CZ200621A3 - Vydávací hlava pro tekutou látku - Google Patents

Abstract

Vydávací hlava pro tekutou látku je určená pro spojení se zásobníkem (1) tekuté látky, přičemž hlava obsahuje pevnou základní část (2), tvořenou zásobníkem nebo určenou k osazení na zásobník, otáčivý ovládací prvek (3), otáčivě osazený na základní části (2) okolo osy otáčení mezi dvěma krajními dorazovýmipolohami, a vydávací otvor (30), uzavíratelnýotáčením prvku (3) na základní části (2). Obě krajní dorazové polohy vymezují při otáčení ovládacího prvku (3) na základní části(2) dvě polohy otevření vydávacího otvoru (30), oddělované nejméně jednou mezilehlou polohou uzavření vydávacího otvoru (30), přičemžvydávací otvor (30) leží na ose otáčení prvku (3) na základní části (2).

Description

Vydâvaci hlava pro tekutou lâtku

Tento vynâlez se tÿkâ vydâvaci hlavy pro tekutou lâtku, urcenou pro spojeni se zâsobnikem tekuté lâtky. Tato vydâvaci hlava obsahuje obecnê pevnou zâkladni cast, tvorenou zâsobnikem nebo osazenou na zâsobnik. Hlava kromë toho obsahuje otâcivÿ ovlâdaci prvek, otâcivè osazenÿ na zakladni câsti okolo osy mezi dvêma krajnimi dorazovÿmi polohami. Hlava dale obsahuje vydâvaci otvor, uzaviratelnÿ otâcenim ovlâdaciho prvku na zakladni câsti. Tento druh hlavy je casto pouzivân jako uzaviraci systém, ovladatelnÿ pro vydâvâni kapalné, zrnité nebo prâékové tekuté lâtky, ulozené v zâsobniku. Pfednostné nachâzi tento druh hlavy pouziti v oblastech potravinâfstvi, péce o télo nebo i v kosmetice. Dalsi oblasti vsak nejsou vylouceny.

Obecné je tento typ vydâvaci hlavy se zakladni câsti a otâcivÿm ovlâdacim prvkem ovladatelnÿ mezi polohou otevreni a polohou uzavreni, a to otâàenim ovlâdaciho prvku na zâkladni câsti. Je rovnèz znâmé, êe otâceni otâcivého prvku na zâkladni câsti dovoluje odkrÿt nebo uvolnit jeden nebo vice vydâvacich otvorù, zavrenÿch v poloze uzavreni. Jsou rovnéz znâmé hlavy opatrené vice vydâvacimi otvory s odlisnÿmi prùrezy, které umoèfiuji ménit prutok tekuté lâtky vydâvacimi otvory. Vynâlez se vsak tÿkâ typu vydâvaci hlavy s jedinÿm vydâvacim otvorem. Otvor vsak mùâe obsahovat vice dêr. U tohoto typu vydâvaci hlavy s jedinÿm vydâvacim otvorem dovoluje otâcivé pfemisliovâni ovlâdaciho prvku pouze uzavirat nebo otvirat vydâvaci otvor mezi dvéma krajnimi dorazovÿmi polohami.

-2Cilem vynâlezu je vytvofit vydâvaci hlavu s jedinÿm vydâvacim otvorem, kterâ umoznuje modulové pouziti vydâvaciho otvoru. Dalsim cilem vynâlezu je umoznit postupné uvolnovâni vydâvaciho otvoru.

Pro dosazeni tèchto cilù navrhuje vynâlez, ze obë krajni dorazové polohy vymezuji pri otâceni ovlâdaciho prvku na zâkladni câsti dvé polohy otevfeni vydâvaciho otvoru, oddèlované nejménè jednou mezilehlou polohou uzavreni vydâvaci hlavy. Jednoduchÿm otocenim ovlâdaciho prvku na zâkladni câsti ve sméru hodinovÿch rucicek a ve smëru proti hodinovÿm rucickâm se tak dosâhne dvou poloh otevreni, ulozenÿch s vÿhodou soumérné vzhledem k poloze uzavreni. obé polohy otevreni mohou zajié€ovat shodné parametry prùtoku tekuté lâtky, takze obé polohy jsou zcela soumérné a ekvivalentni. Podle vynâlezu vsak vydâvaci hlava obsahuje prostredky pro mënëni prùtoku tekuté lâtky vydâvacim otvorem z jedné polohy otevreni do druhé. V düsledku toho dovoluje jedna poloha otevreni vydâvat za urcitÿ cas vice tekuté lâtky nez druhâ poloha otevreni. Ziskâ se tak modulové vydâvâni tekuté lâtky jedinÿm vydâvacim otvorem.

