CZ2003341A3 - Perfluoralkylované komplexy s polárními zbytky, způsob jejich přípravy a jejich použití - Google Patents

Perfluoralkylované komplexy s polárními zbytky, způsob jejich přípravy a jejich použití Download PDF

Info

Publication number
CZ2003341A3
CZ2003341A3 CZ2003341A CZ2003341A CZ2003341A3 CZ 2003341 A3 CZ2003341 A3 CZ 2003341A3 CZ 2003341 A CZ2003341 A CZ 2003341A CZ 2003341 A CZ2003341 A CZ 2003341A CZ 2003341 A3 CZ2003341 A3 CZ 2003341A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
mmol
residue
och
formula
groups
Prior art date
Application number
CZ2003341A
Other languages
English (en)
Inventor
Johannes Platzek
Peter Mareski
Ulrich Niedballa
Bernd Radüchel
Hanns-Joachim Weinmann
Bernd Misselwitz
Original Assignee
Schering Aktiengesellschaft
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Schering Aktiengesellschaft filed Critical Schering Aktiengesellschaft
Publication of CZ2003341A3 publication Critical patent/CZ2003341A3/cs

Links

Classifications

    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C07ORGANIC CHEMISTRY
    • C07FACYCLIC, CARBOCYCLIC OR HETEROCYCLIC COMPOUNDS CONTAINING ELEMENTS OTHER THAN CARBON, HYDROGEN, HALOGEN, OXYGEN, NITROGEN, SULFUR, SELENIUM OR TELLURIUM
    • C07F19/00Metal compounds according to more than one of main groups C07F1/00 - C07F17/00
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C07ORGANIC CHEMISTRY
    • C07DHETEROCYCLIC COMPOUNDS
    • C07D295/00Heterocyclic compounds containing polymethylene-imine rings with at least five ring members, 3-azabicyclo [3.2.2] nonane, piperazine, morpholine or thiomorpholine rings, having only hydrogen atoms directly attached to the ring carbon atoms
    • C07D295/22Heterocyclic compounds containing polymethylene-imine rings with at least five ring members, 3-azabicyclo [3.2.2] nonane, piperazine, morpholine or thiomorpholine rings, having only hydrogen atoms directly attached to the ring carbon atoms with hetero atoms directly attached to ring nitrogen atoms
    • C07D295/26Sulfur atoms
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61KPREPARATIONS FOR MEDICAL, DENTAL OR TOILETRY PURPOSES
    • A61K49/00Preparations for testing in vivo
    • A61K49/06Nuclear magnetic resonance [NMR] contrast preparations; Magnetic resonance imaging [MRI] contrast preparations
    • A61K49/08Nuclear magnetic resonance [NMR] contrast preparations; Magnetic resonance imaging [MRI] contrast preparations characterised by the carrier
    • A61K49/085Nuclear magnetic resonance [NMR] contrast preparations; Magnetic resonance imaging [MRI] contrast preparations characterised by the carrier conjugated systems
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61KPREPARATIONS FOR MEDICAL, DENTAL OR TOILETRY PURPOSES
    • A61K49/00Preparations for testing in vivo
    • A61K49/06Nuclear magnetic resonance [NMR] contrast preparations; Magnetic resonance imaging [MRI] contrast preparations
    • A61K49/08Nuclear magnetic resonance [NMR] contrast preparations; Magnetic resonance imaging [MRI] contrast preparations characterised by the carrier
    • A61K49/10Organic compounds
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61KPREPARATIONS FOR MEDICAL, DENTAL OR TOILETRY PURPOSES
    • A61K49/00Preparations for testing in vivo
    • A61K49/06Nuclear magnetic resonance [NMR] contrast preparations; Magnetic resonance imaging [MRI] contrast preparations
    • A61K49/08Nuclear magnetic resonance [NMR] contrast preparations; Magnetic resonance imaging [MRI] contrast preparations characterised by the carrier
    • A61K49/10Organic compounds
    • A61K49/101Organic compounds the carrier being a complex-forming compound able to form MRI-active complexes with paramagnetic metals
    • A61K49/103Organic compounds the carrier being a complex-forming compound able to form MRI-active complexes with paramagnetic metals the complex-forming compound being acyclic, e.g. DTPA
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61KPREPARATIONS FOR MEDICAL, DENTAL OR TOILETRY PURPOSES
    • A61K49/00Preparations for testing in vivo
    • A61K49/06Nuclear magnetic resonance [NMR] contrast preparations; Magnetic resonance imaging [MRI] contrast preparations
    • A61K49/08Nuclear magnetic resonance [NMR] contrast preparations; Magnetic resonance imaging [MRI] contrast preparations characterised by the carrier
    • A61K49/10Organic compounds
    • A61K49/101Organic compounds the carrier being a complex-forming compound able to form MRI-active complexes with paramagnetic metals
    • A61K49/106Organic compounds the carrier being a complex-forming compound able to form MRI-active complexes with paramagnetic metals the complex-forming compound being cyclic, e.g. DOTA
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61PSPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P43/00Drugs for specific purposes, not provided for in groups A61P1/00-A61P41/00
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C07ORGANIC CHEMISTRY
    • C07DHETEROCYCLIC COMPOUNDS
    • C07D257/00Heterocyclic compounds containing rings having four nitrogen atoms as the only ring hetero atoms
    • C07D257/02Heterocyclic compounds containing rings having four nitrogen atoms as the only ring hetero atoms not condensed with other rings

Landscapes

  • Health & Medical Sciences (AREA)
  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Nuclear Medicine, Radiotherapy & Molecular Imaging (AREA)
  • Life Sciences & Earth Sciences (AREA)
  • Veterinary Medicine (AREA)
  • Public Health (AREA)
  • General Health & Medical Sciences (AREA)
  • Animal Behavior & Ethology (AREA)
  • Radiology & Medical Imaging (AREA)
  • Medicinal Chemistry (AREA)
  • Epidemiology (AREA)
  • Pharmacology & Pharmacy (AREA)
  • General Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
  • Bioinformatics & Cheminformatics (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Medicines Containing Antibodies Or Antigens For Use As Internal Diagnostic Agents (AREA)
  • Organic Low-Molecular-Weight Compounds And Preparation Thereof (AREA)
  • Medicines That Contain Protein Lipid Enzymes And Other Medicines (AREA)
  • Plural Heterocyclic Compounds (AREA)

