladí zpět na 0 °C a intenzivně se míchá 15 minut. Organická vrstva (objem 570 ml) se izoluje a destiluje se za atmosférického tlaku za odstranění dichlormethanu (450 ml, teplota lázně 40 až 42 °C, teplota v destilační hlavě 38 až 39 °C). Přidá se 250 ml ethanolu a roztok se nechá ochladit na teplotu nižší, než je 30 °C a potom se aplikuje vakuum.

• ·

Oddestiluje se další rozpouštědlo (40 ml se oddestiluje při tlaku 5,2 kPa (52 mbar), teplota lázně a v destilační hlavě je 21 až 23 °C) , a produkt postupně vypadává z roztoku. Destilace se v tomto bodě ukončí a přidá se dalších 50 ml ethanolu. Směs se zahřeje (lázeň z horké vody o teplotě 50 °C) na 40 °C za rozpuštění veškeré pevné látky a pomocí přikapávací nálevky se pomalu přidá voda. Roztok se pomalu míchá při teplotě místnosti (20 °C) přes noc (15 hodin), a během této doby produkt vykrystalizuje. Směs se ochladí na -5 °C (lázeň led/methanol) a. míchá se při této teplotě 20 minut a potom se odfiltrují světle žluté pevné krystaly. Pevná látka se promyje směsí 42 ml ethanolu a 8 ml vody a suší se za sání 30 minut a potom se suší do konstantní hmotnosti ve vakuové sušárně (40 °C, 72 hodin). Hmotnost surového produktu byla 47,42 g (149,9 mmol, 60 %). K 20 g (63,22 mmol, 1,0 ekvivalentu) surového produktu se přidá 160 ml (8 obj.) ethanolu. Směs se míchá v dusíkové atmosféře a pomocí teplé vodní látně se ohřeje na 40 °C. Po dosažení této teploty se veškerá pevná látka rozpustí a získá se čirý, žlutý roztok. Během 10 minut se přikape 30 ml (3 obj.) vody, přičemž se vnitřní teplota udržuje v rozmezí 38 až 41 °C. Vodní lázeň se odstraní a roztok se nechá během 40 minut vychladnout na 25 °C, přičemž začne produkt krystalizovat. Směs se během 10 minut ochladí na -5 °C, potom se při této teplotě usržuje dalších 10 minut. Světle žlutá pevná látka se odfiltruje, suší se za sání 10 minut, potom se suší do konstantní hmotnosti při 40 °C 15 hodin ve vakuové sušárně. Získá se 18,51 g (58,51 mmol, 93 % vzhledem k surovému produktu) sloučeniny uvedené v podnázvu.

(b) Sloučenina A, monohydrát soli s benzensulfonovou kyselinou

K ehanolovému roztoku (celkový objem 770 ml, asi 20 obj. vzhledem k aminu) 3,3-dimethyl-l-(9-oxa-3,7-diazabicyklo• · • · · · · [ 3,3,1]non-3-yl)-2-butanonu (předpokládá se 34,97 g (ověřeno testem), 154,5 mmol, 1,0 ekv.; viz krok (viii) výše) se přidá najednou 49,05 g (154,52 mmol, 1,0 ekv.; viz krok (a) výše) 3(4-kyanoanilino)propylbenzensulfonátu. Získaná směs se 6 hodin zahřívá na 74 °C, potom se míchá 65 hodin při teplotě místnosti (20 °C) (přes víkend; odborníkům v této oblasti bude zřejmé, že reakce bude také úspěšná i bez použití takto dlouhé reakční doby, pokud se použije vyšší teplota). Odstání se 370 ml ethanolu a přidá se 200 ml vody (získá se tak směs ethanolu a vody 2:1, celkový objem 600 ml). Po přidání vody teplota reakční nádoby klesne z 80 °C na 61 °C. Roztok se znovu zahřeje na 70 °C, potom se nechá přirozeně vychlanout na teplotu místnosti přes noc (19 hodin), přičemž se pomalu míchá. V tomto kroku se objeví pevná látka. Směs se ochladí na 0 °C a potom se míchá 15 minut při této teplotě a odfiltruje se pevná látka. Pevná látka se promyje studenou směsí ethanolu a vody 2:1 (150 ml), suší se 1,25 hodiny za sání, potom 20 hodin v sušárně při teplotě 40 °C. Hmotnost získaného surového produktu je 57,91 g (103,3 mmol, 60 %).

Ukázalo se, že surový produkt má čistotu 98,47 % (podle HPLC analýzy) a rekrystalizuje se pomocí postupu podrobně popsaného níže za získání sloučeniny uvedené v podnázvu v čistotě 99,75 % (výtěžek 84 %).

Postup rekrystalizace:

K 56,2 g produktu získaného výše se přidá 562 ml ethanolu a 281 ml vody. Roztok se zahřeje na 75 °C. Veškerá pevná látka se rozpustí při 55 °C. Roztok se 5 minut udržuje při teplotě 75 °C, potom se 1,5 hodiny ochlazuje na 5 °C. Krystalizace začne při 35 °C. Studený roztok se filtruje a krystaly se promyjí 168 ml směsi ethanolu a vody 2:1. Pevná látka se suší • ·

za sání na filtru a potom se suší ve vakuu při 40 °C a získá se 47,1 g (84 %) produktu.

(x) Sloučenina A (volná báze

Metoda I

50,0 g (50,0 g, 1,0 ekvivalentu, z kroku (ix) výše; metoda 1) se přidá k 500 ml 1M vodné roztoku hydroxidu sodného promytého 1,0 1 (20 obj. dichlormethanu. Spojené směsi se míchají 15 minut. Vrstvy se potom oddělí a malé množství mezifázového materiálu se nechá u horní vodné vrstvy. K dichlormethanovému roztoku se přidá 500 ml (10 obj.) ethanolu a potom se oddestiluje 1,25 1 rozpouštědla. Teplota v destilační hlavě je nyní 78 °C. Roztok se nechá ochladit pod teplotu varu a přidá se 250 ml (5 obj.) ethanolu. Oddestiluje se 250 ml rozpouštědla. Tento horký roztok se zředí ethanolem na objem 890 ml (17,8 obj.; 25 obj. za předpokladu 100% konverze na volnou bázi). Po zahřátí k varu se roztok pomalu ochladí. Při 5 °C se přidá očko sloučeniny uvedené v názvu. Začne krystalizace a směs se míchá 30 minut při 5 °C. Produkt se odfiltruje a promyje se ethanolem (2 x 50 ml, 2x1 obj.). Produkt se potom suší ve vakuové sušárně při teplotě 40 °C 60 hodin a získá se 26,3 g (74 %) bělavého prášku.

^XH NMR (400 MHz, CDC1₃) : δ 7,86-7,82 (2H, m) , 7,39-7,32

m) , 7,30-7,26 (2H, m) , 6,47 (2H, m) , 4,11-4,07 (4H, m) , (2H, s), 3, 36-3,33 (4H; m) , 3,26 (2H, t) , 3,12 (2H, d) , (2H, d) , 2,28-2,21 (2H, m) , 1,06 (9H, s) .

(3H,

3,70

2,90 ¹³C NMR (CDC1₃) : δ 24,07, 26, 38, 41,52, 43, 52,

63, 17, 68,46, 96, 61, 111, 64, 121,03, 133, 43,

56,17, 56,47,

MS (ES): m/z=385,l (M+H) • ·

Metoda II

Směs 5,73 g (0,02 mol) 4-{[3-(9-oxa-3,7-diazabicyklo[3,3,1]non-3-yl)propyl]amino}benzonitrilu (viz. příprava B(I) (vi) níže); 11,05 g (0,08 mol) uhličitanu draselného v 300 ml acetonitrilu se reaguje s 4,44 g (0,032 mol) 1-chlorpinakolonu. Směs se míchá přes noc při teplotě 50 °C a potom se přidá dichlormethan a směs se filtruje. Fitrační koláč se potom promyje směsí dichlormethanu a acetonitrilu a z filtrátu se odpaří rozpouštědlo. Získaný zbytek se čistí pomocí chromatografie na silikagelu za eluce gradientem směsi ethylacetát : methanol : amoniakální methanol (95:5:0 až 95:0:5) za získání 5,8 g (73,9 %) sloučeniny uvedené v názvu.

Příprava B(I)

Příprava sloučeniny B (Metoda I) (i) terc-Butyl 2-bromethylkarbamát

6,15 g (0, 073 mol) uhličitanu sodného a 11,18 g (0,051 mol) di-t-butyldikarbonátu se rozpustí ve směsi 50 ml vody a 150 ml dichlormethanu a potom se ochladí na 0 °C. Ve formě pevné látky se pomalu přidá 10,0 g (0, 049 mol) hydrobromidu 2bromethylaminu a reakční směs se míchá přes noc při 25 °C. Dichlormethanová vrstva se oddělí, promyje se 200 ml vody a roztokem hydrogensíranu sodného (150 ml, pH 3,5). Organická vrstva se suší nad síranem sodným a odpaří se ve vakuu. Surový olej se chromatografíčky čistí na silikagelu za eluce dichlormethanem a získá se 7,87 g (72 %) sloučeniny uvedené v podnázvu ve formě čirého, bezbarvého oleje.

⁴H NMR (300 MHz, CDC1₃) δ 4,98 (šs, 1H) , 3, 45-3, 57 (m, 4H) ,

1,47 (s, 9H) • ·

ΑΡΙ-MS: (M+1-C₅H₈O₂) 126 m/z (ii) 3-Benzyl-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3,3,l]nonan x 2 HCl

Toto je alternativní příprava k postupu popsanému v přípravě A(vi) výše. Použije se třílitrová, tříhrdlá baňka opatřená magnetickým míchadlem, teploměrem a zpětným chladičem. K 190 g (0,53 mol, viz. příprava A(v) výše) pevného 3-benzyl-7(fenylsulfonyl)-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3,3, l]nonanu se přidá 0,76 1 (4,51 mol) 48% vodné kyseliny bromovodíkové a směs se zahřívá přes noc k varu pod zpětným chladičem. Pevná látka se rozpustí při 90 °C. Po 12 hodinách zahřívání je podle GC analýzy reakce dokončená. Směs se ochladí na teplotu místnosti. Přidá se 0,6 1 toluenu a směs se míchá několik minut. Fáze se oddělí. Vodná fáze se vrátí do původní reakční nádoby a najednou se přidá 0,85 1 (8,5 mol) 10M vodného roztoku hydroxidu sodného. Vnitřní teplota vzroste na 80 °C a směs je silně bazická. Když vnitřní teplota klesne na 55 °C, přidá se 0,8 1 toluenu. Po 30 minutách intenzivního míchání se toluenová fáze oddělí a vrátí se zpět do původní nádoby. Přidá se 1,9 1 2-propanolu a vnitřní teplota se upraví na 40 až 50 °C. Do kyselé reakce se přidává koncentrovaná kyselina chlorovodíková takovou rychlostí, aby se vnitřní teplota udržela v rozmezí 40 až 50 °C. Vzniká bílá sraženina. Směs se míchá 30 minut a potom se ochladí na 7 °C. Bílý prášek se odfiltruje, promyje se 0,4 1 2-propanolu, suší se prouděním vzduchu přes vzorek po dobu 10 minut a potom se dále suší ve vakuové sušárně 40 minut. Získá se 130 g (84 %) produktu.

(iii) hydrochlorid terc-butyl-7-benzyl-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3,3,1]nonan-3-karboxylátu

Použije se pětilitrová tříhrdlá baňka opatřená míchadlem, teploměrem a zařízením na probublávání dusíku. Do reakční • · · · nádoby se uvede 1,4 1 vody, 1,4 1 dichlormethanu, 150 g (1,79 mol) hydrogenuhličitanu sodného a 130 g (0,447 mol) 3-benzyl9-oxa-3,7-diazabicyklo[3,3,1]nonanu x 2 HCI (z kroku (ii) výše). Reakční směs se intenzivně míchá 10 minut a potom se pomalu přidá 0,113 1 (0,491 mol) di-terc-butyldikarbonátu.

