CZ2024134A3 - Způsob selektivního rozpadu vlákenného materiálu tvořeného polyesterem na částice milimetrových až sub-milimetrových rozměrů - Google Patents

Způsob selektivního rozpadu vlákenného materiálu tvořeného polyesterem na částice milimetrových až sub-milimetrových rozměrů

Info

Publication number
CZ2024134A3
CZ2024134A3 CZ2024-134A CZ2024134A CZ2024134A3 CZ 2024134 A3 CZ2024134 A3 CZ 2024134A3 CZ 2024134 A CZ2024134 A CZ 2024134A CZ 2024134 A3 CZ2024134 A3 CZ 2024134A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
polyester
millimeter
sub
particles
ammonia
Prior art date
Application number
CZ2024-134A
Other languages
English (en)
Inventor
Jiří Militký
CSc. Militký Jiří prof. Ing.
Jakub Wiener
Wiener Jakub prof. Ing., Ph.D.
Original Assignee
Technická univerzita v Liberci
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Technická univerzita v Liberci filed Critical Technická univerzita v Liberci
Priority to CZ2024-134A priority Critical patent/CZ2024134A3/cs
Priority to PCT/CZ2025/050029 priority patent/WO2025214526A1/en
Priority to EP25722803.1A priority patent/EP4709786A1/en
Publication of CZ2024134A3 publication Critical patent/CZ2024134A3/cs