Description

Perfluoralkylované komplexy s polárními zbytky, způsob jejich přípravy a jejich použití
Oblast techniky
Vynález se týká předmětů, vyznačených v patentových nárocích, totiž perfluoralkylovaných kovových komplexů s polárními zbytky obecného vzorce I, způsobu jejich přípravy a jejich použití v NMR diagnostice, rentgenové diagnostice, radiodiagnostice a radioterapii, při MRT-lymfografii i jako „bloodpool činidel. Sloučeniny podle vynálezu jsou obzvláště vhodné pro intravenózní lymfografii, pro diagnostiku nádorů a pro imaging (zobrazování) infarktů a nekróz.
Dosavadní stav techniky
V nukleární magnetické rezonanci má po vodíku největší význam prvek fluor:
1) Fluor vykazuje vysokou citlivost, a to 83 % citlivosti vodíku,
2) fluor má pouze jeden NMR-aktivní izotop,
3) rezonanční frekvence fluoru je blízká rezonanční frekvenci vodíku a tudíž fluor i vodík mohou být měřeny na stejném přístroji,
4) fluor je biologicky inertní,
5) fluor se v biologickém materiálu nevyskytuje (s výjimkou zubů) a může se tudíž použít jako sonda nebo kontrastní prostředek bez rušivých vlivů pozadí.
Tyto vlastnosti vedly k tomu, že fluoru je věnována velká pozornost v patentové literatuře, týkající se diagnostiky na základě nukleární magnetické rezonance: jedna se o F-imagmg, funkční diagnózu a spektroskopii.
·· ···«
-2·· ·
Tak v US patentovém spisu 4,639,364 (Mallinckrodt) jsou pro 19F-imaging navrhovány jako kontrastní látky trifluormethansulfonamidy
CF3SO2NH2,
CF3SO2NH-CH2- (CHOH) 4-CH2OH.
19F-Imagingem se zabývá rovněž německý patentový spis DE 4203254 (Max Planck-Gesellschaft), ve kterém je navrhován anilinový derivát
19F-Imaging je rovněž předmětem patentové přihlášky WO 93/07907 (Mallinckrodt), kde jsou nárokovány fenylderiváty
Pro 19F-imaging jsou navrhovány i sloučeniny o podstatně jednodušší struktuře. Tak v patentu US 4,586,511 (Children's Hospital Medical Center) je jmenován perfluoroktylbromid
CF3 (CF2) 7-Br, v evropském patentu EP 307863 (Air Products) je zmíněn perfluor-15-crown-5-ether
-3>· ····
V americkém patentu US 4,588,279 (University of Cincinnati, Children's Hospital Reasearch Foundation) jsou zmíněny perfluoruhlovodíkové sloučeniny jako perfluorcyklononan nebo perfluorcyklooktan, perfluorované ethery jako perfluortetrahydrofuran
nebo diethery jako perfluorovaný propylenglykol-diether CF3 o-CF2CF2CF2~O cf3
Právě tak pro 19F-imaging slouží sloučeniny, uvedené v přihlášce WO 94/22368 (Molecular Biosystems), například
R=
-4které jako fluorovaný zbytek obsahují perfluor-ΙΗ,lH-neopentylovou skupinu.
Další strukturní typ s rozšířeným diagnostickým použitím uvádí americký patent US 5,362,478 (VIVORX), ve kterém je nárokována kombinace fluorovaný uhlovodík/polymerní obal. Jsou jmenovány perfluornonan a lidský serumalbumin. Tato kombinace se navíc může použít k tomu, že se fluorový atom využije k lokálnímu měření teploty a ke stanovení parciálního tlaku kyslíku.
Perfluorované uhlovodíky jsou nárokovány i v US patentovém spisu 4,586,511 pro určování kyslíku.
V německém patentovém spisu DE 4008179 (Schering) jsou jako pH-sondy nárokovány fluorované benzensulfonamidy vzorce
Pro NMR-diagnostiku jsou nárokovány jako kontrast zesilující prostředky také sloučeniny, obsahující atomy jodu a fluoru, a to ve spisech WO 94/05335 a WO 94/22368 (oba Molecular Biosystems):
(CH2)6-CO2h2n i (CH2)6-CO2-
h2n ·· · ♦ ♦ « ♦ • · a · a a
-5• · · aaaa · · a • · · € ·· · · · « • ······· a · · a a © ·· · a a a a a a a • · © aa aaaa a© a«
Rovněž kombinace fluor - paramagnetický kovový ion je nárokována pro 19F-imaging, a to pro komplexy s otevřeným řetězcem v WO 94/22368 (Molecular Biosystems), například:
• e · • · • ·
-6·· * · · · · · · · • β · · ··»· • ····· ·· ·« ale též pro cyklické sloučeniny, jak jsou vyjmenovány ve spise EP 628 316 (TERUMO Kabushiki Kaisha)
Kombinace atom fluoru - kov vzácných zemin je nárokována také pro NMR-spektroskopická měření teploty (DE 4317588, Schering):
Ln: kov vzácných zemin: La, Pr, Dy, Eu
Zatímco u sloučenin, obsahujících atomy fluoru a jodu, nedochází k žádným interakcím mezi oběma jádry, u látek, které ·· · · · ·
-Ίobsahují fluor a paramagnetická centra (radikály, kovové ionty), dochází k intenzívní interakci, projevující se zkrácením relaxační doby fluorového jádra. Velikost tohoto efektu závisí na počtu nepárových elektronů kovového iontu (Gd3+ > Mn2+ > Fe3+ > Cu2+) a na vzdálenosti mezi paramagnetickým iontem a atomem 19F.
Čím více nepárových elektronů má kovový ion a čím blíže jsou tyto u atomu fluoru, tím větší je zkrácení relaxační doby fluorového jádra.
Zkrácení relaxační doby jako funkce vzdálenosti od paramagnetického iontu je pozorovatelné u všech jader o lichém spinovém čísle (tedy rovněž u protonu) a gadoliniové sloučeniny proto nalezly široké uplatnění jako kontrastní látky v magnetické spinové tomogragii (Magnevist®, Prohance®, Omniscan®, Dotarem®) . Při 1H-MR-imagingu (1H-MRI) se však měří a používá pro zobrazení relaxační doba protonů, T1 nebo T2, to znamená především protonů vody, a ne relaxační doba fluorových jader. Kvantitativním měřítkem pro zkrácení relaxační doby je relaxivita (litr/mmol.s).
Pro zkrácení relaxačních dob se s úspěchem používají komplexy paramagnetických iontů. V následující tabulce je uvedena relaxivita některých komerčních preparátů.
Tabulka
T1-relaxivita ve vodě [1/mmol.s, 39°C, 0,47 T] T1-relaxivita v plazmě [1/mmol.s, 39°C, 0,47 T)
MAGNEVIST® 3,8 CO
DOTAREM® 3,5 4,3
OMNISCAN® 3,8 4,4
PROHANCE® 3,7 4,9
-8ti· · • titi ti · • titititi ti ti ti • ti · · ·· ti titi • ti titi
V uvedených sloučeninách existují pouze interakce mezi protony a gadoliniem. Pro tyto kontrastní látky se tedy ve vodě pozoruje relaxivita přibližně 4 [1/mmol.s].
Pro MR-imaging se rovněž s úspěchem používají jak fluorové sloučeniny pro 19F-imaging, při kterém se využívá zkrácené relaxační doby fluorového jádra, tak i sloučeniny, které neobsahují fluor, u nichž se měří relaxační doba protonů vody.
Při zavedení perfluoruhlovodíkového zbytku do paramagnetické kontrastní látky, to znamená při kombinaci vlastností, které byly dosud známy jako vhodné jen u sloučenin pro F-imaging, se sloučeninami, používanými pro proton-imaging, překvapivě podstatně stoupne také relaxivita protonů ve vodě a dosáhne hodnot 10-50 [1/mmol.s], ve srovnání s hodnotami 3,5 až 3,8 [1/mmol.s], uvedenými v tabulce pro některé komerční preparáty.
Perfluoralkylované kovové komplexy jsou již známy ze spisu DE 196 03 033.1. Tyto sloučeniny nelze však uspokojivě použít pro všechny případy, takže stále trvá poptávka po kontrastních látkách pro znázornění maligních nádorů, lymfatických uzlin a nekrotické tkáně.
Maligní nádory často metastázují v regionálních lymfatických uzlinách, na čemž se může podílet i více uzlin. Byly tak nalezeny metastázy v lymfatických uzlinách u 50-69 % všech pacientů trpících maligními tumory (Elke, Lymphographie, v knize: Frommhold, Stender, Thurn (eds.), Radiologische Diagnostik in Klinik und Praxis, sv. IV, Thieme Verlag, Stuttgart, 7th edit., 434-496, (1984)). Diagnóza metastázové inváze v lymfatických uzlinách má velký význam pro terapii a prognózu maligních onemocnění. Moderními zobrazovacími metodami (CT, US a MRI) se lymfogenní kolonie maligních nádorů rozpoznají pouze nedostatečně, protože většinou se může jako diagnostické kritérium použít jen velikost lymfatických uzlin.
-911 1
1111 • 1 1111 1 1 · · ·· · ti •11 111 titititi • ti ti titi titititi titi titi
Nedají se tak odlišit malé metastázy v nezvětšených lymfatických uzlinách (< 2 cm) od hyperplazie lymfatických uzlin bez maligní inváze (Steinkamp a spol., Sonographie und Kernspintomographie: Differentialdiagnostik von reaktiver Lymphknoten-vergró3erung und Lymphknoten-metastasen am Hals,
Radiol. Diagn. 33, 158 (1992)).
Bylo by žádoucí, aby se použitím specifických kontrastních prostředků mohly odlišit lymfatické uzliny s metastázovou invází od hyperplastických lymfatických uzlin.
Je známa přímá rentgenová lymfografie (injekce olejové suspenze kontrastní látky do preparované lymfatické cévy);
stále však je pouze zřídka používanou invazívní metodou, která je schopna zobrazovat póze několik málo míst lymfatického toku.
V pokusech na zvířatech se experimentálně používají také fluorescenčně značené dextrany, aby se po jejich intersticiální aplikaci mohl pozorovat odtok lymfy. Všechny použitelné markéry pro zobrazování lymfatických cest a lymfatických uzlin po intersticiální/intrakutánní aplikaci mají také tu společnou vlastnost, že se jedná o látky partikulárního charakteru (pod pojmem „partikuláty rozumíme například emulze a suspenze nanokrystalů) nebo o velké polymery (viz též WO 90/14846).
Doposud popsané přípravky však pro svou nedostatečnou lokální a systémovou snášenlivost i pro svou nedostatečnou diagnostickou efektivitu nejsou ještě pro nepřímou lymfografii optimální.
Protože zobrazení lymfatických uzlin má klíčový význam pro včasné rozpoznání metastázové inváze u pacientů trpících rakovinou, trvá stále velká poptávka po specifických kontrastních přípravcích pro diagnózu odpovídajících změn lymfatického systému.
• fc fc
-10• · • fc
Co možno vysoká koncentrace kontrastní látky a její velká stabilita jsou právě tak žádoucí jako je diagnosticky relevantní co možno nej stejnoměrnější obohacení v lymfě na více lymfatických místech. Celková zátěž organizmu by měla být nízká v důsledku rychlého a úplného vylučování kontrastní látky. Pro radiologickou praxi má rovněž význam rychlý nástup účinku, pokud možno během několika hodin po aplikaci kontrastní látky. Je též nutné, aby pacient látku dobře snášel.
V neposlední řadě je žádoucí mít k dispozici takové kontrastní látky, specifické vůči lymfě, které dovolí v jednom diagnostickém vyšetření zobrazit jak primární nádor tak i možné metastázy v lymfatických uzlinách.
Jedním z dalších důležitých oborů medicíny je detekce, lokalizace a sledování nekróz nebo infarktů. Infarkt myokardu není stacionární proces, ale dynamický pochod, trvající delší dobu (týdny až měsíce). Onemocnění probíhá zhruba ve třech fázích, které nejsou od sebe ostře odděleny, ale překrývají se. První fáze, vývoj infarktu myokardu, zahrnuje 24 hodin po infarktu; v této fázi postupuje zničení jako nárazová vlna (fenomén frontální vlny) od subendokardu k myokardu. Druhá fáze, již vyvinutý infarkt, zahrnuje stabilizaci oblasti, ve které probíhá fibróza jako hojivý proces. Třetí fáze, vyhojený infarkt, začíná potom, co všechna zničená tkáň je nahrazena fibrózní tkání jizvy. Během této periody dochází k rozsáhlé restrukturaci.
Dodnes není známa žádná precizní metoda, která by byla schopna diagnostikovat aktuální fázi infarktu myokardu u živého pacienta. Pro vyhodnocení infarktu je rozhodující znát rozsah ztracené tkáně a na jakém místě ke ztrátě došlo, neboť na této informaci závisí způsob léčby.
·· ····
-11K infarktům nedochází jen v myokardu, ale také v jiných tkáních, zvláště v mozku.
Zatímco infarkt je v určitém rozsahu léčitelný, u nekrózy která je lokálně ohraničená smrt tkáně, je možno jen zabránit škodlivým následkům pro zbytek organizmu nebo je zmírnit. Nekrózy mohou vznikat mnoha způsoby: zraněním, chemikáliemi, kyslíkovým deficitem nebo ozářením. Právě tak jako u infarktu, je znalost rozsahu a charakteru nekrózy důležitá pro další lékařskou péči.
Již záhy proto docházelo k pokusům zlepšit lokalizaci infarktů a nekróz použitím kontrastních látek při neinvazivních metodách jako je scintigrafie nebo spinová tomografie.
V literatuře najdeme mnoho pokusů o použití porfyrinů pro imaging nekróz, avšak dosažené výsledky si odporují. Tak Winkelmann a Hoyes [Nátuře, 200, 903 (1967)] popisují, že mangan-5,10,15,20-tetrakis(4-sulfonatofenyl)porfyrin (TPPS) se selektivně kumuluje v nekrotické části nádoru.
Naproti tomu Lyon a spol. [Magn. Res. Med. 4, 24 (1987)] pozorovali, že mangan-TPPS se rozptýlí, a to do ledvin, jater, nádoru, a pouze v malé míře do svalů. Přitom je zajímavé, že koncentrace v nádoru dosáhne maxima teprve 4. den, a to jen poté, co autoři zvýšili dávku z 0,12 mmol/kg na 0,2 mmol/kg. Autoři proto mluví také o nespecifickém příjmu TPPS v nádoru. Bockhurst a spol. zase píší [Acta Neurochir. 60, 347 (1994, Suppl.)], že Μη-TPPS se selektivně váže k nádorovým buňkám.
Foster a spol. [J. Nucl. Med. 26, 756 (1985)] nalezli, že k obohacování inIn-5,10,15,20-tetrakis(4-N-methylpyridinium)porfyrinem (TMPyP) nedochází v nekrotické části, ale v živých okrajových vrstvách. Dovozovat z toho, že dochází k interakci porfyrin-tkáň, je sice nasnadě, ale není to prokázáno.
-12·· ··· ·· · ··· • ···· ··· · · · · · ·· ··· · · · · ·· · ·· ···· ·· ··
Ni a spol. publikovali [Circulation, Vol. 90, No. 4, díl 2, str. 1468; Abstract No. 2512 (1994)], že byli schopni zobrazit infarzované oblasti pomocí mangan-tetrafenylporfyrinu (Mn-TPP) a gadolinium-mesoporfyrinu (Gd-MP). V mezinárodní patentové přihlášce WO 95/31219 jsou obě sloučeniny navrženy pro zobrazování infarktů a nekróz. Autoři, Marchal a Ni, nalezli (příklad 3), že pro sloučeninu Gd-MP byl obsah kovu v infarzované ledvině stejný jako ve zdravém orgánu, zatímco u myokardu byl pro infarzovanou tkáň devětkrát vyšší. Podivuhodné je, že poměr intenzit signálů při MRI pro infarzovanou tkáň ve srovnání se zdravou tkání byl v obou případech srovnatelný (2,10 respektive 2,19). Další metaloporfyriny jsou popsány v patentové přihlášce DE 19835082 (Schering AG).
Porfyriny mají tendenci ukládat se v pokožce, což vede k fotosensibilizaci. Tato sensibilizace může trvat dny, ale i celé týdny a představuje nežádoucí efekt při použití porfyrinů k diagnostickým účelům. Nadto je terapeutický index pro porfyriny jen velmi malý, neboť například pro Μη-TPPS je účinná dávka až od 0,2 mmol/kg, zatímco hodnota LD50 je již 0,5 mmol/kg.
Kontrastní látky pro imaging nekróz a infarktů, neodvozené od porfyrinů, jsou popsány ve spisech DE 19744003 (Schering AG),
DE 19744044 (Schering AG) a WO 99/17809 (EPIX). Dosud však neexistují žádné sloučeniny, které by se mohly uspokojivě použít jako kontrastní látky pro imaging infarktů a nekróz.
Úkolem vynálezu proto bylo nalézt kontrastní látky, které by byly použitelné zvláště pro MRT-lymfografii, ale také pro diagnostiku nádorů a zobrazování nekróz a infarktů.
·· • · ·
9 9 9 • · ···· • · · • 9 9
-13Podstata vynálezu
Vynález se týká perfluoralkylovaných komplexů, obsahujících polární zbytky, obecného vzorce I (K)i — G — (Z-Rf)m (I) (R)P kde
Rf je perfluorovaný, nerozvětvený nebo rozvětvený uhlovodíkový řetězec vzorce -CnF2nE, kde E je terminální atom fluoru, chloru, bromu, jodu nebo atom vodíku, a n je rovno číslu od 4 do 30,
K je kovový komplex obecného vzorce II
R3 O kde
R1 je atom vodíku nebo ekvivalent kovového iontu o atomovém čísle 21-29, 31-33, 37-39, 42-44, 49 nebo 57-83, za podmínky, že alespoň dvě R1 jsou ekvivalenty kovového iontu,
R2 a R3 nezávisle na sobě jsou atom vodíku, Ci-C7~alkylová skupina, benzylová skupina, fenylová skupina, skupina -CH2OH nebo skupina -CH2OCH3, a ·· · ·· • · • · · · · · · • · · · · · • · · · · · · • · · · · · · ·« ···· ·· ··
U je skupina -C6H4-O-CH2-cíi-, skupina - (CH2) 1-5-ω, fenylenová skupina, skupina -CH2NHCO-CH2-CH (CH2COOH)-Cgfy-Gů-, skupina -C6H4-(OCH2CH2) 0-ι~Ν (CH2COOH) CH2-o, nebo Ci-Ci2-alkylenová skupina nebo skupina C7~Ci2-C6H4-O-, kteréžto dvě poslední skupiny jsou popřípadě přerušeny jedním nebo několika atomy kyslíku, jednou až třemi skupinami -NHCO-, jednou až třemi skupinami -CONH-, a/nebo jsou substituovány jednou až třemi skupinami - (CH2) 0-5COOH, přičemž ω značí místo připojení k -C0-, nebo je zbytek obecného vzorce III
-14·· ···· kde • · · · • ····· · • · · ·· ·
(III)
R1 má výšeuvedený význam, R4 je atom vodíku nebo pro R1 definovaný ekvivalent kovového iontu a U1 je skupina -C6H4-0-CH2—ω-, přičemž ω značí místo připojení k -C0-, nebo je zbytek obecného vzorce IV
ROOC
kde R1 a R2 mají výšeuvedený význam, (IV) • · · · · »
-15• · · · · · · t · « · · · « · · *
Í. · · · · » · ·····»» * · ·· I · • · · ·· · ·«·· tt « ·· · · ·» · · · · nebo je zbytek obecného vzorce VA nebo VB
R1OOC'
Τ' (VA) kde nebo je kde nebo je kde
O
II w^-C'
/.n^-COOR1 Z ,n^coor1 —N \ n--coor1 ^^-COOR1 (VB)
R1 má výšeuvedený význam, zbytek obecného vzorce VI
ROOC—\ /—CO— nc
ROOC—' —COOR1
R1 má výšeuvedený význam, zbytek obecného vzorce VII
ROOC
R1OOC
ROOC
ROOC
R1 má výšeuvedený význam a (VI)
U1 je skupina -ΟβΗ^-Ο-ΟΙ^-ω-, přičemž ω značí místo připojení k -CO-, (VII) « · · · · ·
-16a ve zbytku K popřípadě přítomné volné kyselinové skupiny mohou popřípadě existovat jako soli organických a/nebo anorganických bází nebo aminokyselin nebo amidů aminokyselin,
G je přinejmenším třikrát funkcionalizovaný zbytek zvolený z množiny následujících zbytků a) až g) (a)
I\IH β
jsj——γ ♦ ·
-17♦ · * • · · · · • t (f) (g) • · · · .11.· • · · »· • · ··« ·
β
Y
ΜΛΛ^β
9° NH
·· ···· • * ·
-18{· · · * · · · · ♦ ··· ι* » · · * • · ···· 4 I β ···· 1 *♦ ·»»· (h) y -co-(ch2)2;3-j:h-co-^/5
NH i
přičemž oí znamená místo připojení zbytku G ke komplexu K, β znamená místo připojení zbytku G ke zbytku R a γ znamená místo připojení zbytku G ke zbytku Z,
Z je skupina y—^N-SO2-£ nebo γ-C (O)CH2O(CH2)2-£, přičemž γ znamená místo připojení zbytku Z ke zbytku G a ε značí místo připojení Z k perfluorovanému zbytku Rf,
R je polární zbytek, zvolený z množiny komplexů K obecného vzorce II až VII, přičemž R1 zde znamená atom vodíku nebo ekvivalent kovového iontu o atomovém čísle 20-29, 31-33, 37-39, 42-44, 49 nebo 57-83, a zbytky R2, R3, R4, U a U1 mají výšeuvedený význam, přičemž v případě, že G je zbytek (c) nebo (d) a R je komplex zvolený z obecných vzorců II a V, nesmí být R identické se zbytkem K v obecném vzorci I, jestliže Z je skupina 5-C(O)CH2O(CH2)2-£, nebo zbytek kyseliny listové, nebo nerozvětvený nebo rozvětvený, nasycený nebo nenasycený uhlovodíkový řetězec s 2-30 atomy uhlíku, který je vázán na zbytek G přes -CO-, -SO2- nebo přímou vazbou, « · ·· φ φ φ * φ φ
-19• φ ··
• ·
a který je popřípadě přerušen 1-10 atomy kyslíku, 1-5 skupinami -NHCO-, 1-5 skupinami -CONH-, 1-2 atomy síry, 1-5 skupinami -NH- nebo 1-2 fenylenovými skupinami, které mohou být popřípadě substituovány 1-2 skupinami OH, 1-2 skupinami NH2, 1-2 skupinami COOH nebo 1-2 skupinami SO3H, nebo je popřípadě substituován 1-8 skupinami OH, 1-5 skupinami COOH, 1-2 skupinami SO3H, 1-5 skupinami NH2 nebo 1-5 Ci-C4-alkoxylovými skupinami, a
1, m, p nezávisle na sobě jsou celá čísla 1 nebo 2.
Jestliže je sloučenina podle vynálezu určena k použití v NMR-diagnostice, pak musí kovový ion ve skupině, dávající signál, být paramagnetický. Takové ionty jsou zvláště dvojvazné a trojvazné ionty prvků atomového čísla 21-29, 42, a 58-70. Vhodné ionty jsou například ion chromu(III), železa(II), kobaltu(II), niklu(II), mědi(II), praseodymu(III), neodymu(III), samaria(III) a ytterbia(III). Pro svůj silný magnetický moment jsou zvláště preferovány ionty gadolinia(III), terbia(III), dysprosia(III), holmia(III), erbia(III), železa(III) a manganu(II).
Pro použití sloučenin podle vynálezu v nukleární medicíně (radiodiagnostika a radioterapie) musí být kovový ion radioaktivní. Vhodné jsou například radioizotopy prvků s atomovým číslem 27, 29, 31-33, 37-39, 43, 49, 62, 64,70, 75 a 77. Preferovány jsou technecium, gallium, indium, rhenium a yttrium.
Když se sloučenina podle vynálezu má použít v rentgenové diagnostice, pak je výhodné pracovat s iontem kovu vyššího atomového čísla, aby se dosáhlo dostačující absorpce rentgenových paprsků. Bylo nalezeno, že k tomuto účelu se hodí diagnostické
9999
-209 9 9 9 9 9 <» · » · • 9 9999 9 9 * · · · · · * » · 9 9 9 9 9 9 9
9 i 9 9 9 99 9 9 9 99 látky, obsahující fyziologicky přijatelnou komplexní sůl s ionty prvků o atomovém čísle 25, 26, 39 i 57-83.
Preferovány jsou ionty manganu(II), železa(II), železa(III), praseodymu(III), neodymu(III), samaria(III), gadolinia(III), ytterbia(III) nebo bizmutu(III), zvláště ionty dysprosia (III) a yttria(III).
Ve zbytku R1 popřípadě přítomné kyselé atomy vodíku, to znamená ty, které nejsou zaměněny za centrální ion, mohou být případně úplně nebo částečně zaměněny kationty anorganických a/nebo organických bází nebo aminokyselin nebo amidů aminokyselin.
Vhodné anorganické kationty jsou například lithný ion, draselný ion, vápenatý ion a obzvláště sodíkový ion. Vhodné kationty organických bází jsou mezi jiným odvozeny od primárních, sekundárních nebo terciárních aminů jako jsou například ethanolamin, diethanolamin, morfolin, glukamin,
N,N-dimethylglukamin, a obzvláště N-methylglukamin. Vhodné kationty aminokyselin jsou odvozeny například od lysinu, argininu a ornitinu, právě tak jako od amidů jinak kyselých nebo neutrálních aminokyselin.
Zvláště preferované sloučeniny obecného vzorce I jsou takové, které mají makrocyklus K obecného vzorce II, III, VB nebo VII.
Zbytek U v kovovém komplexu K je s výhodou skupina -CH2- nebo skupina -ΟβΗή-Ο-ΟΙ^-ω, přičemž ω značí místo připojení k -CO-.
Alkylové skupiny R2 a R3 v makrocyklu obecného vzorce II mohou být nerozvětvené nebo rozvětvené. Jsou to například methylová skupina, ethylová skupina, propylová skupina, isopropylová skupina, n-butylová skupina, 1-methylpropylová skupina, 2-methylpropylová skupina, n-pentylová skupina, 1-methylbutylová skupina, 2-methylbutylová skupina, 3-methylbutylová skupina nebo 1,2-dimethylpropylová skupina. S výhodou R2 a R3 znamenají nezávisle na sobě atom vodíku nebo Ci-C4-alkylovou skupinu.
• · fcfcfcfc
-21• · v fc » · fc · · · fcfcfcfc fcfc · · fc · • fcfc····· · · ·· * fc • · · fc·· fcfcfcfc fc· fc fc.····· fcfc «·
Ve zvláště preferované variantě je R2 methylová skupina a R3 znamená atom vodíku.
Benzylová nebo fenylová skupina R2 nebo R3 v makrocyklu K obecného vzorce II může být rovněž substituována v kruhu.
V jedné preferované variantě polární zbytek R v obecném vzorci I znamená komplex K, přičemž tento může být s výhodou vedle Gd3+-komplexu nebo Mn2+-komplexu také Ca2+-komplex. Jako polární zbytky R jsou zvláště preferovány komplexy K obecného vzorce II, III, VA nebo VII. Obzvláště výhodné je, když v nich R1 je ekvivalent kovového iontu o atomovém čísle 20, 25 nebo 64.
