CZ2008233A3

CZ2008233A3 - Tesnicí páska a textilní výrobek s touto páskou

Info

Publication number: CZ2008233A3
Application number: CZ20080233A
Authority: CZ
Inventors: SADATO@Hiroki; AKIMORI@Junichi
Original assignee: Japan Gore-Tex Inc.
Priority date: 2005-09-20
Filing date: 2006-09-20
Publication date: 2008-07-30
Also published as: US9527271B2; HUP0800343A2; CN101268162A; CN101268162B; RU2388857C2; JP2007084627A; CA2621509C; US20090233042A1; EP1927638A1; RU2008115441A; KR20080058338A; EP1927638A4; NO20081808L; TWI336348B; DK1927638T3; WO2007034837A1; US20130192748A1; EP1927638B1; PL384815A1; CA2621509A1

Abstract

Tesnicí páska pro utesnení spoju vrstvené textilie obsahuje základní fólii, tkaninu nalaminovanou na jedné strane základní fólie a vrstvu lepidla nalaminovanou na druhé strane základní fólie, pricemžtkanina má celkový faktor zakrytí C F.sub.celkem .n.= C F.sub.m.n. + C F.sub.t.n. = 500 až 1400, pricemž platí C F.sub.m.n.= a C F.sub.t .n.= , kde CF.sub.m.n. je faktor zakrytí osnovy CF.sub.t.n. je faktor zakrytí útku F.sub.m.n. je jemnost osnovy(dtex) F.sub.t.n. je jemnost útku (dtex) D.sub.m.n. je hustota osnovy (pocet/2,54 cm) D.sub.t.n. jehustota útku (pocet/2,54 cm).

Description

Těsnicí páska a textilní výrobek s touto páskou

Oblast techniky

Vynález se týká těsnicích pásek a textilních výrobků, jako oděvů, plachet, stanů, zavazadel a spacích pytlů, v nichž se těchto těsnicích pásek používá.

Dosavadní stav techniky

Na textilní výrobky, jako oděvy, plachty, stany, zavazadla a spacích pytle, kterých se používá v případech, kdy je potřebná nepromokavost, prachuvzdomost, větruvzdomost apod., se obecně používá vrstvených textilií s dvouvrstvou strukturou, v nichž je textilie, jako tkanina a úplet, nalaminována jako vrchní textilie na ochranné izolační vrstvě (jako je nepromokavá vrstva a nepromokavá folie), nebo trojvrstvou strukturou, kde je na druhé (vnitřní) straně ochranné izolační vrstvy úplet.

Nepromokavá vrstvená textilie s dvouvrstvou strukturou má na straně, která je v kontaktu s kůží, nepromokavou fólii vytvořenou z polyurethanové pryskyřice nebo podobné látky, tj. jako rubovou textilii, a je tedy nepříjemná na kůži, když zvlhne od vody nebo potu. Proto když se používá textilie s nepromokavou vrstvou s dvouvrstvou strukturou, používá se a laminuje se rubová textilie, jako síťová pletenina a taflová tkanina. Při tomto způsobu je však rubová textilie nepříjemná, jelikož ulpívá na kůži a vzduchová mezera mezi kůží a venkovním vzduchem (prostor vzniklý mezi nepromokavou vrstvenou textilií a rubovou textilií) se zvětšuje, takže vznikají problémy s paropropustností, která se při nošení snižuje a útvar se stává příliš objemným, než aby ho bylo možno uchovávat ve složeném stavu. Aby se dosáhlo dalšího zlepšení vlastností, pokud jde o nízkou hmotnost a přenosnost výrobku, a současně se snížil nepříjemný pocit na kůži a pocit špatného větrání, byly v posledních letech do obvyklého používání zavedeny vrstvené textilie s třívrstvou strukturou s nalaminovaným trikotovým úpletem jako rubovou textilií vrstvené nepromokavé fólie.

V případě, že je nepromokavá vrstvená textilie s třívrstvou strukturou zpracována na textilní výrobek, používá se k utěsnění jeho spoje, jako stehu nebo švu, těsnicí pásky. Utěsnění znamená utěsnění prostoru vzniklého v místě spoje textilního výrobku pryskyřicí; například v případě nepromokavých oděvů, které musejí být nepromokavé, se utěsňování

99

9 9

9 999 ·

• ·

9 9 9

9 99

9 9 9

9 99

9999

99

9 9

9999 99

9 9 9

99 provádí, aby se zabránilo proniknutí dešťové vody do prostoru vzniklého v místě spoje nepromokavé vrstvené textilie. Těsnicí páska má obvykle třívrstvou strukturu, v níž je na jedné straně základní fólie nalaminována textilie a na druhé straně je nalaminována vrstva lepidla. Jako textilie nalaminované v těsnicí pásce se používá trikotové pleteniny, která má stejný vzhled jako pletenina v nepromokavé vrstvené textilii s třívrstvou strukturou, aby se dosáhlo vzhledu těsnicí pásky shodného se vzhledem rubové textilie nepromokavé vrstvené textilie a zlepšil se omak.

Například v japonské patentové publikaci č. 2002-249730 A je popsána těsnicí páska s vynikající adhezí a trvanlivostí při praní, kterou lze používat k utěsňování textilií, jako nepromokavých oděvů, lyžařských oděvů a oblečení do hor. V těsnicí pásce je textilie nalaminována na tepelně odolné vrstvě tvořené vrstvou pryskyřice sestávající z části tepelně odolné vrstvy a z části tavné vrstvy s teplotou tání 120 °C nebo nižší a obsahující polyurethan jakožto hlavní součást s lepidlem. Část tavné vrstvy obsahuje 1 až 30 % polyesterové pryskyřice nebo polyamidové pryskyřice.

V japonské patentové publikaci č. H11-279903 A je popsána těsnicí páska, v níž je polyurethanová pryskyřice laminována na trikotovou pleteninu s počtem řádků 40 až 60 na 2,54 cm a obsahující vlákno polyamidu 66 o jemnosti 15 až 30 denier, přičemž mezi těsnicí páskou a trikotovým úpletem je uložena vrstva lepidla.

V japonské patentové publikaci č. H5-508668 A je popsána páska, která obsahuje expandovanou a nataženou porézní polytetrafluorethylenovou vrstvu a vrstvu termoplastického tavného lepidla, která je nanesena na jedné straně porézní polytetrafluorethylenové vrstvy, přičemž na jedné straně porézního polytetrafluorethylenu je naneseno termosetové lepidlo a má větší počet pórů, které jsou zčásti vyplněny lepidlem a strana porézního polytetrafluorethylenu, která není potažena termosetovým lepidlem je vytvořena tak, aby měla vysokou hustotu, a ke straně potažené termosetovým lepidlem ke připojena vrstva termoplastického tavného lepidla, čímž se spoj utěsní, aby jím nemohla proniknout kapalina.

Podstata vynálezu • ·

• · · · • · · • · · · · »» ·· • · · · • · ·· • · · · • · · · ·♦ ·· • · · ···· ·«

Jak již bylo uvedeno výše, těsnicí páska má obvykle trojvrstvou strukturu, přičemž na jedné straně základní fólie je nalaminována textilie a na druhé straně je vrstva lepidla, a přitlačením těsnicí pásky, která je uložena na ploše stehu nebo švu textilního laminovaného výrobku apod., za tepla se vrstva lepidla roztaví a prostoupí do textilního laminovaného výrobku a poté se ochladí, aby došlo ke ztuhnutí, takže textilní laminovaný výrobek a těsnicí páska jsou navzájem pevně spojeny. Textilie nalaminovaná na základní fólii těsnicí pásky však má praktické omezení - je nutné, aby byla nalaminována pletenina, a to z následujících důvodů:

Za prvé: bez nalaminování pleteniny na základní fólii je v části vzájemného křížení těsnicích pásek (dále označována jako místo křížení) snížen průnik vrstvy lepidla nalaminované v těsnicí pásce, která tvoří druhou vrstvu, do textilie nalaminované v těsnicí pásce, která tvoří první vrstvu, takže v místě křížení nelze dosáhnout dostatečného těsnicího účinku.

Za druhé: v případě zpracování textilního laminovaného produktu na oděvy se často utěsňuje rubová textilie oděvu; když však jakožto textilie těsnicí pásky není použito pleteniny, je základní fólie, které se používá v těsnicí pásce, přímo vystavena kontaktu s holou kůží, takže dochází ke zhoršování vzhledu a omaku.

Oproti tomu nevýhodou těsnicí pásky s nalaminovanou pleteninou je relativně velká hmotnost pleteniny. Při pokusech snížit hmotnost snížením jemnosti a hustoty se narazí na omezení, jelikož se pevnost stane nedostatečnou a pletenina je příliš tenká, a nelze ji zpracovat na těsnicí pásku. Dále existuje problém s pleteninou, jelikož vlákno tvořící pleteninu je třením s košilí, knoflíkem, suchým zipem apod. deformováno, čímž dochází k deformaci jeho struktury, a následkem toho zhoršení vzhledu a odření. Když se zvýší hustota pleteniny, aby se tyto problémy vyřešily, je výsledná těsnicí páska těžká nebo se sníží prostupnost vrstvy lepidla těsnicí pásky, která v místě křížení tvoří druhou vrstvu, do textilie těsnicí pásky, která v místě křížení tvoří první vrstvu, takže nelze dosáhnout dostatečného těsnicího účinku.

Na povrchu pleteniny díky její struktuře nezbytně vznikají konkávní a konvexní útvary. Když se však pletenina nalaminuje na základní fólii těsnicí pásky, jsou body kontaktu se základní fólií omezeny, takže je obtížné dosáhnout dostatečné adheze k základní fólii.

• · • · · • · · · · · ···· ·· ·· ··

Proto když se textilní výrobky, v nichž je použito těsnicí pásky, opakovaně perou, dochází k uvolňování pleteniny z okrajové části těsnicí pásky, a tím zhoršování vzhledu a trvanlivosti. Když se ke spojení základní fólie a pleteniny použije větší tloušťky a většího množství lepidla, textura je příliš tuhá, a vzhled a komfort výrobku je horší. Pletenina má vzhledem ke své struktuře nezbytně nízký modul a mez pevnosti v tahu; dostatečně silného spojení tedy nelze dosáhnout i když se těsnicí pásky s nalaminovanou pleteninou použitje na spoj textilního laminovaného výrobku provedený svařením bez stehů.

Vynálezu bylo dosaženo vzhledem k výše popsaným okolnostem. Úkolem vynálezu je překonat praktické omezení, že když se těsnicí pásky používá na textilní výrobek získaný tak, že se textilní laminovaný produkt podrobí šicímu nebo svařovacímu postupu, musí být na povrchu těsnicí pásky použita pletenina, a získat těsnicí pásku s vynikající trvanlivostí, která by byla lehká a tenká a vysoce komfortní, aniž by došlo ke zhoršení vzhledu a omaku.

Těsnicí páska podle vynálezu, která představuje řešení výše uvedeného problému, je těsnicí páska, která obsahuje základní fólii, tkaninu, která je nalaminována na jedné straně základní fólie a vrstvu lepidla, která je nalaminována na druhé straně základní fólie, přičemž tkanina má celkový faktor zakrytí (CF_Ceikem) od 500 do 1400, vypočtený z faktorů zakrytí osnovy a útku tvořících tkaninu podle následujících vzorců:

Vzorec 1

D

C F_t χ D,

CF_m: faktor zakrytí osnovy

CF_t: faktor zakrytí útku

F_m: jemnost osnovy (dtex)

F_t; jemnost útku (dtex)

D_m: hustota osnovy (počet/2,54 cm)

D_t: hustota útku (počet/2,54 cm) • · ·· · · ·· ·· ·· • · · · · · · φφφφ ·· · · · ··· · ··· ·· ··· ·· · · · · φ· • · · · · · · · ·· · ·····» ·Φ φφ φφ φφ

Vynález je zaměřen především na zlepšení nepromokavosti utěsněné části (zejména místa křížení) a také vzhledu, snížení hmotností a zlepšení omaku, v případě se zpracovává na textilní výrobek za použití tkaniny, která splňuje výše uvedený faktor zakrytí, jako textilie laminované v těsnicí pásce za účelem zlepšení prostoupení vrstvy lepidla těsnicí pásky, která tvoří druhou vrstvu, do tkaniny nalaminované na těsnicí pásce, která tvoří první vrstvu, v místě křížení, v němž se těsnicí pásky navzájem kříží (dále v některých případech uváděno jako impregnace v místě křížení). V přednostním provedení je alespoň jeden faktor zakrytí osnovy (CF_m) nebo faktor zakrytí útku (CF_t) v rozmezí od 200 do 800.

V přednostním provedení se alespoň osnova, nebo alespoň útek, které tvoří tkaninu, skládá ze dvou nebo více elementárních vláken. Díky použití osnovy nebo útku ze dvou nebo více elementárních vláken je textura výsledné těsnicí pásky měkká. Jemnost elementárního vláknaje například 12 dtex nebo méně. Díky jemnosti elementárního vlákna 12 dtex nebo nižší je textura výsledné těsnicí pásky měkčí.

V přednostním provedení je alespoň osnova, nebo alespoň útek, které tvoří tkaninu, dlouhovlákenná/ý. Za použití dlouhého vlákna totiž dochází ke snížení oděru na povrchu tkaniny, a tím zlepšení impregnace v místě křížení. Dále se dává přednost provedení, v němž je alespoň alespoň osnova, nebo alespoň útek, které tvoří tkaninu, texturovaným vláknem. Za použití texturovaného vlákna se zlepší impregnace v místě křížení, takže není pravděpodobné, že by se zhoršil vzhled nebo omak, i když se sníží hustota vlákna tkaniny.

Pokud jde o uspořádání tkaniny, dává se přednost například plátnové vazbě. Při použití plátnové vazby lze snadno snížit hustotu vlákna, a tím zlepšit impregnaci v místě křížení.

Pokud jde o základní fólii, nepromokavost těsnicí části lze zvýšit například tak, že se použije nepromokavé fólie. Jako nepromokavé fólii se dává přednost porézní fólii, která obsahuje hydrofobní pryskyřici, a větší přednost se dává porézní potetrafluorethylenové fólii.

Porézní fólie obsahující hydrofobní pryskyřici přednostně na straně, na které je nalaminována vrstva lepidla, obsahuje vrstvu hydrofilní pryskyřice. Pokud porézní fólie má vrstvu hydrofilní pryskyřice, zvýší se soudržnost porézní fólie obsahující hydrofobní pryskyřicí a vrstvy lepidla.

• · • ·· • · • · ·· «· • · · · ·· ··

V těsnicí pásce se jako lepidlu dává přednost například tavnému lepidlu. Za použití tavného lepidla lze utěsnění provádět snadno. Jako tavnému lepidlu se dává přednost polyurethanové pryskyřici. Kromě toho je tloušťka vrstvy lepidla těsnicí pásky přednostně například 120 pm nebo méně, aby výsledná těsnicí páska měla ve všech případech měkkou texturu.

Textilní výrobek podle vynálezu je textilním výrobkem získaným sešitím nebo svařením textilního laminovaného výrobku, v němž je alespoň sešitá část nebo svařená část podrobena utěsnění za použití výše popsané těsnicí pásky. Za použití těsnicí pásky podle vynálezu lze získat textilní výrobek s vynikajícím těsnicím účinkem.

Jako textilního laminovaného výrobku se používá výrobku, který obsahuje ohebnou fólii, tkaninu nalaminovanou na jedné straně ohebné fólie a textilii nalaminovanou na druhé straně ohebné fólie, přičemž tkanina má celkový faktor zakrytí (CF_ceik_em) od 700 do 1400, vypočtený z faktorů zakrytí osnovy a útku, které tvoří tkaninu, podle dále uvedeného vzorce, a těsnění se provádí na straně tkaniny textilního laminovaného produktu.

