CZ272395A3 - Device for attaching a bulkhead to the jacket of a tube mill - Google Patents

Description

Dosavadní stav techniky

Přepážky oddělující dvě sousední komory trubnatého mlýna mají zejména zadržovat mlecí tělíska v mlecích komorách - což závisí na jejich rozměrech - a zabraňovat jejich přechodu z jedné komory do druhé.

Tyto přepážky mají mimoto prosévat mletý materiál a to tím, že dovolí pouze dostatečně jemným částicím přejít do následující komory.

Pro tyto účely vyhoví přepážky s jednou stěnou nebo se dvěma stěnami. V současnosti se používají hlavně přepážky se dvěma stěnami, jelikož mají delší životnost a lépe vydrží provozní namáhání.

Přepážky tohoto typu mají většinou rámovou konstrukci sestávající se z několika sektorů, k nímž jsou u vstupu připevněny mřížky, přičemž tyto mřížky dovolí dostatečně rozemletému materiálu projít dále za obkladové desky, jež vytvářejí centrální výstupní otvor, jímž materiál prochází do následující komory.

Mřížky a obkladové desky (tzv. třecí konstrukcí spojeny pomocí šroubů.

Třecí kusy se obvykle vyrábějí z tvrdosti, aby vydržely po dostatečně dlouhou dobu nárazy mlecích tělísek a opotřebení způsobené mletým materiálem (abraze či oděr).

Rámová konstrukce nesoucí třecí kusy musí vykazovat dobré kusy) jsou s rámovou oceli o velmi vysoké vlastnosti spojené s oděrem, korozí a teplotou. Je to dáno tím, že mletý materiál může mít různé tvary a zejména tím, že při mokrém způsobu je ve formě pasty, jež je abrazivní, korozivní a má hustotu větší než 1. Rámová konstrukce je potom vystaven zvláště náročným pracovním podmínkám.

Z těchto důvodů bylo nejdříve navrženo vyrábět rámovou konstrukci z lité oceli nebo litiny. Rámová konstrukce tímto získala dostatečnou odolnost proti opotřebení oděrem.

Rámová konstrukce ale musí být schopna vložení do trubnatého mlýna a proto se musí sestávat z několika sektorů, které musí mít dostatečně malé rozměry, aby prošly kontrolními dvířky nebo vstupním nebo vstupním otvorem.

Dokument US-A-1,787,897 popisuje přepážkový rám či rámovou konstrukci. Tato rámová konstrukce má běžně tvar anuloidu, jehož osa se shoduje s osou trubnatého mlýna a jehož vnější válcový povrch je položen proti vnitřnímu válcovému povrchu pláště tohoto mlýna. Obě kruhová čela (přední i zadní) jsou kolmá na osu mlýna a nesou mřížky a obkládací kusy.

Mřížky jsou proděrovány otvory či štěrbinami, což umožní mletému materiálu proniknout do anuloidu, přičemž mletý materiál potom odchází centrálním otvorem v zadním čelu přepážky.

Anuloid rámové konstrukce je radiálně rozdělen na sektory, jež mají takové rozměry, aby je bylo možné vložit do mlýna dvířky nebo vstupním otvorem.

Rozdělení na sektory se také volí podle vyvrtaných děr v plášti trubnatého mlýna. Všechny sektory rámu musí být celými děliteli počtu vyvrtaných děr, jež trubnatý mlýn má na svém obvodě. Všechny sektory mohou být proto připevněny k vnitřní čelní stěně trubnatého mlýna prostým přišroubováním k plášti.

Tento druh konstrukce se nicméně používá zejména tam, kde rozměry mlýna jsou menší. V posledních několika desetiletích se průměr trubnatých mlýnů prakticky zdvojnásobil. Následkem toho narostly problémy týkající se odolnosti proti namáháním vyvolaným zvýšenou deformací trubnatých mlýnů a nedostatkem rázové houževnatosti litých slitin. Mimoto i narostly problémy s montáží na místě. V důsledku toho byly rámové konstrukce zhotovené z lité oceli nebo z litiny nahraženy postupně rámovými konstrukcemi z válcované oceli, jež jsou spojované mechanicky anebo svařované.