V jiné preferované variantě vynálezu má polární zbytek R následující významy:
-C(0)CH2CH2S03H
-C (O) CH20CH2CH20CH2CH20H
-C (O) CH2OCH2CH2OH
-C (O) CH2OCH2CH (OH) ch2oh
-C (O) CH2NH-C (O) ch2cooh
-C(0)CH2CH(0H)CH20H
-C(0)CH2OCH2COOH
-so2ch2ch2cooh
-C (O) -C6H3- (m-COOH) 2
-C (O) CH2O (CH2) 2-C6H3- (m-COOH) 2
-C (O) CH2O-C6H4-m-SO3H
-C (O) CH2NHC (O) CHsNHC (O) CH2OCH2COOH
-C (O) ch2och2ch2och2cooh
-C (O) CH2OCH2CH (OH) CH2O-CH2CH2OH
-C (O) CH2OCH2CH(OH) CH2OCH2-CH(OH) -CH2OH
-C(O)CH2SO3H
-C(O)CH2CH2COOH -C(O)CH(OH)CH(OH)CH2OH -C(O)CH2O[ (CH2)2O]i-9-CH3 -C(O)CH2O[ (CH2)2O]i-9-H -C(0)CH2OCH(CH2OH)2
-C (O) CH2OCH (CH2OCH2COOH) 2
-C(O) -C6H3- (m-OCH2COOH) 2
-CO-CH2O- (CH2) 2o (CH2) 2o- (CH2) 2o (CH2) 2OCH3
Z nich preferován je zbytek -C (O) CH2O [ (CH2) 2O] 4-CH3.
V další preferované variantě polární zbytek R znamená zbytek kyseliny listové.
Ze sloučenin obecného vzorce I podle vynálezu jsou dále preferovány takové sloučeniny, kde Rf je skupina -CnF2n+iz přičemž n je s výhodou 4-15. Zcela obzvláště jsou preferovány skupina -C4F9, skupina -C6Fi3, skupina -C8F17, skupina -C12F25 a skupina -Ci4F29z právě tak jako skupiny ve sloučeninách, popsaných v příkladech provedení.
Přinejmenším třikrát funkcionalizovaný zbytek G v obecném vzorci I, který představuje „kostru, znamená v jedné z preferovaných variant vynálezu lysinový zbytek (a) nebo (b).
Zbytek Z znamená v obecném vzorci I uvedenou spojku, přičemž zbytek y—n
N—SO^-e je preferován.
Perfluoralkylované kovové komplexy s polárními zbytky obecného vzorce I (I) (R)P kde K, G, R, Z, Rf, 1, m a p mají výšeuvedené významy,
9 9999 9, 9 · 9 · · to · · «· » 4 A ·»·» se připraví tak, že se o sobě známým způsobem karboxylová kyselina obecného vzorce Ha
(Ha) kde R5 je ekvivalent kovového iontu o atomovém čísle 21-29, 31-33, 37-39, 42-44, 49 nebo 57-83, nebo skupina, chránící karboxylovou skupinu, a R2, R3 a U mají výšeuvedené významy, nebo karboxylová kyselina obecného vzorce lila
RSOOC
OH
Ulaj kde R4, R5 a U1 mají výšeuvedené významy, nebo karboxylová kyselina obecného vzorce IVa
R 00C
OH (IVa i kde R5 a R2 mají výšeuvedené významy,
-24ř> 9 • * · · 94 4··9
4 4 « 4 4 * 4 4 « • 44444«· » » · « « « • · · *·· « 9 4 «
4 ♦· 44·· 44 «· nebo karboxylová kyselina obecného vzorce Va nebo Vb
R 00C'
Z ‘—COOR5 —N
HOOC'
-N^COORb Z COOR5 —N / 5 \ Klx-COOR5
COOR5 (Va) (vb) kde R5 má výšeuvedený význam, nebo karboxylová kyselina obecného vzorce Via
R OOCR5OOC;n n:
-CO-OH
-COOR5 (Via) kde R5 má výšeuvedený význam, nebo karboxylová kyselina obecného vzorce Vila
RSOOCr5oocr5oocr5ooc:n
U-^OH (Vila!
kde R5 a U1 mají výšeuvedené významy, popřípadě v aktivované formě, se podrobí kondenzační reakci s aminem obecného vzorce VIII
H - G - (Z-Rf) (VIII) (R) kde G, R, Z, Rf, map jsou definovány výše, načež se popřípadě odštěpí případně přítomné chránící skupiny, za vzniku kovového komplexu obecného vzorce I,
-259 · «·· < · φ « 9 * · · • · Β φ»· 9 9 9 9
9 9 99 9999 9 9 9 9 nebo když R5 znamená chránící skupinu, po odštěpení těchto chránících skupin se v následném kroku o sobě známým způsobem podrobí reakci s přinejmenším jedním oxidem kovu nebo solí kovu o atomovém čísle 21 -29, 31-33, 37-39, 42-44, 49 nebo 57-83, a nakonec podle potřeby se popřípadě přítomné kyselé atomy vodíku nahradí kationty anorganických a/nebo organických bází, aminokyselin nebo amidů aminokyselin.
Použité karboxylové kyseliny obecného vzorce Ha až Vila jsou buďto známé sloučeniny nebo se připraví podle postupů popsaných v příkladech provedení. Tak příprava karboxylových kyselin obecného vzorce Ha je popsána ve spisu DE 196 52 386. Karboxylové kyseliny obecného vzorce lila je možno připravit analogicky jak je popsáno v příkladu 4 této přihlášky. Karboxylové kyseliny obecného vzorce IVa lze připravit podle DE 197 28 954.
Předstupněm pro sloučeniny obecného vzorce VA je kyselina N3-(2, 6-dioxomorfolinoethyl)-N6-(ethoxykarbonylmethyl)-3,6-diazaoktandiová, popsaná ve spisu EP 263 059.
Sloučeniny obecného vzorce VB jsou odvozeny od izomerní kyseliny diethylentriamin-pentaoctové, která se váže přes kyselinu octovou na středním atomu dusíku. Tato DTPA je popsána v patentových spisech DE 195 07 819 a DE 195 08 058.
Sloučeniny obecného vzorce VI jsou odvozeny od N-(karboxymethyl) -N-[2-(2,6-dioxo-4-morfolinyl)ethyl]glycinu, jehož příprava je popsána v časopise J. Am. Oil. Chem. Soc. (1982), 59(2), 104-107.
Sloučeniny obecného vzorce VII jsou odvozeny od kyseliny 1-(4-karboxymethoxybenzyl)ethylendiamin-tetraoctové, jejíž příprava je popsána v patenovém spise US 4,622,420.
-26• ti k « · ··· · ti titi ti 4 • ti · ti 4 4+1 ti *> titititi titi ··
Příprava aminů obecného vzorce VIII je detailně popsána v příkladech provedení této přihlášky a může se provést analogicky jak je tam popsáno.
Ukázalo se, že kovové komplexy podle vynálezu jsou vhodné zvláště pro NMR-diagnostiku a pro rentgenovou diagnostiku, ale i pro radiodiagnostiku a radioterapii. Vynález se tedy týká také použití perfluoralkylovaných kovových komplexů s polárními zbytky podle vynálezu pro přípravu kontrastních látek pro aplikaci v NMR- a rentgenové diagnostice, zvláště v lymfografii, diagnostice nádorů a zobrazování infarktů a nekróz, právě tak jako v radiodiagnostice a radioterapii. Sloučeniny podle vynálezu se výborně hodí pro použití při intersticiální a zvláště při intravenózní lymfografii. Vedle toho mohou sloužit pro přípravu „blood-pool činidel.
Vynález se týká rovněž farmaceutických prostředků, které obsahují přinejmenším jednu fyziologicky přijatelnou sloučeninu podle vynálezu, popřípadě spolu s galenicky obvyklými přísadami.
Sloučeniny podle předloženého vynálezu se vyznačují velmi dobrou systémovou snášenlivostí a vysokým obohacením v lymfatických uzlinách ve třech po sobě následujících místech (což je obzvláště důležité pro i.v. lymfografii). Jsou proto zvláště vhodné pro použití v MRT-lymfografii.
Sloučeniny podle vynálezu se rovněž výborně hodí pro rozpoznání a lokalizaci cévních onemocnění, neboť při aplikaci do intravazálního prostoru se rozptýlí výhradně v něm. Sloučeniny podle vynálezu umožňují s pomocí jaderné spinové tomografie vymezit dobře prokrvenou tkáň od tkáně špatně prokrvené a tím diagnostikovat ischémii. S použitím kontrastních látek podle vynálezu se také infarzovaná tkáň na základě její anémie může odlišit od okolní zdravé nebo ischémické tkáně. To má
-27« · · « ♦ · · « · · « 9 99 9 9 <9 9 9 9 9 9 · φ • · · 9 9 9 9 9 9 9
9 9 9^9 9999 9 9 9 9 ·· « obzvláštní význam, když se například má odlišit srdeční infarkt od ischémie.
Proti makromolekulárním sloučeninám, jako je například
Gd-DTPA-polylysin, která jsou dosud užívána jako blood-pool činidla, sloučeniny podle vynálezu vykazují též vyšší relaxivitu T1 a vyznačují se tak vyšší intenzitou signálu při NMR-zobrazování. Protože mimo to mají delší retenci v krevním řečišti, mohou se aplikovat v relativně nízkých dávkách (od například 50 pmol Gd/kg tělesné hmotnosti). Především se však sloučeniny podle vynálezu rychle a úplně vylučují z těla.
Dále bylo zjištěno, že se sloučeniny podle vynálezu koncentrují v oblastech se zvýšenou cévní permeabilitou jako například v nádorech; umožňují tak informace o perfúzi tkání, umožňují určit krevní objem v tkáních, selektivně zkrátit relaxační časy, respektive hustoty krve, a zobrazit permeabilitu cév. Takové fyziologické informace není možno získat za použití extracelulárních kontrastních látek, jako například Gd-DTPA (Magnevist®) . Z těchto hledisek též vyplývají aplikační oblasti v oboru moderních zobrazovacích postupů, jaderné spinové tomografie a počítačové tomografie: specifická diagnóza maligních nádorů, časná kontrola terapie při cytostatické, antiflogistické nebo vasodilatativní terapii, včasné rozpoznání málo zásobovaných oblastí (například v myokardu), angiografie při cévních nemocech a rozpoznání a diagnóza sterilních nebo infekčních zánětů.
Farmaceutické prostředky podle vynálezu se připravují známým způsobem, a to tak, že komplexní sloučeniny podle vynálezu popřípadě za přídavku galenicky obvyklých přísad - se suspendují nebo se rozpustí ve vodném prostředí, načež se vzniklá suspenze nebo roztok popřípadě sterilizuje. Vhodné přísady jsou například fyziologicky přijatelné pufry (jako například tromethamín), komplexotvorné látky (jako například kyselina diethylentriaminpentaoctová) nebo slabé komplexy nebo
-28• ti • ti • ti • ti titititi • ti · ti·· ti··· titi ti titititi·· titi titi
Ca-komplexy odpovídající kovovým komplexům podle vynálezu, nebo - podle potřeby - elektrolyty jako například chlorid sodný, nebo - podle potřeby - antioxidanty jako například kyselina askorbová.
Jestliže pro enterální nebo parenterální aplikaci nebo pro jiné účely jsou žádoucí suspenze nebo roztoky sloučenin podle vynálezu ve vodě nebo ve fyziologickém solném roztoku, smíchají se s jednou nebo s více galenicky obvyklými pomocnými látkami (jako je například methylcelulosa, laktosa nebo mannit) a/nebo s tenzidy (jako je například lecithin, Tween®, nebo Myrj®) a/nebo s aromatickými látkami ke korekci chuti (jako jsou například éterické oleje).
V podstatě se farmaceutické prostředky podle vynálezu také mohou připravit bez izolace komplexů. V každém případě se však musí pečlivě dbát, aby při tvorbě chelátů utvořené komplexy neobsahovaly prakticky žádné nekomplexované toxické kovové ionty.
Toho se může docílit například pomocí barevných indikátorů, jako je xylenová oranž, při kontrolních titracích během přípravy. Vynález se tedy rovněž týká způsobu přípravy komplexních sloučenin a jejich solí. Nejjistější zůstává přečištění izolovaného komplexu.
Při in vivo aplikaci prostředků podle vynálezu mohou být tyto aplikovány spolu s vhodným nosičem, jako je například sérum nebo fyziologický roztok chloridu sodného, a spolu s jiným proteinem, jako je například lidský serumalbumin (HSA).
Prostředky podle vynálezu se aplikují obvykle parenterálně, s výhodou intravenózně. Mohou se též aplikovat intravazálně nebo intersticiálně/intrakutánně, podle toho, zda se vyšetřují cévy nebo tkáně.
9999
9 9 • 9
-299 9 9 9 9 9 9 99 9
9999 99 9 99 9
9 9999 999 9999 9
9 9*9 9999 * <99999 99 99
Koncentrace komplexu ve farmaceutických prostředcích podle vynálezu je s výhodou 0,1 pmol - 2 mol/1 a zpravidla se aplikují v množstvích 0,0001 - 5 mmol/kg.
Prostředky podle vynálezu splňují mnohostranné požadavky, kladené na kontrastní látky pro jadernou spinovou tomografii.
Výborně se hodí k tomu, aby se po orální nebo parenterální aplikaci zvýšila intenzita signálu a tím se zlepšila vypovídací hodnota obrazu, získaného jadernou spinovou tomografií.
Dále tyto prostředky vykazují vysokou účinnost, nezbytnou k tomu, aby se organizmus zatížil jen pokud možno malými dávkami cizích látek, a rovněž dobrou snášenlivost, nutnou k zachování neinvazivního charakteru vyšetření.
Díky dobré rozpustnosti prostředků podle vynálezu ve vodě a malé osmolalitě je možno připravovat vysoce koncentrované roztoky, aby se objemová zátěž krevního oběhu udržela v rozumných mezích a aby se vyrovnalo zředění tělesnou tekutinou. Nadto prostředky podle vynálezu nevykazují jen vysokou stabilitu in vitro, ale také překvapivě vysokou stabilitu in vivo, takže ionty, které jsou vázány v komplexech (a které samy o sobě jsou jedovaté) se během časového intervalu do úplného vyloučení těchto kontrastních látek z těla uvolňují jen krajně pomalu.
Obecně se jako NMR-diagnostika aplikují prostředky podle vynálezu v množství 0,0001 - 5 mmol/kg, s výhodou 0,005 - 0,5 mmol/kg.
Dále je možno komplexní sloučeniny podle vynálezu výhodně použít jako susceptibilní činidla a jako posunová činidla v in vivo NMR spektroskopii.
Díky svým příznivým radioaktivním vlastnostem a dobré stabilitě v nich obsažených komplexních sloučenin jsou prostředky podle vynálezu vhodné i jako radiodiagnostika. Podrobnosti takového použití a dávky jsou popsány například v publikaci φ-φ φφφφ
-30φφφ · · φ φ • φ φ φφφφ φφ φ φφφφ Φ· φφφφ φ φ φφφφ ·ΦΦ φφφφ φ φφφ φφφ φφφφ φφ φ φφ «φφφ ·· φφ „Radiotracers for Medical Applications, CRC-Press, Boča
Raton, Florida.
Sloučeniny a prostředky podle vynálezu se mohou aplikovat i v pozitronové emisní tomografii, používající izotopy, které emitují positrony, jako například 43Sc, 44Sc, 52Fe, 55Co, 68Ga a 86Y (Heiss, W.D., Phelps, M.E.: Positron Emission Tomography of Brain, Springer Verlag Berlin, Heidelberg, New York, 1983).
Sloučeniny podle vynálezu jsou překvapivě vhodné i pro rozlišování maligních a benigních nádorů v oblastech bez bariéry krev-mozek.
Vyznačují se také tím, že se úplně vyloučí z těla a tím jsou dobře snášeny.
Protože sloučeniny podle vynálezu se kumulují v maligních nádorech (žádná difúze do zdravé tkáně, ale vysoká propustnost u nádorových cév) , mohou též podporovat ozařovací terapii maligních nádorů. Ta se liší od odpovídající diagnostiky jen množstvím a charakterem použitého izotopu. Cílem je přitom zničení nádorových buněk krátkovlnným zářením o vysoké energii a s pokud možno co nejmenším dosahem. Za tím účelem se využívají interakce v komplexu obsažených kovů (jako například železo nebo gadolinium) s ionizačním zářením (například s rentgenovým zářením) nebo s proudem neutronů. V důsledku tohoto efektu se se podstatně zvýší lokální dávka ozáření v místě, kde se nachází kovový komplex (například v nádorech).
Aby se docílilo žádané dávky ozáření v maligní tkáni, je možno při použití takových kovových komplexů značně zmenšit radiační zatížení zdravé tkáně a tak zabránit vedlejším účinkům zátěže pro pacienta. Konjugáty kovových komplexů podle vynálezu jsou proto vhodné také jako radiosensibilizační látky při radiační terapii maligních nádorů (například využití Mossbauerových efektů nebo při terapii absorpcí neutronů). Vhodné β-emitující ionty jsou například 46Sc, 47Sc, 48Sc, 72Ga, 73Ga a 90Y. Vhodné
-31·· «
« fc · ·· fc • fc fcfc fc · · fc fcfc fc • fc · « ♦ fc • fc · · · · · • · · « · · « fcfc fcfc·· fcfc ·· α-emitující ionty s malými poločasy jsou například 211Bi, 212Bi, 213Bi a 214Bi, přičemž 212Bi je preferován. Vhodným fotony a elektrony emitujícím iontem je 158Gd, které se může získat ze 157Gd pohlcením neutronu.
Jestliže je prostředek podle vynálezu určen k použití při variantě radiační terapie podle R.L. Millse a spol. [Nátuře,
Vol. 336, (1988), str. 787], musí být centrální ion odvozen od
Móssbauerova izotopu jako je například 57Fe nebo 151Eu.
Při in vivo aplikaci se mohou prostředky podle vynálezu aplikovat spolu s vhodným nosičem jako je například sérum nebo fyziologický roztok chloridu sodného a spolu s jiným proteinem jako je například lidský serumalbumin. Dávkování přitom závisí na charakteru buněčné poruchy, na použitém kovovém iontu a na charakteru použité zobrazovací metody.
Prostředky podle vynálezu se aplikují obvykle parenterálně, s výhodou intravenózně. Jak už bylo uvedeno, mohou se však aplikovat intravazálně nebo intersticiálně/intrakutánně, podle toho, zda se vyšetřují cévy nebo tkáně.
Prostředky podle vynálezu jsou výrazně vhodné jako rentgenové kontrastní látky, přičemž je nutno zvláště vyzdvihnout fakt, že při biochemických a farmakologických studiích nebyly pozorovány žádné známky anafylaktických reakcí, známých u kontrastních látek, obsahujících jod. Jsou zvláště cenné pro své příznivé absorpční vlastnosti v oblastech vyššího napětí lampy pro digitální substrakční techniky.
Jako rentgenové kontrastní látky se prostředky podle vynálezu v analogii například k meglumin-diatrizoátu aplikují v množství od 0,1 - 5 mmol/kg, s výhodou 0,25 - 1 mmol/kg.
Se sloučeninami podle vynálezu se zvláště dosahuje vyšší koncentrací v krvi než u extracelulárních kontrastních látek. Po i.v. aplikaci se rozptýlí jen v intravazálním prostoru, což je rozhodující výhoda proti extracelulárním kontrastním látkám.
· · · · 9
-32• 99 9 9 9 9 9 9 9
9 9 9 9 9 9 9 9 9
9 9999 999 9999 9
9 9 9 9 9 9 9 9 9
9 99 9999 99 99
Příklady provedení vynálezu
Příklad la
2-N-Trifluoracetyl-6-N-benzyloxykarbonyllysin
100 g (356,7 mmol) 6-N-benzyloxykarbonyllysinu se rozpustí ve směsi 1000 ml ethylesteru kyseliny trifluoroctové a 500 ml ethanolu a vzniklý roztok se míchá 24 hodiny při laboratorní teplotě. Po odpaření k suchu se zbytek krystaluje z diisopropyletheru, čímž se získá 128,9 g (96 %) bezbarvého krystalického prášku.
Analýza:
Vypočteno: 51,07 %C, 5,09 %H, 15,14 %F, 7,44 %N;
nalezeno: 51,25 %C, 5,18 %H, 15,03 %F, 7,58 %N.
Příklad lb
2-N-Trifluoracetyl-6-N-benzyloxykarbonyllysin-[1-(4-perfluoroktylsulfonyl) piperazin] amid
Ke 125 g (332 mmol) titulní sloučeniny z příkladu la a 188,7 g (332 mmol) 1-perfluoroktylsulfonylpiperazinu (připraveného podle DE 19603033) v 800 ml tetrahydrofuranu se při 0 °C přidá 164,2 g (0,664 mmol) EEDQ (ethylester kyseliny 2-ethoxy-1,2-dihydrochinolin-l-karboxylové) a směs se míchá přes noc při laboratorní teplotě. Po odpaření ve vakuu k suchu se odparek podrobí chromatografii na silikagelu v soustavě dichlormethan-methanol (20:1). Získá se 286 g (93 %) bezbarvé tuhé látky.
Analýza:
Vypočteno: 36,30 %C, 2,83 %H, 41,01 %F, nalezeno: 36,18 %C, 2,94 %H, 40,87 %F,
6,05 %N, 3,46 %S; 5,98 %N, 3,40 %S.
• to to • to ·· · ···
-33·· to · « · · * · tototo ·* · · · · • ··<·· ··· ···· · ··· tototo · · · · • to · toto·· ·· ··
Příklad lc
6-N-Benzyloxykarbonyllysin-[1-(4-perfluoroktylsulfonyl) piperazin]amid
Do roztoku 280 g (302,2 mmol) titulní sloučeniny z příkladu lb ve 2000 ml ethanolu se uvádí jednu hodinu při 0 °C plynný amoniak. Směs se míchá 4 hodiny při 0 °C, pak se odpaří k suchu a zbytek se rozmíchá s vodou. Tuhá látka se odfiltruje a vysuší se ve vakuu při 50 °C. Výtěžek 243,5 g (97%) amorfního tuhého produktu.
Analýza:
Vypočteno: 37,60 %C, 3,28 %H, 38,89 %F, 6,75 %N, 3,86 %S;
nalezeno: 37,15 %C, 3,33 %H, 38,78 %F, 6,68 %N, 3,81 %S.
Příklad ld
6-N-Benzyloxykarbonyl-2-N-(3,6,9,12,15-pentaoxahexadekanoyl)lysin-[1-(4-perfluoroktylsulfonyl)piperazin]amid
K roztoku 50 g (60,20 mmol) titulní sloučeniny z příkladu lc a 7,10 g (70 mmol) triethylaminu v 350 ml dichlormethanu se přikape při 0 °C roztok 19,93 g (70 mmol) chloridu kyseliny 3,6,9,12,15-pentaoxahexadekanové v 50 ml dichlormethanu a směs se míchá 3 hodiny při 0 °C. Pak se přidá 200 ml 5% vodné kyseliny solné a míchá se 5 minut při laboratorní teplotě. Organická fáze se oddělí, vysuší se nad síranem hořečnatým a odpaří se ve vakuu k suchu. Odparek se podrobí chromatografii na silikagelu v soustavě dichlormethan-aceton (15:1), čímž se získá 53,7 g (93 %) produktu ve formě bezbarvého viskózního oleje.
Analýza:
Vypočteno: 33,83 %C, 4,94 %H, 3,34 %F, 5,84 %N, 33,69 %S; nalezeno: 33,75 %C, 5,05 %H, 3,29 %F, 5,78 %N, 33,75 %S.
• · ·· toto to · to to ··· 9 · · * • · · · · · • · to · · · · to · · to · · · *· ···· ·· ··
-34Příklad le
2-N-(3,6,9,12,15-Pentaoxahexadekanoyl)lysin-[1-(4-perfluoroktylsulfonyl)piperazin]amid
K roztoku 50 g (52,15 mmol) titulní sloučeniny z příkladu ld v 500 ml ethanolu se přidá 6 g palladiového katalyzátoru (10% Pd/C) a směs se podrobí hydrogenaci při laboratorní teplotě. Katalyzátor se odfiltruje a filtrát se ve vakuu odpaří k suchu. Výtěžek 43,0 g (100 %) bezbarvého tuhého produktu.
Analýza:
Vypočteno: 27,68 %C, 5,01 %H, 39,17 %F, 6,79 %N, 3,89 %S; nalezeno: 27,60 %C, 5,13 %H, 39,09 %F, 6,68 %N, 3,81 %S.
Příklad lf
6-N-[1,4,7-Tris(karboxylatomethyl)-1,4,7,10-tetraazacyklododekan-10-(pentanoyl-3-aza-4-oxo-5-methyl-5-yl)]-2-N-(3,6,9,12,15-pentaoxahexadekanoyl)lysin-[1-(4-perfluoroktylsulfonyl) piperazin]amid, Gd-komplex g (24,25 mmol) titulní sloučeniny z příkladu le, 2,79 g (24,25 mmol) N-hydroxysukcinimidu, 2,12 g (50 mmol) chloridu lithného a 15,27 g (24,25 mmol) Gd-komplexu 1,4,7-tris(karboxylatomethyl) -10-[(3-aza-4-oxo-5-methyl-5-yl)]pentankyselina]-1,4,7,10-tetracyklododekanu se za mírného zahřátí rozpustí ve 200 ml dimethylsulfoxidu. Pak se při 10 °C přidá 8,25 g (40 mmol) N,N-dicyklohexylkarbodiimidu a míchá se přes noc při laboratorní teplotě. Roztok se nalije do 3000 ml acetonu a míchá se 10 minut. Vypadlá pevná látka se odsaje a přečistí se chromatografií na silikagelu RP-18 v soustavě voda-ethanolacetonitril (gradient). Získá se 28,21 g (81 %) bezbarvé tuhé látky, obsahující 11,0 % vody.
-35··· ·9 99 999999 • 9 ··«· ·« ·
999 99 9 99 9
9999999 9 9 99 9 9 • 9 999 9999
9 99 9999 99 99
Analýza (přepočteno na bezvodou látku): Vyp: 31,78 %C, 4,84 %H, 22,49 %F, 8,78 %N, nal: 31,74 %C, 4,98 %H, 22,39 %F, 8,69 %N,
2,23 %S, 10,95 %Gd; 2,15 %S, 10,87 %Gd.
Příklad 2a
6-N-[3,9-Bis(terc-butyloxykarbonylmethyl)-3, 6,9-triazaundekan-1,11-di(terc-butyloxykarbonyl)-6-karbonylmethyl]-2-N-(3,6,9,12,15-pentaoxahexadekanoyl)lysin-[1-(4-perfluoroktylsulfonyl) piperazin] amid
K roztoku 20 g (24,08 mmol) titulní sloučeniny z příkladu le, 14,88 g (24,08 mmol) bis(terc-butylesteru) kyseliny 3,9-bis(terc-butyloxykarbonylmethyl)-3,6,9-triazaundekan-1,11-dikarboxylové a 2,77 g (24,08 mmol) N-hydroxysukcinimidu ve 150 ml dimethylformamidu se při 0 °C přidá 8,25 g (40 mmol) N,N-dicyklohexylkarbodiimidu. Směs se míchá 3 hodiny při 0 °C a potom přes noc při laboratorní teplotě. Vyloučená močovina se odfiltruje, filtrát se ve vakuu odpaří k suchu a zbytek se podrobí chromatografii na silikagelu v soustavě dichlormethanviskózního oleje.
6,80 %N, 2,22 %S;
6,75 %N, 2,14 %S.
ethanol (20:1). Získá se 31,61 g (91 %) Analýza:
Vypočteno: 40,80 %C, 6,71 %H, 22,39 %F, nalezeno: 40,72 %C, 6,82 %H, 22,30 %F,
Příklad 2b
6-N-[6-Karbonylmethyl-3,9-bis(karboxylatomethyl)-3,6, 9-triazaundekan-l-karboxy-ll-karboxylato]-2-N-(3,6,9,12,15-pentaoxahexadekanoyl)lysin-[1-(4-perfluoroktylsulfonyl)piperazin]amidu, Gd-Komplex, sodná sůl g (20,8 mmol) titulní sloučeniny z příkladu 2a se rozpustí ve 300 ml kyseliny trifluoroctové a roztok se míchá 5 hodin při laboratorní teplotě. Pak se roztok odpaří k suchu, odparek ti ti • ti • ti titititi
-36titi ····
