CZ281060B6 - Ovládací zařízení listových činků u elektronických žakárových systémů - Google Patents

Abstract

Soustava pro ovládání listových činků (6, 7), majících pružně ohebnou koncovou část a opatřených na volném konci zadržovací západkou (111), posuvnou mezi první mezní polohou (LL) a druhou mezní polohou (UL) po dráze, v jejímž druhém úseku (DT) se pružně ohebná koncová část posouvá v ohnutém stavu, obsahuje permanentní magnetické prostředky pro ohýbání koncové části listových činků (6, 7), pevnou západku (112), za kterou se zachycuje zadržovací západka (111) při pohybu směrem dolů v ohnutém stavu, a elektromagnet (128), umístěný vedle dráhy posuvu koncové části listových činů (6, 7) pro jejich udržování v ohnutém stavu.ŕ

Description

Vynález se týká zadržovací soustavy pro zadržování listových činků u elektronických žakárových systémů.

Dosavadní stav techniky

Z EP-PS 0119787 a EP-PS 0188074 je známo zadržovací zařízení pro zadržování listových činků, které působí na ohebné listové činky. Toto zadržovací zařízení pro listové činky obsahuje elektromagnety, které po svém nabuzení působí tak, že ohýbají ohebné listové činky a přivádějí je do polohy, ve které se mohou listové činky v ohnutém stavu zachytit za západku.

Podstata vynálezu

Úkolem vynálezu je zdokonalit konstrukční řešení tohoto známého zadržovacího ústrojí, které nepoužívá mechanické prostředky pro ohýbání listových činků a které využívá elektromagnetů pro zadržování ohnutých listových činků v jejich ohnuté poloze a které se nespoléhá na mechanické úkony pro ohýbání listových činků do jejich ohnutého tvaru k umožnění dalšího zadržování pomocí elektromagnetů.

Řešení tohoto úkolu je dosaženo ovládací soustavou listových činků obsahující nejméně jeden listový činek, který je upraven vratné posuvně ve směru své podélné osy, má tělesovou část vytvořenou z magneticky přitáhnutélného materiálu a zadržovací západku na své tělesové části, a selektivně ovladatelný elektromagnet umístěný vedle dráhy pohybu listového činku, přičemž podstata vynálezu spočívá v tom, že dráha pohybu listového činku má první úsek pro přemístění tělesové části v neohnutém stavu a druhý úsek pro přemístění tělesové části v ohnutém stavu těsně u elektromagnetu, přičemž ovládací soustava dále na tělesové části obsahuje ovladatelné vychylovací prostředky pro vychýlení tělesové části z neohnutého stavu do ohnutého stavu, elektromagnet, který je v nabuzeném stavu ovladatelný pro přitažení tělesové části do kontaktu s ním, a pevné západkové prostředky umístěné na straně prvního úseku a uzpůsobené pro záběr se západkovou zarážkou, která je upravena na tělesové části.

U řešení podle vynálezu je ohnutí listových činků do jejich ohnutých tvarů vyvoláno podobně jako u dosud známých řešení přítomností permanentního magnetického pole. Permanentní magnetické pole může být vytvořeno permanentními magnety, uspořádanými na tělese zadržovacího zařízení pro zadržování listových činků, a/nebo na listových čincích a může být upraveno tak, aby vyvolalo ohnutí magnetickým přitahováním nebo magnetickým odpuzováním.

Výhodné provedení zařízení podle vynálezu spočívá v tom, že vychylovací prostředky obsahují permanentní magnetické prostředky upravené na tělesové části.

-1CZ 281060 B6

Další výhodné provedení podle vynálezu spočívá v tom, že pro magnetické přitažení tělesové části do jejího ohnutého stavu jsou permanentní magnetické prostředky upraveny vedle tělesové části.

