CZ223396A3 - Method of anticorrosive protection of stranded cables and apparatus for making the same - Google Patents

Description

Způsob antikorozní úpravy splétaných lan a zařízení na jeho provádění

Oblast techniky

Vynález popisuje nový způsob ošetření splétaných lan, obsahujících vrstvu zinku nebo cínu, i když i velice tenkou, přeměnou této vrstvy na antikorozní izolaci, bez změny mechanických vlastností lana a zařízení na tažení splétaného lana, které využívá pro každý pár navíjecích válců v každé fázi postupu nízkootáčkový motor s proměnlivými otáčkami.

Dosavadní stav techniky

V současné době se používá pro různé typy aplikací velké množství druhů lan. Zaměříme-li se na lana, která se používají na přenos síly, a která by měly být odolné vůči prostředí, ve kterém jsou instalovány. Příkladem jsou lana v lanových tahačích pro automobilová okna, v lanách spojky, motorových kol atd. Lze tedy říci, že současné lana, pokud mají dobré mechanické vlastnosti, jsou málo odolné proti korozi a naopak.

Tyto lana se instalují do souprav nebo sestav, jejichž ostatní části mají delší životnost, neboť nepodléhají ani vlivu koroze a mechanických vlivům, kterým jsou vystaveny. Z tohoto důvodu je u těchto lan požadována celkově delší životnost, aby se nemusely tyto lana měnit častěji, než jiné díly.

Normálně používané splétané lano má jako základ vlákna z antikorozní oceli. Takové lano je velmi silné po tahání, což znamená, když jsou kovová vlákna tažena, větší počet vláken, menší průměr lana, protože se může lépe ohýbat a odolávat větším napětím v důsledku tření mezi splétanými vlákny.

Toto lano je vhodné pro použití po tahání a přestože má vhodné přijatelné antikorozní vlastnosti, je třeba konstatovat, že jeho mechanické vlastnosti jsou nevhodné pro takové aplikace, jako elektrické ovládání oken na dveřích automobilů, lana spojky a podobně, kde jsou jen minimální mechanické požadavky jako je tah, tření, otáčení, stlačení a podobně.

Tyto slabé mechanické vlastnosti jsou zejména důsledkem obtíží vzniklých při tažení lana, pokud se ho pokusíme provést s velkým počtem vláken neboť, jak již bylo uvedeno, čím větší je počet vláken v menším konečném průměru, tím lepší jsou mechanické vlastnosti lana.

Antikorozní ocel je velmi tvrdý, obtížně tažný materiál, takže pokud se mají táhnout velmi tenká vlákna, je to třeba provádět velice citlivě vzhledem k nebezpečí přetržení vláken, které jsou křehké. Takové lano nemá žádnou duktilitu, a tak je těžko ohebné a málo odolné vůči napětí v tahu.

Jiný typ dosud používaných lan s lepšími mechanickými vlastnostmi oproti lanu z nerezavějící oceli, využívá galvanizačně nebo elektrolyticky pozinkovanou ocel jako základní kov, který se podrobí ještě pocínování, většinou elektrolyticky.

To znamená vytvořit tenkou vrstvu cínu přes zinkový galvanizační nebo elektrolytický povlak na oceli. Toto cínování se provádí vesměs elektrolýzou, což představuje drahý a komplexní proces, jehož náklady se negativně odrazí v tržní ceně lana.

Tyto cínované lana mají lepší antikorozní vlastnosti základního kovu, avšak příliš nevyhovují požadavkům a potřebám určitých oblastí průmyslu, mezi které patří oblast výroby automobilů. Antikorozní ochrana je ještě slabá a závislá na typu pozinkování (galvanicky či elektrolyticky nanesený povlak) a na výchozí tloušťce před tažením, přičemž maximální doba, po kterou se dosáhne antikorozní odolnosti při zkoušce s 5% chloridem sodným ve slané mlžné komoře (ONS) podle DIN 50021, nepřesahuje 200 hodin (koroze železa nebo základního kovu).

