CZ259196A3

CZ259196A3 - Method of incinerating waste material, obtaining thermal energy thereby and apparatus for making the same

Info

Publication number: CZ259196A3
Application number: CZ962591A
Authority: CZ
Inventors: Patrick Muller; Hans Ruegg
Original assignee: Von Roll Umwelttechnik Ag
Priority date: 1995-01-10
Filing date: 1996-01-08
Publication date: 1997-02-12
Also published as: ATE191781T1; EP0749553A1; EP0749553B1; JP3132831B2; CH689312A5; FI963525A0; DE59604935D1; WO1996021825A1; CA2184086A1; US5797336A; FI963525A7; JPH09506163A; FI963525L; NO963772D0; PL316147A1; NO963772L

Description

Způsob spalování odpadového materiálu za získání tepelné energie a zařízení k jeho provádění

Ob las z technik·.·

Vynález se týká způsobu spalování odpadového materiálu za získání tepelné energie, přičemž odpadový materiál je spalován v přítomnosti množství kyslíku, minimálně potřebného pro úplné spálení, a pak se kouřové plyny přivádějí k opětnému ohřevu. Vynález se rovněž týká zařízení k provádění tohoto způsobu.

UC:

>vadní stav technikv

Jsou jiz známy postupy a zart; uvezeného druhu, u kterých se provo: tového ohniště, děje s množstvím vz: potřebným k úplnému spálení odpadov; kcr.oe 3 ořebvtkem vzducnu.

ií ke spalování odpadu ihniště, například roš:hu, steohiometričky materiálů, nebe doV důsledku prostorově nerovnoměrně rozloženého tohoto přívodu primárního vzduchu je téměř nevyhnutelné, aby se

ohniště provádě	1 s relativně ve
Jen	tak může být	zajištěno úpiné
áiů,	, zavedených	do ohniště. Tak
oštového ohniště	pro odpadové lá
5 t š	3 % hmotnost	ní těkavých láte

ta scáiením oři

Také nu •ane kouřových plynů,opouští Část látek ohniště v nesoa,enem stavu

Tyto aier.c pivny a častíce pevných látek vznikají rovněž v důsledku prostorově nerovnoměrného rozložení přívodu primárního vzduchu a chybějícího promícháváni kouřových plynů v prostoru ohniště

- £ -

a opouštějí prosto:	' ohniště v podobě proudů. Tyto látky
musí být dodatečně	spáleny v komoře pro dodatečné spalo-

vání. Až dosud bylo obvyklé, že se pro podporu dodatečné-

ho spalování a zej	léna pro zlepšení přímého promícháváni
kouřových plynů za’.	/áděl do komory pro dodatečné spalování
přídavný spalovací	vzduch, tak zvaný sekundární vzduch.
Aby se zaruč:	.lo zákonem předepsané vyhoření kouřových
plynů, musí být v	xůsledku špatného příčného promíchávání·

zaručena poměrné dloubá doba prodlevy kouřových plynů v ko-

moře pro dodatečné	spalování a přimícháno poměrně velké
množství sekundární	xho vzduchu. To vede k velmi velkému kon-
strukčr.ímu objemu ř	xomcry pro dodatečné spalování a ke zvět-
šerému konstrukčním	-.u objemu přístrojů dále zařazených, jako
Γ.S.C ?í.k 1 Ή-3 o rc	: zpětné získávání tepla a zařízení pro
x ; x -2 p ·' ’/Č	:t přídavkem sekundárního vzduchu se zvět
troud celkového ob’	;emu. To také snižuje účinnost kotle a tí
i dosažitelnou eleí	etnickou účinnost soaltvacího zařízení.
jelikož zvětšené mm	•.tžství louřovýoh plynu znamená také vět:adními plyny. Pro kotel tak rovněž vznik
- ~ ~ Λ >·/ z.-*.’- t	sorukční cbmm, jelikož ořechcd teda od
horkého kouřového ;	:lynu na chladicí plochy je zejména v sá-
lavé části kotle o:	měrně ěpaor.ý.
Závažným pro;	:lémem při spalování odpadních léček jsou