Jiné výhodné provedení spočívá v tom, že pevné západkové prostředky a první elektromagnet jsou upraveny v solenoidovém tělese, přičemž permanentní magnetické prostředky obsahují permanentní magnet, který je upravený v solenoidovém tělese.

Přednostně je na tělesové části v odpovídající poloze upraven druhý permanentní magnet pro magnetické přitažení ke třetímu permanentnímu magnetu upravenému v solenoidovém tělese.

Zvláště přednostně jsou pevné západkové prostředky a první elektromagnet upraveny v solenoidovém tělese, přičemž permanentní magnetické prostředky obsahují druhý permanentní magnet upravený na tělesové části v poloze odpovídající poloze prvku z magnetického materiálu upraveného na solenoidovém tělese.

Jiné výhodné provedení spočívá podle vynálezu v tom, že permanentní magnetické prostředky obsahují pátý permanentní magnet upravený na tělesové části a čtvrtý permanentní magnet upravený vedle dráhy recipročního pohybu a na protější straně dráhy k pevným západkovým prostředkům.

Další výhodné provedení spočívá v tom, že permanentní magnet upravený na tělesové části obsahuje plastový nálitek obsahující zmagnetizovatelný materiál.

Velice výhodně potom plastový nálitek tvoří zadržovací západku.

Přednostně může být tělesová část vytvořena z pásku pružného kovu.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže vysvětlen za pomoci připojených výkresů konkrétních příkladů provedení, kde na obr. 1 je schematický pohled na první příkladné provedení zadržovací soustavy, na obr. 2 je schématický pohled na druhé příkladné provedení zadržovací soustavy, na obr. 3 je schematický pohled na třetí příkladné provedení zadržovací soustavy, na obr. 4 je schematický pohled na první příkladné upořádání permanentních magnetů pro příkladné provedení soustavy podle obr. 3, na obr. 5 je schematický pohled na druhé příkladné upořádání permanentních magnetů pro příkladné provedení soustavy podle obr. 3, na obr. 6 je schematický pohled na čtvrté příkladné provedení zadržovací soustavy, na obr. 7 je detailní pohled na páté příkladné provedení zadržovací soustavy, na obr. 8 je boční pohled na listový činek, na obr. 9 je čelní pohled na listový činek z obr. 8a a na obr. 10 je schematický pohled na zadržovací soustavu, objasňující její funkci.

Příklady provedení vynálezu

Nejdříve je třeba uvést, že z důvodu větší přehlednosti je zobrazován pouze jeden listový činek 6, 7, 16, spojený s každým

-2CZ 281060 B6 zachycovacím zařízením pro zadržování listových činku 6, 7, 16. Přičemž základní konstrukční znaky vychází z EP 119787 a 188074.

Způsob, jakým jsou nitěnky zvedány, je podobný jako u například řešení podle GB 2047755. Jak je patrno například z obr. 10, jsou nitěnky, které nejsou zobrazeny, připojeny k první šňůře 1, která je vedena kolem první kladky 2. k místu upevnění na žakárovém rámu 3' . První kladka 2. je prostřednictvím závěsu 4 spojena s druhou kladkou 3., takže obě kladky £, 3 se sice mohou otáčet nezávisle, ale jejich pohyb ve sméru kolmém na osu otáčení je na sebe vázán.

Kolem druhé kladky 3 je vedena druhá šňůra 5, kterou je vzájemně spojen první listový činek 6 a druhý listový činek 7. Tyto listové činky 6, 7 jsou střídavé zvedány a stahovány prutovými noži 8, 9, které dosedají na hákové nože nebo nárazníky 110.

Listové činky 6, 7 jsou opatřeny pružně ohebnou tělesovou části 115, vytvořenou z magneticky přitahnutelného materiálu, na které je na konci vytvořena zadržovací západka 111 zejména ve formě háčku, který může být zachycen za pevnou západkovou zarážku 112 nebo může být uvolněn od této první západkové zarážky 112.