Takové cínované lana tedy vyžadují drahý a pomalý proces, neboť galvanické pokovování je komplexní postup, a také vyžaduje zařízení pro oplachování, neutralizaci a čištění, neboť zbytky látek, používaných při tomto procesu, jsou vysoce škodlivé a vyžadují zpracování před tím, než smějí být odvedeny do odpadu. Z toho také plyne, že část látek, používaných při tomto postupu, se ztrácí při neutralizaci a čištění odpadu, takže vyšší náklady způsobují dvě příčiny - požadované zařízení a vysoký odpad materiálu.

Lana se základním kovem z nerezavějící oceli nebo cínované, vyrobené kterýmkoliv postupem, nejsou stabilně na trhu a jejich cena tudíž kolísá, neboť tyto materiály vyrábí málo firem a jejich dodávka nemůže být vždy zaručena.

Jeden druh široce používaného lana je lano z galvanizované oceli, se po tažení již dále jinak nezpracovává kromě reziduálního zinku. Toto lano je levnější než lano z nerezavějící oceli nebo cínované typy lan, ale také dostatečně nesplňuje požadavky automobilového průmyslu. V závislosti na typu zinkování a na tloušťce povlaku se u něj dosáhne antikorozní odolnosti při zkoušce s 5% chloridem sodným ve slané mlžné komoře (ONS) podle DIN 50021 mezi 24 a 72 hodin (koroze železa nebo základního kovu).

Při testu koroze v průmyslovém prostředí (klimatická komora, 2 litry SO2) podle normy DIN 50.018 neprojde prvním cyklem bez vzniku červeného řezu (základního kovu).

Další lana, která se používají v automobilovém sektoru, která nejsou tak běžně používána jako ty shora zmíněné, jsou lana vyrobena z fosfátované oceli, bez zinku a s částečně železným jádrem lana. Po operaci splétání se tyto lana fosfátují a dosahuje se u nich dobrých mechanických vlastností, ale malé odolnosti vůči korozi.

Lana s povlakem živice rovněž nesplňují antikorozní požadavky. Jsou-li velmi ohýbána nebo podrobena silnému mechanickému namáhání, ochrana se poruší, povrch povlaku se odlupuje, vzniklé trhliny podporují namáhání ve střihu a vyvolávají větší poškození povrchu.

Lana s povlakem z plastu by se neměla vyrábět pro použití v těžkých mechanických podmínkách, jelikož dochází k jejich deplastifikaci.

Jiným typem lan, která se používají v automobilovém sektoru, avšak bez antikorozních vlastností, jsou měděná či cínovaná lana, používaná v pneumatikách.

Celkově lze říci, že dosavadní splétaná lana nesplňují požadavky automobilového a motorového sektoru obecně, protože bud’ nejsou dost odolná proti korozi, nebo pokud jsou, mají zase horší mechanické vlastnosti a jsou dražší.

Podstata vynálezu

Použitím postupu podle vynálezu lze vyrobit splétána lana, která řeší shora zmíněné problémy při nízké ceně bez nároků na rozsáhlé zařízení a na dekontaminaci.

Tento postup je založen na transformaci zinkové vrstvy na povrchu drátu, přičemž tento povlak je velmi tenký, s transformaci zinku zostáváajícího po tažení oceli, bez nanášení jiných kovů, organických nebo syntetických pryskyřic, laků atd., přičemž se získá výsledný výrobek s vysokým stupněm odolnosti proti korozi a bez významných odchylek v mechanické odolnosti v závěrečné fázi výroby pomocí speciálního mazání.

Vzhledem k tomu, že je lano vyrobeno z vláken z galvanizované oceli, může být taženo bez potíží a získají se tak lana s velkým množstvím vláken a s malým průměrem, tedy lze vyrobit ohebné lano s dobrými mechanickými vlastnostmi, se kterým se snadno manipuluje, protože se nepoužívá žádného následného elektrolytického pokovování, které by zhoršilo tyto vlastnosti.

Kromě toho chrom-křemíkový povlak vytvořený na povrchu zinkové vrstvy vytváří mikrokrystalický povlak na bázi solí zinku, železa, chrómu a křemíku, který ve velkém rozsahu zabraňuje tvorbě korozních produktů na základním kovu, dokonce i při značném mechanickém namáhání v korozívním prostředí. Tato tvrdá, vůči tření odolná vrstva je migrační, což znamená že po poškození může sama částečně obnovit své antikorozní vlastnosti pomocí vlhkosti a je tak ideální pro udržení antikorozních vlastností po celou dobu životnosti lana.