Links

Classifications

    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C08—ORGANIC MACROMOLECULAR COMPOUNDS; THEIR PREPARATION OR CHEMICAL WORKING-UP; COMPOSITIONS BASED THEREON
    • C08J—WORKING-UP; GENERAL PROCESSES OF COMPOUNDING; AFTER-TREATMENT NOT COVERED BY SUBCLASSES C08B, C08C, C08F, C08G or C08H
    • C08J11/00—Recovery or working-up of waste materials
    • C08J11/04—Recovery or working-up of waste materials of polymers
    • C08J11/10—Recovery or working-up of waste materials of polymers by chemically breaking down the molecular chains of polymers or breaking of crosslinks, e.g. devulcanisation
    • C08J11/16—Recovery or working-up of waste materials of polymers by chemically breaking down the molecular chains of polymers or breaking of crosslinks, e.g. devulcanisation by treatment with inorganic material
    • B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B29—WORKING OF PLASTICS; WORKING OF SUBSTANCES IN A PLASTIC STATE IN GENERAL
    • B29B—PREPARATION OR PRETREATMENT OF THE MATERIAL TO BE SHAPED; MAKING GRANULES OR PREFORMS; RECOVERY OF PLASTICS OR OTHER CONSTITUENTS OF WASTE MATERIAL CONTAINING PLASTICS
    • B29B17/00—Recovery of plastics or other constituents of waste material containing plastics
    • B29B17/02—Separating plastics from other materials
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C08—ORGANIC MACROMOLECULAR COMPOUNDS; THEIR PREPARATION OR CHEMICAL WORKING-UP; COMPOSITIONS BASED THEREON
    • C08L—COMPOSITIONS OF MACROMOLECULAR COMPOUNDS
    • C08L67/00—Compositions of polyesters obtained by reactions forming a carboxylic ester link in the main chain; Compositions of derivatives of such polymers
    • B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B29—WORKING OF PLASTICS; WORKING OF SUBSTANCES IN A PLASTIC STATE IN GENERAL
    • B29B—PREPARATION OR PRETREATMENT OF THE MATERIAL TO BE SHAPED; MAKING GRANULES OR PREFORMS; RECOVERY OF PLASTICS OR OTHER CONSTITUENTS OF WASTE MATERIAL CONTAINING PLASTICS
    • B29B17/00—Recovery of plastics or other constituents of waste material containing plastics
    • B29B17/02—Separating plastics from other materials
    • B29B2017/0203—Separating plastics from plastics
    • B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B29—WORKING OF PLASTICS; WORKING OF SUBSTANCES IN A PLASTIC STATE IN GENERAL
    • B29B—PREPARATION OR PRETREATMENT OF THE MATERIAL TO BE SHAPED; MAKING GRANULES OR PREFORMS; RECOVERY OF PLASTICS OR OTHER CONSTITUENTS OF WASTE MATERIAL CONTAINING PLASTICS
    • B29B17/00—Recovery of plastics or other constituents of waste material containing plastics
    • B29B17/02—Separating plastics from other materials
    • B29B2017/0213—Specific separating techniques
    • B29B2017/0286—Cleaning means used for separation
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C08—ORGANIC MACROMOLECULAR COMPOUNDS; THEIR PREPARATION OR CHEMICAL WORKING-UP; COMPOSITIONS BASED THEREON
    • C08J—WORKING-UP; GENERAL PROCESSES OF COMPOUNDING; AFTER-TREATMENT NOT COVERED BY SUBCLASSES C08B, C08C, C08F, C08G or C08H
    • C08J11/00—Recovery or working-up of waste materials
    • C08J11/04—Recovery or working-up of waste materials of polymers
    • C08J11/10—Recovery or working-up of waste materials of polymers by chemically breaking down the molecular chains of polymers or breaking of crosslinks, e.g. devulcanisation
    • C08J11/14—Recovery or working-up of waste materials of polymers by chemically breaking down the molecular chains of polymers or breaking of crosslinks, e.g. devulcanisation by treatment with steam or water
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C08—ORGANIC MACROMOLECULAR COMPOUNDS; THEIR PREPARATION OR CHEMICAL WORKING-UP; COMPOSITIONS BASED THEREON
    • C08J—WORKING-UP; GENERAL PROCESSES OF COMPOUNDING; AFTER-TREATMENT NOT COVERED BY SUBCLASSES C08B, C08C, C08F, C08G or C08H
    • C08J2367/00—Characterised by the use of polyesters obtained by reactions forming a carboxylic ester link in the main chain; Derivatives of such polymers
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C08—ORGANIC MACROMOLECULAR COMPOUNDS; THEIR PREPARATION OR CHEMICAL WORKING-UP; COMPOSITIONS BASED THEREON
    • C08J—WORKING-UP; GENERAL PROCESSES OF COMPOUNDING; AFTER-TREATMENT NOT COVERED BY SUBCLASSES C08B, C08C, C08F, C08G or C08H
    • C08J2367/00—Characterised by the use of polyesters obtained by reactions forming a carboxylic ester link in the main chain; Derivatives of such polymers
    • C08J2367/02—Polyesters derived from dicarboxylic acids and dihydroxy compounds
    • Y—GENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y02—TECHNOLOGIES OR APPLICATIONS FOR MITIGATION OR ADAPTATION AGAINST CLIMATE CHANGE
    • Y02W—CLIMATE CHANGE MITIGATION TECHNOLOGIES RELATED TO WASTEWATER TREATMENT OR WASTE MANAGEMENT
    • Y02W30/00—Technologies for solid waste management
    • Y02W30/50—Reuse, recycling or recovery technologies
    • Y02W30/62—Plastics recycling; Rubber recycling

Landscapes

  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Health & Medical Sciences (AREA)
  • Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
  • Medicinal Chemistry (AREA)
  • Polymers & Plastics (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Life Sciences & Earth Sciences (AREA)
  • Sustainable Development (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Environmental & Geological Engineering (AREA)
  • Mechanical Engineering (AREA)
  • Processing And Handling Of Plastics And Other Materials For Molding In General (AREA)
  • Chemical Or Physical Treatment Of Fibers (AREA)

Abstract

Způsob selektivního rozpadu vlákenných materiálů tvořených polyesterem na částice milimetrových až sub-milimetrových rozměrů, při kterém se vlákenný materiál tvořený polyesterem nebo obsahující polyester jako jednu ze svých složek vystaví působení amoniaku (NH3) při teplotě alespoň 60 °C, po dobu 40 až 120 minut, přičemž hmotnostní poměr amoniaku vůči polyesteru je 1:5 až 1:15, přitom dochází k amonolýze polyesteru v alkalickém prostředí, při které dochází ke zkracování makromolekul polyesteru a odstranění amorfní fáze, v důsledku čehož polyester ztrácí svou původní viskoelasticitu, pevnost a houževnatost a vytváří makročástice milimetrových až sub-milimetrových rozměrů.