Sled pracovních operací zadržovacího mechanismu je popsán v GB 2 047 755 a EP 84301486, ve kterých je zejména podrobně objasněna konstrukce hnacího ústrojí pro pohon prutových nožů 8, 9 a upořádání a činnost ústrojí pro ovládání listových činků 6, 7.

Základní činnost soustavy podle části pomocí příkladu z obr. 10.

vynálezu je popsána v další

Zadržovací západky 111 jsou všechny pohyblivé vratnými posuvnými pohyby podél dráhy mezi spodní mezní polohou LL, která je také první polohou, a druhou polohou, tzn. horní mezní polohou UL. Tato dráha pohybu obsahuje první úsek UT, ve kterém se zadržovací západka 111 posouvá v poloze odpovídající neohnutému stavu pružně ohebné tělesové části 115, a druhý úsek DT, ve kterém se zadržovací západka 111 pohybuje po dráze odpovídající ohnuté tělesové části 115 listových činků 6, 7.

V průběhu každého vratného pohybu listových činků 6, 7 se zadržovací západky 111 pohybují mezi spodní mezní polohou LL podél prvního úseku UT do horní mezní polohy UL a pružně ohebná tělesová část 115 listových činků 6, 7 zůstává v neohnutém tvaru dokud se zadržovací západky 111 nedostanou do druhého úseku DT. Jakmile zadržovací západka 111 vstoupí při svém zdvihu směrem nahoru do druhého úseku DT, je pružně ohebná tělesová část 115 v plně ohnutém stavu a je umístěna v blízkosti druhého elektromagnetu 128. to znamená, že tělesová část 115 je v kontaktu nebo v bezprostřední těsné blízkosti pólu nebo pólů druhého elektromagnetu 128.

Při návratu zadržovací západky 111 z její horní mezní polohy UL směrem ke spodní mezní poloze LL se tělesová část 115 listových činků 6, 7 vrací do svého neohnutého stavu, a to jakmile zadržovací západka 111 vystoupí z druhého úseku DT a vstoupí do prvního úseku UT.

-3CZ 281060 B6

V prvním úseku UT je umístěna pevná Západková zarážka 112, která je tak mimo oblast působnosti druhého elektromagnetu 128, takže zadržovací západka 111 může volně procházet kolem pevné západkové zarážky 112, aniž by došlo k vzájemnému zaklesnutí. Západková zarážka 112 je umístěna ve vzdálenosti d od výstupního konce druhého úseku DT, která je dostatečná pro umožnění návratu tělesové části 115 do neohnutého stavu ještě než se zadržovací západka 111 setká se západkovou zarážkou 112.

Jestliže je druhý elektromagnet 128 nabuzen dříve, než zadržovací západka 111 opustí druhý úsek DT, přitáhne druhý elektromagnet 128 tělesovou část 115 a udržuje ji v ohnutém stavu, dokud se zadržovací západka 111 posouvá po dráze s délkou odpovídající vzdálenosti d. Současně se zadržovací západka 111 zachytí za pevnou západkovou zarážku 112, takže je zamezeno dalšímu posouvání zadržovací západky 111 směrem do spodní mezní polohy LL.

V příkladech provedení řešení podle vynálezu na obr. 1 až 9 je zobrazena zadržovací sestava 10 s jednotlivými zadržovacími ústrojími 10a, 10b, 10c, lOd pro zadržování listových činků 6, 7, která obsahují podlouhlé solenoidové těleso 11 podobného typu, jaké je zobrazeno v EP 0188074.

Jednotlivá solenoidová tělesa 11 jsou od sebe oddělena distančními vložkami 12., přičemž každé solenoidové těleso 11 a sousední distanční vložka 12 mezi sebou vymezuji vodicí mezeru

15, ve které jsou posuvně uloženy třetí listové činky 16.