Dokument DE-A-2,133,431 popisuje mechanicky spojované anebo svařované rámové konstrukce, jež se podobají litým konstrukcím. Různé sektory tvořící rámovou konstrukci jsou sešroubovány prostřednictvím jejich obvodových základových desek přímo s pláštěm trubnatého mlýna.

Dokument US-3,776,477 popisuje zvláštní příklad rámu pro přepážky, zhotovené z měkké oceli, přičemž tento rám je svařován. Vlastnosti měkké oceli usnadňují vzájemné svařování různých kusů. V tomto dokumentu se popisuje přepážka, jež obsahuje prstenec, jehož průřez má tvar U, a jež je nesen přímo pláštěm trubnatého mlýna. Prstenec je proto k plášti přímo připevněn a sestává se z několika segmentů, jež mohou být vloženy kontrolními dvířky do trubnatého mlýna. Kotouč se středovým kruhovýn otvorem se také sestává z několika prvků a je připevněn k tomu rameni U prstence, které se nachází níže vzhledem k proudu materiálu. Prvky kotouče jsou připevněny k segmentům prstence bud svařením nebo šrouby. Radiální lopatky s průřezem ve tvaru T jsou na místě přivařeny k obvodovému prstenci a ke kotouči umístěnému níže vzhledem k proudu materiálu, přičemž rameno T je kolmé na kotouč.

Rámové konstrukce zhotovené z měkké oceli nejsou však dlouhodobě odolné proto korozi a značnému oděru; v některých případech je jejich životnost kratší než životnost třecích kusů. Pro zlepšení jejich odolnosti byly navrženy různé prostředky. Bylo navrženo zejména použití nekorodující oceli nebo povlečení různých částí tvořících kostru tenkou vrstvou pryže. Žádný z těchto návrhů neřeší však problém oděru. Důvodem je to, že pro zhotovení konstrukce z válcované nekorodující oceli, která je svařena na místě bez konečné tepelné úpravy, je nutné použít válcovanou nekorodující ocel o nízké tvrdosti. Mimoto, při suchém způsobu nemůže být použita pryž, nebot pracovní teploty jsou zde pro pryž příliš vysoké.

Mimoto, kvůli oděru byla navržena výroba rámové konstrukce z válcované oceli o vysoké tvrdosti, ale v tomto případě cena svárů a tepelných úprav zvyšuje nad míru výrobní náklady. Tento přístup k výrobě rámové konstrukce je proto pouze částečným řešením, protože dochází k přílišnému zvýšení výrobních nákladů.

Nakonec četné další prvky mohou být na místě spojeny s rámovou konstrukcí a k ní přivařeny pouze s obtížemi. Důvodem je to, že tyto prvky musí být při vařeny bez možnosti následovných oprav a aniž by byl k dispozici skutečný referenční povrch, s výjimkou vlastního válce, který ovšem není vyvážený.

Mělo by být též jasné, že sestavení všech kusů tvořících přepážku by mělo být tak přesné, aby nevznikly otvory větší než maximální rozměr štěrbin mřížky. (Většinou jsou tyto štěrbiny menší než 6 mm). Nejmenší mezery vzniklé sestavováním plus výrobní tolerance nemohou přesáhnout maximální rozměry štěrbin mřížky.

Nedávné řešení spočívá ve výrobě litých rámových konstrukcí (podobně jako u přepážek určených pro trubnaté mlýny o malém průměru), ale s využitím ocelí o vysoké tvrdosti (hodnota HRC vyšší než 35) a přednostně s využitím nekorodujících ocelí.

Současné slévárenské postupy umožňují zvolit slitiny odolné proti korozi a vhodné pro tepelné zpracovávání, čímž se získá materiál s mechanickými vlastnostmi, z nichž vyplývá odolnost proti oděru. Současné slévárenské postupy mimoto umožňují snadnou konstrukci rozmanitých tvarů, zejména tvarů odolných proti mechanickým namáháním.