Vzorec 2

C F_t χ D_t

CF_m: faktor zakrytí osnovy

CF_t: faktor zakrytí útku

F_m: jemnost osnovy (dtex)

F_t: jemnost útku (dtex)

D_m: hustota osnovy (počet/2,54 cm)

D_t: hustota útku (počet/2,54 cm)

Tkanina vyhovující hodnotě výše uvedeného faktoru zakrytí totiž stejným způsobem jako tkanina laminovaná na těsnicí pásce vyniká v pronikání vrstvy lepidla těsnicí pásky a při zpracovávání textilního laminovaného produktu na textilní výrobek může dosáhnout * · vynikajícího těsnicího účinku v místě spojení (sešité části a svařené části). Kromě toho lze za použití textilního laminovaného výrobku laminovaného tkaninou získat výrobek, který je lehčí než textilní laminovaný výrobek, který je laminován obvyklou trikotovou pleteninou. Alespoň faktor zakrytí osnovy (CF_m) nebo alespoň faktor zakrytí útku (CF_t) je přednostně v rozmezí od 300 do 800.

Jako obebné fólii textilního laminovaného produktu se dává přednost paropropustné fólii, přičemž větší přednost se dává porézní polytetrafluorethylenové fólii. Za použití paropropustné fólie jakožto ohebné fólie lze získat textilní výrobek s vynikající nepromokavostí a paropropustností. Textilním výrobkem je například přednostně oděv.

Na základě tohoto vynálezu lze získat těsnicí pásku, která překonává praktické omezení, že na povrchu těsnicí pásky musí být použito pleteniny a která má současně vynikající bariérovou vlastnost (nepromokavost), je lehká, tenká a vysoce komfortní, aniž by došlo ke zhoršení jejího vzhledu nebo omaku. Pokud se na textilní výrobky používá těsnicí pásky podle vynálezu, mají vynikající bariérové vlastnosti (nepromokavost), vzhled i omak a mohou být lehčí a směstnatelné.

Přehled obr, na výkresech

Na obr. 1 je graficky znázorněna exemplární struktura těsnicí pásky podle vynálezu v příčném řezu.

Na obr. 2 je graficky znázorněna exemplární struktura utěsněné části v příčném řezu, kde byla utěsnění podrobena sešitá část.

Na obr. 3 je graficky znázorněna exemplární struktura utěsněné části v příčném řezu, kde byla utěsnění podrobena svařená Část.

Na obr. 4 je fotografický snímek z elektronového mikroskopu tkaniny použité na utěsňovací pásku podle zkušebního příkladu 1.

Na obr. 5 je fotografický snímek z elektronového mikroskopu pleteniny použité na utěsňovací pásku podle zkušebního příkladu 5.

♦ ♦ φ φ · φ

φ φφφ • φ · φ φ · •··· ·♦ ··

Na obr. 6 je schematicky znázorněn vzorek obsahující sešitou část, připravený za účelem zkoušení vodovzdomosti utěsněné části.

Na obr. 7 je schematicky znázorněn vzorek obsahující svařenou část, připravený za účelem zkoušení vodovzdomosti utěsněné části.

Dále jsou popsána přednostní provedení vynálezu.

(1) Těsnicí páska

Těsnicí páskou podle vynálezu je těsnicí páska, která obsahuje základní fólii, tkaninu, která je nalaminována na jedné straně základní fólie a vrstvu lepidla, která je nalaminována na druhé straně základní fólie, přičemž tkanina má celkový faktor zakrytí (CF_ceikem) od 500 do 1400, vypočtený z faktorů zakrytí osnovy a útku tvořících tkaninu podle následujících vzorců:

Vzorec 3

C F_t ⁼i/F|· x D_t

CF_m: faktor zakrytí osnovy

CF_t: faktor zakrytí útku

F_m: jemnost osnovy (dtex)

F_t: jemnost útku (dtex)

D_m: hustota osnovy (počet/2,54 cm)

D_t: hustota útku (počet/2,54 cm) (1-1) Tkanina

Nejprve bude popsána tkanina nalaminovaná na základní fólii, která se používá v řešeních podle vynálezu. Tkanina používaná v řešeních podle vynálezu má celkovou hodnotu (CFceikem) faktorů zakrytí osnovu a útku, které tvoří tkaninu, vypočtenou podle výše ·· ·· ·· ·· ·· ·· • · · · ··· ···· ·· · · · ··· · ··· ·· ··· ·· ··· · · · • · · · · · · ···· • · · · · · ·· ·· · · ·· uvedeného vzorce, která je (CF_ceikem) 500 nebo více, výhodněji 700 nebo více, ještě výhodněji 900 nebo více, a přednostně 1400 nebo méně, výhodněji 1300 nebo méně, a ještě výhoději 1200 nebo méně. Faktor zakrytí představuje hrubost sítě tkaniny; čím je tato hodnota vyšší, tím menší je prostor mezi vlákny, a čím je tato hodnota nižší, tím větší je prostor mezi vlákny.

j, V rámci tohoto vynálezu je celkový faktor zakrytí (CF_ceik_em) stanovený z faktorů zakrytí i o snový a útku, které tvoří tkaninu, podle výše uvedeného vzorce 500 nebo více, jelikož ise tak zajistí pevnost použité tkaniny, a tím se usnadní manipulace a zlepší ί l· i zpracovatelnost při současném zachování minimálních požadavků na vzhled a omak. Oproti tomu, aby se zajistila impregnace v místě křížení, musí mít tkanina používaná v řešeních podlp tohoto vynálezu síť s určitým stupněm hrubosti. Celkový faktor zakrytí vypočtený podle výše uvedeného vzorce je tedy přednostně 1400 nebo méně.

' i

H ';

Alespoň jeden z faktoru zakrytí osnovy (CF_m) a faktoru zakrytí útku (CF_t) je přednostně 200 nebo více, výhodněji 300 nebo více, a přednostně 800 nebo méně, výhodněji

700 nébo méně. Tím, že je alespoň jeden z faktoru zakrytí osnovy a faktoru zakrytí útku ve výše uvedeném rozmezí, zlepší se impregnace v místě křížení a současně se zajistí pevnost tkaniny, která se má použít a usnadní se manipulace s tkaninou při laminování. Faktory zakrytí osnovy a útku lze regulovat vhodnou volbou jemnosti a hustoty, jak je zřejmé z výše uvedených vzorců.

Jemnost osnovy a útku, které tvoří tkaninu, je přednostně 5 dtex nebo více, výhodněji i dtex nebo více, a přednostně 55 dtex nebo méně, výhodněji 33 dtex nebo méně. Jemnost 5 dtex nebo více zajišťuje fyzikální pevnost tkaniny a výsledné těsnicí pásky, a tedy v praxi odolnost proti opotřebení. Za použití jemnosti 55 dtex nebo méně se sníží tloušťka tkaniny a je táké možno snížit volný prostor mezi mezi vlákny, takže se zlepší impregnace místa křížení. Kromě toho je tak tkanina a výsledná těsnicí páska lehčí a jejich textura měkčí.

i Alespoň jeden z osnovy a útku, které tvoří tkaninu, je přednostně skládá ze dvou nebo

I !

více elementárních vláken. Za použití osnovy nebo útku ze dvou nebo více elementárních vláken se textura tkaniny a výsledné těsnicí pásky stane měkčí. Elementární vlákno tvořící

I ί N osnovu nebo útek má přednostně jemnost (najedno vlákno) 12 dtex nebo méně. Pokud je jemnost (na jedno vlákno) elementárního vlákna tvořícího osnovu nebo útek 12 dtex nebo méně, sníží se tloušťka tkaniny a zmenší se volný prostor mezi vlákny, a tím se zlepší • · · · · · 4 · · 4· •· · 4 · 444 · ··· • · 4 4 4 4 4 4 · · · *4 • · · · · 4 · · · *« ·♦·· 44 ·♦ 44 >444 impregnace v místě křížení. Kromě toho bude textura tkaniny a výsledné těsnicí pásky ještě měkěí.

Hustotu osnovy a útku, které tvoří tkaninu, lze vhodně volit tak, aby vyhovovala rozmezí celkového faktoru zakrytí.

Materiál vlákna, které tvoří tkaninu použitou v provedeních podle tohoto vynálezu (vlákna tvořícího osnovu nebo útek) není konkrétně omezen, ale v případě, že se na vrstvu lepidla těsnicí pásky použije dále popsaného tavného lepidla, měl by přednostně mít teplovzdomost vyšší než je teplota měknutí tavného lepidla. Jelikož teplota měknutí tavného lepidla je normálně nižší než asi 140 °C, přednostně se používá vlákna s teplotou měknutí 140 °C nebo více a teplovzdomostí, která nevede k podstatné deformaci při teplotě nižší než 140 °C, výhodněji vlákna s teplotou měknutí 170 °C nebo více a teplovzdomostí, která nevede k podstatné deformaci při teplotě méně než 170 °C.

Vláknem může být vlákno přírodní nebo vlákno syntetické. Jako příklady přírodních vláken lze uvést rostlinná vlákna, jako bavlnu a len, a vlákna živočišného původu, jako hedvábí, vlnu apod., a jako příklady syntetických vláken lze uvést polyamidové vlákno, polyesterové vlákno a akrylové vlákno. Konkrétně v případě oděvů se vzhledem k ohebnosti, pevnosti, teplovzdomostí, trvanlivosti, nákladům, lehkosti apod. dává přednost polyamidovému vláknu, polyesterovému vláknu apod.

Vlákno tvořící tkaninu, která se používá v řešeních podle tohoto vynálezu, může být buď dlouhovlákenné nebo krátkovlákenné, přednostně však dlouhovlákenné nebo vláknem, které se vláknu dlouhovlákennému v podstatě blíží. Když se totiž použije krátkého vlákna, je pravděpodobné, že dojde k uvolňování konců vláken na povrchu tkaniny a snížení impregnace v místě křížení, takže se těsnicí účinek spíše sníží. V případě použití krátkých vláken se uvolněné konce vláken na povrchu tkaniny výsledné těsnicí pásky přednostně odstraní opálením nebo tavením.

Typ vlákna není rozhodující, ale při praní, barvení po přípravě šedé textilie, následné laminaci a při manipulaci, pokud jsou osnova a útek tvořící tkaninu o nízké hustotě ze surového hedvábí, je pravděpodobné, že se kvůli klouzání vlákna nedosáhne vyhovujícího vzhledu nebo bude výroba složitá. Přednostně se proto používá texturovaného vlákna, ·· ·· ·· ·· ♦♦ φφ ···· ··· ΦΦΦΦ • · · φ · φφφ φ φ φφ ·· φφφ · φ φφφ φ φ φ • φφ ΦΦΦΦ ΦΦΦΦ ···· ·· ·· φφ «φ φφ přednostně texturo váného vlákna s nepravým zákrutem. Za použití texturovaného vlákna se oproti surovému hedvábí dosáhne lepší impregnace v místě křížení. Když se totiž použije texturovaného vlákna, zvětší se prostory mezi elementárními vlákny tvořícími vlákno a tím se usnadní proniknutí lepidla těsnicí pásky mezi elementární vlákna.

Typ vazby tkaniny není konkrétně omezen a jako typy vazby lze uvést keprovou vazbu, saténovou vazbu a plátnovou vazbu. Z nich se dává přednost plátnové vazbě. Pokud má tkanina plátnovou vazbu, dosáhne se výborné vyváženosti mezi vlastnostmi ve směru osnovy a ve směru útku, a pokud jde o strukturu, vynikající pevnosti a nepromokavosti, takže se snadno docílí nízké hustoty vlákna, a tím se zlepší impregnace v místě křížení.

(1-2) Základní fólie

Dále je popsána základní fólie, které se používá v řešeních podle vynálezu. Materiál základní fólie není konkrétně omezen, ale v případě, že se používá dále popsaného tavného lepidla těsnicí pásky, dává se přednost základní fólii s teplovzdomostí vyšší než teplota měknutí tavného lepidla. Jelikož je normálně teplota měknutí tavného lepidla nižší než asi 140 °C, přednostně se používá základní fólie s teplotou měknutí 140 °C nebo více a teplovzdomostí, která nevede k podstatné deformaci při teplotě nižší než 140 °C. Přednostně se používá základní fólie s teplotou měknutí 170 °C nebo méně a teplovzdomostí, která nevede k podstatné deformaci při teplotě nižší než 170 °C.

Jako příklady základní fólie lze uvést fólii z polyurethanové pryskyřice, polyesterové pryskyřice, jako polyethylentereftalátu a polybutylentereftalátu, akrylové pryskyřice, polyamidové pryskyřice, vinylchlorídové pryskyřice, syntetického kaučuku, přírodního kaučuku, silikonové pryskyřice a pryskyřice obsahující fluor. Kromě toho může základní fólie dále obsahovat modifikátor, jako pigment, látku pohlcující ultrafialové záření a plnivo.

Tloušťka základní fólie je s výhodou 5 pm nebo více, výhodněji 10 pm nebo více, a přednostně 300 pm nebo méně, výhodněji 100 pm nebo méně. Díky tloušťce základní fólie 5 pm nebo více se zlepší manipulace při výrobě, a díky tloušťce 300 pm nebo méně je možno zajistit ohebnost základní fólie. Tloušťkou základní fólie je průměrná tloušťka naměřená za použití číselníkového mikrometru (za podmínek, kdy kromě pružiny hlavního tělesa není ·· aplikováno žádné zatížení, pomocí číselníkového mikrometru se stupnicí v 1/1000 mm vyráběného firmou TECLOCK).

Jako základní fólie se přednostně používá nepromokavé fólie. Pokud se jako základní fólie použije nepromokavé fólie, může nepromokavost propůjčovat utěsněné části, na kterou byla aplikována těsnicí páska. V případech, kdy je konkrétně třeba, aby utěsňovaná část byla nepromokavá, používá se přednostně základní fólie s nepromokavostí 100 cm nebo více, přednostně 200 cm nebo více, měřenou jako nepromokavost podle JIS L 1092 A.

Jako příklady nepromokavé fólie lze uvést neporézní polymerní fólii nebo porézní fólii, která obsahuje hydrofobní pryskyřici, jako pryskyřici obsahující fluor, polyurethanovou pryskyřici ošetřenou hydrofobizující látkou (dále stručně uváděna také jako hydrofobní porézní fólie). Pod pojmem hydrofobní pryskyřice se rozumí pryskyřice, která pokud je tvarována do podoby hladké a ploché desky, vykazuje kontaktní úhel s kapkou vody na povrchu desky 60° nebo více (teplota měření: 25 °C), výhodněji 80° nebo více.

Hydrofobní porézní fólie je nepromokavá jakožto celek, jelikož hydrofobní pryskyřice, která tvoří materiál základní fólie, potlačuje vstup vody do póru. Na druhou stranu, jelikož jde o porézní těleso, do pórů fólie proniká lepidlo a dosáhne se kotvícího účinku, takže lze docílit trvanlivého slaminování. Z takových fólií se jako nepromokavé fólii dává přednost porézní fólii, která obsahuje pryskyřici obsahující fluor, vzhledem k její teplovzdomosti a rozměrové stabilitě, a větší přednost se dává porézní polytetrafluorethylenové fólii (která je dále v některých případech uváděna jako porézní PTFE fólie). Jelikož v porézní PTFE fólii polytetrafluorethylen, který je pryskyřičnou složkou tvořící základní materiál fólie, má vysoce hydrofobní charakter (nesmáčivý), lze dosáhnout vynikající nepromokavostí a současně získat film s vysokou porozitou, takže se díky kotvícímu účinku lepidla docílí vynikající trvanlivosti adheze.

Porézní PTFE film se získá tak, že se smísí jemný prášek polytetrafluorethylenu (PTFE) s pomocným tvářecím činidlem, čímž se získá tvářené těleso hmoty, z něhož se odstraní pomocné tvářecí činidlo a poté se výrobek za vysoké teploty a vysokou rychlostí expanduje do plochy, a má tak porézní strukturu. Řečeno jinými slovy, porézní PTFE fólie je tvořena uzly, které jsou navzájem propojeny jemnými krystalovými pásky, přičemž uzel je agregátem primárních částic polytetrafluorethylenu, a fibrilami, které jsou svazky • · ···· ··· ···· • · · · · ··· · · ·· ··········· ···· ·· ·· ·· _>β krystalových pásků plně rozvinutých z primárních částic. Prostor vymezený fibrilami a uzly spojujícími fibrily je pórem ve fólii. Porozitu, maximální průměr pórů apod. porézní PTFE fólie, které jsou popsány dále, lze regulovat úpravou expanzního poměru apod.