se vyjme do 300 ml vody a nastaví se přídavkem 10%ního vodného NaOH na pH 2,5. Pak se přidá 3,77 g (10,4 mmol) gadoliniumoxidu a směs se míchá 3 hodiny při 60 °C. Po ochlazení na laboratorní teplotu se hydroxidem sodným roztok nastaví na pH 7,4 a odpaří se k suchu. Zbytek se přečistí na silikagelu RP-18 v soustavě voda-acetonitril (gradient). Výtěžek 19,18 g (67 %) bezbarvé amorfní tuhé látky, obsahující 9,8 % vody. Analýza (přepočteno na bezvodou látku):
Vypočteno: 28,80 %C, 4,25 %H, 23,47 %F, 7,12 %N, 2,33 %S,
11,48 %Gd, 1,67 %Na;
nalezeno: 28,67 %C, 4,34 %H, 23,38 %F, 7,03 %N, 2,27 %S,
11,37 %Gd, 1,74 %Na.
Příklad 3a
Lysin-[1-(4-perfluoroktylsulfonyl)piperazin]amid
K roztoku 20 g (24,08 mmol) titulní sloučeniny z příkladu 1c ve 300 ml ethanolu se přidá 4 g palladiového katalyzátoru (10 % Pd/C) a hydrogenuje se při laboratorní teplotě. Pak se katalyzátor odfiltruje a filtrát se odpaří ve vakuu k suchu. Získá se 16,77 g (100 %) bezbarvé tuhé látky.
Analýza:
Vypočteno: 31,04 %C, 3,04 %H, 46,38 %F, 8,04 %N, 4,60 %S; nalezeno: 30,97 %C, 3,15 %H, 46,31 %F, 7,98 %N, 4,51 %S.
Příklad 3b
2, 6-N,Ν'-Bis[1,4,7-tris(karboxylatomethyl)-1,4,7,10-tetraazacyklododekan-10-(pentanoyl-3-aza-4-oxo-5-methyl-5-yl)Jlysin-[1-(4-perfluoroktylsulfonyl)piperazin]-amid, Gd-komplex g (14,36 mmol) titulní sloučeniny z příkladu 3a, 3,34 g (29 mmol) N-hydroxysukcinimidu, 2,54 g chloridu lithného a 18,26 g (29 mmol) Gd-komplexu 1,4,7-tris(karboxylatomethyl)-37• φ φ · · · •Φ φφφφ
ΦΦ φ φφ φφφφ
-10-(3-aza-4-oxo-5-methyl-5-yl)-1,4,7,10-tetraazacyklododekanu se za mírného zahřátí rozpustí ve 200 ml dimethylsulfoxidu. Přidá se 12,38 g (60 mmol) N,N-dicyklohexylkarbodiimidu při 10 °C a reakční směs se míchá přes noc při laboratorní teplotě. Pak se roztok nalije do 3000 ml acetonu a míchá se 10 minut. Vyloučená pevná látka se odsaje a přečistí se chromatografií na silikagelu RP-18 v soustavě voda-ethanolacetonitril (gradient). Získá se 19,02 g (6 9%) bezbarvé tuhé látky, obsahující 11,3 % vody.
Analýza (přepočteno na bezvodou látku):
Vypočteno: 35,03 %C, 4,04 %H, 16,82 %F, 10,21 %N, 1,67 %S, 16,38 %Gd;
nalezeno: 34,96 %C, 4,13 %H, 16,74 %F, 10,16 %N, 1,61 %S,
16,33 %Gd.
Příklad 4a
Methylester kyseliny 2-[4-(ethoxykarbonylmethyloxy)]fenyloctové
Ke směsi 200 g (1,204 mol) methylesteru kyseliny 4-hydroxyfenyloctové a 212 g (2 mol) uhličitanu sodného ve 2000 ml acetonu se přidá 233,8 g (1,4 mol) ethylesteru kyseliny bromoctové a směs se vaří 5 hodin pod zpětným chladičem. Tuhý podíl se odfiltruje a filtrát se odpaří ve vakuu k suchu. Odparek se podrobí chromatografií na silikagelu v soustavě n-hexan-ethylacetát (15:1), čímž se získá 288,5 g (95 %) bezbarvého oleje.
Analýza:
Vypočteno: 61,90 %C, 6,39 %H;
nalezeno: 61,75 %C, 6,51 %H.
-38·· ti ·· ·· • · · titititi ti ti ti ···· ·· ti ti ti · • · ···· ti · ti ti ti · ti · • · ti tititi titititi • ti ti titi titititi titi titi
Příklad 4b
Methylester kyseliny 2-(4-ethoxykarbonyloxy)fenyl-2-bromoctové
K roztoku 285 g (1,13 mol) titulní sloučeniny z příkladu 4a ve 2000 ml tetrachlormethanu se přidá 201 g (1,13 ml) N-bromsukcinimidu a 100 mg dibenzoylperoxidu a směs se vaří 8 hodin pod zpětným chladičem. Po ochlazení v ledové lázni se vyloučený sukcinimid odfiltruje, filtrát se odpaří ve vakuu k suchu a odparek se přečistí chromatografií na silikagelu v soustavě n-hexan-aceton (15:1). Získá se 359,2 g (96 %) bezbarvého viskózního oleje.
Analýza:
Vypočteno: 47,28 %C, 4,57 %H, 24,16 %Br;
nalezeno: 47,19 %C, 4,71 %H, 24,05 %Br.
Příklad 4c
Methylester kyseliny 2-(4-ethoxykarbonyloxy)fenyl-2-[1-(1,4,7,10-tetraazacyklododekan-7-yl)]octové
K 603 g (3,5 mol) 1,4,7,10-tetraazacyklododekanu v 6000 ml chloroformu se přidá 350 g (1,057 mol) titulní sloučeniny z příkladu 4b a směs se míchá přes noc při laboratorní teplotě.
Pak se extrahuje třikrát 3000 ml vody, organická fáze se vysuší nad síranem hořečnatým a odpaří se ve vakuu k suchu.
Odparek se bez dalšího čištění použije v další reakci (4d).
Výtěžek 448 g (100 %) viskózního oleje.
Analýza:
Vypočteno: 59,70 %C, 8,11 %H, 13,26 %N;
nalezeno: 59,58 %C, 8,20 %H, 13,18 %N.
·· titititi ·· φ • · φφφφ
-39• · · φφφφ · » · • · · ♦ φ · * φφφ • φ φφφφ φφ* φφφφ φ » * φ φ·· · · · · φφ φ φφ φφφφ φφ «φ
Příklad 4d
Kyselina 2-[4-(karboxymethyloxy)]fenyl-2-[1,4,7-tris-(karboxymethyl)-1,4,7,10-tetraazacyklododekan-10-yl]octová
Roztok 445 g (1,053 mol) titulní sloučeniny z příkladu 4c a 496 g (5,27 mol) kyseliny chloroctové ve 4000 ml vody se nastaví 30%ním vodným NaOH na pH 10. Pak se zahřívá na 70 °C a hodnota pH 10 se udržuje 30%ním vodným NaOH. Směs se míchá 8 hodin při 70 °C, pak se nastaví na pH 13 a vaří 30 minut pod zpětným chladičem. Roztok se ochladí v ledové lázni a nastaví se koncentrovanou kyselinou solnou na pH 1. Po odpaření ve vakuu k suchu se odparek vyjme do 4000 ml methanolu a míchá se jednu hodinu při laboratorní teplotě. Vyloučený chlorid sodný se odfiltruje, filtrát se odpaří k suchu a zbytek se přečistí chromatografií na silikagelu RP-18 v soustavě voda-ethanolacetonitril (gradient). Získá se 403 g (69 %) bezbarvé tuhé látky, obsahující 10,2 % vody.
Analýza:
Vypočteno: 51,98 %C, 6,18 %H, 10,10 %N;
nalezeno: 51,80 %C, 6,31 %H, 10,01 %N.
Příklad 4e
Kyselina 2-[4-(karboxymethyloxy)]fenyl-2-[1,4,7-tris(karboxymethyl)-1,4,7,10-tetraazacyklododekan-10-yl]octová, Gd-komplex Ke 400 g (721,3 mmol) titulní sloučeniny z příkladu 4d ve 2000 ml vody se přidá 130,73 g (360,65 mmol) gadoliniumoxidu a směs se míchá 5 hodin při 80 °C. Po filtraci se filtrát lyofilizuje. Výtěžek 511 g (100 %) amorfní tuhé látky, obsahující 11,0 % vody.
Analýza (přepočteno na bezvodou látku):
Vypočteno: 40,67 %C, 4,41 %H, 22,19 %Gd, 7,98 %N;
nalezeno: 40,51 %C, 4,52 %H, 22,05 %Gd, 8,03 %N.
·· «·· ·
-40• · • · · · © « «······ • a « a aa *
Příklad 4f
2,6-N,Ν'-Bis{2-[4-(3-oxapropionyl)fenyl]-2-[1,4,7-tris(karboxylatomethyl)-1,4,7,10-tetraazacyklododekan-10-yl]octová kyselina}-lysin-[1-(4-perfluoroktylsulfonyl)piperazin]amid, digadoliniový komplex, disodná sůl g (14,36 mmol) titulní sloučeniny z příkladu 3a, 3,45 g (30 mmol) N-hydroxysukcinimidu, 2,54 g (60 mmol) chloridu lithného a 21,26 g (30 mmol) titulní sloučeniny z příkladu 4e se za mírného zahřátí rozpustí ve 250 ml dimethylsulfoxidu.
Pak se při 10 °C přidá 16,51 g (80 mmol) N,N-dicyklohexylkarbodiimidu a míchá se přes noc při laboratorní teplotě. Roztok se nalije do 2000 ml acetonu a míchá se 10 minut. Vyloučená pevná látka se odsaje a přečistí se chromatografií na silikagelu RP-18 v soustavě voda-ethanol-acetonitril (gradient). Produkt se rozpustí v malém množství vody, nastaví se přídavkem hydroxidu sodného na pH 7,4 a podrobí se lyofilizaci. Získá se tak 21,02 g (69 %) bezbarvé tuhé látky, obsahující 11,2 % vody.
Analýza (přepočteno na bezvodou látku):
Vypočteno: 37,36 %C, 3,66 %H, 15,22 %F, 14,82 %Gd, 7,92 %N, 2,17 %Na, 1,51 %S;
nalezeno: 37,28 %C, 3,74 %H, 15,14 %F, 14,75 %Gd, 8,03 %N,
2,23 %Na, 1,46 %S.
Příklad 5a
2,6-N,Ν'-Bis[6-karbonylmethyl-3,9-bis(terc-butyloxykarbonylmethyl)-3,6,9-triazaundekan-l,11-di(terc-butyloxykarbonyl)]lysin-[1-(4-perfluoroktylsulfonyl)piperazin]amid
K roztoku 10 g (14,36 mmol) titulní sloučeniny z příkladu 3a, 18,53 g (30 mmol) di-terc-butylesteru kyseliny 3,9-bis(terc-butyloxykarbonylmethyl)-6-karboxymethyl-3,6,9-triaza• Φ * ·· ····
-41• 9 ·9 • · ·
9 · · 9 9 9 · 9 9
Í 9 9999 9 9 9 9 9 9 9 9
9 9 9 9 9 9 9 9
6 99 9999 99 99 undekan-1,11-dikarboxylové a 3,45 g (30 mmol) N-hydroxysukcinimidu ve 150 ml dimethylformamidu se při 0 °C přidá 10,32 g (50 mmol) N,N-dicyklohexylkarbodiimidu. Směs se míchá 3 hodiny při 0 °C a pak přes noc při laboratorní teplotě. Vyloučená močovina se odfiltruje a filtrát se odpaří ve vakuu k suchu.
Odparek se chromatografuje na silikagelu ve směsi dichlormethan-ethanol (20:1); výtěžek 19,60 g (72 %) viskózního olej e.
Analýza:
Vypočteno: 49,41 %C, 6,75 %H, 17,03 %F, 7,39 %N, 1,69 %S;
nalezeno: 49,35 %C, 6,82 %H, 16,92 %F, 7,32 %N, 1,62 %S.
Příklad 5b
2, 6-N,N'-Bis[6-karbonylmethyl-3,9-bis(karboxylatomethyl)3,6,9-triazaundekandikarboxylová kyselina-l-karboxy-ll-karboxylato]lysin-[1-(4-perfluoroktylsulfonyl)piperazin]amid, Gd-komplex, sodná sůl
K roztoku 15 g (7,91 mmol) titulní sloučeniny z příkladu 5a v 50 ml chloroformu se přidá 200 ml kyseliny trifluoroctové a směs se míchá 10 minut při laboratorní teplotě. Po odpaření ve vakuu k suchu se zbytek rozpustí ve 150 ml vody. Přidá se 2,87 g (7,91 mmol) gadoliniumoxidu a směs se míchá 5 hodin při 80 °C. Po ochlazení na laboratorní teplotu se pH nastaví na hodnotu 7,4 přidáním 2 N hydroxidu sodného, roztok se odpaří ve vakuu k suchu a zbytek se přečistí na RP-18 v soustavě voda-ethanol-acetonitril (gradient). Získá se 8,11 g (57 %) bezbarvé amorfní tuhé látky, obsahující 9,6 % vody.
Analýza (přepočteno na bezvodou látku):
Vypočteno: 30,70 %C, 3,08 %H, 17,48 %Gd, 7,78 %N, 2,56 %Na, 1,78 %S;
nalezeno: 30,58 %C, 3,19 %H, 17,42 %Gd, 7,71 %N, 2,68 %Na,
1,72 %S.
ΦΦ ···»
-42• · · · · φφ • · · φ · φ φ # · · • · φ φ ·· · * · · • · ···· ··· · * · ι ·
Φφφ · · •Φ · ·» ι
Příklad 6a
6-N-Benzyloxykarbonyl-2-N-[6-karbonylmethyl-3,9-bis(terc-butyloxykarbonylmethyl)-3,6,9-triazaundekan-l,11-di(terc-butyloxykarbonyl)]lysin-[1-(4-perfluoroktylsulfonyl)piperazin]amid
K roztoku 20 g (24,08 mmol) titulní sloučeniny z příkladu lc,
14,88 g (24,08 mmol) di-terc-butylesteru kyseliny 3,9-bis(terc-butyloxykarbonylmethyl)-6-karboxymethyl-3,6,9-triazaundekan-l, 11-dikarboxylové a 2,88 g (25 mmol) N-hydroxysukcinimidu ve 100 ml dimethylformamidu se při 0 °C přidá 8,25 g (40 mmol) N,N-dicyklohexylkarbodiimidu. Směs se míchá 3 hodiny při 0 °C a přes noc při laboratorní teplotě. Vyloučená močovina se odfiltruje a filtrát se odpaří ve vakuu k suchu. Odparek se chromatografuje na silikagelu v soustavě dichlormethanethanol (20:1); výtěžek 27,21 g (79 %) viskózního oleje.
Analýza:
Vypočteno: 47,03 %C, 5,64 %H, 22,58 %F, 6,85 %N, 2,24 %S;
nalezeno: 46,94 %C, 5,58 %H, 22,65 %F, 6,84 %N, 2,31 %S.
Příklad 6b
2-N-[6-Karbonylmethyl-3,9-bis-(terc-butyloxykarbonylmethyl)-3, 6, 9-triazaundekan-l,11-di-(terc-butyloxykarbonyl)]lysin-[1-(4-perfluoroktylsulfonyl)piperazin]amid g (17,48 mmol) titulní sloučeniny z příkladu 6a se rozpustí ve 350 ml ethanolu a přidá se 5 g palladiového katalyzátoru (10% Pd/C). Směs se hydrogenuje při laboratorní teplotě. Pak se odfiltruje katalyzátor a filtrát se odpaří ve vakuu dosucha. Výtěžek 22,66 g (100 %) bezbarvé tuhé látky.
Analýza:
Vypočteno: 44,48 %C, 5,75 %H, 24,92 %F, 7,56 %N, 2,47 %S; nalezeno: 44,59 %C, 5,81 %H, 25,03 %F, 7,46 %N, 2,52 %S.
• · · · · ·
-43• · · « · · · · » · • fc····,*· · * · I I» · • fcfc ··· ···· ·· ♦ ···<·· ·· ··
Příklad 6c
6-N-[1,4,7-Tris-(karboxylatomethyl)-1,4,7,10-tetraazacyklododekan-10-(pentanoyl-3-aza-4-oxo-5-methyl-5-yl)]-2-N-[6-karbonylmethyl-3,9-bis(terc-butyloxykarbonylmethyl)-3, 6, 9-triazaundekan-l,11-di(terc-butyloxykarbonyl)]lysin-[1-(4-perfluoroktylsulfonyl)piperazin]amid, Gd-komplex g (15,43 mmol) titulní sloučeniny z příkladu 6b, 1,78 g (15,43 mmol) N-hydroxysukcinimidu, 1,48 g (35 mmol) chloridu lithného a 9,72 g (15,43 mmol) Gd-komplexu 1,4,7-tris(karboxylatomethyl)-10-[(3-aza-4-oxo-5-methyl-5-yl)pentanová kyselina]-1,4,7,10-tetraazacyklododekanu se za mírného zahřátí rozpustí ve 150 ml dimethylsulfoxidu. Pak se při 10 °C přidá 5,16 g (25 mmol) N,N-dicyklohexylkarbodiimidu a míchá se přes noc při laboratorní teplotě. Po nalití do 2500 ml acetonu se míchá 10 minut, vyloučená pevná látka se odsaje a přečistí se chromatografií na silikagelu RP-18 v soustavě voda-ethanolacetonitril (gradient). Získá se 22,94 g (78 %) bezbarvé tuhé látky, obsahující 7,9 % vody.
Analýza (přepočteno na bezvodou látku):
Vyp.: 42,22 %C, 5,29 %H, 16,95 %F, 8,25 %Gd, 8,82 %N, 1,68 %S; Nal.: 42,15 %C, 5,41 %H, 16,87 %F, 8,13 %Gd, 8,70 %N, 1,60 %S.
Příklad 6d
6-N-[1,4,7-Tris(karboxylatomethyl)-1,4,7,10-tetraazacyklododekan-10-(3-aza-4-oxo-5-methyl-5-yl-pentanoyl)]-2-N-[6-karbonylmethyl-3,9-bis(karboxylatomethyl)-3,6,9-triazaundekandikarboxylová kyselina-karboxy-ll-karboxylato-z]lysin-[1-(4-perfluoroktylsulfonyl)piperazin]amid, digadoliniový komplex, sodná sůl g (10,47 mmol) titulní sloučeniny z příkladu 6c se rozpustí ve 200 ml kyseliny trifluoroctové a roztok se míchá 60 minut při laboratorní teplotě. Po odpaření ve vakuu k suchu se
0 0 ·· ····
-44• · · · · « · · · · • · · · l> 9 9 ···
2····· 0 0 0 <00· 9 »0 · · · 9 9 9 ·
0» 4 «0 0000 ·♦ ·· zbytek rozpustí ve 150 ml vody. Přidá se 1,90 g (5,25 mmol) gadoliniumoxidu a směs se míchá 5 hodin při 80 °C. Po ochlazení na laboratorní teplotu se pH nastaví přídavkem hydroxidu sodného na hodnotu 7,4, roztok se odpaří ve vakuu k suchu a zbytek se přečistí chromatografií na silikagelu RP-18 v soustavě voda-ethanol-acetonitril (gradient). Získá se
11,89 g (61 %) produktu ve formě bezbarvé amorfní tuhé látky, obsahující 10,2 % vody.
Analýza (přepočteno na bezvodou látku):
Vypočteno: 32,97 %C, 3,47 %H, 17,39 %F, 16,93 %Gd, 9,05 %N,
1,24 %Na, 1,73 %S;
nalezeno: 32,90 %C, 3,53 %H, 17,31 %F, 16,87 %Gd, 8,92 %N,
1,33 %Na, 1,67 %S.
Příklad 7a terc-Butylester kyseliny 5,6-bis(benzyloxy)-3-oxahexanové
100 g (376,2 mmol) 1,2-di-O-benzylglycerinu [připraveného podle Chem. Phys. Lipids (1987), 43(2), 113-127] a 5 g tetrabutylamoniumhydrogensulfátu se rozpustí ve směsi 400 ml toluenu a 200 ml 50%ního vodného hydroxidu sodného. Při 0 °C se přikape během 30 minut 78 g (400 mmol) terc-butylesteru kyseliny 2-bromoctové a směs se míchá 3 hodiny při 0 °C. Organická fáze se oddělí, vysuší se nad síranem hořečnatým a odpaří se ve vakuu k suchu. Zbytek se podrobí chromatografií na silikagelu v soustavě n-hexan-aceton (20:1). Získá se tak 133,4 g (94 %) bezbarvého oleje.
Analýza:
Vypočteno: 71,48 %C, 7,82 %H;
nalezeno: 71,61 %C, 7,92 %H.
• » ♦ • · ·» ····
-45c * fc fc» • fc fcfc
Příklad 7b
Kyselina 5,6-bis(benzyloxy)-3-oxahexanová
K roztoku 130 g (336,4 mmol) titulní sloučeniny z příkladu 7a ve 200 ml dichiormethanu se při 0 °C přidá 100 ml kyseliny trifluoroctové. Reakční směs se míchá 4 hodiny při laboratorní teplotě a pak se odpaří k suchu. Zbytek se krystaluje ze směsi pentan-diethylether. Získá se 102,2 g (92 %) voskovité tuhé látky.
Analýza:
Vypočteno: 69,07 %C, 6,71 %H; nalezeno: 69,19 %C, 6,82 %H.
Příklad 7c
6-N-Benzyloxykarbonyl-2-N-[1,4,7-tris-(karboxylatomethyl)-1,4,7,10-tetraazacyklododekan-10-(pentanoyl-3-aza-4-oxo-5-methyl-5-yl)]lysin-[1-(4-perfluoroktylsulfonyl)piperazin]amid, Gd-komplex g (60,20 mmol) titulní sloučeniny z příkladu lc, 6,93 g (60,20 mmol) N-hydroxysukcinimidu, 5,09 g (120 mmol) chloridu lithného a 37,91 g (60,20 mmol) Gd-komplexu 1,4,7-tris(karboxylatomethyl)-10-(pentanoyl-3-aza-4-oxo-5-methyl-5-yl)-1, 4,7,10-tetra-azacyklododekanu se za mírného zahřátí rozpustí ve 400 ml dimethylsulfoxidu. Pak se při 10 °C přidá 20,63 g (100 mmol) N,N-dicyklohexylkarbodiimidu a směs se míchá přes noc při laboratorní teplotě. Pak se nalije do 3000 ml acetonu, míchá se 10 minut, vyloučená pevná látka se odsaje a přečistí se chromatografií na silikagelu RP-18 v soustavě voda-ethanol-acetonitril (gradient). Získá se 75,53 g (87 %) produktu ve formě bezbarvé tuhé látky, obsahující 10,1 % vody.
-46« · ···· « · »9 • · · B A · ·
BBB· Β · · BBB • Β Β Β Β Β Β Β Β Β « · Β Β • Β · · · < Β Β Β Β
Β.Β 4 ΒΒ ΒΒΒΒ ΒΒ ΒΒ
Analýza (přepočteno na bezvodou látku):
Vypočteno: 37,48 %C, 3,84 %H, 22,39 %F, 10,90 %Gd, 8,74 %N,
2,22 %S;
nalezeno: 37,39 %C, 4,02 %H, 22,29 %F, 10,75 %Gd, 8,70 %N,
2,22 %S.
Příklad 7d
2-N-[1,4,7-Tris-(karboxylatomethyl)-1,4,7,10-tetraazacyklododekan-10-(pentanoyl-3-aza-4-oxo-5-methyl-5-yl)]lysin-[1-(4-perfluoroktylsulfonyl)piperazin]amid, Gd-komplex
K roztoku 70 g (48,53 mmol) titulní sloučeniny z příkladu 7c ve směsi 500 ml vody a 100 ml ethanolu se přidá 5 g palladiového katalyzátoru (10% Pd/C) a směs se hydrogenuje při laboratorní teplotě. Pak se odfiltruje katalyzátor a filtrát se odpaří ve vakuu k suchu. Získá se 63,5 g (100 %) bezbarvé tuhé látky, obsahující 9,8 % vody.
Analýza (přepočteno na bezvodou látku):
Vypočteno: 37,48 %C, 3,84 %H, 22,39 %F, 10,90 %Gd, 8,74 %N,
2,22 %S;
nalezeno: 37,39 %C, 4,03 %H, 22,31 %F, 10,78 %Gd, 8,65 %N,
2,20 %S.
Příklad 7e
6-N-[5,6-Bis(benzyloxy)-3-oxahexanoyl]2-N-[1,4,7-tris(karboxylatomethyl)-1,4,7,10-tetraazacyklododekan-10-(pentanoyl-3-aza-4-oxo-5-methyl-5-yl)]lysin-[1-(4-perfluoroktylsulfonyl) piperazin] amid, Gd-komplex g (7,64 mmol) titulní sloučeniny z příkladu 7d, 3,30 g (10 mmol) titulní sloučeniny z příkladu 7b, 0,85 g (20 mmol) chloridu lithného a 1,15 g (10 mmol) N-hydroxysukcinimidu se za mírného zahřátí rozpustí ve 150 ml dimethylsulfoxidu. Pak
-47·· ♦ • » · ·· · * · · · · · · ·♦· • ·····»· · · e · · · • · · · · · · · · · «I * ·» ···» ·» ·» se při 10 °C přidá 3,10 g (15 mmol) N,N-dicyklohexylkarbodiimidu a směs se míchá 8 hodin při laboratorní teplotě.
Reakční roztok se nalije do 2000 ml acetonu a vyloučená sraženina se izoluje. Přečištěním chromatografií na silikagelu RP-18 v soustavě voda-ethanol-acetonitril (gradient) se získá 11,14 g (90 %) produktu ve formě bezbarvé amorfní tuhé látky, obsahující 4,3 % vody.
Analýza (přepočteno na bezvodou látku):
Vypočteno: 41,51 %C, 4,29 %H, 19,93 %F, 7,78 %N, 9,70 %Gd,
1,98 %S;
nalezeno: 41,45 %C, 4,38 %H, 19,84 %F, 7,70 %N, 9,58 %Gd,
1,90 %S.
Příklad 7f
6-N-(5,6-Dihydroxy-3-oxahexanoyl)-2-N-[1,4,7-tris(karboxylatomethyl) -1,4,7,10-tetraazacyklododekan-10-(pentanoyl-3-aza-4-oxo-5-methyl-5-yl)]lysin-[1-(4-perfluoroktylsulfonyl) piperazin] amid, Gd-komplex
K roztoku 10 g (6,17 mmol) titulní sloučeniny z příkladu 7e ve 200 ml ethanolu se přidají 3 g palladiového katalyzátoru (10%
Pd/C) a směs se hydrogenuje při laboratorní teplotě. Pak se odfiltruje katalyzátor a filtrát se odpaří ve vakuu k suchu.
Získá se 8,89 g (100 %) bezbarvé tuhé látky, obsahující 3,1 % vody.
Analýza (přepočteno na bezvodou látku):
Vypočteno: 35,03 %C, 3,99 %H, 22,42 %F, 10,92 %Gd, 8,75 %N,
2,23 %S;
nalezeno: 34,95 %C, 4,12 %H, 22,30 %F, 10,78 %Gd, 8,71 %N,
2,18 %S.
-48Příklad 8a
6-N-Benzyloxykarbonyl-2-N-[5,6-bis(benzyloxy)-3-oxahexanoyl]lysin-[1-(4-perfluoroktylsulfonyl)piperazin]amid
K roztoku 20 g (24,08 mmol) titulní sloučeniny z příkladu lc, 9,91 g (30 mmol) titulní sloučeniny z příkladu 7b a 3,45 g (30 mmol) N-hydroxysukcinimidu ve 100 ml dimethylformamidu se při 0 °C přidá 9,28 g (45 mmol) N,N-dicyklohexylkarbodiimidu. Směs se míchá 3 hodiny při 0 °C a přes noc při laboratorní teplotě. Vyloučená močovina se odfiltruje, fitrát se odpaří ve vakuu k suchu a zbytek se přečistí chromatografií na silikagelu v soustavě dichlormethan-ethanol (20:1). Získá se 24,50 g (89 %) produktu ve formě viskózního oleje.
Analýza:
Vypočteno: 47,29 %C, 4,14 %H, 28,26 %F, 4,90 %N, 2,81 %S; nalezeno: 47,14 %C, 4,26 %H, 28,17 %F, 4,91 %N, 2,69 %S.
Příklad 8b
2-N-(5,6-Dihydroxy)-3-oxahexanoyl]lysin-[1-(4-perfluoroktylsulfonyl )piperazin]amid
K roztoku 20 g (17,5 mmol) titulní sloučeniny z příkladu 8a ve 300 ml ethanolu se přidá 5 g palladiového katalyzátoru (10% Pd/C) a směs se hydrogenuje při laboratorní teplotě. Pak se odfiltruje katalyzátor a filtrát se odpaří ve vakuu k suchu. Získá se 17,65 g (100 %) bezbarvé tuhé látky.
Analýza:
Vypočteno: 44,05 %C, 4,10 %H, 32,02 %F, 5,55 %N, 3,18 %S; nalezeno: 43,96 %C, 4,21 %H, 31,94 %F, 5,48 %N, 3,24 %S.
• >
» · <· ··to·
Příklad 8c
6-N-[1,4,7-Tris-(karboxylatomethyl)-1,4,7,10-tetraazacyklododekan-10-(pentanoyl-3-aza-4-oxo-5-methyl-5-yl)]lysin-[1-(4-perfluoroktylsulfonyl)piperazin]amid, Gd-komplex g (14,87 mmol) titulní sloučeniny z příkladu 8b, 1,73 g (15 mmol) N-hydroxysukcinimidu, 1,27 g (30 mmol) chloridu lithného a 9,48 g (15 mmol) Gd-komplexu 1,4,7-tris(karboxylatomethyl)-10-[(3-aza-4-oxo-5-methyl-5-yl)pentanová kyselina]-1,4,7,10-tetraazacyklododekanu se za mírného zahřátí rozpustí ve 100 ml dimethylsulfoxidu. Pak se při 10 °C přidá 5,16 g (25 mmol) N,N-dicyklohexylkarbodiimidu a míchá se přes noc při laboratorní teplotě. Po nalití do 1500 ml acetonu se míchá 10 minut, vyloučená pevná látka se odsaje a přečistí se chromatografií na silikagelu RP-18 v soustavě voda-ethanolacetonitril (gradient). Získá se 19,28 g (80 %) bezbarvé tuhé látky, obsahující 10,3 % vody.
Analýza (přepočteno na bezvodou látku):
Vypočteno: 41,51 %C, 4,29 %H, 19,93 %F, 9,70 %Gd, 7,78 %N,
1,98 %S;
Nalezeno: 41,37 %C, 4,40 %H, 19,88 %F, 9,58 %Gd, 7,67 %N,
1,85 %S.
Příklad 9a
6-N-Benzyloxykarbonyl-2-N-[2,6-N,N'-bis(benzyloxykarbonyl)lysyl]lysin-[1-(4-perfluoroktylsulfonyl)piperazin]amid
K roztoku 20 g (24,08 mmol) titulní sloučeniny z příkladu lc a 2,53 g (25 mmol) triethylaminu ve 200 ml tetrahydrofuranu se přidá 14,46 g (27 mmol) p-nitrofenolesteru di-N,N'-Z-lysinu. Reakční směs se míchá 5 hodin při 50 °C, pak se odpaří ve vakuu k suchu a zbytek se podrobí chromatografií na silikagelu v soustavě dichlormethan-methanol (20:1). Výtěžek 28,07 g (95 %) bezbarvé tuhé látky.
-50• to· • 9 « • * (9 • to • to ·· ···· to to to to · to to
Analýza:
Vypočteno: 46,99 %C, 4,19 %H, 26,32 %F, 6,85 %N, 2,61 %S; nalezeno: 47,08 %C, 4,32 %H, 26,21 %F, 6,75 %N, 2,54 %S.
Příklad 9b
Trihydrobromid 2-N-(lysyl)lysin-[1-(4-perfluoroktylsulfonyl)piperazin]amidu
Ke 25 g (20,37 mmol) titulní sloučeniny z příkladu 9a se přidá 100 ml 48%ního roztoku bromovodíku v kyselině octové a směs se míchá 2 hodiny při 40 °C. Po ochlazení na 0 °C se přikape 1500 ml diethyletheru a vyloučená pevná látka se odfiltruje a vysuší se ve vakuu při 60 °C. Získá se 21,52 g (99 %) lehce nažloutlé krystalické látky.
Analýza: Vypočteno 3,00 %S; nalezeno: 2,87 %S.
27,01 %C
26, 92 %C
3,40 %H
3,53 %H
22,46 %Br,
22,15 %Br,
30,26 %F
30,14 %F
7,87 %N,
7,69 %N,
Příklad 9c
6-N-[1,4,7-Tris(karboxylatomethyl)-1,4,7,10-tetraazacyklododekan-10-(pentanoyl-3-aza-4-oxo-5-methyl-5-yl)]-2-N-[2,6-N,N'-bis[1,4,7-tris(karboxylatomethyl)-1,4,7,10-tetraazacyklododekan-10-(pentanoyl-3-aza-4-oxo-5-methyl-5-yl)]lysyl]lysin-[1-(4-perfluoroktylsulfonyl)piperazin]amid, trigadoliniový komplex