V příkladu zobrazeném na obr. 1 je třetí listový činek 16 tvořen kovovým páskem a má podobné vytvoření jako v EP 0188074. Třetí listové činky 16 jsou proto s výhodou vytvořeny z páskou pružinové oceli a jsou přitahnutelné magnetickými silami.

První permanentní magnet 18 vytvořený zejména z ferritového materiálu, je umístěn po obou stranách solenoidového tělesa 11. První permanentní magnet 18 je uložen nad sdruženou západkou 20 výhodné v poloze, která bezprostředně sousedí s horní koncovou polohou vratného pohybu horního konce třetího listového činku

16. Tato poloha zajišťuje dostatečnou vzdálenost od přechodového ohybového bodu 22, kolem kterého se třetí listový činek 16 ohýbá, takže se na minimum redukuje velikost síly potřebné k jeho ohnutí .

Posouvá-li se v průběhu provozu zařízení horní konec třetího listového činku 16 směrem nahoru, prochází kolem přiřazené sdružené západky 20 a zůstává v neohnutém stavu, jak je zobrazeno u prvního zdržovacího ústrojí 10a na obr. 1, dokud se nedostane do bezprostřední blízkosti prvního permanentního magnetu 18 a nevstoupí tedy do jím vyvozeného magnetického pole. Tato poloha je zobrazena u druhého zadržovacího ústrojí lob na obr. 1. Pokračuje-li třetí listový činek 16 v dalším posuvu směrem vzhůru, je přitahován magnetickými silami směrem k prvnímu permanentnímu magnetu £8, a tím se ohýbá, přičemž hlavním místem ohybu je přechodový ohybový bod 22, takže horní část 16a třetího listového činku 16 potom leží v blízkosti skloněné boční stěny 11a solenoidového tělesa ££. Tento stav je zobrazen na obr. 1 u třetího zadržovacího ústrojí 10c.

-4CZ 281060 B6

Třetí listový činek 16, který ještě nedosáhl horní krajní polohu své dráhy, pokračuje v posuvu směrem nahoru a po dosažení své horní krajní polohy se smysl pohybu obrátí a začíná klesat. Při svém klesajícím pohybu je horní konec přidržován prvním permanentním magnetem 18 v kontaktu se skloněnou boční stěnou 11a. dokud horní konec třetího listového činku 16 neprojede kolem prvního permanentního magnetu £8. V tomto bodě se horní konec třetího listového činku 16 pohybující se směrem dolů uvolní od prvního permanentního magnetu 18 a vrací se účinkem své přirozené pružnosti do neohnutého stavu. V tomto stavu je horní konec třetího listového činku 16 uvolněn a ten může pokračovat ve svém sestupném pohybu kolem sdružené západky 20 bez kontaktu s ní.

Každé zadržovací ustrojí 10a, 10b, 10c. lOd obsahuje elektromagnet, který není na obr. 1 znázorněn a který je umístěn v oblasti EM*. Tento elektromagnet má své póly umístěny vedle skloněných bočních stěn 11a, aby mohl působit na třetí listové činky £6, které se kolem něj posouvají. Elektromagnet může být podobného druhu jako je elektromagnet zobrazený v EP 0188074.

Má-li se provádět výběr třetích listových činků £6, potom se v určitém okamžiku tkacího cyklu, kdy jsou třetí listové činky 16 ohnuty prvními permanentními magnety £8, nabudí elektromagnet. Po svém nabuzeni přitáhne elektromagnet třetí listový činek 16 do ohnuté polohy, prošel-li kolem permanentního magnetu 18 v průběhu sestupného pohybu. V této situaci je horní, konec třetího listového činku 16 vtažen při pokračujícím sestupném pohybu do záběru se sdruženou západkou 20. Tento stav je zobrazen na obr. 1 u čtvrtého zadržovacího ústrojí lOd. Potom se elektromagnet vypne.