Maximální velikost póru hydrofobní porézní fólie je přednostně 0,01 pm nebo více, výhodněji 0,1 pm nebo více, a přednostně 10 pm nebo méně, výhodněji 1 pm nebo méně. Pokud je maximální velikost póru menší než 0,01 pm, je výroba fólie komplikovaná, zatímco pokud je velikost póru vetší než 10 pm, sníží se nepromokavost hydrofobní porézní fólie a také její pevnost, takže se s ní při následném zpracování, jako je laminace, manipuluje spíše obtížně.

Porozita hydrofobní porézní fólie je přednostně 50 % nebo více, výhodněji 60 % nebo více, a přednostně 98 % nebo méně, výhodněji 95 % nebo méně. Nastavením porozity hydrofobní porézní fólie na 50 % nebo méně se zvýši kotvicí účinek lepidla. Naproti tomu nastavením porozity na 98 % nebo méně lze zajistit pevnost fólie.

Maximální velikost póruje hodnota, která se měří podle normy ASTM F-316. Porozita se vypočítá podle následujícího vzorce ze zdánlivé hustoty (p) naměřené metodou měření zdánlivé hustoty podle JIS K 6885.

Porozita (%)= (2„2-p)/2,2x 100

Vhodná tloušťka hydrofobní fólie je přednostně 5 pm nebo více, výhodněji 10 pm nebo více, a přednostně 300 pm nebo méně, výhodněji 100 pm nebo méně. Nastavením tloušťky hydrofobní porézní fólie na 5 pm nebo více se zlepší manipulace při výrobě a nastavením tloušťky na 300 pm nebo méně se zajistí ohebnost hydrofobní porézní fólie. Tloušťka hydrofobní porézní fólie je průměrnou tloušťkou naměřenou za použití číselníkového mikrometru (za podmínek, kdy kromě pružiny hlavního tělesa není aplikováno žádné zatížení, pomocí číselníkového mikrometru se stupnicí v 1/1000 mm vyráběného firmou TECLOCK).

Podle tohoto vynálezu má hydrofobní porézní fólie přednostně na straně, kde je nalaminována vrstva lepidla vrstvu hydro film' pryskyřice. Vytvořením vrstvy hydro filní pryskyřice se zlepší mechanická pevnost hydrofobní porézní fólie a současně se zlepší adheze ·· ·* ·· ·· ·· ·· • · · · · · · · β · · • · · · · ··· · · ·· ·· ··· ·· · · · · · • · · ···· · · · · ···· ·· ·* ·· _{Μ e<} vrstvy lepidla, a zísiá se tak těsnicí páska s vynikající trvanlivostí. Vrstvu hydrofobní pryskyřice je možno vytvořit na povrchu hydrofobní porézní fólie, ale částí vrstvy hydrofilní pryskyřice může být impregnována povrchová část hydrofobní porézní fólie. Napuštěním pórů povrchu hydrofobní porézní fólie částí vrstvy hydrofilní pryskyřice se dosáhne kotvícího účinku, a tím se zlepší soudržnost vrstvy hydrofilní pryskyřice s hydrofobní porézní fólií.

Jako hydrofilní pryskyřice se přednostně používá polymerní látky, která obsahuje hydrofilní skupinu, jako hydroxyskupinu, karboxyskupinu, sulfonátovou skupinu a skupinu aminokyseliny, přičemž takový materiál ve vodě botná a je ve vodě nerozpustný. Konkrétně lze například uvést hydrofilní polymer, který je alespoň částečně ze síťovaný, jako polyvinylalkohol, acetát celulosy a nitrát celulosy a hydrofilní polyurethanovou pryskyřici, přičemž vzhledem k tepelné odolnosti, chemické odolnosti, zpracovatelnosti apod. se dává přednost polyurethanové pryskyřici.

Jako hydrofilní polyurethanové pryskyřice se používá polyurethanu na bázi polyesteru nebo polyurethanu na bázi polyetheru nebo prepolymeru obsahujícího hydrofilní skupinu, jako hydroxyskupinu, aminoskupinu, karboxyskupinu, sulfonovou skupinu a oxyethylenovou skupinu. K nastavení teploty tání (teploty měknutí) pryskyřice lze použít diisokyanátu, triisokyanátu nebo jejich aduktu, samotného nebo ve formě směsi se síťovadlem. V případě prepolymeru s terminálním isokyanátem lze jako tvrdidla použít polyolu se dvěma nebo více funkčními skupinami, jako diolu nebo jeho derivátu a triolu nebo jeho derivátu, nebo polyaminu se dvěma nebo více funkčními skupinami, jako diaminu nebo jeho derivátu a triaminu nebo jeho derivátu.

Jako způsob, kterým lze vytvářet vrstvu hydrofilní pryskyřice, jako hydrofilní polyurethanové pryskyřice, na povrchu hydrofobní porézní fólie, lze uvést způsob, při němž se připraví nanášecí kapalina, například tak, že se za použití rozpouštědla připraví roztok (poly)urethanové pryskyřice, pryskyřice se zahřívá, aby se roztavila apod. a výsledná nanášecí kapalina se nanese na hydrofobní porézní fólii pomocí nanášecího kalandru apod. Viskozita nanášecí kapaliny vhodná k napuštění povrchové části hydrofobní porézní fólie hydrofilní pryskyskyřicí je 20 000 mPa.s nebo méně, výhodněji 10 000 mPa.s nebo méně, za teploty při níž se provádí nanášení. V případě, že se připravuje roztok za použití rozpouštědla,, a viskozita roztoku se příliš sníží, i když to také závisí na složení rozpouštědla, roztok se po nanesení rozptýlí po celé hydrofilní porézní fólii; existuje možnost, že dojde k hydrofilizaci ·· ·♦ «φ ··φ* »· ♦·♦· ΦΦΦ 9 9 99 • · · * · φ·« « φ·· ·· ··· · · ··· ·9 Φ • · * · ♦ · · ···· • *· · *· 99 99 9999 celé hydrofobní porézní fólie a na povrchu hydrofobní porézní fólie se nevytvoří rovnoměrná vrstva pryskyřice, což zvyšuje možnost vzniku problémů s nepromokavostí. Je tedy žádoucí udržet viskozitu 500 mPa.s nebo více. Viskozitu lze měřit pomocí viskozimetru typu B vyráběného firmou TOKI SANGYO CO.,LTD.

(1-3) Vrstva lepidla

Dále bude popsána vrstva lepidla, která je nalaminována v těsnicí pásce podle tohoto vynálezu. Lepidlo, kterého se používá ve vrstvě lepidla, není konkrétně vymezeno, ale musí vykazovat těsnicí účinek, který spočívá v tom, že při utěsňování textilního výrobku vyplní volný prostor vzniklý v místě spojení, jako je místo stehu nebo švu, přednost se však dává tavnému lepidlu, tj. lepidlu, které lze tavit horkým vzduchem, ultrazvukem, vysokofrekvenční vlnou apod., jelikož se při utěsňování s tavným lepidlem dobře manipuluje. Jako tavného lepidla lze použít různých pryskyřic, jako polyethylenové pryskyřice nebo pryskyřice na bázi jeho kopolymeru, polyamidové pryskyřice, polyesterové pryskyřice, butyraldehydové pryskyřice, polyvinylacetátové pryskyřice nebo pryskyřice na bázi jeho kopolymeru, pryskyřice na bázi derivátu celulosy, polymethylmethakrylátové pryskyřice, polyvinyletherové pryskyřice, polyurethanové pryskyřice, polykarbonátové pryskyřice a polyvinylchloridové pryskyřice, a to podle potřeby samotné nebo ve formě směsi dvou nebo více druhů.

V případě, že se těsnicí pásky podle vynálezu používá na oděv, je nutné, aby kromě měkké textury byla trvanlivá při chemickém čištění a při praní. V takovém případě se jako tavnému lepidlu dává přednost polyurethanové pryskyřici.

Toková rychlost tavného lepidla (měřená při 180 °C za použití plastometru ”CFT-500” vyráběného firmou Shimadzu Corporation) je 40x 10'³ cm³/s nebo více, přednostně 60*10’³cm³/s nebo více, a přednostně 200χ 10'³ cm^J/s nebo méně, výhodněji 100x10'³ cm³/s nebo méně. Pokud je hodnota toku tavného lepidla příliš nízká, pevnost lepidla se stává nedostatečnou, zatímco pokud je příliš vysoká, je roztavené tavné lepidlo při utěsňování vymýváno z dírek sešité části nebo se roztěká od okrajů pásky, což vede ke zhoršování vzhledu a nedosáhne se dostatečné nepromokavostí.

♦ · ** «» ·· ·Β BB ·<·· «·· ·«· • · · · · «·Β · · ·Α ·· · · · ·· Β Β Β « • · · «··· Β Β Β · ···· ·· ·Β ·« ΒΒ ·«

Tloušťka vrstvy tavného lepidla je přednostně 20 μιη nebo více, výhodněji 50 μιη nebo více, a přednostně 400 μηι nebo méně, výhodněji 200 μιη nebo méně, zvláště přednostně 120 μπι nebo méně. Pokud by vrstva tavného lepidla byla méně než 20 μιη, bylo by množství pryskyřice příliš malé, takže by bylo obtížné utěsnit konvexní a konkávní útvary vlákna v části dírky, takže by nepromokavost sešité oblasti nebyla dostatečná. Kromě toho by bylo za použití vrstvy tavného lepidla o méně než 20 pm obtížné vytvořit trvalý povlak, takže by se zvýšila pravděpodobnost poruchy vrstvy tavného lepidla, která je označována jako rybí oko. Pokud by naopak vrstva tavného lepidla měla tloušťku více než 400 μηι, byla by doba potřebná roztavení tavného lepidla při nalisování těsnicí pásky za tepla příliš dlouhá, takže by se mohla snížit produkcitita a mohlo by docházet k tepelnému poškození základního filmu, který má být pojen. Pokud by se doba nalisování za tepla zkrátila, vrstva tavného lepidla by nebyla dostatečně natavená, takže by nebylo možno docílit dostatečného utěsnění. Kromě toho by utěsněná část po procesu pojem měla tvrdou texturu, pokud by těsnicí páska podle vynálezu byla použita na oděv, a textura utěsněné části by byla hrubá.

Tloušťka vrstvy tavného lepidla se také přednostně mění podle typu textilie použité v textilním laminovaném výrobku, který má být utěsněn. Pokud je například textilie na straně textilního laminovaného výrobku, která má být podrobena utěsnění, tkaninou, která vyhovuje dále popsaným požadavkům na faktor zakrytí, může být tloušťka vrstvy tavného lepidla menší, například je přednostně 120 μηι nebo méně. Pokud je tloušťka vrstva tavného lepidla 120 pm nebo méně, lze získat textilní výrobek s vynikající texturou a vynikajícím vzhledem sešité části. Kromě toho, protože množství pryskyřice tavného lepidla může být malé, díky snížení množství pryskyřice lze snížit materiálové náklady. Lepidlo je také při nalisování za tepla možno roztavit během krátké doby, a tak lze díky urychlení tohoto procesu zlepšit produktivitu. Díky synergickému účinku obou těchto výhod je možno snížit výrobní náklady na textilního výrobek. Pokud je však textilií na straně textilního laminovaného výrobku, která má být podrobena utěsňování, trikotová pletenina, je nutno použít dostatečného množství tavného lepidla, aby bylo možno vyplnit prostory v trikotové pletenině, takže v tomto případě je tloušťka vrstvy tavného lepidla přednostně 150 μιη nebo více.

Těsnicí páska podle vynálezu má přednostně 10% modul v podélném směru 10 N/cm nebo více, výhodněji 12 N/cm nebo více, a přednostně má 10% modul v podélném směru 50 N/cm nebo méně, výhodněji 30 N/cm nebo méně. Výše uvedené rozmezí 10% modulu v podélném směru umožňuje potlačit změnu šířky pásky před a po utěsnění, takže lze

44 44 J* ♦ · 44 • · Φ · Φ 4 4 44 4*

4 4 4 ♦ 444 44 44

4 *44 44 · 4 4 4 *·

44 4 4 4 4 4444 ♦ 4·4 44 ΦΦ 4444 44 utěsňování stabilnější. Pokud by byl 10% modul nižší než 10 N/cm, při utěsňování by se na pásce mohl vytvořil krček (páska deformovaná v podélném směru se zúží), takže by se na místě, kde se utěsňování provádí jen obtížně, jako je zakřivená oblast, nemuselo dosáhnout dostatečné plochy utěsnění. Pokud by 10% modul byl vyšší než 50 N/cm, textura těsnicí pásky by byla tvrdá, takže při jejím použití v textilním výrobku by utěsněná část byla spíše hrubá.

(2) Výroba těsnicí pásky

Dále je popsán způsob výroby těsnicí pásky podle vynálezu.

Způsob výroby těsnicí pásky podle vynálezu zahrnuje první stupeň, v němž se slaminuje základní fólie a výše popsaná tkanina, čímž se získá první laminovaný produkt; druhý stupeň, v němž se na stranu základní fólie prvního laminovaného produktu získaného v prvním stupni nanese lepidlo, čímž se získá druhý laminovaný produkt, a stupeň, v němž se druhý laminovaný produkt získaný ve druhém stupni nařeže na formu pásky. Dále jsou podrobně popsány jednotlivé stupně.

(2-1) První stupeň

V prvním stupni se slaminuje základní fólie s výše popsanou textilií, čímž se získá první laminovaný produkt. Ke slaminování základní fólie a výše popsané textilie se s výhodou používá způsobu, jako je lepení a sváření. V případě, že je jako materiál tkaniny použit materiál, který lze jen obtížně tavit, jako je polyamidové vlákno a polyesterové vlákno, základní fólie a výše popsaná tkanina se přednostně spojí pomocí lepidla.

Jako lepidlu se dává přednost lepidlu na bázi vytvrditelné pryskyřice, kterou lze vytvrdit chemickou reakcí, teplem, světlem a vlhkostí apod. Jako příklady lze uvést různá lepidla na bázi pryskyřice, jako polyesterové pryskyřice, polamidové pryskyřice, polyurethanové pryskyřice, silikonové pryskyřice, (meth)akrylové pryskyřice, polyvinylchloridové pryskyřice, polyolefinové pryskyřice, polybutadienového kaučuku, jiných kaučuků apod. Z nich se dává přednost lepidlu na bázi polyurethanové pryskyřice. Jako lepidlu na bázi polyurethanové pryskyřice se zvláštní přednost dává vytvrditelnému tavnému lepidlu.

·· ·· • · · • · ·· φ ····· • · ·· · · • · ·· · * · • ·· • · ·· ··

Vytvrditelné tavné lepidlo je při normální teplotě v pevném skupenství, za zahřívání se taví na kapalinu o nízké viskozitě, z níž se vytvrzovací reakcí, tj. pokračováním v zahřívání, dalším zvýšením teploty nebo stykem s polyfunkční skupinou obsahující vlhkost nebo jiné aktivní vodíky apod., stává kapalina o vysoké viskozitě nebo pevná látka. Vytvrzovací reakce může být podpořena za použití vytvrzovacího katalyzátoru, tvrdidla apod.

Jako vytvrditelnému tavnému lepidlu na bázi polyurethanové pryskyřice používanému ke slepování základní fólie a tkaniny, se dává přednost lepidlu, které má viskozitu 500 mPa.s až 30 000 mPa.s (výhodněji 3000 mPa.s nebo méně), když je zahříváním roztaveno na kapalinu o nízké viskozitě (totiž když je nanášeno za účelem lepení). Viskozitu v tomto případě představuje hodnota naměřená při teplotě 125 °C za použití viskozimetru s otáčivým kuželem/otáčivou deskou “ICI cone & plate viscometer” vyráběného firmou RESEARCH EQUIPMENT, v němž se jako rotační části použije kužele. Jako vytvrditelného tavného lepidla se přednostně používá lepidla vytvrditelného reakcí s vlhkostí.

Vytvrditelné tavné lepidlo na bázi polyurethanové pryskyřice lze získat adiční reakcí polyesterového polyolu, polyetherového polyolu apod. s alifatickým nebo aromatickým polyisokyanátem, jako TDI (tolylendiisokyanátem), MDI (difenylmethandiisokyanátem), XDI (xylylendiisokyanátem) a IPDI (isoforondiisokyanátem) tak, aby isokyanátové skupiny zůstaly terminální. Výsledné vytvrditelné tavné lepidlo na bázi polyurethanové pryskyřice má terminální isokyanátovou skupinu, takže reaguje se vzdušnou vlhkostí. Teplota tání vytvrditelného tavného lepidla na bázi polyurethanové pryskyřice je 50 °C nebo více, výhodněji 80 °C nebo více, a přednostně 150 °C nebo méně, což je teplota poněkud vyšší než teplota místnosti.