Bylo zjištěno, že antikorozní ochrana tohoto splétaného lana je při zkoušce v solné mlžné komoře podle DIN 50021, zachována minimálně po dobu 240 až 800 hodin, v závislosti na zinkové vrstvě, základním materiálu a typu aplikovaného nebo vytvořeného chromanu.

Chrom může být použit ve stavu šestimocném (Cr®⁺) nebo trojmocném (Cr^⁺) , což závisí na tom, jaký stupeň ochrany proti korozi je požadován, neboť Cr^⁺ při stejných podmínkách poskytuje delší životnost než má lano ošetřené Cr-^⁺. Nicméně jsou společnosti, které neakceptují výrobky s Cr^⁺ ve svých zařízeních, a proto tento postup umožňuje tyto dvě varianty ošetření lana.

Způsob lze použít na jakémkoliv základním materiálu, který lze povlékat zinkem, například galvanizačně nebo elektrolyticky povlékatelná ocel.

Jde tedy podle vynálezu o způsob s vysoce antikorozní účinností, vzhledem k chrom-křemíkové vrstvě, který je ekonomický a jednoduchý a nevyžaduje fázi nanášení elektrolytickým pokovováním, která ostatní procesy činí dražšími a komplikovanými. Při postupu podle vynálezu dochází k malým výkyvům v mechanických vlastnostech, získaný výrobek je ohebný a snadno se s ním manipuluje, při povlékání nedochází ke ztrátám materiálu. Při kontinuálním způsobu může být fáze promývání případně vynechána, což vylučuje možnou kontamianci a snižuje náklady, pomocí osušování a/nebo sušení (ofukováním nebo mechanickou absorpcí zbytků lázně) nebo jinou známou používat.

Všechen chrom-křemíkový materiál zůstává v procesu bez odpadů nebo kontaminace pracovního prostředí.

Na závěr, v závislosti od konečného použití splétaného lana, může být zařazena fáze mazání, výhodně sirnikem molybdenu nebo jiným organickým či syntetickým mazadlem.

metodou, která se může

Všemi těmito kroky se vyrobí lano, které:

- znamená nižší udržovací náklady na zařízení, ve kterém je používáno,

- má četná použití ve slaném a silně korozívním prostředí

- je ekonomicky výhodné vzhledem k dlouhé životnosti, neboť mechanické vlastnosti se zachovávají po dobu trvání reálných testů těchto typů lan,

- je mazatelné a barvitelné v témže procesu nebo v následném postupu,

- je méně kontaminující,

- má antikorozní vlastnosti, které se udrží po dlouhou dobu po mechanickém namáhání po dobu životnosti.

Lano 8 prochází fázemi postupu tím způsobem, že je taženo soustavou, založenou na použití motoru, výhodně elektrického, který je nezávislý v každé fázi procesu. Na začátku se tyto motory točí stejnou rychlostí, takže nevzniká výrazné napětí lana od konce procesu, toto napětí narůstá při prodlužování procesu.

Použití těchto mechanizmů u prostředků pro posun lana má za následek výrazné snížení jeho napětí, neboť tažné síly se uplatňují ve všech fázích procesu, a kromě toho tato síla není založena na vlečení, ale místo toho je použito otáčivých bubnů nebo válce, které mají velikou tažnou sílu, takže dochází k mnohem lepšímu rozložení sil a menší tenzi lana.

Tento tažný systém je vybaven se zařízením pro regulaci rychlosti každého motoru, takže když lano na jednom z válců má příliš velké napětí nebo při závadě se otáčky motoru dostatečně zvýší pro vyrovnání napětí a upraví se pracovní rychlost.

Toto regulační zařízení zahrnuje protiváhu, rameno páky s připojenou tyčí/páčkou, dále výhodně analogový detektor, regulátor změny rychlosti, výhodně vertikálního typu,a samotný motor.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je po konstrukční stránce lépe vyjádřen pomocí následujících vyobrazení:

Obr. 1: Schéma postupu při úpravě splétaného lana

Obr. 2: Pohled na navíjecí válce s motorem, pákami a regulačním zařízením v podélem směru.