Podle vÿhodného provedeni je vydâvaci otvor ulozen na ose otâceni prvku na zâkladni câsti. Baleni nebo vydâvac opatrenÿ vydâvaci hlavou podle vynâlezu je tak ve formé bézné slânky nebo pepfenky s jedinÿm strednim axiâlnim otvorem.

Podle jiného vÿhodného znaku vynâlezu obsahuje vydâvaci hlava prostredky pro axiâlni presouvâni, uzpûsobené prvek pri jeho otâceni na zâkladni câsti axiâlné presouvat vzhledem k této zâkladni câsti.

-3S vyhodou obsahuji prostfedky pro axiâlni pfesouvâni nejménê jednu vodici drâhu majici dvè odlisné sekce, vzâjemnë spolu spojené v ùrovni dolniho bodu, pfiôemè kazdÿ z obou ûsekù vymezuje odpovidajici krajni doraz, pficemz krajni dorazy odpovidaji ptisluênÿm dvéma polohâm otevfeni a odpovidajici dolni bod odpovidâ poloze uzavfeni. S vyhodou tvofi zâkladni cast hlavy nejménê jedno okénko pro rotacni axiâlni vedeni, které probihâ na câsti obvodu zâkladni câsti, pficemè toto okénko vymezuje vodici drâhu a tvori dvê spolu spojené okénkové sekce, pficemè prvni sekce vymezuje prvni àikmÿ ùsek a druhâ sekce vymezuje druhÿ èikmÿ ùsek odlisnÿ od prvniho sikmého ùseku, priôemz kazdâ sekce vymezuje jeden dorazovÿ konec, pficemz dorazové konce jsou vzâjemné axiâlné posunuté, pficemz ovlâdaci prvek obsahuje nejménê jeden vÿbèzek pro rotaàni axiâlni vedeni, zasunutÿ v okénku tak, ze otâceni ovlâdaciho prvku na zâkladni câsti pûsobi pfesouvâni uvedeného vÿbézku v jeho odpovidâjicim okénku, takze dochâzi k pfesouvâni ovlâdaciho prvku v axiâlnim sméru pro dosazeni rùznÿch vÿsek podle toho, zda vÿbézek je v zâbéru na prvni sekci nebo na druhé sekci. Pro ménêni prûtoku mohou dâle mit sikmé ûseky odlisné sklony a/nebo délky. Podle jednoho praktického provedeni obsahuje zâkladni câst hlavy vénec vytvofenÿ s vice okénky pro rotaàni axiâlni vedeni, rozdélenÿmi po obvodë vénce, pfiàemÉ kryt obsahuje plâst lezici okolo vënce a vytvâfejici na vnitfni stranë vice vÿbëzkù pro rotacni axiâlni vedeni, zasunutÿch do odpovidâjicich okének.

Podle dalsiho znaku vynâlezu prvek tvofi vydâvaci otvor a zâkladni câst tvofi uzaviraci dfik, zasunutÿ v poloze uzavfeni ve vydâvacim otvoru a vysunutou z otvoru v polohâch

-4□tevreni rùznÿm zpùsobem, takze prùtoky skrz otvor jsou v polohâch otevfeni rùzné. Vice ci mené vÿrazné uvolnovaci vysunuti dfiku z vydâvaciho otvoru dovoluje mènit prùtok z jedné polohy otevfeni do druhé. Pfesnéji feceno dovoluje toto vice ci mène vÿrazné uvolnovaci vysunuti driku ménit prûfez pro prùtok tekuté lâtky prâvé za uvedenÿm jedinÿm vydâvacira otvorem. S vÿhodou obsahuje ovlâdaci prvek prostfedky pro axiâlni vedeni, nasunuté okolo dfiku tak, ze dfik je ulozen posuvné v uvedenÿch prostfedcich pro axiâlni vedeni, pficemz prostfedky pro axiâlni vedeni vybihaji smérem dolû z obvodu vydâvaciho otvoru a tvofi vice otvorû s velikosti proménlivou v zâvislosti na poloze dfiku v prostfedcich pro axiâlni vedeni. Podle jednoho praktického provedeni vynâlezu obsahuji prostfedky pro axiâlni vedeni nêkolik ramének vybihaji cich smérem dolû z vnëjsiho obvodu vydâvaciho otvoru, pficemz raménka jsou spojena stiracim prstencem, kluzné nasunutÿm okolo dfiku. Zâkladni câst mûze obsahovat vnitfni objimku, uvnitf které lezi dfik, pficemz ovlâdaci prvek obsahuje kryt ulozenÿ na objimce a tvofici vydâvaci otvor, pficemz kryt obsahuje prstencovÿ lem v tésném kluzném a otâcivém dotyku v uvedené objimce. Podle daléiho znaku vynâlezu obsahuje ovlâdaci prvek oddêlitelnÿ zârucni jazÿcek, zablokovanÿ zâkladni àâsti tak, ze ovlâdaci prvek je blokovanÿ proti otâceni na zâkladni câsti v poloze uzavfeni.