Description

Způsob selektivního rozpadu vlákenného materiálu tvořeného polyesterem na částice milimetrových až sub-milimetrových rozměrů
Oblast techniky
Vynález se týká způsobu selektivního rozpadu vlákenného materiálu tvořeného polyesterem na částice milimetrových až sub-milimetrových rozměrů. Tento způsob je díky své selektivnosti použitelný, jak pro vlákenný materiál tvořený polyesterem, tak i pro vlákenný materiál obsahující polyester jako součást mechanické směsi s jiným materiálem, např. ve formě směsové textilie apod.
Dosavadní stav techniky
Polyestery (PES), zejména polyetyléntereftalát (PET), patří mezi silně rozšířené polymery využívané zejména v textilním průmyslu a při výrobě obalů potravin a nápojů (folií, lahví atd.).
Rada technických materiálů a výrobků se v současné době vyrábí mechanickým mísením různých polymerů. Směsování polymerů je výhodné s ohledem na výsledné vlastnosti směsí a také s ohledem na cenu, která se dá regulovat zastoupením jednotlivých komponent (s rozdílnou cenou) ve směsi. Speciálním případem jsou vlákenné směsi, které se používají ve velkých objemech pro výrobu textilních struktur. Směsování obecně výrazně komplikuje následnou recyklaci těchto struktur, protože jednotlivé komponenty mechanické směsi je třeba nejprve separovat a poté recyklovat samostatně.
Směsování vláken z různých polymerů je běžnou a široce využívanou textilní technologií při výrobě oděvních textilií. Celulózová vlákna (bavlna, len, viskóza atd.) se směsují se syntetickými vlákny (alifatické a aromatické polyestery, polyamidy atd.) za účelem zlepšení komfortních vlastností výsledných textilií. Vlákenné polymery se přitom výrazně liší od standardních polymerů stejného chemického složení zejména délkou molekulárních řetězců, částečnou orientovanou krystalinitou, orientací amorfní fáze, a speciální fibrilární nadmolekulární strukturou. To vede až ke stonásobně vyšším hodnotám modulům tuhosti a dalších mechanických charakteristik. Typickou směsovou textilií je textilie, která ve své struktuře obsahuje vlákna bavlny a vlákna polyesterová (zejména PET).
Z těchto důvodů se pro polyestery vyvíjí vhodné recyklační postupy. Recyklace polyesterů je již běžná u nápojových obalů, kde je technologicky a ekonomicky výhodná. U textilních výrobků je polyester obvykle zastoupen v mechanických směsích s vlákny z jiných polymerů nebo vlákny na bázi celulózy, případně je kontaminován povrchovými úpravami nebo zátěry, a proto se v současné době recyklace polyesterových vlákenných materiálů provádí jen omezeně - kromě samotné recyklace polyesteru je nutné textilní strukturu nejprve rozvláknit a poté z ní odseparovat polyesterová vlákna. Tento postup je složitý a má nízkou výtěžnost.
Samostatným závažným problémem je výskyt mikroplastů (částice s průměrem od 1 μm do 5 mm) a zejména nanoplastů (částice s průměrem pod 1 μm), které vznikají jak při výrobě textilií a jejich použití, tak i jako produkty environmentální degradace (zejména fotodegradace a biodegradace) a mechanické abraze větších polymerních částic. Pro nalezení principů chování, transportu a eliminace těchto speciálních forem odpadů jsou nezbytné rozsáhlé studie využívají reprezentativních modelových mikroplastů a nanoplastů.
V současné době je známo pouze několik metod výroby nanočástic PET, které produkují nanočástice PET s řízenou distribucí velikostí vhodnou pro in vitro a in vivo posouzení potenciálního dopadu mikroplastů a nanoplastů na životní prostředí. Patří k nim laserová ablace polymerních filmů ve vodě, která je však nákladná a má malý výtěžek, řízené srážení nanočástic
- 1 CZ 2024 - 134 A3 z roztoku PET získaného z úlomků PET lahví rozpuštěných v silně toxickém rozpouštědle, např. kyselině trifluoroctové (CF3CO2H) nebo hexafluorizopropanolu ((ίΈφίΉΟΗ), nebo mechanické mletí, která je však omezené ulpíváním částic na mlecích površích a stěnách mlýnků. Pro zamezení omezení plynoucích z viskoelastické povahy polyesterů (přehřátí a následná tepelná degradace vyvolaná třením, nárazem a smykem) se provádí kryogenní mletí v kapalném dusíku, které je však značně náročné z hlediska použitého zařízení a jeho tepelné izolace.