Obr. 3 Příčný řez navíjecích válců s tažným systémem včetně protiváhy.

Obr. 4 Detail zařízení pro detekci výchylek v napětí lana.

Příklady provedení vynálezu

Jak je vidět z Obr. 1, používá se nádrží l/2,3,£,5 (v tomto provedení pět). Kteroukoliv z nich lze v jiném provedení nahradit. V každé nádrži je umístěn dvojitý drážkovaný válec 6, opatřený drážkami 7, v nichž se lano navíjí a odvíjí £. Toto lano se vede přes zavaděče a odvaděče 9.

Tento způsob má několik fází jako odmašťování, které probíhá v nádrži 1_ s detergentem nebo podobným činidlem 10 , vybavené osušovačem 11 na výstupu a dále lano jde do druhé nádrže 3 pro neutralizaci, pak do chromovací lázně v nádrži 4 s dalším osušovačem 12 a fázi sušení 13, načež nakonec se nanáší izolace 18 a provádí se další osušování 14 a sušení 15.

Doba, po kterou se lano musí zdržet v jednotlivých fázích není stejná. Jelikož z ekonomických důvodů je výhodné, aby byly všechny válce 6 identické a otáčky by také měly být stejné, nastavuje se doba zdržení počtem závitů, jimiž se lan vede na každé cívce nebo válci 6. Obr. 2 ukazuje dva drážkované válce, v jejichž drážkách se lano 8_ vede.

Na druhé straně je výhodné, aby byly válce 6 duté kvůli nízké váze a měly drážky, kterými prochází lano 8_. Tyto cívky nebo válce 6 se otáčejí na dvou volně uložených podpůrných dílech 19, které přes čepy 20 tvoří body, spojující podpůrné díly s dvěma nosiči 17 z grafitovaného teflonu, které umožňují určitý výkyv v jejicfíuložení 21 v tělesech 16, které jsou propojené na vrchu se všemi tělesy ostatních válců, takže vysunutím této struktury se mohou vysunout všechny válce 6, je-li třeba je vyměnit, vyčistit, zavést nové lano, atd.

V první fázi způsobu přichází lano z cívky a ponoří se do nádrže 1_, kde je dvojitý válec 6, na němž je lano navinuto pod hladinou odmašťovací kapaliny 10 tak, aby se lano očistilo od veškeré špíny a mohlo být upraveno. Kapalinou 10 může být kterákoliv z všeobecně používaných kapalin pro tento účel, není nutno použít žádný konkrétní typ, jen optimální teplota této lázně je mezi teplotou místnosti a 90 °C a doba mezi 30 a 180 sekundami.

Odmaštění lze provést neutrálními emulgátory, detergenty nebo s výhodou lehce alkalickými odmašťovacími prostředky. Tato fáze se může provést ponořením lana, namotaného na válci 6, do nádrže _1 nebo alternativně ostřikováním lana É), těmito kapalinami. Ostřikování může namáčecí fázi předcházet, nebo ji může úplně nahradit.

Lano vystupující z první nádrže 1_ se suší osušovačem 11 ofukováním, osušováním nebo jakýmkoliv známým způsobem a dále pokračuje přes prvky, které jej udržují v napnutém stavu a vedou jej pomocí odvaděčů 9, válců atd. do druhé promývací nádrže 2, kde se oplachuje, aby se odstranily úplně všechny zbytky nečistot nebo odmašťovacího prostředku z předchozího stupně.

Toto druhé fáze promývání může být nahrazena sprchováním nebo ostřikováním, přičemž se dosáhne téhož efektu a ušetří se nádrž 2 s příslušným válcem 6. Odpady z obou promývacích stupňů jsou biodegradovatelné, takže nepředstavují zdroj kontaminace životního prostředí.

Následující neutralizační fáze v nádrži 3 zabezpečuje, aby byly odstraněny i stopy odmašťovacích činidel a používá se k tomu libovolného činidla s příslušnými vlastnostmi. V této fázi se také používá alespoň jeden válec 6 pro vedení lanu lázní. Neutralizačním činidlem může být zředěná kyselina jako dusičná, chlorovodíková, sírová, atd. nebo vhodné soli kyselin přiměřené koncentrace.