Reakční směs se intenzivně míchá tři hodiny při teplotě místnosti. Organická vrstva se oddělí, suší se nad síranem sodným, filtruje se a odpaří se za získání 160 g bělavé pevné látky. Bělavá pevná látka se naplní do 31, tříhrdlé baňky opatřené míchadlem, teploměrem a přikapávací nálevkou. Přidá se 0,6 1 ethylacetátu a čirý roztok se ochladí na -10 °C. Přikapává se 4M roztok chlorovodíku v dioxanu dokud není pH nižší, než 4. Vysráží se hydrochlorid a směs se míchá další hodinu. Produkt se odfiltruje, promyje se 0,1 1 ethylacetátu a suší se přes noc ve vakuové sušárně. Získá se bílý krystalický produkt o hmotnosti 146 g (výtěžek 92 %).

(iv) Hydrochlorid terc-butyl-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3, 3,1]nonan-3-karboxylátu

146 g (0,411 mol) Hydrochloridu z kroku (iii) výše a 7,5 g 20% Pd(OH)₂-C se vloží do parrovy hydrogenační nádoby. Přidá se 0,5 1 methanolu a nádoba se protřepává intenzivně ve vodíkové atmosféře při tlaku 350 kPa (3,5 bar). Reakce se monitoruje pomocí GC analýzy a po 1 hodině je dokončená. Katalyzátor se odfiltruje a filtrát se odpaří a získá se bělavý krystalický produkt. Surový produkt se rozpustí v 1,2 1 horkého aceténitrilu a potom se za horka filtruje. Filtrát se zředí 1,2 1 ethylacetátu. Čirý roztok se nechá stát přes noc při teplotě místnosti. První vyloučené krystaly se izolují a suší se ve vakuu a získá se 52 g sloučeniny uvedené v podnázvu ve formě bílé, pevné látky. Filtrát se odpaří téměř do sucha, potom se rozpustí v 0,4 1 horkého acetonitrilu a zředí se 0,4 • · ethylacetátu. Druhá část krystalů (38 g) se získá po ochlazení roztoku na 10 °C. Oboje krystaly jsou podle GC analýzy a 'H NMR analýzy srovnatelné. Kombinovaný výtěžek je 90 g (83 %) .

(v) terc-Butyl-7-[3-(4-kyanoanilino)propyl]-9-oxa-3,7-diázabicyklo[3,3,1]nonan-3-karboxylát

1,1 g (4,15 mol) hydrochloridu terc-butyl-9-oxa-3,7-diazabicyklo [ 3, 3, 1 ] nonan-3-karboxylátu (viz. krok (iv) výše) se smísí s 46 ml acetonitrilu, 2,5 ml vody a 3,5 g (25 mmol) uhličitanu draselného. Směs se míchá 4 hodiny a potom se přidá chloroform a směs se filtruje přes křemelinu. Filtrát se odpaří ve vakuu a získá se 0,933 g volné báze. Ta se potom smísí s 2,1 g (6,2 mmol) 3-(4-kyanoanilino)propyl-4methylbenzensulfonátu (viz. příprava A(ii) výše) a 0,86 g (6,2 mmol) uhličitanu draselného v 18 ml acetonitrilu. Získaná směs se míchá přes noc při teplotě 60 °C a potom se odpaří ve vakuu. Zbytek se reaguje s 250 ml dichlormethanu a 50 ml 1M hydroxidu sodného. Vrstvy se oddělí a dichlormethanová vrstva se promyje dvakrát vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, suší se nad síranem sodným a odpaří se ve vakuu. Produkt se čistí pomocí flash chromatografie za eluce gradientem směsi toluen : ethylacetát : triethylamin (2:1:0 až 1000:1000:1), a získá se 1,47 g (91 %) sloučeniny uvedené v podnázvu.

(vi) 4-{[3-(9-0xa-3,7-diazabicyklo[3,3,1]non-3-yl)propyl]amino[benzonitril

Sloučenina uvedená v názvu se získá ve výtěžku 96 % za použití analogického postupu jako je popsáno v přípravě C(v) a D(iii) níže, za použití terc-butyl-7-[3-(4-kyanoanilino)propyl]-9oxa-3,7-diazabicyklo[3,3,1]nonan-3-karboxylátu (z kroku (v) výše).

·· ··

(vii) Sloučenina B

K roztoku 4,21 g (0,019 mol) terc-butyl 2-bromethylkarbamátu (viz. krok (i) výše) v 65 ml dimethylf ormamidu se přidá 4,48 g (0,016 mol) 4-{[3-(9-oxa-3,7diazabicyklo[3,3,1]non-3-yl)propyl] amino}benzonitrilu (viz. krok (vi) výše, a 3,27 ml (0,024 mol) triethylaminu. Směs se míchá přes noc při 35 °C a potom se odpaří ve vakuu. Zbytek se rozpustí v 80 ml dichlormethanu a promyje se nasyceným roztokem chloridu sodného. Vodná vrstva se extrahuje 150 ml dichlormethanu. Spojené organické extrakty se suší nad síranem sodným a odpaří se ve vakuu. Surový červenohnědý olej se dvakrát chromatograficky čistí na silikagelu za eluce směsí chloroform:methanol:konc. NH₄OH (9:1:0,02) za získání 3,75 g (56 %) sloučeniny uvedené v názvu.

^ΧΗ NMR (300 MHz, CD₃OD) δ 7, 37-7, 40 (d, J=8,8 Hz, 2H) , 6,646,67 (d, J=8,8 Hz, 213), 3,94 (šs, 2H) , 3,21-3,31 (m, 4H) ,

3,01 (šs, 4H) , 2,47-2,59 (m, 8H), 1,90 (šs, 211), 1,39 (s, 9H) ¹³C NMR (75 MHz, CD₃OD) δ 158, 5, 134,7, 121, 9, 113,2, 97, 7,

80, 3, 69,2, 58,8, 58,1, 57,5, 57,3, 41, 9, 38,3, 28,9, 26, 2,

ΑΡΙ-MS: (M+l) = 430 m/z

Příprava B(II)

Příprava sloučeniny B (Metoda II) (i) terc-Butylester [2-(7-benzyl-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3,3,1]non-3-yl)ethyl]karbamové kyseliny

Varianta 1 (a) 2-(terc-Butyloxykarbonylamino)ethyltosylát • · • · · ·

Roztok 28,40 g (148 mmol) p-toluensulfonylchloridu v 100 ml dichlormethanu se během 30 minut při teplotě 0 °C přikape k směsi 20 g (120 mmol) terc-butyl-N-(2-hydroxyethyl)karbamátu, 18,80 g (186, mmol) triethylaminu a 1,18 g (12,4 mmol) trimethylamoniumchloridu v 120 ml dichlormethanu. Reakční směs se míchá 1 hodinu při 0 °C, potom se filtruje, promyje se 100 ml dichlormethanu. Filtrát se promyje třikrát 100 ml 10% kyseliny citrónové a 100 ml solanky. Organická vrstva se suší nad síranem sodným a potom se filtruje. Filtrát se odpaří za sníženého tlaku a získá se olej. Olej se rozpustí v 40 ml ethylacetátu a potom se pomalu přidá 160 ml isohexanu. Získaná suspenze se míchá 17 hodin při teplotě místnosti a potom se filtruje. Odfiltrovaná pevná látka se promyje 240 ml isohexanu

a získá se sloučenina	uvedená	v názvu ve formě	bílého prášku
v množství 25 g (64 %) .
Teplota tání 64 až 66 ⁰	C
¹H-NMR (300MHz, CDC1₃, )	δ 1,40	(9H, s), 2,45 (3H,	s), 3,38 (2H,
q), 4,07 (2H, t) , 4,83	(IH, šs)	7,34 (2H, d) , 7,87 (2H, d) .

MS : m/z = 216 (MH⁺(316)-Boc).

(b) terc-Butylester [2-(7-benzyl-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3,3,l]non-3-yl)ethyl]karbamové kyseliny

Roztok 10 g (34 mmol) dihydrochloridu 3-benzyl-9-oxa-3,7-diazabicyklo [3, 3, 1] nonanu (viz. příprava A(vi) výše) v 25 ml vody se pomalu přidá k roztoku 10 g (119 mmol) hydrogenuhličitanu sodného v 10 ml vody. Přidá se dalších 5 ml vody a směs se míchá 10 minut při teplotě místnosti. Přidá se roztok 11,92 g (37 mmol) 2-(terc-butyloxykarbonylamino)ethyltosylátu (viz. krok (a) výše) v 40 ml toluenu. Tato směs se zahřívá 7 hodin na teplotu 65 až 70 °C, potom se míchá přes noc při teplotě • · · · místnosti. Reakční směs se znovu zahřeje na 50 °C a fáze se rozdělí. Vodná fáze se extrahuje 40 ml toluenu při 50 °C. Spojené organické vrstvy se promyjí 25 ml nasyceného vodného roztoku hydrogenuhličitanu sodného. Rozpouštědla se odpaří za sníženého tlaku a získá se 13 g (více, než 100 %) směsi oleje a pevné látky.Přidá se 50 ml ethylacetátu a 25 mi 10% kyseliny citrónové a části olejovité pevné látky o hmotnosti 5 g (138 mmol) . Vodná vrstva se oddělí a organická vrstva se znovu promyje 20 ml 10% kyseliny citrónové. Vodné vrstvy se spojí a zpracují se pomocí pevného hydrogenuhličitanu sodného do neutrální reakce. Vodná fáze se extrahuje dvakrát 50 ml ethylacetátu, suší se nad síranem sodným a filtruje se. Filtrát se odpaří do sucha za sníženého tlaku a získá se sloučenina uvedená v názvu ve formě bezbarvé polotuhé, pevné látky, která úplně ztuhne, když se skladuje v lednici (4,68 g, 93 %) .

Teplota tání 58 až 60 °C.

¹H-NMR (300MHz, CDC1₃) δ 1,46 (9H, s) , 2, 38-2,57 (4H,- m) , 2,62,68 (2H, m) 2,75-2, 85 (4H, m) , 3,22 (2H, q) , 3,26 (2H, s) , 3,83 (2H, šs), 6,17 (1H, šs) 7,2-7,4 (5H, m).

MS: m/z=3 62 (MH⁺) .

Varianta 2 (a) 3-(7-Benzyl-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3,3,1]non-3-yl)ethyl]propionamid

3,60 g (35,7 mmol) Triethylaminu se pomalu přidá k roztoku 5 g (17 mmol) dihydrochloridu 3-benzyl-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3,3,1]nonanu (viz. příprava A(vi) výše) v 50 ml ethanolu. K této směsi se přidá 1,34 g (18 mmol) akrylamidu a směs se

• · · • · · · zahřívá 7 hodin k varu pod zpětným chladičem. Reakční směs se potom odpaří za sníženého tlaku. Ke zbytku se přidá 50 ml vody a 150 ml 1M vodného roztoku hydroxidu sodného a směs se extrahuje dvakrát 200 ml ethylacetátu. Spojené organické extrakty se suší nad síranem hořečnatým, filtrují se a odpaří se za sníženého tlaku a získá se bezbarvá, pevná látka. Ta se rekrystalizuje z 50 ml ethylacetátu a získá se 3,80 g (76 %) sloučeniny uvedené v názvu.

Teplota tání 157 až 159 °C ^-NMR (300MHz, CDC1₃) δ 2,39 (2H, t) , 2,42-2,61 (6H, m) , 2,822,95 (4H, m) , 3,39 (2H, s) , 3,91 (2H, šs) , 5,07 (1H, šs), 7,18-7,21 (2H, m), 7,257,39 (3H, m), 9,5 (1H, šs).

MS: m/z=290 (MH⁺) .

(b) terc-butylester [2-(7-benzyl-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3,3,1]non-3-yl)ethyl]karbamové kyseliny

6,0 g (33 mmol) N-Bromsukcinimidu se po částech, během 1 minuty přidá k roztoku 5 g (12 mmol) 3-(7-benzyl-9-oxa-3,7diazabicyklo[3,3,l]non-3-yl)ethyl]propionamidu (viz. krok (a) výše) v 81 ml 1M roztoku terc-butoxidu draselného v tercbutanolu a 20 ml terc-butanolu. Reakční směs se zahřívá 30 minut na teplotu 60 až 65 °C. Reakční směs se nechá vychladnout na teplotu místnosti a potom se přidá 100 ml vody. Směs se extrahuje dvakrát 50 ml ethylacetátu. Spojené organické extrakty se promyjí 50 ml solanky, suší se nad síranem hořečnatým, filtrují se (filtrační koláč se promyje 50 ml ethylacetátu) a potom se filtrát odpaří za sníženého tlaku a získá se 6,5 g (vícem, než 100 %) sloučeniny uvedené v názvu ve formě hnědého oleje.