Klasický problém vložení rámové konstrukce do trubnatého mlýna může být ale-pouze vyřešen rozdělením rámové konstrukce na segmenty tak, aby největší rozměry všech sektorů byly menší než rozměry kontrolních dvířek nebo vstupů. Tyto sektory musí být proto připevněny k plášti trubnatého mlýna celým a dostatečným počtem upevňovacích bodů. To značí, že počet vyvrtaných děr v plášti (aby se mohlo uskutečnit připevnění k plášti) musí činit násobek počtu sektorů, z nichž se skládá rám přepážky, přičemž tento počet sektorů je dán jejich maximálními rozměry a přičemž tyto rozměry jsou menší než rozměry dvířek nebo vstupů.

Ačkoliv průměry mlýnů byly v různých systémech měr normalizovány všemi konstruktéry, neplatí to pro počet vyvrtaných děr v plášti trubnatého mlýna a pro rozměry různých vstupů do mlýna. Z toho vyplývá, že není z ekonomického hlediska možné zabývat se podle norem jednotlivých konstruktérů všemi mlýny daného průměru, jelikož by to vedlo k vytvoření příliš velkého počtů slévárenských vzorů pro konstrukci sektorů kostry, čímž by použití odlitků pro kostru bylo neziskové. V ideálním případě by neměly existovat důvody pro četné různé normy týkající se vyvrtaných děr a byl by pouze jeden vzor pro sektor navržený na základě průměru trubnatého mlýna a jež by mohl být vložen nejmenšími vstupy.

Podstata vynálezu

Předmětem tohoto vynálezu je zařízení pro upevnění přepážky k trubnatému mlýnu; přepážka má rámovou konstrukci vyrobenou z odlitého materiálu, přičemž rámová konstrukce je tvořena několika sektory umístěnými vedle sebe tak, aby pro každý průměr trubnatého mlýna byl sestrojen omezený počet slévárenských vzorů nebo jenom jeden vzor, přičemž toto se provede nezávisle na normách vztahujících se k vyvrtaným děrám a k rozměrům kontrolních dvířek mlýna.

Tento vynález proto poskytuje řešení v situaci, kde upevňovací prostředky nacházející se na obvodě sektorů neodpovídají vyvrtaným děrám v plášti trubnatého mlýna.

Tento vynález též doplňkově předkládá různé sektory tvořící rámovou konstrukci přesně sestavené přepážky, přičemž toto přesné sestavení zamezuje vzniku otvorů o rozměrech větších než je největší rozměr stávajících štěrbin.

Hlavní charakteristické prvky vynálezu

Tento vynález se týká zařízení pro upevnění přepážky k plášti trubnatého mlýna, kde přepážka má odlitou rámovou konstrukci z oceli nebo litiny, sestávající se z několika sektorů opatřených řadou upevňovacích děr na své obvodové straně, přičemž jednotlivé sektory jsou navzájem nezávislé, a toto zařízení se vyznačuje tím, že má kruhovou mezilehlou základovou desku složenou z několika segmentů navzájem spojených tak, aby tvořily jednolitou základovou desku, jež je umístěna tak, aby byla proti plášti mlýna a mezi pláštěm a mezilehlou základovou deskou vznikl takový volný prostor, aby vnitřní strana mezilehlé základové desky tvořila referenční povrch u jmenovitého průměru odlitých sektorů, přičemž tento prostor je nastaven pomocí stavěčích prvků a mezilehlá základová deska je opatřena děrami, jež mohou odpovídat řadě upevňovacích děr na obvodové straně sektorů, což umožní, aby sektory byly připevněny pomocí šroubů v děrách mezilehlé základové desky, a přičemž se používají prostředky pro pevné upevnění mezilehlé základové desky k plášti.

Vnější průměr mezilehlé základové desky je zvolen tak, aby mohla snadno vejít do trubnatého mlýna daného průměru, jenž se liší od jmenovitého průměru o hodnotu výrobních tolerancí.