Jako příklady vytvrditelného tavného lepidla na bázi polyurethanové pryskyřice lze uvést lepidlo Bondmaster, které je dostupné na trhu od firmy Nippon NSC Ltd. Zahříváním na 70 až 150 °C se vytvrditelné tavné lepidlo na bázi polyurethanové pryskyřice roztaví a získá viskozitu, při které ho lze nanášet. Tavenina se nanese na základní fólii, aby ji bylo možno spojit s tkaninou, poté ochladí přibližně na teplotu místnosti, čímž přejde na formu polotuhé látky, takže lze zabránit nadměrné penetraci a difúzi do tkaniny. Poté působením vzdušné vlhkosti dojde k vytvrzovací reakci, a tak se dosáhne měkké a pevné adheze.

Způsob nanášení lepidla, které spojuje základní fólii a tkaninu, není konkrétně omezen a jako jeho příklady lze uvést nanášení válečkem, nastříkání a nanášení štětcem. Ke zvýšení ohebnosti se doporučuje nanášet lepidlo ve formě tenké vrstvy, nebo ho nenanášet v celistvé vrstvě, a nanést ho ve formě teček nebo řádků.

V případě, že se lepidlo nanáší ve formě tenkého filmu, je doporučená tloušťka vrstvy lepidla přednostně 5 pm nebo více, výhodněji 10 pm nebo více, a přednostně 100 pm nebo méně, výhodněji 70 pm nebo méně. Pokud by tloušťka vrstvy lepidla byla nižší než 5 pm, nebylo by možno dosáhnout dostatečné adheze, zatímto při tloušťce větší než 100 pm by textura výsledné těsnicí pásky byla tvrdá. Plocha adheze (plocha, na níž je naneseno lepidlo) v případě, že lepidlo není naneseno v celistvé vrstvě, přednostně činí 5 % nebo více, výhodněji 40 % nebo více, a přednostně 95 % nebo méně, výhodněji 90 % nebo méně, vztaženo na celkovou plochu povrchu základní fólie. Pokud by plocha adheze byla menší než 5 %, nebylo by možno dosáhnout dostatečné adheze. Pokud by plocha adheze byla větší než 95 %, nebyl by efekt zvýšení ohebnosti dostatečný.

Při stanovování množství lepidla, které se má nanést, je třeba brát v úvahu konkávnost a konvexnost, hustotu vlákna, potřebnou adhezi, trvanlivost apod. tkaniny. Lepidlo se nanáší přednostně v množství 1 g/m² nebo více, výhodněji 4 g/m² nebo více, a přednostně 50 g/m²nebo méně, výhodněji 30 g/m² nebo méně. Pokud by množství lepidla, které se má nanášet, bylo příliš malé, nedosáhlo by se dostatečné adheze, a v některých například odolnosti při praní. Pokud by však bylo množství lepidla příliš velké, laminovaný výrobek by mohl mít příliš tvrdou texturu, čemuž se nedává přednost.

Jako přednostní způsob laminace lze například uvést způsob, při němž se na základní fólii za použití válce s hlubotiskovým vzorem nanese tavenina vytvrditelného lepidla na bázi polyurethanové pryskyřice a na ni se umístí výše popsaná tkanina, a vrstvy se spojí tlakem za použití válce. Tímto způsobem lze zajistit dobrou pevnost adheze a současně dosáhnout dobré textury laminovaného produktu i dobrého výtěžku.

(2-2) Druhý stupeň

Ve druhém stupni se na stranu základní fólie prvního laminovaného produktu získaného v prvním stupni nanese lepidlo, čímž se získá druhý laminovaný produkt. Dále je popsán případ, v němž se jako lepidla používá tavného lepidla. Tavné lepidlo může být v celistvé formě, ve formě pelet, prášku, kuliček, vloček apod., a lze ho tak s výhodou používat. Jako způsob nanášení tavného lepidla na první laminovaný produkt získaný v prvním stupni lze uvést například způsob za použití rozpouštědla, způsob tavení teplem a vytlačovací způsob, přičemž z hlediska kvality a nákladů se dává přednost vytlačovacímu způsobu. Při vytlačovacím způsobu se tavné lepidlo roztaví teplem v extruderu, tlakem vede k hubici a z hubice vychází na základní fólii prvního laminovaného produktu a poté se ochladí pomocí chladicího válce, čímž se získá druhý laminovaný produkt.

(2-3) Třetí stupeň

Druhý laminovaný produkt získaný ve druhém stupni se podrobí řezání na vhodnou šířku, aby ho bylo možno používat jako těsnicí pásky. Řezání lze provádět obecně známým způsobem, při němž je možno s výhodou použít vnějšího a vnitřního nože (řezacího nože) apod. Řezaná šířka se s výhodou volí podle šířky potřebné pro pásku a je přednostně 5 mm nebo více, výhodněji 8 mm nebo více, a přednostně 50 mm nebo méně, výhodněji 25 mm nebo méně. Pokud by šířka byla méně než 5 mm, byla by plocha utěsněná páskou příliš malá, takže by mohl být porušen těsnicí účinek. Pokud by naopak šířka byla 50 mm nebo více, mohlo by docházet ke tvorbě záhybů a krabacení, a tedy zhoršení vzhledu výrobku.

Jelikož je druhý laminovaný produkt v prvním stupni slaminován s tkaninou, lze ho podrobit řezání za vysokého napětí, na rozdíl od produktu laminovaného pleteninou. Pod pojmem napětí se zde rozumí napínání v podélném směru při navíjení zpracovávané těsnicí pásky.

U tohoto vynálezu není napětí při navíjení těsnicí pásky při řezání konkrétně omezeno, a je přednostně 70 N/m nebo více a 100 N/m nebo méně. Za použití napětí 100 N/m nebo méně se potlačí prodloužení druhého laminovaného produktu v podélném směru, a tím se zabrání tvorbě krčku.

Pokud při výrobě těsnicí pásky, v níž je rubovým materiálem pletenina, je napětí při řezání 70 N/m nebo více, dochází ke tvorbě krčku, takže se páska zužuje, a když se napětí po nařezání uvolní, těsnicí páska se rozšíří na šířku, která je větší než šířka řezacího nože, což vede k nepravidelné šířce řezu. V případě vyššího napětí, 100 N/m nebo více, jelikož je těsnicí páska navíjena natažená v podélném směru, existuje pravděpodobnost, že válec znovu navinutý po nařezání bude deformován v konkávním tvaru. Pokud se naopak použije napětí 40 N/m nebo méně, je pravděpodobné, že okraj řezu nebude mít dobrou kvalitu a vznikne problém při řezání - navíjení nařezané pásky na řezací nůž. Jelikož těsnicí páska, v níž je jako rubového materiálu použito trikotové pleteniny, má sklon se natahovat v podélném směru, lze při tomto způsobu napětí při řezání nastavovat v úzkém rozmezí a horní limit rychlosti řezání je 15 m/min, a zvýšit rychlost lze jen obtížně.

(3) Textilní výrobek podle vynálezu

Do rozsahu vynálezu spadá textilní výrobek získaný šicím zpracováním textilního laminovaného výrobku, přičemž alespoň část sešitého dílu je utěsněna za použití těsnicí pásky podle vynálezu, a textilní výrobek získaný tak. že se textilní laminovaný výrobek podrobí tavnému zpracování - svařování, přičemž alespoň část svařeného dílu je utěsněna za použití těsnicí pásky podle vynálezu. Zpracováním textilního laminovaného výrobku na textilní výrobek za použití těsnicí pásky podle tohoto vynálezu je možno získat textilní výrobek s vynikajícím těsnicím účinkem. Alespoň část sešitého dílu nebo svařeného dílu lze utěsnit za použití těsnicí pásky podle vynálezu, a utěsnění za použití těsnicí pásky podle vynálezu lze podrobit celý sešitý díl nebo svařený díl.

Textilní laminovaný výrobek v textilním výrobku podle vynálezu není konkrétně omezen a do jeho rozsahu například spadá textilní laminovaný výrobek, v němž je na ohebné fólii nalaminována textilie.

V textilním produktu podle vynálezu se přednostně používá textilního laminovaného produktu, který obsahuje ohebnou fólii, tkaninu, která je nalaminována na jedné straně ohebné fólie, a textilii, která je nalaminována na druhé straně ohebné fólie, přičemž tkanina má celkový faktor zakrytí (CF_ccik_em) od 700 do 1400, vypočtený z faktorů zakrytí osnovy a útku, které tvoří tkaninu, podle následujících vzorců, a přičemž utěsnění za použití těsnicí pásky podle vynálezu je přednostně podrobena strana textilního laminovaného výrobku, na níž je nanesena tkanina. Pokud se totiž jako tkaniny nalaminované na straně textilního laminovaného výrobku, která má být utěsňována, použije tkaniny, jejíž faktor zakrytí spadá do výše uvedeného rozmezí, v místě spojení (sešití nebo svaru) lze dosáhnout vynikající impregnace lepidlem těsnicí pásky a vynikajícího těsnicího účinku, když se textilní • ·« • · • ··· • · • · · • · ·· ·· ·· laminovaný výrobek zpracovává na textilní výrobek stejným způsobem, jakým je tkanina nalaminována v těsnicí pásce.

Vzorec 1

C F_t χ D_t

CF_m: faktor zakrytí osnovy CF_t: faktor zakrytí útku F_m: jemnost osnovy (dtex) F_t: jemnost útku (dtex) D_m: hustota osnovy (počet/2,54 cm) D_t: hustota útku (počet/2,54 cm) (3-1) Tkanina

Dále je popsána tkanina nalaminovaná v textilním laminovaném výrobku, které se přednostně používá na textilní výrobek podle vynálezu. Tkanina používaná v řešeních podle vynálezu má celkovou hodnotu (CF_ceikem) faktorů zakrytí osnovu a útku, které tvoří tkaninu, vypočtenou podle výše uvedeného vzorce, která je (CF_ceik_em) 700 nebo více, výhodněji 800 nebo více, ještě výhodněji 900 nebo více, a přednostně 1400 nebo méně, výhodněji 1300 nebo méně, a ještě výhoději 1200 nebo méně. Celkovým faktorem zakrytí (CF_ceikem), stanoveným z faktorů zakrytí osnovu a útku, které tvoří tkaninu, podle výše uvedeného vzorce, 700 nebo více, se zajistí pevnost použité tkaniny, a tím se usnadní manipulace a zlepší zpracovatelnost při současném zachování minimálních požadavků na vzhled a omak. Při celkovém faktoru zakrytí nižším než 700 by fyzická pevnost (oděruvzdomost apod.) výsledného textilního laminovaného výrobku nepostačovala na praktické použití a nedosáhlo by se odpovídajícího vzhledu a omaku. Vzhled výsledného textilního laminovaného výrobku závisí na vzhledu vnějšího exponovaného povrchu a když je celkový faktor zakryti 700, je otvory mezi vlákny tkaniny patrnější ohebná fólie, takže výrobek nemůže splňovat kvalitativní požadavky kladené na textilní výrobek. Omak výsledného textilního laminovaného výrobku je pocit, který' výrobek vyvolává při dotyku s lidským tělem (pocit na kůži), když je však celkový faktor zakrytí nižší než 700, je omak hrubý. Na druhé straně, aby se zajistilo proniknutí lepidla těsnicí pásky do tkaniny, je nutno, aby tkanina, které se používá na textilní laminovaný výrobek, byla do jisté míry hrubá. Celkový faktor zakrytí osnovy a útku, které tvoří tkaninu, je tedy přednostně 1400 nebo méně. Pokud by celkový faktor zakrytí byl vyšší než 1400, neproniklo by lepidlo těsnicí pásky dostatečně do prostorů mezi vlákny tvořícími tkaninu, takže by nebyla zajištěna těsnicí schopnost utěsněné části a textura výsledného textilního laminovaného výrobku by byla tvrdá, což by vedlo k problémům při snižování hmotnosti.

Alespoň jeden z faktoru zakrytí osnovy (CF_m) a faktoru zakrytí útku (CF_t) tkaniny je přednostně 300 nebo více, výhodněji 400 nebo více, a přednostně 800 nebo méně, výhodněji 700 nebo méně. Tím, že je alespoň jeden z faktoru zakrytí osnovy a faktoru zakrytí útku tkaniny ve výše uvedeném rozmezí, se zajistí pevnost tkaniny, usnadní se manipulace s tkaninou a proniknutí lepidla těsnicí pásky do tkaniny apod. Faktor zakrytí osnovy a faktor zakrytí útku lze regulovat vhodnou volbou jemnosti a hustoty, jak je zřejmé z výše uvedených vzorců.

Přednostní provedení tkaniny, které se má použít v textilním laminovaném výrobku a vlákna, které tkaninu tvoří, je s výjimkou rozmezí faktoru zakrytí stejné jako přednostní provedení tkaniny, které se má použít v těsnicí pásce a vlákna, které tkaninu tvoří.

(3-2) Ohebná fólie

Dále je popsána ohebná fólie použitá v textilním laminovaném výrobku.

Pokud jde o ohebnost, není obebná fólie konkrétně omezena. Jako příklady ohebné fólie lze uvést fólii z polyurethanové pryskyřice, polyesterové pryskyřice, jako polyethylentereftalátu a polybutylentereftalátu, akrylové pryskyřice, polyolefinové pryskyřice, jako polyethylenu a polyolefinu, polyamidové pryskyřice, vinylchloridové pryskyřice, syntetického kaučuku, přírodního kaučuku, silikonové pryskyřice a pryskyřice obsahující fluor.

Tloušťka ohebné fólie je s výhodou 5 μπι nebo více, výhodněji 10 pm nebo více, a přednostně 300 pm nebo méně, výhodněji 100 pm nebo méně. Pokud by tloušťka ohebné fólie byla méně než 5 pm, s ohebnou fólií by se obtížně manipulovalo při výrobě, a při • ♦ tloušťce větší než 300 μιη by se zhoršila ohebnost ohebné fólie. Tloušťkou ohebné fólie je průměrná tloušťka ohebné fólie naměřená číselníkovým mikrometrem (za podmínek, kdy kromě pružiny hlavního tělesa není aplikováno žádné zatížení, pomocí číselníkového mikrometru se stupnicí v 1/1000 mm vyráběného firmou TECLOCK).

Jako ohebné fólie se přednostně používá nepromokavé, větruvzdomé a prachuvzdomé fólie. Pokud se jako ohebné fólie použije nepromokavé fólie, může nepromokavost propůjčovat výslednému textilnímu laminovanému výrobku. Pokud se použije nepromokavé a paropropustné fólie, může být nepromokavý a paropropustný také výsledný textilní laminovaný výrobek. Fólie, která je nepromokavá, nebo nepromokavá a paropropustná, je obvykle také větruvzdomá a prachuvzdomá. V případech, kdy je zvláště žádoucí nepromokavost, jak je tomu u nepromokavých oděvů, používá se přednostně ohebné fólie s nepromokavosti 100 cm nebo více, přednostně 200 cm nebo více, měřenou jako nepromokavost metodou podle JIS L 1092 A.

V přednostním provedení vynálezu se jako ohebné fólie používá nepromokavé a paropropustné fólie. Pod pojmem vodotěsná a paropropustná fólie se rozumí fólie, která je současně vodotěsná i paropropustná. To znamená, že výsledný textilní laminovaný výrobek může být současně paropropustný i nepromokavý. Když se například textilní laminovaný výrobek podle vynálezu zpracuje na oděv, je pára z tělesného potu osoby, která má oděv na sobě, textilním laminovaným výrobkem odvětrávána ven a osoba při nošení oděvu nemá pocit vlhka. Pod pojmem paropropustnost se v tomto textu rozumí schopnost propouštět vodní 'y páru. Ohebná fólie má přednostně paropropustnost například 50 g/πΓ nebo více, přednostně 100 g/m² nebo více, měřeno metodou podle JIS L 1099 B-2.