kromě toho korozivr.i kouřové plyny, které vedou k problé-

mům s korozí v kot:	.ové části. Ty se vyskytují zejména na
přehřátých plocháom	·. pro přenes tepla, tj. na přehřátých top
r.ýoh plochách. Při*	:om existují dva hlavní mechanismy: jed-

mům je přímá koroze vysokou teplotou ploch pro přenos tep-

la v důsledku koro;	xivních látek v kouřovém plynu; druhým
je tvorba povlaku m	ma plochách pro přenes tepla lepkavým,
korozivr.i láoky ob:	sáhujícím ocoílkem z ohniště se silnou
korozí pod těmito ;	povlaky. Tyto silné korozívní jevy na
h t rkýo h p 1 o c h ác h o :	o přenos tepia ometu.y. dosažite.r.e

teploty páry elektrickou ú dou k nutnost kladným revio vlaků ž ploch a tím, pcužívá-li se páry k výrobě proudu, i tinnost spalovacího zařízení. Kromě toho vei periodického zastavování zařízení a k náím kotle 3 velkým nákladem na odstranění oopro přenos tepla.

Dalším oxidů dusíku, li vypouštěn; jako napříkl = Process, vi: v kouřových ; toku čpavku r temnosti kysl se -eště tav:

iblémen oři soai:

mai ;e vz.nix v mi i - -d

Tyto oxidy nemohou být z důvodů ochrany ckovolně do okolí. Je již známo několik postupů, ,d postup 3NCR Selective Noncatalytic Reduction '75 PS 3 970 739, u kterých se oxidy dusíku lynech redukují na dusík rozstřikováním rozeto jiných vhodných redukčních činidel v přííku, který je tak jako tak přítomen. Čpavek di do troudu kouřových plynů obvykle na vhedplo o

yt v rozmezí mezi 700 0 a epiooě kouřových plynů je zaavku. Vez reagovaný čpavek v kouo skluz a je zařízením pro okoíliš vysoké teplotě část čpavku shoří. V obou je ooořebr.é množství čpavku zbytečně vysoké. Poiřových dynů komorou pro dodatečné spalování >á plynule teplota kouřových plynů. Čpavek se ;tě optimální teploty kouřových plynů. Přitom :rcblém, že profil teplota kouřových plynů zádním stavu zařízení a na spalovaném odpadovém : znamená, že i poloha optimálního místa zavála orovezním stavu ohniště.

m hra-e velkou úlohu teolota kouřových ply:e zavazeni ' e o z ve-.· .-ri dél dráhy k;· a kotlem kle. zavádí na mí však vzniká : visí na pro v materiálu. 7 dění závisí :

Prostata wr.álezu ,'íu:

Vynález proto vychází z úlohy navrhnout účinnější postuo shora uvedeného druhu, který by umožnil ovládáni teplotního profilu.

/1

	Tato úloha je podle vynálezu řešena tím, že dodateč-
ne spí	ilování olvnů, obsahujících kyslík z ohniště, r.astava
v c i ní-	nulující fluidní vrstvě pouze samotným kyslíkem, obsa
ženým	v plynech, přičemž pevné látky, vynášené z fluidní

vrstvy,, jsou po oddělení od kouřového plynu znovu vedeny nazcět k dodatečnému spalování.

	Použití cirkulující fluidní vrstvy k dodatečnému spa
lovárh	a čištění hořlavých složek kouřových plynů v meta-
lurgii	kde se vyskytují plyny, poměrně málo hořlavé, je
známe	z ΤΞ-OS 3 307 343. Kromě plynu, pocházejícího z po-

stupu, jako fluidního plynu se u tohoto způsobu zavádí do fluidní vrstvy ještě navíc odděleně spalný plyn, obsahujíc