Z těchto důvodů je vytvořen volný prostor mezi mezilehlou základovou deskou a pláštěm a je takto možné vyrábět mezilehlé základové desky o stejném průměru pro všechny pláště o daném jmenovitém průměru.

Mezilehlá základová deska o relativně malém průřezu je s výhodou rozříznuta na tři nebo čtyři segmenty, aby mohla být vložena do pláště vstupním místem trubnatého mlýna. Tyto segmenty jsou potom při montáži svařeny, čímž vzniká jednolitá mezilehlá základová deska.

Stavěči prvky zaplňující prostor mezi mezilehlou základovou deskou a pláštěm mohou být zhotoveny z odlitého kovu, který taje při nízké teplotě, např. ze zinku. Kov tající při nízké teplotě může vytvářet prostředek pevně upevňující mezilehlou základovou desku k plášti.

Mezilehlá základová deska odpovídající přesnému vnitřnímu průměru může sloužit jako referenční povrch. Sektory kostry jsou potom připevněny k mezilehlé základové desce; jejich montáž již nevyžaduje zvláštní opatření při ustavování jejich polohy díky přítomnosti mezilehlé základové desky tvořící referenční povrch.

Je zjištěno, že přepážky montované podle výše popsaného upevňovacího způsobu nemají nežádoucí otvory, jimiž by špatně rozmělněný materiál procházel z jedné komory do druhé.

U prvního přednostního provedení je mezilehlá základová deska přišroubována k plášti trubnatého mlýna i k různým sektorům.

Mezilehlá základová deska má na své vnější straně řadu děr určených pro připevnění této desky k plášti trubnatého mlýna, přičemž tyto díry mohou zaujmout takovou polohu, aby odpovídaly vyvrtaným děrám v plášti trubnatého mlýna, jejichž rozmístění je navrženo konstruktérem tohoto mlýna, a mimoto má mezilehlá základová deska na své vnější straně další řadu děr, jež jsou opatřeny závitem, přičemž tyto díry mohou zaujmout takovou polohu, aby přesně odpovídaly děrám určeným pro upevnění

Ί sektorů.

V obecném případě je pouze nutné zhotovit jeden určitý typ základové desky pro každý konstrukční typ daného trubnatého mlýna. Toto umožní vyvážit všechny odlitky a umožní odlití sektorů pro přepážky pouze v závislosti na průměru mezilehlé základové desky a proto i v závislosti na jmenovitém průměru mlýna a nikoliv již v závislosti na různých typech vyvrtaných děr v trubnatém mlýně.

U přednostního provedení je mezilehlá základová deska tvořena válcovanou ocelovou deskou, jejíž složení se volí tak, aby odolávala korozi a oděru. Výhodou této desky je to, že může být snadno obráběna, zejména ohýbána a vrtána.

U jiného přednostního provedení se dosáhne ochrany mezilehlé základové desky před oděrem vytvořením sektorů, jejichž základna zcela pokrývá mezilehlou základovou desku. Zařízení může být doplněno díly vycházejícími z třecích kusů a chránícími příčně mezilehlou základovou desku.

Toto umožňuje zhotovení jenom jednoho slévárenského vzoru pro sektory odpovídajícímu danému průměru trubnatého mlýna.

Další předměty a výhody tohoto vynálezu budou popsány pomocí uvedeného přednostního provedení.

Přehled obrázků na výkrese

Obr.l představuje částečný řez mlýnem vedený kolmo na jeho osu, přičemž mlecí koule a obkladový pancíř byly odstraněny; řez znázorňuje přepážku opatřenou upevňovacím zařízením podle tohoto vynálezu při pohledu od vstupu do mlýna, přičemž část mřížky byla odstraněna, aby byly jasně vidět dva sektory tvořící rámovou konstrukci přepážky, a přičemž byla odstraněna přední strana jednoho ze dvou sektorů, aby byla jasně vidět část zdvíhacího zařízení a obvodová strana sektoru.