Jako příklady nepromokavé a paropropustné fólie lze uvést fólie z hydrofilních pryskyřic, jako je polyurethanová pryskyřice, polyesterová pryskyřice, silikonová pryskyřice a polyvinylalkoholová pryskyřice, a porézní fólie vyrobené z hydrofobních pryskyřic (které jsou dále také uváděny jako hydrofobní porézní fólie), jako jsou polyesterové pryskyřice, polyolefmové pryskyřice (například polyethylenové, polypropylenové), pryskyřice obsahující fluor a polyurethanové pryskyřice modifikované nesmáčivou látkou. Pod pojmem hydrofobní pryskyřice se rozumí pryskyřice, která, tvarována do podoby hladké a ploché desky, vykazuje kontaktní úhel s kapkou vody na povrchu desky 60° nebo více (teplota měření: 25 °C), výhodněji 80° nebo více.

• · ·

V hydrofobní porézní fólii porézní struktura s vnitřními póry (otevřenými póry) udržuje paropropustnost, a hydrofobní pryskyřice, která tvoří základní materiál fólie, brání vodě proniknout do pórů, takže fólie je jako celek nepromokavá. Z porézních fólií se jako nepromokavé a paropropustné fólii dává přednost porézní fólii vyrobené z pryskyřice obsahující fluor, výhodněji porézní polytetrafluorethylenové fólii (která je dále uváděna také jako porézní PTFE fólie”). Jelikož v porézní PTFE fólii polytetrafluorethylen, který je pryskyřičnou složkou tvořící základní materiál fólie, má vysoce hydrofobní charakter (nesmáčivý), lze dosáhnout vynikající nepromokavosti a paropropustností.

Jako porézní PTFE fólie lze použít stejné fólie jako v těsnicí pásce.

Hydrofobní porézní fólie přednostně obsahuje póry, jejichž vnitřní povrchy jsou potaženy hydrofobními a oleofobními polymery. Potahováním vnitřních povrchů pórů hydrofobní porézní fólie hydrofobními a oleofobními polymery se zabrání proniknutí různých nečistot, jako jsou kožní maz, strojní olej, nápoje a prací prostředky, do pórů hydrofobní porézní fólie nebo jejich zachycení v pórech. Tyto nečistoty vyvolávají snížení hydrofobnosti PTFE, kterého se přednostně používá v hydrofobní porézní fólii, což vede ke zhoršení nepromokavosti.

V tomto případě lze jako polymeru použít polymeru s postranním řetězcem obsahujícím fluor. Podrobnosti o tomto polymeru a způsobu jeho použití v porézní fólii jsou uvedeny například ve WO 94/22928.

Dále je popsán příklad potahovacího polymeru.

Jako potahovacího polymeru se přednostně používá polymeru s postranním řetězcem obsahujícím fluor (fluorovaný alkylový zbytek přednostně obsahuje 4 až 16 atomů uhlíku), který se získá polymerací fluoralkylakrylátu a/nebo fluoralkylmethakrylátu následujícího chemického vzorce (1)

Chemický vzorec 1 • * » · • · (I) ·· ·« • · · • · · a · · • ··· · ·· ··

C F₃(C f₂)„-ch₂ch₂-o-c-c r = c h₂ kde n představuje celé číslo od 3 do 13, R předtavuje vodík nebo methylskupinu.

Způsob potahování vnitřního povrchu pórů porézní fólie výše uvedeným polymerem zahrnuje přípravu vodné mikroemulze polymeru (střední průměr částic: 0,01 až 0,5 pm) s povrchově aktivním činidlem obsahujícím fluor (například perfluoroktanoátem amonným), napuštění pórů porézní fólie mikroemulzí a zahřívání. Zahříváním dojde k odstranění vody a povrchově aktivního činidla obsahujícího fluor a roztavení polymeru s postranním řetězcem obsahujícím fluor, který tak může utvořit povlak na vnitřním povrchu pórů porézní fólie a póry zůstanou otevřené. Tak lze získat hydrofobní porézní fólii s vynikající hydrofobností a oleofobností.

Jako potahovacího polymeru lze také použít jiných polymerů, jako je“AF polymer” (chráněný název; DuPont), “CYTOP” (chráněný název; Asahi Glass Co. Ltd.) apod. Potahování vnitřního povrchu pórů porézní fólie těmito polymery lze provádět tak, že se polymery rozpustí v inertním rozpouštědle, jako je rozpouštědlo“Fluorinert” (chráněný název; Sumitomo 3M Limited), vzniklým roztokem se napustí porézní PTFE fólie a poté se rozpouštědlo odpaří.

V textilním laminovaném výrobku podle vynálezu má přednostně hydrofobní porézní fólie na straně, na níž je nalaminována tkanina, vrstvu hydrofilní pryskyřice. Provedení s vrstvou hydrofilní pryskyřice je zvláště užitečné v případě, že se textilní laminovaný výrobek podle tohoto vynálezu zpracovává na oděvy, v nichž se na vnitřní straně používá tkaniny. To znamená, že hydrofilní pryskyřice absorbuje vlhkost, jako pot z lidského těla, a uvolňuje ho do okolí a brání různým nečistotám, jako kožnímu mazu a kosmetickým tukům, proniknout do pórů hydrofobní porézní fólie ze strany přivrácené k tělu. V některých případech takové znečištění může vést ke snížení hydrofobností PTFE, kterého se přednostně používá v hydrofobní porézní fólii, což může vést ke zhoršení nepromokavosti. Kromě toho se vytvořením vrstvy hydrofilní pryskyřice také zvýší mechanická pevnost hydrofobní porézní fólie, a lze tak získat hydrofobní porézní fólii s vynikající trvanlivostí. Vrstvu hydrofilní pryskyřice je možno vytvořit na povrchu hydrofobní porézní fólie, ale povrchová část • · · • · · · • · · • ··· ♦ ·

hydrofobní porézní fólie je přednostně hydrofilní pryskyřicí impregnována. Proniknutím vrstvy hydrofílní pryskyřice do pórů hydrofobní porézní fólie se dosáhne kotvícího účinku, což povede k větší soudržnosti vrstvy hydrofílní pryskyřice s hydrofobní porézní fólií. Je třeba poznamenat, že fólie, která je impregnována vrstvou hydrofílní pryskyřice v celé své tloušťce, má sníženou paropropustnost.

Jako hydrofílní pryskyřice se přednostně používá poiymerni látky, která obsahuje hydrofílní skupinu, jako hydroxyskupinu, karboxyskupinu, sulfonátovou skupinu a skupinu aminokyseliny, přičemž takový materiál ve vodě botoá a je ve vodě nerozpustný. Konkrétně lze například uvést hydrofílní polymery, které jsou alespoň částečně zesíťované, jako polyvinylalkohol, acetát celulosy a nitrát celulosy a hydrofílní polyurethanovou pryskyřici, přičemž vzhledem k tepelné odolnosti, chemické odolnosti, zpracovatelnosti, paropropustnosti apod. se zvláštní přednost dává polyurethanové pryskyřici.

Jako hydrofílní polyurethanové pryskyřice se používá polyurethanu na bázi polyesteru nebo polyurethanu na bázi polyetheru nebo prepolymeru obsahujícího hydrofílní skupinu, jako hydroxyskupinu, aminoskupinu, karboxyskupinu, sulfonátovou skupinu a oxyethylenovou skupinu. K nastavení teploty tání (teploty měknutí) pryskyřice lze používat diisokyanátů a triisokyanátů se dvěma nebo více isokyanátovými skupinami nebo jejich aduktu, samostatně nebo ve formě směsi se síťovadlem. V případě prepolymeru s terminálním isokyanátem lze jako tvrdidla použít polyolů se dvěma nebo více funkčními skupinami, jako diolů a triolu, nebo polyaminů se dvěma nebo více funkčními skupinami, jako diaminů a triaminů. Z hlediska vysoké paropropustnosti se dává větší přednost sloučeninám se dvěma funkčními skupinami než sloučeninám se třemi funkčními skupinami.

Jako způsob, kterým lze vytvářet vrstvu hydrofílní pryskyřice, jako hydrofílní polyurethanové pryskyřice, na povrchu hydrofobní porézní fólie, lze uvést způsob, při němž se připraví nanášecí kapalina, například tak, že se za použití rozpouštědla připraví roztok polyurethanové pryskyřice, pryskyřice se zahřívá, aby se roztavila apod. a výsledná nanášecí kapalina se nanese na hydrofobní porézní fólii pomocí nanášecího kalandru apod. Viskozita nanášecí kapaliny vhodná k napuštění povrchové části hydrofobní porézní fólie hydrofílní pryskyskyřicí je 20 000 mPa.s nebo méně, výhodněji 10 000 mPa.s nebo méně, za teploty při níž se provádí nanášení. V případě, že se připravuje roztok za použití rozpouštědla a když se viskozita roztoku se příliš sníží, i když to také závisí na složení rozpouštědla, roztok se po nanesení rozptýlí po celé hydrofilní porézní fólii; což vede k hydrofilizaci celé hydrofobní porézní fólie a na povrchu hydrofobní porézní fólie se nesmí vytvořit rovnoměrná vrstva pryskyřice, která by zvyšovala pravděpodobnost problémů s nepromokavostí. Je tedy žádoucí udržet viskozitu 500 mPa.s nebo více. Viskozitu lze měřit pomocí viskozimetru typu B vyráběného firmou Toki Sangyo Co. Ltd.

(3-3) Textilie

V textilním laminovaném výrobku používaném při tomto vynálezu je na jedné straně ohebné fólie nalaminována výše popsaná tkanina, zatímco na druhé straně fólie je nalaminována textilie. Nalaminováním textilie na druhou stranu fólie se zlepší fyzikální pevnost a vzhled textilního laminovaného výrobku, který se má získat. Textilie není konkrétně omezena a jako její příklady lze uvést tkaninu, pleteninu, síťovinu, netkanou textilii, plst, syntetickou kůži, přírodní kůži apod. Jako příklady materiálů tvořících textilii lze uvést přírodní vlákna, jako bavlnu, len a srst zvířat, a syntetické vlákno, kovové vlákno, keramické vlákno apod. Tyto materiály se vhodně volí s ohledem na použití textilního laminovaného výrobku. Pokud se například textilního laminovaného výrobku podle vynálezu používá ve výrobku určeném k venkovnímu použití, dává se přednost tkanině z polyamidového vlákna, polyesterového vlákna apod., vzhledem k jejich ohebnosti, pevnosti, trvanlivosti, nákladům, nízké hmotnosti apod. Podle potřeby lze textilii podrobit obvyklé známé hydrofobizaci, měkčení, antistatické úpravě apod.

V textilním laminovaném výrobku, kterého se přednostně používá v tomto vynálezu, je na jedné straně ohebné fólie nalaminována výše popsaná tkanina a na druhé straně fólie je dále nalaminována textilie a není konkrétně vymezeno, zda se jedná o lícovou nebo vnitřní textilii textilního produktu. Jako typické provedení lze uvést provedení, v němž je tkanina nalaminovaná na straně, která je podrobována utěsňování, vnitřní textilií, a textilie nalaminovaná na druhé straně je lícovou textilií. Když se textilní laminovaný výrobek podle vynálezu používá na oděv apod., lze vzhled oděvu zlepšit tak, že se utěsňování provádí na vnitřní textilii.

(3-4) Způsob výroby textilního laminovaného výrobku a textilního výrobku • Φ φφ φ φ φ

Textilní laminovaný výrobek, kterého se přednostně používá při tomto vynálezu, se přednostně připravuje tak, že se za použití lepidla spolu spojí ohebná fólie a tkanina nebo textilie. Jako lepidla je možno použít stejného lepidla, jakého se používá ke spojení základní fólie a tkaniny při výrobě těsnicí pásky. Způsob nanášení lepidla není konkrétně omezen a jako jeho příklady lze uvést nanášení válečkem, nastříkání a nanášení štětcem. Za účelem zvýšení ohebnosti a paropropustnosti výsledného textilního laminovaného výrobku se doporučuje nanášet lepidlo ve formě teček nebo řádků. Jako přednostní způsob laminace lze například uvést způsob, při němž se na ohebnou fólii za použití válce s hlubotiskovým vzorem nanese tavenina vytvrditelného lepidla na bázi polyurethanové pryskyřice ve formě teček a na ni se umístí výše popsaná tkanina nebo textilie, a vrstvy se spojí tlakem za použití válce. Tímto způsobem, zejména za použití válce s hlubotiskovým vzorem, lze zajistit dobrou pevnost adheze a současně dosáhnout dobré textury a paropropustnosti laminovaného výrobku a současně i dobrého výtěžku. V případě, že se lepidlo nanáší ve formě teček nebo řádků, plocha adheze (plocha, na níž je naneseno lepidlo) přednostně činí 5 % nebo více, výhodněji 40 % nebo více, a přednostně 95 % nebo méně, výhodněji 90 % nebo méně, vztaženo na celkovou plochu povrchu ohebné fólie. Pokud by plocha adheze byla menší než 5 %, nebylo by možno dosáhnout dostatečné adheze. Pokud by plocha adheze byla větší než 95 %, textura textilního laminovaného výrobku by byla příliš tvrdá a paropropustnost by byla nedostatečná.

Textilní výrobek podle vynálezu lze získat zčásti nebo zcela za použití celého textilního laminovaného výrobku nebo jeho části. Když se například textilního laminovaného výrobku zcela používá ke zpracování na textilní výrobek, textilní laminovaný výrobek se nařeže na požadované tvary a velikosti a tyto nařezané materiály se zpracují na textilní výrobky šitím nebo svářením. Když se textilního laminovaného výrobku podle vynálezu používá zčásti ke zpracování na textilní výrobek, na textilní výrobek se stejným způsobem zpracuje textilní laminovaný výrobek podle vynálezu a obvyklá textilie apod.

Šití textilního laminovaného výrobku lze provádět za použití šicího stroje apod. Šicí nitě, které lze používat při šití, nejsou konkrétně omezeny, pokud jsou ve vláknité formě, a jako jejich příklady lze uvést nitě z bavlny, hedvábí, lnu, polynózické nitě, nitě z polyamidové pryskyřice, z polyesterové pryskyřice, z vinylonové pryskyřice, z polyurethanové pryskyřice apod., a to samostatně nebo ve směsi. Vzhledem k pevnosti, tepelné odolnosti apod. se přednostně používá polyesterové pryskyřice. Tloušťku šicí nitě lze vhodně nastavit podle ·· ♦♦ • · · ·

Μ · • a · • · · ··♦· ·* tloušťky textilního laminovaného výrobku, který se má podrobit šití, a pevnosti požadovaného výrobku; například v případě šití textilního laminovaného výrobku s trojvrstvou strukturou, v němž je na jedné straně napnuté PTFE fólie pomocí lepidla nalaminována textilie (polyamidový taft o 78 dtex) a dále je pomocí lepidla nalaminována tkanina (polyamidový taft o 22 dtex; celkový faktor zakrytí osnovu a útku: 700 až 1400) se při použití nitě z polyesterové pryskyřice přednostně používá šicí nitě s číslem příze 40 až 70.

Způsob šití není konkrétně omezen, pokud se jedná o způsob šití za použití jedné nebo více nití a typ stehu, jako je vázaný steh, jednonitný řetízkový steh, dvojitý řetízkový steh apod., kterých podle potřeby používá k šití v lineární, zakřivené a klikaté formě apod.

Způsoby sváření textilního laminovaného výrobku zahrnují způsob, při němž se textilní laminované výrobky nařezané na požadované tvary a velikosti a stlačí za tepla, čímž se přímo svaří; nepřímé svařování textilních laminovaných výrobků se provádí způsobem, při němž se používá plošného útvaru z tavné pryskyřice (který je dále v některých případech uváděn také jako tavná vrstva ). Jako příklady tavné vrstvy lze uvést lepidlo“Gore-Seam Sheet Adhesive”, výrobek firmy Japan Gore-Tex lne. Jako tavnou pryskyřici tavné vrstvy lze použít stejné pryskyřice, jaké se používá na vrstvu tavného lepidla ve výše popsané těsnicí pásce a jako podmínky svařování lze použít podmínek, kterých se používá ke tlakovému pojení těsnicí pásky, které jsou popsány dále.

Alespoň část sešitého nebo svařeného dílu textilního laminovaného produktu (přednostně celý díl) se podrobí utěsnění za použití těsnicí pásky podle vynálezu. Důvodem je, že se utěsněním zlepší izolační vlastnosti, jako nepromokavost, odolnost vůči prachu a větru a pevnost získaného textilního výrobku. Zejména v případě, zeje textilní laminovaný výrobek zpracován na textilní výrobek svařováním, je pevnost svařeného dílu získaného textilního výrobku nízká; a tím že se svařený díl utěsní pomocí těsnicí pásky apod., zlepší se i pevnost svařeného dílu textilního výrobku.