jelikr	:ž ty se tím opět zvětšil pnoud kouřových plynu se
všemi	negativními důsledky.
ných I	3 7/3-.-.-53 ' 303- je známo zařazovat za spalováním pev.átek ve scalovací komoře dvojí dodatečné spalování.
nas — e.	zující za sečou. Přitom první dodatečné spalování se
prová:	ií za cřivádení steohicmetrického množství sekundární
ho vz:	čuchu v reaktoru s fluidní vrstvou v podobě sttucají-
cí *n	icky. Pro zlepšení dodatečného spalování, popřípadě
k úp Ir	tému spalování plynů se druhé dodatečné spalování pro
vádí ·,	: cyklonu, zařazeném za vzestupnou trubkou.
datečr	Z WQ-A-35/05144 je známo zařazovat za spalování doté pomocné spalování, které nastává v reaktoru s fiui
ní vr:	štvou za vstřikování přídavného paliva, aby se r.asta-
vila :	rctimální teplota pro čištění plynu, zejména k odsíře
η í . Ί	tomto reaktoru nenastává žádné odvádění tepla, nýbrž
je ČÍ;	štění plynu.
že ne;	Výhody, vynálezem dosažené, záležejí zejména 'i tom, tirkulovaná cevr.á látka wvolá v komoře pro dodatečné

spalování velmi homogenní rozložení teploty. To vytváří .optimální a jednotné reakční podmínky pro dodatečné spalování.

Vynález přináší ještě další výhody.

Především je nyní možno upustit od přidávání sekundárního kyslíku, což způsobuje jednak zmenšení konstrukčního objemu a jednak menší proud objemu kouřových plynů a tím lepší účinnost kotle, jelikož se zmenší ztráta odpadního teola.

		Zadr	uhé	umoňuje cirkulujíc	£	fiuidn	,ί VC3 0	va velmi	ú-
čin		chla		í horkých kouřových	3	I v nu,	•zy 3 o uo	uj íc ích	do

kom	0 C’/'	O CO	GO	datečné spalovaní,				turové p	u. v “
ny	• .· Λ	fluí	oni	vrstvě uvádějí do	3 Z	yxu 5	od ]_ 3. d ~	ějšími o	33 —

tioemi pevné látky, a teprve tyto částice se uvádějí do styku s plochami pro přenes tepla. V důsledku vysoké účinnosti výměny tepla mezi částicemi a kouřovými plyny se kcu řové plyny pc vstupu do komory pro dodatečné spalování nárazovitě ochlazují na teplotu míšení v komoře pro dedatečn spalování. Proto odpadnou velké sálavé topné plochy v komc ře pro dodatečné spalování. Jelikož proudění plynu a pevné látky v reaktoru s fluidní vrstvou má mnohem lepší přechod tepla než proudění plynu, může být silně zmenšena velikost ploch pro převod tepla a tím i konstrukční velikost kotle. Za třetí umožňuje vytvoření komory pro dodatečné spalování v podobě cirkulující fluidní vrstvy rozřešení problémů s korozí.

Na str: plynu a pevn: ort přenos t kavé úlety, jí s oevr.ou .r.ě jedné zabraňuje erozivní. účinek proudění látky vzniku korozivr.ích povlaků na plochách cla ve fluidní vrstvě. Na straně druhé se lep .anášené do komory pro dodatečné spalování spo átkou. cirkulující v této· komoře, -dříve, než echod k nakern vydnáhy kouidní vrstcrostředí 1 do chlaující v iČe s fluids fluidní lování, kde vynálezu kouřových ou nejvíce přenos tepla, ného sníženi m. pány značzení. Zároskicnu ke ooužioelnoso irurv xoroze přijdou do styku s plochami pro přenos tepla. ?ř vyšším teplotám páry se umožní teprve dalším výz nálezu. Část plochy pro přenos tepla se totiž z řových plynů převede do externího chladíce s flu vou. Částice pevné látky slouží jako prozatímní pro přenos tepla z komory pro dodatečné spalován diče s fluidní vrstvou. Část pevné látky, cirku! komoře pro dodatečné spalování, se vede do chlad ní vrstvou. Ochlazená pevná látka se z chladiče, vrstvou vede nazpět do komory, pro dodatečné spa přijme teplo z proudu kouřových plynů. Ve smyslu se v chladiči s fluidní vrstvou, tedy vně dráhy plynů, upraví ty plochy pro přenos tepla, jež js zasaženy korozí. To jsou nejteciejší pLochy pro tedy přehřáté plochy. Tím se dosáhne dalšího sil 'yšším teplo oá

Nyno možný prechc ně zvyšuje elektrickou účinnost spalovacího září veň zmenšují tato opatření v důsledku sníženého tvorce a korozi náklady na revizi a zvyšují tím zařízení.