• ····· · · · · « · · « · · ··· ··»· ·· ·· ····· ·· ·· ¹H-NMR (300MHz, CDC1₃) δ 1,46 (9H, s), 2,4-2,58 (4H, m) , 2,582,7 (2H, m) 2,75-2,91 (4H, m) , 3,22 (2H, q) , 3,28 (2H, s) ,

3,83 (211, šs), 6,19 (1H, šs) 7,2-7,42 (5H, m) .

MS: m/z = 316 (MH⁺) .

Varianta 3 (a) 3-Benzyl-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3,3,l]nonan

Všechny objemové ekvivalenty se měří vzhledem k množství použitého dihydrochloridu 3-benzyl-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3,3,1]nonanu (viz. příprava A(vi) výše). 420 ml (7 obj.) Toluenu a 420 ml (7 obj., 4,0 ekvivalentu) 2M vodného roztoku hydroxidu sodného se přidá k 60,07 g, (206,03 mmol, 1,0 ekvivalentu) dihydrochloridu 3-benzyl-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3,3,1]nonanu (viz. příprava A(vi) výše). Reakční směs se v dusíkové atmosféře za míchání zahřívá na 60 °C a udržuje se při této teplotě 30 minut, přičemž vzniknou dvě čiré vrstvy. Dolní, vodná vrstva se oddělí a toluenový roztok sloučeniny uvedené v názvu (volná báze) se azeotropicky suší při atmosférickém tlaku (celkový objem oddestilovaného rozpouštědla je 430 ml; celkový objem přidaného toluenu je 430 ml), potom se odpaří na objem 240 ml (4 obj.) . Podle Karl Fischerovy analýzy roztok v tomto kroku obsahuje 0,06 % vody. Vysušený roztok sloučeniny uvedené v názvu (teoreticky 44,98 g, 206,3 mmol, 1 ekvivalent) se použije bez dalšího čištění v dalším kroku.

(b) 2-(terc-Butyloxykarbonylamino)ethyl-2, 4,6-trimethylbenzensulfonát ml (465,3 mmol, 1,5 ekvivalentu) Triethylaminu se najednou přidá k roztoku 50,11 g (310,2 mmol, 1,0 ekvivalentu) terc-butyl-N-(2-hydroxyethyl)karbamátu v 250 ml (5 vol.) dichlor• · • ····· ·· ··· · · * · · · · · ···· ·· · · · · · ·· ·« · · methanu. Roztok se ochladí na -10 °C a najednou se přidá 14,84 g (155,1 mmol, 0,5 ekvivalentu) hydrochloridu trimethylaminu. Získaná směs se ochladí dále na -15 °C, míchá se 5 minut, potom se reaguje s roztokem 74,74 g (341,2 mmol, 1,1 ekvivalentu) mesitylensulfonylchloridu v 250 ml (5 obj.) dichlormethanu během 28 minut tak, aby vnitřní teplota zůstala nižší, než -10 °C. Jakmile se dokončí přidávání, začne se tvořit sraženina a směs se míchá při -10 °C dalších 30 minut. Přidá se 400 ml (8 obj.) vody a veškerá sraženina se rozpustí. Směs se intenzivně míchá 5 minut a potom se dvě vrstvy oddělí. Výměna rozpouštědel z dichlormethanu na isopropanol se provede pomocí destilace za sníženého tlaku. Odstraní se 450 ml rozpouštědla a nahradí se 450 ml ísopropanolu (počáteční tlak 45 kPa, teplota varu 24 °C; konečný tlak 11 kPa, teplota varu 36 °C) . Na konci destilace se odstraní 150 ml rozpouštědla a objem se sníží na 350 ml (7 obj. vzhledem k množství použitého terc-butyl-N-(2-hydroxyethyl)karbamátu). Roztok se ochladí na 25 °C, potom se pomalu za míchání přidá 17 5 ml vody, čímž se roztok začne postupně zakalovat. V tomto stupni se nesráží žádná pevná látka. Přidá se dalších 125 ml vody a pevná látka se začne srážet po přidání asi 75 ml. Vnitřní teplota vzroste z 25 na 31 °C. Směs se pomalu míchá a ochladí se na 7 °C. Pevná látka se odfiltruje, promyje se 150 ml směsi Ísopropanolu a vody 1:1 a suší se ve vakuu při 40 °C 21 hodin a získá se 92,54 g (87 %) sloučeniny uvedené v názvu ve formě bílé, krystalické látky.

Teplota tání: 73,5 °C ¹H-NMR (300MHz, CDC1₃) δ 1,42 (9H, s) , 2,31 (3H, s) , 2,62 (6H,

s) 3,40 (2H, q) , 4,01 (2H, t) , 4,83 (1H, šs) , 6,98 (2H, s) ·· ·· < · · ······ ···· ···· ·· · 'V · · « ··· ··· * ····· ·· ··· 4 · «· · · · o · 4 · · • · « · ···«· «· ·· (c) 2,4,6-trimethylbenzensulfonát terc-butylesteru [2-(7-benzyl-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3,3,l]non-3-yl)ethyl]karbamové kyseliny

Teplý roztok (28 °C) 70,93 g (206,03 mmol, 1,0 ekvivalentu) 2(terc-butyloxykarbónylamino)ethyl-2,4,6-trimethylbenzensulfonátu (viz. krok (b) výše) v se přidá k roztoku 44,98 g (206,03 mmol, 1,0 ekvivalentu) 3-benzyl-9-oxa-3, 7-diazabicyklo[3,3,1]nonanu v 240 ml (4 obj.) toluenu (viz. krok (a) výše) . Získaný roztok se intenzivně míchá v dusíkové atmosféře a zahřívá se 8 hodin na 68 °C. Reakční směs se potom nechá míchat při teplotě místnosti 84 hodin. Ve světle žlutém roztoku vzniká hustá, bílá pevná sraženina. Reakční směs se ochladí na 9 °C a sloučenina.uvedená v názvu se oddělí pomocí filtrace. Reakční nádoba se promyje 100 ml toluenu a obsah se přidá na filtr. Filtrační koláč se promyje 150 ml toluenu. Bílý, pevný produkt se suší za sání 15 minut, potom se suší ve vakuové sušárně do konstantní hmotnosti při 40 °C 23 hoidn. Získá se 79,61 g, 141,7 mmol, 69 % sloučeniny uvedené v názvu. Spojené filtráty a promývací roztoky (670 ml) se promyjí 200 ml (3,3 obj.) 2M vodného roztoku hydroxidu sodného. Směs se zahřívá na 60 °C a udržuje se při této teplotě 20 minut za intenzivního míchání. Oddělí se dvě vrstvy. Toluenový roztok se odpaří na 200 ml pomocí vakuové destilace (teplota varu 50 až 54 °C při 65 až 70 kPa, teplota varu 46 °C při 12 kPa na konci). Jak destilace postupuje, roztok se zakaluje z důvodu vzniku sloučeniny uvedené v názvu. Předpokládá se, že 20 % z původního množství 3-benzyl-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3,3,1]nonanu zůstane ve filtrátu a tak se najednou přidá dalších 14,20 g (41,21 mmol, 0,2 ekvivalentu) 2-(terc-butyloxykarbonylamino)ethyl-2,4,6-trimethylbenzensulfonátu (je lepší přidat jej jako pevnou látku, než jako roztok v toluenu). Zakalený roztok se zahřívá 8 hodin « ·

na 67 °C za intenzivního míchání a potom se nechá míchat 11 hodin při teplotě místnosti. Směs se ochladí na 8 °C a sloučenina uvedená v názvu se odfiltruje. Reakční nádoba se promyje dalšími dvakrát 30 ml toluenu a obsah se přidá na filtr. Bílý, pevný produkt se 15 minut suší za sání, potom se suší do konstantní hmotnostu ve vakuu při 40 °C 7 hodin. Získá se 23,25 g (41,39 mmol, 20 % sloučeniny uvedené v názvu.

Kombinovaný výtěžek sloučeniny uvedené v názvu (bílá, pevná látka) je 102,86 g, 183,11 mmol, 89 %.

Teplota tání: 190 až 190,5 °C

¹H-NMR (300MHz,	CDC1₃)	δ 1,43 (9H,	s) ,	2,17	(3H,	s), 2,51 (6H,
s), 2,73-2,80	(2H, m)	, 2,90-2,94	(4H,	m) ,	3,14	-3,22 (4H, m) ,
3,37 (2H, šm) ,	3, 89	(2H, šs), 4,	13	(2H,	šs) ,	6,74 (2H, s),
7,12 (1H, št),	7,42-7,	46 (5H, m)

(ii) terc-Butylester [2-(9-oxa-3,7-diazabicyklo[3,3,1]non-3yl)ethyl]karbamová kyselina

Metoda 1: 0,058 g (0,069 mmol) hydrogenuhličitanu sodného a 0,250 g 5% palladia na uhlí (pasta Johnson Matthey Typ 440) se přidá k roztoku 1 g (2,77 mmol) terc-butylesteru [2-(7-benzyl9-oxa-3,7-diazabicyklo[3,3,1]non-3-yl)ethyl]karbamové kyseliny (viz. krok (i), Varianta 1 výše) v 10 ml ethanolu. Reakční směs se hydrogenuje při 500 kPa (5 bar) 18 hodin. Reakční směs se filtruje přes křemelinu a potom se promyje 20 ml ethanolu. Roztok se odpaří za sníženého tlaku a získá se olej. Ten se rozpustí ve 20 ml dichlormethanu a promyje se 10 ml 1M roztoku hydroxidu sodného. Organická fáze se oddělí, suší se nad síranem sodným a potom se filtruje. Filtrát se odpaří za sníženého tlaku a získá se 0,67 g (87 %) sloučeniny uvedené v názvu ve formě žluté, pevné látky.

• · · · · ·

Teplota tání: 91 až 93 °C.

¹H-NMR (300MHz, CDC1₃) δ 1,46 (9H, s), 2,25 (2H, t) , 2,58-2,65 (2H, m) 2,95-3, 06 (4H, m) , 3,2-3,38 (4H, m) , 3,64 (2H, šs),

4, 65 (1H, šs) .

MS: m/z = 272

Metoda 2: 320 g (1,0 mol ekv.; 1,0 rel obj./hmotn.) 2,4,6trimethylbenzensulfonátu terc-butylesteru [2-(7-Benzyl-9-oxa3, 7-diazabicyklo[3,3,1]non-3-yl)ethyl]karbamové kyseliny (viz. krok (i), Varianta 3 výše), 640 ml (2,0 obj.) toluenu a 1,6 1 (5,0 obj.) 1M vodného roztoku hydroxidu sodného se míchá společně 15 minut a potom se vrstvy oddělí. Organická vrstva obsahující terc-butylester [2-(7-benzyl-9-oxa-3,7-diazabicyklo [3,3,l]non-3yl)ethyl]karbamové kyseliny se zředí 690 ml (2,16 obj.) ethanolu a 130 ml (0,4 obj.) vody. Přidá se 32,83 g (0,3 mol ekv.) citrónové kyseliny a 20,8 g (0,065 hmotn. ekv. 61% vodného vlhkého katalyzátoru, Johnson Matthey typ 440L) 5% palladia na uhlí. Spojené s,ěsi se potom hydrogenují při tlaku vodíku 400 kPa 24 hodin. Reakce se monitoruje pomocí TLC za použití silikagelových destiček s mobilní fází X:DCM (1:1, objemově; X je chloroform:methanol:koncentrovaný amoniak 80:18:2 objemově). Vizualizace se provádí pomocí UV světla při 254 nm a pomocí tečkování s vodným manganistanem draselným. Takto se zjistí úplná nepřítomnost výchozí látky a objevování se sloučeniny uvedené v názvu. Reakční směs se filtruje přes křemelinu a promyje se 590 ml (1,84 obj.) ethanolu. Reakční roztok obsahující sloučeninu uvedenou v názvu (předpokládá se, že obsahuje 154,85 g (100 %) se použije přímo při následující reakci.