Kdyz se otoci ovlâdacim prvkem na zâkladni câsti na jednu stranu a druhou stranu z mezilehlé polohy uzavfeni, dosâhne se tak dvou poloh otevfeni, v nichz je axiâlni posun ovlâdaciho prvku rùznÿ. To pochâzi ze skutecnosti, ze jeden krajni doraz lezi axiâlné vÿse nez druhÿ. To se projevuje pfimo na vÿsce uvolnéni driku ve vydâvacim otvoru, coz dovo

-5luje obménovat prùtok.

Vynâlez bude nyni podrobnéji popsân s odvolânim na pripojené vykresy, znâzornujici priklad provedeni vynâlezu, neomezujici vynâlez.

Na obrâzcich:

- obrâzek 1 je perspektivni pohled, s câstecnÿm odfiznutim, na vydâvac tekuté lâtky opatfenÿ vydâvaci hlavou podle vynâlezu,

- obrâzek 2 je zvëtsenÿ pohled na vydâvaci hlavu z obrâzku Ί f

- obrâzek 3 je perspektivni pohled v pfiéném rezu na vydâvaci hlavu z pfedchozich obrâzku v poloze uzavreni,

- obrâzek 4 je pohled podobnÿ obrâzku 3 v jedné poloze otevf en!, a

- obrâzek 5 je pohled podobnÿ pohledu z obrâzku 4 v jiné poloze otevfeni.

Vydâvac tekuté lâtky, opatfenÿ vydâvaci hlavou podle vynâlezu, obsahuje zâsobnik 1 uràenÿ pro ulozeni obsahu tekuté lâtky, napfiklad soli, krému nebo êamponu. Konkrétnëji mûze bÿt tekutâ lâtka kapalnâ, zrnitâ nebo prâskovitâ. Zâsobnik 1 vytvâfi na svém hornim konci zaskakovaci drâzku 11 a osazeni 12 vybihajici radiâlné smérem dovnitf a zakoncené limcem 13. Limée 13 vymezuje otvor dovolujici tekuté lâtce ulozené v zâsobniku, aby mohla bÿt ze zâsobniku odebirâna. Limée neni rozhodujici soucâstka pro tento vynâlez - mûze mit jakÿkoli tvar a jakoukoli velikost. Stejnë tak mohou mit zaskakovaci drâzka 11, jakoè i osazeni 12 a limée 13 odlisnÿ tvar, aniz by se vsak z tohoto dûvodu opustil râmec vynâle

-6zu.

Tento zâsobnik 1 je zde pfipojen k vydâvaci hlavè obsahujici dva prvky, a to zâkladni cast 2 a otâcivÿ ovlâdaci prvek 3. Zâkladni cast 2 je zde osazena na zâsobniku 1, ale je rovnéz mozné uvazovat, ze zâkladni cast 2 je vytvorena ve formé monobloku se zasobnikem χ. I kdyz vydâvaci hlava zde obsahuje pouze dva prvky, neni vylouceno, ze mùze obsahovat jesté dalsi prvky v urcitÿch provedenich, které neopoustèji râmec vynàlezu. Priklad dvou prvkù je vsak vÿhodnÿ z hlediska tvéfeni a z hlediska montaée.