Za čtvrté umožňuje vytvoření komory pro dodatečné spalování jako cirkulující fluidní vrstva vyřešení problému volby místa zavádění čpavku pro odstranění dusíku z kouřových plynů. Cirkulující fluidní vrstva se totiž kromě stálostí teploty vyznačuje také dobrou schopností regulovat teplotu. Tak může být například regulován proud pevné látky, vedený do chladiče s fluidní vrstvou. To umožňuje regulování proudu tepla, odváděného z komory pro dodatečné spalování a tím přesnou regulaci teploty v komoře pro dodatečné spalování nezávisle na provozním stavu ohniště. Tím může být zvoleno pevné místo ono zavádění čpavku, jelikož profil teploty kouřových plynů v komoře pro dodatečné spalování a v kotli není již závislý na provozním soavu ohniště. To kromě toho umožňuje minimalizování spotřeby čpavku pro snížení množství oxidů dusíku volbou optimální teploty v komoře pro dodatečné spalování, a to nezávisle na provozním stavu ohniště.

Vynález bude nyní blíže vysvětlen v souvislosti s přiloženými výkresy.

Předhled obrátku na výkresech

Na výkresech jsou znázorněna tři provedení způsobu podle vynálezu, která jsou níže blíže popsána.

Na obr. 1 je blokové schéma první: :u podle vynálezu.

vedeni zousoNa obr. 2 je blokové s<

vedeni zpusole vyna.ezu.

Na obr.

.e vynálezu

- je io-cove se

Ό ve den í zbuso:

^!říklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je vztahovou značkou _L označeno ohniště o sobě známého zařízení pro spalování odpadu, ve kterém je odpadový materiál známým způsobem vystavován spalování například na roštu za přivádění spalovacího vzduchu, nazývaného také primární vzduch. Přívod primárního vzduchu je označen značkou _2. Provoz ohniště se přitom děje se vzduchem, obohaceným kyslíkem, při specifickém poměru kyslíku mezi 1,0 a 3,2 (vztaženo na množství kyslíku, minimálně potřebné pro úplné spálení). Plyny, vznikající při spalováni se z ohniště dostávají z komory 5 pro dodatečné spalování, která je upravena nad ním a je podle vynálezu vytvořena jak< datečr.ého přič ře 5 pro dodá^- reaktor·s íluidní vrstvou a pracuje bez dování kyslíku. Přechod od ohniště j. ke komočr.é spalování je naznačen šípkou 3.

V komoře 3 pro dodatečné spalování jsou spalné plyny které v pásmech obsahují nesprávné látky a také kyslík, to znamená, že nejsou homogenní, uváděny do styku s fluidovanými částicemi pevné látky. Jako pevnou látku lze použít vápno, písek a podobně. Výhodné provedení záleží v tom, že materiál fluidní vrstvy je nejméně z velké části tvořen po pílkem, vystupujícím z ohniště. To umožňuje vyhnout se pří dávným zbytkovým látkám a tím minimalizovat následné nákla dy na postup, jakož i náklady na skladování.

na steny komo odvádění Pepřeny jako chl ještě umístí odvážené množ vě dtsáh.r.e te dcu mezi 700 stup tepla z proudění plynu a pevné látky 5 pro dodatečné spalování umožňuje účinné z fluidr.í vrstvy tím, že stěny jsou vytvoicí plochy. Ve fluidr.í vrstvě se popřípadě ídávné chladicí plochy _L1. Přitom může být ví tepla zvoleno tak, že se ve fluidní vrst oty, optimální pro dodatečný th.rev, s výhou se děje s tak vydře trubce 2 m/s až látky se společně s ní vrstvy. V odlučoném filtru nebo elek o i z komory 5 pro ky, společně vynášenazpět žo komory 5. cirkulující fluidní imi dobrým příčným ázejícíoh z ohniště spalných plynů bez

Provoz reaktoru s tluidní vrstvo sokou rychlostí plynu (rychlost v práz 10 m/s), že alespoň část částic pevné proudem kouřových plynů vynáší z fluid vači 9 prachu, například cyklony, praš trofiitru, se kouřové plyny, vystupují dodatečné spalování, zbavují pevné lát né. Pevná látka se přes vedení 10 vede pro dodatečné spalování, takže vzniká vrstva. Pluižní vrstva se vyznačuje ve přemi obáváním plynových pramenů, přioh Tím lze dosáhnout úplného vyhoření přídavného přidávání kyslíku.