Metoda 3: 50 g (1,0 mol ekv., 1,0 rel obj/hmotn., viz krok (i) varianta 3 výše) 2,4,6-trimethylbenzensulfonátu terc-butyl• · · · · · esteru [2-(7-Benzyl-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3,3,1]non-3-yl)ethyl]karbamové kyseliny, 100 ml (2,0 obj.) toluenu a 100 ml (2,0 obj.) IM vodného roztoku hydroxidu sodného se míchá 20 minut, potom 10 minut při 30 °C a vrstvy se oddělí. Organická vrstva obsahující terc-butylester [2-(7-benzyl-9-oxa-3,7-diazabicyklo [3, 3, 1] non-3-yl) ethyl] karbamové kyseliny se zředí 100 ml (2,0 obj.) ethanolu. Přidá se roztok 5,14 g (0,3 mol ekv.) kyseliny citrónové v 5 ml (0,1 obj.) vody a potom 1,50 g (0,03 hmotn. ekv. 61% vodného vlhkého katalyzátoru Johnson Matthey typ 440L) palladia na uhlí. Směs se hydrogenuje při tlaku vodíku 400 kPa 24 hodin. Reakce se monitoruje pomocí TLC za použití silikagelových destiček s mobilní fází X:DCM 1:1 objemově, (X je chlorform:methanol:koncentrovaný amoniak 80:18:2 objemově). Vizualizace se provádí pomocí UV světla při pomocí tečkování s vodným roztokem manganistanu Takto se zjistí úplné vymizení výchozí látky a objevování se sloučeniny uvedené v názvu. Reakční směs se zalkalizuje 8 ml 10M vodného roztoku hydroxidu sodného (0,9 mol ekv.) a potom se filtruje přes křemelinu. Filtrační koláč se promyje 100 ml (2,0 obj.) ethanolu. Získaný roztok sloučeniny uvedené v názvu (předpokládá se, že obsahuje 24,15 g, 100 %) se použije přímo při další reakci.

254 nm a draselného (iii) Sloučenina B

Metoda I

0,30 g (0,92 mmol) 3-(4-Kyanoanilino)propyl-4-methylbenzensulfonátu (viz. příprava A(ii) výše) a 0,2 g (1,38 mmol) uhličitanu draselného se přidá k roztoku 0,250 g (0,92 mmol) tercbutylesteru [2-(9-oxa-3,7-diazabicyklo[3,3,l]non-3-yl)ethyl]karbamové kyseliny (viz. krok (ii), Metoda 1 výše) v 5 ml ethanolu. Reakční směs se zahřívá 10 hodin na 70 °C a potom se • * • · · · • · • *· odpaří za sníženého tlaku. Zbytek se extrahuje mezi 20 ml ethylacetátu a 10 ml 1M vodného roztoku hydroxidu sodného. Vodná fáze se ještě jednou extrahuje 20 ml ethylacetátu. Spojené organické fáze se odpaří za sníženého tlaku a získá se 0,290 g žluté, pevné látky. Pevná látka se rozpustí v 10 ml ethylacetátu a tento roztok se promyje 0,250 g kyseliny citrónové v 10 ml vody. Vodná fáze se oddělí, zalkalizuje se 10 ml 1M roztoku hydroxidu sodného a extrahuje se dvakrát 10 ml ethylacetátu. Všechny organické fáze se spojí, suší se nad síranem hořečnatým a potom se filtrují (filtrační koláč se promyje 10 ml ethylacetátu). Filtrát se odpaří za sníženého tlaku a získá se 0,160 g žluté, pevné látky. Ta se suspenduje v 0,2 1 ethylacetátu a potom se filtruje za získání 0,050 g (12 %) sloučeniny uvedené v názvu.

Teplota tání 113 až 115 °C.

¹H-NMR (400 MHz, DMSO D₆) δ 1,32 (9H, s) , 1,7 (2H, qt) , 2,20

(2H,	t), 2,22	-2,3	(4H, m),	2,38-3,1 (2H, m) 2,8-2,85	(4H, m),
3, 05	(2H, q),	3, 19	(2H, q) ;	3,79 (2H, šs), 6,47 (1H,	t) , 6,66
(2H,	d) , 6,69	(1H,	t), 7,41	(2H, d).

MS: m/z = 430 (MH+).

Metoda II

K roztoku terc-butylesteru [2-(9-oxa-3,7-diazabicyklo[3,3,1]non-3-yl)ethyl]karbamové kyseliny generovaného v kroku (ii) (Metoda 3) výše (předpokládá se, že obsahuje 24,15 g, 1,0 mol ekv., 1,0 hmotn./obj.) ve směsi toluenu (asi 100 ml); ethanolu (asi 200 ml) a vody (asi 14 ml), se přidá 18,58 g (1,5 mol ekv.) uhličitanu draselného. Přidá se 28,17 g (1,0 mol ekv.) 3-(4-kyanoanilino)propylbenzensulfonátu (viz. příprava A(ix), Metoda 2, krok (a) výše) a směs se zahřívá šest hodin na

°C. Reakce se monitoruje pomocí TLC za použití silikagelových destiček s mobilní fází X:DCM 1:1 objemově (kde X je chloroform:methanol:koncentrovaný amoniak 80:18:2 objemově). Vizualizace se provádí pomocí UV světla při 254 nm a pomocí tečkování s vodným roztokem manganistanu draselného. Takto se zjistí úplné vymizení výchozí látky a objevování se sloučeniny uvedené v názvu. Reakční směs se ochladí a rozpouštědlo se odpaří ve vakuu. Zbytek se extrahuje mezi 200 ml toluenu a 200 ml vody. Vrstvy se oddělí a organická fáze se odpaří ve vakuu a získá se 38,6 g žluté, pevné látky. Tato surová látka se rozpustí v 190 ml (5,0 rel. obj.) isopropanolu při 60 °C a horký roztok se filtruje. Filtrát se míchá a nechá se vychladnout na teplotu místnosti. Krystalizuje bílá, pevná látka. Směs se ochladí z teploty místnosti přibližně na 8 °C. Produkt se odfiltruje a promyje se 50 ml (2,0 obj.) isopropanolu. Vlhký produkt se suší ve vakuu při 40 °C do konstantní hmotnosti a získá se sloučenina uvedená v názvu ve formě bílých krystalů (30,96, 81 %) .

Teplota tání 113,5 °C ¹H-NMR (400MHz, CD₃OD) δ 1,40 (9H, s) , 1,81-1,90 (2H, m) , 2,352,54 (8H, m) , 2,93 (4H, t) 3,18-3,27 (4H, m) , 3,87 (2H, šs) , 6,66 (2H, d) , 7,39 (2H, d)

MS: m/z (MH+, 430)

Příprava C

Příprava sloučeniny C (i) 4-(4-Kyanofenyl)but-3-yn-l-ol

376,7 g (2,5 mol ekv.) uhličitanu draselného se rozpustí ve směsi 1,2 1 (6 obj.) 1,2-dimethoxyethanu (DME) a 1,2 1 (6

obj.) vody. Přidá se 20 g (0,01 mol ekv., 10% Johnson Matthey type 87L, 60% vody) palladia na uhlí, 11,5 g (0,04 mol ekv.) trifenylfosfinu 4,2 g (0,02 mol ekv.) jodidu měďného. Potom se přidá 200 g (1 mol ekv.) 4-brombenzonitrilu, promyje se směsí 200 ml (1 obj.) DME a 200 ml (1 obj.) vody. Tato směs se intenzivně míchá v dusíkové atmosféře nejméně třicet minut. Během 5 minut se přikape roztok 92,1 ml (1,1 mol ekv.) but-3yn-l-olu. Směs se zahřívá 3 hoduny na 80 °C. Reakce se monitoruje pomocí HPLC na nepřítomnost arylbromidu a vznik sloučeniny uvedené v názvu. Jakmile se spotřebuje veškerá výchozí látka, reakční směs se ochladí na 25 °C a filtruje se přes křemelinu. Filtrační koláč se odděleně promyje 1,6 1 (8 obj.) toluenu. Směs DME:voa se částečně odpaří ve vakuu, čímž se odstraní větší část DME. Ta se potom extrahuje toluenem. Toluenová vrstva se odpaří ve vakuu a získá se alkyn uvedený v názvu ve formě žluté, pevné látky, která se suší ve vakuové sušárně přes noc při 40 °C, Výtěžek: 182,88 g, 97 %.

^XH NMR (300 MHz, CDC1₃) δ 7,599-7,575 (d, J=7,2 Hz, 2H, CH) , 7,501-7, 476 (d, J=7,5 Hz, 2H, CH) , 3, 880-3, 813 (q, 2H, CH₂) , 2,751-2,705 (t, 2H, CH₂) , 1,791-1,746 (t, 1H, OH)

Teplota tání 79,6 až 80,5 °C (ii) 4-(4-Hydroxybutyl)benzonitril g (1 hmotnostní ekvivalent) 4-(4-Kyanofenyl)but-3-yn-l-olu (viz, krok (i) výše) v 200 ml ethanolu (5 obj.) a 20 g (0,5 hmotnostního ekvivalentu, 10% Johnson Matthey typ 487, 60 % vody) palladia na uhlí se intenzivně míchá při tlaku vodíku 500 kPa pět hodin. Reakce se monitoruje pomocí HPLC na vymizení výchozí látky a vznik sloučeniny uvedené v názvu. Reakční směs se filtruje přes křemelinu a promyje se 80 ml (2 obj.) ethanolu. Ethanolový roztok se odpaří ve vakuu a získá

se alkohol uvedený v názvu ve formě žlutohnědého oleje. Výtěžek: 36,2 g, 88,5 %.

³H NMR (300 MHz; CDC1₃) δ 7 550-7,578 (d, J=8,4 Hz, 2H), 7,2717,298 (d, J=8,l Hz, 2H), 3, 646-3, 688 (t, 2H) , 2,683-2,733 (t, 211), 1,553-1,752 (m, 4H) ¹³C NMR (300 MHz, CDC1₃) δ 148, 04 (C) , 132,16 (C) , 119,1 (C) ,

109, 64 (C), 62,46 (C), 35, 77 (C), 32,08 (C), 27,12 (C) .

(iii) 4-(4-Kyanofenyl)butyltoluensulfonát

Sloučenina uvedená v názvu se připraví přidáním toluensulfonylchloridu k 4-(4-hydroxybutyl)benzonitrilu (viz. krok (ii) výše).

(iv) terc-Butyl-7-[4-(4-kyanofenyl)butyl]-9-oxa-3,7-díazabicyklo[3,3,1]nonan-3-karboxylát

Dvoulitrová tříhrdlá baňka se opatří magnetickým míchadlem, teploměrem a zpětným chladičem. Baňka se naplní roztokem 72 g (0,218 mol, viz. krok (iii) výše) 4-(4-kyanofenyl)butyltoluensulfonátu v 0,55 1 dimethylformamidu. Přidá se 48,2 (0,182 mol) hydrochloridu terc-butyl-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3,3,1]nonan-3-karboxylátu, potom se přidá 62,9 g (0,455 mol) uhličitanu draselného. Heterogenní směs se míchá 22 hodin při teplotě 85 °C. Podle TLC se stanoví úplné spotřebování výchozí látky. Reakční směs se ochladí na teplotu místnosti a zředí se 0,5 1 vody. Směs se extrahuje třikrát 0,4 1 ethylacetátu. a organické frakce se spojí. Po promytí dvakrát 200 ml vody a 200 ml solanky se organická vrstva suší nad síranem hořečnatým, filtruje se a odpaří se ve vakuu. Surový hnědý olej se čistí pomocí chromatografie na silikagelu za eluce • · · · ··· ·· · • ····· «· ··· · · • · · ··» ···· • · « · < · · · · «· · · směsí 3:2 hexan/ethylacetát a získá se 34 g (výtěžek 48 %) sloučeniny uvedené v názvu ve formě bělavé pevné látky.