Těsnicí pásku využívající tavného lepidla lze podrobit svařování za použití obvyklého horkovzdušného zatavovacího stroje, z něhož vychází proud horkého vzduchu na stranu vrstvy tavného lepidla těsnicí pásky, a tavné lepidlo, které je ve stavu taveniny, se tlakem přítlačného válce spojí s daným objektem. Lze použít například zařízení “QHP-805” vyráběného firmou Queen Light Electronic Industries Ltd., “5000E” vyráběného firmou • · ·

W.L.GORE & ASSOCIATES apod. Aby se usnadnilo utěsňování dílu sešitého krátkým švem, těsnicí páska se připojí přitlačením za horka za použití tepelného lisu nebo žehličky, které jsou dostupné na trhu. V tomto případě se na těsnicí pásku, která je umístěna na sešitém dílu, působí teplem a tlakem.

Podmínky nalisování těsnicí pásky za tepla, při němž se využívá tavného lepidla, lze vhodně nastavit podle teploty měknutí tavného lepidla a tloušťky a kvality materiálu, rychlosti svařování apod. ohebné fólie. Jako příklad nalisování těsnicí pásky za tepla s využitím tavného lepidla, lze uvést případ, kdy se v textilním laminovaném výrobku s trojvrstvou strukturou, v němž je na jedné straně porézní PTFE fólie nalaminována textilie (polyamidový taft o 78 dtex) a dále je pomocí lepidla nalaminována tkanina (polyamidový taft o 22 dtex; celkový faktor zakrytí osnovu a útku: 700 až 1400), dva povrchy polyamidového taftu o 22 dtex podrobí spojování stlačením za tepla pomocí těsnicí pásky využívající tavného lepidla. V tomto případě se stlačení za tepla provádí tak, že se těsnicí páska připojí k horkovzdušnému zatavovacímu zařízení a povrchová teplota tavného lepidla se nastaví na 150 °C až 180 °C, výhodněji na 160 °C. Poté se zahřátý díl nechá zchladnout na teplotu místnosti, a tím je spojování stlačením za tepla dokončeno.

Vynález je dále objasněn pomocí odkazů na obr. Na provedení znázorněná na obr. se však vynález neomezuje.

Na obr. 1 je schematicky znázorněna těsnicí páska podle vynálezu v příčném řezu. Těsnicí páska 1. znázorněná na obr. 1 představuje provedení, v němž se používá porézní fólie, která jako základní fólii 3 obsahuje hydrofobní pryskyřici, přičemž na jedné straně základní fólie je nalaminována tkanina 5 s celkovým faktorem zakrytí osnovy a útku 500 až 1400 a na druhé straně základní fólie je nanesena vrstva 7 lepidla, a tkanina 5 a základní fólie 3 jsou spojeny pomocí tavného lepidla 9. Na straně vytvářející vrstvu lepidla porézní fólie obsahující hydrofobní pryskyřici je vytvořena vrstva 11 hydroftlní pryskyřice.

Na obr. 2 je schematicky znázorněn příčný řez exemplárním sešitým dílem vytvořeným sešitím textilního laminovaného výrobku, kterého se v rámci tohoto vynálezu přednostně používá, který byl podroben utěsnění za použití těsnicí pásky podle vynálezu. V textilním laminovaném výrobku 2 je na jedné straně ohebné fólie 4 nalaminována tkanina 6 s celkovým faktorem zakrytí osnovy a útku od 700 do 1400, a na druhé straně fólie je

·♦ • · • · · .· ·· nalaminována textilie 8. Kraj textilního laminovaného výrobku 2 je přehnut nazpět a přehnutá část je přeložena přes konec jiného textilního laminovaného výrobku 2 za účelem sešití šicí nití H). Těsnicí páska J_ je připojena tak, že překrývá sešitý díl, a část vrsty 7 tavného lepidla prostupuje do povrchu tkaniny 6 nalaminované na textilním laminovaném výrobku 2 (na obrázku není znázorněno).

Na obr. 3 je schematicky znázorněn příčný řez exemplárním uspořádáním svařeného dílu vytvořeného svařením textilního laminovaného výrobku, kterého se v rámci tohoto vynálezu přednostně používá, který byl podroben utěsnění za použití těsnicí pásky podle vynálezu. Kraj textilního laminovaného výrobku 2 a kraj textilního laminovaného výrobku T jsou spolu svařeny za vzniku svařené části 12 a těsnicí páska 1 je připojena tak, aby překrývala svařenou část 12.

Příklady provedení vynálezu

Metoda hodnocení

1. Měření hmostnosti těsnicí pásky

Těsnicí páska (o šířce 22 mm) připravená podle zkušebního příkladu se nařeže na délku 1 m a za použití elektronických vah s přesností na 0,01 g se stanoví její hmotnost. Naměřená hodnota se zaokroulí na předposlední číslici a získá se hmotnost na jednotku délky.

2. Měření tloušťky těsnicí pásky

Tloušťka se měří za podmínek, kdy kromě pružiny hlavního tělesa není aplikováno žádné zatížení pomocí číselníkového mikrometru se stupnicí v 1/1000 mm vyráběného firmou TECLOCK). Naměřená hodnota se zaokroulí na předposlední číslici a získá se tloušťka.

3. Pevnost v tahu těsnicí pásky

Laminovaný výrobek s třívrstvou strukturou připravený podle zkušebního příkladu se nařeže na šířku 10 mm a délku 100 mm, a v těchto rozměrech podrobí zkoušce pevnosti v tahu. Pevnost v tahu se zkouší za použití zařízení Autograph AGS-100A vyráběného firmou

♦ · ·

Shimadzu Corporation za následujících podmínek: vzdálenost mezi upínacími čelistmi 50 mm a rychlost napínání 50 mm/min a jako pevnost v tahu při přetržení se něřá síla odečtená v čase, kdy se vzorek začne trhat. Pevnost v tahu ve stádiu 10% prodloužení se určí jako 10% modul. Pevnost v tahu se zkouší jak pokud jde o podélný směr, tak pokud jde o příčný směr těsnicí pásky.

4. Odolnost těsnicí pásky proti oděru suchým zipem

Odolnost proti oděru těsnicí pásky připravené podle zkušebního příkladu se hodnotí na straně, na které je nalaminována krycí textilie (tkanina nebo pletenina). Část suchého zipu (“Quicklon 1QN-N20” vyráběného firmou YKK) s háčky se připevní k pohyblivému dílu třecího zkušebního zařízení typu II, které je popsáno v JIS L 0849, zatímco vzorek se upevní k podložce na vzorky. Suchý zip se k pohyblivému dílu připevní tak, že strana s háčky je přivrácena ke vzorku. Vzorek se k podložce na vzorky připrevní tak, že strana, na níž je nalaminována krycí textilie (tkanina nebo pletenina) těsnicí pásky, je přivrácena k hornímu povrchu (straně pohyblivého dílu). Za tohoto stavu se na pohyblivý díl působí tlakovou silou 2N, provede se 100 třecích cyklů a sleduje se stav otírané části vzorku. Vzorky s určitým poškozením jsou pokládány za vadné, zatímco vzorky bez zjištěného poškození jsou pokládány za bezvadné.

5. Test vodovzdomosti utěsněné části

Test vodovzdomosti utěsněné části se provádí za použití zařízení na testování vodovzdomosti (“Schopper Type Water Penetration Tester WR-DM type” vyráběného firmou DAIEI KAGAKU SEIKI MFG. Co., Ltd.), které je popsáno v JIS L 1096 (postup s nízkým tlakem vody) na vzorku ve výchozím stavu a po 20 cyklech praní. Na utěsněnou část (místo křížení) se ze strany vzorku, která byla podrobena utěsnění, po dobu 1 minuty působí tlakem vody 20 kPa. V případě, že se voda objeví na opačné straně vzorku, než na jakou působil tlak vody, je vzorek hodnocen jako vadný vzhledem k nízké voděvzdornosti. V případě že se žádná voda neobjeví, je vzorek hodnocen jako bezvadný.

Praní se provádí za použití automatické pračky pro domácnost (“NA-F70PX1”, vyráběné firmou Matsushita Electric Industrial Co., Ltd.) a poté se pověšené vzorky 24 hodin suší při teplotě místnosti. Tyto kroky tvoří jeden cyklus. Tento cyklus se 20krát opakuje a

poté se vzorek podrobí zkoušce vodovzdornosti po 20 cyklech praní. Při praní se použije doplňovací textilie o rozměrech 35 cm x 35 cm (z bavlněné košiloviny podle JIS L 1096, s obroubeným okrajem, který má bránit třepení) tak, že celkové množství s krycí textilií, která je vzorkem, se nastaví na 300 ± 30 g. Praní se provádí po dobu 6 minut za použití 40 litrů vody z vodovodu a 30 g syntetického pracího prášku (“Attack”, vyráběného firmou Kao Corporation), po němž následuje 3minutové máchání a ždímání.

6. Zkouška pevnosti v tahu utěsněné části

Zkouška pevnosti v tahu utěsněné části se provádí za použití systému na zkoušení materiálu “3365” vyráběného firmou Instron. Zkouška se provádí za následujících podmínek: vzdálenost mezi upínacími zařízeními 100 mm, velikost upínacího zařízení: 25 mm x 25 mm; rychlost napínání 50 mm/min. Měří se síla odečtená v čase, kdy se vzorek začíná trhat, jakožto pevnost při přetržení.

7. Měření jemnosti nitě

Měření jemnosti (dtex) osnovy a útku tkaniny je založeno na JIS L 1096. Jemnost vláken, která tvoří osnovu a útek se vypočítá tak, že se jemnost osnovy nebo útku vydělí počtem vláken, která tvoří osnovu nebo útek.

8. Měření hustoty tkaniny

Hustota osnovy a hustota útku tkaniny (počet/2,54 cm) se měří podle JIS L 1096.

Výroba a hodnocení těsnicí pásky

Zkušební příklad 1 (Příklad)

Jako základní fólie se použije porézní PTFE fólie o plošné hmotnosti 33 g/m“ (poréznost 80 %, maximální velikost póru 0,2 pm, průměrná tloušťka 30 pm, výrobek formy Japan Gore-Tex lne.). Poté se k hydrofilní polyurethanové pryskyřici (“HYPOL 2000”, vyráběné firmou The Dow Chemical Company) přidá ethylenglykol v takovém poměru, že se dosáhne ekvivalentního poměru NCO/OH 1/0,9, směs se poté mísí a míchá, čímž se připraví nanášecí kapalina polyurethanového prepolymeru. Nanášecí kapalina polyurethanového prepolymeru se nanášecím válečkem nanese na jednu stranu porézní fólie PTFE (napuštění části povrchu fólie), přičemž nanášené množství je 10 g/m². Takto zpracovaná fólie se poté na 1 hodinu umístí do sušárny s teplotou nastavenou na 80 °C a relativní vlhkostí 80 %, kde dojde k vytvrzení reakcí s vlhkostí, čímž se získá základní fólie, tvořená vrstvou hydrofilní polyurethanové pryskyřice na jedné straně porézní PTFE fólie.

Poté se na stranu porézního PTFE, na níž nebyla vytvořena vrstva hydrofilní polyurethanové pryskyřice, připevní tkanina A dostupná na trhu, vyrobená z polyamidu 66, s plátnovou vazbou, celkovým faktorem zakrytí osnovy a útku 1117 (osnovu a útek tvoří texturované vlákno s nepravým zákrutem o jemnosti 17 dtec; počet elementárních vláken osnovu a útku: 5, jemnost elementárního vlákna osnovy a útku: 3,4 dtex, hustota osnovy: 138/2,54 cm, hustota útku: 133/2,54 cm, plošná hmotnost 19 g/m ) za použití polyurethanového tavného lepidla vytvrditelného reakcí s vlhkostí (“Hi-Bon 4811”, vyráběného firmou Hitachi Kasei Polymer Co.,Ltd.). Pokud jde o podmínky při lepení: teplota taveniny polyurethanu vytvrditelného typuje 120 °C, a tavenina lepidla se nanese na porézní PTFE fólii ve formě teček za použití válce s hlubotiskovým vzorem při 60% míře pokrytí takovým způsobem, že se přenese lepidlo v množství 5 g/m². Poté se tlakem válečku připojí tkanina a laminát se 24 hodin nechá stát v komoře s konstatní teplotou a vlhkostí 60 °C/80 % RH, aby došlo k vytvrzení vytvrditelného tavného polyurethanového lepidla, čímž se získá laminovaný výrobek s dvojvrstvou strukturou.

Poté se extrudují pelety polyurethanové tavné pryskyřice (LB-25M, vyráběné firmou W.L.GORE & ASSOCIATES) a pryskyřice se nanese na stranu základní fólie laminovaného výrobku s dvojvrstvou strukturou, na níž je vytvořena vrstva hydrofilní polyurethanové pryskyřice, za použití extrudéru při teplotě v hubici 180 °C a tloušťce 100 pm, čímž se získá laminovaný výrobek s třívrstvou strukturou, který je tvořen tkaninou, základní fólií a vrstvou polyurethanového tavného lepidla. Laminovaný výrobek s třívrstvou strukturou se poté nařeže na šířku 22 mm za použití napětí 100 N/m, čímž se získá těsnicí páska.

Zkušební příklad 2 (Příklad)

Těsnicí páska se získá za stejných podmínek, jako jsou procesní podmínky popsané ve zkušebním příkladu 1 s tím rozdílem, že se namísto tkaniny A podle zkušebního příkladu 1, použije textilie B dostupná na trhu, vyrobená z polyamidu 6, s plátnovou vazbou a celkovým faktorem zakrytí osnovy a útku 1275 (osnovu a útek tvoří texturované vlákno s nepravým zákrutem o jemnosti 33 dtex; počet elementárních vláken osnovy: 6, počet elementárních vláken útku: 10, jemnost elementárního vlákna osnovy 5,5 dtex a jemnost elementárního vlákna útku: 3,3 dtex, hustota osnovy: 121/2,54 cm, hustota útku: 101/2,54 cm, plošná

Λ hmotnost 25 g/m ).

Zkušební příklad 3 (Příklad)

Těsnicí páska se získá za stejných podmínek, jako jsou procesní podmínky popsané ve zkušebním příkladu 1 s tím rozdílem, že se namísto tkaniny A podle zkušebního příkladu 1, použije textilie C dostupná na trhu, vyrobená z polyamidu 66, s plátnovou vazbou a celkovým faktorem zakrytí 660 (osnovu a útek tvoří texturované vlákno s nepravým zákrutem o jemnosti 17 dtex; počet elementárních vláken osnovy a útku: 5, jemnost elementárního vlákna osnovy a útku: 3,4 dtex; hustota osnovy: 95/2,54 cm, hustota útku: 65/2,54 cm, plošná hmotnost 7 g/m²), jako základní fólie se použije neporézní polyesterové fólie (Flecron filmtype M, vyráběné firmou OG Corporation, tloušťka 15 pm) a nevytvoří se vrstva hydrofilní polyurethanové pryskyřice.

Zkušební příklad 4 (Příklad)

Těsnicí páska se získá za stejných podmínek, jako jsou procesní podmínky popsané ve zkušebním příkladu 1 s tím rozdílem, že se tloušťka vrstvy polyurethanového tavného lepidla změní na 150 pm.

Zkušební příklad 5 (Srovnávací příklad)

Těsnicí páska se získá za stejných podmínek, jako jsou procesní podmínky popsané ve zkušebním příkladu 1 s tím rozdílem, že se namísto tkaniny A podle příkladu 1, použije trikotové pleteniny D, vyrobené z vláken polyamidu 66 (jemnost sloupku a řádku: vždy 22 dtex; hustota sloupku 36/2,54 cm; hustota řádku 50/2,54 cm, plošná hmotnost 33 g/m²), tloušťka vrstvy polyurethanového tavného lepidla se změní na 150 pm a napětí při řezání se změní na 65 N/m.

. · ··.