31,49 g (50 mmol) Gd-komplexu kyseliny 1,4,7-tris(karboxylatomethyl) -10- (3-aza-4-oxo-5-methyl-5-yl) pentanové, 6,91 g (60 mmol) N-hydroxysukcinimidu a 4,24 g (100 mmol) chloridu lithného se za mírného zahřátí rozpustí ve 350 ml dimethylsulfoxidu. Pak se při 10 °C přidá 16,51 g (80 mmol)
-51• ·9999 999 9 9 9 9 9
9 9 9 9 9 9 9 9 9
9 99 9999 99 99 ····
N,N-dicyklohexylkarbodiimidu a směs se míchá 5 hodin při 10 °C. Ke směsi se přidá 10 g (9,37 mmol) titulní sloučeniny z příkladu 9b a 3,03 g (30 mmol) triethylaminu a míchá se 12 hodin při 60 °C. Po ochlazení na laboratorní teplotu se směs nalije do 3000 ml acetonu. Vyloučená sraženina se odfiltruje a přečistí se chromatografii na silikagelu RP-18 v soustavě voda-ethanol-acetonitril (gradient). Získá se 16,7 g (67 %) produktu ve formě bezbarvé tuhé látky, obsahující 7,9 % vody.
Analýza (přepočteno na bezvodou látku):
Vypočteno: 36,58 %C, 4,43 %H, 12,14 %F, 17,74 %Gd, 11,06 %N, 1,14 %S;
nalezeno: 36,47 %C, 4,54 %H, 12,03 %F, 17,65 %Gd, 10,95 %N, 1,21 %S.
Příklad 10a
1,7-Bis(benzyloxykarbonyl)-4-(3,6,9,12,15-pentaoxahexadekanoyl)-1,4,7,10-tetraazacyklododekan
K 18,13 g (68,1 mmol) kyseliny 3,6,9,12,15-pentaoxahexadekanové a 30 g (68,1 mmol) 1,7-di-Z-cyklenu (připraveného podle Z. Kovacze a A.D. Sherryho, J. Chem. Soc., Chem. Commun. (1995), 2, 185) ve 300 ml tetrahydrofuranu se při 0 °C přidá 24,73 g (100 mmol) EEDQ (ethylester kyseliny 2-ethoxy-l,2-dihydrochinolin-l-karboxylové) a směs se míchá přes noc při laboratorní teplotě. Pak se odpaří ve vakuu k suchu a odparek se podrobí chromatografii na silikagelu v soustavě dichlormethan-methanol (20:1). Získá se 19,13 g (42 %) bezbarvé tuhé látky.
Analýza:
Vypočteno: 61,03 %C, 7,61 %H, 8,13 %N;
nalezeno: 60,92 %C, 7,75 %H, 8,04 %N.
• * ·♦·»
-52··· ···· 9 9 9
4 9 4 4 9 4 4 4 4
4444444 4 · 44 4 9
4 4 4 4 4 4 4 9 9
0· « ···*·· 44 44
Příklad 10b
1,7-Bis(benzyloxykarbonyl)-4-(3,6,9,12,15-pentaoxahexadekanoyl)-10-(2H,2H,4H,4H,5H,5H-3-oxaperfluortridekanoyl)-1,4,7,10-tetraazacyklododekan
K 18 g (26,91 mmol) titulní sloučeniny z příkladu 10a a 14,05 g (26,91 mmol) kyseliny 2H,2H,4H,4H,5H,5H-3-oxaperfluortridekanové (připravené podle DE 19603033) ve 300 ml tetrahydrofuranu se při 0 °C přidá 12,36 g (50 mmol) EEDQ (ethylester kyseliny 2-ethoxy-l,2-dihydrochinolin-l-karboxylové) a směs se míchá přes noc při laboratorní teplotě. Pak se odpaří ve vakuu k suchu a odparek se podrobí chromatografii na silikagelu v soustavě dichlormethan-methanol (20:1). Získá se 21,51 g (67 %) bezbarvé tuhé látky.
Analýza:
Vypočteno: 47,32 %C, 4,82 %H, 27,07 %F, 4,70 %N;
nalezeno: 47,26 %C, 5,01 %H, 26,94 %F, 4,59 %N.
Příklad 10c
1-(3,6,9,12,15-Pentaoxahexadekanoyl)-7-(2H,2H,4H,4H,5H,5H-3-oxaperfluortridekanoyl)-1,4,7,10-tetraazacyklododekan
K roztoku 20 g (16,77 mmol) titulní sloučeniny z příkladu 10b ve 200 ml ethanolu se přidá 2,5 g palladiového katalyzátoru (10% Pd/C) a směs se hydrogenuje při laboratorní teplotě. Pak se odfiltruje katalyzátor a filtrát se odpaří ve vakuu k suchu. Získá se 15,5 g (100 %) produktu ve formě bezbarvé tuhé látky.
Analýza:
Vypočteno: 40,27 %C, 4,90 %H, 34,93 %F, 6,06 %N;
nalezeno: 40,15 %C, 4,99 %H, 34,87 %F, 5,94 %N.
·· ····
-53♦ ♦ * · 4 4 ♦ · 4 4 4 * · 4 4 ·
4 4 4 4 4
4444 «φ 44
Příklad lOd
1,7-Bis[1,4,7-tris(karboxylatomethyl)-1,4,7,10-tetraazacyklododekan-10-(pentanoyl-3-aza-4-oxo-5-methyl-5-yl)] —4-(3,6,9,12,15-pentaoxahexadekanoyl)-10-(2H,2H,4H,4H,5H,5H-3-oxaperfluortridekanoyl)-1,4,7,10-tetraazacyklododekan, Gd-komplex g (16,22 mmol) titulní sloučeniny z příkladu 10c, 4,60 g (40 mmol) N-hydroxysukcinimidu, 3,39 g (80 mmol) chloridu lithného a 25,19 g (40 mmol) Gd-komplexu 1,4,7-tris-(karboxylatomethyl) -10-(3-aza-4-oxo-5-methyl-5-yl)pentanové kyseliny se za mírného zahřátí rozpustí ve 300 ml dimethylsulfoxidu.
Pak se při 10 °C přidá 24,73 g (100 mmol) EEDQ a směs se míchá přes noc při laboratorní teplotě. Roztok se nalije do 3000 ml acetonu a míchá se 10 minut. Vyloučená pevná látka se odfiltruje a přečistí se chromatografii na silikagelu RP-18 v soustavě voda-ethanol-acetonitril (gradient). Získá se 19,86 g (57 %) bezbarvé tuhé látky, obsahující 11,3 % vody.
Analýza (přepočteno na bezvodou látku):
Vypočteno: 38,58 %C, 4,74 %H, 15,04 %F, 14,64 %Gd, 9,13 %N; nalezeno: 38,47 %C, 4,91 %H, 14,95 %F, 14,57 %Gd, 9,04 %N.
Příklad 11a [1-(4-Perfluoroktylsulfonyl)piperazin]amid kyseliny 3,5-dinitrobenzoové
K roztoku 20 g (35,2 mmol) perfluoroktylsulfonylpiperazinu a 8,1 g (80 mmol) triethylaminu ve 200 ml dichlormethanu se při 0 °C přikape roztok 8,76 g (38 mmol) 3,5-dinitrobenzoylchloridu v 55 ml dichlormethanu a směs se míchá 3 hodiny při 0 °C. Pak se přidá 200 ml 5%ní vodné kyseliny solné a míchá se 5 minut při laboratorní teplotě. Organická fáze se oddělí, vysuší se nad síranem hořečnatým a odpaří se ve vakuu k suchu. Zbytek se podrobí chromatografii na silikagelu v soustavě
-5499 9999
9 9
9 9
• 9 « 9
9 9 9 dichlormethan-aceton (15:1), čímž se získá 24,96 g (93 %) bezbarvé tuhé látky.
Analýza:
Vypočteno: 29,35 %C, 1,45 %H, 42,37 %F, 7,35 %N, 4,21 %S; nalezeno: 29,28 %C, 1,61 %H, 42,15 %F, 7,25 %N, 4,15 %S.
Příklad 11b [1-(4-Perfluoroktylsulfonyl)piperazin]amid kyseliny 3,5-diaminobenzoové
K roztoku 20 g (26,23 mmol) titulní sloučeniny z příkladu 11a ve 400 ml ethanolu se přidá 6 g palladiového katalyzátoru (10% Pd/C) a směs se hydrogenuje při laboratorní teplotě. Pak se odfiltruje katalyzátor a filtrát se odpaří ve vakuu k suchu. Získá se 18,43 g (100 %) produktu ve formě krémově zbarvené tuhé látky.
Analýza:
Vypočteno: 32,49 %C, 2,15 %H, 45,98 %F, 7,98 %N, 4,57 %S; nalezeno: 32,29 %C, 2,35 %H, 45,69 %F, 7,81 %N, 4,40 %S.
Příklad 11c [1-(4-Perfluoroktylsulfonyl)piperazin]amid kyseliny
3,5-N,N'-bis[1,4,7-tris(karboxylatomethyl)-1,4,7,10-tetraazacyklododekan-10-(pentanoyl-3-aza-4-oxo-5-methyl-5-yl)]benzoové, Gd-komplex g (14,24 mmol) titulní sloučeniny z příkladu 11b, 3,45 g (30 mmol) N-hydroxysukcinimidu, 2,54 g (60 mmol) chloridu lithného a 18,89 g (30 mmol) Gd-komplexu kyseliny 1,4,7-tris(karboxylatomethyl)-10-(3-aza-4-oxo-5-methyl-5-yl)pentanové se za mírného zahřátí rozpustí ve 200 ml dimethylsulfoxidu. Pak se při 10 °C přidá 10,32 g (50 mmol) N,N-dicyklohexylkarbodiimidu a směs se míchá přes noc při laboratorní teplotě.
-55ti · ti · ti ti ti ti ti ti ti · ti • · ti
• ti ti ti ti ti ti • · ti ti • ti titi
Roztok se nalije do 2000 ml acetonu a míchá se 10 minut. Vyloučená pevná látka se odfiltruje a přečistí se chromatografií na silikagelu RP-18 v soustavě voda-ethanol-acetonitril (gradient). Získá se 19,74 g (72 %) bezbarvé tuhé látky, obsahující 11,8 % vody.
Analýza (přepočteno na bezvodou látku):
Vypočteno: 35,55 %C, 3,72 %H, 16,77 %F, 16,33 %Gd, 10,18 %N,
1,67 %S;
nalezeno: 35,48 %C, 3,84 %H, 16,58 %F, 16,26 %Gd, 10,07 %N
1,58 %S.
Příklad 12
a) Terc-butylester kyseliny 3-oxa-2H,2H,4H,4H,5H,5H-perfluortridekankarboxylové
25,04 g (53,8 mmol) 1H,1H,2H,2H-perfluor-l-dekanolu (komerčně dostupný od fy Lancaster) se rozpustí ve 250 ml absolutního toluenu a k roztoku se při laboratorní teplotě přidá katalytické množství (cca 0,75 g) tetra-n-butylamoniumhydrogensulfátu. Při 0 °C se přidá celkem 7,55 g (134,6 mmol;
2,5 ekvivalentu vztaženo na vsazenou alkoholovou složku) jemně práškovaného hydroxidu draselného a následně 15,73 g (80,7 mmol; 1,5 ekvivalentu vztaženo na vsazenou alkoholovou složku) terc-butylesteru kyseliny bromoctové a směs se míchá při 0 °C ještě 2 hodiny. Získaný reakční roztok se míchá ještě 12 hodin při laboratorní teplotě a pak se rozloží přídavkem 500 ml ethylacetátu a 250 ml vody. Organická fáze se oddělí a promyje dvakrát vodou. Po vysušení organické fáze nad síranem sodným se sušidlo odsaje a rozpouštědlo se odpaří ve vakuu. Olejovitý zbytek se přečistí chromatografíi na silikagelu v soustavě ethylacetát-hexan (1:10). Výtěžek 26,3 g (84,6 %) titulní sloučeniny ve formě bezbarvého a silně viskózního oleje.
-56·· · ·· ···· • · ·
9 4 4
4 4 · • 9 9 9
Analýza:
Vypočteno: 33,23 %C, 2,61 %H, 55,85 %F; nalezeno: 33,29 %C, 2,61 %H, 55,90 %F.
b) Kyselina 3-oxa-2H,2H,4H,4H,5H,5H-perfluortridekankarboxylová g (34,58 mmol) titulní sloučeniny z příkladu 12a se při laboratorní teplotě suspenduje ve 200 ml směsi methanolu a 0,5 M hydroxidu sodného (2:1) a pak se zahřeje na 60 °C. Po 12 hodinách při 60 °C se čirá reakční směs neutralizuje přidáním katexu Amberlit® IR 120 (H+-forma), iontoměnič se odsaje a získaný vodně methanolický filtrát se odpaří ve vakuu k suchu. Amorfně olejovitý zbytek se přečistí chromatografií na silikagelu v soustavě ethylacetát-n-hexan (1:3), čímž se získá 16,0 g (88,6 %) titulní sloučeniny ve formě bezbarvého silně viskózního oleje.
Analýza:
Vypočteno: 27,60 %C, 1,35 %H, 61,85 %F;
nalezeno: 27,58 %C, 1,36 %H, 61,90 %F.
c) 1,7-Bis{[1,4,7-tris(karboxylatomethyl)-10-(3-aza-4-oxo-5-methyl-5-yl-pentanoyl)]-1,4,7,10-tetraazacyklododekan}diethylentriamin, diagadoliniový komplex
2,48 g (3,94 mmol; 2,05 molekvivalentů vztaženo na použitý diethylentriamin) Gd-komplexu kyseliny 10-(4-karboxy-l-methyl-2-oxo-3-azabutyl)-1,4,7,10-tetraazacyklododekan-l,4,7-trioctové (popsaného v patentové přihlášce DE 197 28 954 Cl v příkladu 31hj a 167 mg (3,94 mmol) bezvodého chloridu lithného se za míchání rozpustí při 40 °C ve 40 ml absolutního dimethylsulfoxidu a při této teplotě se přidá celkem 453 mg (3,94 mmol) N-hydroxysukcinimidu. Po ochlazení na laboratorní teplotu se k získanému reakčnímu roztoku přidá 814 mg (3,946 mmol) Ν,N'-dicyklohexylkarbodiimidu a směs se míchá
-5799 9999
99
9 9 • 999 9 9 · ··· • ····· 9 · · 9999 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 ·· · ······ 9 9 9 9 hodiny při laboratorní teplotě. K získané suspenzi aktivního esteru se pak přidá roztok 198,3 mg (1,92 mmol) diethylentriaminu v 5 ml absolutního dimethylsulfoxidu a v míchání při laboratorní teplotě se pokračuje 12 hodin. Pak se k reakční směsi přidá dostatečné množství acetonu, aby se titulní sloučenina úplně vysrážela, sraženina se odsaje, vysuší se, vyjme do vody a nerozpustná dicyklohexylmočovina se odfiltruje. Filtrát se zbaví solí a nízkomolekulárních složek na ultraf iltrační membráně AMICON® YM-3 (cut off 3000 Da) .
Retentát se pak podrobí lyofilizaci. Získá se 1,85 g (72,7 %) bezbarvého lyofilizátu, obsahujícího 3,89 % vody (Karl Fischer).
Analýza (přepočteno na bezvodou látku):
Vypočteno: 38,03 %C, 5,24 %H, 13,73 %N, 23,71 %Gd;
nalezeno: 37,98 %C, 5,20 %H, 13,69 %N, 23,78 %Gd.
d) 1,7-Bis{[1,4,7-tris(karboxylatomethyl)-10-(3-aza-4-oxo-5-methyl-5-yl-pentanoyl)]-1,4,7,10-tetraazacyklododekan}-4-(3-oxa-2H,2H,4H,4H,5H,5H-perfluortridekanoyl)diethylentriamin, diagadoliniový komplex
K roztoku 3,23 g (2,44 mmol) titulní sloučeniny z příkladu 12c ve směsi 30 ml dimethylsulfoxidu a 3 ml tetrahydrofuranu se při 50 °C v atmosféře dusíku přidává po kapkách roztok 1,27 g (2,44 mmol) titulní sloučeniny z příkladu 12b ve směsi 15 ml tetrahydrofuranu a 15 ml dimethylsulfoxidu. Pak se po částech přidá při 0 °C celkem 1,80 g (3,66 mmol) EEDQ (2-ethoxy-1-ethoxykarbonyl-l,2-dihydrochinolin) a směs se míchá přes noc při laboratorní teplotě. Získaný reakční roztok se nalije do dostatečného množství acetonu, aby se úplně vyloučila titulní sloučenina, sraženina se odsaje, vysuší se, vyjme se do vody, odfiltrují se nerozpustné podíly a filtrát se podrobí ultrafiltraci na ultrafiltrační membráně AMICON® YM-3 (cut off 3000 Da), čímž se docílí nejen úplného odsolení, ale i
-58·· ···· odstranění nízkomolekulárních složek z titulní sloučeniny. Retentát se pak podrobí lyofilizaci. Získá se 3,54 g (79,4 %) bezbarvého lyofilizátu, obsahujícího 5,87 % vody (Karl Fischer).
Analýza (přepočteno na bezvodou látku):
Vypočteno: 35,43 %C, 4,07 %H, 9,95 %N, 17,64 %F, 17,18 %Gd; nalezeno: 35,42 %C, 4,01 %H, 9,89 %N, 17,67 %F, 17,18 %Gd.
Příklad 13
a) 2-N-Trifluoracetyl-6-N-benzyloxykarbonyl-L-lysin
100,0 g (356,7 mmol) 6-N-benzoyloxykarbonyl-L-lysinu se rozpustí ve směsi 1000 ml ethylesteru kyseliny trifluoroctové a 500 ml ethanolu. Roztok se míchá 24 hodiny při laboratorní teplotě, pak se odpaří k suchu a zbytek se podrobí krystalizaci z diisopropyletheru. Získá se 128,9 g (96 %) bezbarvého krystalického prášku, t.t. 98,5 °C.
Analýza:
Vypočteno: 51,07 %C, 5,09 %H, 7,44 %N, 15,14 %F;
nalezeno: 51,25 %C, 5,18 %H, 7,58 %N, 15,03 %F.
b) 2-N-Trifluoracetyl-6-N-benzyloxykarbonyl-L-lysin-[1-(4-perfluoroktylsulfonyl) piperazin] amid
Ke 125,0 g (332,0 mmol) titulní sloučeniny z příkladu la a 188,7 g (332,0 mmol) perfluoroktylsulfonylpiperazinu (připravenému podle DE 19603033) v 750 ml tetrahydrofuranu se při 0 °C přidá 164,2 g (0,664 mmol) EEDQ (ethylester kyseliny 2-ethoxy-l,2-dihydrochinolin-l-karboxylové) a směs se míchá přes noc při laboratorní teplotě. Pak se rozpouštědlo odpaří ve vakuu k suchu a zbytek se podrobí chromatografií na silikagelu v soustavě dichlormethan-methanol (20:1). Získá se 286,0 g (93 %) bezbarvé tuhé látky, t.t. 92 °C.
-59·· ···· • · ···· · · · * · · · · • · · ··· ···· ·· · ··«··· ·· ··
Analýza:
Vypočteno: 36,30 %C, 2,83 %H, 6,05 %N, 41,01 %F, 3,46 %S;
nalezeno: 36,18 %C, 2,94 %H, 5,98 %N, 40,87 %F, 3,40 %S.
c) 6-N-Benzyloxykarbonyl-L-lysin-[1-(4-perfluoroktylsulfonyl)piperazin]amid
Do roztoku 280,0 g (302,2 mmol) titulní sloučeniny z příkladu lb ve 2000 ml ethanolu se při 0 °C uvádí 1 hodinu plynný amoniak. Míchá se 4 hodiny při 0 °C, odpaří se k suchu a zbytek se rozmíchá s vodou. Pevná látka se odfiltruje a vysuší ve vakuu při 50 °C. Výtěžek 243,5 g (97,0 %) amorfní tuhé látky.
Analýza:
Vypočteno: 37,60 %C, 3,28 %H, 6,75 %N, 38,89 %F, 3,86 %S;
nalezeno: 37,55 %C, 3,33 %H, 6,68 %N, 38,78 %F, 3,81 %S.
d) L-Lysin-[1-(4-perfluoroktylsulfonyl)piperazin]amid
V 1000 ml ethanolu se rozpustí 200,0 g (240,8 mmol) sloučeniny připravené v pokusu 13c, přidá se Pearlemannův katalyzátor (20% Pd/C) a hydrogenuje se při laboratorní teplotě (1 atm), až se spotřeba vodíku zastaví. Katalyzátor se odsaje, promyje se důkladně ethanolem (3 x po 100 ml) a filtrát se odpaří ve vakuu k suchu. Získá se 162,5 g (96,9 %) titulní sloučeniny ve formě nažloutlého oleje.
Analýza:
Vypočteno: 31,04 %C, 3,04 %H, 8,05 %N, 46,38 %F, 4,60 %S;
nalezeno: 31,11 %C, 3,09 %H, 8,08 %N, 46,33 %F, 4,62 %S.
e) 6N-2N-Bis{4[2,3-bis(N,N-bis(terc-butyloxykarbonylmethyl)amino)propyl]fenyl}-3-oxapropionyl-L-lysin-[1-(4-perfluoroktylsulfonyl )piperazin]amid
5,25 g (7,72 mmol) kyseliny 4-[2,3-bis(N,N-bis(terc-butyloxykarbonylmethyl) amino)propyl]fenyl}-3-oxapropionové a
-60·· · ·· ·· • · · · · · · · • · · · · · · · • · ···· · · · · · · • · · ··· « _ _ ·· · ·· ···· ·· ··
781,0 mg (7,72 mmol) triethylaminu se rozpustí v 50 ml methylenchloridu. K tomuto roztoku se při -15 °C přikape během 5 minut roztok 1,16 g (8,5 mmol) isobutylesteru kyseliny chlormravenčí v 10 ml methylenchloridu a směs se míchá ještě dalších 20 minut při -15 °C. Pak se roztok ochladí na -25 °C a a během 30 minut se přikape roztok 2,68 g (3,86 mmol) titulní sloučeniny z příkladu 13d a 2,12 g (21,0 mmol) triethylaminu v 70 ml tetrahydrofuranu. Směs se míchá 30 minut při -15 °C a pak přes noc při laboratorní teplotě. Rozpouštědlo se odpaří ve vakuu a olejovitý zbytek se vyjme do 250 ml chloroformu. Chloroformová fáze se extrahuje dvakrát po 100 ml 10%ního vodného roztoku chloridu amonného, vysuší se nad síranem hořečnatým a odpaří ve vakuu k suchu. Zbytek se chromatografuje na silikagelu v soustavě methylenchlorid-ethanol (20:1).
Získá se 5,37 g (68,8 %) bezbarvého velmi viskózního oleje.
Analýza:
Vypočteno: 52,27 %C, 6,43 %H, 5,54 %N, 15,97 %F, 1,59 %S;
nalezeno: 52,22 %C, 6,51 %H, 5,49 %N, 15,99 %F, 1,63 %S.
·· ····
f) 6N-2N-Bis{4-[2,3-bis(N,N-bis(karboxylatomethyl)amino)propyl]fenyl}-3-oxapropionyl-L-lysin-[1-(4-perfluoroktylsulfonyl) piperazin] amid, oktasodná sůl
K roztoku 5,0 g (2,47 mmol) titulní sloučeniny z příkladu 13e v 60 ml absolutního dichlormethanu se při 0 °C přikape celkem 75 ml kyseliny trifluoroctové. Po 12 hodinách při laboratorní teplotě se reakční směs odpaří ve vakuu k suchu. Ke zbytku se přidá 100 ml vody a znovu se odpaří ve vakuu k suchu. Takto získaný odparek se rozpustí ve 200 ml destilované vody a vzniklý vodný roztok titulního produktu se extrahuje dvakrát po 60 ml diethyletheru. Vodný roztok produktu se nastaví na celkový objem 300 ml, nerozpustné podíly se odfiltrují a filtrát se podrobí ultrafiltraci na ultrafiltrační membráně • · • · · · · ·
-61e · · · · · · · · •· 9 99 9999 99
AMICON® YM-3 (cut off 3000 Da). Tím se roztok úplně odsolí a odstraní se nízkomolekulární podíly. Retentát se doplní vodou na 200 ml a nastaví se na pH 10,0 přídavkem 15%ního hydroxidu sodného. Alkalický vodný roztok produktu se pak podrobí lyofilizaci. Získá se 4,0 g (92,8 %) titulní oktanatriové soli ve formě amorfního lyofilizátu, obsahujícího 5,37 % vody.
Analýza (přepočteno na bezvodou látku):
Vypočteno: 38,46 %C, 3,28 %H, 6,41 %N, 18,47 %F, 1,83 %S,
10,52 %Na;
nalezeno: 38,42 %C, 3,31 %H, 6,39 %N, 18,51 %F, 1,87 %S,
10,38 %Na.
g) 6N-2N-Bis{4-[2,3-bis(Ν,Ν-bis(karboxymethyl)amino)propyl]fenyl}-3-oxapropionyl-L-lysin-[1-(4-perfluoroktylsulfonyl)piperazin]amid, dimanganový komplex, tetranatriová sůl
1,94 g (1,11 mmol) titulní sloučeniny z příkladu 13f se rozpustí ve 100 ml destilované vody a získaný roztok sa nastaví na pH 4,0 přidáním 1 M vodné kyseliny solné. Pak se při 80 °C přidá po částech 0,25 g (2,22 mmol) uhličitanu manganatého. Vzniklý reakční roztok se vaří 5 hodin pod zpětným chladičem. Po ochlazení na laboratorní teplotu se vodný roztok produktu nastaví za mohutného míchání na pH 7,2 přídavkem 1 N hydroxidu sodného a filtrací přes ultrafiltrační membránu AMICON® YM-3 (cut off 3000 Da) se zbaví solí a nízkomolekulárních podílů. Retentát se pak lyofilizuje. Získá se 1,80 g (92,0 %) titulní sloučeniny ve formě bezbarvého lyofilizátu, obsahujícího 7,28 % vody (Karl Fischer).
Analýza (přepočteno na bezvodou látku):
Vypočteno: 38,07 %C, 3,25 %H, 18,28 %F, 6,22 %Mn, 6,34 %N,
5,20 %Na, 1,81 %S;
nalezeno: 38,01 %C, 3,29 %H, 18,29 %F, 6,21 %Mn, 6,36 %N,
5,28 %Na, 1,78 %S.
-62• · • » ·· ····
Příklad 14
a) 6-N-(Benzyloxykarbonyl)-2-N-[(N-pteroyl)-L-glutaminyl]lysin-[1-(4-perfluoroktylsulfonyl)piperazin]amid g (45,31 mmol) kyseliny listové se rozpustí ve 300 ml dimethylsulfoxidu a k tomuto roztoku se při 10 °C přidá 9,49 g (46 mmol) N,N-dicyklohexylkarbodiimidu. Směs se míchá přes noc při laboratorní teplotě. Pak se ke směsi přidá 29,1 g (35 mmol) titulní sloučeniny z příkladu lc a 20 ml pyridinu, a směs se míchá 3 hodiny při 50 °C. Po ochlazení se přidá směs 1500 ml diethyletheru a 1500 ml acetonu a vyloučená sraženina se odfiltruje a přečistí se chromatografií na fázi RP-18 v soustavě voda-ethanol-tetrahydrofuran (gradient). Získá se 21,59 g (38 %) produktu ve formě žluté tuhé látky, obsahující 2,1 % vody.
Analýza (přepočteno na bezvodou látku):
Vypočteno: 43,10 %C, 3,54 %H, 25,76 %F, 11,29 %N, 2,56 %S; nalezeno: 43,02 %C, 3,62 %H, 25,68 %F, 11,21 %N, 2,48 %S.
b) 2-N-[(N-Pteroyl)-L-glutaminyl]lysin-[1-(4-perfluoroktylsulfonyl) piperazin] amid
Ke 20 g (15,95 mmol) titulní sloučeniny z příkladu 14a se přidá 200 ml 48%ního roztoku bromovodíku v kyselině octové a směs se míchá 2 hodiny při 40 °C. Po ochlazení na 0 °C se přikape 2000 ml diethyletheru a vyloučená pevná látka se odfiltruje a vysuší se ve vakuu při 60 °C. Získá se 18,96 g (99 %) žlutě zabarvené krystalické látky.
Analýza:
Vypočteno: 37,01 %C, 3,27 %H, 6,65 %Br, 26,90 %F, 12,83 %N, 2,67 %S;
nalezeno: 36,91 %C, 3,42 %H, 6,31 %Br, 29,75 %F, 12,72 %N,
2,56 %S.
-63• fc ♦ • fc • fc fcfcfcfc • fcfc fcfcfcfc ·· · • ••fc fcfc · fcfcfc • · fcfcfcfc fcfcfc fcfcfcfc · • fc fc fcfcfc fc fcfc fc fcfc · fcfc fcfcfcfc fcfc fcfc
c) 6-N-[1,4,7-Tris(karboxylatomethyl)-1,4,7,10-tetraazacyklododekan-10-(pentanoyl-3-aza-4-oxo-5-methyl-5-yl)]-2-N-[(N-pteroyl)-L-glutaminyl]lysin-[1-(4-perfluoroktylsulfonyl) piperazin] amid, Gd komplex
0,92 g (8 mmol) N-hydroxysukcinimidu, 0,68 g (16 mmol) chloridu lithného a 5,04 g (8 mmol) Gd-komplexu 1,4,7-tris(karboxylatomethyl) -10-(3-aza-4-oxo-5-methyl-5-yl)-1,4,7,10-tetraazacyklododekanu se za mírného zahřátí rozpustí v 80 ml dimethylsulfoxidu. Pak se při 10 °C přidá 2,06 g (10 mmol)
N,N-dicyklohexylkarbodiimidu a směs se míchá 3 hodiny při laboratorní teplotě. K tomuto reakčnímu roztoku se přidá 5 g (4,16 mmol) titulní sloučeniny z příkladu 14b a 10 ml pyridinu a míchá se přes noc při laboratorní teplotě. Pak se roztok nalije do 1000 ml acetonu a míchá se 10 minut. Vyloučená tuhá látka se odfiltruje a přečistí se chromatografii na silikagelu RP-18 v soustavě voda-ethanol-acetonitril (gradient). Produkt se rozpustí v malém množství vody, nastaví na pH 7,4 přídavkem hydroxidu sodného a lyofilizuje se. Získá se 3,87 g (53 %) produktu jako žlutá tuhá látka, obsahující 5,8 % vody. Analýza (přepočteno na bezvodou látku):
Vypočteno: 38,36 %C, 3,74 %H, 18,42 %F, 8,97 %Gd, 12,78 %N, 1,31 %Na, 1,83 %S;
nalezeno: 38,28 %C, 3,85 %H, 18,33 %F, 8,85 %Gd, 12,69 %N,
1,42 %Na, 1,75 %S.
Příklad 15
a) 6-N-Benzyloxykarbonyl-2-N-(3,6,9,12-tetraoxatridekanoyl)lysin-[1-(4-perfluoroktylsulfonyl)piperazin]amid
K roztoku 50 g (60,20 mmol) titulní sloučeniny z příkladu lc a
7,10 g (70 mmol) triethylaminu ve 350 ml dichlormethanu se přikape při 0 °C roztok 16,85 g (70 mmol) chloridu kyseliny 3, 6, 9,12-tetraoxatridekanové v 50 ml dichlormethanu a míchá se ·· ····
-64·· «·♦· hodiny při 0 °C. Pak se přidá 200 ml 5%ní vodné kyseliny solné a míchá se 5 minut při laboratorní teplotě. Organická fáze se oddělí, vysuší síranem hořečnatým a odpaří ve vakuu k suchu. Odparek se podrobí chromatografii na silikagelu v soustavě dichlormethan-aceton (15:1). Získá se 30,94 g (92 %) bezbarvého viskózního oleje.
Analýza:
Vypočteno: 40,63 %C, 4,19 %H, 31,21 %F, 5,41 %N, 3,10 %S; nalezeno: 40,75 %C, 4,08 %H, 31,29 %F, 5,58 %N, 3,25 %S.
b) 2-N-(3,6,9,12-tetraoxatridekanoyl)lysin-[1-(4-perfluoroktylsulfonyl)piperazin]amid
K roztoku 53,96 g (52,15 mmol) titulní sloučeniny z příkladu 15a v 500 ml ethanolu se přidá 6 g palladiového katalyzátoru (10% Pd/C) a směs se hydrogenuje při laboratorní teplotě. Katalyzátor se odfiltruje a filtrát se odpaří ve vakuu k suchu. Získá se 43,0 g (100 %) bezbarvé tuhé látky. Analýza:
Vypočteno: 36,01 %C, 4,14 %H, 35,86 %F, 6,22 %N, 3,56 %S; nalezeno: 27,60 %C, 5,13 %H, 39,09 %F, 6,68 %N, 3,81 %S.
c) 6-N-[1,4,7-Tris(karboxylatomethyl)-1,4,7,10-tetraazacyklododekan-10-(pentanoyl-3-aza-4-oxo-5-methyl-5-yl)]-2-N-(3,6,9,12-tetraoxatridekanoyl)lysin-[1-(4-perfluoroktylsulfonyl)piperazin]amid, Gd-komplex
21,84 g (24,25 mmol) titulní sloučeniny z příkladu 15b, 2,79 g (24,25 mmol) N-hydroxysukcinimidu, 2,12 g (50 mmol) chloridu lithného a 15,27 g (24,25 mmol) Gd-komplexu 1,4,7-tris(karboxylatomethyl)-10-[(3-aza-4-oxo-5-methyl-5-yl)]pentanová kyselina]-1,4,7,10-tetraazacyklododekanu se za mírného zahřátí rozpustí ve 200 ml dimethylsulfoxidu. Pak se při 10 °C přidá 8,25 g (40 mmol) N,N-dicyklohexylkarbodiimidu a směs se míchá
-65« · ·· ····
• · · · · 9 9 · · ·· * přes noc při laboratorní teplotě. Pak se roztok nalije do 3000 ml acetonu a míchá se 10 minut. Vyloučená tuhá látka se odfiltruje a přečistí se chromatografií na silikagelu RP-18 v soustavě voda-ethanol-acetonitril (gradient). Získá se 28,21 g (81 %) bezbarvé tuhé látky, obsahující 11,0 % vody. Analýza (přepočteno na bezvodou látku):
Vypočteno: 36,53 %C, 4,33 %H, 21,36 %F, 8,34 %N, 2,12 %S,
10,40 %Gd;
nalezeno: 31,74 %C, 4,98 %H, 22,39 %F, 8,69 %N, 2,15 %S,
10,87 %Gd.
Příklad 16
a) 6-N-Benzyloxykarbonyl-2-N-(3-sulfopropyl)lysin-[1-(4-perfluoroktylsulfonyl) piperazin] amid
K roztoku 50 g (60,20 mmol) titulní sloučeniny z příkladu lc a
7,10 g (70 mmol) triethylaminu ve 250 ml suchého tetrahydrofuranu se přikape při 50 °C roztok 7,33 g (60 mmol) propansultonu v 50 ml tetrahydrofuranu a míchá se 3 hodiny při 60°C. Po přidání 200 ml 5%ní vodné kyseliny solné se míchá 5 minut při laboratorní teplotě. Organická fáze se oddělí, vysuší nad síranem hořečnatým a odpaří ve vakuu k suchu. Odparek se chromatografuje na silikagelu v soustavě dichlormethan-aceton
(15:1). Získá se 45,16 g (79 %) bezbarvého viskózního oleje.
Analýza:
Vypočteno: 36,56 %C, 3,49 %H, 33, 90 %F, 5,88 %N, 6,73 %S;
nalezeno: 36,72 %C, 3,35 %H, 33,79 %F, 5,78 %N, 6,75 %S.
b) 2-N-(3-Sulfopropyl)lysin-[1-(4-perfluoroktylsulfonyl)piperazin]amid
K roztoku 49,68 g (52,15 mmol) titulní sloučeniny z příkladu 16a v 500 ml ethanolu se přidá 6 g palladiového katalyzátoru • fc ···· • · *
-66• 6 fcfcfcfc ·· · » · · • fc fcfcfcfc fc · · · · · · · • fcfc fc · · fcfc·· • fc fc ·· ···· ·· · · (10% Pd/C) a směs se hydrogenuje při laboratorní teplotě.
Katalyzátor se odfiltruje a filtrát se odpaří ve vakuu k suchu. Získá se 42,69 g (100 %) produktu ve formě bezbarvé tuhé látky.
Analýza:
Vypočteno: 30,81 %C, 3,32 %H, 39,46 %F, 6,84 %N, 7,83 %S;
nalezeno: 30,64 %C, 4,1 %H, 39,29 %F, 6,68 %N, 7,89 %S.
c) 6-N-[1,4,7-Tris(karboxylatomethyl)-1,4,7,10-tetraazacyklododekan-10-(pentanoyl-3-aza-4-oxo-5-methyl-5-yl)]-2-N-(3-sulfopropyl)lysin-[1-(4-perfluoroktylsulfonyl)piperazin]amid, Gd-komplex
19,85 g (24,25 mmol) titulní sloučeniny z příkladu 16b, 2,79 g (24,25 mmol) N-hydroxysukcinimidu, 2,12 g (50 mmol) chloridu lithného a 15,27 g (24,25 mmol) Gd-komplexu 1,4,7-tris(karboxylatomethyl)-10-[(3-aza-4-oxo-5-methyl-5-yl)pentanová kyselina]-1,4,7,10-tetraazacyklododekanu se za mírného zahřátí rozpustí ve 200 ml dimethylsulfoxidu. Při 10 °C se přidá 8,25 g (40 mmol) N,N-dicyklohexylkarbodiimidu a směs se míchá přes noc při laboratorní teplotě. Pak se roztok nalije do 3000 ml acetonu a míchá se 10 minut. Vyloučená tuhá látka se odfiltruje a přečistí se chromatografií na silikagelu RP-18 v soustavě voda-ethanol-acetonitril (gradient), čímž se získá 28,13 g (81 %) bezbarvé tuhé látky, která obsahuje 11,0 % vody.
Analýza (přepočteno na bezvodou látku):
Vypočteno: 33,27 %C, 3,70 %H, 22,36 %F, 8,73 %N, 4,44 %S,
10,89 %Gd;
nalezeno: 32,41 %C, 3,88 %H, 22,49 %F, 8,69 %N, 4,35 %S,
10,97 %Gd.
·· «·«·
-67Příklad 17
a) 6-N-Benzyloxykarbonyl-2-N,N-bis(3-sulfopropyl)lysin-[1-(4-per-fluoroktylsulfonyl)piperazin]amid
K roztoku 50 g (60,20 mmol) titulní sloučeniny z příkladu lc a 12,14 g (120 mmol) triethylaminu ve 250 ml suchého tetrahydrofuranu se přikape při 50 °C roztok 14,65 g (120 mmol)
1,3-propansultonu ve 100 ml tetrahydrofuranu a míchá se 3 hodiny při 60°C. Přidá se 400 ml 5%ní vodné kyseliny solné, míchá se 5 minut při laboratorní teplotě, přidá se chlorid sodný, organická fáze se oddělí, vysuší se nad síranem hořečnatým a odpaří ve vakuu k suchu. Odparek se podrobí chromatografií na silikagelu v soustavě dichlormethan-aceton (15:1). Získá se tak 52,24 g (81 %) bezbarvého viskózního oleje.
Analýza:
Vypočteno: 35,76 %C, 3,66 %H, 30,05 %F, 5,21 %N, 8,95 %S; nalezeno: 35,75 %C, 3,55 %H, 30,19 %F, 5,08 %N, 9,04 %S.
c) 2-N,N-Bis(3-sulfopropyl)lysin-[1-(4-perfluoroktylsulfonyl)piperazin]amid
K roztoku 53,74 g (52,15 mmol) titulní sloučeniny z příkladu 17a v 500 ml ethanolu se přidá 6 g palladiového katalyzátoru (10% Pd/C) a směs se podrobí hydrogenaci při laboratorní teplotě. Katalyzátor se odfiltruje a filtrát se odpaří ve vakuu k suchu, čímž se získá 49,06 g (100 %) bezbarvé tuhé látky.
Analýza:
Vypočteno: 30,64 %C, 3,54 %H, 34,33 %F, 5,96 %N, 10,23 %S; nalezeno: 30,69 %C, 3,71 %H, 34,19 %F, 6,08 %N, 10,38 %S.
-68to· ···· • · ···· «toto · · · · • to· ··· ♦·· ee · ······ to· «·
c) 6-N-[1,4,7-Tris(karboxylatomethyl)-1,4,7,10-tetraazacyklododekan-10-(pentanoyl-3-aza-4-oxo-5-methyl-5-yl)]-2-N,N-bis(3-sulfopropyl)lysin-[1-(4-perfluoroktylsulfonyl)piperazin]amid, Gd-komplex, disodná sůl
38.76 g (24,25 mmol) titulní sloučeniny z příkladu 17b, 2,79 g (24,25 mmol) N-hydroxysukcinimidu, 2,12 g (50 mmol) chloridu lithného a 15,27 g (24,25 mmol) Gd-komplexu 1,4,7-tris(karboxylatomethyl)-10-[(3-aza-4-oxo-5-methyl-5-yl)pentanové kyselina]-1,4,7,10-tetraazacyklododekanu se za mírného zahřátí rozpustí ve 200 ml dimethylsulfoxidu. Při 10 °C se přidá 8,25 g (40 mmol) N,N-dicyklohexylkarbodiimidu a směs se míchá přes noc při laboratorní teplotě. Pak se roztok nalije do 3000 ml acetonu a míchá se 10 minut. Vyloučená tuhá látka se odfiltruje a přečistí se chromatografii na silikagelu RP-18 v soustavě voda-ethanol-acetonitril (gradient). Získá se 31,63 g (81 %) bezbarvé tuhé látky, obsahující 11,0 % vody.
Analýza (přepočteno na bezvodou látku):
Vypočteno: 32,07 %C, 3,57 %H, 20,06 %F, 7,83 %N, 5,97 %S,
9.76 %Gd, 2,86 %Na;
nalezeno: 31,94 %C, 3,48 %H, 20,19 %F, 7,69 %N, 5,85 %S,
9,87 %Gd, 2,99 %Na.
Příklad 18
5-Benzylester kyseliny N-trifluoracetyl-L-glutamové
Roztok 100 g (421,5 mmol) 5-benzylesteru kyseliny L-glutamové ve směsi 1000 ml ethylesteru kyseliny trifluoroctové a 500 ml ethanolu se míchá 24 hodiny při laboratorní teplotě, odpaří se k suchu a zbytek se krystaluje z diisopropyletheru. Výtěžek 140,47 g (96 %) bezbarvého krystalického prášku.
Analýza:
Vypočteno: 50,46 %C, 4,23 %H, 17,10 %F, 4,20 %N;
nalezeno: 51,35 %C, 4,18 %H, 17,03 %F, 4,28 %N.
-69φφ ··· · • · φ · φ · · ··· • «φφφφφφ · φ φ φ φ · « · φ φ · * φ · · · φφ φ φφ φφφφ φφ φφ
b) N-Bis(2-hydroxyethyl)amid-5-benzylester kyseliny
2-N-trifluoracetyl-L-glutamové
K roztoku 24,9 g (24,08 mmol) titulní sloučeniny z příkladu 18a, 2,53 g (24,08 mmol) diethanolaminu a 2,77 g (24,08 mmol) N-hydroxysukcinimidu ve 150 ml dimethylformamidu se při 0 °C přidá 8,25 g (40 mmol) N,N-dicyklohexylkarbodiimidu. Směs se míchá 3 hodiny při 0 °C a pak přes noc při laboratorní teplotě. Vyloučená močovina se odfiltruje, filtrát se odpaří ve vakuu k suchu a zbytek se podrobí chromatografii na silikagelu v soustavě dichlormethan-ethanol (20:1). Výtěžek
9,11 g (90 %) viskózního oleje.
Analýza:
Vypočteno: 51,43 %C, 5,51 %H, 13,56 %F, 6,66 %N;
nalezeno: 51,22 %C, 5,41 %H, 13,40 %F, 6,75 %N.
c) N-Bis(2-hydroxyethyl)monoamid kyseliny N-trifluoracetyl-L-glutamové
K roztoku 21,92 g (52,15 mmol) titulní sloučeniny z příkladu 18b v 500 ml ethanolu se přidají 3 g palladiového katalyzátoru (10% Pd/C) a směs se podrobí hydrogenaci při laboratorní teplotě. Katalyzátor se odfiltruje a filtrát se odpaří ve vakuu k suchu. Výtěžek 43,0 g (100 %) bezbarvé tuhé látky.
Analýza:
Vypočteno: 40,01 %C, 5,19 %H, 17,26 %F, 8,48 %N;
nalezeno: 39,84 %C, 5,13 %H, 17,09 %F, 8,68 %N.
d) N-Bis(2-hydroxyethyl)amid-5-[1-(4-perfluoroktylsulfonyl)piperazin]amid kyseliny N-trifluoracetyl-L-glutamové
K 10,96 g (33,2 mmol) titulní sloučeniny z příkladu 18c a
18,87 g (33,2 mmol) 1-perfluoroktylsulfonylpiperazinu (připraveného podle DE 19603033) v 80 ml tetrahydrofuranu se při 0 °C přidá 16,42 g (66,4 mmol) EEDQ (ethylester kyseliny 2-ethoxyti· ·♦··
-ΊΟ• ti ti • ti • ······· ti ti ti ti ti • » ti ti·· ti ti · • ti ti titi titititi titi ti*
-1,2-dihydrochinolin-l-karboxylové) a směs se míchá přes noc při laboratorní teplotě. Po odpaření ve vakuu k suchu se odparek podrobí chromatografíi na silikagelu v soustavě dichlormethan-methanol (20:1). Výtěžek 30,93 g (93 %) bezbarvé tuhé látky.
Analýza:
Vypočteno: 39,61 %C, 2,89 %H, nalezeno: 39,68 %C, 2,74 %H,
35, 66 %F, 6,19 %N, 3,54 %S; 35,81 %F, 6,13 %N, 3,40 %S.
e) N-Bis(2-hydroxyethyl)amid-5-[1-(4-perfluoroktylsulfonyl)piperazin]amid kyseliny L-glutamové
Do roztoku 30,24 g (30,22 mmol) titulní sloučeniny z příkladu 18d ve 200 ml ethanolu se uvádí 1 hodinu při 0 °C plynný amoniak. Směs se míchá 4 hodiny při 0 °C, pak se odpaří k suchu a zbytek se rozetře s vodou. Tuhá látka se odfiltruje a vysuší ve vakuu při 50 °C. Výtěžek 26,55 g (97 %) amorfního tuhého produktu.
Analýza:
Vypočteno: 41,12 %C, 2,89 %H, 35,66 %F, 6,19 %N, 3,54 %S; nalezeno: 41,15 %C, 2,83 %H, 35,78 %F, 6,28 %N, 3,71 %S.
f) N-Bis(2-hydroxyethyl)amid-5-[1-(4-perfluoroktylsulfonyl)piperazin]amid kyseliny N-[1,4,7-tris(karboxylatomethyl)-1,4,7,10-tetraazacyklododekan-10-(pentanoyl-3-aza-4-oxo-5-methyl-5-yl)]-L-glutamové, Gd-komplex
211,96 g (24,25 mmol) titulní sloučeniny z příkladu 18e,
2,79 g (24,25 mmol) N-hydroxysukcinimidu, 2,12 g (50 mmol) chloridu lithného a 15,27 g (24,25 mmol) Gd-komplexu 1,4,7-tris-(karboxylatomethyl)-10-[(3-aza-4-oxo-5-methyl-5-yl)pentanová kyselina]-1,4,7,10-tetraazacyklododekanu se za mírného zahřátí rozpustí ve 200 ml dimethylsulfoxidu. Při 10 °C se přidá 8,25 g (40 mmol) N,N-dicyklohexylkarbodiimidu a
-7144 4 * · ····
4 4 4 4 4 4 4 4 4 • ····· ··· 4··· 4 • 4 4 444 4444 «4 4 44 4444 44 44 směs se míchá přes noc při laboratorní teplotě. Pak se roztok nalije do 3000 ml acetonu a míchá se 10 minut. Vyloučená tuhá látka se odfiltruje a přečistí se chromatografii na silikagelu RP-18 v soustavě voda-ethanol-acetonitril (gradient). Získá se 27,43 g (81 %) bezbarvé tuhé látky, obsahující 11,0 % vody.
Analýza (přepočteno na bezvodou látku):
Vypočteno: 34,41 %C, 3,83 %H, 23,13 %F, 9,03 %N, 2,30 %S,
11,26 %Gd;
nalezeno: 34,34 %C, 3,98 %H, 23,29 %F, 9,19 %N, 2,15 %S,
11,07 %Gd.
Příklad 19
a) N-Dimethyl-bis(1,1-dihydroxymethyl)amid-5-benzylester kyseliny N-trifluoracetyl-L-glutamové
K roztoku 8,03 g (24,08 mmol) titulní sloučeniny z příkladu 18a, 3,98 g (24,08 mmol) dimethyl-bis(1,1-dihydroxymethyl)aminu a 2,77 g (24,08 mmol) N-hydroxysukcinimidu ve 150 ml dimethylformamidu se při 0 °C přidá 8,25 g (40 mmol)
N,N-dicyklohexylkarbodiimidu. Směs se míchá 3 hodiny při 0 °C a pak přes noc při laboratorní teplotě. Vyloučená močovina se odfiltruje, filtrát se odpaří ve vakuu k suchu a zbytek se podrobí chromatografii na silikagelu v soustavě dichlormethanethanol (20:1). Výtěžek 110,53 g (91 %) viskózního oleje.
Analýza:
Vypočteno: 50,00 %C, 5,66 %H, 11,86 %F, 7,18 %N; nalezeno: 50,17 %C, 5,82 %H, 11,80 %F, 7,15 %N.
b) N-Dimethyl-bis(1,1-dihydroxymethyl)monoamid kyseliny N-trifluoracetyl-L-glutamové
K roztoku 25,05 g (52,15 mmol) titulní sloučeniny z příkladu 19a v 500 ml ethanolu se přidá 6 g palladiového katalyzátoru (10% Pd/C) a směs se podrobí hydrogenací při laboratorní
-7299 9
9999
9999 99 9 99 9
9 9999 999 9999 9 • 99 999 9999
9 99 9999 99 99 teplotě. Katalyzátor se odfiltruje a filtrát se odpaří ve vakuu k suchu. Výtěžek 20,36 g (100 %) bezbarvé tuhé látky.
Analýza:
Vypočteno: 40,00 %C, 5,42 %H, 14,60 %F, 7,18 %N;
nalezeno: 40,10 %C, 5,53 %H, 14,69 %F, 7,28 %N.
c) N-[Dimethyl-bis(1,1-dihydroxymethyl)]amid-5-[1-(4-perfluoroktylsulfonyl)piperazin]amid kyseliny N-trifluoracetyl-L-glutamové
K 12,96 g (33,2 mmol) titulní sloučeniny z příkladu 19b a
18,87 g (33,2 mmol) 1-perfluoroktylsulfonylpiperazinu (připraveného podle DE 19603033) v 800 ml tetrahydrofuranu se při 0 °C přidá 16,42 g (66,4 mmol) EEDQ (ethylester kyseliny 2-ethoxy-l,2-dihydrochinolin-l-karboxylové) a směs se míchá přes noc při laboratorní teplotě. Po odpaření ve vakuu k suchu se odparek podrobí chromatografii na silikagelu v soustavě dichlormethan-methanol (20:1). Výtěžek 28,42 g (91 %) bezbarvé tuhé látky.
Analýza:
Vypočteno: 31,93 %C, 3,00 %H, nalezeno: 32,08 %C, 2,94 %H,
40,40 %F, 5,96 %N, 3,41 %S; 40,57 %F, 5,88 %N, 3,31 %S.
d) N-[Dimethyl-bis(1,1-dihydroxymethyl)]amid-5-[1-(4-perfluoroktylsulfonyl) piperazin] amid kyseliny L-glutamové
Do roztoku 28,41 g (30,2 mmol) titulní sloučeniny z příkladu 19c ve 200 ml ethanolu se uvádí 1 hodinu při 0 °C plynný amoniak. Míchá se 4 hodiny při 0 °C, pak se odpaří k suchu a zbytek se rozetře s vodou. Tuhá látka se odfiltruje a vysuší ve vakuu při 50 °C. Výtěžek 24,74 g (97 %) amorfní tuhé látky. Analýza:
Vypočteno: 32,71 %C, 3,46 %H, 38,24 %F, 6,63 %N, 3,80 %S; nalezeno: 32,75 %C, 3,33 %H, 38,38 %F, 6,68 %N, 3,81 %S.
····
-7344 4 • · · · « · · · 4 4 • · · · · · 4 4 4 4 • 4444444 4 4 · · · 4
444 4 4 4 4444
4 44 4444 44 44
e) N-[Dimethyl-bis(1,1-dihydroxymethyl)]amid-5-[1-(4-perfluoroktylsulfonyl) piperazin] amid kyseliny 2-N-[1,4,7-tris(karboxylatomethyl)-1,4,7,10-tetraazacyklododekan-10-(pentanoyl-3-aza-4-oxo-5-methyl-5-yl)]-L-glutamové, Gd-komplex
20,48 g (24,25 mmol) titulní sloučeniny z příkladu 19d, 2,79 g (24,25 mmol) N-hydroxysukcinimidu, 2,12 g (50 mmol) chloridu lithného a 15,27 g (24,25 mmol) Gd-komplexu 1,4,7-tris(karboxylatomethyl)-10-[(3-aza-4-oxo-5-methyl-5-yl)pentanová kyselina]-1,4,7,10-tetraazacyklododekanu se za mírného zahřátí rozpustí ve 200 ml dimethylsulfoxidu. Při 10 °C se přidá 8,25 g (40 mmol) N,N-dicyklohexylkarbodiimidu a směs se míchá přes noc při laboratorní teplotě. Pak se roztok nalije do 3000 ml acetonu a míchá se 10 minut. Vyloučená tuhá látka se odfiltruje a přečistí se chromatografii na silikagelu RP-18 v soustavě voda-ethanol-acetonitril (gradient). Získá se 29,05 g (83 %) bezbarvé tuhé látky, obsahující 11,0 % vody.
Analýza (přepočteno na bezvodou látku):
Vypočteno: 34,12 %C, 3,91 %H, 22,38 %F, 8,73 %N, 2,22 %S,
10,90 %Gd;
nalezeno: 34,24 %C, 3,98 %H, 22,39 %F, 8,69 %N, 2,15 %S,
10.87 %Gd.
Příklad 20
a) 5-Benzylester-[1-(4-perfluoroktylsulfonyl)piperazin]amid kyseliny N-trifluoracetyl-L-glutamové
K 11,06 g (33,2 mmol) titulní sloučeniny z příkladu 18a a
18.87 g (33,2 mmol) 1-perfluoroktylsulfonylpiperazinu (připraveného podle DE 19603033) v 80 ml tetrahydrofuranu se při 0 °C přidá 16,42 g (66,4 mmol) EEDQ (ethylester kyseliny 2-ethoxy-l,2-dihydrochinolin-l-karboxylové) a směs se míchá přes noc při laboratorní teplotě. Po odpaření ve vakuu k suchu se zbytek podrobí chromatografii na silikagelu v soustavě
-Ί499 9 99 9
9 9 9 9 9 9 9 9
9 9 9 9 9 9 9 9 9
9 9999 9 9 · · ·· · ··· · · · 9 9 9
9 99 9999 99 99 dichlormethan-methanol (20:1). Získá se 27,28 g (93 %) bezbarvé tuhé látky.
Analýza:
Vypočteno: 35,35 %C, 2,40 %H, 43,01 %F, 4,76 %N, 3,63 %S;
nalezeno: 35,48 %C, 2,51 %H, 42,87 %F, 4,73 %N, 3,50 %S.
b) [1-(4-Perfluoroktylsulfonyl)piperazin]amid kyseliny
N-trifluoracetyl-L-glutamové
K roztoku 21,92 g (52,15 mmol) titulní sloučeniny z příkladu 20a v 500 ml ethanolu se přidá 3 g palladiového katalyzátoru (10% Pd/C) a směs se podrobí hydrogenací při laboratorní teplotě. Katalyzátor se odfiltruje a filtrát se ve vakuu odpaří k suchu. Výtěžek 41,37 g (100 %) bezbarvého tuhého produktu.
Analýza:
Vypočteno: 28,76 %C, 1,91 %H, 47,89 %F, 5,30 %N, 4,04 %S;
nalezeno: 28,84 %C, 2,03 %H, 47,79 %F, 5,28 %N, 4,19 %S.
c) N-Bis(2-hydroxyethyl)amid-5-[1-(4-perfluoroktylsulfonyl)piperazin]amid kyseliny N-trifluoracetyl-L-glutamové
K roztoku 24,9 g (24,08 mmol) titulní sloučeniny z příkladu 20b, 2,53 g (24,08 mmol) diethanolaminu a 2,77 g (24,08 mmol) N-hydroxysukcinimidu ve 150 ml dimethylformamidu se při 0 °C přidá 8,25 g (40 mmol) N,N-dicyklohexylkarbodiimidu. Směs se míchá 3 hodiny při 0 °C a potom přes noc při laboratorní teplotě. Vyloučená močovina se odfiltruje, filtrát se ve vakuu odpaří k suchu a zbytek se podrobí chromatografií na silikagelu v soustavě dichlormethan-ethanol (20:1). Získá se 9,11 g (90 %) viskózního oleje.
Analýza:
Vypočteno: 31,37 %C, 2,75 %H, 43,15 %F, 6,36 %N, 3,64 %S; nalezeno: 31,22 %C, 2,61 %H, 43,30 %F, 6,25 %N, 3,81 %S.
-75··· · · · · · · · ···· · · · · · · • ······· · · ·· · · ··· · · · ···· ·· · ·· ···· ·· · ·
d) N-Bis(2-hydroxyethyl)amid-5-[1-(4-perfluoroktylsulfonyl)piperazin]amid kyseliny L-glutamové
Do roztoku 26,61 g (30,22 mmol) titulní sloučeniny z příkladu 20c ve 200 ml ethanolu se uvádí jednu hodinu při 0 °C plynný amoniak. Směs se míchá 4 hodiny při 0 °C, odpaří se k suchu a zbytek se rozmíchá s vodou. Tuhá látka se odsajeje a vysuší ve vakuu při 50 °C. Výtěžek 23,93 g (97%) amorfní tuhé látky.
Analýza:
Vypočteno: 30,89 %C, 3,09 %H, 39,56 %F, 6,86 %N, 3,93 %S;
nalezeno: 30,75 %C, 3,13 %H, 39,78 %F, 6,75 %N, 3,81 %S.
e) N-Bis(2-hydroxyethyl)amid-5-[1-(4-perfluoroktylsulfonyl)piperazin]amid kyseliny N-[1,4,7-tris(karboxylatomethyl)-1,4,7,10-tetraazacyklododekan-10-(pentanoyl-3-aza-4-oxo5-methyl-5-yl)]-L-glutamové, Gd-komplex
16,43 g (24,25 mmol) titulní sloučeniny z příkladu 20d, 2,79 g (24,25 mmol) N-hydroxysukcinimidu, 2,12 g (50 mmol) chloridu lithného a 15,27 g (24,25 mmol) Gd-komplexu 1,4,7-tris(karboxylatomethyl ) -10-[(3-aza-4-oxo-5-methyl-5-yl)pentankyselina]-1,4,7,10-tetracyklododekanu se za mírného zahřátí rozpustí ve 200 ml dimethylsulfoxidu. Pak se při 10 °C přidá 8,25 g (40 mmol) N,N-dicyklohexylkarbodiimidu a míchá se přes noc při laboratorní teplotě. Roztok se nalije do 3000 ml acetonu a míchá se 10 minut. Vyloučená pevná látka se odsaje a přečistí se chromatografií na silikagelu RP-18 v soustavě voda-ethanolacetonitril (gradient). Získá se 28,10 g (83%) bezbarvé tuhé látky, obsahující 11,0 % vody.
Analýza (přepočteno na bezvodou látku):
Vypočteno: 34,41 %C, 3,83 %H, 23,13 %F, 9,03 %N, 2,30 %S,
11,26 %Gd;
nalezeno: 34,44 %C, 4,98 %H, 23,19 %F, 8,89 %N, 2,15 %S,
11,17 %Gd.
-76• · · · φφφ φφφφ ·· · φφφφ φ φ · · · φ • ·φφφφ φφφ φφφφ φ φφφ φφφ φφφφ φφ φ φφ φφφφ φφ φφ
ΦΦ · • · φφφφ
Příklad 21
a) 5-Benzylester-[1-(4-perfluoroktylsulfonyl)piperazin]amid kyseliny N-trifluoracetyl-L-glutamové
K 11,06 g (33,2 mmol) titulní sloučeniny z příkladu 18a a
18,87 g (33,2 mmol) 1-perfluoroktylsulfonylpiperazinu (připraveného podle DE 19603033) v 80 ml tetrahydrofuranu se při 0 °C přidá 16,42 g (66,4 mmol) EEDQ (ethylester kyseliny 2-ethoxy-l,2-dihydrochinolin-l-karboxylové) a směs se míchá přes noc při laboratorní teplotě. Po odpaření ve vakuu k suchu se zbytek podrobí chromatografíi na silikagelu v soustavě dichlormethan-methanol (20:1). Získá se 27,28 g (93 %) bezbarvé tuhé látky.
Analýza:
Vypočteno: 35,35 %C, 2,40 %H, nalezeno: 35,48 %C, 2,54 %H,
43,01 %F, 4,76 %N, 42,87 %F, 4,73 %N,
3,63 %S; 3,40 %S.
b) 5-[1-(4-Perfluoroktylsulfonyl)piperazin]amid kyseliny N-trifluoracetyl-L-glutamové
K roztoku 21,92 g (52,15 mmol) titulní sloučeniny z příkladu 21a v 500 ml ethanolu se přidá 3 g palladiového katalyzátoru (10% Pd/C) a směs se podrobí hydrogenaci při laboratorní teplotě. Katalyzátor se odfiltruje a filtrát se ve vakuu odpaří k suchu. Výtěžek 41,37 g (100 %) bezbarvého tuhého produktu.
Analýza:
Vypočteno: nalezeno:
28,76 %C, 28,84 %C,
1,91 %H, 1,81 %H,
47,89 %F, 47,79 %F,
5,30 %N, 4,04 %S; 5,28 %N, 4,16 %S.
·· ·»··
-77·· · ·· *··· » · · « ·· ··
Příklad 22
Obsah kontrastního prostředku z příkladu 3 podle vynálezu v různých orgánech (včetně obohacení v nádoru a lymfatických uzlinách) u potkanů s karcinomem prostaty
Potkanům (Cop-Inzucht), kterým byl před 12 dny implantován karcinom prostaty Dunning R3327 MAT-Lu), byla intravenózně aplikována titulní sloučenina z příkladu 3 v dávce 100 pmol celkového gadolinia/kg tělesné hmotnosti. Pak se stanovil obsah kovu v různých orgánech, v nádoru i v lymfatických uzlinách (poolováno jako mesenteriální a periferní lymfatické uzliny) po 10 minutách, 1 hodině a 24 hodinách po aplikaci (střední hodnota ± standardní odchylka, n=3).
Titulní sloučenina z příkladu 3
Koncentrace Gd [ pmol/1] % Dávky na celkovou tkáň
10min p.i. ih p.i. 24h p.i. lOmin p.i. 1h p.i. 24h p.i.
Játra 137 ± 39 136 ± 1 172 6 3,79 ± 1,12 3,93 ± 0,20 5,37 ± 0,63
'Slezina 184 ± 58 161 ± 3 161 ± 19 0,25 ± 0,07 0,23 ± 0,01 0,25 ± 0,01
Pankreas 99 ± 26 95 ± 15 55 7 0,25 ± 0,08 0,23 ± 0,07 0,18 ± 0,01
Ledviny 359 ± 88 394 ± 41 292 ± 18 1,70 ± 0,39 2,00 ± 0,21 1,38 ± 0,07
Plíce 344 ± 95 321 ± 16 146 ± 19 1,30 ± 0,33 1,27 ± 0,05 0,56 ± 0,03
'Srdce 177 ± 46 151 ± 7 65 ± 12 0,40 ± 0,11 0,33 ± 0,01 0,15 ± 0,03
Mozek 16 ± 5 16 ± 3 5 ± 0 0,09 ± 0,02 0,10 ± 0,02 0,03 0,00
Sval* ** *** 41 :fc 12 40 ± 4 13 ± 2 0,12 ± 0,04 0,08 ± 0,01 0,03 0,01
Nádor 82 ± 32 126 ± 10 100 ± 6 0,20 ± 0,07 0,40 ± 0,12 0,46 ± 0,42
Stehenní kost 61 ± 10 64 ± 5 33 ± 1 0,50 ± 0,06 0,50 ± 0,02 0,26 ± 0,01
iMes. LU 155 ± 40 160 ± 5 127 ± 7 0,11 ± 0,04 0,10 ± 0,01 0,09 ± 0,01
Perif. LU 115 ± 27 186 ± 6 108 ± 6 0,13 ± 0,03 0,19 ± 0,03 0,11 ± 0,02
Žaludek (vyprázdněný) 90 ± 26 93 ± 3 48 ± 8 0,47 ± 0,16 0,50 ± 0,06 0,27 ± 0,03
Střevo (vyprázd.) 146 ± 37 130 ± 7 101 ± 12 2,48 0,56 1,85 ± 0,27 1,63 ± 0,15
Krev* 621 137 534 ± 12 169 ± 16 35,18 ± 7,43 30,63 ± 1,05 9,58 ± 1,02
Zbytek těla d: ± 103 ± 7 ± ... 31,0 5 ± 4,60
Moč 0-24 h 60 ± 19 - - 36,3 8 ± 2,36
Stolice 0-24 h 561 i 28 - - - - - - 8,91 ± 2,29
Suma orgánů··· 46,35 ± 9,98 41,79 ± 1,76 50,9 5 ± 4,52
Bilance ·· ± ·· ± ·· 96, 24 ± 3,47
* 58 ml krve/kg tělesné hmotnosti, ** pouze alikvot tkáně pravého holenního svalu, *** suma orgánů 10 min a 60 min p.i. bez ostatního těla.