Od odlučovače 9 prachu jsou kouřové plyny,, zbavené pevné látky, vedeny přes spojení 6 do běžného, chladicími

plochami 3 opa'	třeného spaiinového kotle 7 pro zpětné zís-
kávání tepla d:	říve než se přes neznázcrněná zařízení k čiš
tění kouřových	plynů dostanou do komána 23. 7 tomto spali-
novem kotli 7 ;	= e kouřové plyny s výhodou ochlazují na tap-
lotu mezi ICO ;	= 300 ^C0.
Účinnost	kotle muže být zlepšena použitím plynů, o’oo

bacených kyslíkem, nebo čistého kyslíku pro ohniště, jeli-

KOZ 3Θ t X ÍÚ10 Zx	násoben značně sníží vznikající množství kou
řcvých plynů.

Podle ob:	o, 2, ve kterém jsou části blokového schéma-'
z r. áro 6 Z 0 0 r . 1	a stejné jako v obr. 1, označeny stejnými
vztahovými zr.a:	ókami, je zařízení rozšířeno o vnější chladí
12 s fluidní v:	os tvou.· To umožňuje, aby se část odváděného
teda převáděl:	i z komory 5 pro opětný ohřev. Část pevné iá
ky, oddělené v	odlučovači a prachu (nebo také veškerá pevn
látka, vyskytu.	jící se v odlučovači 9 prachu) se přes veden
1~ ořevádí do :	ínladioe 12 s fluidní vrstvou, kde se. ve sta·
cionámí fluid.-	-,í vrstvě ochlazuje přímým nebo nepřímým pře·
nosem tepla 'p:	óíslušr.é plochy pro přenos tepla u chladiče
12 s fluidní v:	'štvou jsou symbolicky označeny značkou 15;
a cotom se oře=	5 vedení Id znovu dostává do komory 5 pro do-

datečné spalování. 7 komoře 5 přijímá tato.látky teplo z

horkých spalný-	:h plynů a ohřívá se na teplotu míšení v kc-
πιο rs 5

Fluidačn:	) plyn, potřebný pro provoz chladiče 12 s
:_uidni vrstvo·.	se do chladíce 12 s fluidní vrstvou při-
dá ořss veder.x	13. 7 provedení, znázorněného na obr. 2. se
o c d L 6 v y n á L - z x	užije pro fluidaci v chladiči 12 s fluidní
vrstvou, plynů	obsahujících kyslík, které se nad fluidní

vrstvou zase odvádějí a přes vedení 15 zase zavádějí do ohniště 1 jako část primárního vzduchu.

Toto provedení umožňuje zvláště účinné odváděni tepla z komory 5 pro dodatečné spalování. Kromě toho umožňuje uspořádání ploch 15 pro přenos tepla v chladiči 15 s fluioní vrstvou, které jsou r.ejsilněji vystaveny korozivm.m jevům, silní snížení koroze kotle. V chladiči 12 s fluidní vrstvou jsou plochy 15 pro přenos zepla vystaveny korozi méně, nebot se zde vůbec nevyskytují kouřové plyny, které působí silně korozivr.ě.

•j provedení, znázorněného na obr. 3, je část pevne látkv. ochlazené v chladiči 12 s dluidm vrstvou prizavána pro další ochlazení ke kouřovým plynům, opouštějícím odlučovač 3 prachu. Pevná látka se k tomu suspenduje v proudu kouřových plynů, kde přijímá teplo z proudu kouřových plynů To se může provádět v oneumatioké.m dopravním úseku 13 něco v oroudovém výměníku 23 tepla. 3 výhodou lze k tomuto účelu použít vícestupňového cyklor.ového výměníku tepla. Z proudového výměníku 22 tepla se pevná látka přes vedení 21 opět zavádí zpět do komory 5 pro dodatečné spalování. V důsledku tohoto dalšího vytvoření může být kotel £ na odpadní teplo, dále zařazený, dále zmenšen, nebo lze od něj vůbec uoustit.