Jak je patrné z obrâzkù, obsahuje zâkladni ôâst 2 vnitrni objimku 21, vymezujici dolni konec 211 v tësném styku s limcem 13. Jednâ se zde o staticky têsnici styk, protoze zâkladni cast 2 je urcena pro pevné osazeni na zâsobniku 1. Objimka 21 vymezuje vnitrni prùchod, kterÿ je v primém styku s vnitfkem zâsobniku 1, jelikoz objimka lezi uvnitf limce 13. Stfedovè a axiâlné uvnitf^- objimky 21 je ulozen drik 20, vymezujici vnéjsi horni konec 201. Vnitrni stènu objimky 21 pripojuji k driku 20 pfidrÈné spojky 202. Drik 20 mâ s vÿhodou vâlcovou vnéjsi sténu, probihajici od jeho horniho konce 201. Objimka 21 je pfipojena v ùrovni jejiho horniho konce k vènci 22, kterÿ je uloâen v podstaté souose okolo objimky 21. Jak je mozno vidèt na nékterÿch obrâzcich, a zejména na obrâzku 2, je vênec 22 opatren nêkolika okénky 221 vytvârejicimi otvory ve sténè vénce 22. Tato okénka, kterâ jsou zde tri, tvori vodici drâhu. okénka jsou rozmisténa se stejnÿmi ùhlovÿmi rozestupy na obvodë vënce £2. Kazdé okénko 221 mâ tvar zalomeného vÿrezu v podstatë ve tvaru V s vrcholem orientovanÿm smérem dolû. Kazdé okénko 221 tak

-7vymezuje prvni okénkovou sekci 2211 a druhou okénkovou sekci 2212. Kazdâ okénkovâ sekce je ve formé stérbiny nebo v podstate primé rampy, ale naklonëné vzhledem k vodorovnému smèru nebo svislému smèru. Kazdâ sekce tak vymezuje sikmÿ ûsek 2215, 2216 majici urcitou délku, urcitÿ profil a urcitÿ sklon. Sklony obou sikmÿch ùsekù mohou bÿt shodné, ale s vÿhodou jsou podle vynâlezu sklony obou sikmÿch ùsekû odlisné. Prvni okénkovâ sekce 2211 mâ sklon sikmého ùseku mensi nez druhâ okénkovâ sekce 2212. Obé okénkové sekce 2211, 2212 jsou kromé toho vzâjemné spojeny v ûrovni dolniho bodu 2210. Na opacné strané mâ kazdâ okénkovâ sekce dorazovÿ konec 2213, 2214, kterÿ vymezuje krajni rozsah okénkovÿch sekci. Tyto dorazové konce 2213 a 2214 zde maji stejnou vzdâlenost od dolniho bodu 2210, takÉe kazdâ okénkovâ sekce mâ stejnou délku. Jelikoz jsou sklony sikmÿch ùsekû v obou okénkovÿch sekcich odlisné a jejich délky jsou stejné, nelezi dorazové konce 2213 a 2214 ve stejné rovinë, ale jsou vùci sobè axiâlné posunuté. Jelikoz je sklon sikmého ûsekû v druhé sekci 2212 vêts! nez sklon sikmého ùseku v prvni sekci 2211, lezi tedy dorazovÿ konec 2214 v axiâlnim sméru vÿse nez dorazovÿ konec 2213. Toto vzâjemné axiâlni posunuti dorazovÿch koncû obou okénkovÿch sekci mûze bÿt rovnéè dosazeno se stejnÿmi sklony sikmÿch ùsekû, ale s odlisnÿmi délkami sikmÿch ûsekû okénkovÿch sekci. Kdyz je totiz okénkovâ sekce 2212 dels! nez okénkovâ sekce 2211, ale obé maji stejné sklony sikmÿch ûsekû, bude dorazovÿ konec 2214 rovnëz axiâlné posunutÿ smërem nahoru vûci dorazovému konci 2213. Vzâjemné axiâlni posunuti dorazovÿch koncû okének 221 tak mûze bÿt ziskâno bud zmënou sklonu sikmÿch ûsekû okénkovÿch sekci nebo zmënou délek èikmÿch ûsekû okénkovÿch sekci. Je rovnëè mozné uvazovat kombinaci rozdilnÿch délek a sklonü.

-8Podle vynâlezu vsak neni vylouceno, aby dorazové konce okének lezely ve stejné roviné. Vzâjemnému posunuti tëchto koncù je vsak dâvâna pfednost.

Na obrâzku 2 je rovnéz mozno pozorovat, ze sikmé tiseky 2215 a 2216 tvofi kazdÿ ustoupeni 2217 a 2218, které pfedstavuje zlom lineârnosti sklonu. Tato ustoupeni, zuby nebo rovné ci stupnové ùseky vymezuji mezilehlé polohy mezi dolnim bodem 2210 a dorazovÿmi konci 2213 a 2214.