Protože elektromagnet nemusí vytvářet dostatečně silné magnetické pole, které by vyvolalo ohnutí třetího listového činku 16 z jeho normální dráhy posuvu, muže být silový požadavek na elektromagnet podstatné redukován. Jak je patrno u druhého zadržovacího ustrojí lob odklání se třetí listový činek 16 mírně od skloněné boční stěny 11a a elektromagnet musí vyvodit sílu potřebnou k přitažení této části třetího listového činku 16.

Je zřejmé, že je možno uskutečnit několik modifikovaných příkladných provedení k dosažení stejného účinku a k ohýbání třetích listových činků 16 permanentními magnety. V příkladech na obr. 2 až 6 jsou některá z těchto možných provedení zobrazena.

U přikladu z obr. 2 jsou k horním koncům třetích listových činků 16 připojeny druhé permanentní magnety 118 a do každého solenoidového tělesa 11 je z obou jeho stran uložena vložka 50 z magnetického materiálu, například z kovu. Při zvedáni třetího listového činku 16 se jeho horní konec dostává do těsné blízkosti vložky 50 a je přitažen magnetickými silami, které tak vyvolají jeho ohnutí. Sled těchto poloh je zobrazen na obr. 2 u jednotlivých zadržovacích ústrojí 10a, 10b, 10c, lOd. Po ohnutí se zapne elektromagnet podobné jako v příkladu na obr. 1, aby se dosáhlo zaklesnutí konce třetího listového činku 16 do sdružené západky 20. Tato poloha je zobrazena na obr. 2 u čtvrtého zadržovacího ústrojí lOd.

-5CZ 281060 B6

V příkladném provedení zobrazeném na obr. 3 jsou třetí listové činky 16 opět opatřeny druhým permanentním magnetem 118 podobně jako v příkladu na obr. 2, avšak vložka 50 je v tomto případě nahrazena třetím permanentním magnetem 218. Vzájemně spolupracující permanentní magnety 118. 218 mají buď stejný pól na opačných stranách, jak je zobrazeno na obr. 4, nebo mohou být opatřeny vzájemně opačnými póly na každé straně, jak je zobrazeno v příkladu na obr. 5.

Uspořádání podle obr. 4 umožňuje větší magnetickou sílu, než je magnetická síla vyvozovaná uspořádáním podle příkladu z obr. 1 a 2, čímž se dosahuje rychlejšího ohnutí třetích listových činku 16.

V příkladech podle obr. 1, 3 a 4, ve kterých jsou permanentní magnety 18, 218 umístěny na dvou vzájemné opačných stranách solenoidového tělesa 11, je zřejmé, že je možno použít také jediného permanentního magnetu, procházejícího příčně celou tloušťkou solenoidového tělesa 11 a vystupujícího na obou stranách v líci bočních stěn 11a solenoidového tělesa 11 k vytvoření permanentního magnetického pole pro přitahování třetích listových činků 16. Permanentní magnety 18, 118, 218 jsou v tomto případě s výhodou uspořádány tak, že k sobě přivrácené magnetické póly dvou sousedních solenoidů mají opačnou polaritu.

Uspořádání podle obr. 5 umožňuje vyvození stejné magnetické síly jako v příkladu na obr. 4, ale přitom umožňuje přesnější nastavení v dráze pohybu třetího listového činku 16, který se při svém zdvihu nahoru ohýbá směrem dovnitř. Navíc při sestupném pohybu třetího listového činku 16 v průběhu jeho vratného zdvihu se ve chvíli, kdy se póly se stejnou polaritou u obou permanentních magnetů 118, 218 dostávají do těsné vzájemné blízkosti, vyvozuje kladná síla, způsobená magnetickým odpuzováním stejných pólů, která podporuje vracení třetího listového činku 16 do jeho neohnuté polohy. Toto uspořádání tedy napomáhá zamezit nežádoucím volbám třetích listových činků 16.