(v) 4-[4-(9-Oxa-3,7-diazabicyklo[3,3,l]non-3-yl)butyl]benzonitril

Dvoulitrová tříhrdlá baňka se opatří magnetickým míchadlem, teploměrem a přikapávací nálevkou. Baňka se naplní 34 g (88 mmol, z kroku (iv) výše) terc-butyl-7-[4(4-kyanofenyl)butyl]9-oxa-3,7-diazabicyklo[3,3,1]-nonan-3-karboxylátu a 440 ml dichlormethanu. Při teplotě místnosti se pomalu přidá 132 ml kyseliny trifluoroctové. Roztok se míchá tři hodiny a potom se podle TLC analýzy stanoví úplné spotřebování výchozí látky.

Obsah se převede do jednohrdlé baňky a odpaří se ve vakuu.

Zbytek se rozpustí v 500 ml dichlormethanu a promyje se nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného. Vodná vrstva se oddělí a extrahuje se dvakrát 200 ml dichlormethanu. Spojené organické vrstvy se promyjí solankou, suší se nad síranem hořečnatým a odpaří se ve vakuu za získání 25,8 g (výtěžek 100 %) sloučeniny uvedené v názvu ve formě bělavé, pevné látky. Surová látka se použije v dalším kroku bez dalšího čištění.

(vi) Sloučenina C

Třílutrová tříhrdlá baňka se opatří magnetickým míchadlem, teploměrem a zpětným chladičem. Baňka se naplní 25,8 g (88 mmol, z kroku (v) výše) nečištěného 4-[4-(9-oxa-3,7-diazabicyklo[3,3,l]non-3-yl)butyl]benzonitrilu, 0,88 1 dichlormethanu a 27,7 g (123 mmol) terc-butyl-2-bromethylkarbamátu (viz. příprava B(I) (i) výše). Potom se přidá 0,0197 (0,141 mol) triethylaminu. Čirý roztok se zahřívá 12 hodin k varu pod zpětným chladičem v dusíkové atmosféře a potom se ochladí na teplotu místnosti. Postup reakce se sleduje pomocí TLC analýzy

a v tomto okamžiku se stanoví, že je reakce dokončená. Reakční směs se převede do dělící nálevky a promyje se postupně 200 ml vody, 200 ml 15% vodného roztoku hydroxidu sodného, 200 ml vody a 200 ml solanky. Organická vrstva se suší nad síranem hořečnatým a odpaří se ve vakuu. Získaný žlutý viskózní olej se chromatograficky čistí na silikagelu za eluce nejprve směsí 9:1 dicbloromethan/methanol, potom 9:1:0,02 dichlormethan/methano/28% vodný roztok hydroxidu amonného a získá se 25,1 g (výtěžek 66 %) sloučeniny uvedené v názvu ve formě bělavé, pevné látky. Ukáže se, že přední frakce (5,1 g) z chromatografie obsahuje malé množství méně polární nečistéty (podle TLC analýzy), která se eluuje směsí 9:1:0,05 dichlormethan/methanol/28% vodný roztok hydroxidu draselného a pozdější frakce (20 g) se jeví podle TLC jako jeden bod. Přední frakce (5,1 g) se smísí s dalším podílem sloučeniny uvedené v názvu (7,1 g, obsahující malé množství nečistoty) a chromatograficky se čistí na silikagelu za eluce nejprve směsí 19:1 dichlormethan/methanol, a potom 9:1 dichlormethan/methanol a získá se 5,5 g světle žlutého prášku. Prášek se rozpustí v 200 ml dichlormethanu. Získaný roztok se promyje postupně 50 ml 25% vodného roztoku hydroxidu sodného, 50 ml vody a 40 ml solanky. Látka se potom suší nad síranem hořečnatým a odpaří se ve vakuu a získá se 5 g sloučeniny uvedené v názvu ve formě bělavého prášku. 20g frakce se rozpustí v 500 ml dichlormethanu. Organická vrstva se promyje postupně 100 ml 25% vodného roztoku hydroxidu sodného, 100 ml vody a 100 ml solanky. Látka se potom suší nad síranem hořečnatým a odpaří se ve vakuu a získá se 19 g sloučeniny uvedené v názvu ve formě bělavého prášku. Všechny podíly sloučeniny uvedené v názvu se spojí.

Příprava D

Příprava sloučeniny D (i) 4-[(2S)-Oxiranylmethoxy]benzonitril

414 g uhličitanu draselného a 800 ml (R)-(-)-epichlorhydrinu se přidá k míchajícímu se roztoku 238 g p-kyanofenolu v 2,0 1 acetonitrilu a reakční směs se zahřívá k varu pod zpětným chladičem v inertní atmosféře po dobu 2 hodin. Horký roztok se filtruje a filtrát se odpaří za získání čirého oleje, který se krystalizuje z di-iso-propyletheru a získá se produkt ve výtěžku 90 %.

(ii) terc-Butyl-7-[(2S)-3-(4-kyanofenoxy)-2-hydroxypropyl]-9oxa-3,7-diazabicyklo[3,3,1]nonan-3-karboxylát

Třílitrová, tříhrdlá baňka se opatří magnetickým míchadlem a teploměrem a naplní se 53,7 g (0,235 mol) terc-butyl-9-oxa3,7-diazabicyklo[3,3,1]nonan-3-karboxylátu (získaného ve formě hydrochloridu, viz. příprava B(I)(iv) výše); 41,2 g (0,235 mol) 4[(2S)-oxiranylmethoxy]benzonitrilu (viz. krok (i) výše), a 0,94 1 roztoku 2-propanolu a vody v poměru 10:1. Směs se míchá 20 hodin při 60 °C, přičemž se výchozí ltáka postupně spotřebovává (podle TLC analýzy). Směs se ochladí a odpaří ve vakuu a získá se 100 g (výtěžek vyšší, než 100 %) sloučeniny uvedené v názvu ve formě bílé, pevné látky. Nečištěná látka se použije přímo v dalším kroku.

(iii) 4-{[(2S)-2-Hydroxy-3-(9-oxa-3,7-diazabicyklo[3, 3,1] non3-yl)propyl]oxyjbenzonitril

Do třílitrové tříhrdlé baňky opatřené magnetickým míchadlem, teploměrem a přikapávací nálevkou se předloží 100 g nečištěného t-butyl-7-[(2S)-3-(4-kyanofenoxy)-2-hydroxypropyl]-9• · ·· · ·· ······ • · ··· · · · · · · · · • · · ··· » · * · • · · · ·«··· ·· · · oxa-3,7-diazabicyklo[3,3,1]nonan-3-karboxylátu z kroku (ii) výše a 1,15 1 dichlormethanu. Pak se pomalu při teplotě místnosti přidá 0,352 1 trifluoroctové kyseliny výsledný roztok se míchá 3 hodiny, po kterých TLC analýza ukáže skončení reakce. Reakční směs se převede do jednohrdlé baňky a zahustí ve vakuu. Zbytek se rozpustí v 1,2 1 dichlormethanu a promyje se nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného. Vodná vrstva se oddělí a dvakrát se extrahuje 0,2 1 dichlormethanu. Spojené organické vrstvy se promyjí 0,25 1 nasyceného vodného roztoku chloridu sodného, vysuší bezvodým síranem hořečnatým a zahustí ve vakuu za získání 73 g (výtěžek > 100 %) sloučeniny uvedené v podnadpisu ve formě šedobílé pevné látky. Surový produkt se použije v dalším kroku.

(iv) Sloučenina D

Metoda I:

Třihrdlá dvoulitrová baňka se opatří magnetickým michadlem, teploměrem a zpětným chladičem. Do baňky se předloží 73 g nečištěného 4-{[(2S)-2-hydroxy-3-(9-oxa-3, 7-diazabicyklo[3,3,l]non-3-yl)propyl]oxy}benzonitrilu z kroku (iii) výše, 0,7 1 dichlormethanu a 74 g (0,330 mol) t-butyl-2-bromethylkarbamátu (viz. příprava B(I) (i) výše,). Pak se přidá 52 ml (0,359 mol) triethylaminu a čirý roztok se 16 hodin zahřívá k varu a pak se ochladí na teplotu místnosti. Reakční směs se převede do dělící nálevky a postupně se promyje 100 ml vody a 100 ml nasyceného vodného roztoku chloridu sodného. Organická vrstva se vysuší bezvodým síranem hořečnatým, který se oddělí filtrací, a zahustí ve vakuu. Výsledný žlutý viskózní olej se chromatograficky čistí na silikagelu nejdřív ve směsi 9:1 dichlormethan:methanol a pak 9:1:0,02 dichlormethan:methanol: 28% vodný hydroxid amonný za získání 40 g šedobílé pěny.

5Ί

Pevná látka se rozpustí ve 200 ml dichlormethanu a postupně se promyje 100 ml 20 % vodného roztoku hydroxidu sodného a 100 ml vody) . Organická vrstva se vysuší bezvodým síranem hořečnatým a zahustí ve vakuu za získání 35,4 g, výtěžek 67 % ve třech krocích, sloučeniny uvedené v názvu ve formě šedobílé pevné látky.

Metoda II:

Do směsi 0,43 g (1,6, mmol) t-butylesteru [2-(9-oxa-3,7-diazabicyklo[3,3,1]non-3-yl)ethyl]karbamové kyseliny (viz. příprava B(II)(ii), metoda I výše) a 0,280 g (1,6 mmol) 4—[(2S)— oxiranylmethoxyjbenzonitrilu, viz. krok (i) výše, se přidá 5 ml i-propanolu a 0,5 ml vody. Směs se 19 hodin zahřívá na teplotu 66 °C; konverze nastane po 2 hodinách. Rozpouštědlo se odpaří do sucha za sníženého tlaku za získání 0,71 g (výtěžek 100 %) sloučeniny uvedené v názvu ve formě šedobílé pevné látky.

¹H-NMR (300 MHz, CDC1₃) δ 1,41 (9H, s) , 2,3-2,75 (6H, m) , 2,75-

3,	0 (5H, m) ,	3,1-3,38 (3H,	m) , 3,88 (2H, s) ,	3, 95-	4,19	(3H,
m)	, 5,85 (IH,	šs), 6,99 (2H,	d) , 7,6 (2H, d) .
	-NMR (300 Mí	Hz, DMSO-Dg) δ	1,35 (9H, s), 2,12	-2,59	(7H,	m) ,
2,	632,78 (IH,	m) , 2,78-2,9	(4H, m) , 3,2 (2H,	kv) ,	3,78	(2H,
m)	, 4-4,1 (2H	, m), 4,12-4,1	9 (IH, m) , 5,3 (IH,	ŠS) ,	6, 61	(IH,
t)	, 7,15 (2H,	d), 7,76 (2H,	d) .
MS	: m/z = 447	(MH⁺) .