Zâkladni cast 1 tvofi okolo vénce 22 komplexni ùtvar, kterÿ neni na obvodé vénce pravidelnÿ. Zâkladni cast tak tvofi dvé opéry 24, pferusované jednak dolnim vÿfezem 25 a jednak ploéinou 26. Vÿfez 25 lezi nize nez opéry 24 a plosina 26 leâi také nize nez opéry 25, a to jestè nize nez vÿfez 25. Z obrâzku je patrné, ze vÿfez 25 leèi v podstaté diametrâlné opacné vzhledem k plosiné 26. Vÿfez 25 probihâ v rozsahu ûhlu pfiblizné 10 ai 30°, zatimco ploéina 26 probihâ po ùhlové délce vêts! neè 90°. Zâkladni éâst tvofi rovnéz v ùrovni jejiho dolniho vnéjsiho obvodu fixacni objimku 23 pro zaskakovaci upevnéni, urcenou pro spolupûsobeni se zaskakovaci drâzkou 11 tvofenou zâsobnikem 1. Zâkladni câst 2 je tak pevné osazena na zâsobniku 1 v ùrovni drâzky 11, a to tésné vzhledem k tésnému zasunuti câsti, tvofici dolni konec 211 objimky 21, do limce 13.

Otocnÿ ovlâdaci prvek 3 je zde ve tvaru krytu obsahujiciho otâcivÿ uzaviraci talif 31 se stfedové ulozenÿm vydâvacim otvorem 30. Na obrâzcich 1, 2 a 3 je dfik 20 zasunut v podstaté tésnicim zpûsobem do vydâvaciho otvoru 30. Talif 31 tvofi na vnitfnim obvodé vydâvaciho otvoru 30 sloupkové —9— lûzko 36 pro axiâlni vedeni, prohibajici po urcité vÿsce okolo dfiku 20. Sloupkové lùzko 36 pro axiâlni vedeni je zde tvoreno vètsim poctem spojkovych ramének (spojek) spojujicich obvod vydâvaciho otvoru 30 se stiracim prstencem 362. Sloupkové lùzko tak vymezuje nékolik prùchozich otvorû 363 mezi spojkovÿmi raménky 361. To je vidét na obrâzku 4, na némz je horni konec 201 driku 20 posunutÿ smèrem dolû vzhledem k taliri 31, takze uvolnuje otvory 363. Je tak snadno zrejmé, ze tyto otvory 363 tvori spojovaci prûchod mezi vnitrnim prostorem tvorenÿm objïmkou 21 v primém spojeni se zâsobnikem a vnêjskem hlavy. Tekutâ lâtka, ulozenâ v zâsobniku I,- tak mùèe vytékat vydâvacim otvorem .30/ kam prochâzi prûchozimi otvory 363, kdyz je drik 20 zatazenÿ dovnitr hlavy. Vodici a stiraci sloupkové lùzko 36 dovoluje nejen udrzovat drik 20 v ose otâceni hlavy, ale rovnêz dovoluje cistit drik 20 pri kazdé otocce ovlâdaciho prvku stiracim ücinkem, dosahovanÿm posunem driku ve sloupkovém lùzku. Prstenec 362, jakoz i spojkovâ raménka (spojky) 361 se ùcastni na tomto stiracim pùsobeni.