Cílem vynálezu je navrhnout způsob pro selektivní rozpad vlákenného materiálu tvořeného polyesterem na částice milimetrových až sub-milimetrových rozměrů.
Podstata vynálezu
U způsobu selektivního rozpadu vlákenného materiálu tvořeného polyesterem (PES) na částice milimetrových až sub-milimetrových podle vynálezu se vlákenný materiál, který je tvořený polyesterem nebo obsahuje polyester jako součást mechanické směsi s jiným materiálem, vystaví působení amoniaku (NH3). Působení amoniaku probíhá při teplotě 60 až 100 °C (při zvýšeném tlaku může být teplota vyšší), po dobu 40 až 120 minut, přičemž hmotnostní poměr amoniaku vůči PES je 1:5 až 1:15. Amoniak je možno použít buď v plynné formě nebo ve formě vodného roztoku. Z hlediska nižší spotřeby a snadnější aplikace v průmyslovém měřítku se jako výhodnější jeví použití plynného amoniaku.
Při působení amoniaku dochází k amonolýze polyesteru v alkalickém prostředí, při které se zkracují makromolekuly polyesteru a odstraňují jeho amorfní fáze a jako vedlejší produkt se vytváří amonné soli. V důsledku toho ztrácí polyester svou původní viskoelasticitu, pevnost a houževnatost; polyester křehne a mění se na křehký, mechanicky neodolný materiál ve formě makročástic milimetrových až sub-milimetrových rozměrů, které lze po jejich oddělení od případných zbytků původní struktury (např. vymytím ve vodní lázni nebo mechanicky vytřepáním nebo působením ultrazvuku) dále drtit/mlít dle potřeby. Tento materiál je možné dále využít pro recyklaci nebo přípravu mikroplastů a nanoplastů s řízenou distribucí velikostí. Případné jiné materiály, např. vlákna na bázi celulózy (bavlna, len, viskóza atd.), které jsou součástí výchozí vlákenné struktury přitom nejsou nijak narušeny.
I když lze podobného efektu dosáhnout i jinými alkáliemi, výhodami amoniaku je jeho schopnost pronikat hluboko do hmoty polyesteru, rychlý průběh procesu a technická i ekonomická dostupnost amoniaku. Další výhodou použití amoniaku je také to, že stejným způsobem působí na většinu alifatických a aromatických polyesterů včetně nejběžnějšího polyetylentereftalátu (PET), a jejich chemických modifikací. Působení amoniaku je z tohoto pohledu selektivní, což umožňuje snadnou a efektivní separaci polyesteru od jiných složek vlákenných směsí, vč. např. vláken na bázi celulózy (bavlna, len, viskóza atd.) apod.
Působení amoniaku na polyester může být řízeně ovlivňováno teplotou při které k němu dochází. Při vyšších teplotách - nad 80 °C dochází k rychlejšímu rozkladu polyesteru. Při nižších teplotách napadá amoniak zejména amorfní části polyesteru, což vede ke jeho částečnému zkřehnutí.
Způsobem podle vynálezu připravené makročástice polyesteru milimetrových až submilimetrových rozměrů lze využít jako výchozí materiál, při úplné depolymerizaci na monomery, pro výrobu nových výrobků z polyesteru, případně je možné je dle potřeby mlít na menší velikost a využít je jako modelové mikroplasty a nanoplasty pro sledování principů chování, transportu a eliminace těchto speciálních forem odpadů. Výhodným postupem mletí je přitom mletí v kulových mlýncích pro křehké materiály, které umožňuje přípravu mikročástic (tj. částic s průměrem od 1 μm do 5 mm) až nanočástic (tj. částic s průměrem pod 1 μm) s definovanou distribucí velikostí.
- 2 CZ 2024 - 134 A3
Objasnění výkresů
Na přiloženém výkresu jsou na obr. 1 FTIR spektra práškového polyesteru a polyesteru získaného způsobem podle vynálezu (příklad 1) a na obr. 2 SEM snímek částic polyesteru získaných způsobem podle vynálezu (příklad 1) po dodatečném mletí v kulovém mlýnku, při zvětšení 10 000 krát.
Příklady uskutečnění vynálezu
Níže jsou pro názornost uvedeny čtyři konkrétní typické příklady provedení způsobu podle vynálezu.
Příklad 1