Obr.2 představuje řez přepážkou vedený rovinou procházející osou mlýna podél přímky II-II na obr.l.

Obr.3 představuje řez přepážkou vedený rovinou procházející osou mlýna podél přímky II-II na obr.l.

Obr.4 představuje patu dvou sousedních sektorů, jejichž přední strana a vnější válcovitý povrch kryjící mezilehlou základovou desku byly odstraněny zcela.

Obr.5 představuje přídavný prvek opatřený závitem upevněný v mezilehlé základové desce.

Příklady provedení vynálezu

Popsané upevňovací zařízení se týká přepážky namontované mezi dvěma mlecími komorami rotačního kulového mlýna.

Přepážka je tvořena rámovou konstrukcí, jenž má tvar anuloidu 1, jehož osa 2 se shoduje s osou trubnatého mlýna, a dále je tvořena vnější válcovitou plochou 3, jež se nachází naproti válcovitému povrchu pláště 4 trubnatého mlýna.

Dvě kruhová čela 5 a 6 (přední a zadní vzhledem ke směru pohybu materiálu) jsou kolmá na osu 2 mlýna a nesou mřížky 7 a obkládací desky 8. V mřížkách 7 jsou otvory £ (nazývané štěrbiny), jež dovolují mletému materiálu proniknout do anuloidu 1. Tento materál potom odchází centrálním otvorem 10, který se nachází v zadním čelu přepážky.

U upřednostněného provedení znázorněného na obr.2 obsahuje centrální otvor 10 (nacházející se na boku zadního čela 6 rámové konstrukce) komolý kužel 11, jež je koaxiální s anuloidem 1 a jehož vrchol směřuje k následující komoře.

Anuloid 1 rámové konstrukce je pravidelně rozdělen na určitý počet sektorů .15, jež mají takové rozměry, aby mohly být vloženy do mlýna kontrolními dvířky nebo jedním ze vstupů. Sektory 15 rámové konstrukce jsou vyrobeny z lité oceli nebo litiny.

Během otáčení mlýna se plášť deformuje a jeho části následkem pohybů mlecích tělísek nabývají oválný tvar a totéž platí o průřezu pláště tam, kde je umístěna přepážka. Je nutné zhotovit přepážku tak, aby odolala těmto deformacím: proto jsou různé sektory tvořící rámovou konstrukci nezávislé; toto jim dovoluje vzdalovat se od sebe nebo se k sobě přibližovat, aniž by změna tvaru pláště na ovál vytvářela v rámové konstrukci pnutí.

Také proto komolý kužel 11 není upevněn k sektorům, ale prostřednictvím své příruby 12 k prstencovité přírubě 13 umístěné volně v prstencovité drážce 50 v mřížkách 2. Síto 14, které má zabránit mlecím tělískům nebo nedostatečně rozmělněným částicím projít, uzavírá otvor komolého kužele a je pevně drženo mezi přírubou 13 a přírubou 12 komolého kužele.

Na obr.l jsou mřížky 7 připevněny k přednímu čelu rámové konstrukce pomocí šroubů a dvě mřížky byly odstraněny, aby bylo vidět přední čelo sektoru rámové konstrukce.

Tyto sektory jsou opatřeny děrami určenými pro šrouby, jež upevňují mřížky 7 k přednímu čelu a obkádací desky 8 k zadnímu čelu. Přední a zadní čela sektorů jsou rozšířena proti šroubům, aby se zajistilo řádné usazení mřížek.

Dále mají radiální lopatky 16, které vytvářejí sít sektorů a které vycházejí z obvodu přepážky tvořeného vnější válcovou plochou 3.· Tyto lopatky slouží (v důsledku rotace mlýna) k transportu mletého materiálu, jenž proniká do anuloidu 1 přepážky od obvodu této přepážky směrem k centrálnímu kuželi, odkud mletý materiál proudí do následující komory mlýna. Tyto lopatky dále zajistují rigiditu sektorů 15 proti axiálním tlakům, jimiž působí mlecí koule, jež částečně zaplňují obě komory sousedící s přepážkou.