Talir 31 je prodlouzen v ùrovni jeho vnéjsiho otvoru plâstêm 32, vybihajicim smèrem dolû. Tento plâèt 32 je ulozen soustredné okolo vênce 22. Plâst 32 zde tvof-i vybêzky 221, které jsou zasunuté do odpovidajicich okének 221, tvorenÿch véncem 22. To je patrné na obrâzku 1, pro jeden vÿbézek a okénko. Je véak moiné si predstavit, ze plâst 32 obsahuje tri vÿbéâky 321, rozdèlené ve stejnÿch ùhlech 120° na obvodê vnitrni stêny plâèté 32. Vzhledem k tomu, ze kazdÿ vÿbëzek 321 je zasunutÿ do odpovidajiciho okénka 221, a èe toto okénko mâ profil se dvéma shodnÿmi nebo rozdilnÿmi sklony, mâ otoceni ovlâdaciho prvku 2 ^na zâkladni câsti 2 — 10— ûcinek v tom, ze se vÿbézky premistuji v okéncich podle profilu sklonû. Kdyz leèi vÿbézky 321 v ùrovni dolnich bodù 2210 okének 221, je otâcivÿ ovlâdaci prvek 3. ve své nejnizsi ùrovni vzhledem k zâkladni câsti 2. Drik 20 tedy leèi v jeho nejvyssi ùrovni ve sloupkovém lûzku 36 pro vedeni a stirâni. To odpovidâ poloze uzavteni vydâvaci hlavy, znâzornéné na obrâzcich 1,2 a 3, v nii horni konec 201 driku 20 lezi ve vydâvacim otvoru 30., a to s vyhodou tésné. Je rovnèz patrné, ze horni konec 201 lezi v podstaté ve stejné rovine jako tali f 31. Pri otâéivém pfemistovâni otoéného ovlâdacïho prvku 3 na zâkladni câsti 2 ve sméru hodinovÿch rucicek nebo ve smèru proti hodinovÿm rucickâm se vÿbézky posouvaji v jedné z obou okénkovÿch sekci tvorenÿch okénky. Vÿbézky tedy sleduji sklony vodicich drah vymezovanÿch okénkovÿmi sekcemi. Je tak mozné otâcet otâcivÿm ovlâdacim prvkem 2, az vÿbézky dosednou proti dorazovÿm koncùm 2213 nebo 2214, podle toho, zda se otâci prvkem 2 ve sméru hodinovÿch ruéiéek nebo proti sméru hodinovÿch rucicek. V obou pripadech je vÿbèzek nucen se presouvat axiâlnè smérem nahoru vzhledem k zalomenému tvaru okének 2211 s vrcholem orientovanÿm smérem dolû. To mâ ten ûcinek, èe se vyvolâvâ zvedâni talife 31 a tedy i vydâvaciho otvoru 30, zatimco 20 drik zûstâvâ pevnÿ. Vizuelné drik 20 klesâ ve sloupkovém lûzku 336, takze uvolnuje otvory 363. Kdyz vÿbézky dosednou proti koncovÿm dorazûm, vydâvaci hlava dosâhne polohy otevfeni. Jiné otevfené polohy se samozrejmé mûze dosâhnout, kdyz vÿbêzky dosednou proti druhÿm koncovÿm dorazûm okének. Jsou tedy k dispozici dvé krajni polohy otevreni, odpovidâjici dvéma polohâm zatazeni driku 20 ve sloupkovém lûzku 36. Je rovnéz mozné hovofit o uvolnovâni driku 20 z vydâvaciho otvoru 30. Kdyz koncové dorazy 2213 a 2214 lezi ve stejné vodorovné rovinê, t.j. kdyz neni — 11— mezi tëmito koncovÿmi dorazy zâdné axiâlni posunuti, je dfik zatazen nebo uvolnèn z otvoru v obou polohâch otevfeni stejnè a ve stejném rozsahu. Kdyz jsou naproti tomu koncové dorazy 2213 a 2214 vzâjemnë axiâlnë posunuté, jako je tomu v pfednostnim provedeni vynâlezu, odpovidaji obé polohy otevfeni dvèma rùznÿm polohâm zatazeni dfiku 20 vzhledem k vydâvacimu otvoru 30. To je vidét pfi srovnâni obrâzkù 4 a 5, které znâzorûuji vydâvaci hlavu v jejich dvou rùznÿch polohâch otevreni. Je snadno patrné, ze otvory 363 na obrâzku 4 jsou mens! nez na obrâzkù 5. To Ize vysvétlit tim, ze dfik 20 je spustèn ve sloupkovém lùiku 36 na obrâzkù 5 hloubëji nez na obrâzkù 4. Vÿtokovy prûtok tekuté lâtky jedinÿm vÿtokovÿm otvorem 30 je tak v poloze otevreni odpovidajici obrâzkù 5 vètëi nez v poloze znâzornéné na obrâzkù 4.

S vÿhodou vymezuj1 ustoupeni 2217 a 2218 tvofenâ na sikmÿch ùsecich 2215 a 2216 stabilni mezilehlé polohy otevfeni, odpovidajici pevnému mezilehlému vÿtokovému prûtoku. Pomoci jediného okénka je tak mozné definovat dvë krajni polohy otevreni, oddélované vice nez jednou pevnou mezilehlou polohou otevreni a nejménë jednou pevnou mezilehlou polohou uzavfeni. Je moèné uvazovat vice poloh uzavfeni a vice nez dvë mezilehlé polohy otevreni, nebo naopak jedinou mezilehlou polohu otevreni na jednom z obou sikmÿch ùsekû.