Metoda III:

Do roztoku 154,85 g (1,0 molární ekvivalent, 1,0 hmotnost/objem) t-butylesteru [2-(9-oxa-3,7-diazabicyklo[3,3,1]non-3-yl)ethyl]karbamové kyseliny získaného v přípravě B(II) • · (ii), metoda 2 výše ve směsi 640 ml toluenu, 1280 ml ethanolu a 130 ml vody se přidá 51 ml 10M vodného roztoku (0,9 molárního ekvivalentu) hydroxidu sodného. Pak se přidá 99,80 g (1,0 molárni ekvivalent; viz. krok (i) výše) pevného 4-[(2S)oxiranylmethoxy]benzonitrilu a směs se 4 hodiny zahřívá na teplotu 70 °C. Reakce se monitoruje TLC na proužcích silikagelu s mobilní fázi X:dichlormethan 1:1 objemově, kde X je směs chloroform:methanol:koncentrovaný amoniak 80:18:2 objemově/v). Detekce se provádí UV zářením 254 nm a postřikem vodným manganistanem draselným. Takto se zjisti kompletní vymizeni výchozí látky a vznik sloučeniny uvedené v názvu. Reakční směs se ochladí, filtruje se přes silikagel a vymyje se z něj 620 ml (4 objemové ekvivalenty) ethanolu. Takto se získá 2,4 1 roztoku 254,38 g (100 %) sloučeniny uvedené v názvu. Tento roztok se převede do baňky pro vakuovou destilaci. Pak se 1250 ml rozpouštědla odstraní při teplotě 50 °C až 35 °C a tlaku 32 kPa až 10 kPa. Pak se přidá 1500 ml 4-methylpentan-2-olu a 1250 ml rozpouštědla se odstraní při teplotě 35 °C aaž 80 °C a tlaku 22 kPa až 4 kPa. Pak se přidá dalších 1500 ml 4methylpentan-2-olu a 1250 ml rozpouštědla se odstraní při teplotě 62 °C až 76 °C a tlaku 10 kPa až 9 kPa. Směs se ochladí na 25 °C a přidá se 1,27 1 2M vodného roztoku hydroxidu sodného (5,0 objemových ekvivalentů). Vrstvy se oddělí a organická se filtruje přes silikagel za získání 1,2 1 čirého roztoku. Tento roztok se převede do čisté baňky pro vakuovou destilaci. Pak se 450 ml rozpouštědla odstraní při teplotě 52 °C až 55 °C a tlaku 9 kPa až 3,5 kPa. Produkt se teď nachází ve 2 objemových ekvivalentech 4-methylpentan-2-olu. Pak se přidá 1,27 1 (5 objemových ekvivalentů) di-n-butyletheru a roztok se pomalu nechá ochladnout na teplotu místnosti, což vyvolá tvorbu sraženiny. Směs se ochladí na teplotu 10 °C, produkt se oddělí filtrací a promyje se směsí 320 ml (1,25

objemového ekvivalentu) di-n-butyletheru a 130 ml (0,50 objemového ekvivalentu) 4-methylpentan-2-olu. Vlhký produkt se vysuší ve vakuu při teplotě 55 °C do konstantní hmotnosti za získání 193,6 g (výtěžek 76 %) sloučeniny uvedené v názvu ve formě pevné bílé látky.

teplota tání 99 až 101 °C ^-NMR (300 MHz, CDC1₃) 6 1,41 (9H, s) , 2,3-2,75 (6H, m) , 2,753,0 (5H, m) , 3,1-3,38 (3H, m) , 3,88 (2H, s) , 3,95-4,19 (3H,

m) , 5,85 (1H, šs) , 6,99 (2H, d) , 7,6 (2H, d) .

Krystalizace sloučeniny D

Směs 14,29 g sloučeniny D, která se připraví analogicky jako výše - viz. zejména příprava D(iv), metoda III, a 28 ml i-propanolu a 140 ml i-propyletheru se zahřeje na 80 °C.

Roztok se filtruje a pak se opět zahřeje na 80 °C. Roztok se pak nechá ochladnout na teplotu místnosti, čímž začne vznikat sraženina. Směs se 2 hodiny míchá a sraženina se pak oddělí filtrací, promyje se 70 ml směsi i-propanol:i-propylether (1:6) a pak se přes noc evakuuje na filtru do sucha při teplotě 70 °C. Získá se 10,1 g (výtěžek 70 %) látky D ve formě bílé krystalické látky.

¹H-NMR (300 MHz, CDC1₃) δ (9H, s) , 2,3-2,75 (6H, m) , 2,75-3,0 (5H, m) , 3,1-3,38 (3H, m) , 3,88 (2H, s) , 3,95-4,19 (3H, m) ;

5,85 (1H, šs), 6,99 (2H, d) , 7,6 (2H, d) .

Příprava methansulfonátu sloučeniny D

Sůl se připraví následujícím způsobem:

• · • · (a) sloučenina D (získaná za použití analogických postupů, jako jsou ty, které jsou popsané výše) se rozpustí v methanolu a přidá se methansulfonová kyselina; a (b) sloučenina D se rozpustí v ethylacetátu a přidá se methansulfonová kyselina jako roztok v ethylacetátu, potom se roztok naočkuje a potom se v obou případech provede standardní zpracování a izolace.

Příklady 1 až 10

Vodné kompozice

Příklad 1

Sloučenina A 60 pmol

Kyselina vinná 60 pmol

Hydroxid sodný do pH 4 q.s.

Voda do 1,0 ml

Kompozice se připraví rozpuštěním sloučeniny A v molárním ekvivalentu kyseliny vinné. Přidá se voda asi do 90 % konečného objemu. Zkontroluje se pH a upraví se na 4 přidáním vodného roztoku hydroxidu sodného. Přidá se voda do dosažení konečného objemu.

Tato kompozice se podává perorálně krysám při čtrnáctidenním testování toxicity. Dávka 420 pmol/kg poskytne koncentraci v plazmě v rozmezí 5,4 až 8,4 μΜ (=μΜ/1) po 1 hodině.

Příklad 2

Sloučenina A 10,4 pmol

Kyselina vinná

15,4 pmol • · ···· ··· · · · • · · · · · ·· ·*· · · • · · ··· ···· • · ·· · · * · · ·· ··

Chlorid sodný 9 mg

Hydroxid sodný do pH 4 q.s.

Voda do 1,0 ml

Kompozice se připraví rozpuštěním sloučeniny A v molárním ekvivalentu kyseliny vinné. Kyselina vinná jako pufr se připraví přidáním zbytku kyseliny vinné společně s chloridem sodným k vodě. pH pufru se zkontroluje a upraví se na 4 přidáním vodného roztoku hydroxidu sodného. (Tento postup přípravy pufru se také používá v některých příkladech uvedených níže; konkrétní postup se neopakuje.) 5 mM pufru se přidá k asi 90 % konečného objemu kompozice. Zkontroluje se pH a upraví se na 4 přidáním vodného roztoku hydroxidu sodného. Do dosažení konečného objemu kompozice se přidá pufrovací roztok kyseliny vinné (5 mM, pH 4).

Tato kompozice se podává subkutánně psům po dobu 5 dnů při VTI (dráždění svalové tkáně) studii.

Příklad 3

Sloučenina A 5 pmol

Kyselina octová 10 pmol

Chlorid sodný 9 mg

Hydroxid sodný do pH 5 q.s.

Voda do 1,0 ml

Kompozice se připraví rozpuštěním sloučeniny A v molárním ekvivalentu kyseliny octové. Do dosažení přibližně 90 % konečného objemu kompozice se přidá acetátový pufr (5 mM, pH 5, obsahující chlorid sodný). Zkontroluje se pH a upraví se na 5 přidáním vodného roztoku hydroxidu sodného. Do dosažení konečného objemu kompozice se přidá acetátový pufr (5mM, pH 5).

Příklad 4

Sloučenina A, benzensulfát 45 μπιοί

Hydroxypropylmethylcelulóza (HPMC) 5 mg

Voda do 1,0 ml

Suspenze aktivní látky se připraví jejím dispergováním v roztoku 5 ml/1 HPMC ve vodě a potom se promíchá.

Tato kompozice se podává perorápně krysám při čtrnáctidenním testování toxicity. Dávka 450 μπιοί/kg poskytne koncentraci v plazmě 8 až 12 μΜ (=μιαο1/1) po 1 hodině) .

Příklad 5

Sloučenina A, benzensulfonát 70 μπιοί

Hydroxypropyl-p-cyklodextrin/voda (40/60 hmotn. %) do 1,0 ml

Sůl se rozpustí ve vehikulu obsahujícím směs 40/60 (% hmotn.)) hydroxypropyl-p-cyklodextrin/voda.

Rozpustnost soli v tomto vehikulu je téměř čtyřicetkrát vyšší, než v samotné vodě.

Příklad 6

Sloučenina A, benzensulfonát 8 μπιοί

Polyethylenglykol 400/Ethanol/Solutol™/Voda (40/10/5/45 hmotn. %) do 1,0 ml

Sůl se rozpustí v PEG 400, ethanolu a povrchově aktivní látce Solutol™ (BASF; obsahující polyethylenglykolestery 12-0Hstearové kyseliny). Do konečného obejmu kompozice se přidá voda. Rozpustnost benzensulfonátu v tomto vehikulu je téměř čtyřikrát vyšší, než v samotné vodě.

Příklad 7

Sloučenina D

Kyselina vinná Hydroxid sodný do pH 4 Voda do pmol 25 pmol

q.s.

1,0 ml

Kompozice se připraví rozpuštěním sloučeniny D v molárním ekvivalentu kyseliny vinné. Přidá se pufrovací 5mM kyselina vinná o pH 4 do dosažení asi 90 % konečného objemu. Zkontroluje se pH a upraví se na 4 přidáním vodného roztoku hydroxidu sodného. Pufrovací kyselina vinná (5mM, pH 4) se přidá do dosažení konečného obejmu.

Tato kompozice se podává perorálně psům při pětidenní studii za účelem nalezení vhodné dávky. Dávka 40 pmol/kg poskytuje koncentraci v plazmě v rozmezí 4,8 až 8,7 μΜ (=μπιο1/1) po 30 minutách.

Příklad 8

Sloučenina D

Citrónová kyselina Chlorid sodný Hydroxid sodný do pH 6 Voda do

10.4 pmol

15.4 pmol 9, 0 mg

q.s.

1,0 ml

Kompozice se připraví rozpuštěním sloučeniny D v molárním ekvivalentu kyseliny citrónové. Pufrovací kyselina citrónová (5mM, pH 6) se přidá přibližně do dosažení 90 % konečného objemu. Zkontroluje se pH a upraví se na 6 přidáním vodného roztoku hydroxidu sodného. Do dosažení konečného objemu se přidá pufrovací kyselina citrónová (5mM, pH 6).

Tato kompozice se podává subkutánně psům při pětidenní VZI studii.

Příklad 9

Sloučenina D Citrónová kyselina Chlorid sodný Hydroxid sodný do pH Voda do μπιοί 15 μπιοί 9,0 mg

q. s.

1,0 ml

Kompozice se připraví rozpuštěním sloučeniny D v molárním ekvivalentu kyseliny citrónové. Pufrovací kyselina citrónová (5mM, pH 5) se přidá přibližně do dosažení 90 % konečného objemu. Zkontroluje se pH a upraví se na 5 přidáním vodného roztoku hydroxidu sodného. Do dosažení konečného objemu se přidá pufrovací kyselina citrónová (5mM, pH 5).

Příklad 10

Sloučenina D, methansulfonát Chlorid sodný Voda do mg 9 mg 1 ml

Kompozice se připraví nejprve rozpuštěním chloridu sodného ve vodě a potom rozpuštěním methansulfonátu sloučeniny D ve získaném solném roztoku.

Příklad 11

Kompozice sušené za zmrazení

Následující kompozice se připraví podle postupů popsaných v jednom nebo více příkladech 1 až 10 výše:

····· ·· · · · · · ·· · ··· ···· ·· · · 99··· ·· · · (a)

Sloučenina A

Kyselina vinná

Mannitol

Hydroxid sodný do pH 4 Voda do (b)

Sloučenina A

Kyselina chlorovodíková Mannitol

Hydroxid sodný do pH 4 Voda do (c)

Sloučenina D

Octová kyselina Mannitol

Hydroxid sodný do pH 5 Voda do (d)

Sloučenina D

Citrónová kyselina Mannitol

Hydroxid sodný do pH 6 Voda do (e) mg 3, 9 mg 10 mg

q.s.

ml mg 0,95 mg 10 mg

q.s.

ml mg 1,34 mg 10 mg

q.s.

ml mg 4,3 mg 10 mg

q.s.

ml

Sloučenina D, methansulfonát

Mannitol mg 10 mg • · · · · ·

Voda do 1 ml

Mannitol se přidá buď před nebo po přípravě soli. Roztoky se popřípadě sterilně filtrují, například přes filtr s membránou 0,22 pm. Roztoky (sterilní nebo jiné) se naplní do vhodné nádoby (například viálky) a kompozice se suší za zmrazení za standardních podmínek. Viálky se mohou uzavřít v zařízení na sušení za zmrazení v dusíkové atmosféře.

Vodné kompozice a kompozice sušené za zmrazení obsahující sloučeniny B a C a jejich soli se připraví podle postupů popsaných v příkladech výše.

Příklady 12 až 16

Tablety s okamžitým uvolňováním

Výroba tablet

Tablety se vyrobí za použití běžného tabletovacího zařízení (Kilián SP300) pomocí standardního postupu. Pokud je to vhodné, směsi léčiva a dalších přísad se smísí za sucha (například v třecí misce) nebo za vlhka nebo se granulují za sucha pomocí běžných postupů.