U tohotoprovedení se fluídační plyn, potřebný pro provoz chladiče 12 s fluidní vrstvou s výhodou vzduch, zase odvádí nad fluidní vrstvou a pak se chladí ve výměníku 22 tepla za současného získávání tepla. ?o ochlazení a po zbarvení prachu se pak plynu přes vedení 13 opět přímo použije jako fluidačního plynu v chladiči 12 s fluidní vrstvou ú provedení postupů, znázorněných na obr. 2 a 3, může být teolota v komoře 5 pro dodatečné spalování přesně

- Li regulována nezávisle na provozním stavu ohniště tím, že se reguluje zavádění pevné látky, chlazené v chladiči 12 s fluidní vrstvou. To umožňuje, aby byl čpavek jako redukční činidlo pro oddělení oxidu, dusíku zaváděn optimálním způsobem do komory 5. pro dodatečné spalování nebo do 9 prachu, popřípadě cyklonu, a aby teploza byla že se odloučení oxidů dusíku muže prováté z s minimální spotřebou Čpavku. 5 výhodou se čpavek zavádí do vtoku cyklonu.

oc_ucovace zvolena tak,

Zastucuje:

JUDr. ZDENKA KOREJZOVA advokAtka

Claims

1. Způsob spalování odpadového materiálu za získávání tepelné energie, přičemž odpadový materiál je spalován v přítomnosti množství kyslíku, minimálně potřebného pro úplné spálení a pak se kouřové plyny přivádějí k dodatečnému spalování, vyznačující se t í m, že dodatečné spalování (5) plynů z ohniště (1), obsahujících kyslík, nastává v cirkulující fluidní vrstvě pouze samotným kyslíkem, obsaženým v plynech, přičemž pevné látky, vynášené z fluidní vrstvy jsou po oddělení od kouřového plynu znovu vedeny nazoět k dodatečnému spalování (5).

2. Způsob podle n; t í m , že alespoň část ného spalování Ξ) je cr vrstvou za zpětného zís;

lasti dodatečného spalování.

iku 1 , v y z 5 ^a tují 2 -- 3 vných látek. z 3'.’ Z1 ě Π ’/ 0 ÍZ as dat . azována v cr. - a a1 3 zad; • án í t e o 1 a a /e le na naze· ě Z a a 0 0

(><

lcůs<

kteréhokoliv z r.ár t tm, ze o

ώ i . Λ L· .-Á J J. - - o spalování (5) činí 700 až 1100 na provozním stavu spalování.

ri ocuatetr.em ilovár.a nezávisle

4. Způsob podle nároků 2 a 3, vyznačuj i o í se t í m, že řízení teploty při dodatečném spalování (5) se provádí řízením proudu pevné látky, přiváděného do chladiče (12; s fluidní vrstvou a tím také řízením proudu tepla, odváděného z oblasti dodatečného soaiování.

5. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 4, ·,- y značující se tím, že rychlost (rychlost v prázdné trubce; kouřových, kyslík obsahujících plynu činí při dodatečném spalování

6. Způsob podle nároku 2 se t í m, že v chladicí (12) fluidaci užívá plynů, obsahují vádeny nad fluidní vrstvou a z čáso orimárního vzduchu.

v y z n a o u j í o i s fluidní vrstvou se pro ích kyslík, které jsou odváděny do ohniště (1) jako

7. Způsob podle nároku 2, vyznačuj í se t í m , že fluidační plyny, zavedené do chlad s fluidní vrstvou, s výhodou vzduch, se nad fiuidn vou odvádějí a po ochlazení za získání tepla znovu použijí v chladiči (12) s fluidní vrstvou jako flu plyny.