Vëtèi nebo menâi spustêni dfiku 20 ve sloupkovém lùzku 36 nebo ve vydâvacim otvoru 30 dovoluje obménovat vÿtokovÿ prûtok tekutiny. Zasunuti vÿbézkû do okének jak tvofi prostfedky pro axiâlni posouvâni pfi soucasném zajistovâni vedeni v otâceni.

-12Je rovnêz patrné, ze otâéivÿ ovlâdaci prvek 3. tvofi tésnici lem 33 v tèsném a otâcivém dotyku v objimce 21. Je tak zarucena dokonalâ dynamickâ têsnost vydâvaci hlavy. Ovlâdaci prvek 3. dâle rovnêz tvofi ovlâdaci knoflik 34., kterÿ napomâhâ manipulaci s prvkem 3. v otâceni. Ovlâdaci knoflik 34 lezi v ùrovni plosiny 26 mezi dvëma opèrami 24. Kdyz knoflik 34 dosedâ proti zadni opère, pfi pohledu na obrâzek 4, je vydâvaci hlava v poloze otevfeni s malÿm prùtokem. Naproti tomu kdyê ovlâdaci knoflik 34 dosedâ proti druhé opère 24, normâlnè lezici vpfedu na obrâzku 5, je vydâvaci hlava v poloze otevfeni s velkÿm prùtokem.

Podle jiného zajimavého charakteristického znaku obsahuje otoénÿ ovlâdaci prvek rovnéà zârucni prostfedky pro zâruku prvniho pouâiti ve formé jazÿcku 35, vytvofeného monoblokovè se zbytkem ovlâdaciho prvku 3 a uloèeného v ürovni vÿfezu 25. Jazÿcek 35 prohiba v podstatè po celé sifce vÿfezu 25 tak, ze dosedâ na obé pfilehlé opéry 24. Otocnÿ ovlâdaci prvek 2 3 ^e timto zpûsobem blokovân proti otâceni v poloze uzavfeni. To je zfetelné patrné na obrâzku 2, jakoz i na obrâzku 3. Pro ovlâdâni vydâvaci hlavy je nejprve tfeba utrhnout jazÿàek 35.

Vynâlez umoznuje ziskat vydâvaci hlavu majici dvé polohy otevfeni, shodné nebo s vÿhodou rozdilné, na kazdé stranè mezilehlé nebo i stfedové polohy uzavfeni. Pfesouvaci prostfedky ve formé spolupûsobeni mezi vÿbézky a okénky se zalomenÿm tvarem Ize pfirovnat k uréitému druhu zâvitu ve formé zalomeného ûtvaru se shodnÿmi nebo rùznÿmi sklony a se shodnÿmi nebo rùznÿmi délkami sklonù.

Claims (10)

1. Vydâvaci hlava pro tekutou lâtku, urcenâ pro spojeni se zâsobnikem (1) tekuté lâtky, pficemz hlava obsahuje pevnou zâkladni câst (2) , tvofenou zâsobnikem nebo urcenou k osazenï na zâsobnik, otâôivÿ ovlâdaci prvek (3), otâcivé osazenÿ na zâkladnï àâsti (2) okolo osy otâceni mezi dvêma krajnimi dorazovÿmi polohami, a vydâvaci otvor (30), volitelné uzaviratelnÿ otâôenim prvku na zâkladnï àâsti, pricemz vydâvaci otvor (30) leii na ose otâceni prvku na zâkladnï câsti, pficemz obé krajni dorazové polohy vymezuji dvè polohy otevreni vydâvaciho otvoru, oddëlované nejmène jednou mezilehlou polohou uzavfenï vydâvaciho otvoru, vyznaàenâ tim, ze vydâvaci hlava obsahuje prostfedky (221, 321) pro axiâlni pfesouvâni, uzpùsobené pfesouvat prvek (3) pri jeho otâceni na zâkladnï câsti (2) axiâlné vzhledem k této zâkladnï câsti, priéemz prostfedky pro axiâlni presouvâni obsahuji nejméné jednu vodici drâhu (221) majici dvé sekce (2211, 2212), vzâjemnê spolu spojené v ürovni dolniho bodu (2210), pficemz kazdâ z obou sekci vymezuje sikmÿ ùsek a odpovidajici krajni doraz (2213, 2214), pfiàemâ krajni dorazy odpovidaji pfislusnÿm dvêma polohâm otevfeni a dolni bod odpovidâ poloze uzavreni, a pficemz sikmé ùseky maji rûzné sklony a/nebo délky.