10g vzorek směsové textilie (tkaniny) s plošnou hmotností 200 g/m2 tvořené z 50 % vlákny bavlny (celulózy) a z 50 % vlákny polyetyléntefertalátu (PET) se uzavřel do kontejneru o objemu 100 ml, jehož vnitřní prostor byl rozdělen separační porézní keramickou membránou na dvě nad sebou uspořádané části. Do spodní části se uložily 3 g 30% vodného roztoku amoniaku (NH3). Kontejner se ohřál na teplotu 60 °C. Přitom se z vodného roztoku amoniaku uvolňoval plynný amoniak, který amonolyzoval PET ve vzorku směsové textilie; a neměnil přitom strukturu celulózy. Produktem amonolýzy byl zkřehlý PET mechanicky uložený ve struktuře tvořené vlákny bavlny. Reakce probíhala po dobu 120 minut. Po jejím ukončení a ochlazení kontejneru se vzorek směsové textilie ponořil do vodní lázně, kde se z něj samovolně vyplavil polyester a zbytky amoniaku. Výsledná struktura byla tvořená pouze vlákny čisté bavlny.
Částice polyesteru milimetrových až sub-milimetrových se následně získaly filtrací vodní lázně.
Na obr. 1 jsou znázorněna spektra získaná infračervenou spektroskopií s Fourierovou transformací (FTIR) práškového polyesteru (modrá křivka) a polyesteru získaného způsobem podle vynálezu (červená křivka), ve kterých je patrná přítomnost amidických skupin a esterových vazeb. Na obr. 2 je pak SEM snímek částic polyesteru získaných způsobem podle vynálezu po dodatečném 20 minutovém mletí v kulovém mlýnku, při zvětšení 10 000 krát.
Příklad 2
10g vzorek odpadního PET flízu s plošnou hmotností 223 g/m2 se uzavřel do kontejneru o objemu 100 ml, jehož vnitřní prostor byl rozdělen separační porézní keramickou membránou na dvě nad sebou uspořádané části. Do spodní části se uložily 3 g 30 % vodného roztoku amoniaku (NH3). Kontejner se ohřál na teplotu 75 °C. Přitom se z vodného roztoku amoniaku uvolňoval plynný amoniak, který amonolyzoval PET. Produktem amonolýzy byl zkřehlý PET. Reakce probíhala po dobu 60 minut. Po jejím ukončení a ochlazení kontejneru se PET ponořil do vodní lázně, kde se z něj samovolně vyplavily nečistoty a zbytky amoniaku.
Částice PET milimetrových až sub-milimetrových rozměrů se následně získaly filtrací vodní lázně.
Takto získaný PET v práškové formě se dále uložil do kulového mlýnku, ve kterém se mlel s frekvencí 850 otáček/minutu po dobu 40 min za mokra, čímž se z něj připravily nanočástice PET.
Příklad 3
10g vzorek směsové textilie (tkaniny) s plošnou hmotností 200 g/m2 tvořené z 50 % vlákny bavlny (celulózy) a z 50 % vlákny kyseliny polymléčné (alifatický polyester, PLA) se uzavřel do
- 3 CZ 2024 - 134 A3 kontejneru o objemu 100 ml, jehož vnitřní prostor byl rozdělen separační porézní keramickou membránou na dvě nad sebou uspořádané části. Do spodní části se uložily 3 g 30% vodného roztoku amoniaku (NH3). Kontejner se ohřál na teplotu 60 °C. Přitom se z vodného roztoku amoniaku uvolňoval plynný amoniak, který amonolyzoval PLA ve vzorku směsové textilie; a neměnil přitom strukturu celulózy. Produktem amonolýzy byl zkřehlý PLA mechanicky uložený ve struktuře tvořené vlákny bavlny. Reakce probíhala po dobu 120 minut. Po jejím ukončení a ochlazení kontejneru se vzorek směsové textilie ponořil do vodní lázně, kde se z něj samovolně vyplavil PLA a zbytky amoniaku. Výsledná struktura byla tvořená pouze vlákny čisté bavlny.
Částice polyesteru milimetrových až sub-milimetrových se následně získaly filtrací vodní lázně.
Příklad 4
10g vzorek směsové textilie (tkaniny) s plošnou hmotností 200 g/m2 tvořené z 50 % vlákny bavlny (celulózy) a z 50 % vlákny kyseliny polymléčné (alifatický polyester, PLA) se uzavřel do kontejneru o objemu 100 ml, jehož vnitřní prostor byl rozdělen separační porézní keramickou membránou na dvě nad sebou uspořádané části. Do spodní části se uložil 1 g 35% vodného roztoku amoniaku (NH3). Kontejner se ohřál na teplotu 60 °C. Přitom se z vodného roztoku amoniaku uvolňoval plynný amoniak, který amonolyzoval PLA ve vzorku směsové textilie; a neměnil přitom strukturu celulózy. Produktem amonolýzy byl zkřehlý PLA mechanicky uložený ve struktuře tvořené vlákny bavlny. Reakce probíhala po dobu 120 minut. Po jejím ukončení a ochlazení kontejneru se vzorek směsové textilie ponořil do vodní lázně, kde se z něj samovolně vyplavil PLA a zbytky amoniaku. Výsledná struktura byla tvořená pouze vlákny čisté bavlny.
Částice polyesteru milimetrových až sub-milimetrových se následně získaly filtrací vodní lázně.