Způsob testování

Doby rozpadu tablet se určí za použití testovacího způsobu popsaného v United States Pharmacopoeia XXIY, který je popsaný na straně 1941. Doba rozpadu se měří jako doba, během které se tableta ve vodě úplně rozpadne.

Příklad 12

96,3 mg hydrogenfosforečnanu vápenatého, 7,7 mg sodné soli škrobového glykolátu, 7,7 mg HPMC 6 cps a 3,8 mg stearylfu67 marátu sodného se smísí za sucha společně s 250 ml sloučeniny D (volná báze). Tablety (průměr lisovníku 10 mm) se stlačí v lisu s jedním lisovníkem (Kilián SP300). Finální tableta má hmotnost 365 mg. Doba rozpadu ve vodě při 37 °C je 90 sekund.

Příklad 13

100 mg mikrokrystalické celulózy PH 102 SCG (zvláštní čistota; FMC International), 100 mg mikrokrystalické celulózy PH 101 (FMC International), 30 mg sodné soli škrobového glykolátu, 10 mg polyvinylpyrrolidonu K90 (přibližná molární hmotnost 1,000,000; BASF) a 10 mg stearylfumarátu sodného se smísí za sucha s 250 mg sloučeniny D (volná báze). Tablety (průměr lisovníku 10 mm) se stlačí v lisu s jedním lisovníkem (Kilián SP300). Finální tableta má hmotnost 500 mg. Doba rozpadu ve vodě při 37 °C je 6 minut 15 sekund.

Příklad 14

43,75 mg mikrokrystalické celulózy PH 102 (FMC International), 15,63 mg polyvinylpyrrolidonu (zesítěného) a 3,13 mg stearylfumarátu sodného se smísí za sucha společně s 250 mg sloučeniny D (volná báze). Tablety (průměr lisovníku 10 mm) se stlačí v lisu s jedním lisovníkem (Kilián SP300). Finální tableta má hmotnost 312 mg. Doba rozpadu ve vodě při 37 °C je 20 sekund.

Příklad 15

28,13 mg hydrogenfosforečnanu vápenatého, 15,63 mg mikrokrystalické celulózy PH 102, 15,63 mg polyvinylpyrrolidonu (zesítěného) a 3,13 mg stearylfumarátu sodného se smísí za sucha společně s 250 mg sloučeniny D (volná báze). Tablety (průměr lisovníku 10 mm) se stlačí v lisu s jedním lisovníkem (Kilián

SP300) . Finální tableta má hmotnost 312 mg. Doba rozpadu ve vodě při 37 °C je 20 sekund.

Příklad 16

54,9 mg mikrokrystalické celulózy PH 102 SCG, 30,5 mg sodné soli kroskarmelózy (zesítěná sodná sůl karboxymethylcelulózy; FMC International), 30,5 mg polyvinylpyrrolidonu K30 (přibližná molární hmotnost 50,000; BASF) a 6,1 mg stearylfumarátu sodného se smísí za sucha společně s 500 mg sloučeniny D (volná báze). Tablety (průměr lisovníku 12 mm) se stlačí v lisu s jedním lisovníkem (Kilián SP300). Finální tableta má hmotnost 610 mg. Doba rozpadu ve vodě při 37 °C je 60 sekund.

Zkratky

API = ionizace za atmosférického tlaku (v souvislosti s MS) š = široký (v souvislosti s NMR) d = doublet (v souvislosti s NMR)

DCM = dichlormethan

DMF = N,N-dimethylformamid

DMSO = dimethylsulfoxid dd = doublet doubletů (v souvislosti s NMR)

Et = ethyl ekv. = ekvivalent

GC = plynová chromatografie h = hodina(y)

HCl - kyselina chlorovodíková

HPLC = kapalinová chromatografie s vysokým rozlišením IMS = průmyslově methylovaný alkohol

IPA = iso-propylalkohol

KF = Karl-Fischer m = multiplet (v souvislosti s NMR)

Me - methyl

MeCN = min. t.t. =

MS

Pd/C = q

tm = s t

TLC =

UV

Předpony acetonitril minuta(y) teplota tání hmotová spektroskopie palladium na uhlí kvadruplet (v souvislosti s NMR) teplota místnosti singlet (v souvislosti s NMR) triplet (v souvislosti s NMR) chromatografie na tenké vrstvě ultrafialový η-, s—, i-, t- a terč- mají své obvyklé významy:

normální, sekundární, iso, a terciární.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Farmaceutická kompozice s okamžitým uvolňováním, vyznačující se tím, že jako účinnou látku obsahuje 4({3-[7-(3,3-dimethyl-2-oxobutyl)-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3.1]non-3-yl]propyl}amino)benzonitril, terc-butyl-2-{7[3-(4-kyanoanilino)propyl]-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3.1]non-3yl}ethylkarbamát, terc-butyl-2-{7-[4-(4-kyanofenyl)butyl]-9oxa-3,7-diazabicyklo[3.3.l]non-3-yl]ethylkarbamát nebo tercbutyl-2-{7-[(2S)-3- (4-kyanofenoxy)-2-hydroxypropyl]-9-oxa-3,7diazabicyklo[3.3.1]non-3-yl}ethylkarbamát nebo farmaceuticky přijatelnou sůl kterékoli z těchto sloučenin; a farmaceuticky přijatelné ředidlo nebo nosič.
2. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že uvolní nejméně 70 % aktivní látky v průběhu čtyř hodin po podání.
3. Kompozice podle nároku 2, vyznačující se tím, že se uvolní nejméně 80 % aktivní látky.
4. Kompozice podle kteréhokoli z nároků 2 nebo 3, vyznačující se tím, že k uvolnění dojde během 1 hodiny.
5. Kompozice podle nároku 4, vyznačující se tím, že k uvolnění dojde během 30 minut.
6. Kompozice podle kteréhokoli z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že je upravena pro perorální podávání.
7. Kompozice podle nároku 6, vyznačující se tím, že je ve formě tablety, tobolky nebo kapalné dávkovači formy.
8. Kompozice podle nároku Ί, vyznačující se tím, že je ve formě tablety s okamžitým uvolňováním obsahující aktivní látku, ředidlo nebo nosič, a popřípadě jednu nebo více dalších přísad.
9. Kompozice podle nároku 8, vyznačující se tím, že ředidlem nebo nosičem je dihydrogenfosforečnan vápenatý, hydrogenfosforečnan vápenatý ve formě dihydrátu nebo anhydrátu, fosforečnan vápenatý, laktóza, mikrokrystalická celulóza, silicifikovaná mikrokrystalická celulóza, mannitol, sorbitol, kukuřičný škrob, bramborový škrob, rýžový škrob, glukóza, mléčnan vápenatý nebo uhličitan vápenatý.
10. Kompozice podle nároku 9, vyznačující se tím, že ředidlem nebo nosičem je hydrogenfosforečnan vápenatý ve formě dihydrátu nebo anhydrátu nebo mikrokrystalická celulóza.
11. Kompozice podle kteréhokoli z nároků 8 až 10, vyznačující se tím, že případné další přísady zahrnují lubrikant, kluznou látku, pojivo a/nebo rozvolňovadlo.
12. Kompozice podle nároku 11, vyznačující se tím, že lubrikantem je stearát hořečnatý, kyselina stearová, stearát vápenatý, stearylalkohol, nebo stearylfumarát sodný.
13. Kompozice podle nároku 12, vyznačující se tím, že lubrikantem je stearát hořečnatý nebo stearylfumarát sodný.
14. Kompozice podle kteréhokoli z nároků 11 až 13, vyznačující se tím, že lubrikantem je mastek nebo koloidní silika.
15. Kompozice podle kteréhokoli z nároků 11 až 14, vyznačující se tím, že pojivém je polyvinylpyrrolidon, mikrokrystalická celulóza, polyethylenglykol, polyethylenoxid, hydroxypropylmethylcelulóza o nízké molární hmotnosti, methylcelulóza o nízké molární hmotnosti, hydroxypropylcelulóza o nízké molární hmotnosti, hydroxyethylcelulóza o nízké molární hmotnosti, kukuřičný škrob, bramborový škrob, rýžový škrob nebo sodná sůl karboxymethylcelulózy o nízké molární hmotnosti .
16. Kompozice podle nároku 15, vyznačující se tím, že pojivém je polyvinylpyrrolidon nebo hydroxypropylmethylcelulóza o nízké molární hmotnosti.
17. Kompozice podle kteréhokoli z nároků 11 až 16, vyznačující se tím, že rozvolňovadlem je sodná sůl škrobového glykolátu, zesítěný polyvinylpyrrolidon, zesítěná sodná sůl karboxymethylcelulózy, kukuřičný škrob, bramborový škrob, rýžový škrob nebo alginát.
18. Kompozice podle nároku 17, vyznačující se tím, že rozvolňovadlem je sodná sůl škrobového glykolátu, zesítěný polyvinylpyrrolidon, zesítěná sodná sůl karboxymethylcelulózy.
19. Kompozice podle kteréhokoli z nároků 8 až 18, vyznačující se tím, že množství ředidla/nosiče v kompozici je až 40 % hmotnosti finální kompozice.
20. Kompozice podle nároku 19, vyznačující se tím, že množství ředidla/nosiče je až 30 % hmotnostních.
21. Kompozice podle nároku 20, vyznačující se tím, že množství ředidla/nosiče je až 20 % hmotnostních.
22. Kompozice podle nároku 21, vyznačující se tím, že množství ředidla/nosiče je až 10 % hmotnostních.
23. Kompozice podle kteréhokoli z nároků 8 až 22, vyznačující se tím, že množství dalších přísad je až 5 % hmotnosti finální kompozice, přičemž přísadou/přísadami je/jsou lubrikant a/nebo kluzná látka.
24. Kompozice podle kteréhokoli z nároků 8 až 22, vyznačující se tím, že množství dalších přísad je až 10 % hmotnosti finální kompozice, přičemž přísadou/přísadami je/jsou pojivo a/nebo rozvolňovadlo.
25. Kompozice podle kteréhokoli z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že je upravena pro parenterální podávání.
26. Kompozice podle nároku 25, vyznačující se tím, že podávání je subkutánní, nitrožilní, intraarteriální, transdermální, intranasální, intrabukální, intrakutánní, intramuskulární, intralipomatózní, intraperitoneální, rektální, sublinguální, topické nebo inhalační.
27. Kompozice podle kteréhokoli z nároků 1 až 5, 25 nebo 26, vyznačující se tím, že ředidlem nebo nosičem je vodný nosič.
28. Kompozice podle kteréhokoli z nároků 1 až 5, 25 až 27, vyznačující se tím, že obsahuje jednu nebo více dalších přísad.
29. Kompozice podle nároku 28 (který je závislý na nároku 27), vyznačující se tím, že přísada (y) je/jsou vybrány ze skupiny, kterou tvoří antimikrobiální konzervační látky, látky upravující tonicitu, činidla upravující pH, • · činidla kontrolující pH, povrchově aktivní látky, kosolventy a/nebo antioxidanty.
30. Kompozice podle nároku 29, vyznačující se tím, že činidlo upravující tonicitu je vybráno ze skupiny, kterou tvoří chlorid sodný, mannitol nebo glukóza.
31. Kompozice podle kteréhokoli z nároků 29 nebo 30, vyznačující se tím, že činidlem upravujícím pH je kyselina chlorovodíková nebo hydroxid sodný.
32. Kompozice podle kteréhokoli z nároků 29 nebo 31, vyznačující se tím, že činidlem kontrolujícím pH je kyselina vinná, kyselina octová nebo kyselina citrónová.
33. Kompozice podle kteréhokoli z nároků 29 nebo 32, vyznačující se tím, že kosolventem je ethanol, polyethylenglykol nebo hydroxypropyl-p-cyklodextrin.
34. Kompozice podle kteréhokoli z nároků 1 až 33, vyznačující se tím, že aktivní složka je ve formě soli s methansulfonovou kyselinou, kyselinou vinnou, kyselinou jantarovou, kyselinou citrónovou, kyselinou octovou, kyselinou hippurovou, kyselinou chlorovodíkovou, nebo kyselinou bromovodíkovou.
35. Kompozice podle kteréhokoli z nároků 1 až 34, vyznačující se tím, že aktivní látkou je 4-({3-[7-(3,3dimethyl-2-oxobutyl)-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3.1]non-3yl]propyllamino)benzonitril nebo terc-butyl-2-{7-[(2S)-3-(4kyanofenoxy)-2-hydroxypropyl]-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3.1]non-3-yl}ethylkarbamát, nebo farmaceuticky přijatelná sůl kterékoli této sloučeniny.
36. Kompozice podle nároku 35, vyznačující se tím, že aktivní látkou je 4-({3-[7-(3,3-dimethyl-2-oxobutyl)-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3.1]non-3-yl]propyl}amino)benzonitril nebo jeho farmaceuticky přijatelná sůl.
37. Kompozice podle nároku 36, vyznačující se tím, že aktivní látkou je sůl 4-({3-[7-(3,3-dimethyl-2oxobutyl)-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3.1]non-3-yl]propyl}amino)benzonitrilu s l-hydroxy-2-naftoovou kyselinou, benzoovou kyselinou, hydroxybenzensulfonovou kyselinou, benzensulfonovou kyselinou; toluensulfonovou kyselinou, naftalensulfonovou kyselinou, naftalendisulfonovou kyselinou, mesitylensulfonovou kyselinou, ethansulfonovou kyselinou, kyselinou vinnou, kyselinou jantarovou, kyselinou citrónovou, kyselinou octovou, kyselinou hippurovou, kyselinou chlorovodíkovou, nebo kyselinou bromovodíkovou.
38. Kompozice podle nároku 35, vyznačuj ící tím, že aktivní látkou je terc-butyl-2-{7-[(2S)-3-(4kyanofenoxy)-2-hydroxypropyl]-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3.1]— non-3-yl}ethylkarbamát nebo jeho farmaceuticky přijatelná sůl.
39. Kompozice podle nároku 38, vyznačující se tím, že aktivní látkou je terc-butyl-2-{7-[(2S)-3-(4kyanofenoxy)-2-hydroxypropyl]-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3.1]— non-3-yl}ethylkarbamát.
40. Kompozice podle nároku 38, vyznačující se tím, že aktivní látkou je sůl terc-butyl-2-{7-[(2S)-3-(4kyanofenoxy)-2-hydroxypropyl]-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3.1]non-3-ylJethylkarbamátu s monohydrochloridem L-lysinu, pamoovou kyselinou, tereftalovou kyselinou, methansulfonovou kyselinou, kyselinou vinnou, kyselinou jantarovou, kyselinou cit- ronovou, kyselinou octovou, kyselinou hippurovou, kyselinou chlorovodíkovou, nebo kyselinou bromovodíkovou.
41. Kompozice podle nároku 40, vyznačující se tím, že solí je sůl s methansulfonovou kyselinou, kyselinou vinnou, kyselinou citrovou, nebo kyselinou octovou.
42. Kompozice podle nároku 41, vyznačující se tím, že solí je sůl s methansulfonovou kyselinou.
43. Kompozice podle kteréhokoli z nároků 1 až 5 nebo 25 až 37, vyznačující se tím, že pokud kompozice obsahuje 4-({3-[7-(3,3-dimethyl-2-oxobutyl)-9-oxa-3, 7-diazabicyklo[3.3.1]non-3-yl]propyl}amino)benzonitril buď jako volnou bázi, jako sůl s para-toluensulfonovou kyselinou nebo jako sůl s benzensulfonovou kyselinou, a vodný nosič, společně s ethanolem jako jedinou další přísadou, potom není obsah ethanolu vyšší, než 10 % hmotnosti obsahu nosiče.
44. Kompozice podle kteréhokoli z nároků 1 až 5 nebo 25 až 43,