: ·

.. ··

Zkušební příklad 6 (Srovnávací příklad)

Těsnicí páska se získá za stejných podmínek, jako jsou procesní podmínky popsané ve zkušebním příkladu 1 s tím rozdílem, že se tloušťka vrstvy polyurethanového tavného lepidla podle zkušebního příkladu 5 změní na 100 pm a napětí při řezání se změní na 65 N/m.

Zkušební příklad 7 (Srovnávací příklad)

Těsnicí páska se získá za stejných podmínek, jako jsou procesní podmínky popsané ve zkušebním příkladu 1 s tím rozdílem, že se namísto tkaniny A podle zkušebního příkladu 1, použije textilie E dostupná na trhu, vyrobená z polyamidu 66, s plátnovou vazbou a celkovým faktorem zakrytí každého z osnovy a útku 1526 (osnovu a útek tvoří texturované vlákno s nepravým zákrutem o jemnosti 17 dtex; počet elementárních vláken osnovy a útku: 5, jemnost elementárního vlákna osnovy a útku: 3,4 dtex; hustota osnovy: 178/2,54 cm, hustota útku: 192/2,54 cm, plošná hmotnost 27 g/m²), jako základní fólie se použije neporézní polyesterové fólie (Flecron fílm-type M, vyráběné firmou OG Corporation, tloušťka 15 pm) a nevytvoří se vrstva hydrofilní polyurethanové pryskyřice.

Zkušební příklad 8 (Srovnávací příklad)

Těsnicí páska se získá za stejných podmínek, jako jsou procesní podmínky popsané ve zkušebním příkladu 1 s tím rozdílem, že se namísto tkaniny A podle zkušebního příkladu 1, použije textilie F dostupná na trhu, vyrobená z polyamidu 66, s plátnovou vazbou a celkovým faktorem zakrytí osnovy a útku 1439 (osnovu a útek tvoří texturované vlákno s nepravým zákrutem o jemnosti 33 dtex; počet elementárních vláken osnovy: 6 a útku; 10, jemnost elementárního vlákna osnovy: 5,5 dtex a útku: 3,3 dtex; hustota osnovy: 126/2,54 cm, hustota útku: 124/2,54 cm, plošná hmotnost 28 g/m²).

Zkušební příklad 9 (Srovnávací příklad)

Na porézní PTFE fólii se namísto tkaniny A podle příkladu 1 zkusí nalaminovat tkanina G dostupná na trhu, vyrobená z polyamidu 66, s plátnovou vazbou a celkovým faktorem zakrytí osnovy a útku 491 (osnovu a útek tvoří texturované vlákno s nepravým zákrutem o jemnosti 17 dtex; počet elementárních vláken osnovy a útku: 5, hustota osnovy:

65/2,54 cm, hustota útku: 54/2,54 cm, plošná hmotnost 5 g/m²); jelikož tkanina G není elastická, není možné s ní pracovat při laminaci, takže laminovaný výrobek nelze získat.

Složení těsnicích pásek připravených podle zkušebního příkladu 1 až 8 jsou uvedena v tabulce 1. Výsledky hodnocení těsnicích pásek podle příkladu 1 až 8, pokud jde o plošnou hmostnost, tloušťku, pevnost v tahu, odolnost proti oděru suchým zipem, jsou souhrnně uvedeny v tabulce 2.

O\ CO

Tabulka 1

Šířka pásky (mm)	22 mm	22 mm	22 mm	22 mm	22 mm	22 mm	22 mm	22 mm	I
Tloušťka taveniny (pm)	100	100	100	150	150	100	100	100	1
Základní fólie i	Porézní PTFE	Porézní PTFE	Neporézni polyester	Porézní PTFE	Porézní PTFE	Porézní PTFE	Neporézni polyester	Porézní PTFE	1
CFcelkeml	1117	1275	099	1117	1		1526	1436	491
CFt	548	580	268	548	1	1	792	712	223 ! i
CFm i	569	695	392	569	1	1	734	724	268
Hustota (počet/2,54 cm)	Útek	133	O v	65	133	50	⁵⁰	192 \|	124	54
Osnova	138	CM	95	138	36	36	178	126	65
Jemnost elementárního vlákna (dtex)	.sc a> 5	co	CO co	3,4 ^!	CO	1	í	3,4	3,3	3,4
Osnova	3,4	5,5	3,4	’Τ co	1	1	3,4	5,5	3,4
Jemnost nitě (dtex)	Útek	b·	33	b- T“	b	1		b «r·	33	b
Osnova	h-	33	b r^-	b	1	1	b	33	b
Zkr.	<	CO	O	<	□	Q	LU	LL.	0
Textilie	Tkanina	Tkanina	Tkanina	Tkanina	T rikotová pletenina	T rikotová pletenina	Tkanina	Tkanina	Tkanina
Př.č.	-	CM	CO		ID	CO	b	co	CD

Tabulka 2

CL

O c

O □ O □ £ OJ 4>

4-4 (Λ O c > Φ CL

E >N _c υ D (/) □

u. >(D Z> O

O

Ι‘(0 c ><n o

CL

T5 ro £ ><z CL

E

Φ o.

N □

>φ E ω

E ‘CD c >o

Q.

>

ω o c 4-¹O E -C

E _Ξ »C C Q. (O >

‘05 c

1^ σί

‘OJ	ro
c	c
0	0
05	ra
>	>
N	N
O	<1)
ω	CD

r< m

CD

CM ‘03 c

> N

£□ ‘03 C

‘05

C Ό oj >

m

N l·*CM CO

CO CD

CD O »

tn co o“ in o

co o

in

CM

co co

E □>

ΓΓΟ

CD d

co in

D) d

Ο

CM O

rCM o‘ o co o’

Hmotnost

Z tabulky 2 je zřejmé, že pásky, v nichž bylo použito trikotové pleteniny, ze zkušebního příkladu 5 a 6 mají ve srovnání s těsnicími páskami podle vynálezu (zkušební příklady 1 až 4) při stejné tloušťce vrstvy tavného lepidla velkou hmotnost. Zjistilo se tedy, že těsnicí páska podle vynálezu má vynikající nízkou hmotnost.

Tloušťka

Pásky, v nichž bylo použito trikotové pleteniny, ze zkušebního příkladu 5 a 6 mají ve srovnání s jinými páskami větší tloušťku. Na základě toho se zjistilo, že se těsnicí pásky podle vynálezu zvláště hodí na oděvy, u kterých je potřebná přenosnost.

Pevnost v tahu

10% modul a pevnost v tahu těsnicí pásky podle vynálezu je ve srovnání s 10% modulem a pevností v tahu těsnicích pásek laminovaných trikotovou pleteninou podle příkladů 5 a 6 vynikající. Na základě toho se má za to, že těsnicí páska podle vynálezu má ve srovnání s obvyklou těsnicí páskou získanou nalaminováním trikotovou pleteninou menší sklon ke tvorbě krčku při řezání a utěsňování a je vynikající, pokud jde o produktivitu a stabilitu šířky a také může zvýšit pevnost spojení textilního výrobku.

Odolnost proti oděru suchým zipem

Jak je zřejmé z tabulky 2, u těsnicích pásek podle vynálezu (zkušební příklady 1 až 4) nebylo možno nalézt žádnou vadu a páska vykazovala vynikající odolnost proti oděru. Oproti tomu na páskách připravených podle zkušebních příkladů 5 a 6, laminovaných trikotovou pleteninou, byla nalezena trvalá poškození, která vedla ke snížení nepromokavosti, takže v případě použití zapínání oděvu na suchý zip je možné, že dojde ke ztrátě nepromokavosti.

Na obr. 4 je znázorněn fotografický snímek z elektronové mikroskopie tkaniny použité v příkladu 1 a na obr. 5 je znázorněn fotografický snímek z elektronové mikroskopie trikotové pleteniny použité v příkladu 5.

Výroba textilního výrobku a hodnocení textilního výrobku

Za účelem zkoušení funkčních vlastností těsnicí pásky byl textilní laminovaný výrobek zpracován na textilní výrobek za použití těsnicí pásky ze zkušebních příkladu 1 až 8.

1. Výroba textilního laminovaného výrobku

1-1. Výroba textilního laminovaného výrobku AH

Jako ohebné nepromokavé a paropropustné fólie se použije porézní PTFE fólie o plošné hmotnosti 33 g/m² (výrobek firmy Japan Gore-Tex lne. s porézností 80 %, maximální velikostí póru 0,2 pm a průměrnou tloušťkou 30 pm) a jako textilie nalaminované na straně, na které se při výrobě textilního výrobku má provést utěsnění, se použije tkaniny A dostupné na trhu, z polyamidu 66, která má plátnovou vazbu a celkový faktor zakrytí osnovy a útku 1117 (osnovu a útek tvoří texturovaná nit s nepravým zákrutem o jemnosti 17 dtex; počet elementárních vláken osnovy i útku: 5, jemnost elementárního vlákna osnovy i útku: 3,4 dtex, hustota osnovy: 138/2,54 cm a hustota útku: 133/2,54 cm, plošná hmotnost: 19 g/m²) a jako textilie nalaminované na druhé straně se použije tkaniny H dostupné na trhu, vyrobené z polyamidu 66, která má plátnovou vazbu (osnovu a útek tvoří texturovaná nit s nepravým zákrutem o jemnosti 17 dtex; hustota osnovy: 165/2,54 a hustota útku: 194/2,54, plošná hmotnost: 27 g/m²). Jako hydrofiíní pryskyřice k napuštění porézní PTFE fólie se připraví nanášeci kapalina polyurethanového prepolymeru tak, že se k hydrofiíní polyurethanové pryskyřici (“HYPOL 2000”, vyráběné firmou The Dow Chemical Company) přidá ethylenglykol v takovém poměru, že se dosáhne poměru NCO/OH 1/0,9, výsledná směs se poté mísí a míchá.

Nanášeci kapalina polyurethanového prepolymeru se pomocí nanášecího válečku nanese najeden povrch porézní PTFE fólie (napustí se jí část povrchu fólie), přičemž se nanáší 10 g/m². Takto zpracovaná fólie se poté na 1 hodinu umístí do sušárny s teplotou nastavenou na 80 °C a relativní vlhkostí 80 %, kde dojde k vytvrzení reakcí s vlhkostí, a tak na povrchu porézní PTFE fólie vznikne vrstva hydrofiíní polyurethanové pryskyřice. Na stranu PTFE fólie, na níž je vytvořena vrstva hydrofiíní polyurethanové pryskyřice, se nalaminuje tkanina A a na druhou stranu se nalaminuje tkanina H.

v

Ke spojení tkaniny A, H a porézní PTFE fólie se použije tavného lepidla vytvrditeiného reakcí s vlhkostí polyurethanového typu (“Hi-Bon 4811”, vyráběného firmou Hitachi Kasei Polymer Co.,Ltd.). Teplota tavného vytvrditeiného polyurethanového lepidla se nastaví na 120 °C, a tavenina lepidla se nanese na porézní PTFE fólii ve formě teček za použití válce s hlubotiskovým vzorem při 40% míře pokrytí takovým způsobem, že se přenese lepidlo v množství 5 g/m². Poté se tlakem válečku připojí tkanina a laminát se 24 hodin nechá stát v komoře s konstatní teplotou a vlhkostí 60 °C/80 % RH, aby došlo k vytvrzení vytvrditeiného tavného polyurethanového lepidla, čímž se získá laminovaný výrobek s třívrstvou strukturou. Poté se provede hydrofobizace tkaniny H textilního laminovaného výrobku s třívrstvou strukturou. Poté se připraví dispersní kapalina, která je směsí 3 % hmotn. hydrofobizačního prostředku (”Asahi Guard AG7000”, vyráběného firmou Meisei Chemical Works, Ltd.) a 97 % hmotn. vody, která za použití zařízení na nanášení dotykem dvou válců se nanese na povrch tkaniny H v alespoň saturačním množství. Nadbytečná disperzní kapalina se odmáčkne pomocí mandlovacího válce. Při tom je množství nanášecí dispersní kapaliny absorbované v tkanině asi 20 g/m². Textilie se poté 30 sekund suší v sušárně s cirkulací horkého vzduchu při 130 °C, čímž se získá hydrofobizovaný textilní laminovaný výrobek AH s třívrstvou strukturou.

1-2. Výroba textilního laminovaného výrobku DH

Textilní laminovaný výrobek DH s třívrstvou strukturou se získá stejným způsobem jako textilní laminovaný výrobek AH s tím rozdílem, že se namísto tkaniny A nalaminované na stranu, na které se v laminovaném výrobku AH provádí utěsňování, použije trikotové pleteniny D dostupné na trhu, která je vyrobena z vláken polyamidu 66 (jemnost sloupku a řádku: vždy 22 dtex; hustota sloupku 36/2,54 cm; hustota řádku 50/2,54 cm, plošná hmotnost 33 g/m ) a přenesené množství lepidla při laminaci se změní na 8 g/m .

Složení textilních laminovaných výrobků AH a DH, připravených výše popsaným způsobem, je uvedeno v tabulce 3. Kromě toho se dále popsaným způsobem připraví spoj za použití každého z laminovaných výrobků AH a DH.

V

Tabulka 3

Cfcelkem	r-	1
CFt i	548
CFm	569	1
Hustota rubového materiálu (počet/2,54 cm)	Útek	133	50
Osnova	138	36
Jemnost rubového materiálu (dtex)	Útek	r-	1
Osnova		1
Rubový materiál	A (tkanina)	D (trikot)
Ohebná fólie	porézní PTFE +impregnace hydrofilním PU	porézní PTFE+ impregnace hydrofilním PU
Lícová textilie	H (tkanina)	H (tkanina)
Laminovaný výrobek	AH	DH

2. Výroba spojené struktury

2-1. Struktura spojená šitím (za použití šicího stroje)

- na zkoušení vodovzdomosti utěsněné části

Každý z textilních laminovaných výrobků AH a DH se nařeže na velikost 300 mm x 300 mm. Krycí textilie se dále nařeže tak, že v jejím středu má řez tvar kříže, čímž se připraví čtyři díly vzorku o stejné velikosti ve tvaru čtverce. Aby se znovu vytvořila původní forma, podrobí se zpracování dvojitým stehem souběžně s koncem stehu za použití polyesterové šicí nitě (číslo příze 50), přičemž lem o šířce 7 mm se přeloží dolů. Tak se získá vzorek, který má ve svém středu steh ve tvaru kříže (sešitá část) (obr. 6(a)).

- na zkoušení pevnosti v tahu utěsněné části

Každý z textilních laminovaných výrobků AH a DH se použije k přípravě vzorku o šířce 100 mm a délce 200 mm, v jehož středové oblasti se vytvoří část s přímočarým švem vedeným v podélném směru.

Pokud jde o šití, všechny vzorky se podrobí zpracování dvojitým stehem souběžně s koncem švu, přičemž lem o šířce 7 mm se přeloží dolů. Na šití se používá polyesterové šicí nitě (číslo příze 50).

2-2. Struktura svařovaná ultrazvukem

- na zkoušení vodovzdomosti utěsněné části

Každý z textilních laminovaných výrobků AH a DH se nařeže na velikost 300 mm x

300 mm a krycí textilie se dále nařeže tak, že řez má v jejím středu tvar kříže, čímž se připraví čtyři díly vzorku o stejné velikosti ve tvaru čtverce. Díly se svaří do původní formy před nařezáním, čímž se získá vzorek, který obsahuje svařenou část jako rozhraní (obr. 7 (a)).

- na zkoušení pevnosti v tahu utěsněné části

Jako vzorku na zkoušku pevnosti v tahu utěsněné části se připraví vzorek o šířce 100 m a délce 200 mm, který má ve své středové oblasti lineární svařenou část v podélném směru.

Každý ze vzorků se svaří pomocí ultrazvukového zatavovacího zařízení (US 1170, vyráběného firmou Brother Industries, Ltd.) za použití nástroje s maximálním dosahem 0,1 mm při rychlosti svařování 3,0 m/min, přičemž se svařením spojí konce textilního laminovaného výrobku. Na obr. 7 (b) je schematicky znázorněn příčný řez strukturou svařené části.

2-3. Utěsňování

Těsnicí páska se přiloží tak, aby kryla spoje těchto vzorků a za použití horkovzdušného zatavovacího zařízení (“5000E”, vyráběného firmou W.L.GORE & ASSOCIATES) se při předem nastavené teplotě 700 °C provádí utěsňování rychlostí 4 m/min.