Claims (4)

  1. PATENTOVÉ NÁROKY
    1. Způsob selektivního rozpadu vlákenných materiálů tvořených polyesterem na částice milimetrových až sub-milimetrových rozměrů, vyznačující se tím, že se vlákenný materiál tvořený polyesterem nebo obsahující polyester jako jednu ze svých složek vystaví působení amoniaku (NH3) při teplotě alespoň 60 °C, po dobu 40 až 120 minut, přičemž hmotnostní poměr amoniaku vůči polyesteru je 1:5 až 1:15, přitom dochází k amonolýze polyesteru v alkalickém prostředí, při které dochází ke zkracování makromolekul polyesteru a odstranění amorfní fáze, v důsledku čehož polyester ztrácí svou původní viskoelasticitu, pevnost a houževnatost a vytváří makročástice milimetrových až sub-milimetrových rozměrů.
  2. 2. Způsob selektivního rozpadu vlákenných materiálů tvořených polyesterem na částice milimetrových až sub-milimetrových rozměrů podle nároku 1, vyznačující se tím, že vlákenný materiál tvořený polyesterem nebo obsahujících polyester jako součást mechanické směsi se vystaví působení amoniaku (NH3) v plynném stavu.
  3. 3. Způsob selektivního rozpadu vlákenných materiálů tvořených polyesterem na částice milimetrových až sub-milimetrových rozměrů podle nároku 1, vyznačující se tím, že makročástice polyesteru milimetrových až sub-milimetrových rozměrů se ze struktury tvořené alespoň jedním jiným materiálem odstraní vymytím vodou nebo mechanicky.
  4. 4. Způsob selektivního rozpadu vlákenných materiálů tvořených polyesterem na částice milimetrových až sub-milimetrových rozměrů podle nároku 1, vyznačující se tím, že se vlákenný materiál tvořený polyesterem nebo obsahující polyester jako jednu ze svých složek vystaví působení amoniaku (NH3) při teplotě alespoň 80 °C.
CZ2024-134A 2024-04-11 2024-04-11 Způsob selektivního rozpadu vlákenného materiálu tvořeného polyesterem na částice milimetrových až sub-milimetrových rozměrů CZ2024134A3 (cs)