Aby přední a zadní čela sektorů nemohla zakrýt štěrbiny mřížek, čímž by se zmenšil tok materiálu nebo tok větracího vzduchu, mají lopatky vně zón pro usazení mřížek menší šířku a dále přední a zadní čela sektorů nejsou planární, ale sledují obrysy zdvíhacího zařízení.

Podle tohoto vynálezu je jednolitá kruhová mezilehlá základová deska 100 umístěna tak, aby byla naproti plášti 4, přičemž mezi toto deskou a pláštěm zůstává mezera 105, která se nastavuje pomocí stavěčích prvků 110 a to tak, aby vnitřní povrch mezilehlé základové desky tvořil referenční povrch přesně v oblasti jmenovitého průměru obvodu sektorů. Zbylý volný prostor 112 mezi pláštěm, základovou deskou a stavěcími prvky může být potom zaplněn litým kovem tajícím při nízké teplotě.

Mezilehlá základová deska 100 se s výhodou sestává z několika segmentů, většinou ze tří nebo čtyř, jež mohou být snadno vloženy vstupem do trubnatého mlýna.

Po připevnění segmentů k plášti trubnatého mlýna jsou tyto segmenty svařeny (v místě 51), čímž vznikne jednolitý uzavřený prstenec.

Mezilehlá základová deska 100 je s výhodou tvořena válcovaným ocelovým plechem, jehož složení je zvoleno tak, aby deska byla odolná proti korozi.

Toto provedení má tu výhodu, že uvedená deska může být snadno vrtána a snadno tvarována s použitím způsobů zpracování plechu, a může se to provádět podle jednotlivých požadavků u každého trubnatého mlýna, např. v závislosti na vyvrtaných děrách v plášti a vyrtaných děrách na obvodě odlitých sektorů.

Sektory mají patku ve tvaru U 17, jejichž vnější válcovitý povrch 3 je naproti vnitřnímu válcovitému povrchu základové desky.

U jiného provedení znázorněného na obr.5 je mezilehlá základová deska úplně chráněna těsným sousedstvím sektorů.

Z obr.2 a 3 může být patrno, že je přidán díl vycházející z kusů tvořícících mřížky 7 a obkládací desky 8 připevněné k sektorům rámové konstrukce, přičemž tento díl chrání základovou desku příčně.

Tato mezilehlá základová deska má řadu otvorů 101, které mají odpovídat vyvrtaným děrám 41 v plášti trubnatého mlýna, přičemž je základová deska připevněna k plášti prostřednictvím šroubů. Obvodová strana sektorů je opatřena počtem x děr, jež mají odpovídat x děrám opatřených závitem v mezilehlé základové desce, přičemž šrouby 32 přichycují sektory k základové desce.

U dalšího provedení (není znázorněno), díry 101 v mezilehlé základové desce (určené pro její připevnění k plášti) jsou opatřeny závitem, což umožní zašroubování šroubů, přičemž hlavy šroubů jsou vně pláště 4..

U dalšího provedení znízorněného na obr.5 jsou díry 32 opatřené závitem vytvořeny dalšími přidanými prvky.

U dalšího provedení (není znázorněno), kov tající při nízké teplotě je zaveden do volného prostoru 112, jenž se nachází mezi základovou deskou a pláštěm, a tento kov základovou desku a plášť pevně spojuje.

Musí být jasné, že i když předložený vynález byl popsán na jednom provedení přepážky, může být rozšířen i na jiné typy přepážek.