vyznačující s e t í m , že je to vodný roztok. 45. Kompozice podle kteréhokoli z nároků 1 až 44, , vyzná - čující se tí vodě. m , že aktivní složka je rozpustná ve 46. Kompozice podle nároku 45, vyznačuj ící s e tím, že rozpustnost nejméně 1 mg/ml. aktivní složky ve vodných roztocích je 47. Kompozice podle nároku 46, vyznačuj ící s e tím, že rozpustnost aktivní složky ve vodných roztocích je

nejméně 2 mg/ml.

• · • · · · · • · 9 · · · • · · · · · · • · · · · · ·· · • · · · · · • · · · ··· · · • · · • · · · • 9 9 · • ♦ · 9

ΊΊ
48. Způsob přípravy kompozice definované v kterémkoli z nároků 1 až 47, vyznačující se tím, že zahrnuje uvedení aktivní látky do styku s farmaceuticky přijatelným ředidlem nebo nosičem.
49. Způsob podle nároku 48 pro přípravu kompozice podle kteréhokoli z nároků 6 až 24, vyznačující se tím, že dále zahrnuje granulaci za sucha nebo za vlhka a/nebo přímé stlačení/slisování aktivní složky a ředidla/nosiče.
50. Způsob podle nároku 48 pro přípravu kompozice podle kteréhokoli z nároků 25 až 47, vyznačující se tím, že pokud je aktivní složka ve formě kyselé adiční soli, způsob dále zahrnuje přidání kyseliny k 4-({3-[7-(3,3-dimethyl-2-oxobutyl)-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3.1]non-3-yl]propyljamino)benzonitrilu, terc-butyl-2-{7-[3-(4-kyanoanilino)propyl] -9-oxa-3, 7-d.iazabicyklo [3.3.1] non-3-yl}ethylkarbamátu, terc-butyl-2-{7-[4-(4-kyanofenyl)butyl]-9-oxa-3,7-diazabicyklo [3 . 3 . 1] non-3-yl } ethylkarbamátu nebo terc-butyl-2-{7-[(2S)-3(4-kyanofenoxy)-2-hydroxypropyl]-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3.1 ]non-3-yl}ethylkarbamátu.
51. Způsob podle nároku 50, vyznačující se tím, že jedna nebo obě z kyselinové a bazické složky se poskytují ve spojení s ředidlem nebo nosičem.
52. Způsob podle nároku 50, vyznačující se tím, že ředidlo nebo nosič se přidá ke směsi kyseliny a báze.
53. Kompozice podle kteréhokoli z nároků 1 až 5 nebo 25 až 47, vyznačující se tím, že je vhodná pro přímé podávání pacientovi.
54. Kompozice podle kteréhokoli z nároků 1 až 5 nebo 25 až 47, vyznačuj ící tím, že je ve formě koncentrátu aktivní složky a ředidla nebo nosiče, kdy koncentrát je vhodný pro přípravu kompozice podle nároku 53 pomocí přidání dalšího ředidla nebo nosiče před podáváním.
55. Způsob přípravy kompozice definované podle nároku 54, vyznačující se tím, že zahrnuje způsob definovaný podle kteréhokoli z nároků 48 nebo 50 až 52, po kterém, pokud je to vhodné, následuje koncentrování kompozice odstraněním ředidla nebo nosiče.
56. Způsob podle nároku 55, vyznačující se tím, že proces odstranění ředidla nebo nosiče sestává z odpaření za sníženého tlaku nebo jiným způsobem.
57. Způsob přípravy kompozice definované podle nároku 53, vyznačující se tím, že zahrnuje přidání ředidla nebo nosiče ke kompozici definované podle nároku 54.
58. Pevná farmaceutická kompozice vhodná pro použití při přípravě kompozice definované podle kteréhokoli z nároků 1 až 5, 25 až 47, 53 nebo 54, vyznačující se tím, že obsahuje aktivní látku definovanou podle nároku 1.
59. Kompozice podle nároku 58, vyznačující se tím, že obsahuje aktivní látku, jednu nebo více případných dalších přísad definovaných podle kteréhokoli z nároků 28 až 33 a/nebo popřípadě až 10 % hmotnostních farmaceuticky přijatelného ředidla nebo nosiče.
60. Kompozice podle kteréhokoli z nároků 58 nebo 59, vyznačující se tím, že pokud je aktivní látka ve formě 4-({3-[7-(3,3-dimethyl-2-oxobutyl)-9-oxa-3,7-diazabicyklo [3 . 3 . 1]non-3-yl]propyl}amino)benzonitrilu, benzensulfonátu 4-({3-[7-(3,3-dimethyl-2-oxobutyl)-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3.1]non-3-yl]propyllamino)benzonitrilu, terc-buty1-2-{7-[3• · · · · · (4-kyanoanilino)propyl]-9-oxa-3,7-diazabicyklo[3.3.1 ]non-3yl}ethyl-karbamátu, terc-butyl-2-{7-[4-(4-kyanofenyl)butyl]-9oxa-3,7-diazabicyklo[3.3.1]non-3-yl[ethylkarbamátu, nebo tercbutyl-2-{7-[(2S)-3-(4kyanofenoxy)-2-hydroxypropyl]-9-oxa-3,7diazabicyklo[3.3.1]non-3-yl}ethylkarbamátu, potom kompozice obsahuje buď jednu nebo více dalších přísad nebo až 10 % hmotnostních ředidla nebo nosiče.
61. Kompozice podle kteréhokoli z nároků 58 až 60, vyznačující se tím, že je vhodná pro přípravu farmaceuticky přijatelného roztoku.
62. Kompozice podle nároku 61, vyznačující se tím, že roztokem je vodný roztok.
63. Kompozice podle kteréhokoli z nároků 58 až 62, vyznačující se tím, že je přítomna další přísada, která napomáhá vzniku pevné kompozice v průběhu procesu odstraňování ředidla nebo nosiče.
64. Kompozice podle nároku 63, vyznačující se tím, že další přísadou je mannitol.
65. Způsob přípravy kompozice podle kteréhokoli z nároků 58 až 64, vyznačující se tím, že zahrnuje odstranění ředidla nebo nosiče z kompozice definované podle kteréhokoli z nároků 1 až 5, 25 až 47, 53 nebo 54.
66. Kompozice podle nároku 65, vyznačující se tím, že se ředidlo nebo nosič odstraní pomocí odpaření za sníženého tlaku nebo jiným způsobem, sušením za rozstřikování nebo sušením za zmrazení.

• · • ··»·· ·· ··· · · ·· · ··· ···· • · ·· ··· · · ·· *«
67. Kompozice podle nároku 66, vyznačující se tím, že se ředidlo nebo nosič odstraní pomocí sušení za zmrazení.
68. Kompozice, vyznačující se tím, že se připraví pomocí způsobu podle kteréhokoli z nároků 65 až 67.
69. Kompozice sušená za zmrazení, vyznačující se tím, že je definovaná podle nároků 58 až 64.
70. Kompozice definovaná podle kteréhokoli z nároků 1 až 47, 53 nebo 54, nebo kompozice definovaná podle kteréhokoli z nároků 58 až 64, 68 nebo 69, pro použití v medicíně.
71. Kompozice definovaná podle kteréhokoli z nároků 1 až 47,

53 nebo 54, nebo kompozice definovaná podle kteréhokoli z nároků 58 až 64, 68 nebo 69, pro použití při profylaxi nebo léčení arytmií.
72. Použití kompozice definované podle kteréhokoli z nároků 1 až 47, 53 nebo 54, nebo kompozice definovaná podle kteréhokoli z nároků 58 až 64, 68 nebo 69, pro výrobu léčiva pro použití při profylaxi nebo léčení arytmií.
73. Použití podle nároku 72, kde arytmií je atriální nebo ventrikulární arytmie.
74. Použití podle nároku 72, kde arytmií je atriální fibrilace.
75. Použití podle nároku 72, kde arytmií je atriální flutter.
76. Způsob profylaxe nebo léčení arytmií, vyznačuj ící se tím, že zahrnuje podávání kompozice definované podle kteréhokoli z nároků 1 až 47 nebo 53 osobě trpící nebo náchylné k takovému stavu.

• · · · · I
77. Způsob podle nároku 7 6, vyznačující se tím, že arytmií je atriální nebo ventrikulární arytmie.
78. Způsob podle nároku 76, vyznačující se tím, že arytmií je atriální fibrilace.
79. Způsob podle nároku 7 6, vyznačující se tím, že arytmií je atriální flutter.