V příkladu provedení podle obr. 6 je pátý permanentní magnet 318 umístěn na horním konci třetího listového činku 16 a čtvrtý permanentní magnet 316 je uložen na sousední distanční vložce 12 a spolupracuje s pátým permanentním magnetem 318 při ohýbání třetího listového činku 16 magnetickými odpuzujícími silami mezi permanentními magnety 316, 318. Tento ohnutý stav třetího listového činku 16 je zobrazen u druhého zadržovacího ústrojí lob a jeho zadržovací poloha je zobrazena u třetího zadržovacího ústrojí 10c. Výhodou tohoto uspořádání je skutečnost, že je tím umožněno rychlé ohnutí třetího listového činku 16 v přesném bodě dráhy jeho posuvu. Toho je dosaženo vzájemnou spoluprací obou permanentních magnetů 316, 318, které jsou před vzájemným odpuzováním těsně u sebe, takže je nejprve vyvozena značná oddělovací síla na permanentní magnety 316. 318.

Póly obou permanentních magnetů 316, 318 mohou mít podobné uspořádání jako v příkladech z obr. 4 nebo 5.

Na obr. 7 je zobrazeno další příkladné provedení zadržovací sestavy 10 podle vynálezu, která pracuje podobným způsobem jako soustava podle obr. 6.

-6CZ 281060 B6

Zadržovací soustava podle obr. 7 obsahuje první elektromagnet 70, opatřený měkkým železným nebo ocelovým jádrem 76 , kolem kterého je uloženo elektrické vinutí 77. Prochází-li proud vinutím 72, stávají se třmeny 78 na obou koncích jádra 76 severním a jižním pólem. Čela těchto třmenů 78 lícují s bočními stěnami 11a solenoidového tělesa 11. Takovýto první elektromagnet 70 může být použit ve všech předcházejících příkladech.

Permanentní magnety 118, 318 na třetích listových čincích 16 jsou s výhodou vytvořeny odléváním vhodného plastu do formy, přičemž do plastu je přidána vhodná zmagnetizovatelná látka. Příkladné provedení je zobrazeno na obr. 8 a 9.

Třetí listové činky 16 zobrazené v příkladných provedeních na obr. 8 a 9 mají základní podlouhlé těleso 250 vytvořené z plastu. Horní koncová část 251 třetích listových činků 16 je tvořena pružným magnetickým nebo magnetickými silami přitažitelným kovovým páskem, jehož konec je zalit v jednom konci podlouhlého tělesa 250 a jehož druhý konec nese čtvrtý permanentní magnet 316, který je současně vytvarován jako zarážka pro zachycení s pevnou sdruženou západkou 20. Třetí listové činky 16 jsou zpravidla vyráběny vstřikováním plastu do formy. Na podlouhlém tělese 250 a v jednom kusu s ním je vytvarován nožový háček 40 pro zachycováni prutových nožů 8, 9 tkalcovského stroje.

Délka kovového pásku, tvořícího horní koncovou část 251, je volena s ohledem na požadovanou tuhost a odolnost proti ohýbání, přičemž při návrhu tloušťky a šířky kovového pásku je třeba dbát na zajištění potřebné pružnosti a ohebnosti. Při správné volbě materiálu a rozměrů pásků může mít elektromagnet jen velmi nízkou spotřebu energie při udržování třetího listového činku 16 v ohnutém stavu.

V příkladech na obr. 7a 8 má kovový pásek tloušťku kolem 0,35 mm a šířku kolem 4 mm.

Třetí listové činky 16 z obr. 8 a 9 jsou vhodné pro kterékoliv předchozí provedení zadržovací soustavy. V přikladu podle obr. 1 může být plastový výlisek, vyformovaný na konci kovového pásku, upraven buď k přitahování samotného kovového pásku k prvnímu permanentnímu magnetu 18., a/nebo může být plastový nálitek plněn magnetickým materiálem, takže může být k prvnímu permanentnímu magnetu 18 přitahován i on.