Ve čtvrté fázi se působí na lano chromovací lázní v nádrži 4. Používá se k tomu lázeň s obsahem trojmocného chrómu (Cr³⁺) nebo šestimocného chrómu (Cr⁶⁺) podle toho, jaké vlastnosti se požadují.

Šestimocný chrom poskytuje výrazně lepší antikorozní ochranu než trojmocný, avšak některé společnosti nepřipouštějí šestimocný chrom na svých zařízeních, a proto se uplatňují v daném případě obě možnosti. Teplota by se měla pohybovat od teploty místnosti do 40 °C při koncentraci šestimocného chrómu od 1 do 10 g/1 a pH 1 až

2,5 při době zdržení v této fázi 10 až 120 sekund.

V případě, že se mění složení lázně z Cr3⁺ na Cr^⁺ nebo naopak, je třeba pouze vypláchnout nádobu nebo nádrž 4_ chrmovací lázně a naplnit ji požadovanou kapalinou. Způsob se také může provádět se dvěma lany, vycházejícími z neutralizační lázně tak, že jeden z nich se vede do Cr3⁺ nádrže a druhý do Cr®⁺ nádrže, takže se při jednom stupni nanáší dva různé druhy antikorozivních povlaků.

Po chromátovací fázi v nádrži 4_ se lano osuší osušovačem 12 identickým způsobem jako při předchozím sušení osušovačem 11 na výstupu z odmašťovací lázně nádrže 1^. Po otření jde lano do fáze sušení 13, kde se odstraní veškerá, popřípadě zbylá vlhkost ohřevem v proudu horkého vzduchu nebo výhodně indukcí.

Následuje fáze vzniku izolační vrstvy na laně v nádrži 5, kde lano navinuéý na dvojitém drážkovaném válci _6 prochází horkým vodným roztokem o teplotě mezi 60 a 80 °C křemičité sloučeniny, která reaguje s chromátovou vrstvou v alkalickém prostředí při koncentraci mezi 10 a 50 g/litr a pH mezi 10,5 a 12 za vzniku komplexu zinku, chromátu a křemíku (SÍO2), čímž se definitivně, po následujícím osušení, upraví antikorozní vrstva. Doba potřebná pro tuto fázi se pohybuje od 20 do 240 sekund.

Při způsobu nevznikají žádné chrom-křemíkové znečištění ani nedochází ke kontaminaci, takže není nutné pořizovat drahá zařízení pro jejich zneškodňování, což je cenné, neboť chrom je silně jedovatý.

Posledním stupněm způsobu je osušování 12 a sušení 13 podobného typu jako v předcházejících stupních (12 a 13) .

Antikorozní vrstvu tvoří mikrokrystalická vrstva, založená na zinku, železu, chrómu a křemíku, která ve velké míře chrání proti korozi základního kovu dokonce i v podmínkách velkého mechanického namáhání v korozivním prostředí.

Po posledním stupni lze ještě, podle předpokládaného mechanického zatížení, zařadit fázi mazání. Pokud má být lano odolné vůči otěru či tření při otáčivém pohybu lana, vláken navzájem, při tahu, navíjení atd., mělo by se mazání zařadit. Lano jde v tomto případě ještě do další nádrže 18, ve které se uvádí ostřikem nebo ponořením do kontaktu s olejem při vhodné teplotě a době zdržení podle účelu použití lana, načež se nezachycený olej sbírá.

Mazadlem může být výhodně sulfid molybdenu či jiné mazadlo, organické či syntetické, které je pro tento účel vhodné.

Konečně, pokud se lano maže, lze po tomto mazání ještě zařadit osušování a sušení.

V průběhu chromátovací fáze 3 s trojmocným chromém a také do roztoku sloučeniny křemíku lze popřípadě přidat vhodné barvivo anilinového typu, které výrobek mírně zabarví na jakoukoliv barvu nebo odstiň, čímž se může odlišit postup. Nejvhodnější jsou modrá, zelená a červená. Toto zbarvení nemá vliv na chemické reakce ani na finální dosahované parametry.

Po všech fázích způsobu úpravy se lano může navíjet pro obchodní účely a použití.