Priority Applications (3)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ2024-134A CZ2024134A3 (cs) 2024-04-11 2024-04-11 Způsob selektivního rozpadu vlákenného materiálu tvořeného polyesterem na částice milimetrových až sub-milimetrových rozměrů
PCT/CZ2025/050029 WO2025214526A1 (en) 2024-04-11 2025-04-02 Method for selective disintegration of fibrous material consisting of polyester into particles of millimetre to sub-millimetre dimensions
EP25722803.1A EP4709786A1 (en) 2024-04-11 2025-04-02 Method for selective disintegration of fibrous material consisting of polyester into particles of millimetre to sub-millimetre dimensions

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ2024-134A CZ2024134A3 (cs) 2024-04-11 2024-04-11 Způsob selektivního rozpadu vlákenného materiálu tvořeného polyesterem na částice milimetrových až sub-milimetrových rozměrů

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CZ2024134A3 true CZ2024134A3 (cs) 2025-10-22

Family

ID=95605499

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ2024-134A CZ2024134A3 (cs) 2024-04-11 2024-04-11 Způsob selektivního rozpadu vlákenného materiálu tvořeného polyesterem na částice milimetrových až sub-milimetrových rozměrů

Country Status (3)

Country Link
EP (1) EP4709786A1 (cs)
CZ (1) CZ2024134A3 (cs)
WO (1) WO2025214526A1 (cs)

Family Cites Families (1)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
EP4342944B1 (en) * 2022-09-20 2024-08-14 revalyu Resources GmbH Process for recycling polyethylene terephthalate using gaseous and/or liquid mono-ethylene glycol

Also Published As

Publication number Publication date
WO2025214526A1 (en) 2025-10-16
EP4709786A1 (en) 2026-03-18

Similar Documents

Publication Publication Date Title
Sun et al. Textile waste fiber regeneration via a green chemistry approach: a molecular strategy for sustainable fashion
US12006403B2 (en) Methods for recycling cotton and polyester fibers from waste textiles
Torres-Huerta et al. Comparative assessment of miscibility and degradability on PET/PLA and PET/chitosan blends
Boschmeier et al. New separation process for elastane from polyester/elastane and polyamide/elastane textile waste
JP2025114551A (ja) シルクベースの材料の圧縮および熱で支援される生産
US6427933B1 (en) Method for manufacturing crystalline superfine silk powder
CN114846064A (zh) 用于降解塑料产品的方法
Lebedev et al. Design and research of eco-friendly polymer composites
Kumar et al. Preparation and properties of cellulose/tamarind nut powder green composites
FI130889B1 (en) Process for separating one or more polymer fractions from a material comprising textiles and specific polymer fractions and uses thereof
Völtz et al. Resource-efficient manufacturing process of composite materials: Fibrillation of recycled textiles and compounding with thermoplastic polymer
CZ2024134A3 (cs) Způsob selektivního rozpadu vlákenného materiálu tvořeného polyesterem na částice milimetrových až sub-milimetrových rozměrů
Song et al. Properties of cellulose/Antarctic krill protein composite fibers prepared in different coagulation baths
JP2025522854A (ja) テキスタイル廃棄材料を溶融加工するための方法および本方法によって得られる製品
RU2423400C2 (ru) Способ получения пара-замещенных ароматических полиамидных частиц
JP2023540921A (ja) ポリエステルのリサイクル方法
CA3239385A1 (en) Cellulose carbamate polymer
Jenull-Halver et al. Development of new treatment methods for multi material textile waste
Kang et al. Fabrication and characterization of electrospun polyamide 66 fibers crosslinked by gamma irradiation
CZ2024135A3 (cs) Způsob odstranění celulózy z její mechanické směsi s alespoň jedním syntetickým vlákenným polymerem
JPS59603B2 (ja) 短繊維及び／又はパルプ粒子の製造法
DULO et al. Controllable Fabrication of Spider-web-like Structured Anaphe Panda Regenerated Silk Nano-fibers/nets via Electro-netting
dos Santos et al. Assessment of amber-PBAT interactions in melt-mixed composites: A comparative study between extruded films and injection molded specimens
Puchalski et al. Investigation of crystallisation and disorder-to-order phase transition of PLA by WAXD technique as a method in the optimization of fibrous materials forming processes
JPS60126314A (ja) パルプ粒子の製造法