Claims (21)

  1. PATENTOVÉ NÁROKY
    1. Perfluoralkylované komplexy, obsahující polární zbytky, obecného vzorce I (K)i - G - (Z-Rf)m (I) (R)P kde
    Rf je perfluorovaný, nerozvětvený nebo rozvětvený uhlovodíkový řetězec vzorce -CnF2nE, kde E je terminální atom fluoru, chloru, bromu, jodu nebo atom vodíku a n je číslo od 4 do
    30, je kovový komplex obecného vzorce II
    R1OOC
    R3
    I (II) kde
    R1 je atom vodíku nebo ekvivalent kovového iontu o atomovém čísle 21-29, 31-33, 37-39, 42-44, 49 nebo 57-83, za podmínky, že alespoň dvě R1 jsou ekvivalenty kovového iontu,
    R2 a R3 nezávisle na sobě jsou atom vodíku, Ci-C7~alkylová skupina, benzylová skupina, fenylová skupina, skupina
    -CH2OH nebo skupina -CH2OCH3, a
    -7999 9999
    9 9999999 9 9 99 9 9
    9 9 9 9 9 9 9 9 9 9
    99 9 99 9999 99 99
    U je skupina -C6H4-0-CH2-o-, skupina -(CH2)i-5-<o, fenylenová skupina, skupina -CH2NHCO-CH2-CH (CH2COOH) -€6Η4-ω-, skupina -C6H4- (OCH2CH2) o-i-N (CH2COOH) -CH2-cú, nebo Ci-Ci2-alkylenová skupina nebo skupina C7-Ci2-C6H4-O-, kteréžto dvě poslední skupiny jsou popřípadě přerušeny jedním nebo několika atomy kyslíku, jednou až třemi skupinami -NHCO-, jednou až třemi skupinami -CONH-, a/nebo jsou substituovány jednou až třemi skupinami - (CH2) 0-5COOH, přičemž ω značí místo připojení k -C0-, nebo je zbytek obecného vzorce III kde
    R1 má výšeuvedený význam, R4 je atom vodíku nebo pro R1 definovaný ekvivalent kovového iontu a U1 je skupina -CgH4-O-CH2-ω-, přičemž ω značí místo připojení k -C0-, nebo je zbytek obecného vzorce IV ·· φ
    -80·· · · · ···« kde R1 a R2 mají výšeuvedený význam, nebo je zbytek obecného vzorce VA nebo VB
    ROOC'
    CO-v / ''--COOR1
    -N /
    \ n^-coor1
    -COOR1 (VA)
    O íí
    Wv—Q-1
    -N (VB) KI--COOR1 'N'-COOR1 kde R1 má výšeuvedený význam, nebo je zbytek obecného vzorce VI
    R1OOCROOC:n n:
    -CO—'λλα» -COOR1 (VI) kde R1 má výšeuvedený význam, nebo je zbytek obecného vzorce VII
    R1OOCR1OOC·
    R1OOCROOC-
    U (VII) kde R1 má výšeuvedený význam a
    U1 je skupina -C6H4-O-CH2-c-, přičemž ω značí místo připojení k -CO-,
    -81·· ···· • · ·· · a ve zbytku K popřípadě přítomné volné kyselinové skupiny mohou popřípadě existovat jako soli organických a/nebo anorganických bází nebo aminokyselin nebo amidů aminokyselin,
    G je přinejmenším třikrát funkcionalizovaný zbytek zvolený z množiny následujících zbytků a) až i) (a) (b)
    H <x^N—(ci^j-c-co—γ H r^H
    4 β
    H
    Yz-CO-C-(CH2)4-N^P
    I H
    IMH α
    (c) β
    • · · · · · • · a
    -82(e) (f) (g) • aaa···· a · a · · · · · • a a ·· · · a i
    -N—(CH2)4-^—N-CO-C—(CH^-N-*νβ
    COH
    NH
    HN
    N NH (h) γ -CO-(CH2)2;3-p-CO^/3 NH i
    oC (i) CO-(CH2)2.3-CH-CO-v/,^ |h
    -83• · fcfcfcfc • fc · fc fcfcfcfc přičemž oí znamená místo připojení zbytku G ke komplexu K, β znamená místo připojení zbytku G ke zbytku R a γ znamená místo připojení zbytku G ke zbytku Z,
    Z je skupina y—n-so2-s nebo skupina γ-C (0) CH2O (CH2) 2-ε přičemž γ znamená místo připojení zbytku Z ke zbytku G a ε značí místo připojení Z k perfluorovanému zbytku Rf,
    R je polární zbytek, zvolený z množiny komplexů K obecného vzorce II až VII, přičemž R1 je zde atom vodíku nebo ekvivalent kovového iontu o atomovém čísle 20-29, 31-33, 37-39, 42-44, 49 nebo 57-83, a zbytky R2, R3, R4, U a U1 mají výšeuvedený význam, přičemž v případě, že G je zbytek (c) nebo (d) a R je komplex zvolený z obecných vzorců II a V, nesmí být R identické se zbytkem K v obecném vzorci I, jestliže Z je skupina δ-C (O) CH2O (CH2) 2-ε, nebo zbytek kyseliny listové, nebo nerozvětvený nebo rozvětvený, nasycený nebo nenasycený uhlovodíkový řetězec s 2-30 atomy uhlíku, který je vázán na zbytek G přes -C0-, -SO2- nebo přímou vazbou, a který je popřípadě přerušen 1-10 atomy kyslíku, 1-5 skupinami -NHCO-, 1-5 skupinami -CONH-, 1-2 atomy síry, 1-5 skupinami -NH- nebo 1-2 fenylenovými skupinami, které mohou být popřípadě substituovány 1-2 skupinami OH, 1-2 skupinami NH2, 1-2 skupinami -COOH nebo 1-2 skupinami -SO3H, nebo
    -84• · • · ···· ··· · · · · 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9
    99 · · · · · · · «· · · je popřípadě substituován 1-8 skupinami OH, 1-5 skupinami -COOH, 1-2 skupinami -SO3H, 1-5 skupinami NH2 nebo 1-5 Ci-C4-alkoxylovými skupinami, a
    1. m, p nezávisle na sobě jsou celá čísla 1 nebo 2.
  2. 2. Kovové komplexy podle nároku 1, vyznačující se tím, že ekvivalent kovového iontu R1 ve zbytku K je prvek o atomovém čísle 21-29, 39, 42, 44 nebo 57-83.
  3. 3. Kovové komplexy podle nároku 1, vyznačující se tím, že ekvivalent kovového iontu R1 ve zbytku K je prvek o atomovém čísle 27, 29, 31-33, 37-39, 43, 49, 62, 64, 70, 75 a 77.
  4. 4. Kovové komplexy podle jednoho z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že K je kovový komplex obecného vzorce II, III, VB nebo VII.
  5. 5. Kovové komplexy podle jednoho z nároků 1 až 4, v y z n ačující se tím, že polární zbytek R má význam komplexu K.
  6. 6. Kovové komplexy podle nároku 5, vyznačující se tím, že polárními zbytky R jsou komplexy K obecného vzorce II, III, VA nebo VII.
  7. 7. Kovové komplexy podle nároku 5 nebo 6, vyznačuj ίο í se t í m, že R1 je ekvivalent kovového iontu o atomovém čísle 20, 25 nebo 64.
    • ·· ·
  8. 8. Kovové komplexy podle jednoho z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že polární zbytek R má následující významy:
    -C(O)CH2CH2SO3H
    -C (0) CH2OCH2CH2OCH2CH2OH
    -C(0)CH2OCH2CH2OH
    -C (0) CH2OCH2CH (OH)ch2oh
    -C (0) CH2NH-C (0) ch2cooh
    -C(O)CH2CH(OH)CH2OH
    -C(0)CH2OCH2COOH
    -so2ch2ch2cooh
    -C(O)-C6H3-(m-COOH)2
    -C (0)CH20 (CH2) 2-C6H3- (m-COOH) 2
    -C (O)CH2O-C6H4-m-SO3H
    -C (0) CH2NHC (0) CH2NHC (O) CH2OCH2COOH
    -C (O)CH2OCH2CH2OCH2COOH
    -C (0) CH2OCH2CH (OH) CH2O-CH2CH20H
    -C (0)CH2OCH2CH(OH)CH2OCH2-CH(OH) -ch2oh
    -C(0)CH2S03H
    -C(O)CH2CH2COOH
    -C (O) CH (OH) CH (OH) CH2OH
    -C(0)CH20[ (CH2)2O]i-s-CH3
    -C(0)CH20[(CH2)20]i-9-H
    -C(O)CH2OCH(CH2OH)2
    -C (0) CH2OCH (CH2OCH2COOH) 2
    -C (0) -C6H3- (m-0CH2C00H) 2
    -C0-CH20- (CH2) 2O (CH2) 2O- (CH2) 2o (CH2) 2och3 zejména -C (0) CH2O [ (CH2) 20] 4-CH3.
  9. 9. Kovové komplexy podle jednoho z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že polární zbytek R je zbytek kyseliny listové.
    fc · fcfc • · fcfcfcfc
    -86··· fcfcfcfc fcfc · • fcfcfc fcfc · ·· · • · ···· fcfcfc fcfcfcfc · • fcfc fcfcfc fcfcfcfc fcfc · fcfc fcfcfcfc fcfc fcfc
  10. 10. Kovové komplexy podle jednoho z nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že G v obecném vzorci I je lysinový zbytek (a) nebo (b).
  11. 11. Kovové komplexy podle jednoho z nároků 1 až 10, vyznačující se tím, že U v kovovém komplexu K je skupina -CH2- nebo skupina -C6H4-O-CH2-g), přičemž ω označuje místo připojení k -CO-.
  12. 12. Použití kovových komplexů podle nároku 2 k přípravě kontrastních látek pro aplikaci v NMR diagnostice a v rentgenové diagnostice.
  13. 13. Použití kovových komplexů podle nároku 12 k přípravě kontrastních látek pro imaging infarktů a nekróz.
  14. 14. Použití kovových komplexů podle nároku 3 k přípravě kontrastních látek pro aplikaci v radiodiagnostice a radioterapii.
  15. 15. Použití kovových komplexů podle nároku 2 k přípravě kontrastních látek pro lymfografii za účelem diagnózy změn lymfatického systému.
  16. 16. Použití kovových komplexů podle nároku 2 k přípravě kontrastních látek pro aplikaci v nepřímé lymfografii.
  17. 17. Použití kovových komplexů podle nároku 2 k přípravě kontrastních látek pro aplikaci v intravenózní lymfografii.
    ·· toto··
    -87• · · toto ·· • toto ···· »· « ···· ·· · ·· * ········· ···· « ··· ··· ···« ·· · ·· to··· ·· ··
  18. 18. Použití kovových komplexů podle nároku 2 k přípravě kontrastních látek pro zobrazování cévního řečiště.
  19. 19. Použití kovových komplexů podle nároku 2 k přípravě kontrastních látek pro imaging nádorů.
  20. 20. Farmaceutické prostředky, obsahující přinejmenším jednu fyziologicky přijatelnou sloučeninu podle nároků 1 až 11, popřípadě s obvyklými galenickými přísadami.
  21. 21. Způsob přípravy perfluoralkylovaných komplexů, obsahujících s polární zbytky, obecného vzorce I (K)1-G-(Z-Rf)m 1 (I) (R)P kde K, G, R, Z, Rf,
    1, m a p jsou definovány v nároku 1, vyznačuj ící obecného vzorce Ha se t i m, že se karboxylová kyselina kde R5 je ekvivalent kovového iontu o atomovém čísle 21-29, 31-33, 37-39, 42-44, 49 nebo 57-83, nebo skupina, chránící karboxylovou skupinu, a R2, R3 a U mají výšeuvedené významy,
    4 4 44
    444 4 · · 4 44
    4444 44 4 44 4
    4 4 4444 4 4 4 4 4 4 4
    444 444 444« • 4 4 44 4444 44 44
    -8844 · nebo karboxylová kyselina obecného vzorce lila r5ooc (lila) kde R4, R5 a U1 mají výšeuvedené významy, nebo karboxylová kyselina obecného vzorce IVa
    OH :iva:
    kde R5 a R2 mají výšeuvedené významy, nebo karboxylová kyselina obecného vzorce Va nebo Vb
    R 00C / nx-co-oh
    COOR5
    HOOC'
    C00R / COOR5 —N / 5
    -COOR5
    -COOR5 \x (Va) (Vb) kde R5 má výšeuvedený význam,
    -89• ti • · · • · ti · • titi·· · · • ti • ti titititi ·· ·· nebo karboxylová kyselina obecného vzorce Via (Via) kde R5 má výšeuvedený význam, nebo karboxylová kyselina obecného vzorce Vila (Vila) kde R5 a U1 mají výšeuvedené významy, popřípadě v aktivované formě, podrobí o sobě známým způsobem kondenzační reakci s aminem obecného vzorce VIII
    H - G - (Z—Rf)m (VIII) (R)P kde G, R, Z, Rf, map jsou definovány výše, načež se popřípadě odštěpí případně přítomné chránící skupiny, za vzniku kovového komplexu obecného vzorce I, nebo když R5 znamená chránící skupinu, po odštěpení těchto chránících skupin se v následném kroku o sobě známým způsobem podrobí reakci s přinejmenším jedním oxidem kovu nebo solí kovu o atomovém čísle 21-29, 31-33, 37-39, 42-44, 49 nebo 57-83, a nakonec podle potřeby se popřípadě přítomné kyselé atomy vodíku nahradí kationty anorganických a/nebo organických bází, aminokyselin nebo amidů aminokyselin.
CZ2003341A 2000-08-11 2001-07-23 Perfluoralkylované komplexy s polárními zbytky, způsob jejich přípravy a jejich použití CZ2003341A3 (cs)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
DE10040858A DE10040858C2 (de) 2000-08-11 2000-08-11 Perfluoralkylhaltige Komplexe mit polaren Resten, Verfahren zu deren Herstellung und ihre Verwendung