Rychlost pohybu lana je při kontinuálním postupu normálně konstantní, doba zdržení v jednotlivých lázních nebo fázích závisí na počtu závitů, kterými je lano obtočeno kolem válce 6 v tom kterém stupni. Rychlost, jakou je lano taženo, lze nastavit a upravovat v každém jednotlivém případě v závislosti na materiálu základního kovu, požadované tloušťce a kvalitě antikorozního povlaku a na průměru válců. Obrázky ukazují válce _6, které jsou normálně umístěny uvnitř lázně v nádrži. Lano 8_ je ovinuto kolem těchto válců takovým počtem závitů, aby se dosáhlo potřebné doby zdržení v každé lázni.

Válce 6 a stejně tak i další prvky, jsou uloženy v sestavě, která je vertikálně pohyblivá, aby se umožnilo jejich vkládání a vyjímání do a z příslušné lázně.

Lano vychází a je vedeno tangenciálně na osušovač 22, odvaděč 23, kde leží na dalším přivaděči 24, který je otáčivě s protiváhou 25 uložen na páce 26, připojené pohyblivě k tyči 27, která funguje jako snímač napětí, spojený přes páku či rameno 28 s detektorem 29, který je umístěn na jeho konci, a který je citlivý na změny a odesílá signál do motoru 30, který pohání válce.

Systém funguje velmi jednoduše a pracuje následovně: při nabíhání procesu se zapnou všechny motory 30 současně, takže pohyb lana £ je ve všech fázích synchroni zován.

Výhodně může být použito samostatného motorového pohonu pro každou fázi postupu.

Tento způsob posunu umožňuje dobré tažení lana, pokud není navinut, do další fáze. Toto lano _8 je navinuto pomocí závitů na válcích 6 v příslušné lázni.

Lano _8 opouští vtchní válec tangenciálně a jde směrem k osušovací trubici 22, kterou prochází proud vzduchu na lano a odfoukne veškerou kapalinu, která se udržela na laně, zpět do téže nádrže, ze které lano vystoupilo·

Po vysoušeči trubici 22 postupuje lano přes odvaděč 23 k válci další lázně. V této části, mezi odvaděčem 23 a dalším válcem _6 je veden lan <3 ještě přes přivaděč 24.

Odvaděč 23 může být vytvořen jako libovolný typ detektoru napětí lana _8 v tomto bodě. Uvedený detektor 24 napětí je spojen s pákou 26, pohyblivě uložené na tyči 27, která může pohybovat její osou.

Tato páka 26 může být zatížena protiváhou 25, která vede signál k regulaci napětí lana.

Pokud z jakýchkoliv důvodů začne být lano volné, detektor napětí 24 se působením protiváhy 25 posune, v tomto případě dolů, a způsobí otočení manipulátoru 28, tvořeného tyčemi 9,10 o určitou výchylku, která se promítne na povrch 31 a tím i do detektoru 29, který je výhodně analogový. Detektor 29 odešle při snížení napětí do motoru 30 signál ke snížení otáček, než se opět napětí lana upraví na potřebnou hodnotu. Přivaděč 24 jde nahoru a dává přes páku 2 6, tyč 27 a manipulátor 28 signál do detektoru 29, který se dostane do výchozí polohy a zruší signál ke snížení otáček motoru 30, který se pak zase vrátí k původní rychlosti.

Analogicky, jestliže se začne lano J3 příliš napínat, dojde přes páku 26, tyč 27 a manipulátor 28 na detektor 29 a signálem do motoru 30 k opačnému regulačnímu zásahu. Zrychlí se otáčky motoru 30 dokud nadměrné napětí lanu _8 nezmizí.

Tímto zařízením je vybavena sestava válců u každé fáze nebo u každé jednotlivé lázně v celém procesu.

Úprava je vhodná (a dále násobí antikorozní odolnost) pro splétané dráty, jejichž povrch je upraven galvanicky (elektrolytickým pokovováním) nanesenou slitinou zinku, jako je zinek-železo, zinek-nikl atd.

Úpravu je kromě toho dokonale vhodná diskontinuální procesy, kdy natažené lano se zbytky zinkové vrstvy, galvanizačně nebo jinak zinkem upravený, se na dutých cívkách mechanicky nebo podobným způsobem přenáší a ponořuje do popsaných lázní v popsaných fázích, přičemž analogickými reakcemi vznikne povlak se shora popsanými antikorozními vlastnostmi.