Ve středové části vzorku, na které se provádí test vodovzdomosti utěsněné Části vznikne místo křížení, ve kterém se kříží těsnicí pásky.

Zkušební příklad 10

Sešitá i svařená část strany krycí textilie A vzorku připraveného za použití textilního laminovaného produktu AH se vždy podrobí utěsnění za použití těsnicí pásky podle zkušebního příkladu 1, čímž se získá vzorek na zkoušení vodovzdomosti utěsněné části a zkoušení její pevnosti v tahu. Utěsňování se provádí použití horkovzdušného zatavovacího zařízení (“5000E”, vyráběného firmou W.L.GORE & ASSOCIATES) při předem nastavené teplotě 700 °C rychlostí 4 m/min.

Zkušební příklad 11

Vzorek, na němž se má zkoušet vodovzdomost utěsněné části a její pevnost v tahu se připraví postupem za stejných procesních podmínek, jaké jsou popsány ve zkušebním příkladu 10 s tím rozdílem, že se namísto těsnicí pásky použité v příkladu 10 použije těsnicí pásky připravené podle zkušebního příkladu 2.

• 4

Zkušební příklad 12

Vzorek, na němž se má zkoušet vodovzdomost utěsněné části a její pevnost v tahu se připraví postupem za stejných procesních podmínek, jaké jsou popsány ve zkušebním příkladu 10 s tím rozdílem, že se namísto těsnicí pásky použité v příkladu 10 použije těsnicí pásky připravené podle zkušebního příkladu 3.

Zkušební příklad 13

Vzorek, na němž se má zkoušet vodovzdomost utěsněné části a její pevnost v tahu se připraví postupem za stejných procesních podmínek, jaké jsou popsány ve zkušebním příkladu 10 s tím rozdílem, že se namísto těsnicí pásky použité v příkladu 10 použije těsnicí pásky připravené podle zkušebního příkladu 4.

Zkušební příklad 14

Vzorek, na němž se má zkoušet vodovzdomost utěsněné části a její pevnost v tahu se připraví postupem za stejných procesních podmínek, jaké jsou popsány ve zkušebním příkladu 10 s tím rozdílem, že se namísto těsnicí pásky použité v příkladu 10 použije těsnicí pásky připravené podle zkušebního příkladu 5.

Zkušební příklad 15

Vzorek, na němž se má zkoušet vodovzdomost utěsněné části a její pevnost v tahu se připraví postupem za stejných procesních podmínek, jaké jsou popsány ve zkušebním příkladu 10 s tím rozdílem, že se namísto těsnicí pásky použité v příkladu 10 použije těsnicí pásky připravené podle zkušebního příkladu 6.

Zkušební příklad 16

Vzorek, na němž se má zkoušet vodovzdomost utěsněné části a její pevnost v tahu se připraví postupem za stejných procesních podmínek, jaké jsou popsány ve zkušebním

příkladu 10 s tím rozdílem, že se namísto těsnicí pásky použité v příkladu 10 použije těsnicí pásky připravené podle zkušebního příkladu 7.

Zkušební příklad 17

Vzorek, na němž se má zkoušet vodovzdornost utěsněné části a její pevnost v tahu se připraví postupem za stejných procesních podmínek, jaké jsou popsány ve zkušebním příkladu 10 s tím rozdílem, že se namísto těsnicí pásky použité v příkladu 10 použije těsnicí pásky připravené podle zkušebního příkladu 8.

Zkušební příklad 18

Sešitá i svařená část strany krycí textilie D vzorku připraveného za použití textilního laminovaného produktu DH se vždy podrobí utěsnění za použití těsnicí pásky podle zkušebního příkladu 1, čímž se získá vzorek na zkoušení vodovzdomosti utěsněné části a zkoušení její pevnosti v tahu. Utěsňování se provádí použití horkovzdušného zatavovacího zařízení (“5000E”, vyráběného firmou W.L.GORE & ASSOCIATES) při předem nastavené teplotě 700 °C rychlostí 4 m/min.

Zkušební příklad 19

Vzorek, na němž se má zkoušet vodovzdornost utěsněné části a její pevnost v tahu se připraví postupem za stejných procesních podmínek, jaké jsou popsány ve zkušebním příkladu 18 s tím rozdílem, že se namísto těsnicí pásky použité v příkladu 18 použije těsnicí páska připravená podle zkušebního příkladu 2.

Zkušební příklad 20

Vzorek, na němž se má zkoušet vodovzdornost utěsněné části a její pevnost v tahu se připraví postupem za stejných procesních podmínek, jaké jsou popsány ve zkušebním příkladu 18 s tím rozdílem, že se namísto těsnicí pásky použité v příkladu 18 použije těsnicí páska připravená podle zkušebního příkladu 3.

Zkušební příklad 21 • · ·

Vzorek, na němž se má zkoušet vodovzdomost utěsněné části a její pevnost v tahu se připraví postupem za stejných procesních podmínek, jaké jsou popsány ve zkušebním příkladu 18 s tím rozdílem, že se namísto těsnicí pásky použité v příkladu 18 použije těsnicí páska připravená podle zkušebního příkladu 4.

Zkušební příklad 22

Vzorek, na němž se má zkoušet vodovzdomost utěsněné části a její pevnost v tahu se připraví postupem za stejných procesních podmínek, jaké jsou popsány ve zkušebním příkladu 18 s tím rozdílem, že se namísto těsnicí pásky použité v příkladu 18 použije těsnicí páska připravená podle zkušebního příkladu 5.

Zkušební příklad 23

Vzorek, na němž se má zkoušet vodovzdomost utěsněné části a její pevnost v tahu se připraví postupem za stejných procesních podmínek, jaké jsou popsány ve zkušebním příkladu 18 s tím rozdílem, že se namísto těsnicí pásky použité v příkladu 18 použije těsnicí páska připravená podle zkušebního příkladu 6.

Zkušební příklad 24

Vzorek, na němž se má zkoušet vodovzdomost utěsněné části a její pevnost v tahu se připraví postupem za stejných procesních podmínek, jaké jsou popsány ve zkušebním příkladu 18 s tím rozdílem, že se namísto těsnicí pásky použité v příkladu 18 použije těsnicí páska připravená podle zkušebního příkladu 7.

Zkušební příklad 25

Vzorek, na němž se má zkoušet vodovzdomost utěsněné části a její pevnost v tahu se připraví postupem za stejných procesních podmínek, jaké jsou popsány ve zkušebním příkladu 18 s tím rozdílem, že se namísto těsnicí pásky použité v příkladu 18 použije těsnicí páska připravená podle zkušebního příkladu 8.

Utěsněný vzorek získaný podle zkušebních příkladů 10 až 25 se podrobí zkoušce vodovzdomosti utěsněné části a zkoušce její pevnosti v tahu. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 4.

• 4

Tabulka 4

Pevnost utěsněné části v tahu (N)

Svařená část i

118

156

O CM τ—

00 1D

CD

ID x— CM

165

00

125

o

145

CD

54

220

165

Sešitá část

235

226

201

240

254

252

CO CD

315

225

218

195

245

218

209 ! I

305

301

Vzdovzdornost utěsněné části (po 20 cyklech praní)

Svařená část

Bezvadná

Vadná

1

Vadná

| Vadná I___________________________________________________________________________________________________________________________________________I

Vadná

Bezvadná

Vadná

1

Sešitá část

Bezvadná

Vadná

1

Vadná

Bezvadná

Vadná

Vodovzdornost utěsněné části (výchozí)

Svařená část

Bezvadná

Vadná

Bezvadná

| Bezvadná

Bezvadná

Bezvadná __i

Bezvadná

Vadná

Sešitá část

Bezvadná

Bezvadná ....

Bezvadná

Vadná

Bezvadná

Vadná

Těsnicí páska

Tloušťka taveniny

100

O LO

150

100

O o

150

100

O o

Nalaminovaná textilie

Tkanina

Trikotová pletenina

Tkanina

Tkanina 1

Tkanina

Trikotová pletenina

Tkanina

Příklad i

-

04

CO

xt-

IO

CD

l·-

CO

-

CM

CQ

LO

CD

h-

CO

Složení textilního laminovaného výrobku

AH

X Q

DH

HO

DH

T O

Přiklad

O

-

CM 5“

13

CD

r-

00

05

O CM

CM

CN CM

23

CM

ID CM

') Vodovzdornost utěsněné část byla hodnocena v místě kříženi..

Vodovzdomost utěsněné části

Z tabulky 4 je zřejmé, že u každého ze zkušebních příkladů 10 až 13 bylo za použití těsnicí pásky, při faktoru zakrytí tkaniny nalaminované na základní fólii od 500 do 1400, při zkoušce vodovzdomosti v místě křížení na textilním laminovaném výrobku AH dosaženo dobrého výsledku, a to na počátku i po 20 cyklech praní, což svědčí o vynikající nepromokavosti.

Oproti tomu u zkušebních příkladů 16 a 17, kde se používá těsnicí pásky, v níž textilie naiaminovaná na základní fólii má faktor zakrytí 1400 nebo více, byla vodovzdomost v místě křížení od počátku nízká, takže nepromokavosti nemohlo být dosaženo. Pravděpodobnou příčinou je, že v těsnicí pásce, v níž má naiaminovaná textilie faktor zakrytí 1400 nebo více, je hustota tkaniny příliš vysoká, takže v místě křížení těsnicích pásek se sníží průnik tavného lepidla těsnicí pásky, která tvoří druhou vrstvu, do tkaniny, která je nalaminována v těsnicí pásce tvořící první vrstvu, a tím se sníží těsnicí účinek. Kromě toho, přestože u zkušebních příkladů 14 a 15, kde se používá těsnicí pásky s trikotovou pleteninou nalaminovanou na základní fólii, byla počáteční vodovzdomost dobrá, po 20 cyklech praní se v případě zkušebního příkladu 15, při němž bylo použito těsnicí pásky s tloušťkou vrstvy tavného lepidla 100 μιη, snížila. Pravděpodobnou příčinou je, že trikotová pletenina má větší tloušťku než tkanina podle vynálezu, takže vrstva tavného lepidla o tloušťce 100 μπι není schopna dostatečné proniknout do trikotové pleteniny, a dochází tak ke snížení těsnicího účinku.

Pokud jde o hodnocení výsledků zkoušky vodovzdomosti v případě textilního laminovaného výrobku DH, počáteční vodovzdomost byla dobrá u všech zkušebních příkladů 18 až 21, v nichž bylo utěsnění provedeno za použití těsnicí pásky podle vynálezu. Vodovzdomost po 20 cyklech praní však byla v případě zkušebních příkladů 18 až 20 špatná, a dobrého výsledku bylo dosaženo pouze v případě zkušebního příkladu 21, při němž bylo použito těsnicí pásky s vrstvou tavného lepidla o tloušťce 150 pm. Pravděpodobnou příčinou je, že krycí textilií na straně textilního laminovaného výrobku, na niž se aplikuje těsnicí páska, je trikotová pletenina a prostor uvnitř trikotové pleteniny nemohl být vyplněn vrstvou tavného lepidla o tloušťce 100 μπι, takže nebylo možno dosáhnout dostatečného těsnicího účinku.

Pevnost utěsněné části v tahu • ·

Z výsledků zkoušky pevnosti utěsněné části v tahu je zřejmé, že se dobrá pevnost v tahu udržela u všech zkušebních příkladů, při nichž bylo použito strojového šití. Naproti tomu v případě svařování ultrazvukem se pevnost značně lišila kvůli odlišnosti těsnicí pásky. U zkušebních příkladů 14 a 15, a 22 a 23, při nichž bylo použito těsnicí pásky laminované trikotovou pleteninou, byla pevnost v tahu přibližně 60 N, což hodnota pevnost, která omezuje použití na oděvech. Oproti tomu u všech zkušebních příkladů 10 až 13, a 18 až 21, při nichž bylo použito těsnicí pásky podle vynálezu, byla pevnost v tahu více než 100 N; na rozdíl těsnicí pásky laminované trikotovou pleteninou tak bylo možno udržet dostatečně vysokou pevnost. Hodnota 100 N není ve srovnání s obvyklým strojovým šitím vysoká, ale postačuje k použití na oděvu, který má být lehký a na obecném oblečení.

Vzhled těsnicí pásky

Pokud jde o pojený vzorek, který byl podroben utěsnění, byl sledován vzhled strany, na které bylo provedeno utěsnění podle zkušebních příkladů 10 až 25. V případě zkušebních příkladů 10 až 13 bylo spojení mezi vnitřní textilií (strana krycí textilie A) textilního laminovaného výrobku a těsnicí páskou nerozeznatelné, a vzhled tedy byl dobrý.

Oproti tomu v případě zkušebních příkladů 14 až 15,18 až 21 a 24 až 25, vzhledem k odlišnosti vzhledu textury těsnicí pásky od vzhledu vnitřní textilie (na straně podrobené utěsnění) textilního laminovaného výrobku, byla těsnicí páska rozeznatelná.

V případě zkušebních příkladů 22 a 23 těsnicí páska podrobená utěsňování v podélném směru a vnitřní textilie textilního laminovaného výrobku měla stehy vedené ve stejném směru, takže spojení mezi povrchem vnitřní textilie (strana krycí textilie D) a těsnicí páskou bylo nerozeznatelné. V případě, že těsnicí páska podrobená utěsňování ve směru kolmém k podélnému a vnitřní textilie textilního laminovaného výrobku měly odlišné směry stehů, však těsnicí páska byla rozeznatelná. Pokud je pravděpodobné, že těsnicí páska bude rozeznatelná, nelze vzhled strany podrobené utěsňování při výrobě oděvu hodnotit jako dobrý'.

2-4. Hodnocení na oděvech • ·

Při výrobě bundy určené pro venkovní aktivity byly použity pásky ze zkušebních příkladů 1 a 5. Na jednu bundu bylo třeba 15 m těsnicí pásky. Bunda, na niž byla použita těsnicí páska podle vynálezu (zkušební příklad 1), byla o 26 g lehčí než bunda, na niž byla použita těsnicí páska podle zkušebního příkladu 5. Kromě toho byla těsnicí páska nezřetelná a měla dobrý vzhled.

Úkolem vynálezu je překonat praktické omezení, že se na povrch těsnicí pásky musí použít pleteniny v případě, že se páska má použít na textilním výrobku získaném sešitím nebo svařením textilního laminovaného výrobku. Úkolem vynálezu je dále vyvinout textilní pásku, která by byla trvanlivá, lehká, tenká a komfortní, aniž by došlo ke zhoršení vzhledu a omaku.

PRŮMYSLOVÁ VYUŽITELNOST

Vynález je možno přednostně používat při utěsňování textilních výrobků, a přednostně v případě různých textilních výrobků, jako oděvů, plachet, stanů a spacích pytlů, přednostně oděvů, u kterých je vyžadována nepromokavost a paropropustnost.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Těsnicí páska, která obsahuje

- základní fólii,

- tkaninu nalaminovanou na jedné straně základní fólie a

- vrstvu lepidla nalaminovanou na druhé straně základní fólie, přičemž přičemž tkanina má celkový faktor zakrytí (CF_ceikem) od 500 do 1400, vypočtený z faktorů zakrytí osnovy a útku tvořících tkaninu podle následujících vzorců:

Vzorec 1

O lelkem” ^{C F}m^{+ C} ξ

CF_m=<xD

C F_t ⁼.Jf^ x D_t

CF_m: faktor zakrytí osnovy

CF_t: faktor zakrytí útku

F_m: jemnost osnovy (dtex)

F_t; jemnost útku (dtex)

D_m: hustota osnovy (počet/2,54 cm)

D_t: hustota útku (počet/2,54 cm).
2. Těsnicí páska podle nároku 1, kde alespoň faktor zakrytí osnovy (CF_m) nebo alespoň faktor zakrytí útku (CF_t) je v rozmezí od 200 do 800.
3. Těsnicí páska podle nároku 1 nebo 2, kde alespoň osnova nebo alespoň útek, tvořící tkaninu, se skládá ze dvou nebo více elementárních vláken.
4. Těsnicí páska podle nároku 3, kde jemnost elementárního vlákna je 12 dtex nebo méně.
5. Těsnicí páska podle kteréhokoliv z nároků 1 až 4, kde alespoň osnova nebo alespoň útek, tvořící tkaninu, je dlouhovlákenná/ý.