V příkladných provedeních podle obr. 1 až 6 je ve třetích listových čincích 16 vytvořen otvor pro záběr se sdruženou západkou 20 podobným způsobem jako v EP 0188074.

Je-li použito třetích listových činků 16 podle příkladu z obr. 8a 9, mohou být plastové nálitky vytvarovány na konci kovového pásku pro záběr se sdruženou západkou 20, takže odpadá nutnost vytváření otvoru v listovém činku 16.

Claims (10)

1. Ovládací soustava listových činků obsahující nejméně jeden listový činek, který je upraven vratné posuvně ve směru své podélné osy, má tělesovou část vytvořenou ze zmagnetizování schopného materiálu a zadržovací západku na své tělesové části, a selektivně ovladatelný elektromagnet umístěný vedle dráhy pohybu listového činku, vyznačující se tím, že dráha pohybu listového činku (6, 7, 16) má první úsek (UT) pro přemístěni tělesové části (115) v neohnutém stavu a druhý úsek (DT) pro přemístění tělesové části (115) v ohnutém stavu těsně u elektromagnetu (70, 128), přičemž ovládací soustava dále na tělesové části (115) obsahuje ovladatelné vychylovací prostředky pro vychýlení tělesové části (115) z neohnutého stavu do ohnutého stavu, elektromagnet (70, 128), který je v nabuzeném stavu ovladatelný pro přitažení tělesové části (115) do kontaktu s ním, a pevné západkové prostředky umístěné na straně prvního úseku (UT) a uzpůsobené pro záběr se západkovou zarážkou (112), která je upravena na tělesové části (115).

2. Ovládací soustava podle nároku 1, vyznačující se tím, že vychylovací prostředky obsahují permanentní magnetické prostředky upravené na tělesové části (115).

3. Ovládací soustava podle nároků 1 nebo 2, vyznačuj ící se tím, že pro magnetické přitažení tělesové části (115) do jejího ohnutého stavu jsou permanentní magnetické prostředky upraveny vedle tělesové části (115).

4. Ovládací soustava podle nároků 2 nebo 3, vyznačuj ící se tím, že pevné západkové prostředky a první elektromagnet (70) jsou upraveny v solenoidovém tělese (11), přičemž permanentní magnetické prostředky obsahují permanentní magnet (18, 218), který je upravený v solenoidovém tělese (11).

5. Ovládací soustava podle nároku 4, vyznačující se tím, že na tělesové části (115) je upraven druhý permanentní magnet (118) pro magnetické přitažení ke třetímu permanentnímu magnetu (218) upravenému v solenoidovém tělese (11).

6. Ovládací soustava podle nároků 2 nebo 3, vyznačuj ící se tím, že pevné západkové prostředky a první elektromagnet (70) jsou upraveny v solenoidovém tělese (11), přičemž permanentní magnetické prostředky obsahují druhý permanentní magnet (118) upravený na tělesové části (115) v poloze odpovídající poloze prvku z magnetického materiálu upraveného na solenoidovém tělese (11).

7. Ovládací soustava podle nároku 2, vyznačující se tím, že permanentní magnetické prostředky obsahují pátý permanentní magnet (318) upravený na tělesové části (115) a čtvrtý permanentní magnet (316) upravený vedle dráhy recipročního pohybu a na protější straně dráhy k pevným západkovým prostředkům.

-8CZ 281060 B6

8. Ovládací soustava podle nároků 4, 5 nebo 7, vyznaču- jící se tím, že permanentní magnet (118, 318) upravený na tělesové části (115) obsahuje plastový nálitek obsahující zmagnetizovatjelný materiál.

9. Ovládací soustava podle nároku 8, vyznačující se tím, že plastový nálitek tvoří zadržovací západku (111).

10.Ovládací soustava podle kteréhokoliv z nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že tělesová část (115) je vytvořena z pásku pružného kovu.