2. Vydâvaci hlava podle nâroku 1, v niz zâkladnï câst tvofï nejméné jedno okénko (221) pro rotacni axiâlni vedeni, které probihâ na àâsti obvodu zâkladnï câsti, pficemz toto okénko vymezuje vodici drâhu a tvofï dvé spolu spojené okénkové sekce (2211, 2212), pfiôemè prvni sekce vymezuje prvnï sikmÿ ùsek a druhâ sekce (2212) vymezuje druhÿ sikmÿ ûsek odliènÿ od prvnïho sikmého üseku, pficemz kazdâ sekce vyme

-14zuje jeden dorazovÿ konec (2213, 2214), pficemz dorazové konce jsou vzâjemné axiâlné posunuté, pricemz ovlâdaci prvek obsahuje nejménë jeden vÿbézek (321) pro rotacni axiâlni vedeni, zasunutÿ v okénku tak, ze otâceni ovlâdaciho prvku na zâkladni câsti pùsobi presouvâni uvedeného vÿbézku v jeho odpovidajicim okénku, takze dochâzi k presouvâni ovlâdaciho prvku (3) v axiâlnim smèru pro dosazeni rûznÿch vÿsek podle toho, zda vÿbézek je v zâbéru v prvni sekci nebo v druhé sekci.

3. Vydâvaci hlava podle nâroku 1 nebo 2, v niz zâkladni éâst (2) obsahuje vénec (22) vytvorenÿ s vice okénky (221) pro rotacni axiâlni vedeni, rozdélenÿmi po obvodé vênce, pricemz prvek (3) obsahuje plâst (32) leèici okolo vénce a vytvâfejici na vnitfnï strané vice vÿbéâkù (321) pro rotacni axiâlni vedeni, zasunutÿch do odpovidajicich okének.

4. Vydâvaci hlava podle kteréhokoli z predchozich nârokû, obsahujici prostredky (20) pro ménéni prùtoku, dovolujici mènit vÿtokovÿ prûtok tekuté lâtky vydâvacim otvorem z jedné polohy otevfeni do druhé.

5. Vydâvaci hlava podle kteréhokoli z predchozich nârokû, v niz prvek (3) tvori vydâvaci otvor (30) a zâkladni câst (2) tvori uzaviraci drik (20), zasunutÿ v poloze uzavfeni ve vydâvacim otvoru a vysunutÿ od otvoru v polohâch otevfeni v rûzné mire, takze prûtoky skrz otvor jsou v obou polohâch otevfeni rûzné.

6. Vydâvaci hlava podle nâroku 5, v niz ovlâdaci prvek (3) obsahuje prostredky (36) pro axiâlni vedeni, nasunu

-15té okolo driku (20) tak, ze dfik je ulozen posuvné v uvedenÿch prostfedcich pro axiâlni vedeni, pficemz prostredky pro axiâlni vedeni vybihaji smérem dolù z obvodu vydâvaciho otvoru a tvori vice otvorù (363) s velikosti promënlivou v zâvislosti na poloze driku v prostredcich pro axiâlni vedeni.

7. Vydâvaci hlava podle nâroku 6, v niz prostredky pro axiâlni vedeni obsahuji nékolik ramének (361) vybihajicich smërem dolù z vnëjsiho obvodu vydâvaciho otvoru, pficemz raménka jsou spojena stiracim prstencem (362), kluznë nasunutÿm okolo driku.

8. Vydâvaci hlava podle kteréhokoli z nârokù 5 az 7, v niz zâkladni cast (2) obsahuje vnitfni objimku (21), uvnitf které lezi dfik (20), pricemÈ ovlâdaci prvek obsahuje kryt (31, 32) ulozenÿ na objimce a tvofici vydâvaci otvor (30), pficemz kryt obsahuje prstencovy lem (33) v tésném kluzném a otâcivém dotyku v uvedené objimce (21).

9. Vydâvaci hlava podle kteréhokoli z pfedchozich nârokù, v niz ovlâdaci prvek (3) obsahuje oddélitelnÿ zârucni jazÿcek (35), zablokovanÿ zâkladni câsti (2) tak, ze ovlâdaci prvek je blokovanÿ proti otâôeni na zâkladni câsti v poloze uzavfeni.

10. Vydâvaci hlava podle kteréhokoli z pfedchozich nârokù, v niz obë krajni polohy otevfeni jsou oddélovâny nejménë jednou pevnou mezilehlou polohou otevfeni.