Po vysvětlení podstaty vynálezu a jednoho konkrétního provedení v praxi, dodáváme, že celkově i v jednotlivých částech je možno způsob podle vynálezu upravit po stránce tvarů, materiálů a rozložení částí, což však neznamená podstatnou změnu ve vlastnostech vynálezu, jak je dále definován.

Claims (11)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob antikorozní úpravy splétaných lan, při kterém se nejprve drát ze základního kovu povlékne vrstvou zinku, vyznačující se tím, že po splétání a tažení jej tvoří fáze odmašťování, promývání, neutralizace, chromování, promývání, izolace a sušení, přičemž se tyto fáze můžou provádět v kontinuálních i v diskontinuálních zařízeních.
2. 2. Způsob antikorozní úpravy splétaných lan podle nároku 1, vyznačující se tím, že při kontinuálním postupu se druhé promývání nahradí osušováním a/nebo sušením.
3. 3. Způsob antikorozní úpravy splétaných lan podle některého z předchozích nároků, vyznačuj ící se t í m , že osušování se provádí ofukováním nebo mechanickými metodami absorpce nebo jinými známými metodami, přičemž se přebývající odstraněný materiál vrací zpět do jednotky, ze které byl vynesen, takže nedochází k žádným ztrátám materiálu.
4. 4. Způsob antikorozní úpravy splétaných lan podle nároku 1 a 2, vyznačující se tím, že sušení sestává z odpaření vody, kterou obsahují povrchové vrstvy lana, aniž by se tyto vrstvy zmenšily, výhodně použitím indukčního systému, tlakového vzduchu nebo jiné pro tyto účely známé metody.
5. 5. Způsob antikorozní úpravy splétaných lan podle nároku 1, vyznačující se tím, že za poslední fázi se ještě zařadí fáze mazání, v závislosti na pracovních podmínkách, pro které se s lanem uvažuje, olejem, přednostně založeném na sirníku molybdenu nebo jiném organickém nebo syntetickém oleji, vhodném k tomuto účelu.
6. 6. Způsob antikorozní úpravy nároku 1, vyznačující namáčení lana do jednotlivých splétaných lan podle se tím, že pro lázní se použijí v jednotlivých fázích válce, bubny nebo známé systémy, přičemž je každý z nich zvenčí opatřen sérií drážek, vytvořených ve směru jejich otáčení.
7. 7. Způsob antikorozní úpravy splétaných lan podle nároku 1 a 6, vyznačující se tím, že doba, po kterou lano zůstává v jednotlivých lázních se nastaví počtem závitů, kterými lano obtáčí v drážkách odpovídající válec.
8. 8. Způsob antikorozní úpravy splétaných lan podle nároku 1, vyznačující se tím, že u kontinuálního způsobu provádění se používá konstantní rychlosti posunu vzhledem ke skutečnosti, že lano je taženo od konce a při tom prochází různými nádržemi a kanálky na bubnech nebo válcích.
9. 9. Způsob antikorozní úpravy splétaných lan podle nároku 1, vyznačující se tím, že ve chromátovací fázi se spolu s trojmocným chromém může aplikovat také barvivo bez vlivu na chemické reakce nebo na konečné výsledky.
10. 10. Způsob antikorozní úpravy splétaných lan a zařízení k jejich tažení, vyznačující se tím, že při způsobu je použito zařízení k tažení a obsahuje detektor napětí nebo uvolnění napětí lana na jeho dráze ke každému bubnu v každé fázi nebo lázni, přičemž uvedený detektor má nastavitelný regulátor napětí, páku s připojenou tyčí manipulátorem a detektor změn relativní polohy části manipulátoru, takže každá odchylka v této relativní poloze způsobí vyslání signálu do motoru, jehož otáčky se tímto signálem upravují dokud není napětí lana na správné hodnotě.
11. 11. Způsob antikorozní úpravy splétaných lan podle předcházejících nároků, vyznačující se tím, že každá fáze nebo lázeň má regulační zařízení nezávislé na ostatních, což znamená, že se regulace napětí lana provádí změnami rychlosti motoru v každé příslušné fázi, kde se odchylka v napětí projeví.