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CZ2003341A3 true CZ2003341A3 (cs) 2003-05-14

Family

ID=7653176

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ2003341A CZ2003341A3 (cs) 2000-08-11 2001-07-23 Perfluoralkylované komplexy s polárními zbytky, způsob jejich přípravy a jejich použití

Country Status (30)

Country Link
EP (1) EP1307237B9 (cs)
JP (1) JP2004506026A (cs)
KR (2) KR20080027397A (cs)
CN (1) CN1468113A (cs)
AR (1) AR035342A1 (cs)
AT (1) ATE359093T1 (cs)
AU (2) AU7977701A (cs)
BG (1) BG107541A (cs)
BR (1) BR0113187A (cs)
CA (1) CA2419259A1 (cs)
CZ (1) CZ2003341A3 (cs)
DE (2) DE10040858C2 (cs)
DK (1) DK1307237T3 (cs)
EE (1) EE200300060A (cs)
ES (1) ES2284671T3 (cs)
HR (1) HRP20030171A2 (cs)
HU (1) HUP0300769A3 (cs)
IL (1) IL154329A0 (cs)
MX (1) MXPA03001286A (cs)
NO (1) NO20030649L (cs)
NZ (1) NZ524080A (cs)
PL (1) PL365367A1 (cs)
PT (1) PT1307237E (cs)
RU (1) RU2289579C2 (cs)
SK (1) SK286239B6 (cs)
UA (1) UA74004C2 (cs)
UY (1) UY26873A1 (cs)
WO (1) WO2002013875A2 (cs)
YU (1) YU10503A (cs)
ZA (1) ZA200301947B (cs)

Families Citing this family (11)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US7344704B2 (en) 2002-07-10 2008-03-18 Schering Ag Use of perfluoroalkyl-containing metal complexes as contrast media in MR-imaging for visualization of intravascular thrombi
DE10231799B4 (de) * 2002-07-10 2006-10-05 Schering Ag Verwendung von perfluoralkylhaltigen Metallkomplexen als Kontrastmittel im MR-Imaging zur Darstellung von Intravasalen Thromben
DE102005033902B3 (de) * 2005-07-15 2007-04-05 Schering Ag Perfluoralkylhaltige Komplexe, Verfahren zu deren Herstellung, sowie deren Verwendung und diese enthaltende pharmazeutische Mittel
UY29663A1 (es) * 2005-07-15 2007-02-28 Schering Ag Complejos metalicos con contenido de perfluoroalquilo, procedimientos para su preparacion, así como su uso
DE102005033903B4 (de) * 2005-07-15 2007-08-09 Bayer Schering Pharma Ag Perfluoralkylhaltige Komplexe, Verfahren zu deren Herstellung, sowie deren Verwendung und diese enthaltende pharmazeutische Mittel
DE102006049821A1 (de) * 2006-10-18 2008-04-24 Bayer Schering Pharma Aktiengesellschaft Metallchelate mit perfluoriertem PEG-Rest, Verfahren zu deren Herstellung, sowie deren Verwendung
DE102007015598A1 (de) * 2007-03-29 2008-10-02 Heinrich-Heine-Universität Düsseldorf Verwendung von fluorhaltigen Verbindungen zu Diagnosezwecken mit Hilfe bildgebender Verfahren
EP3101012A1 (en) 2015-06-04 2016-12-07 Bayer Pharma Aktiengesellschaft New gadolinium chelate compounds for use in magnetic resonance imaging
ES2814555T3 (es) 2016-11-28 2021-03-29 Bayer Pharma AG Compuestos de quelato de gadolinio con alta relaxividad para usar en la obtención de imágenes por resonancia magnética
RU2681319C1 (ru) * 2017-10-27 2019-03-06 Федеральное государственное бюджетное образовательное учреждение высшего образования "Российский экономический университет имени Г.В. Плеханова" (ФГБОУ ВО "РЭУ им. Г.В. Плеханова") Ультраволокнистый биополимерный материал с бактерицидным эффектом
EP3883613A1 (en) 2018-11-23 2021-09-29 Bayer Aktiengesellschaft Formulation of contrast media and process of preparation thereof

Family Cites Families (5)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
DE4317588C2 (de) * 1993-05-24 1998-04-16 Schering Ag Fluorhaltige makrocyclische Metallkomplexe, Verfahren zu ihrer Herstellung, sowie ihre Verwendung
DE19603033A1 (de) * 1996-01-19 1997-07-24 Schering Ag Perfluoralkylhaltige Metallkomplexe, Verfahren zu deren Herstellung und ihre Verwendung in der NMR-Diagnostik
DE19608278A1 (de) * 1996-02-23 1997-08-28 Schering Ag Pharmazeutische Mittel enthaltend perfluoralkylhaltige Metallkomplexe, und ihre Verwendung in der Tumortherapie und interventioniellen Radiologie
DE19729013A1 (de) * 1997-07-03 1999-02-04 Schering Ag Oligomere, perfluoralkylhaltige Verbindungen, Verfahren zu deren Herstellung und ihre Verwendung in der NMR-Diagnostik
DE19744004C1 (de) * 1997-09-26 1999-07-22 Schering Ag Lipophile Metall-Komplexe für Nekrose und Infarkt-Imaging

Also Published As

Publication number Publication date
NO20030649L (no) 2003-04-11
ZA200301947B (en) 2004-06-25
DK1307237T3 (da) 2007-07-02
UA74004C2 (en) 2005-10-17
NO20030649D0 (no) 2003-02-10
UY26873A1 (es) 2002-03-22
HUP0300769A3 (en) 2009-03-02
AR035342A1 (es) 2004-05-12
KR20030022381A (ko) 2003-03-15
YU10503A (sh) 2006-08-17
DE50112336D1 (de) 2007-05-24
JP2004506026A (ja) 2004-02-26
EP1307237A2 (de) 2003-05-07
PL365367A1 (en) 2004-12-27
SK286239B6 (sk) 2008-06-06
IL154329A0 (en) 2003-09-17
ATE359093T1 (de) 2007-05-15
DE10040858C2 (de) 2003-12-18
RU2289579C2 (ru) 2006-12-20
DE10040858A1 (de) 2002-03-28
BG107541A (bg) 2004-01-30
AU7977701A (en) 2002-02-25
ES2284671T3 (es) 2007-11-16
NZ524080A (en) 2005-10-28
CN1468113A (zh) 2004-01-14
BR0113187A (pt) 2003-07-01
EP1307237B1 (de) 2007-04-11
WO2002013875A2 (de) 2002-02-21
EP1307237B9 (de) 2008-01-09
EE200300060A (et) 2004-12-15
HUP0300769A2 (hu) 2003-09-29
KR20080027397A (ko) 2008-03-26
SK1552003A3 (en) 2003-09-11
AU2001279777B2 (en) 2006-08-31
HRP20030171A2 (en) 2004-06-30
PT1307237E (pt) 2007-07-02
MXPA03001286A (es) 2004-04-20
CA2419259A1 (en) 2002-02-21
WO2002013875A3 (de) 2002-08-22

Similar Documents

Publication Publication Date Title
JP3723219B2 (ja) カスケードポリマー錯体、その製造方法及びこれらを含有する医薬
JP3137700B2 (ja) モノ‐n‐置換1,4,7,10‐テトラアザシクロドデカン誘導体、その製造法および該化合物を含有する医薬調剤
JP3701678B2 (ja) カスケードポリマー錯体、その製造方法及びこれらを含有する医薬
US6083479A (en) Contrast media for infarction and necrosis imaging
JP2002507977A (ja) ペルフルオロアルキル含有のオリゴマー化合物、その製造方法およびnmr診断法におけるその使用
CZ2003340A3 (cs) Perfluoralkylované komplexy s cukernými zbytky, způsob jejich přípravy a jejich použití
CZ2003341A3 (cs) Perfluoralkylované komplexy s polárními zbytky, způsob jejich přípravy a jejich použití
US20090297454A1 (en) Perfluoroalkyl-Containing Complexes, Process For Their Production As Well As Their Use
US6019959A (en) Oligomeric compounds that contain perfluoroalkyl, process for their production, and their use in NMR diagnosis
JP2009509915A (ja) ペルフルオロアルキル含有錯体、ならびにnmr、x線および放射線診断、さらに放射線治療のための造影剤としてのその使用法
PL187835B1 (pl) Związki kompleksowe polimeru kaskadowego, zawierające je środki farmaceutyczne, zastosowanie związku kompleksowego polimeru kaskadowego oraz czynnikikompleksotwórcze
JP5475454B2 (ja) 過弗素化されたpeg基を有する金属キレート類、それらの製剤方法、及びそれらの使用
US6676928B2 (en) Perfluoroalkyl-containing complexes with polar radicals, process for their production and their use
AU2006272025A1 (en) Complexes containing perfluoroalkyl, method for the production and use thereof