Claims (7)

1. PATENTOVÉ

   NÁROKY (100) složenou tak, aby tvořily z několika segmentů jednolitou základovou

   Zařízení pro upevnění přepážky k plášti (4) trubnatého mlýna, přičemž přepážka má odlitou rámovou konstrukci (1) z oceli nebo litiny, sestávající se z několika sektorů (15) opatřených řadou upevňovacích děr (32) na obvodové straně (3), přičemž jednotlivé sektory (15) jsou navzájem nezávislé, a toto zařízení se vyznačuje tím , že má kruhovou mezilehlou základovou desku navzájem spojených desku, jež je umístěna tak, aby byla proti plášti (4) mlýna a mezi pláštěm (4) a mezilehlou základovou deskou (100) vznikl takový volný prostor, aby vnitřní strana mezilehlé základové desky (100) tvořila referenční povrch u jmenovitého průměru odlitých sektorů (15), přičemž tento prostor je nastaven pomocí stavěčích prvků (110) a mezilehlá základová deska (100) je opatřena děrami (102), jež mohou odpovídat řadě upevňovacích děr (32) na obvodové straně (3) sektorů (15), což umožní, aby sektory (15) ‘byly připevněny pomocí šroubů v děrách mezilehlé základové desky (100), a přičemž se používají prostředky (101, 41, 42) pro pevné upevnění mezilehlé základové desky (100) k plášti (4).

   Zařízení podle nároku 1,vyznačující se tím, že prostor mezi mezilehlou základovou deskou (100) a pláštěm (4) mlýna a stavěcími prvky je vytvořen odlitým kovem tajícím při nízké teplotě.

   Zařízení podle nároku 2,vyznačující se tím, že prostředky pevně upevňující mezilehlou základovou deskou (100) k plášti (4) jsou tvořeny kovem tajícím při nízké teplotě.

   Γ' “O

   70« u?

   cn o

   o czx

   OC
2. 4. Zařízení podle alespoň jednoho z předcházejích nároků, vyznačující se tím , že prostředky pevně spojující mezilehlou základovou desku (100) a plášt (4) obsahují otvory (101) v mezilehlé základové desce (100), které odpovídají vyvrtaným děrám (41) v plášti a přičemž je základová deska je pevně spojena s pláštěm pomocí šroubů.
3. 5. Zařízení podle nároku 4,vyznačující se tím, že díry (41) v mezilehlé základové desce (100) jsou opatřeny závitem a v těchto děrách (41) jsou upevněny šrouby (101), přičemž hlavy těchto šroubů se nacházejí vně pláště (4).
4. 6. Zařízení podle alespoň jednoho z předcházejích nároků vyznačující se tím , že otvory (101, 102) v mezilehlé základové desce (100), jež jsou opatřeny závitem, jsou tvořeny přídavnými prvky.
5. 7. Zařízení podle alespoň jednoho z předcházejích nároků vyznačující se tím, že mezilehlá základová deska (100) je tvořena válcovaným ocelovým plechem, jehož složení je zvoleno tak, aby deska odolávala korozi.
6. 8. Zařízení podle alespoň jednoho z předcházejích nároků vyznačující se tím, že mezilehlá základová deska (100) je zcela chráněna obvodovou stranou či základnou (3) sektorů (15) tvořících rámovou konstrukci a třecími kusy (7, 8).
7. 9. Způsob upevnění přepážky k plášti (4) trubnatého mlýna, přičemž tato přepážka má odlitou rámovou konstrukci (1) z oceli nebo litiny, sestávající se z několika sektorů (15) opatřených řadou upevňovacích děr (32) na obvodové straně (3), přičemž jednotlivé sektory (15) jsou navzájem nezávislé, a tento způsob se vyznačuje tím, že jednolitá kruhová mezilehlá základová deska (100) opatřená děrami (102), jež mohou odpovídat řadě upevňovacích děr (32) na obvodové straně (3) sektorů (15), což umožní, aby sektory (15) byly připevněny pomocí šroubů v děrách mezilehlé základové desky (100), je umístěna proti plášti (4) tak, aby mezi pláštěm (4) a mezilehlou základovou deskou (100) vznikl takový volný prostor, aby vnitřní strana mezilehlé základové desky tvořila referenční povrch u jmenovitého průměru obvodu odlitých sektorů (15), přičemž tento prostor je nastaven pomocí stavěčích prvků (110) s tím, že upevnění mezilehlé základové desky (100) k plášti (4) je provedeno vhodnými prostředky (101, 41, 42). Z f