3. Způ se tím, dici (12) s plynů, po do tento proud nor stupni ) do zblasti d podle nároku 2, vyznačuj i o část pevných látek, ochlazených v o idní vrstvou se přimísí k proudu kou ečn.érn spalování, zbavenému pevných 1 ochladí a potom po odloučení v nejme troudového výměníku tepla se opět p tečného spalování.

e (12) vrstřímo ační vých ek, ΐ Η —

9. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 3. v y zračující se tím, že pevné látky fluidní vrstvy jsou alespoň částečně tvořeny popílkem, pochazejícím z ohniště (1).

so c i:

lO.Způs a č u j í ování se cla, s vy b podle kteréhokoliv z nároků o í se t í m, že do oblasti ro odstranění oxidů dusíku zav odou čpavek.

až 9, v y dodatečného .dějí redukční z

ný ní

1L. Z a č u j

Látek inidla ůsob podle kteréhokoliv 'z nároků i až 1 o í se tím, žeoři odstraňován ? '· se po dodatečném spalování zaváděj no odstranění oxidu dusíku, s výhodou s výhodou v ye vedukčavek.

12. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 11, vyznačující se tím, že se kouřové plyny po odstranění pevných látek (9) ochladí v běžném kotli (7) na odpadní teplo na teplotu v rozmezí ICC a 300 °C za získání tepla.

13. Způsob podle kteréhokoliv z nároků i až 12, vyznačující se t í m , že ohniště (1) pracuje s poměrem kyslíku v rozmezí 1,0 až 3,0, vztaženo na teoretickou minimální potřebu pro úplné spálení.

14. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 12, v y znač u j í c í se o í m , že provoz ohniště (1) je prováděn se vzduchem, obohaceným kyslíkem.

15. Zařízení k provádění způsobu s ohništěm (i; as komorou (5; pro dodá připojenou na ohniště (1), v y z n a o zim, že komora (5) pro dodatečné spa řer.a jako reaktor s fluidní vrstvou, za zer. odlučovač (9) prachu, přičemž je ve der.o zpětné spojení odlučovače ( 9 < prac pro dodatečné spalování za účelem cirku oddělených v odlučovači (9) prachu.

díe nároku 1, oné spalování, ' j. 2 55 vání je vytvozerým je zařar.ím (10) proves komorou (5) ,ce pevných látek,

15. Zařízení podle nároku 15, vyznačuj í c í se t í m , že stěny reaktoru s fluidní vrsovou jsou provedeny jako plochy (3) pro přenos tepla.

17. Zařízení podle kteréhokoliv z vyznačující se tím ,že pevných látek, oddělených v odlučovači véno vedeními (17, 14) zpětné spojení, ší chladič (12) s fluidní vrstvou ke ko nároku 15 až 15, pro re oirkulováni 3) prachu, je upraedoucími přes vnějo ře ' 3; pro dodatečné soalování.

18. Zařízení podle kteréhokoliv z nároků 15 až 17, vyznačující se spojením '5) mezi odlučovačem (9) prachu a těšným kozlem (7) na odpadní zeplo pro chlazení kouřových plynů, opouštějících odlučovač (9) prachu.

19. Zařízení podle kteréhokoliv z nároků 17 až .uc ovaci vyznač prachu je z la, přičemž dz dopravního úseku jujícího odlučovač (9) prachu s proudovým výměníkem (2 tepla ústí vedení (13), přivádějící čász pevné látky, zené v chladiči (12) s fluidní vrstvou, a přičemž je z no zpětné vedení (21) od proudového výměníku (20) tepl komoře (5) pro dodatečné spalování, a zo za účelem rec Icvání pevných látek, oddělených v proudovém výměníku :ařazer. nejméně jeden proudový výměník (20 (19) kouřových plynů,

3, (9) eppo0) ochlapravea ke irku(20) (I;

20. Za: z n a č : ( , které :

(1) asi: ) s fluid: jako čás:

9 u j e : í k vrs t ; rimá :dle kteréhokoliv z nároků 17 až 19, se z i m , že je upraveno vedení :hiadič (12) s fluidní vrstvou s ohniš'ivádění olvnů, opoušzějících chladič nu a iahujíoích kvslík, do ohr.iš' mlho soalovacího vzduchu.

21. Zařízení ccdi

-éhckoiiv z nároků 17 až 19,

z n a č ující se tím , že obsahuje přídavný nik (22) tepla, který je přes vedení (13, 13) spojen lad i čem (12) s fluidní vrszve u za účelem chlazení a rkul ace fluidačních plynů, op ouštějících chladič (12)

ΡΘ C 1 s fluidní vrszvou.